Linux je krom∞ vlastnφho linuxovΘho jßdra a jednotliv²ch aplikacφ k dispozici i ve form∞ ucelen²ch soubor∙ jßdra dopln∞nΘho o "balφΦky" jednotliv²ch linuxov²ch aplikacφ, b∞₧n∞ oznaΦovan²ch jako linuxovΘ distribuce.
Linuxov²ch distribucφ existujφ u₧ stovky. VÜechny jsou v zßkladnφ verzi k dostßnφ zdarma zpravidla prost°ednictvφm internetu, n∞kterΘ se prodßvajφ za cenu nosiΦ∙ (dnes hlavn∞ CD), jinΘ za cenu zahrnujφcφ tΘ₧ podporu a p°idanou hodnotu p°φsluÜnΘho v²robce Φi distributora. V naÜem p°ehledu naleznete zßkladnφ ·daje o Φty°ech u nßs nejpopulßrn∞jÜφch distribucφch, dopln∞nΘ nßzory jejich u₧ivatel∙. Nepopisujeme Φist∞ komerΦnφ tzv. enterprise (podnikovΘ) linuxovΘ produkty, z nich₧ u nßs nejznßm∞jÜφ jsou Red Hat Advanced Server, SuSE Linux Enterprise Server a SCO Linux Server (oba poslednφ nejnov∞ji s oznaΦenφm Powered by UnitedLinux), proto₧e p°ehled je urΦen b∞₧n²m u₧ivatel∙m. P°ipojena je tΘ₧ informace o dvou tzv. minidistribucφch, resp. specißlnφch distribucφch Linuxu.
V p°ehledovΘ tabulce jsou jen zßkladnφ data a adresy lokßlnφch subjekt∙, u nich₧ lze zφskat uvedenΘ produkty, p°φpadn∞ i jejich podporu. Samoz°ejm∞ podobn²ch adres je mnoho, vφce informacφ m∙₧ete najφt na adresßch uveden²ch v samostatnΘm panelu.
Debian GNU/Linux
Debian je pln∞ nekomerΦnφ distribuce (dφlo komunity free v²vojß°∙, ne v²robek urΦitΘ firmy), to znamenß, ₧e obsahuje pouze softwarovΘ balφΦky s free licencφ (Debian poskytuje takΘ podporu pro tvorbu balφk∙ non-free softwaru, ale ty nejsou souΦßstφ oficißlnφ distribuce).
Debian mß t°i v²vojovΘ v∞tve: stable (stabilnφ verze), testing (testovacφ verze) a unstable (nestabilnφ verze), kterΘ se v souΦasnΘ dob∞ oznaΦujφ jmΘny Woody, Sarge a Sid. JmΘna jednotliv²ch verzφ Debianu jsou odvozena od postaviΦek ze znßmΘho animovanΘho filmu P°φb∞h hraΦek (Toy story, 1995) od firmy Disney/Pixar. JmΘna p°edchozφch verzφ byla nßsledujφcφ: Buzz pro 1.1, Rex pro 1.2, "bo" pro 1.3.x, Hamm pro 2.0, Slink pro 2.1, Potato" pro 2.2 a koneΦn∞ Woody pro 3.0. Jde o velmi konzervativnφ distribuci, kterß se ne₧ene za p°ehnan²mi novinkami. V²vojovß v∞tev Woody je postavena na jßd°e 2.2, na rozdφl od v∞tÜiny ostatnφch distribucφ, kterΘ jsou v souΦasnΘ dob∞ postaveny na jßd°e 2.4 (voliteln∞ je mo₧nost p°ejφt na nov∞jÜφ jßdro 2.4 - podpora USB a dalÜφ). Mezi nejv∞tÜφ p°ednosti Debianu pat°φ prßv∞ jeho stabilita, velmi d∙le₧itß pro serverovß °eÜenφ.
Sprßvci systΘmu nejvφce ocenφ propracovan² systΘm balφΦk∙ deb. Sprßvu nad balφΦky p°ebφrß program dpkg Φi jeho nadstavby dselect, tasksel... ZejmΘna program dselect se stal synonymem distribuce Debian. V balφΦcφch jsou popsßny nejen nutnΘ zßvislosti mezi instalovan²mi balφΦky, ale takΘ doporuΦenΘ balφΦky (mo₧nost odd∞len∞ instalovat zßklad softwaru, p°φdavnΘ moduly, dokumentaci...). DalÜφm nepostradateln²m pomocnφkem je systΘm apt, kter² umo₧≥uje kombinovat instalaci balφΦk∙ z n∞kolika zdroj∙ (CD, ftp, http...). Debian Woody v souΦasnΘ dob∞ obsahuje 8710 balφΦk∙ (Xfree86, CUPS, emacs, gcc, g++, KDE, mozilla, tex, Python...) a na jeho v²voji se podφlφ p°es 2100 nezßvisl²ch v²vojß°∙ z celΘho sv∞ta. Poslednφ oficißln∞ vydanou verzφ je Debian GNU/Linux 3.0r1 ze 16. 12. 2002.
MΘn∞ zkuÜenΘho u₧ivatele asi p°ekvapφ pr∙b∞h instalace, kterß celß probφhß v textovΘm re₧imu (souΦßstφ systΘmu je samoz°ejm∞ okΘnkov² XFree86, jeho₧ konfigurace se provßdφ a₧ po instalaci zßkladnφho systΘmu). B∞hem instalace musφ u₧ivatel odpovφdat na mno₧stvφ dotaz∙ t²kajφcφch se r∙zn²ch nastavenφ systΘmu, kterΘ jsou v₧dy dopln∞ny p°ehlednou nßpov∞dou (mo₧nost instalace v n∞kolika sv∞tov²ch jazycφch je samoz°ejmostφ). Instalaci lze provßd∞t z r∙zn²ch zdroj∙ z klasickΘ 1,4MB diskety, IDE Φi SCSI jednotky CD-ROM, pevnΘho disku i ze sφt∞.
Je dobrΘ p°ipomenout, ₧e Debian nenφ postaven jen na jßd°e GNU/Linux, ale v dneÜnφ dob∞ jsou k dispozici i jßdra GNU/Hurd, GNU/NetBSD, GNU/FreeBSD a GNU/OpenBSD. Samoz°ejmostφ je podpora mnoha architektur - mezi nejznßm∞jÜφmi jsou Intel x86, Motorola 680x0 (Atari, Amiga, 68k Macintosh, VME), Sun SPARC/UltraSPARC, ARM (podpora PDA), Alpha (Digital/Compaq/HP), MIPS (SGI) a mnoho dalÜφch.
Petr SouΦek
Projekt Debian bol zalo₧en² v roku 1993. Jeho nßzov vznikol spojenφm mena zakladate╛a distrib·cie Iana Murdocha a jeho ₧eny Deb a zakladß sa na vlastnom formßte balφkov deb. Ve╛kß Φas¥ programov v distrib·cii pochßdza z projektu GNU, preto je plnΘ oznaΦenie Debian GNU/Linux. Distrib·cia poskytuje viac ako 8700 balφkov, Φo je skutoΦne ·ctyhodnΘ Φφslo. Na prßcu s nimi sl·₧i sada nßstrojov dpkg a komplexnejÜie zmeny sa vykonßvaj· prostrednφctvom apt. V rßmci projektu Debian sa poskytuje viacero verziφ, ktorΘ sa odliÜuj· stavom balφkov. S· to: otestovanΘ, stabilnΘ balφky - stable (oznaΦenΘ Woody), ΦiastoΦnΘ testovanΘ balφky - testing (Sarge) a eÜte netestovanΘ balφky - unstable (Sid). Ak sa vßm tieto menß zdaj· povedomΘ, tak vedzte, ₧e pochßdzaj· z filmu Toy Story firmy Pixar, na ktorom pracoval aj Bruce Perens, jeden z b²val²ch v²znamn²ch Φlenov projektu.
Pri nasadenφ v prostrediach s mimoriadnymi nßrokmi na stabilitu (server) sa samozrejme odpor·Φa pou₧i¥ distrib·ciu stable. Na pracovnej stanici bude asi najvhodnejÜφ rad unstable - obsahuje sφce eÜte netestovan², ale zato najnovÜφ software. Debian je jedna z distrib·ciφ, ktorß ve╛mi pravdepodobne neoslnφ zaΦφnaj·cich u₧φvate╛ov. InÜtalßcia vy₧aduje u₧ existuj·ce sk·senosti s Linuxom a takisto konfigurßcia a sprßva sa vykonßvaj· primßrne cez prφkazov² riadok, Φo vyhovuje len mßlo zaΦiatoΦnφkom. O to viac je ale Debian po v⌠li t²m sk·senejÜφm, oce≥uj·cim sprßvu balφkov dotiahnut· na jednotku, robustnos¥ a stabilitu distrib·cie.
Za pozitφva Debianu pova₧ujem dokonal· sprßvu balφkov, stabilitu a robustnos¥, negatφvom je malß vhodnos¥ pre zaΦiatoΦnφkov. Debian je klasickß vo╛ba sk·senejÜφch pou₧φvate╛ov Linuxu. Vynikaj·co sa hodφ na server a sk·senejÜφ u₧φvatelia, ktorφ vedia oceni¥ skutoΦne prepracovan² systΘm sprßvy balφkov, ho radi nasadzuj· aj na pracovn²ch staniciach.
Martin U₧ßk
Mandrake Linux
Mandrake Linux (aktußln∞ ve verzi 9.0) - to je odpov∞∩ francouzskΘ spoleΦnosti MandrakeSoft na Φetnß volßnφ u₧ivatel∙ po u₧ivatelsky nenßroΦnΘ distribuci Linuxu. A jak je vid∞t i z rostoucφho poΦtu instalacφ, zφskala si tato distribuce °adu skalnφch p°φznivc∙, kte°φ necht∞jφ o jinΘ distribuci ani slyÜet (podle pr∙zkum∙ pat°φ u nßs k neju₧φvan∞jÜφm). A ptßte-li se, kde se vzal tak znaΦn² poΦet p°φznivc∙ Mandrake Linuxu ve sv∞t∞, kterΘmu vlßdne Linux, odpov∞∩ nenφ p°φliÜ slo₧itß. Patrn∞ nejv∞tÜφ mno₧stvφ spokojen²ch "zßkaznφk∙" distribuce tvo°φ p∙vodnφ u₧ivatelΘ produkt∙ Microsoftu, kte°φ netrp∞liv∞ Φekali, a₧ se na sv∞t∞ objevφ distribuce, u nφ₧ by se nemuseli bßt toho, ₧e nezvlßdnou instalaci, pozd∞jÜφ konfiguraci Φi ka₧dodennφ prßci s dodßvan²mi balφΦky.
Tφm jsem se dostal k hlavnφm p°ednostem Mandrake Linuxu. K nim pat°φ zejmΘna snadnß instalace, probφhajφcφ v grafickΘm prost°edφ a automaticky rozpoznßvajφcφ °adu nejnov∞jÜφho hardwaru pomocφ grafickΘho instalaΦnφho programu DrakX. BezproblΘmovou konfiguraci podporuje Mandrake Control Center (Ovlßdacφ centrum). V jeho grafickΘm prost°edφ lze upravovat v∞tÜinu nastavenφ, s nimi₧ se b∞₧nφ u₧ivatelΘ setkßvajφ - mohou nastavit nap°φklad tiskßrny Φi sφ¥ovΘ p°ipojenφ poΦφtaΦe. U₧ivatelΘ jsou mnohdy p°φjemn∞ p°ekvapeni mno₧stvφm dodßvanΘho softwaru, kterΘ naleznou na instalaΦnφch CD. Majφ na v²b∞r nap°φklad z °ady grafick²ch rozhranφ (KDE 3.0.3, Gnome 2.0.1, WindowMaker 0.8, Enlightenment 0.16.5, BlackBox 0.62, IceWM 1.2), WWW prohlφ₧eΦ∙, kancelß°sk²ch aplikacφ (OpenOffice 1.0.1, KOffice 1.2), her a program∙ pro prßci s multimΘdii. Ve srovnßnφ s ostatnφmi distribucemi se vÜak hovo°φ o ni₧Üφ stabilit∞.
Jak je patrnΘ ji₧ z p°edchozφho textu, tato distribuce je vhodnß zejmΘna jako desktopovΘ °eÜenφ, tj. pro domßcφ a kancelß°skΘ vyu₧itφ. Je vÜak vhodnΘ uvΘst, ₧e pokud chcete jednoduch²m zp∙sobem vybudovat nap°φklad firemnφ WWW server zalo₧en² t°eba na webovΘm serveru Apache, databßzovΘm serveru MySQL a skriptovacφm jazyku PHP, Mandrake Linux vßm nabφdne °eÜenφ i pro tyto ·Φely.
M∙j koneΦn² verdikt proto znφ takto: Pokud jste ji₧ pracovali s poΦφtaΦem "o₧iven²m" programy Microsoftu a zvlßdli jste to ·sp∞Ün∞ a pokud chcete vyzkouÜet, jak² ten Linux vlastn∞ je a co nabφzφ, je pro vßs tato distribuce patrn∞ nejvhodn∞jÜφm °eÜenφm, nebo¥ v lokalizovanΘm prost°edφ budete moci vyu₧φvat °adu nejnov∞jÜφho softwaru, kter² je Üφ°en zpravidla zdarma.
V souΦasnΘ dob∞, tj. po postupnΘm p°ekonßvßnφ finanΦnφch problΘm∙, kterΘ spoleΦnost MandrakeSoft m∞la, je ji₧ peΦliv∞ testovßna novß verze 9.1. Navφc prakticky ji₧ nynφ si m∙₧ete z internetu zdarma stßhnout voln∞ Üi°itelnou edici Mandrake Linuxu 9.0 (3 CD) a zaΦφt objevovat sv∞t Linuxu. Pokud vßs toto °eÜenφ zaujme a budete od n∞j po₧adovat vφce (komerΦnφ aplikace, podporu...), m∙₧ete si koupit n∞kterou komerΦnφ edici p°φmo v ╚eskΘ republice. Pro zßkladnφ prßci v∞tÜinou staΦφ voln∞ sta₧itelnß edice Φi levn² GPL set.
Milan Pinte
Mandrake Linux vznikol v roku 1998 so siln²m zameranφm na open source. Preto franc·zska firma MandrakeSoft, vyvφjaj·ca t·to distrib·ciu, poskytuje okrem komerΦnej verzie aj mo₧nos¥ vo╛nΘho stiahnutia jej distribuovate╛nΘho ekvivalentu (avÜak bez podpory zo strany firmy).
Tßto distrib·cia si doteraz zφskala hlavne zaΦiatoΦnφkov, Φi u₧ pri pou₧itφ na desktope, pre ktor² je najmΣ vhodnß, alebo na serveri. Vynikß jednoduchos¥ou pou₧φvania a inÜtalßcie. Nedobr² dojem vÜak dßva nezladenos¥ distrib·cie, ktorß, Φo sa robustnosti t²ka, vo mne v₧dy zanechßvala slabÜφ dojem.
Poslednß stabilnß verzia, ktorß je dostupnß, je 9.0. Taktie₧ je k dispozφcii beta verzia 9.1, Φo v Φase Φφtania Φlßnku m⌠₧e by¥ u₧ finßlna 9.1. Oh╛adom bud·cnosti je otßzka, ako bude ∩alej v²voj Mandrake Linuxu po vyjdenφ spomφnanej verzie 9.1 pokraΦova¥, ke∩₧e zaΦiatkom roka vyhlßsil MandrakeSoft konkurz.
Prednos¥ami distrib·cie s· predovÜetk²m snadnß inÜtalßcia a jednoduchos¥ pou₧φvania. Proti hovoria jej ni₧Üia robustnos¥ a stabilita a s·ΦasnΘ finanΦnΘ problΘmy firmy MandrakeSoft.
Mandrake Linux urΦite nebude zlß vo╛ba pre t²ch, ktorφ si chc· vysk·Üa¥ Linux a nechc· za≥ vynaklada¥ peniaze. Celkovo dobr² dojem robφ Mandrake najmΣ na desktope, kde dokßzal zlßka¥ na Linux nejednΘho zaΦiatoΦnφka. Pri nasadenφ v prostredφ s vyÜÜφmi nßrokmi na stabilitu vÜak ch²ba robustnos¥, jednotlivΘ distrib·cie Mandrake doteraz zanechßvali dojem, ₧e neboli v²datne testovanΘ.
Martin U₧ßk
Red Hat Linux
Kdy₧ jsem hledal nejstarÜφ CD s distribucφ Red Hat, abych alespo≥ p°ibli₧n∞ v∞d∞l, kdy jsem s nφm zaΦal, naÜel jsem verzi 5.2. Vφm ale, ₧e byla nanejv²Ü druhß v po°adφ, tak₧e se dß °φci, ₧e tato distribuce sφdlφ v m²ch poΦφtaΦφch u₧ po generace. P°echßzel jsem na Red Hat ze Slackwaru v dob∞, kdy se jedin² sprßvce balφΦk∙ jmenoval tar. Pro vysv∞tlenφ t∞m, kte°φ n∞co takovΘho nepamatujφ: tar vlastn∞ ₧ßdnou sprßvu balφΦk∙ neobsahuje. Red Hat se sv²m systΘmem rpm byl tedy jednoznaΦn²m p°φnosem a od tΘ doby nemßm d∙vod si st∞₧ovat. Tak₧e si ani nest∞₧uji a pou₧φvßm Red Hat doma i v prßci - v souΦasnΘ dob∞ je to verze 8.0.
Vzhledem k tomu, ₧e obΦas mßm mo₧nost vyzkouÜet si i jinΘ instalace, nenφ mΘ rozhodnutφ volbou z p°irozenΘ lenosti, tedy alespo≥ si to myslφm. Mandrake, Debian nebo SuSE mi prost∞ nenabφzejφ vylepÜenφ tak v²raznΘ, aby mi stßlo za to p°ejφt na jinou distribuci.
Dnes bych si mo₧nß vybφral jinak, proto₧e pova₧uji v²Üe jmenovanΘ distribuce za rovnocennΘ. Red Hat jako nejrozÜφ°en∞jÜφ distribuce na sebe upoutal pozornost velk²ch firem v oblasti IT, tak₧e kdy₧ se tito velikßni rozhodnou vytvo°it linuxovou verzi produktu, v∞tÜinou b²vß vytvo°ena prßv∞ pro Red Hat. Tφm se sni₧uje riziko nep°φjemnostφ p°i instalaci produkt∙, kterΘ nejsou na distribuΦnφch CD.
Prakticky si nevzpomφnßm na situaci, kdy by programy z Red Hatu nefungovaly pro vzßjemnou nekompatibilitu. Ono vyladit stovky program∙ r∙zn²ch autor∙ tak, aby pracovaly na jednom poΦφtaΦi, nenφ nic snadnΘho - vzpome≥te si na svß Wokna. Abych jen nechvßlil, musφm p°iznat, ₧e mnoho odbornφk∙ sdφlφ nßzor, ₧e pro serverovΘ nasazenφ se hodφ a₧ Red Hat x.2. Tak₧e n∞jakΘ mouchy se v₧dy najdou a chvφli trvß, ne₧ je Red Hat odstranφ.
V poslednφch verzφch je k dispozici on-line nßstroj pro sledovßnφ nov²ch verzφ nainstalovan²ch balφΦk∙ a podle m²ch zkuÜenostφ funguje bez problΘm∙.
Pro zaΦßteΦnφky m∙₧e b²t p°i v²b∞ru distribuce dobr²m vodφtkem nabφdka konfiguraΦnφch a sprßvcovsk²ch nßstroj∙, kter²mi se jednotlivΘ distribuce odliÜujφ. V tomto ohledu ale nemohu slou₧it, proto₧e mßm nejrad∞ji °ßdkovΘ rozhranφ a ruΦnφ ·pravu konfiguraΦnφch soubor∙.
Kdy₧ se pokusφm svΘ zkuÜenosti shrnout, je Red Hat celosv∞tov∞ nejrozÜφ°en∞jÜφ distribucφ (bezkonkurenΦnφ zejmΘna v komerΦnφm nasazenφ), kterß u₧ n∞kolikrßt vyhrßla anketu o nejoblφben∞jÜφ linuxovou distribuci. Nemusφ b²t nutn∞ prvnφ, kdo p°ichßzφ s p°evratn²mi novinkami ze sv∞ta Linuxu, ale na druhou stranu nikdy nezaostßvß p°φliÜ dlouho. Red Hat je navφc jednou z distribucφ, kterΘ jsou v poslednφch verzφch poΦeÜt∞ny ji₧ p°i vydßnφ jejich anglickΘ verze.
LukßÜ MikÜφΦek
Red Hat pou₧φvßm doma u₧ n∞jak² ten m∞sφc a lφbφ se mi. P°ed Φasem jsem se rozhodl pov²Üit z verze 7.3 na verzi 8.0. Nechci a ani nem∙₧u tvrdit, ₧e je nejlepÜφ, proto₧e ostatnφ distribuce znßm pouze z doslechu. Zatφm vÜak netou₧φm po zkouÜenφ jinΘ distribuce Linuxu, proto₧e nemßm d∙vod. Red Hat 8.0 obsahuje vÜe, co pot°ebuji pro domßcφ pou₧itφ. Mohu si napsat a vytisknout dopis, vytvo°it prezentaci nebo tabulku a ty jsou pak dφky OpenOffice s Φeskou lokalizacφ ΦitelnΘ i v mΘm zam∞stnßnφ na Windows. Mohu se podφvat na internet, p°ehraji si zvukov² CD, p°φpadn∞ video. Kdybych m∞l vypalovaΦku, digitßlnφ kameru nebo fo¥ßk, i pro tyto p°φstroje zde naleznu podporu. I dalÜφ pomocnΘ nßstroje zde mßm voln∞ k dispozici, dokonce se m∙₧u v∞novat i programovßnφ.
O instalaci se nebudu p°φliÜ zmi≥ovat, je sice v novΘ grafickΘ podob∞, ale postupuje podle standardnφch krok∙ z d°φv∞jÜφch verzφ.
Pokud mohu °φci n∞co o detekci a rozpoznßnφ hardwaru poΦφtaΦe, nem∞l jsem ₧ßdnΘ problΘmy u b∞₧n²ch PC (zkouÜel jsem na t°ech pr∙m∞rn²ch PC), narazil jsem ale na problΘmy p°i instalaci na notebook od firmy Dell. Zde u₧ detekce nevyÜla stoprocentn∞, nebyla nalezena grafickß karta Nvidia GeForce a problΘmy jsou i s internφmi modemy, tzv. Winmodemy (tento problΘm byl i u d°φv∞jÜφ verze). Jako grafickΘ prost°edφ jsem si zvolil KDE, u₧ jsem si na n∞j zvykl a obsahuje vÜe, co pot°ebuji, ale n∞kterΘ aplikace pro Gnome mi vφce vyhovujφ. Nap°φklad Gnome-terminal mi vyhovuje vφce ne₧ konzola pro KDE. Samoz°ejm∞ se vÜe odvφjφ od toho, k Φemu danou aplikaci budete pou₧φvat, a v₧dy je dobrΘ mφt na v²b∞r.
P°idßvßnφ Φi odebφrßnφ balφΦk∙ je v novΘ verzi daleko p°ehledn∞jÜφ a s aplikacφ Package Management se lΘpe pracuje. V neposlednφ °ad∞ je t°eba p°ipomenout, ₧e existujφ i dalÜφ mo₧nosti grafick²ch prost°edφ. P°i instalaci nap°φklad WindowMakeru si m∙₧ete doslova vyhrßt a vytvo°it si prost°edφ se sv²m vlastnφm menu, se sv²mi ikonami, rozlo₧enφm ikon na ploÜe apod. Nev²hodou tΘto mo₧nosti je, ₧e sice mßte jakΘsi menu p°eddefinovanΘ, ale ne vÜe v menu sprßvn∞ funguje, a tak vlastn∞ musφte odzkouÜet a zm∞nit to, co pot°ebujete. Samoz°ejm∞ musφte znßt ty sprßvnΘ soubory pro editaci.
Pokud se mßm zmφnit o internetov²ch prohlφ₧eΦφch, mßte na v²b∞r Mozillu, p°φpadn∞ nenφ k zahozenφ Konqueror Φi Galeon, takΘ textov² Lynx se m∙₧e hodit. Jß jsem dal p°ednost Ope°e a stßhl jsem si ji z internetu, konkrΘtn∞ verzi 6 s Φesk²m menu.
Pavel Kamenφk
SuSE Linux
Hledßte-li distribuci Linuxu pro kancelß°skou prßci, sßhn∞te po SuSE. I tak by mohl znφt reklamnφ slogan, s nφm₧ by n∞meck² v²robce propagoval svoji vlajkovou lo∩, distribuci SuSE ve verzi 8.1. Nutno p°iznat, ₧e by nebyl daleko od pravdy, nebo¥ prßv∞ kancelß° (zejmΘna Φeskß) je mφstem, kde mß SuSE oproti konkurenΦnφm distribucφm navrch. U₧ivatelskß p°φtulnost je patrnß u₧ od instalace, kterß na u₧ivatele opravdu neklade ₧ßdnΘ p°ehnanΘ nßroky, co se technick²ch znalostφ t²Φe. SuSE si sama "ukrojφ" z oddφl∙ FAT32 pot°ebnΘ mφsto pro sv∙j b∞h, ani₧ bychom k tomu pot°ebovali jak²koliv specializovan² nßstroj, automaticky detekuje hardwarovΘ souΦßsti a pak u₧ jen staΦφ vym∞≥ovat CD. Komu se pak podobnß "diskotΘka" nelφbφ, m∙₧e sßhnout po DVD, kter² dopl≥uje kolekci osmi instalaΦnφch CD.
Kritick²m mφstem Linuxu b²vala v minulosti konfigurace grafickΘho prost°edφ, systΘmu X-Window. I zde mß SuSE navrch - jejφ souΦßstφ je program SaX2, kter² obsahuje databßzi grafick²ch karet a monitor∙ vΦetn∞ LCD displej∙ spolu s p°φsluÜn²mi ovladaΦi. Pokud tedy sel₧e automatickß detekce, nic nebrßnφ tomu, aby si u₧ivatel podobn∞ jako ve Windows ruΦn∞ vybral ze seznamu kompatibilnφ za°φzenφ Φi pou₧il ovladaΦ p°φmo od v²robce (zde u₧ vÜak kompatibilita s Windows samoz°ejm∞ a bohu₧el - konΦφ). Pro nßslednou konfiguraci v prost°edφ systΘmu je urΦen Yast2, jeho₧ pomocφ lze p°idßvat jednotlivΘ balφΦky (program si kontroluje zßvislosti), aktualizovat systΘm (bezpeΦnostnφch zßplat nenφ nikdy dost) Φi m∞nit parametry hardwarov²ch komponent Φi sφt∞.
Jak u₧ bylo °eΦeno, distribuce je cφlena p°edevÜφm na vyu₧itφ v kancelß°i, a proto v nφ nemohou chyb∞t nejpopulßrn∞jÜφ kancelß°skΘ programy, kterΘ lze pod systΘmem s logem tuΦ≥ßka provozovat. SuSE stavφ na prost°edφ KDE (v Evrop∞ oproti Gnome p°ece jen populßrn∞jÜφm), a tak v instalaΦnφ nabφdce nechybφ balφk KOffice, tvo°en² kolekcφ program∙ ne nßhodou p°ipomφnajφcφch populßrnφ kancelß°sk² balφk od Microsoftu. Pro nßroΦn∞jÜφ je urΦena Φeskß verze OpenOffice s kompletn∞ p°elo₧en²m pracovnφm prost°edφm a s Φesk²m slovnφkem pravopisu (tezaurus je bohu₧el k dispozici pouze pro angliΦtinu).
Pokud stßle vßhßte s p°echodem na platformu Linux, SuSE rozhodn∞ vyzkouÜejte. Jako u₧ivatelΘ Windows se zde zcela urΦit∞ budete za chvφli cφtit jako doma. Velk²m p°φnosem SuSE je takΘ fakt, ₧e v²robce mß zastoupenφ i v ╚eskΘ republice - a to nejen obchodnφ, ale i technickΘ. U₧ivatelΘ se tak doΦkajφ opravdu kvalifikovan²ch odpov∞dφ, co₧ mohu z vlastnφ zkuÜenosti potvrdit. DalÜφm kladem je dodßvanß dokumentace v ΦeÜtin∞, Φφtajφcφ dohromady 570 stran.
Petr Vostr²
Firma SuSE poskytuje svoje slu₧by oh╛adom Linuxu u₧ desa¥ rokov, za ktorΘ si vybudovala solφdne zßzemie na trhu s linuxov²mi distrib·ciami. Toto platφ najmΣ v nemecky hovoriacich krajinßch.
Distrib·cia SuSE pre be₧n²ch spotrebite╛ov sa momentßlne dodßva vo verzii 8.1 a je vhodnß primßrne pre pou₧itie na desktopoch. Tu presvedΦφ jednoduchou a pritom prepracovanou inÜtalßciou, mno₧stvom aktußlneho softwaru a grafick²mi nßstrojmi umo₧≥uj·cimi pohodln· sprßvu a konfigurßciu Linuxu aj ·plnΘmu zaΦiatoΦnφkovi.
Vynikaj·ca dokumentßcia a (platenß) podpora zo strany SuSE s· samozrejmos¥ou nevφdanou u nekomerΦn²ch distrib·ciφ. Toto je ve╛kΘ plus tejto distrib·cie, ktorΘ sa dß vidie¥ aj ako negatφvum - produkty SuSE s· dostupnΘ len v platenej verzii. K jej pozitφvam patrφ najmΣ jej prepracovanß inÜtalßcia, jednoduchos¥ pou₧φvania a v²bornΘ desktopovΘ rieÜenie. K v²hodßm a s·Φasne aj nev²hodßm patri skutoΦnos¥, ₧e ide Φisto o komerΦn· distrib·ciu.
SuSE je vynikaj·ca a dovolφm si tvrdi¥, ₧e v rßmci linuxovsk²ch distrib·ciφ priam najlepÜia (hoci aj nßkladnejÜia) vo╛ba pre desktop. Na druhej strane bude tie₧ urΦite po v⌠li pri nasadenφ na serveroch firmßm, ktorΘ sa do₧aduj· komerΦnej podpory a veria v meno, ktorΘ si firma SuSE stihla vybudova¥.
Martin U₧ßk
LinuxovΘ minidistrib·cie
Okrem klasick²ch linuxov²ch distrib·ciφ existuj· aj tzv. ÜpecializovanΘ minidistrib·cie. Minidistrib·cie preto, lebo ich ve╛kos¥ zriedka presiahne hodnotu 50 MB (pri klasick²ch distrib·cißch to b²va aj 8 CD), a ÜpecializovanΘ preto, lebo s· vΣΦÜinou urΦenΘ na konkrΘtny ·Φel (napr. na zßchranu poÜkodenΘho systΘmu). Zvykn· sa tie₧ anglicky naz²va¥ rescue distribution.
Spomedzi mnoh²ch minidistrib·ciφ som vybral dve, ktorΘ nßjdete na Chip CD a o ktor²ch sa v tomto Φlßnku dozviete viac. Tieto minidistrib·cie be₧ne nßjdete na internete vo formßte ISO. Je to obraz, ktor² treba vypßli¥ na CD. Nßvod na postup s programom Nero nßjdete vΦφtanie potrebn²ch s·borov na Chip CD v rubrike Zkuste si sami.
LNX- BBC
Minidistrib·ciu LNX-BBC (Linux Bootable Business Card) nßjdete na www.lnx-bbc.org a k dneÜnΘmu d≥u je vo verzii 1.618 (Golden). Ve╛kos¥ ISO obrazu je pribli₧ne 49 MB. Po vlo₧enφ a zavedenφ systΘmu z CD vßm distrib·cia pon·ka celkom pΣ¥ variant, ako ju spusti¥. Vo╛ba 1 zabezpeΦφ spustenie v textovom re₧ime, vo╛ba 2 a₧ 4 spustenie v grafickom re₧ime v troch rozlφÜeniach. Poslednou vo╛bou je memtest - po jej zadanφ sa spustφ program na testovanie fyzickej pamΣti (RAM) a vyrovnßvacej pamΣti (cache). Tento vynikaj·ci nßstroj na testovanie pamΣti spo╛ahlivo odhalφ chyby, ktorΘ vßm m⌠₧u sp⌠sobova¥ nevysvetlite╛nΘ reÜtarty systΘmu, Φi u₧ mßte Linux, alebo Windows. Pokia╛ vßm program odhalφ chyby v pamΣti, doporuΦujem vßm tak·to pamΣ¥ reklamova¥.
Po spusteniu systΘmu sa treba ako obvykle prihlßsi¥ menom a heslom, rozdiel oproti klasickej distrib·cii je v tom, ₧e meno a heslo mßte vypφsanΘ na obrazovke. Zadajte teda ako meno (login) root a ako heslo (password) bbc. V zapΣtφ sa objavφ na obrazovke rozsiahly dokument, ktor² vßs informuje naprφklad o autoroch distrib·cie, o systΘmov²ch po₧iadavkßch, o pripojen²ch oddieloch disku a pod.
SystΘm pri Ütarte h╛adß a pripojφ vÜetky oddiely ext2 (partitions) do adresßrov /mnt/0, /mnt/1 ... /mnt/10, /mnt/11 at∩. Mechanika CD-ROM je pripojenß do adresßra /mnt/cdrom. VÜetky ext2 oddiely s· pripojenΘ v read-only mode (t. j. len na Φφtanie). Ak budete potrebova¥ na dan² oddiel zapisova¥, musφte ho odpoji¥ a znovu pripoji¥ v read-write mode. Toto m⌠₧ete dosiahnu¥ prφkazom mount -o remount, rw <path>, kde path je cesta k pripojenΘmu oddielu, naprφklad /mnt/0. Ke∩ u₧ spomφnam oddiely, distrib·cia ich podporuje skutoΦne obrovskΘ mno₧stvo, naprφklad EXT2, VFAT, MSDOS, FAT, MINIX, UMSDOS, NTFS, HPFS, HFS, VFS, UFS, SYSV, NFS, SMBFS, NCPFS, CODA, QNX4FS, ADFS, AFFS, LOCK, CRAMFS, REISERFS, ROMFS.
K dispozφcii ∩alej mßte Ütyri virtußlne konzoly, medzi ktor²mi sa prepφnate pomocou klßves Alt+F1 a₧ 4. Pri prihlasovanφ na niektor· z konzol sa opΣ¥ pou₧φva meno root a heslo bbc. Tßto minidistrib·cia je tie₧ plne sp⌠sobilß zabezpeΦi¥ sie¥ov· komunikßciu. Najprv vÜak musφte pou₧i¥ prφkaz na inicializßciu vßÜho sie¥ovΘho rozhrania. Ak ide o prenosn² poΦφtaΦ (notebook), pou₧ite prφkaz pcmcia start, v opaΦnom prφpade prφkaz modprobe <typ_sie¥ovej_karty>, naprφklad modprobe 8139too, ktor² sa postarß o zavedenie modulu sie¥ovej karty. Ak bol prφkaz ·speÜne vykonan², dostanete na konzolu hlßsenie podobnΘ nasledovnΘmu:
eth0: 8139too Fast Ethernet driver 0.9.014-2.2 Jeff Garzik <jgarzik@mandrakesoft.com> eth0: Linux - 2.2 bug reports to Jens David <dg1kjd@affhd.tv-darmstadt.de> eth0: RealTek RTL 8139 Fast Ethernet board found at 0xB000, IRQ 11 eth0: Chip is 'RTL-8139C' - MAC address '00:50:8d:94:3a:56'
Pre monitorovanie a spravovanie sietφ tu nßjdete nßstroje ako aps, dnsspoof, dnsquery, dsniff, ettercap, sniffit, tcpdump, beckerethernettools, thttpd, tftp, dhcpcd, freeswan, nmap, nc, snort, sambu, bind, traceroute, tracersroute, trivial-net-setup.
Pre operßcie s diskov²mi oddielmi tu nßjdete dump, gpart, hdparm, lilo, parted, fixdisctable a raidtools. Prßcu so s·borov²m systΘmom podporuj· e2fsprogs, e2salvage a ext2resize. Podporu prßce s diskov²mi oddielmi Microsoftu zabezpeΦuj· nßstroje dosfstools a mtools. Kryptografia je zabezpeΦenß pomocou Open SSL a GNU pgp. Autori minidistrib·cie nezabudli ani na komprimaΦnΘ utility; nßjdete tu bzip2, bunzip2, lha, zip, unzip, tar, gzip, zoo, cpio, compress, uncompress.
Poznßte to, nie v₧dy sa chce Φloveku pφsa¥ na konzolu prφkazy, radÜej pou₧ije nejak² jednoduchÜφ nßstroj, ktor² u╛ahΦφ prßcu so systΘmom. Autori na toto mysleli a zrejme aj preto pribalili do minidistrib·cie program Midnight Commander vo verzii 4.5.1. Toto, myslφm, ocenia aj sk·senφ pou₧φvatelia OS Linux.
Ako som u₧ spomenul, pri Ütarte distrib·cie mßte mo₧nos¥ vybra¥ si z nieko╛k²ch mo₧nostφ, okrem inΘho aj Ütart s grafickou nadstavbou. Po inicializßcii prφsluÜn²ch parametrov sa na obrazovke zobrazφ obrßzok malΘho tuΦniaka; to odliÜuje spustenie minidistrib·cie vo framebuffer mode. Po prihlßsenφ sa do systΘmu spustφme grafickΘ prostredie prφkazom startx. Po ·speÜnom Ütarte sa pred vami objavφ grafickΘ prostredie Blackbox 0.61.x (niektorφ ho maj· radi pre jeho jednoduchos¥, r²chlos¥ a minimßlnu ve╛kos¥, ktor· zaberß v pamΣti). V menu nßjdete hne∩ nieko╛ko programov na prezeranie strßnok, naprφklad Lynx, W3m a mo₧no menej znßmy Browsex vo verzii 1.5.0. Program Browsex mß vstavanΘ ∩alÜie podpornΘ aplikßcie, ako Mail Reader, Send Mail, Address Book, Talk a Debugger a nßstroje Iptraf (Network Statistics Utility) a Ethereal (Network Protocol Analyzer) na sledovanie sie¥ovej prevßdzky.
Trochu podivuhodnΘ je, ₧e v tejto minidistrib·cii nßjdete dokonca nieko╛ko hier: RobotFindSkitten, vesmφrnu hru XKobo, konzolov² tetris - seatris a zßbavku sl.
Distrib·cia na m≥a vcelku dobre zap⌠sobila, obsahuje skutoΦne ·ctyhodnΘ mno₧stvo nßstrojov. Vyu₧ij· ju ako zaΦiatoΦnφci (program Memtest), tak i pokroΦilφ pou₧φvatelia a sprßvcovia systΘmov. Aby ste si mohli minidistrib·ciu vysk·Üa¥, na Chip CD nßjdete jej ISO obraz.
MoviX
Potrebovali ste niekedy prehra¥ video- alebo audios·bory a poΦφtaΦ, ktor² bol k dispozφcii, neobsahoval potrebnΘ softwarovΘ vybavenie? RieÜenie je pomerne jednoduchΘ a mß nßzov MoviX.
MoviX je minidistrib·cia Linuxu urΦenß pre prehrßvanie multimedißlnych s·borov (DVD [no zone constraint], VideoCD, DivX, AVI, MPG, MP3, ogg/vorbis). Skladß sa z nasleduj·cich zßkladn²ch balφkov: Linux kernel 2.4.20, syslinux v1.75, mplayer v0.90rc2, slackware v8.0, xfree86 v4.2.0, busybox v0.60.5. Ve╛kos¥ distrib·cie je pribli₧ne 11 MB (t. j. bez problΘmov sa vojde na CD typu vizitky) a nßjdete ju na http://movix.sourceforge.net. Momentßlne je dostupnß vo verzii s oznaΦenφm 0.7.0. Toto zaujφmavΘ rieÜenie je distribuovanΘ pod licenciou GPL a jeho autorom je Roberto De Leo.
Po ·speÜnom zavedenφ systΘmu z CD sa zobrazφ ponuka (pozri obrßzok) a v²zva Boot:. Pomocou klßves F1 a₧ F4 sa m⌠₧ete dozvedie¥ podrobnejÜie informßcie: F1 (Help) a F4 (Credits) - zßkladnΘ informßcie o distrib·cii, F2 (Boot Options) - mo₧nosti, ktorΘ mo₧no zada¥ na v²zvu Boot:, F3 (MPlayer Keys) - zoznam klßves, pomocou ktor²ch sa ovlßda program MPlayer.
Minimßlne hardwarovΘ po₧iadavky programu MoviX s· Pentium MMX 166 MHz, 32 MB RAM, Matrox Millennium II a SoundBlaster 16. V princφpe je program MPlayer schopn² spolupracova¥ so vÜetk²mi grafick²mi kartami, ktorΘ maj· VESA VBE 2.0+ kompatibiln² BIOS. MoviX bol testovan² s kartami Matrox G200 a G 400 a ATI Radeon a Rage 124. Podporuje vÜetky zvukovΘ karty, ktorΘ s· podporovanΘ jadrom 2.4.20 podrobn² zoznam nßjdete na www.linux.org.uk/OSS/.
Na v²zvu Boot: m⌠₧ete zada¥ parametre, ktor²mi zvolφte najvhodnejÜie nastavenie programu MPlayer pre svoju grafick· kartu. Po zavedenφ a spustenφ jadra sa vykonß inicializßcia dostupn²ch zariadenφ a spustφ sa obslu₧n² program MoviX. Program sa ovlßda pomocou hlavnΘho menu s polo₧kami About MoviX, Quit, Eject a Play, ktor²ch v²znam je zrejm² (bli₧Üie v rozsiahlejÜom Φlßnku na Chip CD).
MoviX podporuje aj tri aktφvne konzoly, medzi ktor²mi m⌠₧ete prepφna¥ pomocou klßves Ctrl+Alt+F1 a₧ 3. ╧alej m⌠₧ete pomocou Play | File spusti¥ video/audio playlist, v tejto verzii s· podporovanΘ s·bory PLS, M3U, ASX, TXT, LIST.
Ak sa vßm aj nechtiac podarφ vyskoΦi¥ z rozhrania MoviX do re₧imu konzoly, znovu ho spustφte prφkazom movix. EÜte verzia 0.5.0. niΦ podobnΘ neobsahovala a u₧φvate╛ bol n·ten² spustenie videa realizova¥ pomocou prφkazov zadßvan²ch na konzolu.
MoviX je perfektn² d⌠kaz toho, v Φom je sila Linuxu. Jednoduchß malß distrib·cia s presn²m cie╛om pou₧itia. V prφpade, ₧e vßm nebude pracova¥ s vaÜou grafickou alebo zvukovou kartou sprßvne, mßte nieko╛ko mo₧nostφ: pok·si¥ sa implementova¥ ch²baj·ci driver, napφsa¥ autorovi na adresu Roberto De Leo [peggish@users.sf.net], pozrie¥ si f≤rum otßzok a odpovedφ na strßnke http://movix.sourceforge.net (mo₧no u₧ niekto podobn² problΘm rieÜil) alebo poΦka¥, k²m sa objavφ novß verzia, ktorß bude vßÜ hardware podporova¥. Tak Φi tak si myslφm, ₧e bude ve╛mi zaujφmavΘ sledova¥ v²voj tohoto netradiΦnΘho projektu. Prajem vßm prφjemn· zßbavu.
Peter GaÜparoviΦ
DalÜφ WWW strßnky o Linuxu
www.freshmeat.net
Informace o nov²ch verzφch linuxov²ch program∙
www.linux.org
VÜe kolem linuxovΘ komunity
www.linuxdoc.org
Linux Documentation Project, hlavnφ strßnka
www.kernel.org
Jßdro Linuxu, jeho nejnov∞jÜφ verze
www.xfree86.org
Open source X-server pro platformu x86
www.sourceforge.net
VÜe pro distribuovan² v²voj aplikacφ
www.gnu.org
Projekt GNU, zßklad open source
www.linux.cz,
www.linux.sk
Server ╚eskΘho a SlovenskΘho sdru₧enφ u₧ivatel∙ Linuxu
