Yahoo!, Altavista, Excite, Infoseek - jmΘna neodluΦiteln∞ spojenß s pojmem vyhledßvacφ servery ji₧ od poΦßtku internetovΘ revoluce. Od tΘ doby se vÜak mnohΘ zm∞nilo. N∞kterß jmΘna pohasla, jinß si stßle udr₧ujφ sv∙j hv∞zdn² lesk a usnad≥ujφ u₧ivatel∙m navigaci v mo°i informacφ a strßnek, kterΘ dneÜnφ internet nabφzφ.
Webov²ch strßnek neustßle p°ib²vß. Odhady se r∙znφ, nicmΘn∞ podle expert∙ dnes existuje na internetu n∞co kolem dvou a₧ Φty° miliard WWW strßnek. Na internetu proto vznikla celß °ada vyhledßvacφch a katalogov²ch server∙, kterΘ se sna₧φ u₧ivatel∙m napomoci p°i hledßnφ v tomto mnohdy nep°ehlednΘm prostoru informacφ.
Mezi historicky nejstarÜφ katalogy na internetu pat°φ Yahoo!. Byl zalo₧en v dubnu 1994 a postupem Φasu se transformoval na portßlov² server nabφzejφcφ vφce ne₧ dva tucty r∙zn²ch internetov²ch slu₧eb a aplikacφ. Yahoo! dnes pat°φ mezi nejnavÜt∞vovan∞jÜφ servery na internetu. Transformacφ na portßl proÜly takΘ Excite, Lycos a Infoseek (dneÜnφ Go.com). Kdysi populßrnφ WebCrawler byl v roce 1995 prodßn a dnes je souΦßstφ portßlu Excite. Podobn∞ HotBot, p∙vodn∞ provozovan² Φasopisem Wired, p°eÜel v minulΘm roce pod Lycos. Podobu Φist∞ fulltextovΘho vyhledßvacφho serveru si do dneÜnφho dne uchovala pouze AltaVista. I ta vÜak proÜla spletitou cestou ne·sp∞Ün²ch pokus∙ o transformaci na portßlov² server a jejφ popularita dnes pomalu klesß.
Druhß polovina devadesßt²ch let p°inesla novou vlnu vyhledßvacφch server∙. Firma Netscape se vrhla do oblasti vyhledßvaΦ∙ v srpnu 1998, krßtce po uvedenφ verze 4.06 svΘho prohlφ₧eΦe Netscape Navigator. Tehdy novß verze Navigatoru umo₧nila zadßvat klφΦovß slova namφsto celΘ URL adresy hledanΘho dokumentu. Vlo₧enß klφΦovß slova byla potom zpracovßna vyhledßvacφm mechanismem serveru Netscape Netcenter.
TakΘ firma Microsoft uvedla sv∙j vlastnφ portßlov² server MSN.com. Do sφt∞ MSN dnes pat°φ takΘ jeden z nejznßm∞jÜφch e-mail∙ - Hotmail. Portßl MSN prod∞lal v tomto roce n∞kolik drobn²ch zm∞n. E-mailov² server Hotmail zm∞nil image a p°idal n∞kterΘ novΘ slu₧by. Ke zm∞nßm doÜlo takΘ ve zp∙sobu vyhledßvßnφ. Microsoft uplatnil podobnou strategii jako Netscape a propojil Internet Explorer se sv²m vyhledßvacφm centrem MSN Search. Pokud hledan² WWW server nebo strßnka nejsou nalezeny, Internet Explorer automaticky p°esm∞ruje dotaz do MSN.
Pon∞kud odliÜn²m typem vyhledßvaΦe je server GoTo.com. ProvozovatelΘ tohoto server∙ jako prvnφ zrealizovali myÜlenku aukΦnφho prodeje odkaz∙ v databßzi WWW strßnek. GoTo.com tak ukazuje u v∞tÜiny link∙ ze svΘho katalogu cenu, kterou majitel odkazu platφ za ka₧dΘho u₧ivatele internetu, kter² si na odkaz klepne. PlacenΘ odkazy tak v podstat∞ fungujφ jako reklamnφ prou₧ky, a zatφmco v∞tÜina vyhledßvacφch server∙ se°azuje v²sledky dotazu podle poΦtu nalezen²ch klφΦov²ch slov na strßnce a podle popularity danΘho odkazu, GoTo °adφ odkazy podle ceny. Tv∙rci GoTo p°edpoklßdali, ₧e komerΦnφ firmy se ve snaze o lepÜφ umφst∞nφ ve v²pisu odkaz∙ zaΦnou vzßjemn∞ p°eplßcet a hnßt cenu za jedno klepnutφ na odkaz do neskuteΦn²ch v²Üin. V dob∞ vrcholu internetovΘ horeΦky (na p°elomu let 1999 a 2000) tak tomu skuteΦn∞ bylo a aukΦnφ ceny se v n∞kter²ch kategoriφch (nap°. poΦφtaΦe, auta) vyÜplhaly a₧ na 5 dolar∙ za jedno klepnutφ! V dubnu 2000 vÜak p°iÜlo prvnφ ochlazenφ a b∞hem dalÜφho roku se situace zvrtla do opaΦnΘho extrΘmu. Ceny za odkazy se snφ₧ily nejen dφky krachu mnoha rßdoby "perspektivnφch" internetov²ch firem, ale takΘ dφky tich²m kartelov²m dohodßm platφcφch firem o synchronizovanΘm sni₧ovßnφ sv²ch nabφdek na placenΘ odkazy.
DalÜφm netradiΦnφm vyhledßvacφm serverem druhΘ vlny je AskJeeves. Zatφmco v∞tÜina vyhledßvaΦ∙ hledß odkazy na strßnky podle klφΦov²ch slov nebo krßtk²ch frßzφ, AskJeeves vybudoval systΘm, kter² vyhledßvß na zßklad∞ cel²ch v∞t. LΘpe °eΦeno, podle souvisl²ch otßzek kladen²ch v anglickΘm jazyce. Nap°φklad na otßzku "Who is George Bush?" AskJeeves pohotov∞ zobrazφ odkazy na strßnky popisujφcφ souΦasnΘho americkΘho prezidenta, Bφl² d∙m nebo strßnky s p°ehledem dosavadnφch americk²ch prezident∙. Pokud je otßzka p°φliÜ abstraktnφ, p°φpadn∞ obsahuje p°φliÜ mnoho gramatick²ch chyb, nabφdne AskJeeves u₧ivateli alternativnφ otßzky, kterΘ by m∞ly napomoci p°i hledßnφ danΘho tΘmatu.
Devadesßtß lΘta nebyla ·sp∞chem pro vÜechny. Typick²m p°φkladem je server NorthernLight. Tento fulltextov² vyhledßvaΦ byl spuÜt∞n v srpnu roku 1997 a ji₧ v Φervnu roku 1999 se mohl pochlubit nejbohatÜφ databßzφ zindexovan²ch strßnek (150 mil.). Ostatnφ vyhledßvaΦe vÜak nelenily a Northern Light byl brzy p°edehnßn AltaVistou a dalÜφmi servery. Snad dφky ÜpatnΘmu marketingu se Northern Light nedostal do pov∞domφ u₧ivatel∙ internetu a dnes jej pou₧φvß necelΘ jedno procento lidφ.
Mnohem ·sp∞Ün∞jÜφmi projekty se staly vyhledßvaΦe FAST a Google. Oba servery majφ stejnΘ zam∞°enφ - nesna₧φ se vybudovat portßl, ale specializovan² vyhledßvacφ server s velkou databßzφ zindexovan²ch strßnek. U₧ivatelskΘ rozhranφ obou server∙ neh²°φ p°emφrou grafiky a reklam. Strßnky jsou ΦistΘ, jednoduchΘ a snadno ovladatelnΘ (vlastnosti, kterΘ jsou mnoha nejen Φesk²m, ale i zahraniΦnφm server∙m zatφm naprosto cizφ). FAST (AllTheWeb) byl zalo₧en v Φervenci roku 1997 v norskΘm Oslu a spuÜt∞n v polovin∞ roku 1998. V b°eznu roku 2000 se stal na krßtkou dobu vyhledßvaΦem s nejv∞tÜφ databßzφ zindexovan²ch strßnek (300 mil.) a i v souΦasnΘ dob∞ si udr₧uje velmi dobrΘ postavenφ.
Podobn∞ jako FAST takΘ Google je ·sp∞Ün²m projektem druhΘ vlny vyhledßvacφch server∙. Byl zalo₧en v roce 1997 jako specißlnφ projekt na standfordskΘ univerzit∞ v Kalifornii, ale ji₧ v polovin∞ roku 1999 naÜel investora a p°esunul se z akademickΘ p∙dy do komerΦnφ sfΘry. Google se dnes pyÜnφ nejbohatÜφ databßzφ zindexovan²ch strßnek (1,38 miliard). Sv²m fulltextem zßsobuje mnohΘ vyhledßvaΦe a portßly, z nejv²znamn∞jÜφch jmenujme Yahoo! a Netscape.
Popularita
O pozornost u₧ivatel∙ internetu dnes sout∞₧φ tak°ka dva tucty r∙zn²ch vyhledßvacφch server∙ a portßl∙. V²voj v oblasti oblφbenosti jednotliv²ch server∙ sleduje n∞kolik presti₧nφch analytick²ch firem, kterΘ pravideln∞ n∞kolikrßt roΦn∞ publikujφ v²sledky sv²ch pr∙zkum∙. Nejznßm∞jÜφ jsou zprßvy Jupiter Media Metrix a Nielsen Netratings. Ob∞ firmy m∞°φ nßvÜt∞vnost (oblφbenost) server∙ na zßklad∞ vzorku n∞kolika tisφc∙ u₧ivatel∙ internetu (p°edevÜφm v USA). Vybranφ u₧ivatelΘ majφ na svΘm poΦφtaΦi dobrovoln∞ nainstalovßn software zaznamenßvajφcφ jmΘna server∙, kterΘ u₧ivatel v danΘm m∞sφci navÜtφvil. Z nam∞°enΘho vzorku se potom usuzuje na celkovou oblφbenost server∙ (jeliko₧ jeden u₧ivatel navÜtφvφ za m∞sφc obvykle vφce ne₧ jeden WWW server, p°esahuje celkov² procentußlnφ souΦet 100 %).
V²sledky obou studiφ se mφrn∞ odliÜujφ (viz tabulka), hlavnφ trendy jsou vÜak patrnΘ. Tabulku oblφbenosti vede portßl Yahoo!. Ka₧d² m∞sφc jej navÜtφvφ zhruba 61,4 % (48 %) surfa°∙. Yahoo! si svou pozici udr₧uje ji₧ delÜφ dobu. Na druhΘm mφst∞ se umφstil portßlov² server sφt∞ MSN (56,5 % a 38,5 %). Na souΦasnou pozici se MSN vypracoval zhruba p°ed dv∞ma lety a od tΘ doby pomalu dohßnφ Yahoo!. Na t°etφm mφst∞ (40,4 %) se umφstil portßlov² server AOL provozovan² firmou America OnLine. Vynikajφcφ umφst∞nφ server∙ AOL a MSN nasv∞dΦuje tomu, ₧e tvorba vlastnφ fulltextovΘ databßze nemusφ b²t v₧dy hlavnφm ta₧n²m kon∞m nßvÜt∞vnosti. Oba servery nedisponujφ vlastnφ fulltextovou databßzφ (pou₧φvajφ externφ databßzi firmy Inktomi), jejich provozovatelΘ jsou vÜak zßrove≥ poskytovateli p°ipojenφ k internetu a svΘ slu₧by podporujφ silnou marketingovou kampanφ.
Do prvnφ desφtky se dßle dostaly vyhledßvaΦe Go (Infooseek), Google a portßly Exite, Lycos a Netscape. Graf v²voje oblφbenosti v prvnφ polovin∞ roku 2001 poukazuje na to, ₧e nejv∞tÜφ boj o p°φze≥ u₧ivatel∙ probφhal mezi servery s oblφbenostφ pod 20 %. Hranici 15 % prolomily servery NBCi (b²val² Snap.com) a Excite. Pod hranici 10 % klesly servery AltaVista a LookSmart. Zatφmco d∙vody propadu vyhledßvaΦe LookSmart nejsou znßmy, v p°φpad∞ AltaVisty se odbornφciφ shodujφ v nßzoru, ₧e pokles oblφbenosti zp∙sobily nedßvnΘ pokusy o transformaci v portßlov² server. ProvozovatelΘ serveru AltaVista b∞hem poslednφch dvou let z°ejm∞ hodn∞ experimentovali. AltaVista n∞kolikrßt zm∞nila svou grafickou podobu a z pru₧nΘho fulltextovΘho vyhledßvaΦe se sna₧ila stßt se portßlov²m obrem. Dobrß zprßva - AltaVista se vrßtila zp∞t k modelu Φist∞ vyhledßvacφho serveru, je rychlß a op∞t rozÜi°uje svou databßzi strßnek.
Krom∞ mnoha propad∙ se v prvnφ polovin∞ tohoto roku doΦkalo n∞kolik server∙ neb²valΘho r∙stu. Nap°φklad popularita serveru GoTo vzrostla ze 7 % (leden 2001) na 11,8 % (kv∞ten 2001). Neb²val² nßr∙st zaznamenal takΘ server Google (z 9 % na 14 %). Tento vyhledßvaΦ se stßvß poslednφ dobou populßrnφ nejen pro velikost svΘ databßze, ale takΘ svou jednoduchost a rychlost.
Tolik Φφsla a statistickΘ ·daje. Nutno poznamenat, ₧e ani statistiky oblφbenosti nejsou ideßlnφ. M∞°enφ obou analytick²ch firem zahrnujφ celkovou nßvÜt∞vnost portßlov²ch a vyhledßvacφch server∙. Tedy ne pouze ty nßvÜt∞vnφky, kte°φ vyu₧ili vyhledßvacφ slu₧bu danΘho serveru. Pokud by bylo n∞jak²m zp∙sobem mo₧nΘ tyto statistiky oΦistit, mnohΘ portßlovΘ servery by se z°ejm∞ rychle propadly do druhΘ desφtky nßvÜt∞vnosti. Prvnφ trojku nejnavÜt∞vovan∞jÜφch vyhledßvaΦ∙ by potom tvo°ily Google, GoTo.com a AltaVista.
Martin Dvo°ßΦek
martin.dvoracek@vogel.cz
Yahoo!
Portßlov² server Yahoo! zalo₧ili David Filo a Jarry Yang z katedry v²poΦetnφ techniky kalifornskΘ univerzity Standford v dubnu roku 1994. Zprvu Ülo o jednoduchou aplikaci p°φstupnou na Ükolnφ sφti, kterß m∞la usnadnit administraci jejich vlastnφch odkaz∙ (Yahoo! tehdy "b∞₧el" na poΦφtaΦφch Akebono a Konishiki, pojmenovan²ch podle havaisk²ch zßpasnφk∙ sumo). David a Jarry na projektu pokraΦovali dßle a u₧ v srpnu tΘho₧ roku byl Yahoo! zp°φstupn∞n vÜem u₧ivatel∙m internetu. Nßzev Yahoo! ·dajn∞ vznikl jako zkratka pro Yet Another Hierarchical Officious Oracle. Pon∞kud neobvykl² nßzev se rychle v₧il (z°ejm∞ pro snadnou zapamatovatelnost a melodiΦnost v anglickΘm jazyce) a marketingovß kampa≥ s vedoucφm sloganem "Do you Yahoo?" vytvo°ila Yahoo! nezam∞niteln² image. Zßjem o katalogov² server rychle rostl, byly p°idßvßny novΘ a novΘ slu₧by. B∞hem n∞kolika mßlo let se Yahoo! vypracoval na nejnavÜt∞vovan∞jÜφ portßlov² server na internetu.
AltaVista
Server AltaVista vznikl v roce 1995 jako specißlnφ projekt v laborato°φch firmy DEC (Digital) v m∞steΦku Palo Alto v Kalifornii (dneÜnφ Silicon Valley). JmΘno AltaVista se zrodilo jednoho dne na tabuli umφst∞nΘ v konferenΦnφ mφstnosti, kterß byla nedbale smazßna. Nßzev m∞sta Palo Alto bylo zΦßsti umazßno a na druhΘ Φßsti tabule zbylo slovo Vista. N∞kdo v mφstnosti zcela spontßnn∞ navrhnul pojmenovat server Alto Vista. Po zralΘ ·vaze byl nakonec schvßlen nßzev AltaVista. Nikdo tehdy jeÜt∞ netuÜil, kolik u₧ivatel∙ server pojmenovan² podle nedbale smazanΘ tabule p°itßhne. AltaVista byla hned po svΘm startu na Üpici technologickΘho v²voje. Jako ₧iv² d∙kaz v²poΦetnφ sφly procesor∙ Alpha (a 7GB operaΦnφ pam∞ti) dokßzala prohledßvat svou fulltextovou databßzi strßnek neskuteΦnou rychlostφ. AltaVista jako prvnφ nabφdla vyhledßvßnφ ve WWW strßnkßch podle jazyku zem∞, v n∞m₧ byla strßnka napsßna. Jako prvnφ dokßzala (pomocφ p°ekladaΦe Babel Fish) vyhledßvat strßnky v ΦφnÜtin∞, japonÜtin∞ a korejÜtin∞. Jako prvnφ mezi vyhledßvacφmi servery disponovala automatick²m p°ekladov²m slovnφkem pro slova, frßze a celΘ v∞ty (i kdy₧ ne zcela p°esn∞). V lednu roku 1999 byla AltaVista p°iΦlen∞na pod Compaq (spoleΦn∞ s koupφ firmy DEC).
