VyÜlo v t²denφku: COMPUTERWORLD
╚φslo:38/94
RoΦnφk:1994
Rubrika/kategorie: TΘma t²dne

zp∞t do archivu Φlßnk∙ | rejst°φk | dalÜφ Φlßnek

Ji°φ Peterka

Aktivnφ sφ¥ovΘ prvky - co jsou a k Φemu slou₧φ

Tento Φlßnek vyÜel v tzv. tΘmatu t²dne v CW 38/94, jako ·vod k sΘrii Φlßnk∙ v∞novan²ch problematice aktivnφch sφ¥ov²ch prvk∙

V dneÜnφ dob∞, plnΘ lokßlnφch poΦφtaΦov²ch sφtφ, se velmi Φasto hovo°φ o aktivnφch sφ¥ov²ch prvcφch obecn∞, a o rozboΦovaΦφch, opakovaΦφch, mostech a sm∞rovaΦφch konkrΘtn∞. ╚tenß° je doslova zaplavovßn nejr∙zn∞jÜφmi testy a srovnßvacφmi p°ehledy t∞chto produkt∙, ale mnohdy mu unikß to nejpodstatn∞jÜφ - o co vlastn∞ jde, a k Φemu by mohl n∞jakΘ aktivnφ sφ¥ovΘ prvky pot°ebovat. DneÜnφ tΘma t²dne takΘ p°inßÜφ n∞kolik srovnßnφ rozboΦovaΦ∙ a (.. .prosφm doplnit dle skuteΦnosti ....). Krom∞ toho se ale sna₧φ Φtenß°e nejprve uvΘst do problematiky.

Pod pojem "aktivnφ sφ¥ovΘ prvky" se v dneÜnφ dob∞ za°azujφ vÜechna za°φzenφ, kterß slou₧φ pot°ebßm vzßjemnΘho propojovßnφ v poΦφtaΦov²ch sφtφch (zejmΘna pak t∞ch lokßlnφch), a p°itom nejsou jen pasivnφmi mechanick²mi zßle₧itostmi (jak²mi jsou nap°φklad kabely, konektory apod.). V prvnφm p°iblφ₧enφ si lze p°edstavit, ₧e "aktivnφ sφ¥ov² prvek" je vÜechno to, co n∞jak²m zp∙sobem aktivn∞ p∙sobφ na p°enßÜenΘ signßly - regeneruje je, zesiluje, a r∙zn∞ modifikuje. Takovouto definicφ bychom se ale omezili jen na "hloupß" za°φzenφ typu opakovaΦ∙ (repeaters), kterß p°enßÜen² signßl nijak neinterpretujφ, a v d∙sledku toho ani nechßpou jeho v²znam - nato₧ pak aby mohly n∞jak²m zp∙sobem modifikovat svou Φinnost v zßvislosti na tom, jakß data skrz n∞ prochßzφ. Mezi aktivnφ sφ¥ovΘ prvky proto musφme zahrnout i takovß za°φzenφ, kterß pracujφ na vyÜÜφ ·rovni, na kterΘ dokß₧φ interpretovat p°enßÜenß data, a svΘ chovßnφ tomu uzp∙sobovat. Typick²mi p°edstaviteli takov²chto za°φzenφ jsou tzv. mosty (bridges) a sm∞rovaΦe (routers).

OpakovaΦe, mosty a sm∞rovaΦe, spolu s tzv. rozboΦovaΦi (hub-y), jsou ovÜem jen pouh²mi nßstroji, kterΘ lidΘ pou₧φvajφ k dosa₧enφ urΦitΘho cφle. Tφm je vzßjemnΘ propojovßnφ sφtφ a jejich Φßstφ (segment∙) do v∞tÜφch celk∙. NaÜe povφdßnφ proto zaΦneme zamyÜlenφm nad tφm, proΦ lidΘ n∞co takovΘho v∙bec d∞lajφ, resp. rozborem d∙vod∙, kterΘ ke vzßjemnΘmu propojovßnφ sφtφ vedou. V dalÜφm Φlßnku se pak zastavφme pon∞kud obecn∞ji u technik, kterΘ jsou pro vzßjemnΘ propojovßnφ sφtφ k dispozici - a to na jednotliv²ch ·rovnφch vrstevnat²ch sφ¥ov²ch model∙. Zde se tedy podrobn∞ji seznßmφme s tφm, jak vlastn∞ funguje opakovaΦ, jak most a jak sm∞rovaΦ, a °ekneme si i o n∞kter²ch ₧hav²ch novinkßch, jak²mi jsou tzv. p°epojovßnφ v Ethernetovsk²ch sφtφch a virtußlnφ sφt∞ LAN. V dalÜφm Φlßnku se pak zastavφme u n∞kter²ch v²znamn∞jÜφch konstrukΦnφch aspekt∙ - °ekneme si nap°φklad, co je vlastn∞ tzv. rozboΦovaΦ neboli hub, jakß jsou mo₧nß konstrukΦnφ provedenφ aktivnφch sφ¥ov²ch prvk∙ apod.


zp∞t do archivu Φlßnk∙ | rejst°φk dalÜφ Φlßnek
Tento Φlßnek m∙₧e b²t voln∞ Üφ°en, pokud se tak d∞je pro studijnφ ·Φely, na nev²d∞leΦnΘm zßklad∞ a se zachovßnφm tohoto dov∞tku. Podrobnosti hledejte zde, resp. na adrese http://archiv.czech.net/copyleft.htm