Ji°φ Peterka

Navrhnout urΦit² konstrukΦnφ celek tak, aby jej bylo mo₧nΘ rozumn²m zp∙sobem a snadno rozÜi°ovat, nenφ zrovna trivißlnφ. Nap°φklad tv∙rci osobnφch poΦφtaΦ∙ IBM PC se s tφmto ·kolem vyrovnali tak, ₧e na systΘmovou desku (motherboard) umφstili n∞kolik vhodn²ch konektor∙, kterΘ vytvß°φ urΦit² poΦet voln²ch pozic (tzv. slot∙) pro rozÜi°ujφcφ moduly. Ty se pak do t∞chto konektor∙ zasouvajφ (resp. instalujφ do slot∙) kolmo na vlastnφ systΘmovou desku. Je to jednoduchΘ, ale mß to i ΦetnΘ nev²hody - nap°φklad jen takovou drobnost, ₧e kolmo umφst∞nΘ desky rozÜi°ujφcφch modul∙ vychßzφ vysokΘ (resp. jsou p°φliÜ ÜirokΘ) na to, aby se systΘmovß deska i s t∞mito zßsuvn²mi moduly dala umφstit do nφzk²ch Φi jeÜt∞ vφce ploch²ch sk°φn∞k, kterΘ jejich v²robci oznaΦujφ p°φvlastkem "slim" (tj. prodßvajφ je jako tzv. slim case). ╪eÜenφm jsou pak zvlßÜtnφ redukce, kterΘ se nainstalujφ jako jeden rozÜi°ujφcφ modul do n∞kterΘho z vhodn²ch slot∙, a samy pak vytvß°φ n∞kolik dalÜφch voln²ch slot∙ - tentokrßte ale ji₧ pro rozÜi°ujφcφ desky, umis¥ovanΘ vodorovn∞ se systΘmovou deskou.

P°ed podobn² problΘm se ovÜem zcela zßkonit∞ dostali takΘ tv∙rci nejr∙zn∞jÜφch aktivnφch sφ¥ov²ch prvk∙ typu sm∞rovaΦ∙, most∙ Φi rozboΦovaΦ∙. Pokud se rozhodli uΦinit svΘ v²robky rozÜi°iteln²mi formou zßsuvn²ch modul∙, tΘm∞° v₧dy dali zßkladnφ Φßsti svΘho produktu povahu tzv. Üasi (sk°φn∞, sk°φ≥ky), do kterΘho se pak jednotlivΘ moduly podle pot°eb zasouvajφ. Jedna st∞na takovΘhoto Üasi (ta, o kterΘ mß smysl mluvit jako o Φelnφ st∞n∞) je obvykle otev°enß, proto₧e skrz ni se jednotlivΘ moduly do Üasi zasouvajφ. Na prot∞jÜφ st∞n∞ (kterou bychom pak m∞li oznaΦovat jako zadnφ) pak b²vajφ umφst∞ny konstrukΦnφ prvky, slou₧φcφ k pot°ebnΘmu propojenφ jednotliv²ch zßsuvn²ch modul∙ - tedy konektory, kterΘ sv²m zapojenφm a vzßjemn²m propojenφm vytvß°φ nejr∙zn∞jÜφ sb∞rnice. Vzhledem k tomu, ₧e jsou obvykle umφst∞ny v jednΘ rovin∞, odpovφdajφcφ zadnφ st∞n∞ Üasi ve tvaru kvßdru, °φkß se jim v angliΦtin∞ backplane (doslova: zadnφ rovina). SkuteΦnost, ₧e jsou prakticky v₧dy umφst∞ny na n∞jakΘm "hmotnΘm nosiΦi" (desce, st∞n∞), zde nenφ p°φliÜ relevantnφ - kdy₧ se toti₧ v praxi hovo°φ o n∞jakΘm "backplane", tΘm∞° v₧dy se tφm myslφ p°edevÜφm p°φsluÜnΘ propojovacφ prvky, a nikoli to, na Φem jsou naneseny, k Φemu jsou p°ipevn∞ny, do Φeho jsou zality apod. Nap°φklad kdy₧ n∞jak² v²robce tvrdφ o svΘm Üasi, ₧e jeho "backplane" pracuje s p°enosovu rychlostφ 1 GB, v∙bec tφm ne°φkß, z jakΘho materißlu je.

Je ovÜem dobrΘ mφt stßle na pam∞ti, ₧e pojem "backplane" vyjad°uje p°edevÜφm urΦitΘ konstrukΦnφ uspo°ßdßnφ (v jednΘ rovin∞ na zadnφ st∞n∞), a nemusφ ji₧ °φkat nic o tom, jak jsou p°φsluÜnΘ propojovacφ prvky vyu₧φvßny - nap°φklad prßv∞ "backplane" s rychlostφ 1 GB nejspφÜe nebude znamenat, ₧e vytvß°φ jedinou sb∞rnici s gigabitovou p°enosovou rychlostφ, ale nap°φklad to, ₧e v rßmci celΘ "zadnφ st∞ny" (backplane) je mo₧nΘ vytvo°it Φty°i samostatnΘ a na sob∞ nezßvislΘ sb∞rnice, z nich₧ ka₧dß bude pracovat rychlostφ 256 Kb/s.

N∞kte°φ v²robci vÜak ji₧ takΘ zjistili, ₧e konstrukΦnφ uspo°ßdßnφ s umφst∞nφm propojovacφch prvk∙ v zadnφ st∞n∞ (backplane) jim ne zcela vyhovuje, a tak se rozhodli p°φsluÜnΘ propojovacφ prvky umφstit jinam. Nap°φklad firma Wellfleet p°iÜla ve sv²ch velk²ch modulßrnφch sm∞rovaΦφch a mostech s myÜlenkou umφstit p°φsluÜnΘ propojovacφ prvky doprost°ed celΘho Üasi, neboli tak, aby tyto prvky tvo°ily jakousi pomyslnou st°ednφ plochu. A proto₧e to pot°ebovali takΘ n∞jak v²sti₧n∞ nazvat, sv∞tlo sv∞ta spat°il pojem midplane.