Ji°φ Peterka

Jednou z velk²ch p°ednostφ rozhlasu a televize je jejich schopnost promlouvat souΦasn∞ k mnoha posluchaΦ∙m, resp. divßk∙m. Ponechme vÜak stranou to, co zajφmavΘho nßm prßv∞ sd∞lujφ, a povÜimn∞me si spφÜe technickΘ strßnky toho, jak k nßm promlouvajφ. RozhlasovΘ i televiznφ vysφlßnφ je ve svΘ podstat∞ jednosm∞rn²m p°enosem, a to od jednoho zdroje k vφce p°φjemc∙m souΦasn∞. PoΦet t∞chto souΦasn²ch p°φjemc∙ teoreticky nenφ omezen (prakticky samoz°ejm∞ ano, mj. v²konem vysφlaΦe, dosahem jeho signßlu atd.). Pro vysφlajφcφho p°itom nenφ poΦet p°φjemc∙ v∙bec relevantnφ - vysφlß v₧dy stejn²m zp∙sobem, bez ohledu na to, kolik p°φjemc∙ jeho vysφlßnφ prßv∞ p°ijφmß. Vysφlajφcφ dokonce ani nemß ₧ßdnou p°φmou mo₧nost, jak zjistit, zda jeho vysφlßnφ v∙bec n∞kdo p°ijφmß, a pokud ano, kolik takov²chto p°φjemc∙ je.

Schopnost vysφlat k vφce p°φjemc∙m souΦasn∞ je u b∞₧nΘho rozhlasovΘho a televiznφho vysφlßnφ dßna vÜesm∞rov²m Üφ°enφm p°φsluÜnΘho signßlu. Nejde vÜak o jedinou mo₧nost - stejnou schopnost vysφlat k vφce p°φjemc∙m souΦasn∞ mß nap°φklad i kabelovß televize Φi rozhlas po drßt∞.

Obdobn² zp∙sob komunikace - tedy jednosm∞rn² p°enos od jednoho zdrojem k vφce p°φjemc∙m - je velmi atraktivnφ i pro poΦφtaΦovΘ sφt∞. TakΘ zde je mo₧nΘ s v²hodou vyu₧φt obdoby televiznφho Φi rozhlasovΘho vysφlßnφ, a poslat najednou tutΘ₧ zprßvu vÜem uzl∙m danΘ sφt∞. Analogie se zp∙sobem fungovßnφ ve°ejn²ch sd∞lovacφch prost°edk∙ se pak projevuje i v tom, ₧e se tento zp∙sob p°enosu v poΦφtaΦov²ch sφtφch oznaΦuje jako "broadcasting", co₧ v angliΦtin∞ znamenß prßv∞ rozhlasovΘ Φi televiznφ vysφlßnφ (a dostalo se a₧ do nßzvu n∞kter²ch rozhlasov²ch a televiznφch spoleΦnostφ, nap°. britskΘ BBC, neboli: British Broadcasting Corporation).

Broadcasting je tedy zp∙sob komunikace v poΦφtaΦov²ch sφtφch - jednosm∞rn² p°enos od jednoho uzlu ke vÜem ostatnφm. Lze jej realizovat programov²mi prost°edky, ale nejefektivn∞jÜφ je tam, kde jej lze implementovat p°φmo v hardwaru - jako nap°φklad v sφtφch typu Ethernet. Pak jej lze velmi v²hodn∞ vyu₧φt pro takovΘ akce, kterΘ by jinak byly jen velmi obtφ₧n∞ realizovatelnΘ. V lokßlnφch sφtφch typu Ethernet jsou typick²m p°φkladem takov²chto akcφ r∙znß vyhledßvßnφ - p°edstavme si nap°φklad situaci, kdy n∞kter² uzel pot°ebuje zjistit n∞jakou informaci, ale nevφ, na koho se mß obrßtit, tedy kterΘmu jinΘmu uzlu mß sv∙j dotaz adresovat. Vyu₧ije proto mo₧nosti broadcasting-u, a sv∙j dotaz poÜle vÜem ostatnφm uzl∙m souΦasn∞. Je-li pak mezi nimi ten, kdo je schopen na p°φsluÜn² dotaz odpov∞d∞t, uΦinφ tak, a dalÜφ komunikace mezi ob∞ma uzly ji₧ m∙₧e probφhat b∞₧n²m zp∙sobem, tj. jako komunikace mezi jednφm odesilatelem a jednφm p°φjemcem.

Vedle broadcasting-u existuje v poΦφtaΦov²ch sφtφch jeÜt∞ dalÜφ zp∙sob komunikace mezi jednφm zdrojem a vφce p°φjemci. Jde o techniku, naz²vanou multicasting. Zatφmco v p°φpad∞ broadcastingu jde o vysφlßnφ "jednoho ke vÜem", zde jde o vysφlßnφ "jednoho k n∞kter²m". Samoz°ejm∞ p°itom musφ existovat mechanismus, umo₧≥ujφcφ definovat onu skupinu uzl∙, kter²ch se mß p°enos t²kat. M∙₧e jφt nap°φklad o p°id∞lenφ tΘ₧e skupinovΘ adresy vφce uzl∙m, a nßslednΘ vysφlßnφ na tuto skupinovou adresu - takto je multicasting °eÜen prßv∞ v sφtφch typu Ethernet.

Broadcasting je p°itom zvlßÜtnφm p°φpadem multicastingu (zahrnuje-li skupina vybran²ch uzl∙ vÜechny uzly p°φsluÜnΘ sφt∞). Stejn∞ tak je tomu i s adresovßnφm - zatφmco v p°φpad∞ multicastingu jsou pro r∙znΘ skupiny uzl∙ zapot°ebφ r∙znΘ skupinovΘ adresy, pro broadcasting existuje jedinß (vÜeobecnß) adresa, na kterou "slyÜφ" vÜechny uzly.