Solaris 8

Pokud se rozhodnete Solaris vyzkou╣et, p°ijde vßm pom∞rn∞ velkß sada instalaΦnφch cΘdΘΦek (plus jedna instalaΦnφ disketa pro ty, co nemohou bootovat z CD mechaniky) - jedno instalaΦnφ, dv∞ se softwarem, dv∞ s dokumentacφ a jedno s lokalizacemi do r∙zn²ch sv∞tov²ch jazyk∙ (Φe╣tina mezi nimi bohu╛el nenφ).

Navφc se jako bonus se Solarisem dodßvß jedno CD, obsahujφcφ vybranΘ GNU programy (ve zkompilovanΘ form∞ i ve form∞ zdrojov²ch text∙), jedno CD s kancelß°sk²m balφkem StarOffice verze 5.1 a jedno CD s databßzφ Oracle 8i (Oracle je jednou╛ivatelskß licence pouze pro ·Φely v²voje aplikacφ).

Instalace

Instalace Solarisu zaΦφnß automatickou detekcφ hardwaru poΦφtaΦe. Seznam podporovan²ch za°φzenφ je podle mΘho subjektivnφho dojmu men╣φ, ne╛ je tomu nap°. u Linuxu nebo Windows, nejvφc m∞ vadila absence podpory ISA sφ╗ov²ch karet. Potom p°ijde na °adu d∞lenφ disku na partitions. AΦkoliv je (dφkybohu!) ruΦnφ, skr²vß v sob∞ jednu zßludnou past: pokud se rozhodnete neinstalovat Solaris hned od zaΦßtku disku - t°eba proto, ╛e na zaΦßtku mßte Windows - instalaΦnφ program se stejn∞ pokou╣φ podsunout vytvo°enφ swap oblasti ji╛ od t°etφho sektoru. Pokud si toho nev╣imnete, m∙╛ete se se sv²mi daty rozlouΦit.

NicmΘn∞ tφm jste pro╣li nejv∞t╣φ ·skalφ instalace a dßl u╛ vßs Φekajφ jen samß pozitiva a socißlnφ jistoty: instalace p°ejde do grafickΘho re╛imu a v prost°edφ okΘnek si u╛ jen navolφte parametry sφt∞ a vyberete, kterΘ aplikace se majφ nainstalovat. B∞hem tΘto fßze instalace u╛ mßte mo╛nost spustit se terminßl a dokonce i browser (Netscape Navigator).

Prvnφ post°ehy

V²b∞r aplikacφ k nainstalovßnφ m∙╛e b²t pro novΘho u╛ivatele problΘm - nevφ toti╛, zda se mu ta Φi ona aplikace bude lφbit, mnohdy si ani nedokß╛e p°edstavit, co vlastn∞ d∞lß. ╪e╣enφ je aplikaci nainstalovat, vyzkou╣et a p°φpadn∞ odinstalovat. Ale nap°. ve Windows je riziko, ╛e se b∞hem odinstalovßnφ nepoda°φ odstranit v╣echny soubory pat°φcφ k danΘ aplikaci, p°φpadn∞ ╛e se naopak poda°φ odstranit i n∞co navφc. Linux je na tom o n∞co lΘpe, spoustu problΘm∙ toti╛ °e╣φ koncept balφΦk∙.

BalφΦek je v podstat∞ zabalen² archφv soubor∙, mß p°esn∞ definovanou strukturu a o jeho instalaci se starß specißlnφ nßstroj, kter² si tφm pßdem ve svΘ databßzi m∙╛e udr╛ovat pom∞rn∞ p°esnou informaci o tom, co k Φemu pat°φ. Tφm se v²razn∞ usnadnφ ·dr╛ba systΘmu.

BalφΦky mß i Solaris, zßkladnφ operace, kterΘ je s balφΦky mo╛no provßd∞t, jsou instalace, odinstalovßnφ, zφskßnφ seznamu nainstalovan²ch balφΦk∙ a kontrola jejich integrity - tedy postaΦujφcφ standard. V jednom balφΦku dokonce najdete utility pro prßci s konkurenΦnφm RedHatovsk²m formßtem RPM.

Logika prßce v systΘmu probφhß v grafickΘm prost°edφ, konkrΘtn∞ jde o Common Desktop Environment (CDE). Toto prost°edφ sice mß v∞t╣inu vymo╛enostφ modernφch GUI (nap°. podpora drad&drop, copy&paste, vφce pracovnφch ploch), ale i p°esto p∙sobφ pon∞kud archaick²m dojmem. V dob∞ psanφ tohoto Φlßnku Sun oznßmil svoji podporu jinΘmu, p∙vodn∞ linuxovΘmu desktopovΘmu prost°edφ - GNOME. GNOME by se podle n∞j m∞lo stßt budoucφm desktopem Solarisu a jak²msi integrujφcφm prvkem mezi r∙zn²mi klonu Unix∙.

Kdy╛ jsem si poprvΘ spustil konzoli, zjistil jsem, ╛e takovΘ samoz°ejmosti, jako je historie p°φkazovΘho °ßdku a automatickΘ dopl≥ovßnφ jmen soubor∙ samoz°ejmostφ v∙bec nejsou. Na╣t∞stφ je v systΘmu krom∞ solarisovΘho shellu i GNU bash, bohu╛el nenφ pou╛φvßn implicitn∞. Mßm pocit, ╛e to je chyba, prßce s implicitnφm solarisov²m shellem je od tΘ doby moje noΦnφ m∙ra.

Kancelß°

Kancelß°sk² balφk dodßvan² se Solarisem se jmenuje StarOffice. Tento software p∙vodn∞ vyv²jela n∞meckß firma Star Division, ale minul² rok je Sun koupil a zaΦalpracovat na p°evedenφ StarOffice do podoby internetovΘho portßlu jmΘnem StarPortal. Zatφm nejsou ╛ßdnΘ ve°ejn∞ viditelnΘ v²sledky, a tak je zajφmav∞j╣φm poΦinem okolo StarOffice nedßvnΘ oznßmenφ oznßmenφ chystanΘho p°evedenφ zdrojov²ch k≤d∙ StarOffice pod GPL licenci a s tφmspojenß zm∞na jmΘna projektu na OpenOffice.org.

StarOffice je sada aplikacφ, kterß v sob∞ obsahuje textov² editor, spreadsheet, nßstroj pro vytvß°enφ prezentacφ, HTML editor, kalendß°, organizΘr, elektronickou po╣tu a jednoduch² kreslφcφ program. Kvalita t∞chto aplikacφ je velmi slu╣nß, pro drtivou v∞t╣inu kancelß°sk²ch pracφ naprosto dostaΦujφcφ. Pom∞rn∞ slu╣nß, aΦkoli rozhodn∞ ne stoprocentnφ, je i schopnost prßce s dokumenty vze╣l²mi z MS Office. Bohu╛el, nenφ zde vy°e╣ena podpora Φe╣tiny, a tak se napsat n∞kterß Φeskß pφsmena prost∞ nepoda°φ. Tφm se ov╣empou╛itφ StarOffice omezuje na tvorbu dokument∙ pro internφ ·Φely, kde tolik nezßle╛φ na chyb∞jφcφ Φßrce Φi hßΦku, a Φtenφ dokument∙ ve formßtu MS Office, kterΘ p°i╣ly odn∞kud zvenku. Pro ·pravu rastrovΘ grafiky je navφc vhodn∞j╣φ vybrat si ╣piΦkov² GNU grafick² editor GIMP, kter² se se Solarisem takΘ dodßvß.

Inter- a intranetov² server

Co by to bylo za produkt od Sunu, kdyby napracoval v sφti? Na Solarisu defaultn∞ b∞╛φ b∞╛nφ unixovφ dΘmoni (finger, talk,...), FTP server a telnet. Se Solarisem se dodßvajφ hned dva FTP servery - jeden od Sunu a jeden z WashingtonskΘ univerzity (wu-ftpd). Defaultn∞ b∞╛φ ten od Sun∙, a to je dob°e. wu-ftpd sice nabφzφ mnoho zajφmav²ch rys∙ a je velmi konfigurovateln², jeho minulost je v╣ak protkßna hustou sφtφ bezpeΦnostnφch problΘm∙ a chyb. Podobn∞ je na tom telnet - v dne╣nφ dob∞ by se pro svou ne-bezpeΦnost nem∞l pou╛φvat snad ani pro p°ihla╣ovßnφ po lokßlnφ sφti. Proto p°ekvapφ absence ssh, a to jak klienta, tak serveru. Sice si ka╛d² m∙╛e stßhnout a zkompilovat zdrojovΘ soubory, ale ssh pova╛uji za tak d∙le╛itou slo╛ku systΘmu, ╛e by m∞l b²t u╛ v zßkladnφ instalaci.

Webserver od Sunu se jmenuje i Planet, je v╣ak stßle poskytovßn na komerΦnφ bßzi. Se Solarisem se proto dodßvß Apache - webserver poskytovan² pod GNU licencφ, jeho╛ oblφbenost ve sv∞t∞ Linuxu je znaΦnß. P°φjemnß je i p°φtomnost samba serveru a klienta - Solaris se dφky tomu m∙╛e prochßzet po sdφlen²ch discφch okolnφch windowsk²ch stroj∙ a dokonce jim jejich vlastnφm protokolem poskytovat disky svoje.

V²voj aplikacφ

S trochou nadsßzky by se dalo °φct, ╛e kdyby byl Unix budova, m∞l by na svΘm pr∙Φelφ napsßno "Programßto°i sob∞". Solaris tomuto heslu dostßl p°edev╣φm dφky bohatΘ v²bav∞ GNU nßstroj∙: pokud byste cht∞li vyvφjet jenom pomocφ nßstroj∙, kterΘ pochßzejφ p°φmo do Sunu, asi byste si museli je╣t∞ n∞jakΘ doinstalovat.

Dvornφm jazykem Unixu je stßle je╣t∞ jazyk C. Pro tento jazyk je samoz°ejm∞ dodßvßn p°ekladaΦ (i GNU). Pro snadn∞j╣φ portovatelnost jsou p°φtomny utility autoconf a automake, kdybyste nßhodou cht∞╣li parsovat n∞jak² text, m∙╛ete s v²hodou pou╛φt znßmou dvojici bison/flex. V Solarisu se potkßte i s n∞kter²mi oblφben²mi (a n∞kdy a╛ kultovnφmi) knihovnami z Linuxu, nap°. glib, gtk+ nebo aalib. Pokud vßm nedejbo╛e aplikace p°estane fungovat, m∙╛ete ji debugovat v debuggeru gdb.

Proto╛e rßd perlφm, pot∞╣ila m∞ p°φtomnost Perlu. Pythonisty jeho nep°φtomnost naopak asi na╣tve, proto╛e Python - stejn∞ jako Tcl/Tk - v Solarisu nenφ. To je ╣koda, proto╛e v t∞chto dvou interpretovan²ch jazycφch byla napsßna spousta u╛iteΦn²ch skript∙, kterΘ by, dφky tomu, ╛e jsou interpretovanΘ, bez jedinΘ zm∞ny fungovßnφ i v Solarisu.

Vφce ne╛ na CΘΦko klade Sun (celkem p°irozen∞) d∙raz na Javu. Java je i v Solarisu. Najdete zde kompletnφ JDK 1.2, JIT kompilßtor a °adu podp∙rn²chutilit. ╚ekal jsem, ╛e n∞kde najdu i sunovskΘ integrovanΘ v²vojovΘ prost°edφ Forte for Java (p∙vodn∞ od firmy NetBeans), ale zm²lil jsem se. Je pot°eba stßle ho stahovat z Internetu. ⌐koda.

Do kategorie nßstroj∙ pro v²voj aplikacφ asi pat°φ textovΘ editory vi (na Solarisu p°φtomen v mutaci vim) a Emacs. Neznßm toti╛ nikoho, kdo by neprogramoval a m∞l je v oblib∞.

Dokumentace

Solaris p°ichßzφ se skuteΦn∞ obrovsk²m mno╛stvφm dokumentace jak ve formßtu manußlnov²ch strßnek, tak v HTML. V∞t╣ina z nφ je dokonce v n∞kolika jazykov²ch mutacφch (anglickß, francouzskß, japonskß...). Bohu╛el, v∞t╣inou je to pom∞rn∞ podrobnß dokumentace k jednotliv²m aplikacφm, u kterΘ se p°edpoklßdß jistΘ obecnΘ pov∞domφ o Solarisu.

Kniha, ze kterΘ by Φlov∞k zφskal obecnΘpov∞domφ o Solarisu, chybφ. Kdy╛ si n∞kdo chce dnes nainstalovat Linux, jde do knihkupectvφ a tam se koupφ jednu ze dvou nebo t°φ p°φruΦek o Linuxu pro naprostΘ zaΦßteΦnφky. Tu si p°eΦte a mß alespo≥ zßkladnφ p°edstavu, co kde le╛φ a jak by se daly °e╣it problΘmy, na kterΘ narazφ. Kdy╛ narazφ na problΘm, na kter² kniha neodpovφdß, mß v podstat∞ jistotu, ╛e u╛ to nenφ trivißlnφ problΘm a ╛e musφ zapßtrat v dokumentaci specifickΘ pro danou oblast.

V solarisu je nucen nahlφ╛et do podrobnΘ dokumentace ihned. Jenom╛e tato dokumentace na jednoduchΘ problΘmy neodpovφdß, proto╛e by tφm jejφ velikost narostla na desetinßsobek a pou╛itelnost klesl k nule. U╛ivatel je tak nucen odpov∞∩ pouze odhadovat, a to ho hodn∞ zpomalφ a nakonec i znechutφ. Sun by proto m∞l, chce-li dosßhnout v∞t╣φho roz╣φ°enφ Solarisu, p°ijφt s jakousi zßkladnφ p°φruΦkou, na kterou bude na webu z°eteln² link a jejφ╛ prvnφ strana se bude po nainstalovßnφ Solarisu ukazovat jako domovskß strßnka prohlφ╛eΦe.

Budoucnost

Sprßva Solarisu se nedß nauΦit nijak rychle. K zφskßnφ zßkladnφch zku╣enostφ je pot°eba n∞kolik m∞sφc∙ a na to, aby o sob∞ Φlov∞k mohl °φct, ╛e je na Solaris odbornφkem,pot°ebuje minimßln∞ pßr let. Je tedy p°irozenΘ ptßt se na budoucnost Solarisu.

Je evidentnφ, ╛e Sun vsadil budoucnost Solarisu na vybudovßnφ komunity podobnΘ tΘ linuxovΘ. Komunity v²vojß°∙, kte°φ Solaris p°ijmou za sv∙j a budou pro n∞j portovat aplikace. Portovat do tΘ doby, ne╛ se Solaris stane jednou z hlavnφch v²vojov²ch platforem open source komerΦnφch v²vojß°∙.

PodlΘ mΘho nßzoru by se mu to mohlo poda°it. Solaris sßm o sob∞ je dobr² operaΦnφ systΘm, kter² bude je╣t∞ lep╣φ dφky open source projekt∙m, je╛ Sun masivn∞ sponzoruje (GNOME, StarOffice), a navφc Sun u╛ mß zku╣enosti s podobn²m v²vojem z Javy. Psychologick²m d∙vodem m∙╛e b²t i to, ╛e Sun v mysli spousty lidφ vystupuje jako chrabr² bojovnφk proti zlΘmu monopolnφmu Microsoftu - i to m∙╛e b²t pro n∞koho d∙vod,proΦ sun podporovat.

P°edev╣φm z t∞chto d∙vod∙ je Solaris hrßΦem, s kter²m je nutno poΦφtat a proto stojφ za to ho alespo≥ zkusit. Je p°eci zadarmo!

Pozn. redakce: P°evzato ze Softwarov²ch novin 10/2000.

Autor: Michal Pφ╣e

Vytisknout