Ji°φ Peterka

ProΦ lidΘ propojujφ svΘ sφt∞?

D∙vod∙, kv∙li kter²m lidΘ navzßjem propojujφ svΘ poΦφtaΦovΘ sφt∞, je dnes celß °ada. Ka₧d² z nich vÜak sleduje obecn∞ jin² cφl, a pro jeho dosa₧enφ m∙₧e vy₧adovat specifickΘ nßstroje, nebo alespo≥ klßst d∙raz na urΦitΘ specifickΘ aspekty Φi parametry. Chceme-li se tedy zab²vat mo₧nostmi a zp∙soby propojovßnφ sφtφ pomocφ nejr∙zn∞jÜφch aktivnφch prvk∙, je dobrΘ nejprve porozum∞t d∙vod∙m, kterΘ ke vzßjemnΘmu propojovßnφ vedou, a teprve pak se bavit o technikßch a metodßch, kterΘ jsou pro tyto ·Φely k dispozici.

Zv∞tÜenφ dosahu kabelß₧e

Jednφm z nejΦast∞jÜφch d∙vod∙, kterΘ si vynucujφ pou₧itφ aktivnφch sφ¥ov²ch prvk∙, je omezen² dosah r∙zn²ch druh∙ kabelß₧e. Pokud nap°φklad pou₧φvßte pro sφ¥ovΘ rozvody ve vaÜφ lokßlnφ sφti tzv. tenk² koaxißlnφ kabel, pak maximßlnφ dΘlka souvislΘho kabelu, kterou m∙₧ete pou₧φt, je cca 185 metr∙. Pokud pot°ebujete dosßhnout na v∞tÜφ vzdßlenost, je to v zßsad∞ mo₧nΘ, ale nikoli s pomocφ jedinΘho souvislΘho "kusu" (segmentu) kabelu. Mφsto toho musφte pou₧φt vφce kabelov²ch segment∙, a mezi sebou je propojit pomocφ vhodn²ch aktivnφch prvk∙ - ty, kterΘ se za tφmto ·Φelem pou₧φvajφ, obvykle fungujφ jako opakovaΦe Φi mosty (ale o tom a₧ pozd∞ji).

D∙vod∙, kv∙li kter²m mohou mφt kabelovΘ segmenty v₧dy jen urΦitou maximßlnφ mo₧nou dΘlku, je takΘ vφce, a jsou dßny p°edevÜφm fyzikßlnφmi vlastnostmi kabel∙. Ka₧d² kabel nap°φklad vykazuje urΦit² ·tlum, projevujφcφ se zeslabovßnφm p°enßÜenΘho signßlu. Jeho mφra je samoz°ejm∞ zßvislß na konstrukci kabelu, pou₧itΘm materißlu a dalÜφch parametrech, ale celkov² efekt zeslabenφ na p°enßÜen² signßl je ·m∞rn² dΘlce kabelu. Se zv∞tÜovßnφm dΘlky kabelu se proto zhorÜuje kvalita signßlu, p°ijφmanΘho na jeho konci, a je tudφ₧ nutnΘ tento signßl vhodn²m zp∙sobem regenerovat (v p°φsluÜnΘm aktivnφm sφ¥ovΘm prvku). Maximßlnφ mo₧nß dΘlka souvislΘho kabelovΘho segmentu je pak vlastn∞ determinovßna tφm, aby p°φsluÜnΘ regenerovßnφ signßlu bylo jeÜt∞ v∙bec mo₧nΘ.

Krom∞ ·tlumu se vÜak na omezovßnφ maximßlnφ mo₧nΘ dΘlky souvislΘho segmentu podφlφ takΘ dalÜφ reßlnΘ vlastnosti kabel∙ a r∙znΘ fyzikßlnφ jevy, jako nap°φklad p°eslech, omezenß Üφ°ka p°enosovΘho pßsma apod.

Charakter kabelß₧e

DalÜφ, velmi podstatn² vliv na pot°ebu pou₧itφ aktivnφch sφtov²ch prvk∙, mß i samotn² charakter pou₧itΘ kabelß₧e, resp. to, zda umo₧≥uje vytvß°et tzv. mnohobodovΘ spoje, Φi pouze spoje dvoubodovΘ.

Tenk² koaxißlnφ kabel, kter² jsme uva₧ovali v p°edchozφm odstavci (a stejn∞ tak jeho p°edch∙dce, tzv. tlust² koaxißlnφ kabel), jsou typick²mi p°edstaviteli p°enosov²ch mΘdiφ, kterΘ umo₧≥ujφ vytvß°et tzv. mnohobodovΘ spoje. P°esto₧e konkrΘtnφ zp∙sob p°ipojovßnφ se u obou t∞chto koaxißlnφch kabel∙ liÜφ, v zßsad∞ platφ, ₧e na ka₧d² z nich je mo₧nΘ "nav∞sit" vφce jednotliv²ch uzl∙ zp∙sobem, kter² ukazuje obrßzek 1. Op∞t zde sice platφ urΦitß omezenφ na to, kolik takov²chto uzl∙ smφ b²t nejvφce a jak majφ b²t daleko od sebe, ale obecn∞ jich na jednom kabelovΘm segmentu m∙₧e b²t vφce. Pou₧itφ vφce kabelov²ch segment∙, propojen²ch vhodn²mi aktivnφmi prvky, je pak nutnΘ jen v p°φpad∞, kdy je nutnΘ p°ekonat tato omezenφ.

Obrßzek Φ. 1: P°ipojovßnφ uzl∙ k mnohobodovΘmu spoji

Zcela jinß situace ovÜem nastßvß v p°φpad∞ takov²ch kabel∙, kterΘ umo₧≥ujφ vytvß°et pouze dvoubodovΘ spoje. Typick²m p°φkladem je tzv. kroucenß dvoulinka, ze kterΘ nenφ mo₧nΘ d∞lat ₧ßdnΘ odboΦky. Jedinou mo₧nostφ "rozv∞tvenφ" pak je p°ivΘst jeden konec dvoubodovΘho spoje do takovΘho za°φzenφ, kterΘ pot°ebnΘ odboΦky vytvß°φ elektronickou cestou ve sv²ch vnit°nφch obvodech. Za°φzenφ, kterΘ slou₧φ tomuto ·Φelu, se v angliΦtin∞ oznaΦuje jako hub (a v ΦeÜtin∞ jako rozboΦovaΦ). Je to v zßsad∞ aktivnφ sφ¥ov² prvek, kter² m∙₧e pracovat na r∙zn²m principech (nejΦast∞ji ale jako opakovaΦ, viz dßle).

PodstatnΘ ovÜem je, ₧e jakmile se mφsto mnohobodov²ch spoj∙ pou₧ijφ spoje dvoubodovΘ, nenφ ji₧ mo₧nΘ vytvß₧et sb∞rnicovou topologii sφt∞ (jako na obrßzku 1), ale je nutnΘ vystaΦit jen s topologiφ stromovitou, kterou naznaΦuje obrßzek 2. Ve vÜech jejφch vnit°nφch uzlech (tj. krom∞ list∙) p°itom musφ b²t pou₧ity aktivnφ sφ¥ovΘ prvky - rozboΦovaΦe.

Obr. Φ. 2: Propojovßnφ uzl∙ s vyu₧itφm dvoubodov²ch spoj∙

Izolovßnφ lokßlnφho provozu

Jestli₧e v p°edchozφch dvou odstavcφch bylo hlavnφ motivacφ co mo₧nß nejvφce rozÜφ°it urΦitou sφ¥ a p°itom ji stßle zachovßvat jako jedin² homogennφ celek, v tomto odstavci budeme popisovat motivaci, kterß je v jistΘm smyslu opaΦnß. Vychßzφ toti₧ ze skuteΦnosti, ₧e pou₧φvanΘ p°enosovΘ cesty nemajφ neomezenou p°enosovou kapacitu, a ₧e je tedy t°eba takΘ pamatovat na to, aby byly zat∞₧ovßny rovnom∞rn∞, resp. aby nebyly p°et∞₧ovßny.

Mßme-li nap°φklad rozumn² d∙vod p°edpoklßdat, ₧e v rßmci urΦitΘho segmentu sφt∞ bude p°eva₧ovat lokßlnφ provoz (tj. takov² p°enos dat, p°i kterΘm se p°φjemce i odesilatel nachßzφ v tΘm₧e segmentu), pak je asi zbyteΦnΘ takov²to provoz "pouÜt∞t" i do ostatnφch segment∙, se kter²mi je dan² segment propojen. Dokonce to m∙₧e b²t mnohem vφce ne₧ jen zbyteΦnΘ - to, co je p°edßvßno i do ostatnφch segment∙, spot°ebovßvß jejich p°enosovou kapacitu, a znemo₧≥uje to jejφ vyu₧itφ jin²m provozem, kter² je "lokßlnφ" v t∞chto segmentech. Optimßlnφm °eÜenφm pak je propojit jednotlivΘ segmenty natolik inteligentnφmi aktivnφmi prvky, aby dokßzaly odliÜit "lokßlnφ" provoz od nelokßlnφho, a pouze ten p°edßvaly i do jin²ch segment∙. Takov²mito za°φzenφmi jsou mosty a sm∞rovaΦe.

Stav∞nφ logick²ch zßbran

K izolovßnφ datovΘho provozu v jednotliv²ch segmentech a k jeho nepropouÜt∞nφ do jin²ch segment∙ mohou vΘst i diametrßln∞ odliÜnΘ d∙vody, ne₧ jakΘ jsme si naznaΦili v p°edchozφm odstavci.

Tyto diametrßln∞ odliÜnΘ d∙vody je t°eba hledat ve snaze o zabezpeΦenφ sφtφ proti neoprßvn∞nΘmu p°φstupu. P°φsluÜnΘ ochrannΘ a blokujφcφ mechanismy mohou b²t implementovßny r∙zn²m zp∙sobem a na r∙zn²ch ·rovnφch - nap°φklad prost°ednictvφm hesel a₧ v rßmci jednotliv²ch aplikacφ. MnohΘ vÜak lze ud∞lat ji₧ na ·rovni vzßjemnΘho propojenφ sφtφ a jejich Φßstφ, pokud tomu p°φsluÜnΘ aktivnφ prvky vychßzφ vst°φc: mohou nap°φklad ·mysln∞ blokovat veÜker² provoz z urΦitΘ sφt∞ Φi segmentu do jinΘho segmentu Φi sφt∞, mohou blokovat vÜe co p°ichßzφ od urΦitΘho konkΘtnφho uzlu Φi naopak pro konkrΘtnφ uzel, nebo dokonce blokovat vÜe, co p°ichßzφ z urΦit²ch mφst pro urΦitou konkrΘtnφ aplikaci na konkrΘtnφm uzlu sφt∞ apod. Potencißlnφ mo₧nosti stav∞nφ takov²chto logick²ch zßbran (v angliΦtin∞ oznaΦovan²ch jako firewalls) jsou nesmφrnΘ, v praxi vÜak samoz°ejm∞ zßle₧φ na schopnostem p°φsluÜn²ch aktivnφch prvk∙, kterΘ je majφ implementovat.

Sdφlenφ zdroj∙

Jednou z historicky nejstarÜφch motivacφ pro vzßjemnΘ propojovßnφ sφtφ, dodnes velmi aktußlnφ, je snaha vzßjemn∞ zp°φstupnit u₧ivatel∙m jednotliv²ch sφtφ nejr∙zn∞jÜφ zdroje ostatnφch sφtφ - a¥ ji₧ jde o zdroje povahy technick²ch prost°edk∙, program∙, dat Φi slu₧eb.

Typick²m p°φkladem slu₧by, kterß bez vzßjemnΘho propojovßnφ sφtφ ztrßcφ mnohΘ ze svΘ atraktivnosti, je elektronickß poÜta: m∙₧ete-li jejφm prost°ednictvφm posφlat zprßvy pouze u₧ivatel∙m tΘ sφt∞, ve kterΘ se nachßzφte sami, je to jist∞ velmi u₧iteΦnΘ. Mßte-li vÜak mo₧nost posφlat zprßvy takΘ u₧ivatel∙m jin²ch sφtφ, mß pro vßs elektronickß poÜta rßzem mnohem v∞tÜφ u₧itnou hodnotu.

Pokud jde o sdφlenφ technick²ch prost°edk∙, zde se nejΦast∞ji uplat≥uje sdφlenφ mφsta na disku (ovÜem typicky prost°ednictvφm sdφlenφ soubor∙), dßle sdφlenφ tiskßren, modem∙ a faxmodemov²ch karet apod. D∞je se tak v∞tÜinou v prost°edφ lokßlnφch sφtφ, a na jejich vzßjemnΘ propojenφ to v∞tÜinou klade jedin² v²znamn² po₧adavek - co mo₧nß nejv∞tÜφ rychlost p°enosu. Obdobnß ·vaha pak platφ i pro sdφlenφ zdroj∙ softwarovΘ povahy (p°edevÜφm program∙ a dat), a samoz°ejm∞ i pro sdφlenφ nejr∙zn∞jÜφch slu₧eb. V prost°edφ rozlehl²ch sφtφ, kde p°enosovΘ rychlosti b²vajφ °ßdov∞ menÜφ, se pak lze setkat nikoli s pln∞ transparentnφm sdφlenφm (hlavn∞ u nejr∙zn∞jÜφch soubor∙), ale spφÜe s jejich netransparentnφm p°enosem. Ten pak neklade na aktivnφ sφ¥ovΘ prvky, zajiÜ¥ujφcφ p°φsluÜnß propojenφ, ₧ßdnΘ specifickΘ nßroky, a dokß₧e obvykle vystaΦit s takovou p°enosovou rychlostφ, jakφ je dφky zp∙sobu propojenφ k dispozici.

Propojovßnφ na v∞tÜφ vzdßlenosti

Mo₧nosti a techniky, pou₧φvanΘ pro vzßjemnΘ propojovßnφ cel²ch sφtφ a jejich Φßstφ, se dosti v²razn∞ liÜφ v zßvislosti na tom, zda jde o propojovßnφ na krßtkou vzdßlenost, nebo na v∞tÜφ vzdßlenosti. V prvnφm p°φpad∞ (propojovßnφ na krßtkou vzdßlenost) jde typicky o situaci, kdy ob∞ sφt∞ Φi jejich Φßsti spolu fyzicky sousedφ, nebo jsou od sebe vzdßleny jen natolik, aby si p°φsluÜnΘ propojenφ mohli provozovatelΘ sφtφ zajistit sami (typicky v rßmci vlastnφho areßlu, a obvykle i se srovnatelnou p°enosovou rychlostφ, s jakou pracujφ propojovanΘ sφt∞ - nap°φklad vhodn²m kabelem, nebo takΘ mikrovlnn²m spojem apod.).

V druhΘm p°φpad∞ b²vß situace slo₧it∞jÜφ. Zde v∞tÜinou provozovatelΘ lokßlnφch sφtφ narß₧φ na monopol spojov²ch organizacφ, kterΘ jsou jako jedinΘ oprßvn∞nΘ z°izovat a provozovat p°enosovΘ cesty, vedoucφ p°es ve°ejnß prostranstvφ. Ten, kdo pot°ebuje svou sφ¥ (nejspφÜe lokßlnφ) propojit s jinou, fyzicky vzdßlenou sφtφ, je pak cht∞ necht∞ odkßzßn na milost spojov²m organizacφm a prost°edk∙m, kterΘ jsou tyto organizace ochotny zßjemc∙m pronajmout pro pot°ebnΘ propojenφ - co₧ mohou b²t nap°φklad pevnΘ telefonnφ okruhy, ve°ejnß datovß sφ¥ apod. Na aktivnφ sφ¥ovΘ prvky, kterΘ se pro takovΘto propojenφ pou₧ijφ, to pak klade jednoznaΦn∞ definovanΘ po₧adavky: musφ si rozum∞t s t∞mi p°enosov²mi cestami a prost°edky, kterΘ spoje nabφzφ. Tak₧e jde-li nap°φklad o propojenφ p°es ve°ejnou datovou sφ¥ na bßzi protokolu X.25, musφ b²t p°φsluÜn² aktivnφ sφ¥ov² prvek vybaven rozhranφm pro sφt∞ tohoto typu. Jde-li o propojenφ pevn²m telefonnφm okruhem, musφ b²t p°φsluÜn² aktivnφ sφtov² prvek vybaven vhodn²m sΘriov²m rozhranφm apod.

P°ipojovßnφ vzdßlen²ch lokalit

Velmi Φastou situacφ je dnes ta, kdy urΦitß organizace provozuje vφce samostatn²ch lokßlnφch sφtφ v r∙zn²ch lokalitßch - nap°φklad ve svΘm ·st°edφ a v jednotliv²ch poboΦkßch. Je pak jist∞ jejφm p°irozen²m zßjmem tyto sφt∞ vzßjemn∞ propojit.

Mo₧nß °eÜenφ samoz°ejm∞ zßvisφ na tom, jak² druh spoje mezi ob∞ma lokalitami m∙₧e provozovatel zφskat od spojovΘ organizace, a p°edevÜφm na jeho rychlosti. Pak ovÜem zßle₧φ takΘ na tom, jak² charakter vzßjemnΘho propojenφ provozovatelskß organizace po₧aduje. Pokud nap°φklad trvß na tom, ₧e mezi ob∞ma lokalitami musφ b²t provozovßny interaktivnφ slu₧by typu file serving (neboli takovΘ, kterΘ umo₧≥ujφ stanici v jednΘ lokalit∞ pln∞ transparentnφ sdφlenφ soubor∙, kterΘ se ve skuteΦnosti nachßzφ na serveru v druhΘ lokalit∞), pak je asi jedinou mo₧nostφ mikrovlnn² spoj (na p°φmou viditelnost), nebo optickΘ vlßkno (na v∞tÜφ vzdßlenosti). Tomu pak musφ b²t uzp∙sobeny i p°φsluÜnΘ aktivnφ sφ¥ovΘ prvky - v p°φpad∞ pou₧itφ optickΘho vlßkna musφ b²t vybaveny vhodn²m rozhranφm (z°ejm∞ FDDI a nejspφÜe pro jednovidovΘ vlßkno). V p°φpad∞ pou₧itφ mikrovlnnΘho spoje b²vajφ p°φsluÜnΘ aktivnφ sφ¥ovΘ prvky (nejΦast∞ji fungujφcφ jako mosty Φi sm∞rovaΦe) "Üity na mφru", a jsou proto obvykle souΦßstφ dodßvky.

Pokud je ovÜem mezi ob∞ma lokalitami vy₧adovßna jen takovß ·rove≥ konektivity, kterß by umo₧≥ovala dßvkov² p°enos soubor∙ (nap°φklad elektronickΘ poÜty), nebo interaktivnφ p°φstup ke vzdßlen²m poΦφtaΦ∙m formou vzdßlenΘho p°ihlaÜovßnφ, pak je z°ejm∞ mo₧nΘ vystaΦit i s mnohem pomalejÜφmi pevn²mi telefonnφmi okruhy. Pro n∞ pak musφ b²t p°φsluÜnΘ aktivnφ prvky vybaveny vhodn²mi sΘriov²mi rozhranφmi.

P°ipojovßnφ na rozlehlΘ sφt∞

DalÜφ velmi typickou situacφ je pot°eba p°ipojit jednu nebo n∞kolik lokßlnφch sφtφ na sφ¥ rozlehlou - nap°φklad na ve°ejnou datovou sφ¥, na sφ¥ Internet apod.

Ve°ejnß datovß sφ¥ je sama o sob∞ v zßsad∞ jen prost°edkem propojenφ - bu∩ s jin²mi sφt∞mi, nebo s jednotliv²mi poΦφtaΦi, kterΘ poskytujφ urΦitΘ slu₧by. D∙vodem k p°ipojovßnφ na ve°ejnou datovou sφ¥ proto b²vß nejΦast∞ji pot°eba zφskat k p°φstup k urΦitΘ slu₧b∞, kterß je dosa₧itelnß prßv∞ tφmto zp∙sobem. Co je zapot°ebφ k p°ipojenφ na ve°ejnou datovou sφ¥ na bßzi X.25 jsme si ji₧ naznaΦili v p°edchozφm odstavci - aktivnφ sφ¥ov² prvek, vybaven² rozhranφm pro X.25 (resp. dle doporuΦenφ X.25). Toto doporuΦenφ pak takΘ jednoznaΦn∞ definuje, jak²m zp∙sobem mß p°φsluÜn² aktivnφ prvek.

P°i p°ipojovßnφ na jinΘ rozlehlΘ sφt∞ mohou b²t podmφnky a po₧adavky r∙znΘ. Nap°φklad pro p°ipojenφ na sφ¥ Internet je v zßsad∞ nutnΘ pou₧φt aktivnφ prvek, pracujφcφ jako sm∞rovaΦ, tj. na ·rovni sφ¥ovΘ vrstvy, p°iΦem₧ jeho konkrΘtnφ rozhranφ (na ·rovni bezprost°edn∞ ni₧Üφ, tj. linkovΘ vrstvy) zßle₧φ na pou₧itΘm p°enosovΘm mΘdiu - pro p°ipojenφ p°es pevn² telefonnφ okruh je to vhodnΘ sΘriovΘ rozhranφ, pro p°ipojenφ p°es optick² kabel zase tomu odpovφdajφcφ rozhranφ atd. JeÜt∞ jinΘ po₧adavky pak mohou mφt nap°φklad sφt∞, ke kter²m se jejich u₧ivatelΘ p°ipojujφ p°es ve°ejnou telefonnφ sφ¥, s vyu₧itφm jejφch komutovan²ch spoj∙, a s dßvkov²m charakterem komunikace - nap°φklad sφt∞ FIDO, EOS a dalÜφ.

P°ipojovßnφ vzdßlen²ch u₧ivatel∙

Mnozφ provozovatelΘ lokßlnφch sφtφ dnes pot°ebujφ, aby v jejich sφti mohli pracovat i takovφ u₧ivatelΘ, kte°φ se se sv²mi poΦφtaΦi nenachßzφ ve fyzickΘ blφzkosti "mate°sk²ch" sφtφ. M∙₧e jφt nap°φklad o u₧ivatele na cestßch (obchodnφ cestujφcφ apod.), nebo nap°φklad pracovnφky, kte°φ z nejr∙zn∞jÜφch d∙vod∙ nedojφ₧dφ do zam∞stnßnφ, ale pracujφ doma. Takov²mto u₧ivatel∙m je pak ₧ßdoucφ vytvo°it pracovnφ podmφnky co mo₧nß nejbli₧Üφ t∞m, kterΘ by m∞li v p°φpad∞, ₧e by pracovali p°φmo v danΘ lokßlnφ sφti, na n∞kterΘm z jejφch uzl∙.

Pro p°ipojovßnφ takov²chto u₧ivatel∙ pak b²vajφ k dispozici v∞tÜinou jen komutovanΘ linky ve°ejnΘ telefonnφ sφt∞, a jen zcela vyjφmeΦn∞ lze ke stejnΘmu ·Φelu vyu₧φt nap°φklad ve°ejnou datovou sφ¥. Nejde p°itom v pravΘm slova smyslu o vzßjemnΘ propojovßnφ sφtφ, ale tato problematika velmi ·zce souvisφ s pou₧φvßnφm aktivnφch sφ¥ov²ch prvk∙.

KonkrΘtnφ zp∙sob p°ipojovßnφ vzdßlen²ch u₧ivatel∙ pomocφ komutovan²ch linek pak takΘ zßvisφ na tom, o jak² druh lokßlnφ sφt∞ se jednß. Jde-li nap°φklad o Unixovskou sφ¥, ve kterΘ vzdßlenφ u₧ivatelΘ pot°ebujφ vyu₧φt mo₧nost vzdßlenΘho p°ihlaÜovßnφ k hostitelsk²m poΦφtaΦ∙m danΘ sφt∞, pak je zapot°ebφ p°ivΘst komutovanΘ telefonnφ linky k za°φzenφ, kterΘ funguje jako tzv. terminßlov² server - co₧ je ve svΘ podstat∞ za°φzenφ na ·rovni sm∞rovaΦe. Touto funkcφ (tj. schopnostφ fungovat jako terminßlov² server) mohou b²t vybavovßny p°φmo i jednotlivΘ aktivnφ sφ¥ovΘ prvky.

Pon∞kud jinß vÜak bude situace v p°φpad∞, kdy se jednß o lokßlnφ sφ¥ na bßzi osobnφch poΦφtaΦ∙ PC s operaΦnφm systΘmem MS DOS - tedy nap°φklad o sφ¥ NetWare, LAN Manager apod. Zde terminßlovß emulace nep°ipadß v ·vahu, a mφsto nφ je nutnΘ vyu₧φt mechanismu dßlkovΘho ovlßdßnφ - tj. na dßlku (z poΦφtaΦe vzdßlenΘho u₧ivatele) ovlßdat poΦφtaΦ, kter² je zapojen p°φmo do p°φsluÜnΘ lokßlnφ sφt∞. K propojenφ vzßlenΘho poΦφtaΦe s tφm, kter² je souΦßstφ lokßlnφ sφt∞ a je ovlßdßn na dßlku, se nejΦast∞ji pou₧φvß op∞t komutovan²ch linek ve°ejnΘ telefonnφ sφt∞. KonkrΘtnφm °eÜenφm na stran∞ lokßlnφ sφt∞ je pak pou₧itφ tzv. p°φstupovΘho serveru (access server), kter² v sob∞ integruje jeden nebo n∞kolik "logick²ch" poΦφtaΦ∙, kterΘ mohou b²t na dßlku ovlßdßny.