| VyÜlo v t²denφku: | COMPUTERWORLD |
| ╚φslo: | 4/95 |
| RoΦnφk: | 1995 |
| Rubrika/kategorie: | TΘma t²dne, ╚lßnky o Internetu |
Tento Φlßnek vyÜel v poΦφtaΦov²ch novinßch Computerworld Φ. 4/95, v rßmci tzv. tΘmatu t²dne, jako souΦßst sΘrie Φlßnk∙ v∞novan²ch problematice Internetu.
Zmφn∞n² zlom samoz°ejm∞ ·zce souvisφ se vstupem agentury NSF na scΘnu Internetu, i se zapojenφm jejφ pßte°nφ sφt∞ NSFNET a mnoha dalÜφch sφtφ, vΦetn∞ regionßlnφch a oblastnφch, kterΘ agentura NSF takΘ financovala.
D∙le₧itΘ p°itom bylo, ₧e technickß strßnka fungovßnφ Internetu byla v tΘ dob∞ ji₧ vφcemΘn∞ stabilizovßna - protokoly TCP/IP prokßzaly svou ₧ivotaschopnost a m∞ly Φas se dostateΦn∞ "za₧φt" i mezi u₧ivateli. Ne ₧e by na nich nebylo co zlepÜovat, a ₧e by se dßle nevyvφjely - ale nemusely se ji₧ °eÜit ₧ßdnΘ zßsadnφ a principißlnφ otßzky, kterΘ by radikßlnφm zp∙sobem m∞nily zp∙sob fungovßnφ Internetu.
Do pop°edφ zßjmu se tak mohly dostat otßzky vφce Φi mΘn∞ organizaΦnφho charakteru: od vlastnφho provozu sφtφ p°es poskytovßnφ nejr∙zn∞jÜφch podp∙rn²ch slu₧eb u₧ivatel∙m, otßzky vlastnictvφ, finanΦnφ otßzky a₧ nap°. po administrativu, spojenou s p°ipojovßnφm k Internetu, s registracφ sφ¥ov²ch adres, domΘn atd.
Jednφm z celkem p°irozen²ch trend∙ v tΘto oblasti bylo i to, ₧e instituce, kterΘ se postaraly o vybudovßnφ v²znaΦn²ch sφtφ, zßhy sv∞°ily pΘΦi o jejich rutinnφ provoz specializovan²m institucφm. Agentura ARPA tak uΦinila ji₧ v Φervenci roku 1975, kdy sv∙j ARPANET p°edala jako pln∞ funkΦnφ sφ¥ do sprßvy organizaci DCA (Defense Communications Agency, pozd∞ji p°ejmenovanΘ na DISA, Defense Information Systems Agency). ╪φzenφm Internetu jako takovΘho (p°esn∞ji provozovßnφm st°ediska NCC, Network Control Center) pak ministerstvo obrany pov∞°ilo firmu BBN (Bolt, Beranek and Newman), kterß stßla ji₧ u zrodu samotnΘho ARPANETu a "postavila" jeho prvnφ uzly. Tato firma v provozovßnφ °φdφcφho st°ediska NCC pokraΦovala a₧ do roku 1993 (pozd∞ji ji₧ na zßklad∞ grant∙, pochßzejφcφch od agentury NSF).
Podobn∞ se zachovala i agentura NSF, kdy₧ po necelΘm roce od zprovozn∞nφ svΘ pßte°nφ sφt∞ NSFNET p°edala jejφ sprßvu firm∞ Merit Network Inc. (kterou zalo₧ilo konsorcium univerzit z Michiganu), a spolu s firmami IBM a MCI ji pov∞°ila realizacφ pot°ebnΘho "upgrade" pßte°nφ sφt∞ NSFNET - p°edevÜφm jejφm zrychlenφm.
Krom∞ vlastnφ sφt∞ NSFNET a jejφho provozu vÜak agentura NSF financovala i cel² propracovan² systΘm shroma₧∩ovßnφ a distribuce nejr∙zn∞jÜφch informacφ o Internetu. Zßkladem tohoto systΘmu bylo informaΦnφ st°edisko NIC (Network Information Center), kterΘ dlouhß lΘta fungovalo ve Stanfordu na tamnφm institutu SRI (Stanford Research Institute). Toto st°edisko nap°φklad zajiÜ¥ovalo vÜechny registrace nov²ch sφtφ, p°ipojovan²ch k Internetu, a p°id∞lovalo takΘ celosv∞tov∞ unikßtnφ sφ¥ovΘ adresy (tzv. IP adresy). Krom∞ toho bylo st°edisko NIC ve Stanfordu takΘ jednφm z hlavnφch depozitß°∙ dokument∙ Internetu (mj. dokument∙ RFC).
Od dubna 1993 vÜak byla v∞tÜina informaΦnφch a dalÜφch slu₧eb kolem Internetu sv∞°ena konsorciu t°φ firem, kterΘ je zajiÜ¥ujφ na komerΦnφm zßklad∞: Network Solutions, Inc., AT&T a General Atomics. Toto konsorcium, kterΘmu se °φkß InterNIC, je p°itom zΦßsti financovßno op∞t z prost°edk∙ agentury NSF.
┌kolem firmy Network Solutions Inc. (NSI) v rßmci konsorcia InterNIC je poskytovat registraΦnφ slu₧by, p°edevÜφm pak p°id∞lovßnφ IP adres, registrace domΘn a p°id∞lovßnφ Φφseln²ch identifikßtor∙ autonomnφch systΘm∙ (ASN). Dßle mß NSI za ·kol vΘst evidenci kontakt∙ na osoby, kterΘ jsou pov∞°eny sprßvou a °φzenφm registrovan²ch sφtφ zapojen²ch do Internetu, a takΘ poskytovat informace a odpovφdat na dotazy t²kajφcφ se IP adres Φi registracφ domΘn. P°i p°id∞lovßnφ tzv. IP adres ovÜem NSI postupuje takΘ tak, ₧e p°id∞luje celΘ bloky t∞chto adres r∙zn²m nßrodnφm institucφm po celΘm sv∞t∞, a teprve ty pak z takto p°id∞len²ch blok∙ alokujφ konkrΘtnφm ₧adatel∙m jednotlivΘ adresy. Ti vÜak majφ i p°esto jistotu, ₧e p°id∞lenß IP adresa bude celosv∞tov∞ unikßtnφ.
Firma AT&T mß v rßmci InterNICu na starosti databßzovΘ slu₧by, zejmΘna pak budovßnφ centrßlnφho registru u₧ivatel∙ a u₧ivatelsk²ch organizacφ.
Firma General Atomics mß za ·kol poskytovat informaΦnφ slu₧by, vΦetn∞ nejr∙zn∞jÜφch informaΦnφch, vzd∞lßvacφch a referenΦnφch materißl∙, a mß takΘ slou₧it jako informaΦnφ st°edisko (NIC) "prvnφ i poslednφ pomoci" - mß odpovφdat na p°φmΘ dotazy koncov²ch u₧ivatel∙, kte°φ se dostali do problΘm∙, a stejn∞ tak mß pomßhat i jin²ch informaΦnφm st°edisk∙m NIC, pokud tyto nejsou schopny vyjφt vst°φc u₧ivatel∙m, kte°φ se obrßtili na n∞.
Velmi zajφmavou otßzkou, d∙le₧itou i z pohledu soudobΘho rozmachu Internetu, je to, komu vlastn∞ cel² Internet pat°φ.
Dokud jeÜt∞ Internet nebyl ₧ßdn²m internetem, neboli ₧ßdn²m konglomerßtem vzßjemn∞ propojen²ch sφtφ, byla odpov∞∩ na zmφn∞nou otßzku jeÜt∞ relativn∞ jednoduchß: Ülo vlastn∞ jen o ARPANET, a u n∞j byly vlastnickΘ vztahy vcelku jednoznaΦn∞ determinovßny zp∙sobem jeho financovßnφ. Pozd∞ji se ale na zßrodeΦn² ARPANET zaΦaly "nabalovat" dalÜφ sφt∞, kterΘ ale ji₧ m∞ly svΘ konkrΘtnφ vlastnφky. Tφm, ₧e se p°ipojily k ARPANETu, a staly se tak souΦßstφ vznikajφcφho Internetu, se ale na jejich vlastnictvφ nic nezm∞nilo. Postupn∞ tedy vznikal rozsßhl² Internet, kter² jako celek nemß ₧ßdnΘho vlastnφka - konkrΘtnφ vlastnφky m∞ly jen jeho jednotlivΘ Φßsti. Neexistovala ani neexistuje ₧ßdnß "Internet a.s.", Φi "Internet s.r.o.", kterß by byla majitelem Internetu. Existujφ pouze konkrΘtnφ majitelΘ dφlΦφch sφtφ, kterΘ jsou zapojeny do Internetu.
Jestli₧e ale Internet nemß ₧ßdnΘho vlastnφka, komu se pak za pou₧φvßnφ Internetu platφ? Kdo vybφrß poplatky od vÜech u₧ivatel∙, a z nich pak financuje vÜe pot°ebnΘ?
Odpov∞∩ na tuto zdßnliv∞ paradoxnφ otßzku je nemΘn∞ zajφmavß: za pou₧itφ Internetu jako takovΘho se neplatφ nic! To ovÜem zdaleka neznamenß, ₧e by jeho provoz byl zcela zdarma: nap°φklad ka₧dß sφ¥, kterß se k Internetu p°ipojφ, si musφ hradit nßklady na toto svΘ p°ipojenφ. Pokud chce vyu₧φvat slu₧by, kterΘ je schopna poskytovat jinß sφ¥, musφ se s jejφm provozovatelem n∞jak rozumn∞ dohodnout - nap°φklad na vhodnΘ reciprocit∞, Φi na adekvßtnφm zp∙sobu placenφ za poskytnutΘ slu₧by. Nap°φklad kdy₧ se evropÜtφ u₧ivatelΘ Internetu domluvφ a spoleΦn∞ si po°φdφ rychlou linku p°es oceßn do USA, pak je asi p°irozenΘ, aby se na jejφch nßkladech p°im∞°en²m zp∙sobem podφleli vÜichni, kdo ji pou₧φvajφ.
Existujφ ovÜem i takovΘ instituce, kterΘ svΘ slu₧by mohou poskytovat zadarmo, proto₧e jsou samy financovßny z nejr∙zn∞jÜφch grant∙ Φi z p°φsp∞vk∙ jinΘho druhu. V²znaΦn²m p°φkladem je v tomto ohledu pßte°nφ sφ¥ NSFNET, jejφ₧ provoz je financovßn agenturou NSF. Na druhΘ stran∞ si ale takovΘto sφt∞ zase mohou diktovat podmφnky, za jak²ch jsou ochotny svΘ slu₧by poskytovat. Prßv∞ v p°φpad∞ NSFNETu mß toto velk² v²znam pro komerΦnφ vyu₧itφ Internetu, o kterΘm bude °eΦ v nßsledujφcφch odstavcφch.
V dob∞, kdy Internet byl vlastn∞ jen ARPANETem, a jeho provoz byl financovßn z prost°edk∙ ministerstva obrany USA, mohli jej pou₧φvat prakticky jenom ti, kte°φ se n∞jak²m zp∙sobem podφleli na v²zkumu Φi jin²ch aktivitßch pro resort obrany.
V souvislosti s odd∞lenφm vojenskΘ Φßsti ARPANETu (a jejφm ustavenφm ve form∞ samostatnΘ sφt∞ MILNET) pak dochßzφ k urΦitΘmu uvoln∞nφ, a vznikajφcφ Internet ji₧ sm∞jφ pou₧φvat vÜichni v∞dci, pracujφcφ v oboru computer science, a dßle vlßdnφ ·°ednφci a s nimi spolupracujφcφ instituce.
Kdy₧ pak ot∞₧e Internetu zaΦala postupn∞ p°ebφrat Φist∞ civilnφ agentura NSF, prosadila si jeÜt∞ ÜirÜφ vymezenφ mo₧n²ch u₧ivatel∙ - zajistila mo₧nost p°φstupu k Internetu obecn∞ pro vÜechny akademickΘ, v∞deckov²zkumnΘ a vzd∞lßvacφ instituce, vΦetn∞ Ükol st°ednφch a ni₧Üφch stup≥∙, a dokonce vΦetn∞ v²zkumn²ch slo₧ek Φist∞ komerΦnφch organizacφ.
OvÜem komerΦnφ organizace jako takovΘ byly v tΘ dob∞ striktn∞ vylouΦeny ze hry. Byly odkßzßny bu∩ na slu₧by komerΦnφch sφtφ, nebo si musely budovat svΘ vlastnφ, privßtnφ sφt∞. NicmΘn∞ velmi dlouho nep°ipadalo v ·vahu ani to, aby se jakßkoli komerΦnφ sφ¥ Φi privßtnφ sφ¥ komerΦnφ organizace p°ipojila k Internetu - by¥ by Ülo nap°φklad jen o p°ipojenφ na ·rovni poÜtovnφ brßny, tak aby fungoval alespo≥ p°enos elektronickΘ poÜty z jednΘ sφt∞ do druhΘ.
Mnoha lidem p°ipadalo p°irozenΘ a ₧ßdoucφ d∙sledn∞ odd∞lit Φist∞ akademick² Internet, financovan² p°evß₧n∞ z pen∞z da≥ov²ch poplatnφk∙, od sφtφ kterΘ slou₧φ Φi alespo≥ p°ispφvajφ k tvorb∞ n∞Φφho zisku. Jinφ zase argumentovali nep°irozenostφ tohoto stavu, kterou doklßdali neexistencφ p°esnΘ hranice mezi provozem, slou₧φcφm vzd∞lßvacφm a v∞deckov²zkumn²m ·Φel∙m, a provozem komerΦnφho charakteru.
╚lov∞kem, kter² se z°ejm∞ nejv∞tÜφ m∞rou zasadil o zruÜenφ "komerΦnφho embarga" v Internetu, byl hlavnφ autor protokol∙ TCP/IP a architekt Internetu, Vinton G. Cerf. Ji₧ v roce 1988 se tato vlivnß osobnost zaΦala zasazovat o mo₧nost propojit komerΦnφ systΘmy elektronickΘ poÜty s poÜtou v rßmci Internetu. I p°es velk² poΦßteΦnφ odpor se mu nakonec poda°ilo dosßhnout toho, aby v roce 1990 mohla b²t z°φzena poÜtovnφ brßna mezi ryze komerΦnφm systΘmem elektronickΘ poÜty MCI Mail a poÜtou v Internetu, a aby tak byl umo₧n∞n p°enos zprßv mezi ob∞ma systΘmy. K tomu je vhodnΘ podotknout, ₧e autorem systΘmu MCI Mail je op∞t tent²₧ Vinton Cerf, kter² v letech 1982 a₧ 1986 pracoval u velkΘ telekomunikaΦnφ firmy MCI. NicmΘn∞ svΘ ta₧enφ za mo₧nost p°ipojenφ komerΦnφch systΘm∙ k Internetu ji₧ podnikal op∞t z "druhΘ strany barikßdy", neboli z akademickΘho sv∞ta.
V roce 1990 tedy doÜlo k prvnφmu propojenφ mezi do tΘ doby Φist∞ akademick²m sv∞tem Internetu a sv∞tem komerΦnφm. Zhruba do dvou let se pak obdobn²m zp∙sobem - tj. na ·rovni poÜtovnφ brßny, umo₧≥ujφcφ p°enos zprßv - p°ipojila i v∞tÜina ostatnφch komerΦnφch systΘm∙ elektronickΘ poÜty.
Jakmile se ale ji₧ jednou bariΘry prolomily, komerΦnφ sv∞t vtrhl do Internetu doslova jako lavina. Ji₧ koncem roku 1990 se objevujφ prvnφ subjekty, kterΘ poskytujφ p°ipojenφ k Internetu na komerΦnφm zßklad∞ - tzv. komerΦnφ poskytovatelΘ p°ipojenφ k Internetu (Commercial Internet Providers). ZajφmavΘ bylo, ₧e Ülo nejΦast∞ji o odno₧e (dce°innΘ spoleΦnosti Φi analogickΘ formy) akademick²ch sφtφ, nez°φdka financovan²ch i z prost°edk∙ agentury NSF. Mezi prvnφmi komerΦnφmi poskytovateli p°φstupu do Internetu byla firma PSI (Performance Systems International), kterß se odÜt∞pila od sφt∞ NYSERnet (New York Educational and Research Network), firma JvNCnet (vzniklß v Princetonu), firma ANS (Advanced Networks and Services), zalo₧enß konzorciem Merit, IBM a MCI, kterΘ nynφ provozuje NSFNET, a dalÜφ.
Firmy, kterΘ se rozhodly poskytovat p°ipojenφ k Internetu na komerΦnφ bßzi, vÜak narazily na jeden dosti nep°φjemn² problΘm. AΦkoli v samotnΘm p°ipojenφ k Internetu jim nebylo brßn∞no (zejmΘna ze strany stßtnφ administrativy USA), do cesty se jim postavila politika n∞kter²ch konkrΘtnφch souΦßstφ (dφlΦφch sφtφ) Internetu, kterΘ se komerΦnφmu provozu neotev°ely - s poukazem na to, ₧e jejich provoz je financovßn z pen∞z da≥ov²ch poplatnφk∙. Nejv²znamn∞jÜφm p°φkladem pak byla a nadßle je samotnß pßte°nφ sφ¥ NSFNET, kterß ve sv²ch pravidlech o p°φpustnΘm zp∙sobu vyu₧itφ (Acceptable Use Policy) ryze komerΦnφ provoz nep°ipouÜtφ.
I kdy₧ toto omezenφ nenφ v praxi v₧dy zcela striktn∞ dodr₧ovßno, a mnohdy je interpretovßno dosti benevolentn∞, komerΦnφ p°ipojovatelΘ jej museli respektovat. A to i p°esto, ₧e pravidla o p°φstupu do NSFNETu se nezajφmajφ o to, jak²m zp∙sobem je kdo p°ipojen k Internetu (tj. zda je p°ipojen p°es komerΦnφho poskytovatele Φi jin²m zp∙sobem), ale jsou vzta₧ena p°edevÜφm k ·Φelu, ke kterΘmu provoz slou₧φ. Tak₧e nap°φklad provoz, pochßzejφcφ z akademickΘ sφt∞ a prochßzejφcφ p°es komerΦnφho p°ipojovatele, mß vstup do NSFNETu otev°en.
KomerΦnφ p°ipojovatelΘ vÜak pot°ebovali zajistit pot°ebn² p°enos i pro takov² druh provozu, pro kter² je vstup do pßte°nφ sφt∞ NSFNET uzav°en. Proto si zaΦali budovat vlastnφ pßte°nφ sφt∞, a zaΦali vzßjemn∞ spolupracovat (spojovat svΘ pßte°nφ sφt∞) tak, aby se dokßzali zakßzanΘmu NSFNETu zcela vyhnout. V roce 1991 mj. zalo₧ili vlastnφ sdru₧enφ CIX (Commercial Internet eXchange), kterΘ dnes ji₧ provozuje pßte°nφ spoje i mimo USA, a za p°φsluÜnΘ poplatky je schopnΘ p°enßÜet jak²koli druh provozu.
Jestli₧e Internet jako takov² nikomu nepat°φ, kdo se o n∞j starß jako o celek, o jeho dalÜφ v²voj, a¥ ji₧ po technickΘ Φi koncepΦnφ nebo organizaΦnφ strßnce?
V tomto ohledu je mo₧nΘ p°irovnat Internet k volnΘmu sdru₧enφ, kterΘ mß radu starÜφch, ve kterΘm ka₧d² m∙₧e mφt vlastnφ nßzor na to, jak majφ v∞ci fungovat, a ka₧d² mß prßvo se ·Φastnit, nebo se naopak ne·Φastnit spoleΦnΘho d∞nφ. Sdru₧enφ vÜak nemß ₧ßdnou formßlnφ hlavu - ₧ßdnΘho prezidenta, °editele, velekn∞ze Φi jinΘho ·st°ednφho p°edstavitele.
NejvyÜÜφ autoritou p°es sm∞r, kter²m se mß Internet dßle ubφrat, je spoleΦnost Internet Society (ISOC, doslova: spoleΦnost pro Internet), zalo₧enß v lednu roku 1992. Jde o dobrovolnΘ profesnφ sdru₧enφ s kolektivnφm i individußlnφm Φlenstvφm, kterΘ si klade za cφl rozvφjet globßlnφ v²m∞nu informacφ (lidov∞: "sφ¥ovßnφ") prost°ednictvφm Internetu a jeho technologiφ. V praxi se tato organizace stala p°edevÜφm urΦitou st°echou nad v∞tÜinou aktivit a orgßn∙, kterΘ ji₧ v Internetu existovaly p°ed zalo₧enφm ISOC, a podφlely se na jeho dalÜφm koncepΦnφm a technickΘm rozvoji. Poj∩me tedy nejprve trochu do historie a podφvejme se, jakΘ orgßny to byly.
V roce 1979, tehdy ji₧ jako pracovnφk agentury DARPA, zaklßdß Vinton Cerf (hlavnφ autor protokol∙ TCP/IP a architekt Internet, viz v²Üe) pracovnφ skupinu s nßzvem Internet Configuration Control Board. ┌kolem tΘto skupiny bylo pomßhat agentu°e DARPA v plßnovßnφ dalÜφho v²voje protokol∙ TCP/IP, a takΘ se na tomto v²voji aktivn∞ podφlet. V tΘto skupin∞ p°itom byla zastoupena v∞tÜina lidφ, kte°φ se v²znamn∞ji podφleli na dosavadnφm v²voji protokol∙ TCP/IP. Vint Cerf vÜak v roce 1982 odchßzφ od agentury DARPA (k firm∞ MCI, pro kterou mj. navrhnul a vybudoval jejφ systΘm elektronickΘ poÜty MCI Mail), a jeho nßstupce p°em∞nil v roce 1983 pracovnφ skupinu Internet Configuration Control Board na formßln∞jÜφ orgßn s nßzvem Internet Activities Board (IAB). Ta pak byla za svou existenci jeÜt∞ n∞kolikrßt reformovßna, a₧ v roce 1992 p°eÜla organizaΦn∞ i se sv²mi pod°φzen²mi slo₧kami pod nov∞ zalo₧enou spoleΦnost Internet Society (se stejnou zkratkou IAB, ale s pon∞kud pozm∞n∞n²m nßzvem: Internet Architecture Board).
S jistou dßvkou p°edstavivosti a zjednoduÜenφ je mo₧nΘ p°irovnat IAB k "rad∞ starÜφch", kterß dohlφ₧φ na dalÜφ v²voj Internetu a jeho technologiφ, a °φdφ a koordinuje Φinnost dvou sv²ch orgßn∙, kterΘ se ji₧ zab²vajφ "konkrΘtnφ technickou pracφ". T∞mito orgßny jsou Internet Engineering Task Force (IETF), zab²vajφcφ se praktick²mi technick²mi otßzkami s vφcemΘn∞ okam₧it²m dopadem - nap°φklad konkrΘtnφm v²vojem nov²ch protokol∙ apod., a dßle Internet Research Task Force (IRTF), kterß se zab²vß spφÜe v²zkumem sφ¥ov²ch technologiφ a problΘmy pon∞kud dlouhodob∞jÜφho charakteru. IAB (Internet Architecture Board) pak aktivity obou t∞chto t∞les zast°eÜuje a koordinuje. Je orgßnem, kter² formßln∞ vydßvß dokumenty RFC i dalÜφ dokumenty Internetu, a je takΘ orgßnem, kter² navenek zastupuje zßjmy Internetu, nap°. ve vztahu k vlßdnφm i r∙zn²m jin²m institucφm. Dlu₧no ovÜem podotknout, ₧e ani ISOC, ani jejφ IAB nejsou "vlastnφky" Internetu, a ani o to neusilujφ.