< ·vod

Po divadle konala se vegetarißnskß nßrodnφ slavnost, na nφ₧ byly p°edvßd∞ny nßrodnφ tance, hry, zp∞vy, um∞leckΘ loutkovΘ divadlo, ukßzky t∞locviku atd. V sßle spolkovΘho domu  byla sehrßna jednoaktovß opereta äRodiΦe na nßvÜt∞v∞ô, kterß byla velmi p∞kn∞ podßna.
            11/VII Na mφst∞, kde byla p°edeÜlΘho dne p°edvßd∞na div. hra äApolonius z Tyanyô, konaly se veÜkerΘ p°ednßÜky.
            P°edseda p. Schnitzer Zahajuje dneÜnφ den kongresu pozdravem, d∞kuje dr. Udemu a vÜem ostatnφm za jejich krßsnΘ proslovy minulΘho   dne.
            Prvnφ z hlavnφch °eΦnφk∙ dr. Ude vφtß p°φtomnΘ, t∞Üφ se z tak hojnΘ ·Φasti a pravφ, ₧e vÜichni nßrodovΘ pro₧φvajφ v dneÜnφ dob∞ pekelnou dobu proto, , ₧e  nedbajφ p°φrodnφch resp. kosmick²ch zßkon∙, nßsledkem Φeho₧ povstßvß chaos  v ₧ivot∞ lidskΘm. Zd∙raz≥uje, ₧e ze vÜech zßkon∙ jest zßkon absolutnφ mravnosti nejvß₧n∞jÜφ. Tento zßkon nestrpφ ₧ßdnΘho kompromisu. Pro ka₧dΘho Φlov∞ka platφ jen bu∩to äsmφÜô anebo änesmφÜô. Ka₧d² p°estupek tohoto zßkona nese p°estupek sßm v sob∞. Mßm∞ Φiniti dobro a navrßtiti se k p°φrod∞ û vegetarißnskΘ ₧ivotosprßv∞. Vegetarißnstvφ nenφ jen otßzkou ₧aludku, n²br₧ takΘ otßzkou mravnφ Φi estetickou. Aby se tato otßzka mohla u vÜech nßrod∙ probojovati, shrnuje DR. Ude jejφ podmφnky v nßsledujφcφch 7 bodech.

1. B∙h stvo°il sv∞t pro lidi, aby vÜichni mohli °ßdn∞ a dostateΦn∞ ₧φti
2. Ka₧d² bez rozdφlu mß p°φm² nßrok na p∙du
3. Mravn∞ bez·honnou pracφ zφskß Φlov∞k vlastnφ dr₧avu
4. P°ebytky jest povinnen ka₧d² podstoupiti t∞m, kdo₧ nic nemajφ a d∞lnφk∙m platiti °ßdnΘ mzdy.
5. Ka₧d² Φlov∞k mß pracovati
6. èkodlivΘ produkty nemß nikdo vyrßb∞ti
7. Nikdo nemß prßva zneu₧φti vlastnictvφ. LidΘ si nemajφ nechat lφbit, aby byli vyu₧itkovßni jako otroci; stßt jest pro lidi, nikoli lidi pro stßt.

            Dßle vypoΦφtßvß dr. Ude, ₧e kdyby byla jen ornß p∙da na celΘ zemi na ka₧dΘho Φlov∞ka stejnom∞rn∞ rozd∞lena, p°ipadlo by na hlavu 8 ha nepoΦφtaje v to louky a lesy. Nabßdß k bezohlednΘmu potφrßnφ pijßctvφ a kou°enφ. Nemßme trp∞ti, aby ku°ßk vedle  nßs nßm otravoval vzduch. Za ty ohromnΘ miliardy, co lidstvo roΦn∞ prokou°φ a propije,  mohlo by se vystav∞ti n∞kolik settisφc rodinn²ch domk∙  a chud²m rodinßm rozd∞liti. Ke konci svΘ °eΦi nabßdß dr. Ude k milosrdenstvφ ke vÜemu ₧ijφcφmu. Nezabφjet zvφ°ata a net²rat je; ani rostlin zbyteΦn∞ neniΦit.
            Pak prohlaÜuje p. Schnitzer, ₧e se p°ihlßsil p°edseda berlφnskΘho spolku pro ochranu zvφ°at p. Cesar Rahm a prosφ o  slovo, kterΘ mu  bylo ud∞leno. P. rahm vystupuje na tribunu a  d∞kuje p. dr. Udemu za jeho blahodßrnou Φinnost na poli ochrany zvφ°at a konstatuje, ₧e neznß horliv∞jÜφho a Φinn∞jÜφho bojovnφka na tomto poli ne₧ je dr. Ude. Dßle sd∞luje, ₧e p°edsednictvo tohoto spolku se usneslo dr. Udemu ud∞liti zlatou medaili, kterou mu souΦasn∞ p°edßvß. Dr. Ude mile p°ekvapen p°ijφmß vyznamenßnφ, d∞kuje za n∞ p. Rahmovi a pravφ, ₧e je to po prvΘ v jeho ₧ivot∞, co se mu dostalo za jeho Φinnost vyznamenßnφ. Doposud sklφzel jen nevd∞k v nejhrubÜφch formßch.
            Nßsledujφcφ °eΦnφk p. Bulgakov, b²val² sekretß° TolstΘho , jest pßn velmi milΘho a sympatickΘho vzhledu. Ve svΘ p°ednßÜce vzpomφnß smrti TolstΘho a °φkß, ₧e v Rusku to byl Tolstoj, kter² vzbudil vegetß°stvφ. Vyprßvφ  n∞kolik p°φb∞h∙ z jeho ₧ivota, kterΘ podßvajφ d∙kazy o jeho velice vyvinutΘmu citu k ni₧Üφmu tvorstvu. Jeden z t∞chto p°φb∞h∙ uvßdφm: jedna z p°φbuzn²ch kn∞₧en velice mu zazlφvala a vyt²kala vegetarismus. P°i jednΘ svΘ nßvÜt∞v∞ u TolstΘho spat°ila u nohy stou ovßzanΘho v∞rnΘho psa Tolstojova a na stole velik² kuchy≥sk² n∙₧. Tßzala se, co to  mß znamenat. Tolstoj odv∞til, ₧e to zvφ°e je p°ipraveno pro jejφ pochoutku, aby si je jen zabila. Takov²m pßdn²m zp∙sobem objasnil sv∙j nßzor o vegetarismu a kn∞₧na jej dokonale pochopila. Tolstoj byl vegetarißnem se stanoviska etickΘho. Tento vegetarismus vyplynul z jeho nßzoru na sv∞t. Pravφ, ₧e vegetarismus jest prvnφm stupn∞m k mravnφmu zdokonalenφ Φlov∞ka. Uva₧uje takΘ o otßzce, zda vegetarißn mß po₧φvati mlΘko a mßslo. Dle jeho nßzoru ano, kdo se vÜak i bez toho obejde a  nahradφ t∞lu tyto lßtky ₧ivinami vegetabilnφmi stejnΘ hodnoty, Φinφ dob°e. Celkem vzato, mß se Φlov∞k  sna₧iti, aby pokud mo₧no nejvφce splynul s p°φrodou. Zd∙raz≥uje vÜak ,₧e jen vegetarißnstvφm Φlov∞k nedosßhne absolutnφ dokonalosti. musφ stoupati od stupn∞ ke stupni na vysokΘm ₧eb°φΦku dokonalosti, na n∞m₧ jest vegetarismus prvnφm stupn∞m.
            Ve druhΘm dφle svΘ p°ednßÜky vyprßv∞l p. Bulgakov o vzniku äduchoborc∙ô v Rusku, kterß₧to sekta vznikla asi p°ed 200 lety. (Duchoborec û bojovnφk ducha.) Tito byli vlßdou a cφrkvφ krut∞ pronßsledovßni, zvlßÜt∞ proto, ₧e odmφtali vojenskou slu₧bu a veÜkerΘ zßkony a na°φzenφ, kterΘ uznali za nemravnΘ. Ji₧ v rusko-tureckΘ vßlce koncem 18. stoletφ odhodili ΦlenovΘ tΘto sekty  zbran∞ a nebyli ani krut²mi tresty donuceni k boji. V r. 1840 byli duchoborci vlßdou vyhnßni do nejdrsn∞jÜφ Φßsti Kavkazu. Tak m∞li b²t ·pln∞ vyhubeni. Ale 12.000 duchoborc∙ uΦinilo v 50 letech z tΘto krajiny nej·rodn∞jÜφ Φßst Kavkazu. Jejich poΦet stoupl na 21.000. V r. 1899 vyst∞hovalo se 7366 Φlen∙ tΘto sekty do kanady. Z tohoto poΦtu bylo pouze 1500 mu₧∙, pon∞vad₧ v∞tÜina jich byla p°i vpßdu kozßk∙ pobita nebo odvleΦena do zajetφ. Nßtlakem anglickΘho ve°ejnΘho mφn∞nφ byl car donucen dßti povolenφ k vyst∞hovßnφ duchoborc∙ do Kanady. Kanadskß vlßda  slφbila je sprostiti vojenskΘ slu₧by a takΘ dala pro ka₧dΘho Φlena sekty 64 ha p∙dy. A tak tito duchoborci zm∞nili 140.000 ha prΘrie v provinciφch Alberta, Manitoba a SaskaΦevan v nej·rodn∞jÜφ p∙du. Jak jsem ji₧ d°φve uvedl, byl nedostatek mu₧∙, proto musely i ₧eny obd∞lßvati p∙du, stav∞ti obydlφ, orati (24 do jednoho pluhu). Mu₧ovΘ hledali prßci na stavb∞ drßhy a silnic. Svou  pφlφ a beznßroΦnostφ poda°ilo se jim hospodß°sky se povznΘsti. Ji₧ po 19 m∞sφcφch poΦali svΘ dluhy splßceti a odmφtali dalÜφ pomocnΘ prost°edky. Dokonce mohli sv²m brat°φm na Sibi°i poskytovati podporu. ┌°ednφ zprßvy dokazujφ, ₧e maximßlnφ vydßnφ za jednu osobu m∞sφΦn∞ Φinilo 2 dolary. Jejich hospodß°stvφ zkvΘtalo a nynφ ₧ije v Kanad∞ asi 15.000 duchoborc∙ a stojφ na vysokΘm stupni vzd∞lßnφ.
            V Rusku jich ₧ije takΘ asi 15.000 a v r. 1921 bylo jim zajiÜt∞no sproÜt∞nφ vojenskΘ slu₧by. Sov∞tskß vlßda se vÜak t∞chto duchoborc∙ bojφ vφce ne₧ ozbrojenΘ armßdy a stßle vynalΘzß d∙vody, aby je mohla v∞zniti a trßpiti. Zat∞₧uje je nesnesiteln²mi dan∞mi, sna₧φ se je t∞lesn∞ i duÜevn∞ ubφt tak, jak tomu bylo za cara.Tento zßpas je hrozn². UtlaΦovßnφ duchoborc∙ je nesl²chanΘ. Tito se museli obrßtiti ke sv²m kanadsk²m brat°φm o pomoc. KoneΦn∞ velkΘ shromß₧d∞nφ duchoborc∙ v Kanad∞ se usneslo poslati do Ruska v²pravu, kterß se mß pokusit docφliti od sov∞tskΘ vlßdy povolenφ k vyst∞hovßnφ  duchoborc∙ do Kanady. Tato v²prava p°iÜla v Φervenci 1931 do Berlφna, musela vÜak tuto cestu p°eruÜiti, pon∞vad₧ nedostala povolenφ k dalÜφ cest∞ do Ruska. Nakonec doufß, ₧e se pom∞ry zlepÜφ a toto pronßsledovßnφ ustane.
            Po p. Bulgakovi ujφmß se slova cestovatel p. Zimmermann z Bernu ve èv²carsku, kter² procestoval kus sv∞ta. Ve svΘ p°ednßÜce lφΦφ vegetarismus jako sv∞tovou reformu. Pon∞vad₧ lidstvo pojφdßnφm  masa odch²lilo se od p°φrody, Φeho₧ nßsledek jest bφda,  hospodß°sk² chaos, vßlky a r∙znΘ  nemoce, nutφ takto p°φroda sama, aby se op∞t lidstvo  vrßtilo k ₧ivotu p°φrodnφmu. nabßdß takΘ k provßd∞nφ t∞locviku, aby t∞lo nabylo pru₧nosti. ZkuÜenosti dneÜka majφ nßm b²ti pouΦenφm pro zφt°ek a podle p°esv∞dΦenφ nutno takΘ ₧φti. je zßsadn∞ proti jednostrannΘmu boji ve vegetarismu a pravφ, ₧e  je nutno bojovati p°esv∞dΦovßnφm a ne nßsilφm. ka₧d² spor jde smφ°enφm ukonΦiti.
            Ve svΘ p°ednßÜce lφΦφ takΘ cesty po pralesφch, kde po celΘ dva roky cestoval beze zbran∞ a medikament∙. ╚asto se 10 a₧ 14 dn∙ postil a p°i tom se cφtil Ü¥astn²m. Pravil, ₧e za pravΘho vegetarißna nepova₧uje toho Φlov∞ka, kter² musφ svou touhu po masitΘ strav∞ nßsilφm p°emßhati. Ameriku lφΦφ jako zemi zamo°enou materialismem, avÜak zemi , ve kterΘ hnutφ vegetarißnskΘ jest velmi znaΦnΘ. ZvlßÜt∞ indißni ₧ijφ ode dßvna p°evß₧n∞ vegetarißnsky a mezi nimi cφtil se velmi Ü¥astn². Tento nßrod pracuje sv²mi vlastnφmi silami bez pomoci zvφ°at.
            Poukazuje na havajskΘ ostrovy, kde evropskß civilisace Üφ°enß misionß°i byla p°φΦinou ·padku tamn∞jÜφ kultury, natropila mnoho zla, zamo°ila celΘ kraje alkoholem atd.
            Civilisace evropskß donutila takΘ Japonsko k militarismu. S p°ijetφm k°es¥anstvφ poΦali Japonci pojφdati maso. LφΦφ tyto jako velmi mφrn² nßrod, s nφm₧ pro₧il krßsnΘ chvφle.
            O Indech je znßmo, ₧e jsou  zßsadnφ vegetarißni a brßnφ se hou₧evnat∞ evropskΘ civilisaci. Poznßvßme,  ₧e tito nelpφ na hmotn²ch statcφch, kdy₧ 100.000 sedlßk∙ opustilo svΘ domovy a statky, aby zahßjilo pasivnφ odpor proti anglickΘ nadvlßd∞.
            Zimmermann p°iznßvß se k atheismu, kde₧to prof. dr. Ude ve svΘ p°ednßÜce hßjφ stanovisko nßbo₧enskΘ a jest v∞rn²m stoupencem cφrkve °φmsko-katolickΘ. Zimmermann odsoudil Φinnost misionß°∙ mezi domorodci.
            Pravφ: äPodle zkuÜenostφ, kter²ch jsem nabyl dnes, z°izuji si ₧ivot zφt°ka. Chci b²ti prost vÜech pout a dogmat, kterΘ by mne svφraly a Φinily mou bytost poddanou.ô
            Dr. Ude cφtil se b²ti dotΦen p°ednßÜkou p. Zimmermanna, na kterou dosti ost°e reagoval. P°i vzniklΘ debat∞ o t∞chto p°ednßÜkßch bylo  vid∞ti, ₧e oba °eΦnφci majφ na svΘ stran∞ p°φvr₧ence. V∞tÜina p°φtomn²ch byla nßhledu nßbo₧enskΘho.
            Po Zimmermannovi p°ihlßsil se ke slovu dr. Oillsali z Turkestanu, kter² pronesl pozdrav za svou vlast.
            Pan Schnitzer prohlaÜuje, ₧e byl d°φve takΘ atheistou, dnes ale hßjφ bo₧stvφ. P. Bulgakov mß takΘ nßmitky proti p. Zimmermannovi a °φkß, ₧e ₧ivot nßbo₧enstvφm stßvß se lepÜφm.
            P. Zimmermann odpovφdß, ₧e otßzka bo₧stvφ a materialismu musφ b²ti jednou vy°eÜena. Ke slovu se hlßsφ p. Bascomba, zßstupce britskΘ Zßpadnφ Indie, kter² pozdravuje kongres jmΘnem svΘho nßroda a prohlaÜuje, ₧e ₧ßdn² nßrod tolik netrp∞l jako AfriΦanΘ. Äßdn² jin² nßrod nenφ od p°φrody tolik d∙v∞°iv² a v∞rn² jako oni. AvÜak poznßnφm evropskΘ civilisace, stal se ned∙v∞°iv²m v∙Φi b∞loch∙m. Zastßvß se nßzoru p. Zimmermanna a prohlaÜuje jej za nejlepÜφho Φlov∞ka a p°φtele, jakΘho kdy mezi b∞lochy poznal.
            Toho dne veΦer absolvoval p. Bartes p°ednßÜku se sv∞teln²mi obrazy na tΘma: äVznik a v²voj Edenuô
            Dne 12./VII. konala se ve spolkovΘm sßle hlavnφ sch∙ze delegßt∙ IVU. Jeliko₧ tato t²kala se vφce zßjm∙ spolk∙ sdru₧en²ch v IVU, z·Φastnili se jφ pouze delegßti a n∞kolik mßlo host∙. Ostatnφ ·Φastnφci kongresu byli na prohlφdce m∞sta Oranienburku, v tovßrn∞ na zpracovßnφ ovoce nebo debatovali v zahrad∞ v Edenu.
            Prof dr. S. Bat∞k s Φeskou skupinou pou₧il tΘto p°φle₧itosti k nßvÜt∞v∞ vesnice Rixdorfu, kterou zalo₧ili ΦeskobratrÜtφ exulanti. Obec tato nalΘzß se u Berlφna a tvo°φ samostatnou ves uprost°ed mo°e velkom∞stsk²ch dom∙. Nachßzφ se tam pomnφk Friedricha VilΘma I. Na jednΘ stran∞ tohoto pomnφku jest reliefn∞ znßzorn∞n odchod uboh²ch vyhnanc∙ z vlasti, na druhΘ stran∞ zase, jak vypadal p∙vodnφ Rixdorf  dnes zvan² Neu K÷ln. TakΘ pojmenovßnφ ulic jako B÷hmische Gasse, Johanes Hus Gasse atd. ukazuje na n∞kdejÜφ Φesk² ₧ivel.
            Sch∙zi delegßt∙ p°edsedali p. in₧. Gumprecht z Berlφna, Oluf Egerot z Kodan∞ a Feix z Warnsdorfu. P. in₧. Gumprecht pozdravuje p°φtomnΘ delegßty a zßrove≥ je p°edstavuje. Zastoupeny byly tyto zem∞: Anglie, Estonstko, Finko, Holandsko, Norsko, èvΘdsko, Rakousko, Polsko, ╚eskoslovensko, Ma∩arsko, Argentina, Rusko, Turecko, Afrika.
            Ve svΘm ·vodu d∞kuje in₧. Gumprecht p. Bartesovi, ₧e zprost°edkoval a umo₧nil tento kongres.
            Pokladnφk O. Egerot p°edΦφtß roΦnφ uzßv∞rku za poslednφ 3 lΘta,  kterß se schvaluje.
            Do p°edsednictva byli op∞t zvoleni ·st°ednφ tajemnφk Feix z Warnsdorfu   ╚SR., pokladnφk Oluf Egerot z Kodan∞ v Dßnsku.
            P°edsedou zvolen byl p. Boredam z Holandska. Jako p°φsedφcφ byli jmenovßni p. Wyatt  z Lond²na a p. Bartes z Edenu.
            Navrhuje se ustavenφ nßsledujφcφch  komisφ:

Komise pro propagandu,
komise pro v²chovu mlßde₧e a sportovnφho hnutφ,
komise pro obstarßvßnφ pom∙cek reformy ₧ivota,
komise pro obstarßvßnφ um∞lΘ k∙₧e, ko₧eÜin, usnadn∞nφ jejich dovozu,
komise pro praktickou mφrovou prßci.

            Byla takΘ navr₧ena zm∞na stanov. Z dosavadnφch 3 Φlen∙ p°edsednictva rozÜi°uje se toto na 5 Φlen∙. Ka₧d² spolek sdru₧en² v IVU vysφlal dosud na kongresy 2 delegßty po jednom hlase, kde₧to nap°φÜt∞ bude vysφlati 1 Φlena disponujφcφho 1 hlasem za ka₧d²ch zapoΦat²ch 100 Φlen∙.
            Nejv∞tÜφ poΦet hlas∙ jest 5.
            RoΦnφ p°φsp∞vek, kter² dosud Φinil 1% z p°φsp∞vk∙ spolk∙, pozm∞≥uje se v ten  zp∙sob, ₧e za ka₧dΘho Φlena budou spolky odvßd∞ti IVU 20 hal., poΦφtßno v naÜφ m∞n∞.
            NejmenÜφ obnos Φinφ 5 RM (40 KΦ).
            Nato tajemnφk Feix d∞kuje b²valΘmu p°edsedovi in₧. Gumprechtovi, Egerottovi a Bartesovi za jejich intensivnφ Φinnost a konΦφ p°ßnφm, aby bez rozdφlu ka₧d² pracoval na spoleΦnΘm dφle.

dokonΦenφ >