home *** CD-ROM | disk | FTP | other *** search
/ Chip 2003 May / Chip_2003-05_cd1.bin / obsahy / Chip_txt / txt / 132-133.txt < prev    next >
Text File  |  2003-04-06  |  6KB  |  33 lines

  1. Linux a multimΘdia 
  2. Televize pod Linuxem 
  3. AΦkoliv je Linux u₧ dlouho uznßvßn jako ₧ivotaschopn² systΘm, v∞tÜinou se prosazoval hlavn∞ na serverech. Tomu odpovφdalo i zam∞°enφ kvalitnφch aplikacφ. JeÜt∞ p°ed n∞kolika lety byl pro kancelß°skou prßci nebo domßcφ zßbavu "tΘm∞°" nepou₧iteln². 
  4.  
  5. S p°φchodem nov²ch verzφ jßdra a hlavn∞ nov²ch program∙ se vÜak situace zaΦala m∞nit. Nßs bude v tΘto chvφli zajφmat hlavn∞ podpora technologie video4linux, kterß poskytuje standardnφ rozhranφ pro komunikaci program∙ se vstupnφmi audio(nap°. FM rßdia) a videoza°φzenφmi (nap°. DV, FireWire, TV karty). Velkou zßsluhu na tomto poΦinu mß Alan Cox, jeden z v²vojß°∙ jßdra, kter² systΘm navrhl, pojmenoval a zaΦal vytvß°et. 
  6. Pro fungovßnφ multimedißlnφch karet tedy musφme mφt v jßd°e zakompilovanou podporu video4linux. Dßle je nutn² ovladaΦ za°φzenφ, kter² je s ohledem na stabilitu systΘmu doporuΦovßno kompilovat jako modul, a ne jako souΦßst jßdra. V mΘm p°φpad∞ Ülo o TV tuner 3Daemon PV951TF s Φipem BT878, v²sledn² modul se jmenuje bttv.o. V∞tÜina u nßs prodßvan²ch TV karet je vybavena bu∩ prßv∞ tφmto Φipem, nebo jeho "p°φbuzn²mi" Φipy BT879 a BT848, kterΘ tento modul podporuje, proto by se jejich instalace m∞la liÜit jen v maliΦkostech. Pozor vÜak na typ BT828, kter² se pou₧φval v n∞kter²ch starÜφch kartßch firmy ATI, proto₧e pro n∞j je nutnΘ zvolit jin² ovladaΦ. Pro TV karty je takΘ d∙le₧itß sb∞rnice a p°i°azenφ IRQ. TΘm∞° hodinu jsem zkoumal, proΦ mi karta nekomunikuje, ne₧ mne napadlo p°esunout ji do jinΘho PCI slotu. Potom vÜe okam₧it∞ zaΦalo fungovat. 
  7. Jestli₧e tedy mßme odpovφdajφcφ ovladaΦe, musφme jßdru sd∞lit, aby je naΦetlo s nßmi po₧adovan²mi parametry. JeÜt∞ p°ed prvnφm pokusem o zavedenφ ovladaΦ∙ je vÜak t°eba inicializovat modul i2c-core.o. To provedeme nßsledujφcφm p°φkazem: 
  8.  
  9. $ modprobe i2c-core   
  10.  
  11.     Proto₧e jsem si nebyl vÜemi parametry modulu bttv zcela jist², napsal jsem si dva jednoduchΘ scripty: script 1 (tv_start) - naΦtenφ ovladaΦ∙ tuner, bttv a tvaudio s parametry do pam∞ti a script 2 (tv_stop) - odstran∞nφ ovladaΦ∙ tuner, bttv a tvaudio z pam∞ti. 
  12.  
  13. #script 1: tv_start #nacteni ovladacu do pameti modprobe tuner type=5 modprobe bttv card=42 tuner=8 radio=1 pll=1 modprobe tvaudio #script 2: tv_stop #odstraneni ovladacu z pameti rmmod bttv rmmod tuner rmmod tvaudio 
  14.  
  15. Dßl jsem postupoval nßsledovn∞: 
  16. 1. Zavedl jsem modul i2c-core p°φkazem 
  17.     modprobe i2c-core. 
  18. 2. Nastavil jsem pokusnΘ parametry do scriptu 1 (tv_start). 
  19. 3. Spustil jsem script 1 (tv_start). 
  20. 4. Spustil jsem program xawtv. 5. Pokud se neobjevil ₧ßdn² obraz, spustil jsem script 2 (tv_stop) a opakoval postup od bodu 2. 6. Pokud se obraz objevil (i zrnit²), zapsal jsem si sprßvnou konfiguraci a mohl jsem zaΦφt s lad∞nφm TV stanic. Do souboru /etc/modules.autoload jsem p°idal sprßvnΘ parametry, jak ukazuje nßsledujφcφ v²pis.   
  21.  
  22. # soubor /etc/modules.autoload modprobe i2c modprobe bttv card=42 tuner=8 
  23.     radio=1 pll=1 modprobe tuner type=5 modprobe tvaudio 
  24.  
  25. JeÜt∞ upozornφm, ₧e mnou testovanß TV karta mß zvukov² Φip, kter² umo₧≥uje zvuk pouze zapnout nebo vypnout, nikoli nastavovat hlasitost. Proto je nutnΘ ve zvukovΘm mixΘru vaÜφ zvukovΘ karty nastavit hlasitost pro Line in. Po sprßvnΘm nastavenφ si ji₧ m∙₧eme vychutnßvat plody naÜφ investice. 
  26. Ke sledovßnφ televize mi nejvφce vyhovovaly dva programy, xawtv a ktv. Mo₧nosti obou jsou tΘm∞° toto₧nΘ a ovlßdßnφ velice jednoduchΘ. DalÜφ mo₧nostφ, kterß se nabφzφ, je uklßdßnφ vstupnφho signßlu do videosoubor∙. Tu nßm umo₧nφ hned n∞kolik program∙, mezi nimi i xawtv, ale jeho v²stup se mi nepoda°ilo ₧ßdn²m zp∙sobem p°ehrßt. DalÜφ mo₧nostφ je program avicap. Ten je dostupn² jako souΦßst balφku avifile spolu s programem aviplay. Jak ji₧ nßzev napovφdß, aviplay je urΦen pro p°ehrßvßnφ videosoubor∙ ve formßtu AVI a avicap je urΦen pro grabovßnφ videa do AVI soubor∙. 
  27. Provedl jsem mal² test, abych zjistil mo₧nosti karty a takΘ mo₧nosti svΘho poΦφtaΦe. Ten ji₧ nepat°φ k nejrychlejÜφm, mß procesor Pentium III 700 MHz, 30GB disk Western Digital se 7200 ot./min. a 384 MB pam∞ti. V tabulce jsou v²sledky test∙ proveden²ch programem avicap pro klipy o dΘlce 30 sekund. Ve sloupci V²sledek je u nedostateΦn²ch v²sledk∙ uvedena p°ibli₧nß hodnota poΦtu vynechan²ch snφmk∙ v procentech. 
  28. Jak je z tabulky patrnΘ, nejlΘpe dopadlo stahovßnφ v kodeku DivX 4 low motion, kter² jako jedin² dokßzal komprimovat v reßlnΘm Φase i p°i 1/2 rozliÜenφ PAL. Dokonce zde z∙stala i minimßlnφ rezerva vyu₧itφ procesoru. 
  29. DivX 5 dopadl jen o n∞co h∙°, z°ejm∞ kv∙li optimalizaci kvality komprese lehce stoupla jejφ nßroΦnost na procesor. 
  30. Uklßdßnφ bez komprese dopadlo nejh∙°, nebylo to vÜak zp∙sobeno nedostateΦn²m v²konem procesoru jako v p°edchozφch p°φpadech, ale nedostateΦnou rychlostφ disku. Datov² objem je u₧ p°φliÜ velik² - p°i rozliÜenφ 384 x 288, frekvenci 25 snφmk∙ za sekundu a 24bitovΘ barevnΘ hloubce zφskßme nekomprimovan² tok 7,9 MB/s a p°i plnΘm rozliÜenφ je to ji₧ Φty°nßsobek, tedy 31,6 MB/s. Pro srovnßnφ m∙₧eme pou₧φt komprimovanΘ formßty, kde se datov² tok pohybuje od n∞kolika kilobajt∙ (nap°φklad Real video) do °ßdu megabajt∙ za sekundu (nap°. DVD). V∞tÜinou se vÜak dß rozumnΘ kvality v rozliÜenφ p°ibli₧ujφcφm se norm∞ PAL dosßhnout datov²mi toky mezi 600 kB/s a 1,2 MB/s. ZvlßÜt∞ oblφbenΘ jsou pro relativn∞ nφzkΘ datovΘ toky a zßrove≥ relativn∞ vysokou kvalitu obrazu kompresnφ formßty MPEG-4 a DivX. 
  31. Jeliko₧ karta obsahuje i FM rßdiov² tuner, sna₧il jsem se zprovoznit i ten. Nejd°φve jsem p°idal k p°φkazu modprobe bttv dalÜφ volbu radio=1 (tak je p°φkaz uveden i ve vzorovΘm v²pisu v²Üe). PotΘ jsem se poohlΘdl po aplikacφch - prvnφ mi padl do oka program Gnomeradio. Instalace ze zdrojov²ch k≤d∙ prob∞hla bez sebemenÜφch problΘm∙, a tak zb²valo rßdio jen vyzkouÜet. Jeliko₧ jde o velice jednoduchou aplikaci (co by takΘ Ülo na rßdiu ud∞lat slo₧itΘho :), vÜe je velice jednoduÜe rozlo₧eno a na prvnφ pohled jasnΘ. Rßdio zaΦalo fungovat okam₧it∞ a nalad∞nΘ stanice m∞ly Φist² zvuk. ZvlßÜtnφ je, ₧e bez antΘny karta nechytla ani nßznak signßlu a zvuk jen Üum∞l, zato s "kusem kabelu" dodßvan²m jako antΘna byl p°φjem v²born². 
  32. Pavel BenφÜek
  33.