| VyÜlo v t²denφku: | COMPUTERWORLD |
| ╚φslo: | 4/95 |
| RoΦnφk: | 1995 |
| Rubrika/kategorie: | TΘma t²dne, ╚lßnky o Internetu |
Tento Φlßnek vyÜel v poΦφtaΦov²ch novinßch Computerworld Φ. 4/95, v rßmci tzv. tΘmatu t²dne, jako souΦßst sΘrie Φlßnk∙ v∞novan²ch problematice Internetu.
Touto dnes ji₧ klasickou v∞tou zaΦφnß "Stopa°∙v pr∙vodce po Internetu", jeden z prvnφch a nejznßm∞jÜφch text∙, popisujφcφch historii i souΦasnost tΘto sφt∞ sφtφ, a pokraΦuje slovy ....
.......coby experimentßlnφ rozlehlß sφ¥ vzßjemn∞ propojujφcφ hostitelskΘ poΦφtaΦe a terminßlovΘ servery. Byly vytvo°eny postupy pro p°id∞lovßnφ adres a pro vypracovßnφ standard∙ pro provoz sφt∞. Dφky stßle ÜirÜφmu nasazovßnφ lokßlnφch sφtφ se mnohΘ hostitelskΘ poΦφtaΦe staly brßnami do lokßlnφch sφtφ. Byla vytvo°ena sφ¥ovß vrstva, umo₧≥ujφcφ vzßjemnou souΦinnost s t∞mito sφt∞mi, a byla nazvßna Internet Protocol (IP). ╚asem vznikly dalÜφ sφt∞ s velk²m dosahem, zalo₧enΘ na protokolu IP (NASA, NSF, sφt∞ v jednotliv²ch stßtech USA ....). TakΘ s t∞mito sφt∞mi je dφky protokolu IP mo₧nß souΦinnost. Souhrn vÜech t∞chto vzßjemn∞ propojen²ch a spolupracujφcφch sφtφ je Internetem.....
OvÜem pro sprßvnΘ pochopenφ n∞kter²ch zßkladnφch myÜlenek a princip∙, na kter²ch je postaven dneÜnφ Internet, je vhodnΘ jφt jeÜt∞ hloub∞ji do historie, p°ed vznik samotnΘho ARPANETu. Tedy do obdobφ konce padesßt²ch a poΦßtku Üedesßt²ch let, kdy studenß vßlka byla v plnΘm proudu, a nad lidstvem jak Damokl∙v meΦ visel p°φzrak nukleßrnφ vßlky.
Nejv∞tÜφ mozkov² trust tehdejÜφ Ameriky, firma RAND Corporation, a₧ po uÜi zavalenß zakßzkami z resortu obrany, tehdy prßv∞ °eÜila nemal² ·kol - vymyslet, jak by jednotlivΘ orgßny administrativy USA mohly ·sp∞Ün∞ komunikovat i po jadernΘ vßlce. Pokud by v∙bec p°estßla prvnφ nukleßrnφ ·der, Amerika by velmi nalΘhav∞ pot°ebovala fungujφcφ systΘm °φzenφ a velenφ, kter² by dokßzal spojit jednotlivß m∞sta, jednotlivΘ stßty, jednotlivΘ vojenskΘ zßkladny atd. SystΘm fungujφcφ i p°esto, ₧e n∞kterΘ jeho Φßsti mohou b²t rozbity doslova na padr¥.
╪eÜenφ by jist∞ m∞lo b²t zalo₧eno na existenci vhodnΘ komunikaΦnφ sφt∞, ale jak tuto sφ¥ koncipovat, jak ji °φdit a jak zajiÜ¥ovat jejφ sprßvu? V₧dy¥ jakßkoli jejφ v²znaΦnß Φßst - °φdφcφ centrum, centrßlnφ p°epojovacφ uzel, ·st°edna apod. - bude zcela jist∞ st°edem zßjmu nep°φtele, a bude tedy "odst°elena" nejspφÜe jako prvnφ?
RAND Corporation nakonec p°iÜla s mo₧n²m °eÜenφm, kterΘ bylo v roce 1964 dokonce zve°ejn∞no. Je zalo₧eno na nßsledujφcφch dvou principech:
Sv∞tlo sv∞ta tedy spat°ila technika, oznaΦovanß p°φznaΦn∞ jako p°epojovßnφ paket∙ (packet switching), navφc jeÜt∞ v takovΘ variant∞, kterΘ se dnes °φkß datagramovß slu₧ba (datagram service). Obvykle je sice mΘn∞ efektivnφ ne₧ takov² zp∙sob p°enosu dat, kter² modeluje fungovßnφ telefonnφ sφt∞ (a kter² je oznaΦovßn jako p°epojovßnφ okruh∙, angl. Circuit Switching), ale na druhΘ stran∞ zase p°inßÜφ maximßlnφ mo₧nou robustnost. A o to prßv∞ Ülo.
MyÜlenka siln∞ decentralizovanΘ, maximßln∞ robustnφ a "v²buchuvzdornΘ" sφt∞, pracujφcφ na principu p°epojovßnφ paket∙, se tedy zrodila poΦßtkem Üedesßt²ch let v USA. PoprvΘ vÜak byla v praxi implementovßna ve VelkΘ Britßnii, v podob∞ experimentßlnφ sφt∞ tamnφ National Physical Laboratory (Nßrodnφ laborato°e pro fyziku), poΦßtkem roku 1968. Netrvalo dlouho, a k obdobnΘmu experimentu se odhodlali i v USA. Podn∞t, a naÜt∞stφ i pot°ebnΘ finanΦnφ prost°edky p°iÜly z resortu obrany, konkrΘtn∞ od grantovΘ agentury ministerstva obrany USA, s nßzvem ARPA (Advanced Research Projects Agency). Podle tΘto grantovΘ agentury byla experimentßlnφ sφ¥ takΘ pojmenovßna jako ARPANET. Na tom ji₧ nic nezm∞nil ani fakt, ₧e samotnß agentura ARPA se poslΘze p°ejmenovala na DARPA (Defense Advanced Research Projects Agency), co₧ m∞lo zd∙raznit jejφ zam∞°enφ na pot°eby resortu obrany.
KonkrΘtnφm ·kolem sφt∞ ARPANET bylo p°edevÜφm praktickΘ ov∞°enφ techniky p°epojovßnφ paket∙. Krom∞ toho m∞la b²t tato sφ¥ vyu₧ita i k mnohem konkrΘtn∞jÜφm a prozaiΦt∞jÜφm ·Φel∙m - m∞la na dßlku umo₧nit p°φstup k tehdejÜφm nejv²konn∞jÜφm superpoΦφtaΦ∙m (resp. k tomu, co bylo v tehdejÜφ dob∞ pova₧ovßno za superpoΦφtaΦe), a co se nachßzelo p°edevÜφm na v²znamn²ch univerzitßch, v jejich v²poΦetnφch st°ediscφch. Proto takΘ prvnφ uzly sφt∞ ARPANET byly umφst∞ny prßv∞ na univerzitßch - prvnφ z nich byl na podzim roku 1969 instalovßn na znßmΘ UCLA (University of California Los Angeles), dalÜφ pak na UCSB (University of California Santa Barbara), ve Stanfordu (Stanford Research Institute, SRI), a na univerzit∞ v Utahu. Vlastnφ uzel p°itom byl realizovßn univerzßlnφm poΦφtaΦem (konkrΘtn∞ Ülo o poΦφtaΦ Honeywell DDP516), kter² byl naprogramovßn tak, aby fungoval jako tzv. Interface Message Processor (IMP). Pro vzßjemnou komunikaci pou₧φvaly uzly IMP pevnΘ okruhy s p°enosovou rychlostφ 50 kbps, a p°enosov² protokol NCP (Network Control Protocol). JeÜt∞ do konce roku 1969 byla vlastnφ sφ¥ uvedena do provozu, a jejφ u₧ivatelΘ tak mohli na dßlku vyu₧φvat mo₧nosti a v²poΦetnφ kapacitu superpoΦφtaΦ∙, kterΘ tato sφ¥ propojovala.
ARPANET vÜak rychle rostl, a v roce 1971 ji₧ m∞l celkem 15 uzl∙, p°iΦem₧ tento poΦet neustßle rostl: v roce 1972 m∞l ARPANET 37 uzl∙, a v roce 1973 se k n∞mu p°ipojujφ takΘ prvnφ zahraniΦnφ uzly, ve VelkΘ Britßnii a v Norsku.
Ji₧ pom∞rn∞ brzy se ale zjistilo, ₧e p∙vodnφ p°edstava o zp∙sobu vyu₧itφ ARPANETu nebyla p°φliÜ realistickß. Jestli₧e p°edpoklad byl takov², ₧e u₧ivatelΘ budou vyu₧φvat p°edevÜφm mo₧nost prßce na vzdßlen²ch poΦφtaΦφch (prost°ednictvφm tzv. vzdßlenΘho p°ihlaÜovßnφ, remote login), pak praxe ukßzala, ₧e u₧ivatelΘ si z ARPANETu ud∞lali spφÜe stßtem sponzorovan² poÜtovnφ ·°ad. ZaΦali toti₧ vyu₧φvat p°enosovΘ mo₧nosti ARPANETu hlavn∞ k p°enosu vφce Φi mΘn∞ osobnφch vzkaz∙ prost°ednictvφm elektronickΘ poÜty, a pro diskuse v rßmci elektronick²ch konferencφ. Vyu₧φvali tedy ARPANET k tomu, aby na dßlku spolupracovali na r∙zn²ch v²zkumn²ch projektech, aby si p°edßvali zkuÜenosti a zφskanΘ poznatky, aby se vzßjemn∞ informovali o aktußlnφm d∞nφ, a eventueln∞ se i pod∞lili o n∞kterΘ zßkulisnφ informace. To sice p°φliÜ neladilo sprßvc∙m sφt∞, ale u₧ivatelΘ si prosadili svΘ. Mo₧nosti komunikace prost°ednictvφm sφt∞ je lßkaly mnohem vφc, ne₧ mo₧nost "poΦφtßnφ na dßlku". No a tento trend v podstat∞ vydr₧el a₧ do dneÜnφch dnφ.
Sφ¥ ARPANET byla ve svΘ dob∞ bezesporu velk²m technick²m lßkadlem, kterΘ muselo zßkonit∞ p°itßhnout pozornost mnoha Üikovn²ch lidφ. Mezi nimi byla i skupina pedagog∙ a postgradußlnφch student∙ z UCLA (University of California Los Angeles), kte°φ na zßklad∞ grantu od agentury ARPA z°φdili laborato° (Network Measurement Center), ve kterΘ testovali a m∞°ili chovßnφ ARPANETu. ╚leny tΘto skupiny byli takovφ lidΘ, jako nap°. Vinton Cerf, Steven Crocker Φi Jon Postel, kte°φ dnes jsou tΘm∞° legendou, ale tehdy byli teprve postgradußlnφmi studenty. Kdy₧ pot°ebovali "hodit na papφr" n∞co, co vymysleli a co cht∞li dßt ostatnφm ve znßmost, aby jim k tomu sd∞lili svΘ p°ipomφnky a nßzory, nemohli se op°φt o ₧ßdnou formßlnφ autoritu a vydat n∞jak² oficißln∞ji koncipovan² dokument. Krom∞ toho z°ejm∞ nem∞li ani v ·myslu komukoli vnucovat svΘ p°edstavy. Mφsto toho svΘ myÜlenky a v²sledky publikovali ve form∞ pracovnφch dokument∙, kterΘ nazvali velmi skromn∞ a souΦasn∞ i v²sti₧n∞ jako "Request For Comment" - doslova "₧ßdost o komentß°". èlo navφc i o vtipnou parafrßzi na oficißlnφ dokumenty "Request For Proposal", kterΘ p°ichßzely od grantov²ch agentur (zejmΘna od agentury ARPA), a byly ve svΘ podstat∞ vybφdnutφm k na podßnφ ₧ßdostφ o ·ΦelovΘ granty.
┌pln∞ prvnφ materißl RFC (Request For Comment) spat°il sv∞tlo sv∞ta v dubnu roku 1969. Napsal jej Steven Crocker, a t²kal se problematiky programovΘho vybavenφ uzlov²ch poΦφtaΦ∙ sφt∞.
TakΘ dalÜφ osudy tehdejÜφch postgradußlnφch student∙ velmi v²znamn²m zp∙sobem ovlivnily v²voj ARPANETu a jeho postupnΘ p°er∙stßnφ v to, co dnes znßme jako Internet. KlφΦovou osobnostφ byl v tomto ohledu Vinton G. Cerf, kter² v roce 1972 po ukonΦenφ sv²ch postgradußlnφch studiφ nastoupil na mφsto docenta na univerzit∞ ve Stanfordu. Krßtce nato zaΦal po°ßdat sφ¥ovΘ seminß°e, v rßmci kter²ch byly polo₧eny zßklady pro novou generaci komunikaΦnφch protokol∙ pro sφ¥ ARPANET - protokol∙, kterΘ "₧ijφ" dodnes, a jsou znßmy jako protokoly rodiny TCP/IP.
Jejich v²voj pod vedenφm Vintona Cerfa ovÜem urΦitou dobu trval, a byl financovßn z prost°edk∙ agentury ARPA (mezitφm p°ejmenovanΘ na DARPA). Prvnφ verze specifikacφ protokolu TCP byla v zß°φ roku 1973 prezentovßna na poΦφtaΦovΘ konferenci na University of Sussex. Publikovßna byla nßsledujφcφho roku, v kv∞tnovΘm Φφsle Φasopisu IEEE Transactions on Communications (autory byli Vinton Cerf a Robert Kahn). Prvnφ implementace protokolu TCP pak probφhaly soub∞₧n∞ na t°ech mφstech, krom∞ Stanfordu i u firmy BBN (Bolt, Beranek and Newman) a na University College v Lond²n∞. èlo tedy od zaΦßtku o mezinßrodnφ zßle₧itost.
V roce 1977 prob∞hly prvnφ praktickΘ zkouÜky TCP, kterΘ prokßzaly ₧ivotaschopnost novΘho protokolu. Prßce na jeho dokonΦenφ pak zaΦaly vrcholit.
V tΘ dob∞ vÜak ale dochßzφ i k jednΘ zßsadnφ koncepΦnφ zm∞n∞. Dosud toti₧ tv∙rci protokolu TCP vychßzeli z p°edstavy, ₧e schopnosti a vlastnosti p°enosov²ch cest jsou r∙znΘ, ale ₧e p°enosov² protokol TCP by je m∞l zcela zakr²t, a svΘ u₧ivatele d∙sledn∞ odstφnit od jak²chkoli specifik p°enosov²ch cest. Tedy vytvß°et iluzi, ₧e vÜechna data jsou p°enßÜena po zcela homogennφ p°enosovΘ sφti, kterß mß v₧dy stejnΘ vlastnosti. Navφc se tv∙rci protokolu TCP rozhodli odstφnit u₧ivatele a jejich aplikace i od nespolehlivosti p°enos∙, a p°evzφt na svß bedra veÜkerΘ akce, spojenΘ s nßpravou chyb p°i p°enosech, ztrßtßch p°enßÜen²ch dat atd. Koncipovali tedy protokol TCP jako tzv. spolehliv² protokol - i za cenu toho, ₧e k zajiÜt∞nφ spolehlivosti bude vy₧adovat urΦitou re₧ii, kterß p∙jde na ·kor rychlosti p°enos∙.
S postupem Φasu se ale ukßzalo, ₧e tento p°φstup nemusφ b²t v₧dy nejv²hodn∞jÜφ. Existujφ toti₧ i takovΘ aplikace, kterΘ se rad∞ji obejdou s pon∞kud poÜkozen²mi daty, ne₧ se zpo₧d∞nφm v p°φsunu nov²ch dat (ke kterΘmu dochßzφ tehdy, kdy₧ se spolehliv² p°enosov² protokol sna₧φ o nßpravu d°φv∞jÜφ chyby p°i p°enosu). V p°φpad∞ p∙vodnφho protokolu TCP Ülo hlavn∞ o p°enos hlasu - k pracovnφ skupin∞, kterß se v²vojem protokolu TCP zab²vala, se toti₧ Φasem p°idali i lidΘ, kte°φ se p°edtφm zab²vali prßv∞ problematikou p°enosu lidskΘho hlasu. Tito lidΘ pak p°inesli i nov² pohled na celkovou koncepci p°enosov²ch protokol∙, kter² nakonec vy·stil v rozd∞lenφ p∙vodnφho protokolu TCP na dva samostatnΘ protokoly - na protokol IP (Internet Protocol), kter² se staral zejmΘna o vlastnφ p°enos a o zakrytφ vÜech specifik konkrΘtnφch p°enosov²ch cest, ale nikoli na spolehlivΘm principu (tj. kdy₧ doÜlo k n∞jakΘmu v²padku, ztrßt∞ Φi poÜkozenφ dat, sßm se nestaral o nßpravu), a na "nov²" protokol TCP, kter² sßm vyu₧φval p°enosov²ch slu₧eb protokolu IP, a navφc k nim p°idßval i zajiÜt∞nφ spolehlivosti. Jako alternativa ke spolehlivΘmu protokolu TCP pak byl vytvo°en protokol UDP (User Datagram Protocol), kter² takΘ vyu₧φval p°enosov²ch slu₧eb protokolu IP, ale ji₧ k nim nep°idßval ₧ßdnΘ zajiÜt∞nφ spolehlivosti (a je tedy urΦen pro takovΘ aplikace, kterΘ p°ed spolehlivostφ dßvajφ p°ednost rychlosti a pravideln∞jÜφmu p°φsunu dat).
Svou dneÜnφ podobu tak protokoly TCP/IP zφskßvajφ v letech 1978 a₧ 1979. V roce 1980 se pro n∞ nadchl i Pentagon a rozhodl, ₧e budou preferovan²mi protokoly pro rezort obrany (nezapomφnejme, ₧e jejich v²voj byl financovßn prßv∞ z prost°edk∙ tohoto resortu, p°ichßzejφcφch skrz agenturu ARPA). V roce 1982 se pak tent²₧ Pentagon rozhodl, ₧e vÜechny poΦφtaΦe p°ipojenΘ k ARPANETu musφ povinn∞ p°ejφt na protokoly TCP/IP. Tento p°echod byl skuteΦn∞ proveden, a to velmi razantn∞ - od prvnφho ledna roku 1983 toti₧ ARPANET jednoduÜe p°estal b²t pr∙chozφ pro jakΘkoli pakety protokolu NCP.
Obdobφ 1983 a₧ 1986 pak bylo obdobφm nßstupu protokol∙ TCP/IP do ₧ivota. Postarala se o to jak jejich kvalita a vhodnß koncepce, tak i Üikovnß grantovß politika agentury DARPA. Ta si toti₧ nechala na zakßzku vyvinout implementaci protokol∙ TCP/IP pro prost°edφ Unixu (u firmy BBN), a potΘ jeÜt∞ financovala i jejich zaΦlen∞nφ do BSD Unixu, pochßzejφcφho ze st°ediska BSD (Berkeley Software Distribution). Bylo to zrovna v dob∞, kdy v∞tÜina akademick²ch pracoviÜ¥ v USA prßv∞ "p°ezbrojovala" svΘ v²poΦetnφ arzenßly, a ve velkΘ v∞tÜin∞ sßhla prßv∞ po BSD Unixu. Dφky tomu se protokoly TCP/IP velmi rychle rozÜφ°ily po celΘ akademickΘ komunit∞ USA. Krom∞ toho byly samoz°ejm∞ implementovßny i v jin²ch systΘmov²ch prost°edφch, ne₧ jen v BSD Unixu.
Osudy sφt∞ ARPANET, jak jsme si je a₧ dosud lφΦili, se odehrßvaly pln∞ v re₧ii resortu obrany USA - kter² takΘ vÜe financoval. P°itom se choval i dosti filantropicky (alespo≥ na naÜe pom∞ry): v roce 1983 toti₧ odd∞lil od p∙vodnφho ARPANETu ty jeho Φßsti, kterΘ m∞ly n∞co spoleΦnΘho s vojenstvφm, a ustavil je jako samostatnou sφ¥ MILNET (samoz°ejm∞ propojenou a schopnou komunikace s ARPANETem). Samotn² ARPANET tak zφskal mnohem civiln∞jÜφ nßpl≥ prßce, ale p°esto byl nadßle financovßn z prost°edk∙ resortu obrany.
ARPANET ovÜem nebyl zdaleka jedinou poΦφtaΦovou sφtφ na sv∞t∞ Φi alespo≥ v USA. SvΘ poΦφtaΦovΘ sφt∞ si budovaly i jinΘ resorty, a vzhledem ke kvalitßm a ve°ejnΘ dostupnosti protokol∙ TCP/IP byly tyto sφt∞ stßle Φast∞ji budovßny na bßzi prßv∞ t∞chto protokol∙. No a pro jejich provozovatele i u₧ivatele se ukßzalo jako velmi v²hodnΘ, kdy₧ je mohli propojit s ARPANETem. Ten se tak stßle vφce stßval spφÜe zßrodeΦnou sφtφ, na kterou se postupn∞ "nabalovaly" dalÜφ a dalÜφ sφt∞, a₧ vznikal cel² konglomerßt vzßjemn∞ propojen²ch sφtφ. No a tomu se zaΦalo °φkat p°φznaΦn∞ Internet - s velk²m I.
Souviselo to ostatn∞ i s nßstupem lokßlnφch sφtφ, ke kterΘmu dochßzφ n∞kdy po roce 1983, kdy pln∞ vyzrßvß nejznßm∞jÜφ a nejpou₧φvan∞jÜφ p°enosovß technologie pro sφt∞ LAN - Ethernet. TakΘ pro myrißdy t∞chto lokßlnφch sφtφ bylo velmi v²hodnΘ vyu₧φt protokoly TCP/IP, a p°ipojit se ke stßle se rozÜi°ujφcφ soustav∞ vzßjemn∞ propojen²ch sφtφ na bßzi t∞chto protokol∙, tj. k Internetu. Tento trend p°itom jen posφlil skuteΦnost, ₧e p∙vodnφ ARPANET, neustßle "obalovan²" dalÜφmi a dalÜφmi sφt∞mi, se stßle vφce dostßval jen do role pßte°nφ sφt∞, p°es kterou prochßzφ provoz, vznikajφcφ i sm∞°ujφcφ do jin²ch sφtφ.
Z°ejm∞ nejv²znamn∞jÜφ sφtφ, kterß se kdy "nabalila" na ARPANET a stala se tak souΦßstφ Internetu, byla sφ¥ NSFNET. Vytvo°ila si ji jako svou vlastnφ sφ¥ instituce NSF (National Science Foundation), kterß mß v USA na starosti podporu v∞dy a v²zkumu obecn∞, nikoli jen pro pot°ebu n∞kterΘho konkrΘtnφho rezortu. Tato instituce mimo jinΘ z°φdila p∞t v²poΦetnφch st°edisek na univerzitßch, kterΘ vybavila v²konn²mi superpoΦφtaΦi, naΦe₧ je takΘ pot°ebovala vzßjemn∞ propojit, a poskytnout tak p°φstup k p°φsluÜn²m superpoΦφtaΦ∙m co mo₧nß nejÜirÜφmu okruhu v∞dc∙. S byrokraty ve vedenφ ARPANETu se ale nedohodla na tom, aby za tφmto ·Φelem mohla vyu₧φt prßv∞ p°enosovΘ mo₧nosti ARPANETu. A tak agentu°e NSF nezbylo, ne₧ si vybudovat vlastnφ sφ¥ NSFNET, kterß z poΦßtku pou₧φvala pevnΘ okruhy s p°enosovou rychlostφ 56 kbps. Svou sφ¥ p°itom propojila s ARPANETem, tak₧e i NSFNET se stal souΦßstφ Internetu.
Tφm ale zdaleka vÜe neskonΦilo. Dφky relativn∞ Üt∞drΘmu p°φsunu finanΦnφch prost°edk∙ mohla agentura NSF financovat doslova masovΘ p°ipojovßnφ dosud nep°ipojen²ch akademick²ch institucφ k NSFNETu, a tφm i k Internetu. P°enosovΘ mo₧nosti sφt∞ NSFNET sice brzy p°estaly postaΦovat, ale to nebylo ne°eÜiteln²m problΘmem - NSF si mohla dovolit pr∙b∞₧n∞ zvyÜovat p°enosovou kapacitu. Nap°. v roce 1989 byly vÜechny pßte°nφ spoje sφt∞ NSFNET provozovßny rychlostφ 1,544 Mbps, a pozd∞ji p°eÜly dokonce na rychlost 45 Mbps.
A tak se stalo, ₧e NSFNET dφky sv²m p°enosov²m schopnostem , a poslΘze i na zßklad∞ koncepΦnφho zßm∞ru, postupn∞ p°ejφmal p∙vodnφ roli ARPANETu - tedy roli pßte°nφ sφt∞, skrz kterou prochßzφ nejv∞tÜφ Φßst provozu v rßmci celΘho Internetu. VÜe pak vyvrcholilo v b°eznu roku 1990, kdy byl p∙vodnφ ARPANET v tichosti odstaven a zruÜen. Jen mßlokdo to zaznamenal, proto₧e NSFNET mezitφm ·pln∞ p°ebral ·lohu pßte°nφ sφt∞ celΘ obrovskΘ soustavy sφtφ, kterß tvo°ila Internet.
Pßte°nφ sφ¥ NSFNET byla dlouhß lΘta v oΦφch mnoha u₧ivatel∙ tΘm∞° synonymem Internetu jako takovΘho. Pravdou bylo, ₧e postavenφ tΘto pßte°nφ sφt∞ bylo natolik klφΦovΘ, ₧e tento nßzor nebyl zcela neopodstatn∞n².
Sßm NSFNET p°itom takΘ proÜel urΦit²m v²vojem, kter² nezahrnoval pouze zm∞ny technickΘ. èlo p°edevÜφm o to, ₧e NSFNET byl p∙vodn∞ koncipovßn jako v²zkumnß sφ¥, ale s postupem Φasu se stal p°edevÜφm provoznφ sφtφ, zajiÜ¥ujφcφ spφÜe rutinnφ p°enosy velk²ch objem∙ dat. Nikoli ale p°enosy, slou₧φcφ ryze komerΦnφm ·Φel∙m, kter²m se NSFNET nadßle brßnφ.
Provozovatel NSFNETu (agentura NSF) si zm∞n∞nou roli svΘ pßte°nφ sφt∞ uv∞domil, a rozhodl se NSFNET pozvolna odstavit - s tφm, ₧e jeho p°enosovΘ funkce postupn∞ p°evezmou jinΘ sφt∞, fungujφcφ ji₧ pln∞ na komerΦnφm zßklad∞. Tφm vlastn∞ NSF jen vzala na v∞domφ a p°izp∙sobila se trendu, kter² sama vyvolala sv²m omezenφm komerΦnφho provozu po NSFNETu, a kter² dal vzniknout Φist∞ komerΦnφm pßte°nφm sφtφm, schopn²m ji₧ dnes zcela se vyhnout NSFNETu (podrobn∞ji viz Φlßnek: "Pro koho je Internet?").
Pßte°nφ sφ¥ NSFNET tedy bude v nßsledujφcφch letech postupn∞ odstavovßna. Samotnß agentura NSF ovÜem zdaleka neopustφ arΘnu poΦφtaΦov²ch sφtφ - zam∞°φ se na rozvoj ÜpiΦkov²ch vysokorychlostnφch sφ¥ov²ch technologiφ v rßmci v²zkumnΘho projektu VBNS (Very high-speed Backbone Network Service). Podobn∞ jako v roce 1986, kdy zaΦala budovat sv∙j NSFNET, hodlß i nynφ zaΦφt propojenφm p∞ti akademick²ch st°edisek vybaven²ch superpoΦφtaΦi. Äe by se historie opakovala?