Ji°φ Peterka

"VÜak ono si to n∞jak pom∙₧e samo", °φkßme Φasto v situacφch, kdy si sami nevφme rady. Nap°φklad tehdy, kdy₧ po nßs prßv∞ spuÜt∞n² program po₧aduje zadßnφ n∞jakΘ hodnoty, v²b∞r z nabφdky n∞kolika mo₧nostφ Φi jinΘ rozhodnutφ a my ani netuÜφme, o co se vlastn∞ jednß. Nebo tuÜφme, ale jednoduÜe se nßm nechce, n∞kam sp∞chßme, je nßm to jedno apod. Kdy₧ po₧adovanou hodnotu nedodßme Φi pot°ebnΘ rozhodnutφ neuΦinφme my jako u₧ivatelΘ, program se obvykle rozhodne sßm podle svΘho, resp. pou₧ije takovou hodnotu, kterou si sßm urΦφ.

Vezm∞me si jako p°φklad textov² editor. Tomu musφme v₧dy °φci alespo≥ to, kter² soubor chceme editovat - tedy zadat jeho jmΘno, p°φponu a umφst∞nφ (diskovou jednotku, adresß° Φi podadresß° resp. tzv. p°φstupovou cestu k souboru). Nemusφme ale zadat bezpodmφneΦn∞ vÜechno - vynechßme-li nap°φklad p°φstupovou cestu k souboru, bude jej editor hledat ve svΘm aktußlnφm pracovnφm adresß°i. Vynechßme-li p°φponu souboru, editor si ji obvykle sßm doplnφ, nap°. na .TXT, .DOC apod. JmΘno souboru ale vynechat nesmφme, nebo¥ zde ji₧ nemß rozumn² smysl, aby si jej editor volil sßm.

V n∞kter²ch p°φpadech si tedy programy skuteΦn∞ dokß₧φ "pomoci samy". Pokud jim jako u₧ivatelΘ explicitn∞ ne°ekneme jinak, zvolφ takovou alternativu resp. pou₧ijφ takovou hodnotu, kterou majφ pro tento p°φpad p°edem p°ipravenu. V angliΦtin∞ se pro takovouto hodnotu Φi alternativu pou₧φvß termφn default, a to bu∩ v roli substantiva (ve smyslu: this value is the default), nebo v roli p°φvlastku (nap°.: this is the default value).

Nejvhodn∞jÜφm Φesk²m p°ekladem anglickΘho "default" v roli p°φvlastku je z°ejm∞ termφn "implicitnφ" - nap°. implicitnφ hodnota, implicitnφ p°φpona souboru apod. Dob°e toti₧ vystihuje skuteΦnost, ₧e "implicitnφ" se pou₧ije tehdy, kdy₧ po₧adovanß hodnota Φi alternativa nenφ zadßna explicitn∞.