S p°φchodem novΘho operaΦnφho systΘmu Windows XP si urΦit∞ °ada u₧ivatel∙ bude klßst otßzku, zda mß na tento systΘm p°ejφt a zaΦφt ho pou₧φvat. My jsme provedli n∞kterΘ testy starÜφch i nov∞jÜφch operaΦnφch systΘm∙, jejich₧ v²sledky by mohly p°i tomto rozhodovßnφ pomoci.
OperaΦnφ systΘm mß jist∞ °adu zajφmav²ch vlastnostφ. SystΘm Windows XP byl ji₧ z mnoha hledisek popsßn a urΦit∞ jeÜt∞ bude, nap°φklad na jinΘm mφst∞ tohoto Φasopisu. My jsme p°edevÜφm cht∞li v praxi vyzkouÜet, jak dlouho poΦφtaΦ s tφmto operaΦnφm systΘmem startuje a zda p°inßÜφ i zrychlenφ prßce na PC, tedy zda na n∞m b∞₧φ aplikace rychleji. SystΘm Windows XP jsme porovnali i se starÜφmi systΘmy a vÜe jsme vyzkouÜeli na dvou poΦφtaΦov²ch sestavßch - na "b∞₧nΘm" osobnφm poΦφtaΦi a na v²konnΘm osobnφm poΦφtaΦi.
Prvnφ sestavu, °φkejme jφ starÜφ, p°edstavoval osobnφ poΦφtaΦ se zßkladnφ deskou s Φipovou sadou Intel 815E, s procesorem Intel Pentium III 600 MHz, 128 MB pam∞ti SDRAM PC133 a grafickou kartou s Φipem GeForce2 MX. OperaΦnφ systΘmy jsme instalovali na disk Maxtor D740X-6L s kapacitou 40 GB a rychlostφ otßΦenφ 7200 otßΦek za minutu.
Druhou sestavu tvo°il v²konn² osobnφ poΦφtaΦ se zßkladnφ deskou Intel s Φipovou sadou Intel 850, s 2GHz procesorem Intel Pentium 4 a s 256 MB pam∞ti RDRAM. OperaΦnφ systΘmy jsme instalovali na rychl² pevn² disk IBM Desktar IC35L040. Pou₧ili jsme grafickou kartu s Φipem GeForce3 a 64 MB pam∞ti - vliv grafickΘ karty ale nebyl v naÜich testech v²razn². To je tedy struΦn² popis pou₧it²ch poΦφtaΦ∙ a poj∩me k vlastnφm test∙m.
Jak dlouho PC startuje?
Doba startovßnφ poΦφtaΦe se n∞kdy m∙₧e zdßt neskuteΦn∞ dlouhß. Nap°φklad kdy₧ pot°ebujete napsat e-mail, mßte na to jen pßr minut a poΦφtaΦ je vypnut². A takov²ch situacφ, kdy pot°ebujete rychle n∞co ud∞lat, by se naÜlo samoz°ejm∞ vφce. Rychlost startovßnφ poΦφtaΦe asi nenφ u operaΦnφho systΘmu to rozhodujφcφ, ale je jednφm z faktor∙, kterΘ mohou prßci s poΦφtaΦem znaΦn∞ znep°φjemnit.
Jak jsme zjistili, zvolen² operaΦnφ systΘm dobu startu poΦφtaΦe v²razn∞ ovliv≥uje, ale na rychlosti se podφlφ samoz°ejm∞ i dalÜφ faktory. JeÜt∞ ne₧ se toti₧ operaΦnφ systΘm dostane v∙bec ke slovu, probφhß °ada Φinnostφ. Nejprve se spustφ BIOS - Basic Input Output System (zßkladnφ systΘm ulo₧en² v pam∞ti na zßkladnφ desce).
Ten mimo jinΘ spustφ i tzv. POST test (Power On Self Test), kdy se kontrolujφ zßkladnφ komponenty poΦφtaΦe, jako nap°φklad pam∞¥. Pak se teprve zaΦne zavßd∞t operaΦnφ systΘm - zaΦne bootovßnφ. I dobu p°ed bootovßnφm lze ovlivnit, nap°φklad nastavenφm Setupu BIOS - u₧ivatel m∙₧e zvolit, zda se mß operaΦnφ pam∞¥ podrobn∞ kontrolovat, nebo ne, m∙₧e i nastavit, zda se bude zjiÜ¥ovat, jestli disketovß mechanika obsahuje disketu p°ipravenou pro bootovßnφ, a podobn∞.
V²robci zßkladnφch desek se spoleΦn∞ s tv∙rci operaΦnφch systΘm∙ sna₧φ tuto dobu co nejvφce zkrßtit. NaÜe testovacφ poΦφtaΦe zvlßdaly vÜechny tyto Φinnosti za cca 15 sekund a pak teprve p°iÜel na °adu operaΦnφ systΘm ulo₧en² na pevnΘm disku.
Pro zajφmavost jsme na starÜφ sestav∞ vyzkouÜeli i operaΦnφ systΘmy MS-DOS 6.22 a Windows for Workgroups (3.11), tedy systΘmy, se kter²mi se dnes setkßvßme ji₧ jen z°φdka. PotΘ jsme instalovali i dalÜφ verze systΘmu Windows, kterΘ se dnes b∞₧n∞ pou₧φvajφ. Instalace systΘmu Windows 3.11 (z disket) v nßs ale vyvolala nostalgickΘ vzpomφnky - Φas b∞₧φ v oblasti v²poΦetnφ techniky opravdu rychle.
Podle oΦekßvßnφ se nejrychleji nastartoval poΦφtaΦ s operaΦnφm systΘmem MS-DOS. Z disku do pam∞ti se tento systΘm dostane skuteΦn∞ rychle. Start poΦφtaΦe i s grafickou nadstavbou MS-DOS, tedy se systΘmem Windows 3.11, byl jen o malinko pomalejÜφ. Windows 3.11 naskoΦφ za n∞kolik sekund od skonΦenφ test∙ hardwaru a zapoΦetφ bootovßnφ - cel² systΘm toti₧ nezabere na disku moc mφsta a operaΦnφ pam∞ti je dost (v dob∞, kdy se tento OS pou₧φval b²vala b∞₧nß velikost pam∞ti 4 MB).
P°φliÜ velkΘ rozdφly ve startu poΦφtaΦe se systΘmy Windows 95, Windows 98SE a Windows ME jsme nezaznamenali. Ve vÜech p°φpadech ub∞hlo od spuÜt∞nφ poΦφtaΦe po jeho ·plnΘ nastartovßnφ cca p∙l minuty. Za mnohem delÜφ dobu m∙₧ete zaΦφt pracovat s poΦφtaΦem se systΘmem Windows 2000. Windows XP jsou v tomto sm∞ru rychlejÜφ a jejich uvedenφ do provozu netrvß p°φliÜ dlouho. V tomto ohledu tedy m∙₧eme tento systΘm doporuΦit.
U v²konnΘ sestavy s rychl²m procesorem a rychl²m diskem u₧ nemß o provozovßnφ systΘm∙ MS-DOS nebo Windows 3.11 smysl uva₧ovat. Start operaΦnφch systΘm∙ Windows 98SE a Windows ME byl na tΘto sestav∞ (oproti pomalejÜφ sestav∞) o pßr sekund rychlejÜφ. SystΘmy Windows 2000 a Windows XP se pak spustily na poΦφtaΦi tΘm∞° stejn∞ rychle jako na starÜφ sestav∞.
Na °ad∞ je restart
DalÜφm m∞°en²m Φasem byl Φas restartu poΦφtaΦe, tedy doba, kterß uplynula od spuÜt∞nφ p°φkazu restart v p°φsluÜn²ch operaΦnφch systΘmech do op∞tovnΘho spuÜt∞nφ (kompletnφho nastartovßnφ) systΘmu. Na starÜφ i na v²konnΘ poΦφtaΦovΘ sestav∞ dopadly v²sledky tΘm∞° stejn∞. NejdΘle se restartovaly oba poΦφtaΦe se systΘmem Windows 2000. SystΘm Windows XP si v tomto testu trochu pohorÜil a rozdφl mezi systΘmy Windows 98SE/ME a jφm se oproti pouhΘmu startu v²razn∞ zv∞tÜil. Na rozdφl od nich se toti₧ systΘm Windows XP i pom∞rn∞ dlouho ukonΦuje. Zatφmco vypnutφ poΦφtaΦe se systΘmy Windows 98SE/ME trvß ani ne 3 sekundy, Windows XP se zavφrajφ p°ibli₧n∞ 25 sekund.
JeÜt∞ je t°eba p°ipomenout, ₧e poΦφtaΦ nemusφte v₧dy vypφnat zcela - pokud ho nebudete pot°ebovat jen kratÜφ dobu, je lepÜφ ho uspat (p°epnout do re₧imu stand by). M∞°ili jsme i Φas, za kter² poΦφtaΦ s r∙zn²mi operaΦnφmi systΘmy usne - ale m∞°enφ v podstat∞ nem∞lo smysl. PoΦφtaΦ (starÜφ i v²konnß sestava) ve vÜech p°φpadech usnul do dvou sekund a probudit ho bylo mo₧nΘ takΘ velice rychle a nezßle₧elo p°itom na zvolenΘm operaΦnφm systΘmu.
Kter² je rychlejÜφ?
V naÜφ hardwarovΘ laborato°i mßme v∞tÜinou za ·kol otestovat r∙znΘ poΦφtaΦovΘ sestavy a porovnat navzßjem jejich v²kon. K tomu pou₧φvßme mimo jinΘ aplikaΦnφ testy SYSmark, kterΘ celkem objektivn∞ a spolehliv∞ poΦφtaΦ ohodnotφ a obodujφ.
Tentokrßte jsme se ale zam∞°ili na n∞co jinΘho. Rychlost aplikacφ a rychlost zpracovßnφ dokument∙ toti₧ nezßle₧φ jen na frekvenci procesoru, rychlosti pam∞ti, p°enosovΘ rychlosti disku nebo v²konu grafickΘho Φipu, ale takΘ na zvolenΘm operaΦnφm systΘmu. Ten toti₧ poskytuje pro aplikace r∙znΘ prost°edφ a takΘ r∙zn∞ vyu₧φvß mo₧nosti hardwaru. Je celkem znßmΘ, ₧e 32bitovΘ operaΦnφ systΘmy Windows 95/98SE/ME nejsou tak ·pln∞ 32bitovΘ a majφ i 16bitovΘ Φßsti, kterΘ poΦφtaΦ brzdφ. Naopak systΘmy Windows 2000 a XP jsou na tom v tomto sm∞ru lΘpe.
V prost°edφ operaΦnφho systΘmu Windows 95 pracuje jen starÜφ test SYSmark 2000. Vyu₧ili jsme ho tedy pro porovnßnφ "v²konu" operaΦnφch systΘm∙ Windows 95, Windows 98SE a Windows ME, a to na starÜφ poΦφtaΦovΘ sestav∞ s 600MHz procesorem Pentium III. Z naÜeho testu vyplynulo, ₧e p°φliÜ velk² rozdφl v rychlosti t∞chto systΘm∙ nem∙₧ete oΦekßvat - v²sledky test∙ byly tΘm∞° stejnΘ. Na systΘmy Windows 98SE a Windows ME se tedy u₧ivatel∙m systΘmu Windows 95 vyplatφ p°ejφt jen z jin²ch d∙vod∙, nap°φklad z d∙vodu lepÜφ dostupnosti ovladaΦ∙, ale i softwarovΘho vybavenφ, Φi kv∙li inovovanΘmu rozhranφ.
V dalÜφch testech jsme pou₧ili aplikaΦnφ test SYSmark 2001 a spustili jsme ho pod r∙zn²mi operaΦnφmi systΘmy - pod Windows 98SE, Windows ME, Windows 2000 a Windows XP. AplikaΦnφ test SYSmark 2001 vyu₧φvß n∞kterΘ znßmΘ a Φasto pou₧φvanΘ aplikace, jako Word 2000, Adobe PhotoShop 6.0, Outlook 2000, WinZIP 8.0 a mnoho dalÜφch. Celkem jde o 14 aplikacφ rozd∞len²ch do dvou Φßstφ - na aplikace pro tvorbu internetovΘho obsahu a na kancelß°skΘ aplikace. V rßmci test∙ je spuÜt∞no i n∞kolik program∙ najednou, kterΘ zpracovßvajφ Φasto i velmi objemnΘ dokumenty. Program SYSmark 2001 v podstat∞ simuluje prßci u₧ivatele a m∞°φ Φas, za kter² je mo₧nΘ fiktivnφ ·koly ud∞lat.
I na starÜφ poΦφtaΦovΘ sestav∞ se projevily v²hody systΘmu Windows 2000 - testy zde prob∞hly nejrychleji (zhruba o 8 % rychleji ne₧ p°i pou₧itφ systΘm∙ Windows 98SE a Windows ME). UrΦit² nßr∙st rychlosti jsme zaznamenali i u systΘmu Windows XP, ale je mo₧nΘ, ₧e v tomto p°φpad∞ byla ji₧ urΦitou brzdou velikost operaΦnφ pam∞ti.
Stejn² test jsme provedli i na v²konnΘ sestav∞ s v∞tÜφ kapacitou pam∞ti. Tam je zßv∞r zcela jednoznaΦn²: systΘmy Windows 2000 a Windows XP p°edstavujφ pro b∞h 32bitov²ch aplikacφ mnohem lepÜφ prost°edφ, a jsou tudφ₧ mnohem v²hodn∞jÜφ. V²sledky aplikaΦnφho testu byly toti₧ v tomto p°φpad∞ mnohem lepÜφ p°i pou₧itφ t∞chto systΘm∙, a to zhruba o 16 %! To u₧ je velk² rozdφl. OvÜem rozdφly mezi operaΦnφmi systΘmy Windows 2000 a Windows XP jsme v tomto sm∞ru nezaznamenali.
Na v²konn∞jÜφ sestavu tedy doporuΦujeme instalaci systΘmu Windows 2000 nebo Windows XP. Jsou samoz°ejm∞ i dalÜφ argumenty pro ten kter² operaΦnφ systΘm, ale z hlediska test∙ v²konnosti je doporuΦenφ jasnΘ.
FAT32, nebo NTFS?
V dalÜφm testu jsme se sna₧ili zjistit, zda mß zvolen² souborov² systΘm pevnΘho disku n∞jak² vliv na rychlost poΦφtaΦe. P°i instalaci systΘm∙ Windows 2000 nebo Windows XP si toti₧ m∙₧ete vybrat mezi souborov²mi systΘmy FAT32 a NTFS (NT File System). Souborov² systΘm NTFS se poprvΘ objevil s operaΦnφm systΘmem Windows NT a p°inesl oproti tehdy pou₧φvanΘmu systΘmu FAT16 mnoho d∙le₧it²ch vlastnostφ, jako podporu dlouh²ch jmen soubor∙, novΘ atributy soubor∙, podporu v∞tÜφ kapacity disk∙, efektivn∞jÜφ a bezpeΦn∞jÜφ prßci s daty. Podporu v∞tÜφ kapacity disk∙ a dlouh²ch jmen soubor∙ p°inesl i v souΦasnΘ dob∞ pou₧φvan² souborov² systΘm FAT32.
Oba systΘmy, tedy FAT32 i NTFS, majφ svΘ v²hody a nev²hody. Jak ale vyplynulo z naÜeho testu, rozdφl ve v²konu se u nich p°φliÜ neprojevuje. Na stejnΘ poΦφtaΦovΘ sestav∞ (v²konnß testovacφ sestava) jsme nainstalovali systΘm Windows 2000 - jednou na diskovΘm oddφlu FAT32 a jednou na diskovΘm oddφlu se souborov²m systΘmem NTFS. Rychlost Φtenφ dat z disku byla v obou p°φpadech tΘm∞° stejnß, stejn∞ jako pr∙m∞rnß p°φstupovß doba.
TakΘ v²sledky aplikaΦnφho testu SYSmark 2001 se tΘm∞° shodovaly. Tak₧e p°i v²b∞ru souborovΘho systΘmu se m∙₧ete rozhodovat podle jin²ch kritΘriφ ne₧ podle v²konu, proto₧e ten se tΘm∞° neliÜφ. Stejn² test jsme provedli i se systΘmem Windows XP. V²sledky se op∞t p°φliÜ neliÜily.
Windows XP startujφ sluÜn∞
Z naÜeho testu tedy vypl²vß, ₧e v p°φpad∞ volby operaΦnφho systΘmu Windows XP m∙₧ete skuteΦn∞ poΦφtat s rychlejÜφm nastartovßnφm poΦφtaΦe ne₧ v p°φpad∞ volby systΘmu Windows 2000. Na tomto systΘmu budete takΘ novΘ 32bitovΘ aplikace provozovat rychleji ne₧ na systΘmech Windows 95/98SE/ME. ZvlßÜt∞ pro v²konn∞jÜφ poΦφtaΦe jsou systΘmy Windows 2000 a Windows XP vhodn∞jÜφ. Rozdφly mezi souborov²mi systΘmy NTFS a FAT32 samoz°ejm∞ jsou, ale v²konnostnφ rozdφl neΦekejte.
O instalaci 16bitov²ch operaΦnφch systΘm∙ MS-DOS nebo Windows 3.11 mß dnes smysl uva₧ovat jen v p°φpad∞ starÜφch poΦφtaΦ∙ s pomal²m procesorem (386, 486), s malou kapacitou pam∞ti a mal²m diskem. Startujφ sice rychle a zaberou velmi mßlo mφsta na disku, ale novΘ aplikace na nich samoz°ejm∞ nespustφte.
SystΘm Windows XP je hardwarov∞ pom∞rn∞ nßroΦn² (v²robce doporuΦuje 300MHz CPU, 128 MB RAM a 1,5 GB volnΘho mφsta na) - na starÜφm poΦφtaΦi mo₧nß tento systΘm chodφ, ale rychle rozhodn∞ neb∞₧φ, tak₧e systΘmy Windows 98SE nebo Windows ME majφ na slabÜφch strojφch jeÜt∞ svΘ mφsto. V²konnostnφ rozdφl mezi t∞mito systΘmy nenajdete.
Pavel Trousil
Jak jsme testovali
OperaΦnφ systΘmy jsme instalovali v₧dy na zcela prßzdn² pevn² disk typu IDE a pou₧ili jsme standardnφ instalaci. U systΘm∙ Windows 2000 a Windows XP jsme pou₧ili verzi Professional. Krom∞ vlastnφho systΘmu jsme instalovali i ovladaΦe zßkladnφ desky a grafickΘ karty. PotΘ jsme nainstalovali i rozhranφ MS DirectX. Po instalaci jsme zjistili, kolik mφsta na disku si jednotlivΘ systΘmy ukously - je jeÜt∞ t°eba poΦφtat s tφm, ₧e Windows si vyhrazujφ specißlnφ odklßdacφ mφsto na disku (swap soubor). Po instalaci jsme nepou₧ili ₧ßdnΘ utility, kterΘ mohou start systΘmu jeÜt∞ o n∞co zrychlit.
Po nainstalovßnφ systΘm∙ a ovladaΦ∙ jsme pro jistotu jeÜt∞ poΦφtaΦ n∞kolikrßt restartovali. ╚as startu poΦφtaΦe jsme pak m∞°ili pomocφ stopek - od stisknutφ tlaΦφtka "power" po celkovΘ spuÜt∞nφ systΘmu, tedy do doby, kdy bylo mo₧nΘ s poΦφtaΦem zaΦφt pracovat. M∞°enφ jsme provßd∞li opakovan∞ (nejmΘn∞ 5x) a vypoΦφtali jsme pr∙m∞r.
Restart poΦφtaΦe jsme m∞°ili ji₧ s nainstalovan²mi aplikacemi (14 typick²ch program∙ aplikaΦnφho testu SYSmark 2001). Op∞t jsme pou₧ili stopky a m∞°enφ jsme n∞kolikrßt zopakovali.
Kolik si ukousnou
OperaΦnφ systΘmy neustßle bobtnajφ a vy₧adujφ stßle v∞tÜφ prostor na disku. MS-DOS se jeÜt∞ v podstat∞ veÜel na disketu a z dneÜnφho pohledu byl velmi skromn² i systΘm Windows 3.11. Instaloval se jeÜt∞ v∞tÜinou z disket (je jich 10) a na disku zabral p°i standardnφ instalaci cca 15,5 MB.
Windows 95 notn∞ p°ibraly a ka₧d² dalÜφ systΘm byl na mφsto na disku jeÜt∞ nßroΦn∞jÜφ. Po instalaci Windows XP jsme se podφvali na vlastnosti slo₧ky Windows - obsahovala 8400 soubor∙ a zabφrala cca 990 MB. DalÜφch asi 60 MB se nainstalovalo do slo₧ky Program Files. Tak₧e systΘm Windows XP je z tohoto pohledu velmi nßroΦn².
Samoz°ejm∞ ne v₧dy musφte instalovat vÜechny standardnφ souΦßsti Windows - bez n∞kter²ch nßstroj∙ a program∙ se obejdete, ale s velkou ·sporou stejn∞ nepoΦφtejte. NovΘ operaΦnφ systΘmy prost∞ vy₧adujφ i nov∞jÜφ hardware. I v dob∞ uvedenφ systΘmu Windows 3.11 m∞ly disky mnohem ni₧Üφ kapacitu, a tak mohl tento systΘm zabrat jejich znaΦnou Φßst.
Pozor na DMA
Doba startovßnφ poΦφtaΦe samoz°ejm∞ zßle₧φ i na rychlosti pevnΘho disku. Z pomalΘho disku prost∞ rychle operaΦnφ systΘm nezavedete. Ale i sv∙j rychl² pevn² disk m∙₧ete dost degradovat, nap°φklad tφm, ₧e nezapnete p°φm² p°φstup do pam∞ti - DMA (Direct Memory Access). Ne v₧dy je toti₧ tato volba zapnuta a i na mnoha poΦφtaΦφch, kterΘ jsme dostali v minul²ch letech do testu, jsme museli DMA dodateΦn∞ zapnout. V²kon disku jde bez pou₧itφ DMA v²razn∞ dol∙.
Pro zajφmavost jsme tedy vyzkouÜeli nastartovat poΦφtaΦ (naÜi v²konnou testovacφ sestavu) se systΘmem Windows 98SE s nezapnut²m DMA u pevnΘho disku - Φas startu se prodlou₧il z 25 sekund na 45 sekund! A to u₧ je pom∞rn∞ velk² rozdφl.
V p°φpad∞, kdy si instalujete ovladaΦe °adiΦe (zßkladnφ desky), u₧ v∞tÜinou DMA zapφnat nemusφte, ale v °ad∞ p°φpad∙ ano. P°esv∞dΦete se tedy, zda mßte u svΘho poΦφtaΦe DMA zapnut².
