Ji°φ Peterka

Telefon je bßjeΦnß v∞c. ZvlßÜt∞ kdy₧ zrovna funguje, a vy se dφky p°φznivΘ shod∞ okolnostφ dovolßte tam, kam skuteΦn∞ pot°ebujete - co₧ se nap°φklad v Praze stßvß stßle vφce v²jimkou, ne₧ pravidlem. Zanechme ale nß°k∙ nad p°etφ₧enou telefonnφ sφtφ, lepÜφ to asi jen tak nebude (zato dra₧Üφ asi ano). PovÜimn∞me si rad∞ji jinΘho aspektu.

S pomocφ telefonu se m∙₧ete na dßlku domluvit s jinou osobou. Kdyby tato osoba stßla vedle vßs, asi by jste spolu mluvili p°φmo, a nepot°ebovali k tomu ₧ßdnΘ technickΘ Φi jinΘ za°φzenφ, kterΘ by vßm rozhovor muselo zprost°edkovßvat. Chcete-li ale komunikovat s n∞k²m, kdo se prßv∞ nenachßzφ ve vaÜφ bezprost°ednφ blφzkosti, mßte krom∞ telefonu i jinΘ mo₧nosti - m∙₧ete si vÜechno pot°ebnΘ vykorespondovat b∞₧nou listovnφ poÜtou, pomocφ telegram∙, prost°ednictvφm fax∙ apod. Sice pomaleji, ale mo₧nΘ to je.

RozliÜme tedy dv∞ v∞ci: vzßjemn² dialog Φi rozhovor dvou lidφ, a zp∙sob Φi prost°edek, kter²m je tento rozhovor uskuteΦ≥ovßn. Rozdφl mezi nimi je dob°e patrn² prßv∞ na p°φkladu rozhovor∙, uskuteΦ≥ovan²ch po telefonu. V rßmci jednoho telefonnφho hovoru (jako prost°edku vzßjemnΘ komunikace) se mohou dva lidΘ na n∞Φem domluvit (tj. vyu₧φt jej pro vzßjemn² rozhovor), a pak bez zav∞Üenφ p°edat telefon jin²m dv∞ma lidem, kte°φ spolu mohou mluvit o n∞Φem zcela jinΘm - tedy vyu₧φt tent²₧ telefonnφ hovor pro uskuteΦn∞nφ jinΘho rozhovoru. Velmi Φastß je ale i opaΦnß situace, kdy je vzßjemnß komunikace dvou lidφ po telefonu p°eruÜena v²padkem spojenφ. Pokud si jeÜt∞ nestihli °φci vÜe pot°ebnΘ, zavolajφ si znovu, struΦn∞ si p°ipomenou, kde to vlastn∞ p°estali, a pokraΦujφ v p°eruÜenΘm rozhovoru. Zde se tedy jeden rozhovor uskuteΦ≥uje prost°ednictvφm dvou (Φi vφce) telefonnφch hovor∙.

S obdobnou mo₧nostφ rozliÜenφ - na rozhovor jako takov² a prost°edek jeho realizace - se lze setkat i ve sv∞t∞ poΦφtaΦ∙, v nejmarkantn∞jÜφ podob∞ pak u poΦφtaΦov²ch sφtφ. Cht∞jφ-li spolu komunikovat dva uzlovΘ poΦφtaΦe sφt∞, jde vlastn∞ takΘ o urΦitou formu rozhovoru dvou ·Φastnφk∙, kter² se m∙₧e uskuteΦ≥ovat pomocφ r∙zn²ch prost°edk∙ vzßjemnΘho spojenφ.

V angliΦtin∞ se pro oznaΦenφ takovΘhoto "rozhovoru" dvou poΦφtaΦ∙, Φi spφÜe dvou aplikaΦnφch program∙, kterΘ na nich prßv∞ b∞₧φ, pou₧φvß termφn session (v ΦeÜtin∞ pak: relace).

Relace obvykle zaΦφnß vzßjemnou identifikacφ obou ·Φastnφk∙ (obdobou vzßjemnΘho p°edstavenφ se p°i telefonnφm hovoru), a konΦφ koordinovan²m a oboustrann∞ akceptovan²m ukonΦenφm vzßjemnΘ komunikace (obdobou rozlouΦenφ se po telefonu v okam₧iku, kdy oba ·Φastnφci telefonnφho hovoru si ji₧ sd∞lili vÜe, co si sd∞lit cht∞li). V pr∙b∞hu vlastnφ relace pak dochßzφ k vlastnφ v²m∞n∞ dat, kterß musφ b²t vhodn²m zp∙sobem °φzena. Nap°φklad je-li relace uskuteΦ≥ovßna prost°ednictvφm takovΘho spojenφ, kterΘ neumo₧≥uje pln∞ duplexnφ p°enos (tj. p°enos ob∞ma sm∞ry souΦasn∞), ale pouze p°enos poloduplexnφ (tj. st°φdav∞ jednφm nebo druh²m sm∞rem), musφ b²t vysφlßnφ v obou sm∞rech vhodn∞ koordinovßno. Ten, kdo mß na starosti °φzenφ relace (tj. p°φsluÜn² software) mß krom∞ tΘto koordinace na starosti mj. i takovΘ v∞ci, jako je p°eklenutφ p°φpadn²ch v²padk∙ spojenφ v pr∙b∞hu relace takov²m zp∙sobem, aby je ob∞ komunikujφcφ strany v∙bec nezaznamenaly.

S pojmem relace (session) se lze nejΦast∞ji setkat u tzv. vrstvov²ch sφ¥ov²ch model∙, kterΘ Φlenφ veÜker² sφ¥ov² software hierarchicky na vrstvy, a ka₧dΘ z nich p°itom p°isuzujφ urΦitΘ ·koly, k jejich₧ pln∞nφ m∙₧e vyu₧φvat slu₧eb vrstev ni₧Üφch. Snad nejznßm∞jÜφm z t∞chto vrstvov²ch model∙ je tzv. referenΦnφ model ISO/OSI, kter² p°edpoklßdß Φlen∞nφ na sedm vrstev, a jednΘ z nich p°φmo dßvß nßzev: relaΦnφ vrstva (session layer). Jejφm ·kolem je zajiÜ¥ovat relace v takovΘm smyslu, jak² jsme si prßv∞ naznaΦili - jako dialog dvou ·Φastnφk∙, abstrahovan² od konkrΘtnφho zp∙sobu Φi prost°edku, kter² jej zajiÜ¥uje. Toto konkrΘtnφ zajiÜt∞nφ mß pak ve zmφn∞nΘm referenΦnφm modelu ISO/OSI na starosti bezprost°edn∞ ni₧Üφ vrstva, tzv. transportnφ, kterß se starß o pot°ebnß spojenφ.

Pojem relace vÜak nenφ vßzßn jen na prost°edφ poΦφtaΦov²ch sφtφ. Lze se s nφm setkat mj. i u vφceu₧ivatelsk²ch poΦφtaΦ∙, kterΘ pracujφ s terminßly. V²znam pojmu relace je zde stejn² - jde op∞t o "rozhovor" urΦitΘho programu s u₧ivatelem, abstrahovan² od konkrΘtnφ formy jeho realizace. Rozdφl je snad jen v tom, ₧e v t∞chto p°φpadech jde o relace, kterΘ p°edem poΦφtajφ s tφm, ₧e budou uskuteΦ≥ovßny prost°ednictvφm terminßl∙, a proto si vyslou₧ily p°φvlastek "terminßlovΘ".