| VyÜlo v t²denφku: | COMPUTERWORLD |
| ╚φslo: | 4/94 |
| RoΦnφk: | 1994 |
| Rubrika/kategorie: | TΘma t²dne |
Pojem komunikace je nejΦast∞ji spojovßn s organizacemi, kterΘ v danΘm stßt∞ provozujφ nejr∙zn∞jÜφ spojovΘ slu₧by, a obvykle takΘ majφ ve svΘ sprßv∞ veÜkerΘ ve°ejnΘ spojovΘ prost°edky a komunikaΦnφ sφt∞. Tyto organizace se mohou jmenovat r∙zn∞ - nap°φklad: Sprßva spoj∙, Sprßva poÜt a telekomunikacφ, PTT (Post, Telephone&Telegraph) apod. Jejich pojmenovßnφ vÜak nenφ p°φliÜ podstatnΘ, mnohem d∙le₧it∞jÜφ je jejich statut, a hlavn∞ chovßnφ.
Jde vesm∞s o organizace, kterΘ jsou bu∩ p°φmo stßtnφ (tj. jsou to orgßny stßtnφ sprßvy), nebo fungujφ vφce Φi mΘn∞ na komerΦnφ bßzi, ale stßt nad nimi vlßdne pevnou rukou (jako jedin² Φi alespo≥ majoritnφ akcionß° apod.).
Snaha stßtu mφt pod kontrolou svou komunikaΦnφ infrastrukturu je asi p°irozenß, a nelze proti nφ mnoho namφtat. Ve v∞tÜin∞ zemφ sv∞ta mß tato snaha formu legislativnφho monopolu, kter² stßt ud∞lφ p°φsluÜnΘ spojovΘ organizaci. Z pohledu stßtnφch orgßn∙ je to °eÜenφ jist∞ nejjednoduÜÜφ, proto₧e zde stßt svou pravomoc deleguje jedinΘmu subjektu (kter² pak takΘ m∙₧e snßze kontrolovat).
Je ovÜem neoddiskutovateln²m faktem, ₧e monopolnφ postavenφ jakΘhokoli subjektu mß negativnφ vliv na jeho chovßnφ a zp∙sob fungovßnφ. Absence konkurenΦnφho prost°edφ jej nenutφ rozÜi°ovat a zkvalit≥ovat jeho slu₧by, a naopak mu umo₧≥uje diktovat si ceny.
Doposud se jen n∞kolik mßlo stßt∙ odhodlalo zruÜit monopol jednΘ organizace na provozovßnφ spoj∙ a poskytovßnφ spojov²ch slu₧eb, umo₧nit tuto Φinnost vφce r∙zn²m subjekt∙m, a pouze si nad nimi ponechat odborn² a tarifnφ dohled. P°φkladem mohou b²t SpojenΘ stßty, kde dnes existuje pom∞rn∞ Üirokß nabφdka poskytovatel∙ spojov²ch slu₧eb, a dßle Velkß Britßnie, kde stßtnφ British Telecom dostal prakticky jen jednoho velkΘho konkurenta (firmu Mercury). I to vÜak staΦilo na to, aby se chovßnφ a fungovßnφ dosud monopolnφ spojovΘ organizace zm∞nilo v²razn∞ k lepÜφmu.
Pro budovßnφ poΦφtaΦov²ch sφtφ mß existence monopolnφho postavenφ spojov²ch organizacφ v²znamnΘ d∙sledky. V p°φpad∞, ₧e poΦφtaΦovß sφ¥ nezasßhne mimo pozemek, kter² je v soukromΘm vlastnictvφ (tedy nap°. z∙stane jen v rßmci budovy, p°φpadn∞ neve°ejnΘho areßlu), mohou b²t pou₧ity v podstat∞ jakΘkoli p°enosovΘ cesty, a tyto mohou b²t majetkem toho, kdo sφ¥ vlastnφ (nebo vlastnφka budovy Φi areßlu). OvÜem v okam₧iku, kdy poΦφtaΦovß sφ¥ p°ekroΦφ hranice soukromΘho pozemku a dostane se na ve°ejnΘ prostranstvφ, musφ respektovat podmφnky, danΘ platnou legislativou. Zßle₧φ pak na jejφm konkrΘtnφm zn∞nφ, zda je z°izovatel poΦφtaΦovΘ sφt∞ nucen pronajmout si pot°ebnou p°enosovou cestu od monopolnφ spojovΘ organizace, zda si m∙₧e vybrat mezi nabφdkami vφce nemonopolnφch organizacφ, nebo zda m∙₧e zφskat povolenφ k tomu, aby si na ve°ejnΘm prostranstvφ vybudoval vlastnφ p°enosovou cestu (nap°φklad kdy₧ pot°ebuje vzßjemn∞ propojit dv∞ svΘ budovy, odd∞lenΘ ve°ejnou komunikacφ).
Ud∞lejme si nynφ struΦn² p°ehled slu₧eb, kterΘ dneÜnφ spojovΘ organizace poskytujφ, a p°itom si naznaΦme mo₧nosti jejich vyu₧itφ pro pot°eby "poΦφtaΦov²ch" komunikacφ. SouΦasn∞ s tφm si m∙₧eme ujasnit i n∞kterΘ terminologickΘ otßzky.
SpojovΘ slu₧by lze d∞lit podle n∞kolika hledisek. N∞kdy se Φinφ zßsadnφ rozdφl mezi poÜtovnφmi a telekomunikaΦnφmi slu₧bami. Z hlediska vztahu u₧ivatel-provozovatel je mo₧nΘ d∞lit spojovΘ slu₧by na ·ΦastnickΘ (kdy u₧ivatel je p°φmo ·Φastnφkem slu₧by, tj. vlastnφ nebo si pronajφmß koncovΘ za°φzenφ - nap°. telefonnφ Φi dßlnopisn² p°φstroj), a na podavatelskΘ (kdy u₧ivatel vyu₧φvß slu₧bu prost°ednictvφm obsluhy provozovatele u p°epß₧ky). Z technickΘho hlediska lze spojovΘ slu₧by d∞lit na slu₧by s p°eva₧ujφcφm fyzick²m p°enosem (poÜta) a slu₧by s p°evahou elektrickΘho, elektromagnetickΘho Φi optickΘho p°enosu (telekomunikaΦnφ slu₧by).
Mezi telekomunikaΦnφ slu₧by pat°φ nap°φklad telegrafnφ slu₧by. Tyto se vyvinuly z p∙vodnφho Morseova telegrafu, a dnes majφ povahu jak podavatelsk²ch slu₧eb (tzv. ve°ejn² telegraf), tak i povahu u₧ivatelsk²ch slu₧eb (·Φastnick² dßlnopis, telex). Pro souΦasnΘ pot°eby "poΦφtaΦov²ch" komunikacφ nemajφ telegrafnφ slu₧by v∞tÜφ v²znam.
Mnohem v²znamn∞jÜφ jsou pro "poΦφtaΦovΘ" komunikace telefonnφ slu₧by. Ty jsou zßsadn∞ ·Φastnickou slu₧bou, urΦenou pro p°enos lidskΘho hlasu. V dneÜnφ dob∞ je v telefonnφ sφti °eÜen p°enos hlasu jako analogov² (i kdy₧ n∞kterΘ Φßsti ve°ejnΘ telefonnφ sφt∞, zejmΘna ·st°edny, ji₧ fungujφ digitßln∞). P°enos Φφslicov²ch dat po ve°ejnΘ telefonnφ sφti je mo₧n², ale vy₧aduje pou₧itφ vhodn²ch modem∙, kterΘ p°evßdφ digitßlnφ data do podoby analogovΘho signßlu a naopak. Dosa₧itelnß p°enosovß rychlost je dßna schopnostmi pou₧itΘho modemu, ale je shora omezena takΘ technick²mi vlastnostmi ve°ejnΘ telefonnφ sφt∞, p°edevÜφm pak um∞l²m omezenφm p°enßÜenΘ Üφ°ky pßsma (viz Φlßnek Spoje vs. PoΦφtaΦovΘ sφt∞). Teoretick²m maximem (bez uva₧ovßnφ p°φpadnΘ komprese) je p°enosovß rychlost cca 30 000 bit∙ za sekundu. Dnes pou₧φvanΘ modemy b∞₧n∞ dosahujφ p°enosov²ch rychlostφ 9600 a 14 400 bit∙ za sekundu, ÜpiΦkov∞ i 19 200.
Spojenφ mezi dv∞ma ·Φastnφky, kterΘ poskytuje ve°ejnß telefonnφ sφt, mß charakter tzv. komutovanΘho spojenφ. To znamenß, ₧e je sestavovßno z dφlΦφch ·sek∙ (z dφlΦφch p°enosov²ch okruh∙) a₧ na zßklad∞ skuteΦnΘ pot°eby. Samotn² pojem "komutace" v u₧Üφm slova smyslu se vztahuje na p°epojovßnφ jednotliv²ch dφlΦφch ·sek∙ v rßmci telefonnφch ·st°eden tak, aby mezi ob∞ma koncov²mi ·Φastnφky vznikl ekvivalent jedinΘho souvislΘho telefonnφho okruhu. Samotnß komutace p°itom m∙₧e b²t °eÜena r∙zn∞, od fyzickΘho p°epojovßnφ kontakt∙ na relΘov²ch ·st°ednßch a₧ po bezkontaktnφ p°epojovßnφ v modern∞jÜφch ·st°ednßch, kterΘ vyu₧φvajφ polovodiΦov²ch technologiφ. V ka₧dΘm p°φpad∞ ale musφ b²t spojenφ ve ve°ejnΘ telefonnφ sφti nejprve navßzßno (z°φzeno), co₧ v₧dy urΦitou dobu trvß. DalÜφm negativnφm faktorem je pak samotnß komutace, kterß m∙₧e b²t zdrojem ruÜenφ a poruch, a m∙₧e takΘ v²razn∞ zhorÜovat p°enosovΘ vlastnosti komutovanΘho telefonnφho okruhu. To pak, spolu s um∞l²m omezenφm Üφ°ky p°enosovΘho pßsma, dßle omezuje mo₧nosti p°enosu Φφslicov²ch dat po ve°ejnΘ telefonnφ sφti.
Pro poΦφtaΦovΘ sφt∞ a komunikaci mezi poΦφtaΦi je ve°ejnß telefonnφ sφ¥ se sv²mi komutovan²mi okruhy atraktivnφ p°edevÜφm svou samotnou existencφ (nenφ t°eba ji nejprve budovat), a dßle sv²m Üirok²m dosahem. Mezi jejφ zßpory naopak pat°φ to, ₧e negarantuje spojenφ (nemusφme se v∙bec dovolat), dßle jejφ relativn∞ malß spolehlivost (v²padky spojenφ, ruÜenφ apod.), a p°edevÜφm pak omezenß p°enosovß kapacita. V zßvislosti na zp∙sobu vyu₧itφ m∙₧e b²t nev²hodou i zp∙sob placenφ - za z°φzenφ ka₧dΘho spojenφ a za jeho dΘlku. Proto se ve°ejnß telefonnφ sφ¥ vyu₧φvß p°edevÜφm pro p°φle₧itostnß spojenφ mezi jednotliv²mi poΦφtaΦi (nap°. kdy₧ se pot°ebujeme spojit s n∞jakou stanicφ BBS), v rßmci cel²ch poΦφtaΦov²ch sφtφ pak pro dßvkovΘ p°enosy (nap°. dßvkov² p°enos elektronickΘ poÜty, nahromad∞nΘ za urΦit² Φasov² ·sek), p°φpadn∞ jako zßlo₧nφ spojenφ, pou₧φvanΘ p°i v²padku hlavnφho spojenφ (kterΘ je °eÜeno jinak).
Spojovß organizace, kterß je provozovatelem ve°ejnΘ telefonnφ sφt∞, vÜak m∙₧e vychßzet vst°φc pot°ebßm budovßnφ poΦφtaΦov²ch sφtφ jin²m zp∙sobem. Na zßklad∞ po₧adavku svΘho zßkaznφka (u nßs: ₧adatele) m∙₧e vzφt jednotlivΘ Φßsti p°enosov²ch cest, ze kter²ch jinak vytvß°φ komutovanΘ telefonnφ okruhy, a sestavit z nich jin² druh okruhu: tzv. pevn² telefonnφ okruh. Vytvo°enφ pevnΘho okruhu v podstat∞ znamenß, ₧e se odstranφ um∞lΘ omezenφ Üφ°ky p°enosovΘho pßsma (kterΘ je pou₧φvßno u komutovan²ch okruh∙), a dßle ₧e se jednotlivΘ dφlΦφ Φßsti okruhu v rßmci telefonnφch ·st°eden propojφ trvale. Tφm vznikß pevn² telefonnφ okruh, kter² nenφ t°eba nejprve z°izovat (proto₧e existuje stßle), a na kterΘm je mo₧nΘ dosahovat v²razn∞ v∞tÜφch p°enosov²ch rychlostφ, ne₧ u okruhu komutovanΘho (nap°φklad a₧ 64 kilobit∙ za sekundu). Cena za pronßjem takovΘhoto pevnΘho okruhu mß pak pauÜßlnφ charakter, a je zßvislß p°edevÜφm na jeho kvalit∞ (resp. na p°enosovΘ rychlosti, kterΘ lze na tomto okruhu dosßhnout). Pro budovßnφ poΦφtaΦov²ch sφtφ jsou pevnΘ okruhy v²hodnΘ p°edevÜφm dφky v∞tÜφ dosa₧itelnΘ p°enosovΘ rychlosti, relativn∞ vyÜÜφ spolehlivosti, a takΘ dφky svΘ trvalΘ existenci (a tudφ₧ okam₧itΘ disponibilit∞). Po finanΦnφ strßnce vychßzφ pevnΘ okruhy jako nejv²hodn∞jÜφ v p°φpad∞, ₧e jejich vyu₧itφ nenφ nßrazovΘ, ale mß spφÜe trvalejÜφ charakter.
Ud∞lejme si nynφ malΘ shrnutφ: pro p°φle₧itostnΘ p°enosy mal²ch objem∙ dat a bez v∞tÜφch nßrok∙ na spolehlivost a p°enosovou rychlost lze za nejvhodn∞jÜφ pova₧ovat vyu₧itφ komutovan²ch okruh∙ ve°ejnΘ telefonnφ sφt∞. Naopak pro p°enos velk²ch objem∙ dat, s po₧adavkem na trvalou dostupnost spojenφ, vyÜÜφ p°enosovou rychlost a spolehlivost, jsou nejv²hodn∞jÜφ pevnΘ telefonnφ okruhy. Existuje ale n∞co mezi t∞mito dv∞ma krajnφmi mo₧nostmi? N∞jakΘ °eÜenφ, vhodnΘ i pro p°enos st°edn∞ velk²ch objem∙ dat, kter² m∙₧e mφt jak nßrazov², tak i souvisl² charakter?
Odpov∞dφ jsou dalÜφ slu₧by, kterΘ nabφzφ spojovΘ organizace, a sice tzv. datovΘ slu₧by, spojovanΘ dnes tΘm∞° v²luΦn∞ s existencφ tzv. ve°ejn²ch datov²ch sφtφ. V prvnφm p°iblφ₧enφ si lze p°edstavit, ₧e jde o digitßlnφ podobu ve°ejnΘ telefonnφ sφt∞ - spojenφ, vytvß°enß ve ve°ejnΘ datovΘ sφti, majφ standardn∞ doΦasn² charakter (jsou to tzv. komutovanß virtußlnφ spojenφ, p°edstavujφcφ analogii komutovan²ch telefonnφch okruh∙). U₧ivatel si vÜak m∙₧e nechat na objednßvku z°φdit takΘ takovΘ spojenφ v rßmci ve°ejnΘ datovΘ sφt∞, kterΘ mß trval² charakter (tzv. pevnΘ virtußlnφ spojenφ, kterΘ je analogiφ pevnΘho telefonnφho okruhu).
P°i bli₧Üφm zkoumßnφ podstaty ve°ejnΘ datovΘ sφt∞ bychom zjistili, ₧e jejφ digitßlnφ charakter se t²kß p°edevÜφm jejφho rozhranφ ke koncov²m ·Φastnφk∙m, kte°φ s nφ komunikujφ prost°ednictvφm rozhranφ digitßlnφho charakteru. (zatφmco °eÜenφ ve°ejnΘ datovΘ sφt∞ "uvnit°" je ponechßno pln∞ na jejφm provozovateli, a m∙₧e b²t ·pln∞ jinΘ).
V zßsad∞ p°itom existujφ dva zßkladnφ principy, na kter²ch m∙₧e b²t "vn∞jÜφ" fungovßnφ ve°ejnΘ datovΘ sφt∞ zalo₧eno: na principu tzv. p°epojovßnφ okruh∙ (tedy na stejnΘm principu, jako ve°ejnß telefonnφ sφ¥), nebo na principu tzv. p°epojovßnφ paket∙ (viz Φlßnek Spoje vs. poΦφtaΦovΘ sφt∞), kterΘ je dnes u ve°ejn²ch datov²ch sφtφ nejrozÜφ°en∞jÜφ.
Telegrafnφ, telefonnφ i datovΘ slu₧by majφ ve svΘ podstat∞ Φist∞ p°enosov² charakter - sna₧φ se data p°enßÜet, ale samy o sob∞ nejsou zdrojem ₧ßdn²ch dat. Jsou urΦeny jen k vytvß°enφ vhodnΘ komunikaΦnφ infrastruktury, kterou pak vyu₧φvß ten, kdo je zdrojem (a p°φjemcem) p°enßÜen²ch dat.
S vyu₧itφm t∞chto p°enosov²ch prost°edk∙ je pak mo₧nΘ poskytovat koncov²m u₧ivatel∙m Üirokou Ükßlu nejr∙zn∞jÜφch slu₧eb - od dokonalejÜφch p°enosov²ch slu₧eb p°es informaΦnφ slu₧by distribuΦnφho charakteru (rozesφlßnφ zprßv o poΦasφ, kurzovnφch lφstk∙ apod.) a₧ po databßzovΘ slu₧by (nap°. vyhledßvßnφ v r∙zn²ch adresß°φch apod.).
Tyto slu₧by samoz°ejm∞ m∙₧e poskytovat sv²m u₧ivatel∙m a₧ ten, kdo provozuje urΦitou poΦφtaΦovou sφ¥. Stejn∞ tak je ale mo₧nΘ, aby si i tento provozovatel p°φsluÜnΘ slu₧by sßm kupoval - od n∞koho, kdo je poskytuje nejspφÜe na komerΦnφ bßzi. M∙₧e p°itom jφt p°φmo o spojovou organizaci, kterß je souΦasn∞ takΘ provozovatelem nezbytnΘ komunikaΦnφ infrastruktury, nebo o jin² subjekt, kter² si pot°ebnou komunikaΦnφ infrastrukturu sßm pronajφmß, p°idßvß k nφ svΘ slu₧by, a v²sledek pak prodßvß koncov²m u₧ivatel∙m.
Takto poskytovan²m slu₧bßm se pak obecn∞ °φkß slu₧by s p°idanou hodnotou (value added-services), a p°φsluÜn²m sφtφm sφt∞ s p°idanou hodnotou (value added networks).
Typick²m p°φkladem slu₧eb s p°idanou hodnotou jsou tzv. telematickΘ slu₧by. Jejich nßzev je spojenφm od: telekomunikace-informatika, a v ÜirÜφm slova smyslu se jimi rozumφ slu₧by p°enosu a zpracovßnφ zprßv ve form∞ text∙, obraz∙, hodnot fyzikßlnφch veliΦin Φi logick²ch stav∙ apod.
Z celΘho ÜirokΘho spektra telematick²ch slu₧eb je nejrozÜφ°en∞jÜφ telefax (znßm∞jÜφ spφÜe pod kratÜφm nßzvem fax, mΘn∞ pak jako tzv. dokumentovß telegrafie). NejΦast∞ji je pou₧φvßn jako ·Φastnickß slu₧ba (tj. tak, ₧e faxov² p°φstroj je p°φmo u koncovΘho ·Φastnφka). V tzv. podavatelskΘ podob∞ (tedy s podßvßnφm u p°epß₧ky) jde o tzv. bureafax.
Telefax pracuje na principu optickΘho nasnφmßnφ p°enßÜenΘho dokumentu (kter² chßpe jako grafick² obrßzek), v rßmci kterΘho dochßzφ k jeho rozkladu do jednotliv²ch (Φernobφl²ch) bod∙. Tyto jsou pak skuteΦn∞ p°eneseny, a u p°φjemce zase "posklßdßny" do v²slednΘho obrßzku (jeho vytiÜt∞nφm). V souΦasnΘ dob∞ je pou₧φvßn fax tzv. skupiny 3, kter² pou₧φvß rastr 200x100 bod∙ na palec, a nasnφmanΘ body p°enßÜφ jako data po analogov²ch komutovan²ch okruzφch ve°ejnΘ telefonnφ sφt∞ (rychlostφ 9600 bit∙ za sekundu).
Teletex je dalÜφm v²vojov²m stßdiem telexu (·ΦastnickΘho dßlnopisu). Je zavßd∞n od poΦßtku osmdesßt²ch let (nap°. v NSR od roku 1981), a odstra≥uje dv∞ dnes ji₧ zßsadnφ nev²hody p∙vodnφho telexu (dßlnopisu): jeho nφzkou rychlost (6,7 znaku za sekundu) a omezenou abecedu, danou pou₧itφm p∞tiprvkovΘho znakovΘho k≤du (kter² tudφ₧ umo₧≥uje rozliÜit jen 32 r∙zn²ch znak∙). Teletex p°edpoklßdß v∞tÜφ p°enosovΘ rychlosti (je provozovßn po ve°ejnΘ datovΘ sφti Φi ve°ejnΘ telefonnφ sφti), a pou₧φvß bohatÜφ repertoßr znak∙. RozÜφ°eny jsou takΘ funkΦnφ mo₧nosti ·Φastnick²ch stanic, nap°. o dokonalejÜφ mo₧nosti editace zprßv apod. V zßsad∞ vÜak telefax z∙stßvß, stejn∞ jako telex, slu₧bou pro dßvkov² p°enos dokument∙ v jejich znakovΘ podob∞ (zatφmco telefax je p°enßÜφ v grafickΘ podob∞). Hlavnφ urΦenφ telefaxu je pro p°enos obchodnφ korespondence.
DalÜφ zajφmavou telematickou slu₧bou je videotex. Ten je nejlΘpe si p°edstavit jako distribuci textov²ch Φi grafick²ch dat z jednoho centrßlnφho zdroje sm∞rem ke koncov²m ·Φastnφk∙m, s existencφ zp∞tnΘ vazby, kterß umo₧≥uje takΘ koncov²m ·Φastnφk∙m posφlat zprßvy do distribuΦnφho centra. Obvykle je tato slu₧ba realizovßna tak, ₧e sm∞rem ke koncovΘmu ·Φastnφkovi je z°φzen p°enosov² kanßl relativn∞ velkΘ p°enosovΘ kapacity (a¥ ji₧ prost°ednictvφm ve°ejnΘ telefonnφ sφt∞, ve°ejnΘ datovΘ sφt∞ Φi jinak), zatφmco opaΦn²m sm∞rem je veden p°enosov² kanßl s menÜφ p°enosovou kapacitou. P°edpoklßdß se toti₧, ₧e sm∞rem od centra ke koncovΘmu ·Φastnφkovi budou p°enßÜeny v∞tÜφ objemy dat (nap°φklad celΘ textovΘ strßnky Φi grafickΘ obrßzky), zatφmco opaΦn²m sm∞rem budou p°enßÜeny jen velmi krßtkΘ zprßvy, kterΘ majφ nejΦast∞ji charakter jednoduch²ch p°φkaz∙, dotaz∙ Φi v²b∞r∙ jednΘ z n∞kolika mo₧nostφ dalÜφho pokraΦovßnφ. Jako p°φklad si m∙₧eme p°edstavit telefonnφ seznam, realizovan² v elektronickΘ form∞ (nap°. jako centrßlnφ databßze), a p°φstupn² prost°ednictvφm videotexu. Koncov² u₧ivatel, kter² se chce dotßzat na n∞Φφ telefonnφ Φφslo, poÜle sm∞rem do centra dotaz se jmΘnem p°φsluÜnΘ osoby (Φi Φßstφ jmΘna nebo jin²m identifikaΦnφm ·dajem, nap°. adresou), a jako v²sledek je mu zaslßn zp∞t seznam jmen, adres a telefonnφch Φφsel, kterΘ spl≥ujφ podmφnky jeho dotazu - ve form∞ textu, Φlen∞nΘho na jednotlivΘ strßnky. Jejich postupnΘ zasφlßnφ si pak sv²mi pokyny reguluje sßm tazatel.
Po technickΘ strßnce pou₧φvßnφ videotextu vy₧aduje, aby koncov² u₧ivatel byl vybaven vhodn²m videotexov²m terminßlem. Tento terminßl m∙₧e b²t realizovßn jako jedno·ΦelovΘ za°φzenφ (tj. s vlastnφm monitorem, klßvesnicφ, ev. i tiskßrnou), nebo m∙₧e jφt jen o °φdφcφ jednotku, kterß pro pot°eby zobrazovßnφ pou₧φvß b∞₧n² domßcφ televiznφ p°ijφmaΦ. DalÜφ mo₧nostφ je pak emulace terminßlu na osobnφm poΦφtaΦi - tedy situace, kdy v roli videotexovΘho terminßlu vystupuje b∞₧n² osobnφ poΦφtaΦ.
Pro p°ipojenφ videotexovΘho terminßlu je mo₧nΘ vyu₧φt komutovanΘ okruhy ve°ejnΘ telefonnφ sφt∞, a lze p°itom vystaΦit i s pom∞rn∞ jednoduch²mi modemy. Existuje dokonce doporuΦenφ (CCITT V.23) pro fungovßnφ modem∙, kterΘ je jako "ÜitΘ na mφru" prßv∞ takov²m slu₧bßm, jako je videotex: vytvß°φ jeden rychlejÜφ kanßl s p°enosovou rychlostφ 600 nebo 1200 bit∙ za sekundu (pro sm∞r ke koncovΘmu ·Φastnφkovi), a se zp∞tn²m kanßlem s p°enosovou rychlostφ 75 bit∙ za sekundu. Samoz°ejm∞ je ale mo₧nΘ pou₧φvat i rychlejÜφ modemy, nebo p°ipojenφ prost°ednictvφm ve°ejnΘ datovΘ sφt∞.
Prvnφ ve°ejnß spojovß slu₧ba typu videotexu byla zavedena poΦßtkem osmdesßt²ch let ve VelkΘ Britßnii (pod jmΘnem Viewdata - PRESTEL), a zßhy se obdobnΘ slu₧by objevily ve v∞tÜin∞ poΦφtaΦovΘ vysp∞l²ch zemφch. Snad nejvφce jsou dnes videotexovΘ slu₧by vyu₧φvßny ve Francii (slu₧ba Teletel), kde nap°φklad ji₧ v∙bec nemajφ tiÜt∞nΘ telefonnφ seznamy (tyto ji₧ existujφ jen v elektronickΘ form∞, p°φstupnΘ pomocφ videotexu).
Krom∞ slu₧eb typu teletex a videotex existuje jeÜt∞ jedna v²razn∞ odliÜnß slu₧ba, jejφ₧ pojmenovßnφ ale Φasto neÜ¥astn∞ spl²vß s ob∞ma p°edchozφmi slu₧bami. Jde o tzv. teletext, n∞kdy naz²van² takΘ videotext. AΦkoli se jmΘno tΘto slu₧by liÜφ jen v jedinΘm pφsmenku ( "t" na konci), jde v zßsad∞ o zcela odliÜnou slu₧bu.
Nejv²znamn∞jÜφ rozdφl je v tom, ₧e teletext (resp. videotext) je jednosm∞rnou slu₧bou, zatφmco teletex i videotex majφ obousm∞rn² charakter. V p°φpad∞ teletextu je tedy z jednoho centra direktivn∞ distribuovßna urΦitß informace, a neexistuje ₧ßdnß zp∞tnß vazba od p°φjemc∙ tΘto informace zp∞t k jejφmu distributorovi.
Informace, distribuovanΘ prost°ednictvφm slu₧by teletext, jsou uspo°ßdßny do strßnek, a tyto jsou zvlßÜtnφm zp∙sobem zaΦlen∞ny do b∞₧nΘho televiznφho signßlu (ve skuteΦnosti jsou jednotlivΘ strßnky vklßdßny do pravideln∞ se opakujφcφch "mezer" v televiznφm signßlu, kterΘ nejsou jinak vyu₧φvßny pro p°enos obrazovΘ informace). Obvody uvnit° televiznφho p°ijφmaΦe, vybavenΘho schopnostφ p°ijφmat teletex, pak tyto informace dokß₧φ zase zp∞tn∞ "odseparovat" a na po₧ßdßnφ zobrazit.
Aby si u₧ivatel mohl i p°i neexistenci zp∞tnΘ vazby alespo≥ n∞jak²m zp∙sobem vybφrat, jsou jednotlivΘ strßnky teletextov²ch informacφ vysφlßny neustßle dokola. Pokud si u₧ivatel na svΘm p°ijφmaΦi navolφ, ₧e chce zobrazit urΦitou konkrΘtnφ strßnku (tyto jsou pr∙b∞₧n∞ Φφslovßny), p°φsluÜnΘ obvody v jeho p°ijφmaΦi si jednoduÜe poΦkajφ na nejbli₧Üφ nßsledujφcφ vysφlßnφ tΘto strßnky, tu si ulo₧φ do pam∞ti a a pak ji zobrazujφ na stφnφtku tak dlouho, dokud si u₧ivatel nevy₧ßdß jinou strßnku.
SpojovΘ organizace jist∞ net∞Üφ stav, p°i kterΘm vedle sebe existuje n∞kolik vzßjemn∞ disjunktnφch sφtφ - p°edevÜφm dßlnopisnΘ sφt∞, telefonnφ sφt∞ a ve°ejnΘ datovΘ sφt∞ - o kterΘ se musφ starat samostatn∞. Tφm dochßzφ k nep°φjemnΘmu t°φÜt∞nφ sil, kapacit, a v neposlednφ °ad∞ i finanΦnφch prost°edk∙ na rozvoj t∞chto sφtφ. Proto je v souΦasnΘ dob∞ vÜeobecn∞ patrnß snaha o integraci: nejprve o integraci jednotliv²ch sφtφ, a poslΘze i o integraci poskytovan²ch slu₧eb. K tomu pak jeÜt∞ p°istupuje tendence k p°echodu na Φist∞ digitßlnφ p°enos i zpracovßnφ, tak₧e v²slednß integrovanß sφ¥ s integrovan²mi slu₧bami by podle p°edstav spojov²ch organizacφ m∞la b²t d∙sledn∞ digitßlnφ.
KonkrΘtnφm napln∞nφm t∞chto p°edstav jsou sφt∞ ISDN (Integrated Services Digital Network), kterΘ u₧ivatel∙m nabφzφ mo₧nost p°ipojovat na jedinou ·Φastnickou p°φpojku jak telefonnφ p°φstroje, tak i koncovß za°φzenφ p°enosu dat (poΦφtaΦe, terminßly), dokonalejÜφ telefaxovß za°φzenφ tzv. skupiny 4, vy₧adujφcφ digitßlnφ p°enos (zatφmco stßvajφcφ faxovΘ p°φstroje t°φdy 3 vystaΦφ s analogov²mi p°enosov²mi cestami). P°φpojky ISDN by se tak m∞ly stßt univerzßlnφ nßhradou za ·ΦastnickΘ p°φpojky ve°ejnΘ telefonnφ sφt∞, datovΘ sφt∞ (a dalÜφch sφtφ, p°φpadn∞ i pevn²ch okruh∙), prost°ednictvφm kterΘ by u₧ivatel zφskßval veÜkerΘ slu₧by, kterΘ mu budou spojovΘ organizace za pat°iΦnΘ ceny nabφzet - od telefonnφch p°es datovΘ a₧ po nejr∙zn∞jÜφ slu₧by s p°idanou hodnotou. Nep°φliÜ ·sp∞Ün² nßstup ISDN ve sv∞t∞ vÜak naznaΦuje, ₧e napln∞nφ p°edstavy spojov²ch organizacφ o jedinΘ vÜezahrnujφcφ sφti s integrovan²mi slu₧bami nebude bezproblΘmovΘ. Pom∞rn∞ chladnΘ p°ijetφ ISDN "lidmi od poΦφtaΦov²ch sφtφ" pak zase dßvß tuÜit, ₧e tito p°φliÜ nereflektujφ na p°edstavu budoucnosti vÜech "poΦφtaΦov²ch" komunikacφ ve v²hradnφ re₧ii spoj∙.