 
|
| Spiritistickß
Revue,
1932, Φφslo 10, K.èt∞rba, E.Kroczek, dφl I/III VIII. mezinßrodnφ kongres vegetarißnsk² v Berlφn∞-Edenu od 9. do 15. Φervence 1932 |
|
|
|
╚lov∞k,
jako₧to nejpokroΦilejÜφ tvor na zemi, mß u₧φti svΘho rozumu a svΘ inteligence
k tomu, aby uspo°ßdal sv∙j ₧ivot tak, aby v n∞m bylo co nejmΘn∞ nesouladu,
kter² jest p°φΦinou rozliΦn²ch utrpenφ. ╚lov∞k by nem∞l rozsΘvati bolest
a smrt tvorstvu pod nφm stojφcφmu, avÜak on nedbß toho a zvφ°ata krmφ
jen proto, aby se jimi nakonec sßm nakrmil. Tento pochyben² ₧ivotnφ
sm∞r vyvolßvß bohu₧el svΘ nßsledky. Dnes ji₧ i v∞da lΘka°skß p°iznßvß
stßle vφce a vφce, ₧e p°φΦina mnoh²ch nemocφ v∞zφ v p°φliÜnΘm pojφdßnφ
masa.
Vegetarismus je pojφmßn se t°ech stanovisek: 1) se stanoviska nßbo₧enskΘho, 2) se stanoviska zdravotnφho a 3) se stanoviska etickΘho. BudhistΘ, na p°φklad, nepojφdajφ maso proto, ₧e jim to zakazuje jejich nßbo₧enstvφ. Mnozφ stali se vegetarißny z d∙vod∙ zdravotnφch a koneΦn∞ jsou lidΘ, kte°φ ·vahami, literaturou a pouΦenφm p°iÜli k vegetarismu, aby osvobodili se ze sfΘry zvφ°ecφ. Ti, kdo₧ stali se vegetarißny na zßklad∞ vÜech t°φ jmenovan²ch stanovisek, dosßhli ÜirÜφho ₧ivotnφho nßzoru, nebo¥ cht∞jφ b²ti zdrßvi, cht∞jφ oΦistiti duÜi od ni₧Üφch vliv∙ a uvΘsti sv∙j ₧ivot v soulad se zßkony p°φrody. NßÜ spolek "Bratrstvφ" vlo₧il si vegetarismus hned do sv²ch zßklad∙, aΦ nikdy nebyl ₧ßdn² z jeho Φlen∙ donucovßn k zanechßnφ masitΘ stravy. Spolek nßÜ takΘ se roku 1927 p°ihlßsil za Φlena Internacionßlnφ VegetarißnskΘ Unie a platφ 1% z p°φsp∞vk∙ Φlen∙ do jejφho ·st°edφ. Internacionßlnφ Vegetarißnskß Unie (IVU) sklßdß se z p°ihlßÜen²ch vegetarißnsk²ch svaz∙ a spolk∙. I jednotlivΘ osoby mohou se stßti Φleny. P°edsednictvo sestßvß z 5 Φlen∙ z r∙zn²ch zemφ a to: p°edsedy, tajemnφka, pokladnφka a dvou p°φsedφcφch. Kongresy po°ßdajφ se co t°i lΘta na pozvßnφ spolku nebo svazu v n∞kterΘm stßt∞. LetoÜnφ kongres po°ßdal se v Berlφn∞-Edenu od 9. do 14. Φervence a pova₧uji to za Üt∞stφ, ₧e jsem byl op∞t pov∞°en i s br. Kroczkem zastupovati nßÜ spolek na tomto kongresu. Kdy₧ jsem p°ed t°emi lety dlel na podobnΘm kongresu v KamenickΘm èenov∞, myslil jsem si, ₧e sotva se poda°φ najφti lepÜφ a vhodn∞jÜφ mφsto pro p°φÜtφ kongresy. Dnes pro pro₧it²ch dnech kongresov²ch v Berlφn∞-Edenu musφm p°iznati, ₧e tento kongres p°edΦil v mnohΘm kongres v Kam. èenov∞. Ne₧li budeme lφΦiti zajφmavosti kongresu, zmφnφm se krßtce o Edenu. Eden jest vegetarißnskß osada vzdßlenß od Berlφna 3/4 hod. jφzdy vlakem (asi 50 km). ╚φtß 230 Φφsel a 900 obyvatel. Byl zalo₧en za vedenφm jistΘho pana Wilhwelma v r. 1893. P∙da jeho jest pφsΦitß, mßlo ·rodnß a pro zahradnictvφ velice nevhodnß. Nßsledkem toho, ₧e tehdejÜφ cena za zakoupen² pozemek v rozloze 225 a 1/4 a ha byla pouze 36.000 RM, tedy dosti nφzkß, odhodlali se n∞kte°φ odvß₧livci k jeho koupi, zaΦali p∙du obrßb∞ti a stav∞li d°ev∞nΘ budky jako obydlφ. Na hotovosti m∞li pouze 18.000 RM a nikdo se nenaÜel, kdo by jim n∞co zap∙jΦil na jejich ne·rodnou p∙du. Tak se lopotili v potu tvß°e a₧ vystihli, jak²m plod∙m se v tΘto p∙d∞ nejlΘpe da°φ a tak jejich nßmaha byla alespo≥ z Φßsti korunovßna ·sp∞chem. V jejich zahradßch vidφme ponejvφce jahody, rybφz, angreÜt, hrßch; z ovocn²ch strom∙ da°φ se tam t°eÜnφm a jistΘmu druhu jablon∞, kterΘ u nßs neznßme. Dluh byl pozvolna splßcen a osadnφk∙ stßle p°ib²valo. KoneΦn∞ vystav∞li si tovßrnu na zpracovßnφ a konservovßnφ ovoce, vybudovali si z vlastnφch prost°edk∙ vodovod, majφ vlastnφ konsum a spolkov² d∙m. V tovßrn∞ zpracovßvß se ovoce na marmelßdu a Ü¥ßvy tak, aby nepozbylo konservovßnφm sv²ch v²₧ivn²ch lßtek. Toto konservovßnφ d∞je se tφm zp∙sobem, ₧e rozm∞ln∞nΘ plody a vylisovanß Ü¥ßva zah°φvajφ se ve vzduchot∞sn²ch kotlφch a₧ na 70 stup≥∙ C, pak se jimi plnφ nßdoby, kterΘ se op∞t neprodyÜn∞ uzavφrajφ, usklad≥ujφ a prodßvajφ. Vyrßbφ se tam takΘ z rostlin jφdlo, kterΘmu °φkajφ vegetarißnsk² salßm. Majφ rovn∞₧ svΘ vegetarißnskΘ mßslo, kterΘ je dobrΘ, ale dß se t∞₧ko zasφlati, jeliko₧ snadno p°ichßzφ do tekutΘho stavu. Ve spolkovΘm dom∞ majφ takΘ sv∙j hostinec, ve kterΘm se samoz°ejm∞ podßvajφ jen bezalkoholickΘ nßpoje a vegetarißnskß jφdla. Sßl s jeviÜt∞m pojme asi 400 osob. Po°ßdajφ se v n∞m r∙znΘ slavnosti, divadla a p°ednßÜky. Po ₧nφch, tj. po sklφzni ·rody jdou obΦanΘ osadou s hudbou a pak konß se slavnostnφ hostina. V obci nesm∞jφ b²ti z°izovßny obchody, kterΘ prodßvajφ maso a masnΘ v²robky, dßle alkoholickΘ nßpoje a tabßk. Osadnφci nechovajφ takΘ ₧ßdn²ch domßcφch zvφ°at mimo psa a koΦku. Hnojφ pouze kompostem promφsen²m jen vlastnφmi odpadky. Obec spravuje dru₧stvo. Pozemky nesm∞jφ b²t prodßvßny jednotlivc∙m a jsou vlastnictvφm dru₧stva. Podφlnφk∙m se jejich vklady ne·rokujφ. Jak jsme zjistili, jest v∞tÜina obyvatel∙ v Edenu bezvyznßnφ; majφ sprßvn² nßzor na ₧ivot, kterß se podobß v n∞kter²ch sv²ch Φßstech ₧ivotu v naÜem hnutφ. Rozloha dneÜnφho Edenu jest asi 1400 jiter. Dne 9. Φervence t. r. v 5 h. 42 min. unßÜel nßs vlak k Berlφnu - naÜemu cφli - hotelu Nodrischer Hof. V zahrad∞ jmenovanΘho hotelu setkali jsme se s prvnφmi ·Φastnφky kongresu. Byla to skupina z Lond²ny, k nφ₧ pat°il mn∞ ji₧ znßm² pan Wyatt, kter² sv²m zvlßÜtnφm typem a sympatick²m vzhledem poutal ka₧dΘho. Tento pßn pojφmß vegetarismus tak p°φsn∞, ₧e nenosφ ani obuv ze zvφ°ecφ k∙₧e. Ze zahrady odebrali jsme se do velkΘho sßlu, kde se konal uvφtacφ veΦφrek; sßl byl napln∞n do poslednφho mφsteΦka. P°φtomno bylo asi 500 osob. VeΦφrek zahßjila pφ. Tietzovß p°ednesem ·vodnφ bßsn∞ s vegetß°skou tendencφ. Potom prvnφ p°edseda vegetarißnskΘho sdru₧enφ BerlφnskΘho p. B. Rieger srdeΦn∞ uvφtal vÜechny zahraniΦnφ i mφstnφ zßstupce a vyslovil pot∞Üenφ nad tak hojnou ·Φastφ v dneÜnφ nep°φznivΘ sv∞tovΘ situaci. Po n∞m ujal se slova p. Alex Humboldt, kter² dokazoval, ₧e jedin∞ systΘm vegetarißnsko-hospodß°sk² jest sprßvn². Jen vegetß°sky ₧ijφcφ Φlov∞k jest schopen vφce lßsky k veÜkerenstvu. P°i tΘto ₧ivotosprßv∞ nenφ Φlov∞k schopen brutßlnφch a egoistick²ch myÜlenek. Kdyby lidstvo ₧ilo vegetarißnsky, vymizely by vßlky samy sebou. Jeho °eΦ byla p°eklßdßna do esperanta. President Mezinßrodnφ VegetarißnskΘ Unie in₧. Gumprecht pozdravuje vÜechny a konstatuje, ₧e naÜφ v∞ci se da°φ a ₧e naÜe zdravφ vykazuje znaΦnΘ zlepÜenφ. P°ed 30 a₧ 40 lety poΦala malß hrstka lidφ propagovat a provozovat vegetarißnstvφ. Co nadßvek a v²sm∞chu bylo jim snΘsti! Dnes jest ji₧ jinak. Vegetarißnstvφ jest dnes cen∞no Üirok²mi vrstvami nejen co obrodnΘ hnutφ, ale takΘ lΘka°skß v∞da se k n∞mu p°iklo≥uje a je doporuΦuje. Po n∞m ujal se slova MUDr. Habelt z °φÜskΘho zdravotnφho ·°adu, uvφtal p°φtomnΘ jmΘnem lΘka°skΘ spoleΦnosti a prohlßsil, ₧e hnutφ vegetarißnskΘ jen vφtajφ, proto₧e se jφm zßjmy lidstva zlepÜujφ a p°ßl kongresu mnoho ·sp∞chu. Redaktor "Reformblattu" p. Feix konstauje, ₧e nekrvavß v²₧iva p°ichßzφ Φφm dßl, tφm vφce k platnosti. Vzpomφnß bßsnφka Goetheho, jeho₧ dφla jsou prodchnuta myÜlenkou vegetarismu, tedy lßskou k ₧ivoΦiÜstvu a rostlinstvu. Vzpomφnß osady Edenu u Berlφna, kterß byla p°ed 40 lety na podklad∞ vegetarißnskΘm zalo₧ena a k jakΘmu vzr∙stu dosp∞la dnes. Pan Oluf Egerot, Ükolnφ inspektor z Kopenhagenu, pozdravuje jako pokladnφk Mez. Veg. Unie krßtce p°φtomnΘ, jmenovit∞ p. Saxona z Norska, kter² je ji₧ od mlßdφ vegetarißnem a jemu₧ nebylo zat∞₧ko jako 70letΘmu starci vykonati tak dlouho cestu. Nßsledovaly krßtkΘ pozdravnΘ proslovy delegßta p. Borrendama z Holandska a p . Wyatta z Lond²na, kter² mluvil anglicky a litoval, ₧e nem∙₧e mluviti n∞mecky. Poznamenal, ₧e tento kongres jest nejlepÜφm kongresem mφru z celΘho sv∞ta. Po n∞m promluvil p. Schnitzer z Warnsdorfu a t∞Üil se, ₧e se tohoto kongresu z·Φastnilo takovΘ mno₧stvφ delegßt∙ a host∙ ze vÜech konΦin sv∞ta, co₧ zajistΘ dodß vÜem novΘ sφly k duÜevnφmu boji proti hmota°stvφ. Nebude nikdy lΘpe, pokud se duch sv∞tla nezmocnφ vlßdy na zemi. Abychom toho dosßhli, je nutno, aby ka₧d² zaΦal u sebe. Podotkl, ₧e kdyby se ty r∙znΘ konference a parlamenty sklßdaly z vegetarißn∙, m∞ly by jist∞ positivn∞jÜφ v²sledky. Vzpomφnß Virchova a poukazuje na jeho materialistick² nßzor. U n∞ho duch neexistoval, avÜak dnes slavφ p°ece duch svΘ zmrtv²chvstßnφ. Dot²kß se problΘmu velkom∞st jako nehygienickΘho a konΦφ provolßnφm "Vzh∙ru na venkov!" PotΘ jeÜt∞ krßtce promluvili delegßti r∙zn²ch zemφ, mezi nimi i zßstupce ╚sl. veget. klubu prof. dr. S. Bat∞k, kter² pozdravil kongres Φesky, pokraΦoval n∞mecky a skonΦil Φesk²m "Nazdar!" Mezi jednotliv²mi proslovy ·Φinkovala salonnφ hudba st°φdajφcφ zp∞vy sopranistky sl. BeckovΘ. Kolem 18. hod. byl veΦφrek ukonΦen a ·Φastnφcφ se odebrali na nßdra₧φ, odkud se jelo elektrick²mi vlaky do Oranienburku a odtud omnibusy do Edenu, kam jsme dorazili po p∙l noci. Kdy₧ jsme vystupovali v Edenu p°ed spolkov²m domem, byli jsme mile p°ekvapeni. V∞tÜina obyvatelstva Edenu, shromß₧d∞na v polokruhu s ho°φcφmi pochodn∞mi, uvφtala nßs zp∞vy. Mnoho host∙ dojetφm zaslzelo. Pak jsme se odebrali do kancelß°e, kde nßm byly p°id∞leny noclehy. Nocovali jsme u tamnφch obyvatel∙, kte°φ nßm vyÜli velmi laskav∞ vst°φc a sna₧ili se nßm poskytnouti co nejv∞tÜφho pohodlφ. DruhΘho dne, t. j. 10. Φervence, shromß₧dili jsme se v 6 hod. rßno na tamn∞jÜφm h°iÜti, kde po Φas kongresu v₧dy v tutΘ₧ dobu provßd∞n byl t∞locvik. V 7. hod. jsme posnφdali pod velk²m stanem, kter² tam byl postaven. V 9 hod. zahajuje in₧. Gumprecht, p°edseda I.V.U., kongres a vφtß ·Φastnφky na p∙d∞ Edenu. Generßlnφ sekretß° Felix ujφmß se slova, vzpomφnß zem°el²ch pr∙kopnφk∙ vegetarismu a vyz²vß p°φtomnΘ, aby povstßnφm uctili jejich pamßtku a soust°edili na n∞ myÜlenku po dobu jednΘ minuty, co₧ se takΘ stalo. Na tribun∞ vystoupil starosta Oranienburgu a uvφtal srdeΦn∞ vÜechny °eΦφ n∞meckou, anglickou a francouzskou, zejmΘna pak zahraniΦnφ hosty. Pozoruhodnou byla °eΦ 76tiletΘ sta°enky, ΦilΘho a ΦerstvΘho vzez°enφ, kterß mezi jin²mi pravila: "Jsem 50 let vegetarißnkou. Vychovala jsem 16 zdrav²ch d∞tφ, kterΘ dodnes ₧ijφ a mohu jen vegetarißnskou ₧ivotosprßvu vÜem doporuΦit. V prvnφ °ad∞ musφ se p°izp∙sobiti ₧ena k sprßvnΘmu vedenφ domßcnosti. V jejφch rukou je soust°ed∞na v∙le a moc, aby dala jak v²chov∞ d∞tφ, tak kuchyni sprßvn² sm∞r. Jest znßmou v∞cφ, ₧e v rodinßch, kde se spot°ebuje mnoho masa, vyskytuje se nejvφce nemocφ a ne°estφ. Jedinß cesta k omezenφ infekΦnφch nemocφ jest vegetarißnskß ₧ivotosprßva". Ke konci svΘ °eΦi nabßdala vÜechny ₧eny, kterΘ jeÜt∞ nezformovaly svou domßcnost, aby tak uΦinily, ₧e vbrzku poznajφ blahodßrn² vliv tohoto kroku. Po nφ promluvil Dr. Ude, kter² ve svΘ °eΦi poukßzal na to, ₧e jen vegetarismus je s to zdolati dneÜnφ neut∞ÜenΘ pom∞ry. VypoΦφtßvß kolik potravy spot°ebuje domßcφ zvφ°e chovanΘ na zabitφ. Konstatuje, ₧e 80% potraviny spot°ebovanΘ zvφ°etem jde na zmar. Ty spot°ebuje zvφ°e samo a jen 20% zφskß se ve form∞ masa. Vegetarismus znamenß spojenφ s p°φrodou a jejφmi zßkony. ProhlaÜuje, ₧e ka₧dß rodina mß b²ti ·zce spjata s p∙dou, mß mφti svΘ vlastnφ obydlφ a pozemek, aby mohl b²ti ka₧d² jejφ Φlen produktivn∞ Φinn². Na to promluvili: zßstupci veget. spolk∙ z Argentiny a zßstupci vegetarißnsk²ch spolk∙ z Lond²na. Po ob∞d∞ byla v p°φrod∞ sehrßna velmi zajφmavß divadelnφ hra: "Apolonius z Tyany". Je to hra o 6 obrazech z dob Kristov²ch od K. Bartesa. Jeliko₧ tato se hodφ takΘ pro naÜi scΘnu, avÜak nenφ jeÜt∞ tiskem vydßna, za₧ßdali jsme autora o jejφ zaslßnφ, co₧ nßm on takΘ p°islφbil. Pro zajφmavost uvedu struΦn² ·ryvek hry: Apolonius, syn bohatßch rodiΦ∙, pro₧il svΘ mladφ v rodnΘm m∞st∞ Tyany v Kappadozii. Vzd∞lßvßn byl v sousednφm m∞st∞ Tarsu. V 16 letech p°iklonil se k pythagorejskΘ ₧ovotosprßv∞, kterΘ z∙stal v∞ren po cel² sv∙j ₧ivot. Na sv²ch cestßch dostal se takΘ k babylonsk²m a s·zsk²m mag∙m V m∞st∞ Ninus p°ipojil se k n∞mu jist² Damis z Assyrie, kter² se mu stal nerozluΦn²m spoleΦnφkem. Damis byl takΘ autorem denφk∙, podle kter²ch pozd∞ji Filostratus sepsal Apoloniovu biografii. Z Babylonu odebral se Apolonius do Indie, navÜtφvil krßle Praotesa a na druhΘ stran∞ Hipasis, brahmany, kde se zdr₧el 4 m∞sφce. Zde prohloubil svΘ v∞d∞nφ a poznatky taj∙ indickΘ moudrosti pod vedenφm vrchnφho kn∞ze Jarchase. PotΘ vrßtil se op∞t do Babylonu a odtud cestoval do Ninive a p°es Cypry do Jonie. Na svΘ cest∞ zachrßnil m∞sto Ephesus od moru. V ╪φm∞ se v∞°ejn∞ postavil proti pronßsledovateli filosof∙ Neronovi. NavÜtφvil takΘ èpan∞lsko a na zpßteΦnφ cest∞ p°iÜel do AthΘn, kde byl zasv∞cen do tamnφch mysteriφ. V Egypt∞ seÜel se s pozd∞jÜφm cφsa°em Vespasianem, otcem cφsa°∙ Tita a Domitiana. Na cest∞ z Alexandrie navÜtφvil jeÜt∞ gymnosofisty na Hornφm Nilu. Po r∙zn²ch cestßch dostal se do nejnebezpeΦn∞jÜφ doby svΘho ₧ivota. Kdy₧ jej zaΦal krut² °φmsk² cφsa° Domitian pronßsledovati pro domn∞lou velezradu, dostavil se Apolonius dobrovoln∞ k °φmsk²m soud∙m, aby alespo≥ zachrßnil svΘ p°ßtele. Äaloba mu kladla za vinu, ₧e vede zvlßÜtnφ ₧ivot, ₧e se jinak oblΘkß, ₧e nosφ dlouhΘ vlasy, ₧e se nechßvß uctφvat od lidφ jako B∙h, ₧e p°edpov∞d∞l m∞stu Ephesu mor a ₧e zavra₧dil chlapce, aby z jeho vnit°nostφ prorokoval p°φÜtφmu cφsa°i. Cφsa° Domitian na°φdil zvlßÜtnφ slavnostnφ soudnφ p°elφΦenφ, kterΘmu sßm p°edsedal. Apolonius obhßjil se skv∞lou °eΦφ a byl osvobozen. ScΘny v divadelnφ h°e "Apolonius z Tyany" byly z p°ekladu Baltzerova zpracovßny K. Bartesem a byly u p°φle₧itosti VIII. mezinßrodnφho vegetarißnskΘho kongresu v Edenu sehrßny na jeviÜti v p°φrod∞.
|
