Linux

Linux je dnes hned po Windows druh² nejpou╛φvan∞j╣φ systΘm na platform∞ i86. Dφky tomu existuje velkΘ mno╛stvφ specializovan²ch strßnek a zde si m∙╛ete p°eΦφst n∞kolik zßkladnφch ·daj∙, kter²ch byste si m∞li b²t v∞domi p°edtφm, ne╛ n∞jakou distribuci vyzkou╣φte.

HardwarovΘ nßroky a podporovan² hardware

Linux byl p∙vodn∞ vyvφjen pro poΦφtaΦe i386 a kompatibilnφ, ale dnes existujφ verze pro platformy 8086, 80286, PowerPC, Alpha, MIPS, SPARC, Amiga (procesory Motorola) a pro nejr∙zn∞j╣φ mobilnφ za°φzenφ. Jako minimum se obyΦejn∞ udßvß procesor 386 a 4 MB pam∞ti RAM. Pro rozumn² provoz b∞╛nΘ distribuce v╣ak pot°ebujete procesor na 200 MHz a 32 MB RAM. Z vlastnφ zku╣enosti vφm, ╛e d∙le╛itß je p°edev╣φm pam∞╗. Jako v╣ude platφ: Φφm vφce, tφm lΘpe a pro provoz KDE2 je 64 MB rozumnΘ minimum. Pokud nemßte alespo≥ 16 MB pam∞ti, rad∞ji zapome≥te na nov∞j╣φ grafickΘ prost°edφ (na ty star▒φ staΦφ i 8 MB, ale nejsou nijak skv∞lß). NicmΘn∞, sly╣el jsem o Linuxu, kter² b∞╛el na 386 s 1 MB RAM.

Podpora za°φzenφ je v Linuxu hned po Windows nejlep╣φ. P°ed tφm, ne╛ s Linux po°φdφte, zjist∞te si, zda vßm bude fungovat v╣echen hardware. U nov²ch distribucφ je podporovßna v∞t╣ina nov²ch za°φzenφ, p°esto v╣ak nenφ problΘm se setkat s n∞Φφm co vßm prost∞ fungovat nebude. Typick²m p°φkladem jsou winmodemy a wintiskßrny, kterΘ se dodßvajφ pouze s ovladaΦi pro Windows. V poslednφ dob∞ se sice objevily ovladaΦe pro n∞kterΘ winmodemy, ale opravdu jen pro n∞kterΘ. Zkrßtka a dob°e, pokud m∙╛ete, kupte externφ modem, kter² vßm urΦit∞ fungovat bude.

ProblematickΘ mohou b²t i n∞kterΘ grafickΘ nebo zvukovΘ karty, ale i jinΘ ╛elezo. N∞kte°φ v²robci v╣ak u╛ pochopily, ╛e vyd∞lajφ vφc, kdy╛ budou psßt ovladaΦe i pro Linux, tak╛e seznam podporovan²ch za°φzenφ stßle roste.

Volba distribuce

Linux je oznaΦenφ jßdra unixovΘho typu. Proto╛e je na Internetu voln∞ ke sta╛enφ, vznikla celß °ada distribucφ, kterΘ se mohou v²razn∞ li╣it. Existujφ distribuce na jednΘ disket∞, ale takΘ distribuce na n∞kolika CD.

Pro b∞╛nΘho u╛ivatele p°ipadajφ v ·vahu tyto distribuce: Red Hat, Debian*, Mandrake, Suse a Slackware* (hv∞zdiΦkou oznaΦenΘ jsou vhodnΘ pro zku╣en∞j╣φ u╛ivatele). Osobn∞ jsem dlouho pou╛φval Red Hat, ale nedßvno jsem p°e╣el na Mandrake, se kter²m jsem pln∞ spokojen². Krom∞ toho jsem ze zv∞davosti vyzkou╣el i °adu men╣φch distribucφ, kterΘ jsou urΦeny pro n∞jak² specifick² ·kol nebo pro mΘn∞ v²konnΘ poΦφtaΦe. ZaΦßteΦnφk∙m se Φasto doporuΦuje Mandrake a Suse, nicmΘn∞ pokud mßte p°ßtele, kte°φ Linux pou╛φvajφ, po°i∩te si stejnou distribuci jako majφ oni. Mohou vßm pak v lecΦems poradit. Ze stejnΘho d∙vodu je dobr² Red Hat - je u nßs nejroz╣φ°en∞j╣φ, tak╛e na r∙zn²ch diskusnφch serverech nejspφ╣e dostanete odpov∞∩ na vß╣ dotaz. Na druhou stranu Mandrake je tΘm∞° 100 % kompatibilnφ s Red Hatem a krom∞ toho se tvß°φ k u╛ivatel∙m velice p°ßtelsky - n∞kdy a╛ moc.

Pokud si chcete jen vyzkou╣et jak Linux vypadß, m∙╛ete zkusit Winlinux, kter² se instaluje a konfiguruje z Windows jako b∞╛nß aplikace nebo Demolinux, co╛ je CD, ze kterΘho nabootujete a nastartujete Linux (hodφ se t°eba k otestovßnφ funkΦnosti hardwaru).

Instalace

Instalace nov²ch distribucφ nenφ nijak obtφ╛nß. Pokud neinstalujete na nov² disk, musφte nejprve vytvo°it souborov² oddφl (je jedno jestli logick² nebo primßrnφ) ve formßtu ext2. Red Hat od verze 6.2 lze nainstalovat i na FAT oddφl.

K dispozici mßte v∞t╣inou textov² nebo grafick² instalaΦnφ program, kter² vßs provede celou instalacφ. Vyberete typ klßvesnice a my╣i, zvolφte jazyk, rozli╣enφ monitoru a typ grafickΘ karty. Jedin²m nßroΦn∞j╣φm mφstem je d∞lenφ disku, ale ani to nenφ zas tak hroznΘ a zku╣en∞j╣φ u╛ivatel to jist∞ zvlßdne. S nejv∞t╣φ pravd∞podobnostφ musφte zvolit zp∙sob instalace LILO - zavad∞Φe systΘmu.

BezpeΦnost

Linux je systΘm zalo╛en² na principech unixov²ch systΘm∙. Je tedy pom∞rn∞ dob°e zabezpeΦen p°ed pr∙niky zvenΦφ i p°ed nenechav²mi u╛ivateli. Ka╛d² u╛ivatel mß vyhrazen osobnφ adresß°, ve kterΘm si m∙╛e d∞lat co se mu zamane. Do ostatnφch Φßstφ systΘmu by p°φstup mφt nem∞l, zvlß╣t∞ ne do systΘmov²ch soubor∙. Jedin², kdo mß p°φstup ke v╣em soubor∙m je tzv. root, neboli superu╛ivatel. Jedin∞ ten m∙╛e p°idßvat novΘ aplikace, u╛ivatele a m∞nit nastavenφ systΘmu. Proto je nutnΘ heslo roota peΦliv∞ st°e╛it. I pokud pracujete na poΦφtaΦi s Linuxem sami, nedoporuΦuje se (a vφm to z vlastnφch zku╣enostφ) b∞╛n∞ pracovat jako superu╛ivatel. M∙╛ete si tak zdßnliv∞ nevinou ·pravou konfigurace po╣kodit cel² systΘm.

Adresß°ovß struktura

Struktura adresß°∙ v Linuxu mß svß pravidla, kterß se vφce Φi mΘn∞ dodr╛ujφ. P°edev╣φm se jednotlivΘ disky neoznaΦujφ pφsmeny jako je tomu v DOSu nebo Windows, ale p°ipojujφ se jako adresß°e. V praxi to potom m∙╛e vypadat tak, ╛e mßte v ka╛dΘm adresß°i jin² souborov² systΘm. T∞ch podporuje Linux celou °adu vΦetn∞ nejb∞╛n∞j╣φch FAT a FAT32.

Z poΦßtku se vßm takovΘ uspo°ßdßnφ m∙╛e zdßt pon∞kud matoucφ, ale Φasem zjistφte, ╛e je vcelku logickΘ a p°ehlednΘ.

Software

Linux m∙╛e pracovat v textovΘm nebo grafickΘm re╛imu. Nenechte se zm²lit zku╣enostmi z DOSu - prßce v shellu (p°φkazovΘm °ßdku) je Φasto rychlej╣φ ne╛ v grafickΘm prost°edφ. Softwaru pro Linux neexistuje tolik jako pro Windows, ale i tak mßte z Φeho vybφrat. V²bornΘ je, ╛e v∞t╣ina je ho k dispozici zcela zdarma. V samotnΘ distribuci je k dispozici v∞t╣ina program∙, kterΘ budete p°i prßci pot°ebovat. Mnoho z t∞chto aplikacφ pamatuje "dßvnΘ" Φasy, kdy grafickΘ rozhranφ neexistovalo, tak╛e vypadajφ, i p°es nespornΘ schopnosti, pon∞kud archaicky. Dne╣nφho u╛ivatele v╣ak nenadchne celoobrazovkov² editor Emacs, spφ╣e naopak ho odradφ. NicmΘn∞ dnes mßme k dispozici v²born² kancelß°sk² balφk StarOffice 5.2, internetov² prohlφ╛eΦ Mozilla, bitmapov² grafick² editor Gimp a mnoho dal╣φch. Samostatnou kapitolou jsou velkΘ grafickΘ desktopy KDE a GNOME, kterΘ takΘ obsahujφ °adu program∙. Osobn∞ preferuji KDE, konkrΘtn∞ KDE2. Dalo by se charakterizovat slovy: velkΘ, nßroΦnΘ, ale schopnΘ a pohodlnΘ. Krom∞ °ady men╣φch progrßmk∙ a her obsahuje kancelß°sk² balφk KOffice, kter² sice zatφm nem∙╛e konkurovat sv²m v∞t╣φm p°φbuzn²m z dφlny Microsoftu, ale pro b∞╛nou prßci pln∞ vyhovuje. Druh²m v²znamn²m programem v KDE 2 je Konqueror - sprßvce soubor∙ a internetov² prohlφ╛eΦ v jednom.

ProgramovΘ vybavenφ se ╣φ°φ v p°ipraven²ch balφΦcφch, co╛ je pom∞rn∞ pohodlnΘ nebo ve zdrojov²ch k≤dech, co╛ u╛ tak pohodlnΘ nenφ. Takov² program si musφte nejprve zkompilovat a to m∙╛e b²t n∞kdy problΘm zp∙soben² t°eba star╣φm p°ekladaΦem. Na druhou stranu je takov² program snadno p°enositeln² mezi jednotliv²mi distribucemi nebo i r∙zn²mi systΘmy. BalφΦky majφ tu nev²hodu, ╛e ne v╣echny distribuce pou╛φvajφ stejn² formßt balφΦku. Existujφ sice programy, kterΘ um∞jφ r∙znΘ formßty p°evßd∞t, ale je to dal╣φ potencißlnφ p°φle╛itost pro vznik problΘm∙.

Zßv∞r

Pokud nechcete vyhazovat za operaΦnφ systΘm a dal╣φ programy desφtky tisφc korun, je Linux asi nejlep╣φ volbou. B∞╛nΘmu u╛ivateli dnes nabφzφ v∞t╣inu po╛adovan²ch slu╛eb, jejich╛ zprovozn∞nφ v╣ak m∙╛e b²t mnohem pro neznalΘho mnohem slo╛it∞j╣φ. Na druhou stranu, jakmile vßm n∞co zaΦne fungovat, tak to bude fungovat do tΘ doby, dokud to sami nezm∞nφte.

Odkazy

• www.linux.org
• www.kernel.org
• www.linux.cz
• www.root.cz
• www.penguin.cz
• www.mandrake.cz

Autor: Petr Kin╣t

Vytisknout