Paní kojí v restauraci dítê. Nabízí mu prs, ale dítê nechce a nechce. Pohrozí mu tedy: "Vem si ho a papej nebo to dám tomu pánovi, co sedí naproti!"
"Tak co, pane Fidrbajz, jak úçinkují ty prá¿ky, které jsem vám p⌐edepsal?" "No, dosaváâ nic nepozorojo, pane dochtor. Asi se tá ¿katolka v b⌐ocho e¿çe nerozmoçela ..."
"Æe se nestydíte, takovÿ mladÿ a æebráte!" "Proç bych se mêl stydêt? Já jen zastupuji svého dêdeçka, kterÿ si vybírá dovolenou!"
Dopadne¿ s krávou jako mladej Boleslav! Taky ji dával tranâák, sly¿ela zprávy "Bíbísí" o nemoci ¿ílenÿch krav a skoçila chudêra pod splav!
Pozdê v noci jdou manæelé parkem. Najednou je p⌐epadne tlupa po zuby ozbrojenÿch cikánû. Manæelka zaçne k⌐içet: "Pepo! Proboha nebrañ se, byl by to rasismus!!!"
Lord se vrací p⌐edçasnê z lovu domû. P⌐ekvapenÿ komorník se táæe: "P⌐icházíte pro nové náboje, pane?" "Nikoliv, Jamesi, pro nové psy."
"To vy jste tu postavili toho snêhuláka?" "To není snêhulák, on tu çeká na tramvaj."
Viola dohrála na klavír Mozartovu Malou noçní hudbu a ptá se sladce svého muæe: "Mám je¿tê nêco p⌐idat?" "Ano," na to dychtivê choƒ, "veçe⌐i!"
Na jedné párty se baví dva p⌐átelé: "Tady je ale mladého masa, co?" "Jo, jo," vzdychne p⌐ítel, "bohuæel mám s sebou svou vlastní starou konzervu."
Dvê prodavaçky se baví za regálama. P⌐ibêhne t⌐etí a povídá: "Holky, v obchodê jsou zákazníci!" "Tak buâme potichu, oni zase odejdou!"
"Tati, co to bylo ta doba kamenná?" "No, æe v¿echno bylo z kamene." "Opravdu? A to i televize?"
Telefonuje pacientka z lázní p⌐ítelkyni: "P⌐edstav si, Julço, æe uæ jsem shodila t⌐i kila!" "To je vynikající," ⌐íká dobromyslnê p⌐ítelkynê, "jenæe p⌐i tvé váze znamenají t⌐i kila asi tolik, jako stokorunová sleva z ceny mercedesu..."
Potká paní chlapeçka: "Proç tak hodnê pláçe¿?" "My máme dnes doma ⌐ízky s bramborovÿm salátem." "Aha, a ty to nemá¿ rád?" "Mám, ale netrefím domû."
Oskar nese od hodiná⌐e staré veliké pendlovky. Na rohu do nêj vrazí podnapilÿ muæ, porazí ho a hodiny se rozbijí. "Nemûæe¿ dávat pozor, oæralo?" "A nemûæe¿ ty zase nosit náramkové hodinky jako kaædÿ normální çlovêk?"
¢ine si to pán na dámskou toaletu, ale toaletá⌐ka ho zastaví: "Pane, to je jen pro dámy!" "A co myslíte, paní, pro koho já to mám?"
Drazí páni, drahé dámy, drahé potraviny, drahÿ benzin, ale vædyƒ vlastnê v¿echno je drahé ... Tak by mêli politici zaçínat své projevy!
P⌐ijde smrtka k chlápkovi a zazvoní. Chlápek otev⌐e a ⌐íká: "Neber si mê, já jsem je¿tê mladÿ, mám dvê dêti, velkou kariéru, manæelka to stejné." Smrtka se na nêj podívá a odsekne: "Uhni, já jdu pro k⌐eçka."
"Mami," vyzvídá malá Linda," je táta také ná¿ p⌐íbuznÿ?" "Ale ov¿em, dítê, je to tvûj otec, mûj manæel, dêdeçkûv syn. Proç se ptá¿?" "No," rozváænê na to holçiçka, "abychom ho zbûhdarma neæivili..."
"Umírám æízní," volá manæel. "Na stole stojí dæbán s vodou," upozorñuje laskavá choƒ. "Ale to jsme si nerozumnêli. ₧íkal jsem, æe mám æízeñ, a ne, æe se chci koupat."
"Co mám dêlat?" æádá p⌐ítelkyni o radu Sabina, "manæel mê s oblibou poplácává po pozadí jako klisnu." "Snadná pomoc," míní kamarádka, "zkus sem tam vyhodit levou zadní."
"Vçera jsi mêl u sebe dva tisíce. Mohl bys mi laskavê vysvêtlit, kam se podêly?" "Dal jsem je jednomu velmi dûstojnému starci." "No, dobré srdce jsi mêl vædycky. A co dêlal ten sta⌐ec?" "Stál za barpultem."
"Miluji tê!" "Já tebe taky!" "Chci bÿt jen po⌐ád s tebou!" "Já taky!" "Jmenuji se Pepa." "Já taky."
"Tak co - jak se líbila maska dceru¿ky?" "Ani se neptejte," mávne rukou matka, "¿koda penêz! Klidnê mohla jít v tom prouækovanÿm pyæamu za trestance..." "Proç?" "Protoæe tam stejnê celÿ ples odsedêla."
"Letos," sdêluje jobovku çeskÿ podnikatel, "nemûæeme na dovolenou na Tenerife, musíme myslet na na¿e dluhy." "Ale zlato," doporuçuje restituovaná milostivá paní, "copak bychom na ty dluhy nemohli myslet na pláæi v Purto de la Crus?"
P⌐ijde Va¿ek na pracák a mluví s ú⌐ednicí. Ta se ho vyptává, co by chtêl asi dêlat. Ten zaçne dumat, vrtí se na æidli, potom vykulí oçi a vyhrkne: "Chtêl bych dêlat topiçe v letním kinê!"
"Proç se vlastnê chce¿ dát rozvést, Vêro?" "Protoæe se mûj muæ kaædou noc ve dvê budí, v polospánku se obléká a chce jít domû!"
"Ví¿, proç v domovech dûchodcû neexistuje ¿ikana a mazáctví?" "To teda nevím." "Protoæe nikdo neví, za kolik to má..."
"Proçpak nemá¿ domácí úkol?" ptá se uçitelka æáçka. "Protoæe jste vçera vypadala hroznê ¿patnê, takæe jsem si myslel, æe budete mít ch⌐ipku a zûstanete doma v posteli."
Povídá pán sleçnê, çekající na trolejbus: "Sleçno, çekáte zbyteçnê, ten trolejbus jezdí jenom ve svátek." "To je fajn, já mám zrovna dneska jmeniny!"
Potkají se dva. "S çím obchoduje¿?" "Obchoduji s holubama, je to fajn k¿eft! Ráno je prodám a veçer je mám v¿echny zpátky. A tak to jde po⌐ád dokola!"
Zákon p⌐ímé úmêry: Çím více budeme pracovat, tím vêt¿í budeme mít sráæky z platu, abychom uæivili ty, které nikdo k práci nedostane!
"Vêci se koneçnê zaçínají mênit k lep¿ímu." "A co, prosím tê?" "No ... z právního chaosu se koneçnê vyvinula spravedlnost, kterou si mûæe¿ koupit za peníze."
Jde zfetovanÿ pankáç po pláæi a p⌐ed ním leæí na zemi zlatá rybka. Nechtênê do ní kopne, rybka spadne do vody. Za chvilku vyplave a ⌐íká: "Æes byl tak hodnÿ a zachránil mi æivot, splním ti jedno p⌐ání." Pankáç se znechucenê otoçí: "Chcípni!"
"Ivo, proç vy si nedáte do zahrádky stra¿áka?" "A na co? Dopoledne je tam moje æena, odpoledne já."
Pedofilní maniak vede devítiletou holçiçku do lesa a ta ⌐íká: "Strejdo, ale já se potmê v lese bojím." "Copak, tobê se to mluví, ale já pûjdu zpátky sám."
Nezletilÿ kluk p⌐ijde do baru a poruçí si u barmanky velkÿ rum. "Ty ses zbláznil, chlapçe, chce¿ mne dostat do maléru?" "Snad pozdêji, sleçno, nejprve ten rum!"
Na plese osloví mladík dámu v letech. "Prosím vás, slíbila jste nêkomu p⌐í¿tí tanec?" "Ne," zvolá dáma nad¿enê. "To je super, mohla byste mi pohlídat víno?"
"Helenko, co bude¿ dêlat o prázdninách?" "Chci se prakticky zdokonalit v sexuální vÿchovê."
V práci mistr honí dêlníka: "Tak dêlej! Dêlej, aƒ je to hotové." Dêlník mu odpovídá: "Nehoñ mê, nejsem na útêku, ale v práci."
"Çloveçe, vy ten podnik vedete od deseti k pêti," rozçiluje se jeden z drobnÿch akcioná⌐û na ⌐editele. "No a za co myslíte, æe jsem od p⌐edstavenstva placen?"
P⌐ijde pán do obchodu a povídá: "Chtêl bych æenê koupit kalhotky." "Jakou barvu," ptá se prodavaçka. "No," na to zákazník, "çernou, pokud máte. Víte, chci manæelku poslat do tunelu pê¿ky, tak aby tam nebyla vidêt."
Æena s kufrem mezi dve⌐mi soptí zlostí: "Vícekrát uæ mne nikdo nedostane, abych ¿la va⌐it na skautskÿ tábor. To je hotové peklo, nedá se to vydræet!" "A proç, prosím tê?" ptá se manæel. "Musela jsem tam plnit Bob⌐íka mlçení."
"¢éfe, mám pro vás dvê zprávy, jednu dobrou a jednu ¿patnou. Kterou chcete sly¿et d⌐ív?" "Tu ¿patnou." "Va¿e manæelka vám zahÿbá s celÿm p⌐edstavenstvem." "A teâ tu dobrou?" "V¿ichni si ji pochvalují."
V psychiatrické léçebnê zvoní telefon a nêjakÿ muæ se ptá: "Prosím vás, neutekl vám v noci nêjakÿ blázen?" "Neutekl, proç se ptáte?" "Nêkdo mi unesl manæelku ..."
"Pane Bure¿i, kam vedete ty pivovarské valachy?" "Domû. Moje Saskie stále chtêla, abych sehnal nêjakÿ ¿ikovnÿ potah na gauç."
P⌐ijede dcera z chmelové brigády, utahaná vejde do svého pokojíku, lehne na postel, dá nohy k sobê a vydechne:"koneçnê u sebe!"
"Nejvíce medvêdû jsem nast⌐ílel v Africe," chlubí se jeden lovec. "Ale v Africe," odporuje posluchaç, "p⌐ece æádní medvêdi nejsou." "No jo," odfrkne lovec, "teâ uæ ne."
Do obchodu vbêhne æenská, v obou rukách nákupní ta¿ky a dole obleçená jen do kalhotek, a ptá se vedoucího: "Prosím vás, nena¿la se tady suknê, které se dræely t⌐i dêti?"
Psychiatr ⌐íká pacientovi: "Çlovêçe, vædyƒ vy klamete svoji manæelku?" "No a kdo jinÿ ji má klamat?"
Za na¿ich mladÿch let se, Janiçko, jezdívalo na dlouhé svatební cesty a ne jako dnes," pouçuje babiçka vnuçku. "To má¿ p⌐ece úplnê jedno, babi. Dnes se zase jezdí çastêji."
"Paní, je to tady bezpeçnÿ podnájem? Jsem totiæ zlatníkem a mám velice cenné ¿perky." "Mûæete bÿt naprosto klidnÿ. Mûj manæel je uæ t⌐i roky v base a je¿tê bude sedêt jedenáct let."
"Medarde," obrací se ⌐idiçka na svého chotê na sedadle smrti, "nezdá se ti, æe to tvoje auto je çím dál línêj¿í?" "Ani se mu nedivím," odfrkne manæel, "zkus povolit ruçní brzdu."
"Proç si myslíte, æe jedu na koni poprvé?" diví se Tadeá¿. "Protoæe na nêm sedíte obrácenê."
"Prosím vás," ptá se muæ sotva se dræící na nohou, "kde je tady Svaz abstinentû?" "Jdete se zapsat?" táæe se obçan. "Ne, vy¿krtnout."
Manæelka podnikatele pí¿e z hor manæelovi: "Vím, æe má¿ hodnê práce a nemûæe¿ mi psát dlouhé dopisy, ale mnê staçí, kdyæ mi po¿le¿ rovnou ¿ek."
Mocnÿ feudál cestuje po svÿch pozemcích. Najednou spat⌐í v davu çlovêka, kterÿ je mu velmi podobnÿ. Kÿvne na nêho a ptá se ho: "Neslouæila nêkdy tvoje matka na mém zámku?" "Ne, vÿsosti, ale mûj otec."
"Tak jsem sly¿el, æe prÿ jsi vynalezl nêjakou novou figuru p⌐i tanci..." "To je nesmysl - to jsem si jen chyt⌐e utíral pot z çela!"
Do hotelového pokoje se dívá jakÿsi muæ klíçovou dírkou. Vtom se na chodbê objeví druhÿ. První na nêho volá: "Pojâte se podívat - tam je krásná æenská!" "Tak mê laskavê pusƒte dovnit⌐. To je totiæ moje æena!"
"Paneboæe," vzdychne si. V tom se ozve od stolu p⌐edsedy: "₧íkal jsem ti, chlapçe, oslovuj mne klidnê Va¿ku!"
Pan Lito¿ si stêæuje svému dlouholetému p⌐íteli: "Va¿ku, ta moje æena je hrozná. Takovÿ æivot s ní se nedá vydræet. Já snad nebudu mít pokoj od ní ani po smrti" "A proç myslí¿?" ptá se Va¿ek. "P⌐edstav si jenom, æe my máme rodinnou hrobku !"
"Paní Lauro, vyjdete s mêsíçním platem svého muæe?" "Copak o to," uji¿ƒuje hospodyñka, "s platem vyjdu, ale s mêsícem ne. Vædycky mi alespoñ tÿden p⌐ebÿvá."
Heslo: Dokázali jsme, æe to dokáæem, má svou logiku. Dokazovat, æe jsme to nedokázali, to se snad ani nemusí!
"Nyní budou svêdkové u soudu dostávat zvlá¿tní ponauçení," sdêluje Oskar Hynkovi. "Zvlá¿tní ponauçení?" diví se Hynek. "A co to bude?" "Pokud zde promluvíte, tak jen na vlastní nebezpeçí!"
P⌐ijde zájemce na ú⌐ad práce a povídá: "Chtêl bych dêlat ministra pro hvêzdná souhvêzdí." "Ale pane, my p⌐ece æádná souhvêzdí nemáme." "A to vadí? Vædyƒ spravedlnost také nemáme a ministra jo ... "
"Musím pochválit va¿i dceru, paní Boæenko! To byly nádherné tóny houslí, které se od vás vçera linuly otev⌐enÿm oknem!" "Dêkuji! Bohuæel to nebyla na¿e Vêra, ale gramofonová deska!"
"Jak se cítí¿, Milu¿ko, ve svém novém zamêstnání?" ptá se p⌐ítelkynê Jarka. "Jako v ráji, jako v ráji ..." "Fakt?" "Jo, çekám, æe mê kaædou chvíli vyæenou ..."
"Radko, jak jsi p⌐i¿la na takovÿ nesmysl, æe tvûj brat⌐íçek je nerost?" "Sím, paní uçitelko, protoæe on nám neroste a neroste."
"Co mám ⌐íci noviná⌐ûm?" ptá se tiskovÿ mluvçí náçelníka poté, co auto hlídky havarovalo. "Oznamte jim, æe na¿i lidé byli okamæitê na místê nehody."
Chce-li se ¿éf para¿utistû zbavit nêkterého vÿsadká⌐e, ne⌐ekne mu: "Má¿ padáka!", ale upozorní ho slovy: "P⌐i p⌐í¿tím seskoku nedostane¿ padák!"
"Sandro," æádá pedagoæka, "⌐ekni nám, co se teplem roztahuje a zimou zkracuje?" "Sím," vstává vyvolaná æaçka, "prázdniny. V létê trvají dva mêsíce, v zimê jenom tÿden."
"Kam ¿el Jarou¿?" "Hledat Atlantidu." "Blázen! Copak u nás není dost pêknÿch æenskÿch?"
"Pane vrchní, p⌐ed hodinou jsem si u vás objednal láhev vína!" "Klid, pane, buƒte trpêlivÿ, çím star¿í víno, tím je lep¿í."
"Kolik máte teâ dûchod, pane doktore?" "A víte, æe nevím, pane docente?" "Jak to?" "Víte, manæelka s ním hned zaplatí nájem za byt."
Ptá se zákaznice trhovkynê: "Co stojí ta vajíçka?" "Kus po pêti korunách, pouze ta naƒuklá jsou po korunê." "Tak mi têch pêtikorunovÿch t⌐icet naƒukejte!"
Sedlák p⌐istihl svého çeledína, jak leze s lucernou na pûdu. "Kam jde¿ s tou lucernou?" "Na pûdu za nevêstou." "Kdyæ já jsem chodil za holkou, tak jsem chodil bez lucerny!" "Já jsem si to hned myslel, jak jsem panímámu poprvé uvidêl."
Maminka odvádí malého æáçka od zav⌐ené ¿koly se slovy: "Tak tady to vidí¿, jakÿ jsi blbec, ani neví¿, æe má¿ prázdniny!"
Opilec se potácí ulicí, vrazí do pana ¢matolána a ptá se: "Kde tady bydlí Pavel Zvolánek?" "Sousede, vædyƒ to jste vy!" "To já vím, ale nevím kde bydlím."
P⌐ímo z baru dopravili hosta na záchytnou stanici. "Çlovêçe, vædyƒ vy jste bez pracovního pomêru!" "To snad ne, pane doktore, já pracuji se sklárnami." "Ale to nemáte nikde zapsané!" "Já jenom extérnê. Oni láhve vyfukují a já zase vysávám."
"Prosím tê, nespravil bys mi hodinky?" "A proç? Já nejsem hodiná⌐." "Ale se¿, vædyƒ se¿ po⌐ád v práci a dêlá¿ hodiny." "No jó, tak ty hodinky ti mûæu leda tak rozbít kladivem, se kterÿm dêlám ty hodiny..."
"Jak to," ptá se uçitelka malého Járy, "æe jde¿ tak pozdê do ¿koly?" "Já jsem se málo nasnídal, tak jsem se je¿tê vrátil domû."
"Dêti, to je neuvê⌐itelné, jak jste ti¿e." "Tatínek usnul." "Æe aspoñ jednou jste tak ohleduplné." "No, my çekáme, aæ mu doho⌐í mezi prsty cigareta."
"Jakÿ sport byste mi, pane Huberte, doporuçil na zhubnutí?" "Jízdu na koni. Znám p⌐ípad, æe jeden ztratil za tÿden t⌐icet kilo." "Ne⌐íkejte!" "Váænê. Spadl z konê tak ne¿ƒastnê, æe mu museli amputovat nohu aæ nad kolenem."
"Otec nám um⌐el loni, têsnê p⌐ed Vánocemi." "No jo, asi chtêl u¿et⌐it za dárky."
Víte, co to jsou smí¿ené pocity? No, to kdyæ va¿e tchÿnê padá do propasti ve va¿em novém autê.
"Co na mne tak hledí¿, jako bys mne neznal?" "P⌐ipomíná¿ mi linoleum, zelenÿ jsi uæ teâ a pod stolem bude¿ co nevidêt!"
"Bernarde, mûæe¿ p⌐ísahat," lísá se Johana, "æe má¿ rád jenom mne?" "Jistê," p⌐iznává bez muçení Bernard. "Tak p⌐ísahej!" "P⌐ísahám, æe mám rád jen a jen tebe, poçkat, málem bych zapomnêl na jablkovÿ ¿trûdl."
"Tenis je vynikající sport." "Já vím. Takovÿm sportem si jednak mûæe¿ vydêlat velké peníze, jednak se p⌐es nêj dostat i do vysoké politiky!"
Ve vagónê metra sedí vedle star¿ího pána malÿ kluçina, kterÿ neustále popotahuje. Pán uæ je z toho nervózní a ptá se: "Nemá¿ kapesník?" "Mám, ale nepûjçím!"
Dûstojník se ptá vojáka: "₧eknête mi, mêl jste nêkdy angínu?" Voják na to odpoví: "Bohuæel, p⌐i nejlep¿í vûli si jména v¿ech dêvçat nepamatuji."
Leæí pán na louce, je teplo, pán je obleçenÿ, na zádech má ruksak a kolem poletují mouchy. Co má pán v ruksaku? Padák.
P⌐ijde pacient k léka⌐i a ten se ho ptá: "Co vás ke mnê p⌐ivádí?" "Pane doktore, já jsem homosexuál." "Boæíçku, jémináçku, a já jsem zrovinka tak neuçesanÿ..."
Babiçka ODS a babiçka ÇSSD: "Ví¿, æe se mi ten Klaus tak líbil v té vázance, æe bych ho hned chtêla za manæela?" "A já za syna!" ⌐íká druhá. "Coæe? Za syna a proç?" "Protoæe bych jej mlátila od rána do veçera, aby tolik nelhal!"
P⌐ijde sleçna Hedvika na jízdárnu. "Chci si najmout jezdeckého konê," projevuje své p⌐ání, "jak dlouho na nêm mohu jezdit?" "Jo, sleçno," podrbe se ve vlasech koñák, "zaplaƒte si hodinu a ostatní si domluvte s tím konêm."
Rychle jedoucí taxiká⌐ ⌐íka pasaæérovi: "Proç se rozçilujete, sám jste ⌐íkal, æe chcete bÿt co nejrychleji v nemocnici!" "To ano, ale nemíním tam zûstat!"
"Samueli, uæ jsi nêkdy p⌐emÿ¿lel o tom, proç tê rodiçe posílají do ¿koly?" "Mockrát, paní uçitelko, ale æádnÿ rozumnÿ dûvod mne nenapadá."
P⌐i¿el prezident hokejového klubu na trénink mançaftu a tam ani noha. "Co to má znamenat?" ptá se jednatele. "Víte, ¿éfe, kluci jsou momentálnê na boxerském tréninku. Poslednê jsme sice o branku vyhráli, ale byli jsme biti jako æito."
Chlapeçek v olomoucké zoologické zahradê plivá rozlobenê na vlka. Maminka ho napomíná: "Ale Pavlíçku, proçpak to dêlá¿?" "Vlka nemám rád, protoæe seæral babiçku!"
"Uæ jsem vás nêkolikrát upozorñoval," rozçiluje se majitel firmy, "abyste nepili na pracovi¿ti! Kolikrát vám mám je¿te opakovat, æe za rohem má mûj syn hospodu!"
P⌐ibêhne malÿ Karlík k sousedce: "Tatínek vás prosí, jestli byste mu pûjçila t⌐i lahve piva." "A kdy mi je vrátí?" "Hned jak je vypije."
"Pepíçku, p⌐í¿tí rok uæ bude¿ ve druhé t⌐ídê, a to uæ bude¿ smêt utírat nádobí." "Tak to já radêji propadnu ..."
Rozmlouvá Omar s Alláhem: "Co pro tebe znamená tisíc let?" "Pouhou vte⌐inu." "A tisíc dolarû?" "Pouhÿ desetník." "Mohl bys mi ty dolary dát?" "Ano, ale vte⌐inu poçkej!"
Dva blázni se na vÿletê v de¿ti p⌐ikryjí koly, naçeæ se za chvíli ozve: "Na mê leje víc neæ na tebe!" Druhÿ si prohlédne kola a hlásí: "No jo, ty vole, vædyƒ tobê chybí dva dráty!"
P⌐i¿la pacientka k léka⌐i, ten si ji prohlíæí, mê⌐í, váæí: "Jste tak tro¿ku zakrslá ..." "???" "P⌐esnê ⌐eçeno, podle váhy byste mêla mít tak pêt metrû!"
"Sleçno, znáte Ludolfovo çíslo?" "Jistê, akorát si teâka nevzpomenu, jak jsou p⌐i tom nohy."
"Nerozçiluj se," uklidñuje jeden poslanec druhého. "Jak se nemám rozçilovat, kdyæ o mne v tisku pí¿ou takové læi!" "Opakuji ti, nerozçiluj se! Buâ rád, æe o tobê nepí¿ou pravdu!"
"Sleduji pozornê politické debaty a dospêl jsem k názoru, æe v¿echny potvrzují jen jedno ... " "A to co?" " ... jak vzdálení jsou çe¿tí politici bêænému æivotu."
"Ví¿, na co doplatili obyvatelé obce U Sabotû?" "Naç?" "Na to, æe v jejich rajónu nemêl chalupu æádnÿ vÿznamnÿ potentát!"
Vypráví Kamil p⌐íteli: "Ná¿ hráç se plnou rychlostí rozjel proti soupe⌐i, jejich obránce se rozjel proti nêmu a v plné rychlosti se çelnê srazili. To ti byla rána. To ti bylo hroznÿ..." "No a co puk, vydræel to?"
Tak dlouho sly¿el slova: koalice, privatizace, diskriminace, aæ to popletl a zaçal ⌐íkat: deratizace, kanalizace ...
Na Karlovê mostê osloví æebrák se dvêma klobouky kolemjdoucího: "Pane, dejte almuænu nebohému starci!" "Naçpak máte dva klobouky?" diví se chodec. "Zaçalo se mi da⌐it, tak jsem si otev⌐el filiálku."
"Kdyæ jsem na toho lva namí⌐il, vzp⌐íçila se mi kulka v závêru pu¿ky a rána nevy¿la." "Jak to, æe vás ten lev neseæral?" "Mêl jsem ¿têstí, æe jsem narazil zrovna na vegetariána."
Johny p⌐ijde ze ¿koly a volá: "Tati, mûæu si nalét skleniçku té tvé whisky?" "Jistê," praví otec, "jindy se také p⌐ece neptá¿!" "Kdyæ ale já dnes tu fla¿ku nemûæu najít!"
Na rovném úseku sjel autobus do p⌐íkopu. "Jak se to mohlo stát?" ptá se policista ¿oféra. "Nemám tu¿ení, zrovna jsem vybíral jízdné!"
Jáno¿ík bohatÿm bral a chudÿm dával. Proto ho povêsili za levé æebro. Co se stane s çlovêkem, kterÿ chudobnÿm bere a bohatÿm dává? Stane se p⌐edsedou Fondu národního majetku!
"Kdo uzná, æe udêlal chybu, je moudrÿ," vysvêtluje uçitel æákûm. "A kdyæ nêkdo neuzná, æe udêlal chybu, je ...Kdo to ví?" "Prosím," hlásí se Kája, "tak je poslanec."
"Ví¿, jakÿ je rozdíl mezi válkou a mírem?" "Ne." "Kdyæ se lidé navzájem zabíjejí, to je válka, a kdyæ jeden druhému nedá æít - to je mír."
"Koneçnê jsem p⌐imêl Zuzanu, aby ⌐ekla ano," chlubí se zamilovanÿ mládenec p⌐íteli. "Fajn, a kdy bude svatba?" "A proç? Já se jí jen zeptal, zda nechce se mnou na Kanárské ostrovy."
"Pane doktore, pokaædé kdyæ se napiju alkoholu, stává se ze mne nymfomanka a skoçila bych na prvního chlapa!" "To nic, milostivá! Pojâte, dáme si nejd⌐íve skleniçku na posilnênou, a pak si o va¿em problému v klidu popovídáme."
Víte proç musí mít æena o nêco vêt¿í IQ neæ kûñ? Aby p⌐i mytí schodû nevypila vodu z kÿble.
"Tento rok jsme se æenou u¿et⌐ili na dovolenou a jeli jsme na Kanárské ostrovy." "A jaké dojmy jste si odtamtud p⌐ivezli?" "Moc ¿patné. Zvlá¿tê æena. Stále nás srovnávala s têmi, kte⌐í si na takovou dovolenou nemusí vûbec ¿et⌐it!"
"Ta moje holka," stêæuje si Vendelín, "snad nerozezná konê od osla ..." "A to ti vadí?" diví se p⌐ítel. "₧ekla ti snad, æe jsi kûñ?"
"Co dostanou va¿e dêti k Mikulá¿i?" "Nic, copak kradu? Nafouknu v p⌐edsíni pytlík od mouky, udêlám ránu a ohlásím dêckám: "Nadílka se nekoná, Mikulá¿ se právê zast⌐elil."
Zvoneçek zacinká a manæelé Anÿzovi vstoupí do obÿváku. S údivem hledí na vánoçní stromeçek, ale i na lustru obê¿enou babiçku. "Teda Aneæko," povídá uznale pan Anÿz, "tak nádhernÿ dárek jsem od tchÿnê opravdu neçekal."
"Tak, pochlub se kamarádûm, Anto¿i. Kdy bude¿ zabíjet?" "Zabíjet? Vædyƒ æádné prase nemám." "Ne? Tak proç se po⌐ád potí¿ jako vrata od chléva?"
"Pepíçku, kdo ti pomáhal s domácím úkolem?" "Tatínek." "Tak mu vy⌐iâ, æe Wolker byl Ji⌐í a né Johny."
Pane poslançe, jak mám rozumêt va¿im slovûm, æe z celé politiky máte nejradêji æranice?
"Tati," vyzvídá Jarmil, "co to znamená, kdyæ nêkterÿ muæ ⌐ekne o æenê, æe je plno¿tíhlá?" "To znamená," praví rozváænê otec, "æe ten muæ je gentleman."
"¢éfe," hlásí stráæmistr Hájek, "máme dêsnÿ prûser." "Do prdele, jak to mluvíte!" zlobí se náçelník, "na na¿em oddêlení se mluví slu¿nê."
"Pane doktore, mûj muæ má nêjakou divnou nemoc, mohl byste ho vy¿et⌐it?" Doktor manæela vy¿et⌐í a povídá: "Máte pravdu, paní, má kvadratickou nemoc." "A to je jaká?" "Má chuƒ na druhou."
"Proç ⌐íkáte úçetnímu T⌐íko⌐ánovi para¿utista?" "Protoæe k nám p⌐i¿el z pêti míst, kde v¿ude dostal padáka."
Cestovatel na jednom z tichomo⌐skÿch ostrovû se ptá domorodce: "Nebojíte se lézt na ty vysoké palmy a sbírat kokosové o⌐echy?" "Sbírá je za nás vítr ..." "A co kdyæ vítr nefouká?" "To je potom ¿patná úroda."
Stojící muæ na⌐íká nad hrobem: "Proç jsi mi to udêlal? Jaké by to bylo krásné, kdybys æil." Stará dáma stojící u vedlej¿ího hrobu se zeptá: "Ubohÿ pane, byl to vá¿ otec nebo syn?" "Ne, paní, byl to první muæ mé æeny."
Vlk v auto¿kole si na⌐íká: "Ne a ne udêlat ⌐idiçskou zkou¿ku! Po⌐ád se dívám na chodce jako na ovce ..."
"Nejstra¿nêj¿í vêc na svêtê je alkohol," míní pan Suchar. "Znám hor¿í," mávne rukou Lojza hru¿ka, "æízeñ!"
"Ví¿, kterÿ sedací nábytek je nejdraæ¿í?" "Vím. Ministerská k⌐esla. Na nê doplácí v¿ichni dañoví poplatníci."
Çlovêçe, jestli to nebude tím triçkem s BMW, æe kaædou chvíli p⌐i zkou¿ení vybuchnu.
"Kdyæ jsme volili dne¿ní poslance, mêli plné hlavy a prázdné penêæenky. Dnes je to naopak."
"Kde máte toho krásného papou¿ka?" ptá se host. "Po zdraæení telefonních poplatkû jsme ho museli dát pryç," p⌐iznává se smutkem v hlase paní Monika, "kdykoliv jsme ode¿li do práce, tak si telefonoval s p⌐ítelkyní v Brazílii."
P⌐ijde Rom do nemocnice a hledá svoji æenu. Na chodbê potká léka⌐e a ptá se ho: "Pán primár, pod ktorÿm doktorom leæí moja æena Aranka?"
Baví se dva o æivotním prost⌐edí. "Je to fakt," ⌐íká jeden, "p⌐íroda pomalu odumírá. Na zemêkouli uæ máme první mrtvé mo⌐e."
"Musím vám ⌐íct, paní hostinská, æe po va¿em pivu mám hlavu celou pitomou!" "Jo, pane, vædycky to není v tom pivu. Nêkdy také záleæí na té hlavê!"
Manæel volal ze spaní Jarmilu. Manæelka Æofie ho ráno obviñuje z nevêry. "Jarmila, to je p⌐ece kûñ, na kterého jsem vsadil v nedêli v Chuchli." Za tÿden p⌐ijde manæel domû, æena mu podává dopis: "Pí¿e ti ten tvûj kûñ."
"Tak jsem koupil æenê knihu: Jak ¿et⌐it v domácnosti," svê⌐uje se Filip. "A jak to dopadlo?" zajímá se Karel. "¢patnê. Zakázala mi kou⌐it a pít pivo."
"Pane, kdy mi koneçnê vrátíte têch deset tisíc? Sliboval jste, æe to nebude pûjçka nadlouho!" "V¿ak taky nebyla, utratil jsem ji za dva dny!"
Tak ti, Brigito ⌐eknu, æe jsem se ti musel podívat do obçanky, protoæe uæ vlastnê, p⌐es ty tvoje nánosy naplácanÿch mejkapû nevím, jak vlastnê skuteçnê vypadá¿.
"Kam mám povêsit ten novÿ obraz, kterÿ jsme dostali od rodiçû?" "Tady na tu zeâ. Kladivo, skoby, sádra jsou na sk⌐íni. Obvazy a peroxid jsem ti uæ také p⌐ipravila."
V noci zvoní telefon. "Haló, je to telefon çíslo 987 45 31?" "Ne, tohle je telefon 784 23 65" "ò, to se omlouvám, æe jsem vás probudil." "Ale to nic, stejnê mi zvonil telefon."
Psychicky naru¿enÿ obçan vstoupí do cukrárny. "Prosím kilo svíçkové." "Ale pane, my p⌐ece maso vûbec nevedeme...", povídá ustra¿enê vedoucí. "No - to je ov¿em va¿e chyba. Pamatujte si, æe ztrácíte zákazníka!"
Milu¿ka chce mermomocí studovat, matka jí domlouvá: "Muæskÿ se tê nebudou ptát na vzdêlání, ti mají radêji hloupêj¿í dêvçata!" "Ale kdepak, maminko," povídá Milu¿ka, "dnes uæ to takové není jako za tvÿch mladÿch let!"
"Kdyæ tak sleduji po⌐ad RISKUJ, zji¿ƒuji, kolik vzdêlanÿch, chytrÿch a pohotovÿch lidí máme ve v¿ech moænÿch profesích." "Tak sis urçitê v¿iml i toho, æe tam dosud nebyl nikdo z vy¿¿ích politickÿch kruhû."
"Ta moje Milka," prohodí k p⌐íteli Radim, "je jako çokoláda." "Tak opálená?" "Ne, také samé æebro."
"Mami," chlubí se Bohuslav, "dnes jsme se u rybníka v¿ichni koupali bez plavek." "Opravdu?" diví se rodiçka, "a byly tam i holçiçky?" "To nevím, my jsme byli v¿ichni nazí."
"Mist⌐e," ptá se spoleçnice Richarda Gereho, "kolik jste mêl za svûj æivot milenek?" "To je mi ale otázka," vrtí hlavou slavnÿ herec, "jednak jsem byl po celÿ æivot své æenê vêrnÿ.., a pak jsem ty dva popsané zápisníky ztratil."
Paní uçitelka ve ¿kole ⌐íká: "Tak, dêti, vymyslete nêjakou vêtu, která obsahuje slovo ananas." P⌐ihlásí se Deæo a ⌐íká: "Fotr utekl do Kanady a na nas se vysral."
Instruktor v auto¿kole se ptá æákynê, co je to jednosmêrná ulice. "Jednosmêrná ulice...to je taková ulice, ve které mûæe bÿt chodec p⌐ejet zezadu..."
"Dcero nezdárná," lomí matka rukama nad dospívající dcerou, která p⌐i¿la aæ o pûlnoci, "kde jsi byla? Okamæitê se svlékni a do postele ..." "Uæ zase?"
"Kdyæ jsem p⌐i¿el domû," stêæuje si pan Jalovec po Vánocích kolegûm, "vedle sk⌐ínê stála ustrojená boroviçka a ve sk⌐íni stál nahÿ soused Jedliçka."
Ptá se primá⌐ p⌐ed operací sest⌐içky: "Tak, co v¿echno dnes máme?" "Máme tu dva lehké p⌐ípady. Bouraçka na dálnici s utræenou rukou a pád z le¿ení. A jeden têækÿ p⌐ípad. Je to pan Mrfous, kterÿ doma odmítl umÿt nádobí."
"Vy jste ale pêknê opilí," oslovuje Oskar své kamarády, "co oslavujete?" "Svou silnou vûli a abstinenci. Pozít⌐í to budou uæ t⌐i dny, co nepijeme"
"Kolikrát tê mám prosit, abys mi vrátil peníze?" "A kolikrát tê mám prosit zase já, abys mi je pûjçil!"
"Çetl jsi o ¿kodlivosti alkoholu?" "Jo, çetl." "A p⌐estal jsi pít?" "Ne, p⌐estal jsem jen çíst."
P⌐ijde matka s dcerou k léka⌐i a ⌐íká: "Pane doktore, nepodíval byste se na moji dceru, proç má tak vyt⌐e¿têné oçi?" Doktor si ji prohlédne a ⌐ekne: "Povolte ji gumiçku ve vlasech."
"Jitu¿, já mám váænou obavu, æe mê mûj manæel nemiluje." "Jak si na to prosím tê p⌐i¿la?" "Uæ 10 let se nevrátil domû."
V¿ichni dostanete poznámku za vyru¿ování, kromê Kropáçka, kterÿ jak vidím, zrovna spí...
Prochází se spolu po parku de¿tivÿm a nevlídnÿm veçerem, aæ ona s nadêjí, leç hlasem nesmêlÿm, napovídá: "A ty, Vládíku, ty nemá¿ doma sbírku známek?" "Mám," povzdychne on, "ale manæelka mi ji nepûjçí."
P⌐ijede dêda mráz do Somálska a na zádech má velkÿ pytel cukroví. Sebêhnou se kolem nêj dêti a volají: "Dêdo Mrázi, dej nám cukroví!!!" A dêda Mráz je odbÿvá: "Ne,ne, ne, to je jen pro dêti které dob⌐e papají."
Na hradê se pokazilo WC. Dlouho nemohli sehnat instalatéra. Kdyæ koneçnê p⌐i¿el, ptá se: "Kde je ten hajzl?" "Gusta? Tak ten odletêl do Moskvy." "Ten ne, myslel jsem ty dvê nuly." "Tak ty odletêli s ním."
"Pamatuj si, Jarmilo, æe pivo je mûj tekutÿ chléb." "To chápu, Viléme, ale proto je¿tê nemusí¿ chodit domû aæ ráno jako peka⌐i!"
"Proç si balí¿ ten padák, Jeníçku? ₧íkal jsi, æe jde¿ na schûzku s Ma⌐enkou?" "Kdyæ ona, maminko, bydlí v dvaadvacátém poschodí." "Tak jsou tam p⌐ece schody a vÿtah." "To ano, ale já nikdy nevím, kdy se její manæel mûæe neçekanê vrátit."
"Mám se svléknout, pane doktore?" nakrucuje se Hana. "Není t⌐eba," vrtí uçenou hlavou zprivatizovanÿ medicinman, "vidêl jsem vás vçera na plovárnê."
"Jen se podívejte, pane inæenÿre," svádí Petra, "jak jsem krásnê opálená." "Paráda," chválí rekreant, "jenæe já bych radêji vidêl, kde opálená nejste."
"Ludvíku," táæe se paní uçitelka, "jaké jste mêli o prázdninách poçasí?" "To vám nemohu ⌐íct," odmítá dotázanÿ æák, "maminka mi zakázala mluvit sprostê."
Vlçí rodinka si koupila televizor. V¿ichni mêli radost, jenom starÿ vlk hudral: "Nestaçí nám vlastní hloupost, je¿tê se musíme koukat na tu lidskou?!"
"Mami," vyzvídá na pláæi Otakar, "co jsou to ty podmínêné reflexy?" "T⌐eba kdyæ jde kolem na¿eho sluneçníku pêkná æena," vysvêtluje matka, "tak tvûj mírnê obézní tatíçek automaticky vtáhne b⌐icho."
"Vá¿ manæel je potápêç? Vidím, æe uæ druhÿ den loví u mola mu¿le." "Kdyby mu¿le. P⌐edvádêl se p⌐ed mladÿmi holkami, skoçil po hlavê do vody a vypadly mu t⌐etí zuby."
"Pane vrchní, v té polévce plavou dvê mouchy." "A co mají dêlat? Kdyby jich bylo dvanáct, hrály by vodní pólo."
Setkají se t⌐i trampové: "Já budu tÿden pod ¿irákem," povídá první. "Já çtrnáct dní pod stanem," povídá druhÿ." "Já mêsíc pod zámkem," dodá t⌐etí.
Pacient leæí na operaçním stole. Tÿm je p⌐ipraven, ale çeká se. Çtvrthodina, pûlhodina, hodina ... Koneçnê vchází zá⌐ící primá⌐: "V po⌐ádku, ¿ek je krytÿ! Mûæeme zaçít operovat!"
Sedí chlapeçek na kraji propasti a bulí. P⌐ijde k nêmu pán a ⌐íká: "Chlapeçku, proç tak bulí¿, co se ti stalo?" Chlapeçek: "No mê tam do propasti spadl chleba." Pán: "No to je blbÿ, byl s máslem, viâ." Chlapeçek: "Ne s mámou."
Povídá kamarád kamarádovi: Kdyæ zajdu do sklípku, tak æena se mnou t⌐i dny nemluví." "A chodí¿ tam çasto?" "Kaædÿ t⌐etí den."
Novomanæelé z miliardá⌐skÿch kruhû dostali jako svatební dar rentgen. Na udivenÿ dotaz dostali tuto odpovêâ: "To jste dostali na to, abyste se mohli ukázat lidu v pravém svêtle."
"Babiçko," táæe se Regina "na co má¿ dvoje brÿle?" "Tak tyhle mám na blízko," vysvêtluje sta⌐enka, "a ty s tou kulatou obrouçkou na dálku." "No jo," zamyslí se holçiçka, "ale co kdyæ nêkdo stojí uprost⌐ed?"
"Pane P⌐emysle," adresuje svûj dotaz do Receptá⌐e jedna televizní divaçka, "kdy takovÿ chlap vlastnê zestárne?" "P⌐esnê v okamæiku," odpovídá oblíbenÿ moderátor, "kdy mu p⌐estane vonêt æena, a zaçne vonêt hnûj na zahrádce."
"Heç," chlubí se Marie, "ná¿ tatínek je o hlavu vy¿¿í neæ ten vá¿." "To je toho, ofrñuje se kamarádka, "ná¿ je zase o b⌐icho ¿ir¿í."
Dêda si zkou¿el v prodejnê obuvi boty. Kdyæ se ohnul, nechtíc si prdnul. "Promiñte," omlová se prodavçce. "To nic dêdo, aæ vám ⌐eknu, kolik ty boty stojí, tak se poserete..."
"Jediné," sdêluje Bruno ¿tamgastûm, "co moje æena neumí va⌐it, je gulá¿." "Ale to je vÿborné," míní jeden z piva⌐û s pênou u huby. "To si jen myslíte," vzdychne æenáç, "ona totiæ nic jiného neva⌐í."
Chodila po pláæi bosá aæ ke krku, jen na nêm mêla krejçovskÿ metr. "Nová móda?" zajímal se Augustÿn. "Ani ne," zubila se kráska, "léka⌐i sice doporuçují opalovat se, ale jen s mírou."
"Pane doktore, já jsem trvale v erekci. Aƒ dêlám co dêlám, viset mi nechce ..." Doktor ho prohlédne a povídá: "Hm, s tím nic nenadêlám. Vy totiæ máte tak krátkÿ úd, æe vám prostê viset nemûæe ..."
"Pane," volá hostinskÿ, "vy si vypijete dvanáctku a odcházíte si, jako by se nechumelilo..." "No a?" diví se host. "Snad si nemyslíte, æe se budu po jednom pivê potácet?"
Táæe se vêzeñskÿ inspektor vêznê: "Proç jste tady, Mazánku?" "No, to je otázka. Pro svoji víru!" "Pro jakou víru?" "Já totiæ vê⌐il, æe noçní hlídaç je na druhé stranê obchodního domu!"
Manæelskÿ pár se dostal do nebe. P⌐ezkou¿ení h⌐íchû dopadlo v¿elijak a pak do¿lo na tresty. Za kaædÿ zálet bylo píchnutí jehlou. Manæelku píchli desetkrát. Ptá se, co je s jejím manæelem? "Buâte bez obav, paní, uæ je na ¿icím stroji."
Paní z okresního mêsta p⌐ijela na vesnici za lidovÿm léçitelem a ptá se: "Nevíte o nêjakém vhodném prost⌐edku proti tlou¿ƒce?" "Jo, paní, brambory." "Jíst?" "Kdepak, okopávat."
Instruktor para¿utistického sportu se ptá posluchaçe svého kursu: "Co udêláte, jestliæe se vám neotev⌐e padák, kdyæ zatáhnete za krouæek?" "Pomyslím si, æe mám je¿tê sedm vte⌐in, abych se nauçil lítat."
Opilÿ muæ jde po mostê a ptá se stráæníka: "Pane stráæníku, mohl byste mnê ⌐íci, co je to tam dole ælutého?" "No p⌐ece mêsíc." "Propána, jak jsem se mohl dostat tak vysoko!"
Na bále vyzval mladÿ muæ sleçnu k tanci. Po chvilce pronese: "Vê⌐íte, æe jsem se nauçil tançit podle televize?" "Vê⌐ím. Také tancujete s poruchami."
"Proç jsi tak smutnÿ?" "Ale ...bude mi padesát." "To je p⌐ece radostná událost, ne?" "Spí¿ ne. Protoæe kdyæ jako padesátník hledám zamêstnání, mám stejná práva jako Æid v koncentráku."
Povídá rozçilenê teta Chróstalka ve stodole: "A s tím svÿm vêçnÿm pitím uæ bêæ k çertu, Arno¿te!" "No jo, ¿el bych, ale nemûæu vêçnê otravovat tvého bratra."
"Co zaçali dávat v televizi seriál Dobrá Voda," stÿská si Havel, "nechce se moje æena jinak milovat neæ 'na koníçka'. Co s ní?" "Jen ji nechte, po⌐ád je to lep¿í, neæ kdyby po vás celÿ den rajtovala."
Stêæuje si paní p⌐ítelkyni: "Chci chodit do ¿koly a manæel mi odmítá koupit uçební pomûcky." "A co je to za ¿kolu?" "Auto¿kola. A pot⌐ebuji auto!"
"Jak si p⌐edstavujete ideální æenu?" ptá se pan Ka¿tan pana Æaluda. "Mêla by bÿt pohledná, inteligentní, aby umêla va⌐it, cizí jazyky, vystupovat ve spoleçnosti ..." "Ano," zarazí ho pan Ka¿tan, "obças çlovêku neu¿kodí zasnít si."
"Uæ prÿ budeme mít témê⌐ ideální ekonomiku." "Jak jsi na to p⌐i¿el?" "No, ceny budeme mít jako na západê a platy jako na vÿchodê!"
"Karle, kam jde¿ s tím ohromnÿm kufrem?" ptá se kamarád. "Ale, manæelka mê vyhodila z bytu..." "To udêlat mê, tak ji zabiju!" "No a co si myslí¿ æe nesu v tom kufru?"
"Sprosƒák je to!" ¿tká dívenka a usedá k matce. "Ptal se, jestli umím tançit..." "Ale to snad není tak stra¿né..." "Je! On se ptal aæ kdyæ jsme dotançili!"
Podepisují se vÿplatní listiny. Kdyæ p⌐ijde na ⌐adu policajt Staña, udêlá t⌐i k⌐íæky a povídá: "Karle, to je zajímavé, tak dlouho spolu slouæíme a doteâka jsem nevêdêl, æe se jmenuje¿ stejnê jako já."
"Pet⌐e, proç vede¿ toho konê po schodech?" "A co s ním mám dêlat, kdyæ nesná¿í jízdu vÿtahem?"
Povídá léka⌐ pacientovi: "Kdyæ trpíte nespavostí, p⌐edepí¿i vám prá¿ky, které staçí na çtrnáct dní." Nemocnÿ ihned reaguje: "Tak dlouho p⌐ece nemohu spát, pane doktore!"
Baví se dvê æeny v trolejbuse: "Podívejte se na ty dva mladíky, ani jeden nepustí tu babiçku sednout!" "Za to mûæe vÿchova v rodinê! Ná¿ Béâa, kdyæ uæ nevstane, tak se aspoñ stydí!"
"A na kanárskÿch ostrovech budu chodit na nuda pláæ, aƒ mê lidi vidí, jak mê Pámbûh stvo⌐il," kategoricky povídá Svêtla svému choti. Ten se na ni podívá a pak prohodí: "Snad zfu¿oval?"
"Optimalizovat poçet státních ú⌐edníkû? Proboha, o co mê to æádáte, to mám propou¿têt vlastní p⌐íbuzné?"
"Mêl jsem tureckÿ gulá¿, manæelka turecká játra a dcera tureckÿ ⌐ízek. Jak jste p⌐i¿li na nápad uspo⌐ádat den tureckÿch specialit?" "Snadno. Ten pes se totiæ jmenoval Sultán."
"Jak to, æe pijete uæ t⌐etí sklenku vína, kdyæ vám doktor povolil jen jednu dennê?" "Tahle uæ je na 30. çerven 2010!"
Muæ v tramvaji k sousedovi: "Ta dne¿ní mládeæ je ale nevychovaná." Soused tázavê: "Proç, vædyƒ vás pustili sednout?" "No jo, ale manæelka stojí."
"Franti¿ku, kdy se u mê zastaví¿?" "Aæ bude¿ sama." "To myslí¿ jako sama doma?" "Ne, sama na svêtê!"
"Kamaráde, pot⌐ebuju nutnê peníze, ale nevím, kde bych je mohl sehnat." " To rád sly¿ím, uæ jsem se lekl, æe si chce¿ pûjçit ode mne."
"Dovolená je na krku," stÿská si Iveta, "a já zjistila, æe se nemohu dostat do plavek. Co byste mi radila?" "Jen dvê vêci," na to paní ¢atajdlová," buâ dietu... anebo nudapláæ."
P⌐ijde Francek Mí¿kú domû, zmlátí æenu, se⌐eæe dêcka, roz¿típe stûl, rozmlátí kredenc, ut⌐e si çelo rukávem a zvolá: "Hergot, to byla ale æízeñ!"
Ohroæují nás dvê závaæné kalamity. V lesích nás trápí kûrovec, na ostatním území vláda.
Na televizní obrazovce probíhá p⌐ehlídka finalistek soutêæe Miss çeské republiky. "Já," clubí se pan Vejvara, "mám p⌐esnê stejné míry jako loñská vítêzka. Akorát æe to co ona má p⌐es prsa, mám já p⌐es pupek."
Jeden ná¿ emigrant ve své závêti odkázal na¿í republice kus Sahary. Premiér vyslal skupinu expertû, aby to tam spravovali. Za t⌐i mêsíce obdræel telegram vedoucího skupiny následného znêní: "Po¿lete písek, stop."
Pan Grmola si postavil vilu jak hrad a s velkou pÿchou ji ukazuje kamarádûm. Ti se diví: "A kde má¿ koupelnu?" "Na co koupelnu?" diví se Grmola. "Na¿e rodina si mûæe dovolit jet dvakrát do roka k mo⌐i."
"Ukázal jsi tatínkovi to tvoje vysvêdçení?" "Je¿tê ne, mami. Poçkám, aæ si po veçe⌐i sedne k televizi. To uæ bude línÿ vstát a jít si pro ⌐emen."
P⌐átelé ⌐ekli Omarovi: "Tvoje æena Hinda ztratila rozum." Omar chvíli p⌐emÿ¿lel a potom odpovêdêl: "Nemohla rozum ztratit, protoæe æádnÿ nemá."
"To jsou bludy," mávne pêstênou ruçkou Kamila, "podívejte se t⌐eba, takovÿ jelen, seæere trávy, a mûæe jen jednou za rok. A pak s diví, æe mu stará nasadí parohy."
"Jsi první," ¿eptá v náruçí milého, "první a jedinÿ, kterého miluji ..." "Vê⌐ím ti, miláçku ..." "To jsem ráda. Ti p⌐ed tebou mi nevê⌐ili."
"Byl jsem u vás na WC a na¿el jsem tam nêjaké tajné spisy. Nemá¿ strach, æe by toho Zeman ze sociální demokracie mohl zneuæít?" ptá se známÿ p⌐íslu¿níka BIS. "Vylouçeno, k nám Zeman ze sociální demokracie na WC nechodí!"
"Æe se nestydí¿," vyçítá æena manæelovi, "p⌐ijít domû v pêt hodin ráno! Celou noc jsem ani oka nezamhou⌐ila!" "No...a ty si myslí¿, æe já jsem v té hospodê snad spal?"
"Tati," osloví ho synek, "komu mám vê⌐it, rádiu nebo paní Vonáskové odnaproti?" "P⌐ijde na to, oç jde."
"To jsou dnes pomêry!" rozçiluje se pan Sko⌐ice po p⌐íchodu z nákupu. "V trafice mi dali fale¿nou stokorunu!" "Ukaæ, jak vypadá?" je zvêdavá paní Sko⌐icová. "Uæ ji nemám, platil jsem s ní u ⌐ezníka."
Opilÿ muæ p⌐i¿el pozdê veçer domû. Zûstal stát v obÿváku a koukal jak se kolem v¿echno toçí. Manæelka se ptá: "Karle, ty si nepûjde¿ lehnout?" "Hík ... pûjdu, hík ... jen co pojede kolem mne postel."
Ve vala¿ském ¿enku zhaslo svêtlo. Asi deset minut uæ v¿ichni sedí potmê a Jura Klásek vzdychá: "Tak tomu ⌐íkám pech. Proç zrovna já uæ musím mít zaplaceno"
Zákaznice se ptá ⌐ezníka: "Je tem mozeçek skuteçnê çerstvÿ?" "Ano, paní, je¿tê vçera lu¿til k⌐íæovku!"
"No, v rozhlase upozorñují, æe je venku hodnê smogu, ale paní Vonáskovou jsem zaslechl, jak ⌐íká do telefonu: "P⌐ijâ, vzduch je çistÿ."
"Co je to vÿmêna názorû?" "Kdyæ p⌐ijde¿ k ¿éfovi s vlastním názorem a p⌐inese¿ si nazpêt jeho názor."
"Mûj manæel je 110% abstinent." "Jak je to moæné?" "Pije jenom vodu... a tu si je¿tê ⌐edí."
Tramvaj sebou trhla a sleçna, stojící u dve⌐í, neudræela rovnováhu a dosedla do klína sedícímu muæi v nejlep¿ích letech. Celá zçervenala vstala a omlouvá se: "Promiñte, já myslela, æe uæ stojí." "Bohuæel, sleçno, to byl jen klíç od domu..."
Kamarádi vyvlékli z baru svého zcela opilého kolegu. Postavili ho a on spadl. Znovu ho postavili a znovu spadl. Jde okolo pán radí jim: "Zkuste ho postavit obrácenê, zatím ho stavíte na hlavu."
Potkaly se dvê dámy celé zafaçované. Ptají se navzájem, co se stalo? Ta první: "Jela jsem autem, chtêla jsem se vyhnout babiçce a vjela jsem na strom!" "Já jsem se zase chtêla vyhnout dítêti a spadla jsem z gauçe!"
"Jaká byla svatební cesta na Kanárskÿch ostrovech?" vyzvídá Viktorie na Emanuele. "Skvêlá. Já i manæel jsme se vrátili s úplnê jinÿm partnerem!"
"Kdybys vêdêla, jak chutná tenhle sÿr, tak bys mê nechala na pokoji," ⌐íká my¿ koçce. "No dob⌐e, já tedy poçkám, aæ jej sní¿!"
"Jak vidím," povídá dívka sebekriticky, "tak se vám se mnou moc dob⌐e netançí, æe?" "Není to nejhor¿í," povídá leæérnê taneçník, "ani mi to nep⌐ijde, já v pivovaru válím sudy."
Na ulici se potkají dva známí: "Tak co je u vás nového?" "Åle, zakládám sñatkovou kancelá⌐." "A jakÿ má¿ základní kapitál?" "Çty⌐i dcery."
Gynekolog vy¿et⌐uje elegantní dámu v nejlep¿ích letech. Diagnóza je jasná, ¿eptne tedy s úsmêvem: "Mám pro vás radostnou zprávu, paní Labská ..." "Sleçna, pane doktore, sleçna!" "Sleçna? Potom to sdêlení zase nebude tak radostné ..."
P⌐ijde moderátor za ⌐editelem a ⌐íká: "Pane ⌐editeli, já si myslím, æe nedostávám takovÿ plat, jakÿ si doopravdy zaslouæím." "No to je pravda, ale p⌐ece vás nemohou nechat chcípnout hlady."
Proç je venku tolik hezkÿch æenskÿch? Protoæe ty nej¿karedêj¿í jsme si natahali do baráku my!"
Pán bydlí sám. Bolí ho v krku a vzpomnêl si, æe o patro níæ bydlí léka⌐. Zvoní u bytu a p⌐i¿la mu otev⌐ít krásná æenská. Ptá se ¿eptem: "Je pan doktor doma?" Dáma taky ¿eptem: "Není! Pojâte dál!"
"Vçera se v hospodê Jarda popral za ODS s Karlem za ÇSSD a oba si po⌐ádnê rozbili ústa," sdêluje Jan Ládíkovi. "Tak tomu se ⌐íká malá politika," p⌐ikyvuje na to Láâa. "P⌐i té velké z obou stran padají jen kyselé úsmêvy!"
Host: "Pane vrchní, jedná se skuteçnê o rybí polévku?" Çí¿ník: "Jistê, pane, sám jsem vidêl kucha⌐e, jak do ní lil vodu z akvária.
Johana: "æe má¿ rád jenom mne?" "Jistê," p⌐iznává bez muçení Bernard. "Tak p⌐ísahej!" "P⌐ísahám, æe mám rád jen a jen tebe, poçkat, málem bych zapomnêl a jablkovÿ ¿trûdl."
U pokladny kina: "A je ta veselohra dobrá?" "To je slabé slovo. Nedávno ji dávali v televizi a pacientûm v jednom ¿pitále na p⌐edmêstí z toho popraskaly ¿tychy."
"V sobotu," vypráví kolega, "jsem vidêl v cirkuse krasojezdkyni, která dovedla jezdit pod bêlou¿ovÿm b⌐ichem anebo jen zavê¿ena na jeho boku." "To je toho," mávne pêstênou ruçkou Nina, "to já dokázala uæ kdyæ jsem na konê prvnê sedla."
Za totality obírali lidi stát jak to ¿lo. Jeden si vzal domû ¿roubovák, druhÿ vrtaçku, ú⌐edník propisku a kopírák ... A nyní nám to stát a na¿e milovaná vláda mnohonásobnê oplácí.
"P⌐ejete si jídelní lístek?" táæe se çí¿ník. "Na co by mi byl?" odmítá host, "já uæ hlady nevidím"
"Dêdeçku, chlubí se Lubor, "dnes jeden chlapec cestou do ¿koly spadl do bláta, v¿echny dêti se mu smály, jen já ne." "To bylo od tebe hezké," míní spokojenÿ dêdeçek, "a kdo byl ten ne¿ƒastnÿ hoch?" "Jak to kdo?" diví se LUBOREK, "p⌐ece já."
Ptal se jeden známÿ lufƒák strÿce Jak¿e, jak sa da⌐í jeho synûm. Strÿc Jak¿ú, táta sedmi synû, odpovêdêl: "Toæ ten nejmlad¿í, Joæa, se oæenil a ti ostatní synci se mají dob⌐e."
"Proç se z vládních míst nêco nedêlá proti obezitê národa?" durdí se Maxmilián. "Jak to, nedêlá?" diví se kolega, "a co stále stoupající ceny potravin?!"
"Tati, letos budeme mít na Vánoce spousty cukroví ..." "Jak to ví¿, Honzíçku?" "Sousedka ⌐íkala paní P⌐esliçkové, æe na¿e maminka uæ mêsíc peçe s listono¿em."
Jedou dvê kostry na motorce a jedna se ptá té druhé: "Proç má¿ na krku ten náhrobní kámen?" "Åle, minule mê zastavili policajti a chtêli doklady."
Vojáci p⌐erovnávali munici. Jde kolem star¿í muæ a povídá: "Vojáci, neházejte tak s tou municí, to znám p⌐ípad, æe vybuchla a dvanáct jich vyletêlo do vzduchu." "No jo, ale to se nám stát nemûæe, nás je jenom ¿est."
"Nêkterá prohlá¿ení na¿ich politikû velmi ¿et⌐í mé tepelné zdroje," çílí se Robert p⌐ed Lojzkem. "To bych rád vêdêl jak?" "Jednodu¿e. Po jejich prohlá¿ení se tak rozçílím, æe je mi horko, i kdyæ se teplomêr blíæí k nule!"
Martina sedla prvnê na konê, rozhlédla se a otázala: "Prosím vás, trenére, a jak se tam kope zpáteçka?"
"Miláçku, povídej o nêçem. T⌐eba na co zrovinka myslí¿?" "Kruci¿, já jsem zapomnêl dneska podat Sportku a ráno to uæ urçitê nestihnu."
Manæel se vrátil na Novÿ rok dosti zmoæenÿ ze silvestrovské zábavy. "Kolik jsi toho vypil?" vyçítá mu manæelka. "Jak si to mám pamatovat? Vædyƒ to bylo loni!"
"Uæ jste to sly¿el? Od prvního budou protestovat dûchodci, kte⌐í çty⌐icet let poctivê budovali socialismus." "Co budou dêlat?" "Odmítnou brát dûchod od zkorumpované vlády."
"Jestliæe tu útratu okamæitê nezaplatíte," vyhroæuje hostinskÿ, "zavolám policii." "Naivko," prohodí insolventní host, "vy si opravdu myslíte, æe to za mne ten polda zatáhne?"
"Co se tak mraçíte, pane kolego?" "Nedivte se, na nedêli p⌐edpovídali v televizi d鿃, já se vypravil na vÿlet, a ono skuteçnê pr¿elo!"
Chlapeçek pobíhá po pláæi, najednou p⌐ibêhne k tatínkovi a táhne za sebou spodní díl dámskÿch plavek. "Zatracenÿ kluku," rozçiluje se otec, "kde jsi to sebral? Okamæitê mê na to místo zaveâ!"
Mladá paní má váæné podez⌐ení, æe ji její muæ podvádí. Rozhodne se potrápit jej æárlivostí. "Co bys mi ⌐ekl, miláçku, kdybych ti sdêlila, æe tê podvádím s tvÿm nejlep¿ím p⌐ítelem?" "No," usmêje se on shovívavê, "⌐ekl bych, æe jsi lesbiçka."
Vyçítal jeden známÿ podnikatel své æenê: "Kdybys umêla va⌐it, tak jsme mohli propustit kucha⌐ku." Jeho æena mu jenom odsekla: "Kdybys byl lep¿í milenec, tak jsme mohli propustit ¿oféra ..."
"Kdo je to soukromÿ podnikatel?" "Soukromÿ podnikatel je çlovêk, kterÿ má státní koncesi na okrádání lidí a státu."
"Sly¿el jsem, æe si poslanci sníæili platy z vedlej¿í çinnosti." "Jak to z vedlej¿í çinnosti?" "Jen se podívej na zasedání snêmoven a uvidí¿, æe vêt¿ina z nich si do snêmovny jen odskakuje ze své hlavní profese!"
Jede Felix Slováçek po Praze na koni, druhého vede za sebou na provaze. "Kam cváláte?" vyzvídá policista na k⌐iæovatce. "Do rozhlasu." "A na co máte toho druhého o⌐e?" "Já totiæ na Václaváku p⌐estupuji," informuje muzikant.
"Co myslí¿, jakÿ je rozdíl mezi monackÿm kníæectvím a na¿í republikou?" "To nevím." "Æádnÿ." "Jak to, æádnÿ?" "Tam mají na okrádání lidí kasíno a u nás jsme na to vymysleli kupónovou privatizaci!"
"Miláçku, kdyæ jsem sama, pustím si televizi a myslím na tebe." "A p⌐i kterÿch programech nejçastêji?" "P⌐i Gumácích."
"Pane doktore" táæe se nevê⌐ícnê Dobroslav, "jsou ty tolik propagované pilulky na zhubnutí opravdu úçinné?" "A jak," usmívá se udræbá⌐ lidskÿch têl, "musíte je v¿ak nejménê desetkrát dennê rozsypat po koberci a pak pêknê sviænê sesbírat."
"Tak co, Va¿íku, uæ se ten tvûj Honzík nauçil mluvit?" "Jo, nauçil. Teâ ho uçíme, aby vydræel alespoñ chvilku dræet hubu!"
"Nevím, proç se tak stále dereme do NATO, i kdyæ na to nemáme! A uæ vûbec mi není jasné, p⌐ed kÿm nás má vlastnê chránit?" "P⌐ece p⌐ed na¿í vlastní vládou, ne?"
Jakÿ je rozdíl mezi svêdkem, soudním znalcem a ústavním soudcem? Svêdek je osoba, která událost vidêla, ale nerozumí jí. Znalec nic nevidêl, ale rozumí tomu. ùstavní soudce je çlovêk, kterÿ nic nevidêl, niçemu nerozumí, ale o v¿em rozhoduje.
Sedí Roman u potoka s prutem na ryby. "Uæ jsi nêco chytil, synku?" ptá se otec, kterÿ právê p⌐i¿el. "Já nelovím ryby, tati, já jenom zkou¿ím, jestli jsou tvoje hodinky skuteçnê vodotêsné."
"Tak co, dostal jsi ten p⌐íspêvek?" ptá se Vá¿a Honzíka. "Kdepak," vrtí Honzík hlavou. "A proç se tak ¿ƒastnê usmívá¿?" "Ale to zdûvodnêní je napsáno na tak krásném papí⌐e, tak krásnÿm písmem a bez hrubÿch chyb, æe to çlovêka musí potê¿it!"
V Somálsku se snaæí ú⌐ady vyvrátit fámu, æe obyvatelé jsou hubení. Zaçalo váæení obyvatel. ù⌐edník hlásí: "80kg, 86kg, 90kg,...dal¿ích deset na váhu!"
"Ten tvûj p⌐ítel je úplnê trapnÿ," stêæuje si manæelka. "Neustále nosí tu medaili za stateçnost. Copak musí svou stateçnost neustále ve⌐ejnê demonstrovat?" "Ale jdi, podívej se na mê, já p⌐ece také stále nosím snubní prstÿnek ve⌐ejnê."
"Zloçin se asi musí vyplácet." "Proç myslí¿?" "Protoæe jinak by tolik çeskÿch politikû neusilovalo v¿emi prost⌐edky o své znovuzvolení."
Baví se dva horníci v hospodê: "Ty, ví¿ æe Jackson má dítê?" "Ne, já ty chlapy z odpolední smêny moc neznám."
Dvê staré paní sedí v parku a povídají si. "Kdyæ p⌐ijde manæel domû v dobré náladê, ⌐íká mi brouçku ..." "Vædyƒ vám uæ je p⌐es sedmdesát!" "V¿ak manæel mêl dobrou náladu naposledy p⌐ed çty⌐iceti lety."
Pan Dobrk se vrátil z dovolené na Jadranu. Rozçilenê vkroçil do cestovní kancelá⌐e, vÿhruænê ukázal na plakát a ⌐íká: "Pustÿ podvod! Klamání ve⌐ejnosti!" "Jak to myslíte?" "Tahle blondÿnka, co je na plakátu, na Jadranu nebyla!"
Rozhnêvanÿ nájemník z teheránské periferie p⌐ibêhl k sudímu: "Kadi, mûj domácí mi musí vrátit çást çinæe, protoæe jsem po dvou letech bydlení zjistil, æe nemám v bytê koupelnu!"
"Kde ide¿, Eræika?" "Na bál." "A na ço bere¿ zo sebou to dieƒa v perinke?" "No do tomboly, preca."
Æeny milují zví⌐ata - li¿ku na krku, jaguára v garáæi, lva v posteli a vola na sluæební cestê!
Pouçuje otec syna: "Kolikrát ti mám, Radku, p⌐ipomínat, æe se ne⌐íká, æe ptáci odletají na zimu do homosexuálních krajin, ale do teplÿch krajin?"
Kolegynê a kolegové, jako senátor musím po pûl roce çinnosti konstatovat, æe bychom mêli za tu nudu dostat p⌐idáno...
Matka ok⌐ikla dceru, která hodila æebrákovi celou stokorunu: "To mu musí¿ dávat tolik?!" "Ale, mami, vædyƒ je to mûj t⌐ídní uçitel!"
"Járo, sly¿ela jsem, æe tê odsoudili za zpronevêru dvaceti tisíc?" "Ale teta, to je úplnÿ nesmysl! Proç bych zpronevê⌐oval dvacet tisíc, kdyæ v¿ichni vêdí, æe jsem si p⌐i privatizaci nakradl pêknÿch pár miliónû!"
"To je uçet za obêd," ⌐íká host majiteli restaurace, "nebo se mi pokou¿íte prodat celÿ lokál?"
Uçitel klade otázku: "Dêti, co to znamená - péçe rodiçû o hmotné zaji¿têní dêtí?" Ticho, nikdo ani nedutá. Koneçnê se ostÿchavê pozvedne jedna ruka: "Rodiçe se starají, abychom byli hodnê tlustí."
"Vidí¿ toho mladíka? To bude nejspí¿ nêjakÿ boxer." "Proç myslí¿?" "Protoæe má rozplácnutÿ nos." "To není boxer, já ho znám. On pracuje jako çistiç oken ve ¿kole striptÿzovÿch taneçnic."
"Haló, je to 44-444? Zavolejte prosím 155-pohotovost, nejde mi vyndat prst z çíselníku telefonu!"
