Ji°φ Peterka

P°edstavte si nßsledujφcφ scΘnu, jako vyst°i₧enou z poΦφtaΦovΘho hororu: v poΦφtaΦovΘ sφti se dva u₧ivatelΘ p°ibli₧n∞ ve stejn² okam₧ik rozhodnou n∞co si vytisknout na tΘ₧e sdφlenΘ tiskßrn∞. Jejich aplikaΦnφ programy proto zaΦnou postupn∞ p°edßvat tiskßrn∞ jednotlivΘ znaky, a tato je pr∙b∞₧n∞ tiskne. V∙bec ji nezajφmß, jak² je jejich smysl a od koho pochßzφ. JednoduÜe je vytiskne - jeden znak od prvnφho u₧ivatele, pak nap°φklad dva od druhΘho, pak hned celΘ slovo od prvnφho, od druhΘho op∞t jeden znak atd. V²sledek snad ani nenφ t°eba pojmenovßvat.

Na naÜφ scΘnce nenφ podstatnΘ to, ₧e jsme ji situovali do poΦφtaΦovΘ sφt∞ - mohla se stejn∞ tak dob°e odehrßt na kterΘmkoli samostatnΘm vφceu₧ivatelskΘm poΦφtaΦi, a dokonce takΘ i v jedno·lohovΘm prost°edφ, ve kterΘm prßv∞ b∞₧φcφ aplikace pr∙b∞₧n∞ vytvß°φ vφce ne₧ jeden v²stupnφ soubor na tiskßrn∞. Podstatnß nenφ ani tiskßrna, stejnß situace nastßvß i u n∞kter²ch jin²ch v²stupnφch za°φzenφ.

Podstatou problΘmu je skuteΦnost, ₧e Ülo o souΦasnΘ vyu₧itφ takovΘho za°φzenφ, kterΘ nelze sdφlet. Tedy u kterΘho nenφ mo₧nΘ, aby s nφm p°φmo pracovalo vφce program∙, proces∙ Φi ·loh souΦasn∞. Jinak je tomu nap°φklad u diskov²ch pam∞tφ - zde je docela dob°e mo₧nΘ, aby ka₧dΘ jednotlivΘ Φtenφ Φi zßpis sektoru "pat°ilo" jinΘ ·loze. Na tiskßrn∞, plotteru a podobn²ch v²stupnφch za°φzenφch vÜak m∙₧e tisknout, resp. kreslit v dan² okam₧ik v₧dy jen jedna ·loha, jinak by doÜlo k ne₧ßdoucφmu promφchßnφ jednotliv²ch v²stup∙.

Prßv∞ naznaΦen² problΘm se samoz°ejm∞ musel objevit ji₧ u prvnφch vφce·lohov²ch operaΦnφch systΘm∙, a byl vy°eÜen technikou, oznaΦovanou jako spooling (od anglickΘho: SPOOL resp. Simultaneous Peripheral Operations On-Line, neboli: simultßnnφ operace s perifernφmi za°φzenφmi, provßd∞nΘ ve sp°a₧enΘm re₧imu).

MyÜlenka spoolingu je velmi jednoduchß. V²stup vφce ·loh na za°φzenφ, kterΘ nenφ mo₧nΘ sdφlet, je ve skuteΦnosti pr∙b∞₧n∞ shroma₧∩ovßn na takovΘm za°φzenφ, kterΘ sdφlet lze. V nßmi zvolenΘm p°φpad∞ tisku na tiskßrn∞ by to byl nejspφÜe disk - v²stupnφ data jednotliv²ch ·loh, urΦenß pro tiskßrnu, by se proto ve skuteΦnosti pr∙b∞₧n∞ uklßdala na disk. Z disku by se pak p°enesla na tiskßrnu a skuteΦn∞ vytiskla jako celek, a to a₧ v okam₧iku, kdy budou p°ipravena vÜechna. Tedy a₧ potΘ, co p°φsluÜnß ·loha "dokonΦφ" sv∙j tisk (p°esn∞ji v okam₧iku, kdy uzav°e p°φsluÜn² v²stupnφ soubor).

Technika spoolingu se p∙vodn∞ pou₧φvala i pro sdφlenφ "nesdφliteln²ch" vstupnφch za°φzenφ, p°edevÜφm snφmaΦ∙ d∞rn²ch Ütφtk∙ - z nich se nejprve obsah jednotliv²ch Ütφtk∙ p°enesl na disk a ka₧dß jednotlivß ·loha si pak svß vstupnφ data ve skuteΦnosti Φetla z disku. Bylo to navφc i v²razn∞ rychlejÜφ, ne₧ p°φmΘ Φtenφ z pomal²ch snφmaΦ∙.

V dneÜnφ dob∞ se vÜak spooling pou₧φvß prakticky jen pro v²stupnφ operace, nejΦast∞ji prßv∞ pro sdφlenφ tiskßren. Na myÜlence spoolingu jsou pak zalo₧eny mimo jinΘ vÜechny tiskovΘ servery (print servery).