Ji°φ Peterka

Ne nadarmo se °φkß, ₧e kdy₧ si dva lidΘ majφ porozum∞t, musφ mluvit stejnou °eΦφ. Ale to bohu₧el jeÜt∞ nestaΦφ. M∙₧e se toti₧ stßt, ₧e ka₧d² z nich dokß₧e sprßvn∞ identifikovat jednotlivß slova, kterß mu druh² °φkß, ale v²znam t∞chto slov i cel²ch v∞t mu zcela unikß. Pak je ovÜem prakticky vylouΦeno, aby jeden p°edal druhΘmu n∞jakou u₧iteΦnou zprßvu, nebo dokonce aby oba proÜli n∞Φφm, co by odpovφdalo vzßjemnΘmu dialogu - postupnΘmu p°edßvßnφ jednotliv²ch dφlΦφch zprßv, na kterΘ druhß strana urΦit²m zp∙sobem reaguje a odpovφdß, co₧ zase vyvolß urΦitou reakci protistrany atd.

Mß-li b²t takov²to vzßjemn² dialog mo₧n², musφ b²t ob∞ strany p°edem dohodnuty na urΦit²ch pravidlech ohledn∞ techniky vzßjemnΘ komunikace (nap°φklad na tom, ₧e si nebudou vzßjemn∞ skßkat do °eΦi), musφ pou₧φvat takovß slova a slovnφ spojenφ, jejich₧ v²znamu dostateΦn∞ rozumφ, stejn∞ tak jako jejich sklßdßnφ do v∞tÜφch celk∙ (v∞t), a musφ mφt takΘ urΦit²m zp∙sobem promyÜleno Φi jinak p°edem dßno, jak na n∞ budou reagovat.

Ve sv∞t∞ poΦφtaΦ∙ takovΘmuto dialogu odpovφdß vzßjemnß interakce dvou programov²ch entit (nejspφÜe tedy samostatn²ch proces∙), kterΘ vzßjemn∞ komunikujφ prost°ednictvφm v²m∞ny vhodn²ch zprßv Φi dat. TakΘ zde musφ b²t ob∞ strany p°edem dohodnuty na tom, kdy a jak si budou n∞co p°edßvat, v jakΘm tvaru si to budou p°edßvat a jak² v²znam tomu budou p°isuzovat (zda p∙jde o p°φkazy, stavovΘ informace, Φi jinß data apod.). V neposlednφ °ad∞ musφ mφt ob∞ strany jasno i v tom, jak majφ reagovat na nejr∙zn∞jÜφ stavy Φi situace, ke kter²m bude v pr∙b∞hu vzßjemnΘ komunikace dochßzet. VÜechna tato "pravidla hry", kterß jsme si prßv∞ vyjmenovali, pak dohromady tvo°φ tzv. protokol (protocol).

S protokoly se nejΦast∞ji setkßvßme v prost°edφ poΦφtaΦov²ch sφtφ, kde °φdφ vzßjemnou komunikaci programov²ch entit (proces∙), nachßzejφcφch se na r∙zn²ch uzlov²ch poΦφtaΦφch, mΘn∞ Φasto pak i v souvislosti se vzßjemnou komunikaci proces∙, kterΘ koexistujφ vedle sebe na tΘm₧e poΦφtaΦi ve vhodnΘm vφce·lohovΘm prost°edφ.

Obecn∞ bychom za protokol mohli pova₧ovat jakßkoli konzistentnφ pravidla vzßjemnΘ komunikace, ale v praxi se tento pojem zu₧uje jen na p°φpad, kdy mß b²t vzßjemnou komunikacφ dosa₧eno urΦitΘho konkrΘtnφho cφle. Zde je ovÜem dobrΘ si uv∞domit, ₧e prßv∞ v p°φpad∞ poΦφtaΦov²ch sφtφ b²vß software, kter² zajiÜ¥uje jejich fungovßnφ, rozd∞len do urΦitΘho poΦtu vrstev, a stejn∞ tak jsou jednotliv²m vrstvßm p°i°azovßny i konkrΘtnφ protokoly. Ka₧dß vrstva toti₧ mß stanoveno, jakΘ ·koly mß plnit - typicky ve spoluprßci se stejnolehl²mi vrstvami jin²ch uzlov²ch poΦφtaΦ∙ -, a protokol je pak konkrΘtnφm vyjßd°enφm "pravidel hry", kterΘ p°itom ob∞ komunikujφcφ strany uplat≥ujφ.

┌koly, kterΘ p°ipadajφ urΦitΘ vrstv∞, je v∞tÜinou mo₧nΘ zajistit r∙zn²mi zp∙soby. Tomu pak odpovφdß to, ₧e pro danou vrstvu existuje vφce alternativnφch protokol∙, kterΘ t∞mto r∙zn²m zp∙sob∙m dosa₧enφ tΘho₧ cφle odpovφdajφ. Mß-li nap°φklad sφ¥ovß vrstva za ·kol doruΦovat datovΘ pakety od odesilatele a₧ ke koncovΘmu adresßtovi p°es p°φpadnΘ mezilehlΘ uzly (nenφ-li mezi ob∞ma p°φmΘ spojenφ), pak to m∙₧e d∞lat nap°φklad tak, ₧e si nejprve najde vhodnou cestu a₧ ke koneΦnΘmu adresßtovi a vÜechny datovΘ rßmce pak nßsledn∞ posφlß takto nalezenou cestou, nebo to m∙₧e d∞lat i tak, ₧e pro ka₧d² jednotliv² paket hledß nejvhodn∞jÜφ cestu znovu. V obou p°φpadech se ale p°φsluÜnß komunikace bude °φdit jin²mi pravidly, resp. bude vychßzet z jinΘho p°enosovΘho protokolu (v prvnφm p°φpad∞ z protokolu pro tzv. spojovan² p°enos, v druhΘm p°φpad∞ pak z protokolu pro tzv. nespojovan² p°enos). Oba protokoly p°itom "pat°φ" do tΘ₧e vrstvy (v danΘm p°φpad∞ do vrstvy sφ¥ovΘ, tzn. jde o "sφ¥ovΘ" protokoly) a jejich alternativnost je t°eba chßpat tak, ₧e pro ka₧d² jednotliv² "dialog" mezi dv∞ma stranami je mo₧nΘ pou₧φt v₧dy jen jeden z nich. Nic ovÜem v principu nebrßnφ tomu, aby si ob∞ strany nejprve vybraly, resp. aby na urΦitΘ vrstv∞ bylo potencißlnφm zßjemc∙m nabφzeno vφce druh∙ slu₧eb, realizovan²ch podle r∙zn²ch protokol∙. Ty pak dokonce ani nemusφ b²t alternativnφ (ve v²Üe uvedenΘm smyslu), nebo¥ nßplnφ prßce n∞kter²ch vrstev m∙₧e b²t tΘ₧ poskytovßnφ vφce jednotliv²ch slu₧eb, kterΘ se navzßjem nevyluΦujφ.