Obr. 15: P°edstava pou₧itφ tzv. patch panel∙| VyÜlo v t²denφku: | COMPUTERWORLD |
| ╚φslo: | 38/94 |
| RoΦnφk: | 1994 |
| Rubrika/kategorie: | TΘma t²dne |
Titulek tohoto Φlßnku nenφ mφn∞n jako ·tok na p°φliÜ upovφdanΘ jedince. Chce naznaΦit pouze to, ₧e dominantnφm konstrukΦnφm prvkem, pou₧φvan²m pro realizaci s¥ov²ch rozvod∙ v nov∞ budovan²ch lokßlnφch sφtφch, se stal rozboΦovaΦ, anglicky "hub".
Ka₧dΘ p°enosovΘ mΘdium, kterΘ se pou₧φvß v lokßlnφch sφtφch, sebou p°inßÜφ urΦitß pravidla, podle kter²ch se p°φsluÜnΘ sφ¥ovΘ rozvody budujφ. Nap°φklad p°i pou₧itφ tzv. tlustΘho koaxißlnφho kabelu bylo mo₧nΘ jej vΘst v urΦitΘm centrßlnφm sm∞ru, a vytvß°et z n∞j odboΦky k jednotliv²m uzl∙m (pomocφ tzv. drop kabel∙) a₧ na vzdßlenost 50 metr∙. Jakmile se pak p°eÜlo na pou₧itφ tzv. tenkΘho koaxißlnφho kabelu, mo₧nost vytvß°enφ odboΦek samoz°ejm∞ z∙stala, ale tyto ji₧ mohly mφt prakticky jen nulovou dΘlku - tj. koaxißlnφ kabel bylo nutnΘ dovΘst a₧ bezprost°edn∞ ke ka₧dΘmu jednotlivΘmu uzlu, a teprve zde pou₧φt specißlnφ konektor ve tvaru pφsmene T, kter² p°φsluÜnou odboΦku vytvß°φ (a kter² se sv²m t°etφm ramenem p°ipojuje p°φmo na protikus v p°φsluÜnΘm sφ¥ovΘm adaptΘru).
╪eÜenφ sφ¥ov²ch rozvod∙ na bßzi koaxißlnφch kabel∙ p°itom vytvß°elo sb∞rnicovou topologii kabelß₧e, pro kterou byl Ethernet takΘ od zaΦßtku koncipovßn a uzp∙sobovßn. Jednou z nev²hod tΘto topologie je pom∞rn∞ velkß nßchylnost k poruchßm a zßvadßm: staΦφ nap°φklad, aby kdekoli v celΘm souvislΘm kabelovΘm segmentu n∞kdo Üpatn∞ spojil n∞kter² konektor (nebo jej nap°φklad jen pootoΦil natolik, aby rozpojil p°φsluÜn² kontakt), a rßzem se cel² segment stal nepou₧iteln²m. Podobn∞ jeden Üpatn∞ fungujφcφ sφtov² adaptΘr dokßzal znemo₧nit komunikaci vÜem ostatnφm v tΘm₧e segmentu. Jin²mi slovy: chyba jednoho znemo₧≥ovala prßci vÜem. Zßvada na kabelovΘm segmentu se pak "zastavila" v₧dy a₧ na nejbli₧Üφm aktivnφm sφtovΘm prvku (opakovaΦi, mostu Φi sm∞rovaΦi), a ten ji takΘ v∞tÜinou dokßzal rozpoznat a signalizovat - ovÜem lokalizovat zßvadu dokßzal jen na cel² kabelov² segment jako takov². NalΘzt skuteΦnou zßvadu pak obvykle znamenalo projφt cel² kabelov² segment, resp. prom∞°it jej pomocφ specißlnφch me°φcφch p°φstroj∙.
Kdy₧ se zhruba v roce 1985 zaΦala r²sovat novß alternativa ke koaxißlnφm kabel∙m - tzv. kroucenß dvoulinka (twisted pair) - jako nejsiln∞jÜφ argument pro jejφ zavedenφ se uvßd∞lo to, ₧e jde o stejnΘ p°enosovΘ mΘdium, jakΘ se pou₧φvß pro pot°eby telefonnφch rozvod∙ (alespo≥ v USA), a ₧e v mnoha objektech existujφ znaΦn∞ p°edimenzovanΘ telefonnφ rozvody, kterΘ by se daly okam₧it∞ vyu₧φt i pro pot°eby sφ¥ov²ch rozvod∙.
OvÜem kroucenß dvoulinka umo₧≥uje vytvß°et pouze dvoubodovΘ spoje (viz Φlßnek: ProΦ lidΘ propojujφ svΘ sφt∞), tak₧e p°i jejφm pou₧itφ ji₧ nenφ mo₧nΘ zachovat p∙vodnφ sb∞rnicovou topologii - tedy alespo≥ ne po strßnce fyzickΘho vedenφ kabel∙. Mφsto nφ musela nastoupit topologie stromovitß, kterß si ale vynutila zavedenφ p°φsluÜn²ch "rozv∞tvovacφch" prvk∙, kterΘ by tvo°ily vnit°nφ uzly t∞chto strom∙. V angliΦtin∞ se pro tyto rozv∞tvovacφ prvky ujal nßzev hub (a do ΦeÜtiny je vhodnΘ jej p°eklßdat jako "rozboΦovaΦ").
D∙le₧itou otßzkou, p°ed kterou byli postaveni konstruktΘ°i prvnφch hub-∙ (rozboΦovaΦ∙), bylo jak majφ jejich produkty vlastn∞ fungovat. Jestli₧e ji₧ nezachovßvajφ sb∞rnicovou topologii ve fyzickΘm slova smyslu, mohly by ji zachovßvat alespo≥ logicky - neboli tak, ₧e zachovajφ vÜesm∞rov² charakter vysφlßnφ (tj. to, ₧e kdy₧ kter²koli z uzl∙ vysφlß, "slyÜφ" to souΦasn∞ i vÜechny ostatnφ uzly, p°ipojenΘ k tΘmu₧ rozboΦovaΦi). TakovΘto °eÜenφ ovÜem zcela zßkonit∞ znamenalo, ₧e rozboΦovaΦ se p°i vzßjemnΘm propojovßnφ jednotliv²ch uzl∙ bude chovat jako opakovaΦ. A₧ do pom∞rn∞ nedßvnΘ doby (do nßstupu Ethernetov²ch ·st°eden) v∞tÜina rozboΦovaΦ∙ takΘ skuteΦn∞ fungovala tφmto zp∙sobem.
Alternativou k fungovßnφ jako opakovaΦ je fungovßnφ rozboΦovaΦe jako mostu. To ve svΘ podstat∞ znamenß, ₧e rozboΦovaΦ bude chßpat ka₧d² jednotliv² spoj, vedoucφ k jednomu z p°ipojen²ch uzl∙, jako samostatn² segment. Pak ovÜem musφ b²t pro ka₧d² takov²to segment vybaven vhodnou vnit°nφ pam∞tφ, do kterΘ si bude pr∙b∞₧n∞ uklßdat p°ijφmanΘ rßmce, a bude takΘ muset b²t vybaven dostateΦnou "inteligencφ" na to, aby dokßzal sprßvn∞ rozhodovat o dalÜφm sm∞ru, kter²m majφ b²t p°ijatΘ rßmce p°edßvßny. TakovΘto po₧adavky ovÜem byly jeÜt∞ dost dlouhou dobu po nßstupu kroucenΘ dvoulinky p°φliÜ vysokΘ, a jejich realizace p°φliÜ drahß (alespo≥ pro b∞₧nφ komerΦnφ °eÜenφ). Proto se prakticky vÜechny tehdy vyrßb∞nΘ rozboΦovaΦe chovaly jako opakovaΦe.
S postupn²m zdokonalovßnφm v²robnφch technologiφ (a s jejich zlev≥ovßnφm) se vÜak Φasem stalo ·nosnΘ i takovΘ °eÜenφ, p°i kterΘm se rozboΦovaΦ ji₧ chovß jako most. Tφm se ale ji₧ vlastn∞ stßvß za°φzenφm kterΘ jsme si popisovali v zßv∞ru p°edchßzejφcφho Φlßnku - Ethernetovou ·st°ednou (Ethernet switch). Prakticky vÜichni v²znamn∞jÜφ v²robci ji₧ v souΦasnΘ dob∞ nabφzφ takovΘto ·st°edny, a vÜe nasv∞dΦuje tomu, ₧e tato technologie mß Üanci se na trhu v²razn∞jÜφm zp∙sobem prosadit. JakΘ jsou ale jejφ p°ednosti, resp. jakΘ v²hody sk²tß Ethernetovß ·st°edna (alias rozboΦovaΦ, pracujφcφ na principu mostu) oproti b∞₧nΘmu rozboΦovaΦi, kter² svΘ jednotlivΘ porty propojuje jako opakovaΦ?
Pro odpov∞∩ je t°eba se vrßtit k fungovßnφ p∙vodnφch most∙ a srovnat je s fungovßnφm Ethernetov²ch ·st°eden: p∙vodnφ mosty toti₧ m∞ly za ·kol p°edevÜφm propojovat jednotlivΘ segmenty. Tyto byly typicky "obydleny" urΦit²m poΦtem uzl∙, kterΘ komunikovaly jednak mezi sebou (tj. v rßmci danΘho segmentu), nebo s uzly v jin²ch segmentech. V obou p°φpadech ale vÜechny takovΘto uzly, p°ipojenΘ k tΘmu₧ segmentu, m∞ly spoleΦn∞ k dispozici celkovou p°enosovou kapacitu danΘho segmentu, danou pou₧φvanou p°enosovou rychlostφ Ethernetu: 10 Mbps. Jin²mi slovy: vÜechny tyto uzly, a¥ ji₧ komunikovaly jen "lokßln∞" Φi nikoli, spoleΦn∞ sdφlely existujφcφ p°enosovou kapacitu. Kdy₧ se pak p°eÜlo na pou₧φvßnφ "klasick²ch" rozboΦovaΦ∙, pracujφcφch jako opakovaΦe, nic se na tΘto skuteΦnosti nezm∞nilo: ka₧d² jednotliv² uzel sice nynφ ji₧ m∞l vlastnφ kabelovou p°φpojku, ale vzhledem k fungovßnφ na principu opakovaΦe se mu do nφ "promφtal" veÜker² provoz od ostatnφch uzl∙. Vzhledem k tomu vlastn∞ vÜechny p°ipojenΘ uzly nadßle sdφlely p°enosovu kapacitu jednoho desetimegabitovΘho spoje.
Jakmile ale rozboΦovaΦe zaΦaly fungovat obdobn∞ jako mosty, tj. staly se z nich EthernetovΘ ·st°edny, ka₧d² jednotliv² uzel m∞l nßhle veÜkerou p°enosovou kapacitu "svΘho" spoje jen a jen pro sebe. Z p∙vodnφho Ethernetu, kter² byl v zßsad∞ sdφlenou technologiφ (tj. takovou, v rßmci kterΘ jednotlivΘ uzly sdφlφ spoleΦnou p°enosovou kapacitu), se nßhle stal tzv. p°epojovan² Ethernet (Switched Ethernet), kter² ji₧ dokß₧e p°id∞lovat p°enosovou kapacitu na zßklad∞ jejφ skuteΦnΘ pot°eby. Dφky tomu dokß₧e ve v²slednΘm efektu mnohdy dosti v²razn∞ p°ekonat desetimegabitovou bariΘru klasickΘho sdφlenΘho Ethernetu.
Zajφmav²m v²vojem proÜlo takΘ konstrukΦnφ °eÜenφ rozboΦovaΦ∙, pou₧φvan²ch v Ethernetovsk²ch lokßlnφch sφtφch. Dlouhou dobu existovaly dv∞ zßkladnφ v∞tve konstrukΦnφho °eÜenφ t∞chto aktivnφch sφ¥ov²ch prvk∙: kompaktnφ provedenφ a provedenφ modulßrnφ.
Kompaktnφ rozboΦovaΦ je nejlΘpe si p°edstavit jako "krabiΦku", kterß mß p°edem danou konfiguraci (co do poΦtu jednotliv²ch rozhranφ, resp. port∙), a nenφ mo₧nΘ ji m∞nit - nap°φklad p°ikupovat dodateΦnΘ porty apod. Naproti tomu u modulßrnφho provedenφ se p°edem poΦφtß s mo₧nostφ zm∞n v konfiguraci, a celΘ konstrukΦnφ °eÜenφ tomu vychßzφ vst°φc. Modulßrnφ rozboΦovaΦ je nejΦast∞ji °eÜen jako vφcemΘn∞ pasivnφ Üasi, vybavenΘ urΦit²m poΦtem voln²ch slot∙ (pozic pro zßsuvnφ moduly), a dßle systΘmem sb∞rnic, kterΘ jednotlivΘ zßsuvnΘ pozice propojujφ (tzv. backplane). Do jednotliv²ch slot∙ takovΘhoto Üasi je pak mo₧nΘ instalovat r∙znΘ moduly, kterΘ je mo₧nΘ zakoupit samostatn∞ podle konkrΘtnφ pot°eby - nejen takovΘ, kterΘ vytvß°φ pot°ebnΘ porty pro p°ipojovßnφ koncov²ch uzl∙ pomocφ kroucenΘ dvoulinky, ale takΘ r∙znΘ dalÜφ typy modul∙ (nap°φklad moduly pro p°ipojovßnφ koaxißlnφch kabelov²ch segment∙ apod.}. Mezi ony "dalÜφ" moduly, kterΘ je v zßsad∞ mo₧nΘ instalovat do modulßrnφch rozboΦovaΦ∙, pak pat°φ nap°φklad i moduly, kterΘ zajiÜ¥ujφ funkce mostu Φi sm∞rovaΦe. Zde je dobrΘ si uv∞domit, ₧e modulßrnφ provedenφ rozboΦovaΦ∙ a jejich internφch sb∞rnic (backplanes) umo₧≥uje, aby na t∞chto sb∞rnicφch vznikaly logickΘ segmenty, do kter²ch jsou mapovßny celΘ skupiny port∙, vzßjemn∞ propojen²ch na ·rovni opakovaΦe (viz obrßzek 14). Dφky tomu je pak mo₧nΘ, aby v²robce modulßrnφho rozboΦovaΦe nabφzel nap°φklad i takov² modul, kter² bude mezi takov²mito logick²mi segmenty v rßmci internφch sb∞rnic (backplanes) zajiÜ¥ovat propojenφ na ·rovni mostu, nebo dokonce i sm∞rovaΦe. OvÜem ani v p°φpad∞, ₧e v²robce nic takovΘho nenabφzφ, nenφ jeÜt∞ vÜe ztraceno - v₧dy je mo₧nΘ p°φsluÜnΘ propojenφ jednotliv²ch segment∙ zajistit takΘ extern∞, pomocφexternφch most∙ Φi sm∞rovaΦ∙. V dneÜnφ dob∞ je ale spφÜe ji₧ jen nouzovΘ °eÜenφ, kterΘmu by se zßkaznφci m∞li vyh²bat.
Krom∞ mo₧nosti m∞nit konkrΘtnφ konfiguraci vÜak modulßrnφ rozboΦovaΦe majφ jeÜt∞ jednu v²raznou p°ednost p°es sv²mi kompaktnφmi alternativami. Pokud je v p°φsluÜnΘm Üasi modulßrnφho rozboΦovaΦe instalovßno vφce modul∙, kterΘ se v∙Φi "sv²m" port∙m chovajφ jako opakovaΦe, pak je v zßsad∞ mo₧nΘ i to, aby se vÜechny takovΘto moduly v rßmci jednoho Üasi chovaly jako jedin² logick² rozboΦovaΦ - v tom smyslu, ₧e do maximßlnφho poΦtu opakovaΦ∙ (viz p°edchozφ Φlßnek) se dohromady poΦφtajφ jako jeden opakovaΦ. Kompaktnφm rozboΦovaΦ∙m takovßto mo₧nost obecn∞ chybφ - je sice obvykle mo₧nΘ je vzßjemn∞ propojovat (stejn∞ jako kterΘkoli jinΘ uzly, pomocφ koaxißlnφch kabel∙, kroucenΘ dvoulinky Φi optick²ch kabel∙), ale v₧dy tak, ₧e se ka₧d² z nich poΦφtß jako samostatn² opakovaΦ.
Tvrzenφ, vyslovenΘ v zßv∞ru p°edchozφho odstavce, vÜak ji₧ v souΦasnΘ dob∞ mnohde neplatφ. V²robci kompaktnφch rozboΦovaΦ∙ toti₧ Φasem p°iÜli s °eÜenφm, kterΘ dokß₧e z n∞kolika samostatn²ch rozboΦovaΦ∙ vytvo°it jedin² logick² rozboΦovaΦ - tedy zajistit, aby se p°i aplikaci pravidla o maximßlnφm mo₧nΘm poΦtu opakovaΦ∙ poΦφtaly dohromady takΘ jako jedin² opakovaΦ.
MyÜlenka, na kterΘ je celΘ °eÜenφ postavenΘ, je velmi jednoduchß: staΦφ toti₧ propojit jednotlivΘ rozboΦovaΦe obdobn²m zp∙sobem, jak² byl dosud pou₧φvßn jen u kompaktnφch rozboΦovaΦ∙ v rßmci jejich sb∞rnicov²ch systΘm∙ (backplanes). K tomu je ovÜem obecn∞ zapot°ebφ vφce vodiΦ∙, ale to nevadφ - v²robci to za°φdili tak, ₧e nynφ se kompaktnφ rozboΦovaΦe mohou propojit pomocφ specißlnφch (vφce₧ilov²ch) kabel∙, a pak tvo°φ jedin² logick² opakovaΦ. TakovΘto rozboΦovaΦe se ovÜem ji₧ p°estaly opat°ovat p°φvlastkem "kompaktnφ" (co₧ naznaΦovalo nemo₧nost dalÜφho rozÜi°ovßnφ), a mφsto n∞j jsou oznaΦovßny anglick²m p°φvlastkem "stackable" (co₧ v doslovnΘm p°ekladu znamenß: s mo₧nostφ stav∞t do zßsobnφku).
N∞kte°φ v²robci dokonce vyÜli vst°φc i u₧ivatel∙m, kte°φ majφ doslova panickou hr∙zu z jakΘhokoli instalovßnφ kabel∙, a svΘ "stackable" produkty opat°ili konektory, kterΘ do sebe p°esn∞ zapadajφ, kdy₧ se jednotlivΘ rozboΦovaΦe postavφ na sebe. Z p°φvlastku "stackable" se pak rßzem stal jeÜt∞ lßkav∞jÜφ slogan: "snappable" (doslova: zastrkovacφ).
ZajφmavΘ je, ₧e obliba "stackable" produkt∙ rychle stoupß, a v souΦasnΘ dob∞ ji₧ z°ejm∞ poptßvka po t∞chto rozboΦovaΦφch p°erostla poptßvku po rozboΦovaΦφch v modulßrnφm provedenφ. Podle ·daj∙ firmy Dataquest Inc. ze San JosΘ v USA se za prvnφ Φtvrtletφ letoÜnφho roku prodalo v USA "stackable" rozboΦovaΦ∙ s 3,5 milionem port∙, zatφmco t∞ch modulßrnφch jen s 2,2 miliony port∙.
S nßstupem kroucenΘ dvoulinky jako p°enosovΘho mΘdia, s nßstupem rozboΦovaΦ∙ a s p°echodem na d∙sledn∞ stromovitou topologii sφtφ se zßhy prosadily i novΘ zßsady budovßnφ sφ¥ov²ch rozvod∙ - zahrnovanΘ pod dosti Üirok² pojem "strukturovanß kabelß₧".
Mezi hlavnφ myÜlenky, na kter²ch jsou tyto zßsady postaveny, pat°φ pozorovßnφ, ₧e sφ¥ovΘ rozvody jsou dlouhodob∞jÜφ zßle₧itostφ, ne₧ vlastnφ sφt∞ a jejich uzlovΘ poΦφtaΦe. Jin²mi slovy: k obm∞n∞ pou₧φvan²ch poΦφtaΦ∙ i program∙, stejn∞ tak jako ke zm∞nßm v koncepci a architektu°e sφtφ dochßzφ Φast∞ji, ne₧ k instalovßnφ novΘ kabelß₧e. Je to ostatn∞ i velmi logickΘ: vym∞nit poΦφtaΦ za nov² je v principu velmi jednoduchΘ, nemluv∞ ji₧ o zm∞n∞ program∙, kterΘ zajiÜ¥ujφ vlastnφ fungovßnφ sφt∞. OvÜem instalovat novou kabelß₧ v urΦitΘm objetu obvykle znamenß provΘst nemalΘ stavebnφ prßce, kterΘ jsou nejen drahΘ, ale mnohdy po dobu svΘho trvßnφ dokonce vy°azujφ p°φsluÜnou instituci z provozu. Zkuste pracovat, je-li vaÜe kancelß° rozkopßna, kdy₧ vßm vrtajφ do zdφ apod. Jednou z hlavnφch zßsad strukturovanΘ kabelß₧e proto je budovat p°φsluÜnΘ rozvody takov²m zp∙sobem, aby vydr₧ely vφce "obrßtek" sφ¥ovΘho softwaru i hardwaru. Nebo p°inejmenÜφm aby na dlouhou dobu eliminovaly pot°ebu jak²chkoli stavebnφch pracφ.
Praktickß realizace tΘto zßsady obvykle soΦφvß v tom, ₧e budovanΘ sφ¥ovΘ rozvody se ·mysln∞ p°edimenzovßvajφ. Nap°φklad se zavßdφ vφce koncov²ch p°φpojek (·Φastnick²ch zßsuvek), ne₧ je v danΘ chvφli t°eba, a i do takov²ch lokalit, kde v souΦasnΘ dob∞ jeÜt∞ nejsou po₧adovßny - Φφm₧ se anticipuje r∙st p°φsluÜnΘ u₧ivatelskΘ organizace. Mnohdy se v tomto ohledu d∙sledn∞ napl≥uje slogan, hovo°φcφ o "·plnΘm prokabelovßnφ celΘho objektu". Dßle se p°edimenzovßvajφ i instalovanΘ kabely - tj. pou₧φvajφ se takovΘ, kterΘ majφ vφce pßr∙ vzßjemn∞ zkroucen²ch vodiΦ∙ (kroucenΘ dvoulinky), ne₧ je v danΘm okam₧iku t°eba, co₧ je op∞t mφn∞no jako rezerva pro budoucφ pot°eby, p°φpadn∞ jako nßhrada za pßry vodiΦ∙, kterΘ se a₧ po instalaci nebo Φasem ukß₧φ jako vadnΘ. Obvykle se takΘ tyto kabely volφ tak, aby "snesly" vyÜÜφ p°enosovΘ rychlosti, ne₧ jakΘ jsou pou₧φvßny v dob∞ jejich instalace. Jestli₧e se nap°φklad dnes buduje v urΦitΘm objektu nov² sφ¥ov² rozvod pro pot°eby klasickΘho desetimegabitovΘho Ethernetu, je obvykle pou₧φvßn kabel, uzp∙soben² pro p°enosovΘ rychlosti a₧ do 100 Mbps (tzv. kabel t°φdy 5), zatφmco v danou chvφli by staΦil pon∞kud lacin∞jÜφ kabel, dimenzovan² na rychlost 10 Mbps (neboli kabel t°φdy 3). Jakmile by ale p°φsluÜnß organizace, kterß si novΘ rozvody buduje, v budoucnu p°eÜla ne n∞kterou rychlejÜφ p°enosovou technologii (nap°φklad na ATM, CDDI Φi tzv. rychl² Ethernet), musela by celou kabelß₧ vym∞nit. A pak by nßhle zjistila, ₧e nßklady na stavebnφ prßce a novou kabelß₧ v²razn∞ p°ev²Üφ prvotnφ cenov² rozdφl mezi rychlejÜφm a pomalejÜφm kabelem.
DalÜφ z myÜlenek, na kter²ch jsou postaveny zßsady strukturovanΘ kabelß₧e, je pozorovßnφ ₧e u₧ivatelΘ jsou znaΦn∞ mobilnφ. V tom smyslu, ₧e pom∞rn∞ Φasto se st∞hujφ z jednΘ kancelß°e do jinΘ, samoz°ejm∞ i se sv²m osobnφm poΦφtaΦem (a takΘ telefonem), no a p°itom obvykle oΦekßvajφ, ₧e z hlediska jejich p°ipojenφ do mφstnφ lokßlnφ sφt∞ se na jejich postavenφ nic nezm∞nφ - ₧e budou mφt p°esn∞ stejnou konektivitu a z nφ vypl²vajφcφ postavenφ a mo₧nosti, jakΘ m∞li d°φve.
Sφ¥ovΘ rozvody, budovanΘ podle zßsad strukturovanΘ kabelß₧e, se sna₧φ vyjφt t∞mto po₧adavk∙m vst°φc pou₧itφm specißlnφch p°epojovacφch polφ (tzv. patch panel∙), kterΘ v optimßlnφm p°φpad∞ umo₧≥ujφ "p°esadit" libovolnou Φßst stromovitΘ struktury sφt∞ na jinΘ mφsto - jak naznaΦuje obrßzek 15.
Obr. 15: P°edstava pou₧itφ tzv. patch panel∙DalÜφ z v²znamn²ch zßsad strukturovnΘ kabelß₧e je to, ₧e se nesna₧φ myslet jen na pot°eby Φist∞ "poΦφtaΦov²ch" rozvod∙ pro lokßlnφ sφt∞ v danΘm objektu. P°esn∞ stejnß pozorovßnφ, kterß jsme si uvedli v²Üe, toti₧ platφ nap°φklad i pro telefonnφ rozvody, p°φpadn∞ i pro rozvody terminßlovΘ (mß-li snad p°φsluÜnß organizace pot°ebu budovat terminßlovΘ sφt∞) apod. Strukturovanß kabelß₧ proto uva₧uje mo₧nost paralelnφho vedenφ kabel∙, tj. stejn²mi "dφrami ve zdi", instalaΦnφmi liÜtami apod., a dokonce i jejich spoleΦnΘ sdφlenφ p°epojovacφch polφ (patch panel∙). SpoleΦn²m vedenφm kabel∙ a vyu₧itφ propojovacφch polφ vÜak ji₧ koaxistence r∙zn²ch rozvod∙ v rßmci strukturovanΘ kabelß₧e obvykle konΦφ - proto₧e nap°φklad telefonnφ rozvody se rozv∞tvujφ ji₧ v p°φsluÜnΘ telefonnφ ·st°edn∞, od kterΘ pak musφ vΘst souvislΘ pßry vodiΦ∙ a₧ k jednotliv²m ·Φastnick²m p°φstroj∙m. Jde tedy sice takΘ o stromovitou strukturu, ale pouze "jednopatrovou". Naproti tomu sφ¥ovΘ rozvody pro pot°eby lokßlnφch poΦφtaΦov²ch sφtφ jsou obecn∞ "vφcepatrovΘ", neboli poΦφtajφ s rozv∞tvovßnφm na vφce ·rovnφch. No a toto rozv∞tvovßnφ je prßv∞ ·kolem aktivnφch sφtov²ch prvk∙ - rozboΦovaΦ∙.
Z Φist∞ praktick²ch d∙vod∙ se tyto rozboΦovaΦe zabudovßvajφ do standardizovan²ch rozvodn²ch sk°φnφ, kam se spolu s nimi instalujφ takΘ p°φsluÜnß propojovacφ pole - a kam pak takΘ ·stφ kabely, vedoucφ od jednotliv²ch ·Φastnick²ch p°φpojek. V²hodou je pak koncentrovßnφ vÜech aktivnφch i pasivnφch propojovacφch prvk∙ do jednoho mφsta, kde mohou b²t dob°e p°φstupnΘ.
Pou₧itφ rozboΦovaΦ∙ v kombinaci s propojovacφmi poli (patch panely) v principu umo₧≥uje p°ipojit uzlov² poΦφtaΦ kterΘhokoli u₧ivatele ke kterΘmukoli rozboΦovaΦi, a tφm i ke kterΘmukoli segmentu, kter² takov²to rozboΦovaΦ vytvß°φ. V praxi tomu ale mohou stßt v cest∞ r∙znΘ technickΘ d∙vody. NejΦast∞ji ten, ₧e dosah jednotliv²ch spoj∙ na bßzi kroucenΘ dvoulinky (obvykle do 100 metr∙) nestaΦφ na to, aby vÜichni u₧ivatelΘ byli p°φmo p°ipojeni na jedinou centrßln∞ umφst∞nou rozvodnou sk°φ≥. Mφsto toho je pak nutnΘ budovat sφ¥oΘ rozvody "vφcepatrov∞", neboli pou₧φt celou hierarchii rozvodn²ch sk°φnφ, s vlastnφmi rozboΦovaΦi a p°epojovacφmi panely. Situace pak ji₧ ale nevypadß tak idylicky, jako na obrßzku 15 - nynφ ji₧ odpovφdß obecn∞ obrßzku Φ. 16.
Z tohoto obrßzku ji₧ ale takΘ vypl²vß, ₧e nenφ mo₧nΘ zcela a do d∙sledku dodr₧et zßsadu, ₧e postavenφ u₧ivatele mß b²t nezßvislΘ na tom, kde se nachßzφ, resp. ₧e se po jeho p°est∞hovßnφ do jinΘ lokality (kancelß°e) nemß zm∞nit. Nynφ se toti₧ m∙₧e stßt, ₧e po svΘm p°est∞hovßnφ se u₧ivatel ocitne v dosahu jinΘ rozvodnΘ sk°φn∞, a bude muset b²t p°ipojen na ni. To pak ale bude znamenat, ₧e se m∙₧e ocitnou ve zcelka jinΘm segmentu, ne₧ v jakΘm byl d°φve. Zßle₧φ pak na zp∙sobu propojenφ na vyÜÜφ ·rovni (ve smyslu stromovitΘ struktury), zda bude mφt z tohoto segmentu stejn² druh konektivity (hlavn∞ stejnß prßva p°φstupu do jin²ch segment∙, jako m∞l d°φve).
JednΘ v∞ci se ale lze vyhnout jen velmi obtφ₧n∞: po svΘm p°emφst∞nφ a p°epojenφ bude dan² u₧ivatel nßhle sdφlet sφ¥ov² segment s jin²mi u₧ivateli, ne₧ se kter²mi jej sdφlel d°φve. Bude tedy vystaven zcela jinΘmu druhu provozu v sφti: zejmΘna m∙₧e b²t vystaven jinΘmu druhu vÜesm∞rovΘho vysφlßnφ (broadcasting), kterΘ je v dneÜnφch lokßlnφch sφtφch Φasto a hojn∞ pou₧φvan²m mechanismem - zejmΘna k nabφzenφ nejr∙zn∞jÜφch slu₧eb, ke vznßenφ dotaz∙ "do Θteru" apod. Jestli₧e se ale nov∞ p°epojen² u₧ivatel ocitne v jinΘm segmentu, kter² je od jeho p∙vodnφho segmentu odd∞len na ·rovni sm∞rovaΦe (kter² nepropouÜtφ vÜesm∞rovΘ vysφlßnφ), pak se jeho systΘmovΘ postavenφ v²razn²m zp∙sobem zm∞nφ - nebude nap°φklad dostßvat nabφdky slu₧eb, na kterΘ byl zvykl² a s jejich₧ existencφ poΦφtal, na jeho dotazy "do Θteru" bude nynφ odpovφdat n∞kdo jin² apod. P∙jde-li nap°φklad o sφ¥ na bßzi protokol∙ TCP/IP, zm∞nφ se tφm nap°φklad i sφ¥ovß adresa p°φsluÜnΘho poΦφtaΦe apod. Je samoz°ejm∞ mo₧nΘ tento poΦφtaΦ p°ekonfigurovat, ale to m∙₧e b²t dosti pracnΘ, a sk²tß to prostor pro ΦetnΘ chyby. Na druhΘ stran∞ je v zßjmu provozovatele sφt∞, aby jejφ jednotlivΘ Φßsti odd∞loval a₧ na ·rovni sm∞rovaΦ∙ (tj. d∞lal z nich samostatnΘ sφt∞ na ·rovni sφtovΘ vrstvy), nebo¥ pouze tφm zabrßnφ zbyteΦnΘmu Üφ°enφ vÜesm∞rovΘho provozu, kter² m∙₧e spot°ebovßvat i dosti v²znamnou Φßst dostupnΘ p°enosovΘ kapacity. Jak ale z tΘto situace ven? Jak tedy i po p°emφst∞nφ urΦitΘho u₧ivatele dosßhnout toho, aby nadßle "pat°il" do tΘ₧e sφt∞? Navφc tak, aby veÜkerΘ zm∞ny byly pokud mo₧no jen softwarvΘ, a nevy₧adovaly ₧ßdnΘ fyzickΘ zßsahy do vedenφ kabelß₧!
╪eÜenφ nabφzφ schopnost, kterou v poslednφ dob∞ zaΦφnajφ b²t vybavovßny rozboΦovaΦe n∞kter²ch p°ednφch v²robc∙: schopnost vytvß°et tzv. virtußlnφ sφt∞ LAN (VLAN, od: Virtual LAN). O co vlastn∞ jde?
V prvnφm p°iblφ₧enφ je mo₧nΘ °φci, ₧e jde o schopnost rozd∞lovat jednotlivΘ vstupy jednoho a tΘho₧ opakovaΦe do r∙zn²ch segment∙, a to na zßklad∞ softwarovΘ konfigurace. Dosud toti₧ ka₧d² kompaktnφ rozboΦovaΦ (fungujφcφ jako opakovaΦ) Φi ka₧d² modul-opakovaΦ modulßrnφho rozboΦovaΦe "promφtal" vÜechny svΘ porty do jedinΘho segmentu (viz obrßzek 17 a/). Nynφ je ale schopen je "promφtat" do r∙zn²ch segment∙ - viz obr. 17 b/., tedy vlastn∞ chovat se jako celß skupina samostatn²ch opakovaΦ∙, s mo₧nostφ zm∞ny konfigurace Φist∞ softwarov²mi prost°edky, bez nutnosti jakΘhokoli p°epojovßnφ kabel∙.
Obr. 17: P°edstava fungovßnφ opakovaΦeRozboΦovaΦe, vybavenΘ schopnostφ vytvß°et virtußlnφ sφt∞ LAN, navφc Φasto dokß₧φ propojit takto vytvß°enΘ segmenty na ·rovni sφ¥ovΘ vrstvy (tj. pomocφ sm∞rovaΦ∙), Φφm₧ z nich vlastn∞ vytvß°φ samostatnΘ sφt∞. Tφm souΦasn∞ dokß₧φ i udr₧et vÜesm∞rovΘ vysφlßnφ jen v rßmci tak velk²ch skupin, jak se t°eba (a kterΘ jsou definovßny samostatn²mi sφt∞mi). PodstatnΘ p°itom ale je, ₧e p°φsluÜnΘ rozboΦovaΦe dokß₧φ "mapovat" jednotlivΘ porty do konkrΘtnφch segment∙ a sφtφ segment∙ dynamicky, na zßklad∞ svΘ softwarovΘ konfigurace.
RozboΦovaΦe s prßv∞ popsan²mi schopnostmi existujφ ve dvou zßkladnφch provedenφch. Jedno se oznaΦuje p°φvlastkem "port switching" a znamenß, ₧e k dispozici je mΘn∞ segment∙, ne₧ kolik je port∙ (tj. n∞kterΘ porty nutn∞ musφ b²t "mapovßny" do tΘho₧ segmentu). Alternativnφ provedenφ, oznaΦovanΘ p°φvlastkem "segment switching", ji₧ mß k dispozici tolik segment∙, kolik je port∙.
Samotnß schopnost dynamicky mapovat jednotlivΘ porty do r∙zn²ch segment∙ ve svΘ podstat∞ pouze nahrazuje pot°ebu p°epojovacφch polφ v rozvodn²ch sk°φnφch (a umo₧≥uje nap°φklad provßd∞t zm∞ny i na dßlku, bez fyzickΘho p°φstupu k propojovacφ sk°φni). SkuteΦn² efekt p°ichßzφ ovÜem a₧ v okam₧iku, kdy jsou jednotlivΘ segmenty navzßjem propojeny na ·rovni sm∞rovaΦ∙ - a¥ ji₧ v rßmci samotnΘho rozboΦovaΦe, nebo mimo n∞j. Teprve pak toti₧ vznikajφ jednotlivΘ samostatnΘ sφt∞, kterΘ v sob∞ izolujφ vÜesm∞rovΘ vysφlßnφ.
VÜe je ovÜem zam∞°eno jeÜt∞ k n∞Φemu dokonalejÜφmu: k tomu, aby si samostatnΘ sφt∞ skuteΦn∞ zaslou₧ily p°φvlastek virtußlnφ, a dokßzaly "p°eklenout" vφce jednotliv²ch rozboΦovaΦ∙ podle obrßzku 18 - tedy aby rozd∞lenφ sφ¥ov²ch rozvod∙ v rßmci urΦitΘho objektu do jednotliv²ch segment∙ a sφtφ p°estalo b²t zßvislΘ na konkrΘtnφ topologii a konkrΘtnφm umφst∞nφ jednotliv²ch koncov²ch uzl∙, a mohlo se stßt Φist∞ organizaΦnφ zßle₧itostφ, kterß nap°φklad kopφruje organizaΦnφ uspo°ßdßnφ Φi Φlen∞nφ provozovatelskΘ organizace.