Test operačních systémů MS Windows
Okna šestkrát jinak
S příchodem nového operačního systému Windows XP si určitě řada uživatelů bude klást otázku, zda má na tento systém přejít a začít ho používat. My jsme provedli některé testy starších i novějších operačních systémů, jejichž výsledky by mohly při tomto rozhodování pomoci.

Operační systém má jistě řadu zajímavých vlastností. Systém Windows XP byl již z mnoha hledisek popsán a určitě ještě bude, například na jiném místě tohoto časopisu. My jsme především chtěli v praxi vyzkoušet, jak dlouho počítač s tímto operačním systémem startuje a zda přináší i zrychlení práce na PC, tedy zda na něm běží aplikace rychleji. Systém Windows XP jsme porovnali i se staršími systémy a vše jsme vyzkoušeli na dvou počítačových sestavách - na "běžném" osobním počítači a na výkonném osobním počítači.
První sestavu, říkejme jí starší, představoval osobní počítač se základní deskou s čipovou sadou Intel 815E, s procesorem Intel Pentium III 600 MHz, 128 MB paměti SDRAM PC133 a grafickou kartou s čipem GeForce2 MX. Operační systémy jsme instalovali na disk Maxtor D740X-6L s kapacitou 40 GB a rychlostí otáčení 7200 otáček za minutu.
Druhou sestavu tvořil výkonný osobní počítač se základní deskou Intel s čipovou sadou Intel 850, s 2GHz procesorem Intel Pentium 4 a s 256 MB paměti RDRAM. Operační systémy jsme instalovali na rychlý pevný disk IBM Desktar IC35L040. Použili jsme grafickou kartu s čipem GeForce3 a 64 MB paměti - vliv grafické karty ale nebyl v našich testech výrazný. To je tedy stručný popis použitých počítačů a pojďme k vlastním testům.

Jak dlouho PC startuje?
Doba startování počítače se někdy může zdát neskutečně dlouhá. Například když potřebujete napsat e-mail, máte na to jen pár minut a počítač je vypnutý. A takových situací, kdy potřebujete rychle něco udělat, by se našlo samozřejmě více. Rychlost startování počítače asi není u operačního systému to rozhodující, ale je jedním z faktorů, které mohou práci s počítačem značně znepříjemnit.
Jak jsme zjistili, zvolený operační systém dobu startu počítače výrazně ovlivňuje, ale na rychlosti se podílí samozřejmě i další faktory. Ještě než se totiž operační systém dostane vůbec ke slovu, probíhá řada činností. Nejprve se spustí BIOS - Basic Input Output System (základní systém uložený v paměti na základní desce). 
Ten mimo jiné spustí i tzv. POST test (Power On Self Test), kdy se kontrolují základní komponenty počítače, jako například paměť. Pak se teprve začne zavádět operační systém - začne bootování. I dobu před bootováním lze ovlivnit, například nastavením Setupu BIOS - uživatel může zvolit, zda se má operační paměť podrobně kontrolovat, nebo ne, může i nastavit, zda se bude zjišťovat, jestli disketová mechanika obsahuje disketu připravenou pro bootování, a podobně.
Výrobci základních desek se společně s tvůrci operačních systémů snaží tuto dobu co nejvíce zkrátit. Naše testovací počítače zvládaly všechny tyto činnosti za cca 15 sekund a pak teprve přišel na řadu operační systém uložený na pevném disku.
Pro zajímavost jsme na starší sestavě vyzkoušeli i operační systémy MS-DOS 6.22 a Windows for Workgroups (3.11), tedy systémy, se kterými se dnes setkáváme již jen zřídka. Poté jsme instalovali i další verze systému Windows, které se dnes běžně používají. Instalace systému Windows 3.11 (z disket) v nás ale vyvolala nostalgické vzpomínky - čas běží v oblasti výpočetní techniky opravdu rychle.
Podle očekávání se nejrychleji nastartoval počítač s operačním systémem MS-DOS. Z disku do paměti se tento systém dostane skutečně rychle. Start počítače i s grafickou nadstavbou MS-DOS, tedy se systémem Windows 3.11, byl jen o malinko pomalejší. Windows 3.11 naskočí za několik sekund od skončení testů hardwaru a započetí bootování - celý systém totiž nezabere na disku moc místa a operační paměti je dost (v době, kdy se tento OS používal bývala běžná velikost paměti 4 MB).
Příliš velké rozdíly ve startu počítače se systémy Windows 95, Windows 98SE a Windows ME jsme nezaznamenali. Ve všech případech uběhlo od spuštění počítače po jeho úplné nastartování cca půl minuty. Za mnohem delší dobu můžete začít pracovat s počítačem se systémem Windows 2000. Windows XP jsou v tomto směru rychlejší a jejich uvedení do provozu netrvá příliš dlouho. V tomto ohledu tedy můžeme tento systém doporučit.
U výkonné sestavy s rychlým procesorem a rychlým diskem už nemá o provozování systémů MS-DOS nebo Windows 3.11 smysl uvažovat. Start operačních systémů Windows 98SE a Windows ME byl na této sestavě (oproti pomalejší sestavě) o pár sekund rychlejší. Systémy Windows 2000 a Windows XP se pak spustily na počítači téměř stejně rychle jako na starší sestavě.

Na řadě je restart
Dalším měřeným časem byl čas restartu počítače, tedy doba, která uplynula od spuštění příkazu restart v příslušných operačních systémech do opětovného spuštění (kompletního nastartování) systému. Na starší i na výkonné počítačové sestavě dopadly výsledky téměř stejně. Nejdéle se restartovaly oba počítače se systémem Windows 2000. Systém Windows XP si v tomto testu trochu pohoršil a rozdíl mezi systémy Windows 98SE/ME a jím se oproti pouhému startu výrazně zvětšil. Na rozdíl od nich se totiž systém Windows XP i poměrně dlouho ukončuje. Zatímco vypnutí počítače se systémy Windows 98SE/ME trvá ani ne 3 sekundy, Windows XP se zavírají přibližně 25 sekund.
Ještě je třeba připomenout, že počítač nemusíte vždy vypínat zcela - pokud ho nebudete potřebovat jen kratší dobu, je lepší ho uspat (přepnout do režimu stand by). Měřili jsme i čas, za který počítač s různými operačními systémy usne - ale měření v podstatě nemělo smysl. Počítač (starší i výkonná sestava) ve všech případech usnul do dvou sekund a probudit ho bylo možné také velice rychle a nezáleželo přitom na zvoleném operačním systému.

Který je rychlejší?
V naší hardwarové laboratoři máme většinou za úkol otestovat různé počítačové sestavy a porovnat navzájem jejich výkon. K tomu používáme mimo jiné aplikační testy SYSmark, které celkem objektivně a spolehlivě počítač ohodnotí a obodují.
Tentokráte jsme se ale zaměřili na něco jiného. Rychlost aplikací a rychlost zpracování dokumentů totiž nezáleží jen na frekvenci procesoru, rychlosti paměti, přenosové rychlosti disku nebo výkonu grafického čipu, ale také na zvoleném operačním systému. Ten totiž poskytuje pro aplikace různé prostředí a také různě využívá možnosti hardwaru. Je celkem známé, že 32bitové operační systémy Windows 95/98SE/ME nejsou tak úplně 32bitové a mají i 16bitové části, které počítač brzdí. Naopak systémy Windows 2000 a XP jsou na tom v tomto směru lépe.
V prostředí operačního systému Windows 95 pracuje jen starší test SYSmark 2000. Využili jsme ho tedy pro porovnání "výkonu" operačních systémů Windows 95, Windows 98SE a Windows ME, a to na starší počítačové sestavě s 600MHz procesorem Pentium III. Z našeho testu vyplynulo, že příliš velký rozdíl v rychlosti těchto systémů nemůžete očekávat - výsledky testů byly téměř stejné. Na systémy Windows 98SE a Windows ME se tedy uživatelům systému Windows 95 vyplatí přejít jen z jiných důvodů, například z důvodu lepší dostupnosti ovladačů, ale i softwarového vybavení, či kvůli inovovanému rozhraní.
V dalších testech jsme použili aplikační test SYSmark 2001 a spustili jsme ho pod různými operačními systémy - pod Windows 98SE, Windows ME, Windows 2000 a Windows XP. Aplikační test SYSmark 2001 využívá některé známé a často používané aplikace, jako Word 2000, Adobe PhotoShop 6.0, Outlook 2000, WinZIP 8.0 a mnoho dalších. Celkem jde o 14 aplikací rozdělených do dvou částí - na aplikace pro tvorbu internetového obsahu a na kancelářské aplikace. V rámci testů je spuštěno i několik programů najednou, které zpracovávají často i velmi objemné dokumenty. Program SYSmark 2001 v podstatě simuluje práci uživatele a měří čas, za který je možné fiktivní úkoly udělat.
I na starší počítačové sestavě se projevily výhody systému Windows 2000 - testy zde proběhly nejrychleji (zhruba o 8 % rychleji než při použití systémů Windows 98SE a Windows ME). Určitý nárůst rychlosti jsme zaznamenali i u systému Windows XP, ale je možné, že v tomto případě byla již určitou brzdou velikost operační paměti.
Stejný test jsme provedli i na výkonné sestavě s větší kapacitou paměti. Tam je závěr zcela jednoznačný: systémy Windows 2000 a Windows XP představují pro běh 32bitových aplikací mnohem lepší prostředí, a jsou tudíž mnohem výhodnější. Výsledky aplikačního testu byly totiž v tomto případě mnohem lepší při použití těchto systémů, a to zhruba o 16 %! To už je velký rozdíl. Ovšem rozdíly mezi operačními systémy Windows 2000 a Windows XP jsme v tomto směru nezaznamenali.
Na výkonnější sestavu tedy doporučujeme instalaci systému Windows 2000 nebo Windows XP. Jsou samozřejmě i další argumenty pro ten který operační systém, ale z hlediska testů výkonnosti je doporučení jasné.

FAT32, nebo NTFS?
V dalším testu jsme se snažili zjistit, zda má zvolený souborový systém pevného disku nějaký vliv na rychlost počítače. Při instalaci systémů Windows 2000 nebo Windows XP si totiž můžete vybrat mezi souborovými systémy FAT32 a NTFS (NT File System). Souborový systém NTFS se poprvé objevil s operačním systémem Windows NT a přinesl oproti tehdy používanému systému FAT16 mnoho důležitých vlastností, jako podporu dlouhých jmen souborů, nové atributy souborů, podporu větší kapacity disků, efektivnější a bezpečnější práci s daty. Podporu větší kapacity disků a dlouhých jmen souborů přinesl i v současné době používaný souborový systém FAT32.
Oba systémy, tedy FAT32 i NTFS, mají své výhody a nevýhody. Jak ale vyplynulo z našeho testu, rozdíl ve výkonu se u nich příliš neprojevuje. Na stejné počítačové sestavě (výkonná testovací sestava) jsme nainstalovali systém Windows 2000 - jednou na diskovém oddílu FAT32 a jednou na diskovém oddílu se souborovým systémem NTFS. Rychlost čtení dat z disku byla v obou případech téměř stejná, stejně jako průměrná přístupová doba.
Také výsledky aplikačního testu SYSmark 2001 se téměř shodovaly. Takže při výběru souborového systému se můžete rozhodovat podle jiných kritérií než podle výkonu, protože ten se téměř neliší. Stejný test jsme provedli i se systémem Windows XP. Výsledky se opět příliš nelišily.

Windows XP startují slušně
Z našeho testu tedy vyplývá, že v případě volby operačního systému Windows XP můžete skutečně počítat s rychlejším nastartováním počítače než v případě volby systému Windows 2000. Na tomto systému budete také nové 32bitové aplikace provozovat rychleji než na systémech Windows 95/98SE/ME. Zvláště pro výkonnější počítače jsou systémy Windows 2000 a Windows XP vhodnější. Rozdíly mezi souborovými systémy NTFS a FAT32 samozřejmě jsou, ale výkonnostní rozdíl nečekejte.
O instalaci 16bitových operačních systémů MS-DOS nebo Windows 3.11 má dnes smysl uvažovat jen v případě starších počítačů s pomalým procesorem (386, 486), s malou kapacitou paměti a malým diskem. Startují sice rychle a zaberou velmi málo místa na disku, ale nové aplikace na nich samozřejmě nespustíte. 
Systém Windows XP je hardwarově poměrně náročný (výrobce doporučuje 300MHz CPU, 128 MB RAM a 1,5 GB volného místa na) - na starším počítači možná tento systém chodí, ale rychle rozhodně neběží, takže systémy Windows 98SE nebo Windows ME mají na slabších strojích ještě své místo. Výkonnostní rozdíl mezi těmito systémy nenajdete.

Pavel Trousil

Jak jsme testovali
Operační systémy jsme instalovali vždy na zcela prázdný pevný disk typu IDE a použili jsme standardní instalaci. U systémů Windows 2000 a Windows XP jsme použili verzi Professional. Kromě vlastního systému jsme instalovali i ovladače základní desky a grafické karty. Poté jsme nainstalovali i rozhraní MS DirectX. Po instalaci jsme zjistili, kolik místa na disku si jednotlivé systémy ukously - je ještě třeba počítat s tím, že Windows si vyhrazují speciální odkládací místo na disku (swap soubor). Po instalaci jsme nepoužili žádné utility, které mohou start systému ještě o něco zrychlit.
Po nainstalování systémů a ovladačů jsme pro jistotu ještě počítač několikrát restartovali. Čas startu počítače jsme pak měřili pomocí stopek - od stisknutí tlačítka "power" po celkové spuštění systému, tedy do doby, kdy bylo možné s počítačem začít pracovat. Měření jsme prováděli opakovaně (nejméně 5x) a vypočítali jsme průměr.
Restart počítače jsme měřili již s nainstalovanými aplikacemi (14 typických programů aplikačního testu SYSmark 2001). Opět jsme použili stopky a měření jsme několikrát zopakovali. 

Kolik si ukousnou
Operační systémy neustále bobtnají a vyžadují stále větší prostor na disku. MS-DOS se ještě v podstatě vešel na disketu a z dnešního pohledu byl velmi skromný i systém Windows 3.11. Instaloval se ještě většinou z disket (je jich 10) a na disku zabral při standardní instalaci cca 15,5 MB.
Windows 95 notně přibraly a každý další systém byl na místo na disku ještě náročnější. Po instalaci Windows XP jsme se podívali na vlastnosti složky Windows - obsahovala 8400 souborů a zabírala cca 990 MB. Dalších asi 60 MB se nainstalovalo do složky Program Files. Takže systém Windows XP je z tohoto pohledu velmi náročný.
Samozřejmě ne vždy musíte instalovat všechny standardní součásti Windows - bez některých nástrojů a programů se obejdete, ale s velkou úsporou stejně nepočítejte. Nové operační systémy prostě vyžadují i novější hardware. I v době uvedení systému Windows 3.11 měly disky mnohem nižší kapacitu, a tak mohl tento systém zabrat jejich značnou část.

Pozor na DMA
Doba startování počítače samozřejmě záleží i na rychlosti pevného disku. Z pomalého disku prostě rychle operační systém nezavedete. Ale i svůj rychlý pevný disk můžete dost degradovat, například tím, že nezapnete přímý přístup do paměti - DMA (Direct Memory Access). Ne vždy je totiž tato volba zapnuta a i na mnoha počítačích, které jsme dostali v minulých letech do testu, jsme museli DMA dodatečně zapnout. Výkon disku jde bez použití DMA výrazně dolů.
Pro zajímavost jsme tedy vyzkoušeli nastartovat počítač (naši výkonnou testovací sestavu) se systémem Windows 98SE s nezapnutým DMA u pevného disku - čas startu se prodloužil z 25 sekund na 45 sekund! A to už je poměrně velký rozdíl.
V případě, kdy si instalujete ovladače řadiče (základní desky), už většinou DMA zapínat nemusíte, ale v řadě případů ano. Přesvědčete se tedy, zda máte u svého počítače DMA zapnutý.