War Command Explosion

home *** CD-ROM | disk | FTP | other *** search

/ War Command Explosion / WARCOMEX.BIN / WARCOMEX / PACK / ARJ / ARJ241CZ.EXE / ARJ.DOC next >

Wrap

Text File | 1994-09-12 | 194.2 KB | 4,187 lines

Uæivatelskÿ návod k programu ARJ Zá⌐í 1994 ARJ software and manual copyright (c) 1990-93 by Robert K Jung. All rights reserved. Ve¿kerá práva k programu ARJ a k tomuto návodu jsou vyhrazena autorovi, kterÿm je pan Robert K. Jung. P⌐eklad (c) Radek Vondráçek, 1994 ARJ, verze 2.41 OBSAH ----- VëNOVÅNï ùVOD TERMINOLOGIE (SLOVNïÇEK POUÆIT¥CH ODBORN¥CH V¥RAZª) HLAVNï P₧EDNOSTI ARJ SROVNÅVÅNï ARJ S JIN¥MI KOMPRESNïMI PROGRAMY POZNÅMKY PRO UÆIVATELE TECHNICKÉ POZNÅMKY PROGRAMY ARJR, DEARJ A REARJ INSTALACE PROGRAMU ARJ JAK RYCHLE ZAÇïT JAK VYTVO₧IT SAMOROZBALOVACï ARCHïV KONVERZE JIN¥CH ARCHïVª NA FORMÅT ARJ JAK ARJ POUÆïVAT OMEZENï PROGRAMU ARJ PODSTATNÉ ROZDïLY MEZI PROGRAMY ARJ A LHARC DªLEÆITÅ UPOZORNëNï TIPY, JAK EFEKTIVNë POUÆïVAT ARJ POUÆïVÅNï ARJ SPOLU S JIN¥MI PROGRAMY ARJ PRO MS WINDOWS PROGRAM ARJMENU HYPERTEXTOV¥ PROGRAM ARJ HELP VYUÆITï ARJ PRO ZÅLOHOVÅNï DAT ZÅLOHY A ARCHïVY SE ZÅLOHAMI SPECIFIKACE "..." CHYBOVÉ STAVY PROGRAMU ARJ NASTAVOVÅNï HODNOTY PROMëNNÉ ERRORLEVEL DOTAZY, KTERÉ KLADE ARJ UÆIVATELI SYSTÉMOVÅ PROMëNNÅ ARJ_SW ARJ - SYNTAXE P₧ïKAZOVÉ ₧ÅDKY POUÆïVÅNï OBECN¥CH SPECIFIKACï ARCHïVª P₧ïKAZY ARJ P₧EPïNAÇE P₧EHLED P₧EPïNAÇª ARJ UKÅZKOVÉ P₧ïKAZY BEZPEÇNOSTNï OBÅLKA (ARJ-SECURITY) PROBLÉMY, SE KTER¥MI SE P₧I POUÆïVÅNï ARJ MªÆETE SETKAT CHYBOVÅ HLÅ¢ENï PROGRAMU ARJ TECHNICKÅ PODPORA KDE ZïSKAT NEJNOVëJ¢ï VERZI ÇESKÉ MUTACE PROGRAMU ARJ SDN DISTRIBUTO₧I PODëKOVÅNï LICENÇNï POLITIKA STRUÇN¥ ÆIVOTOPIS AUTORA ZÅVëREM VëNOVÅNï Robert K. Jung: "Program ARJ vênuji Bohu a své rodinê." ùVOD Program ARJ je vÿsledkem mé snahy zuæitkovat vlastní zájem o technologie komprese dat k vytvo⌐ení vÿkonného a snadno pouæitelného archivaçního programu pro PC i minipoçítaçe. Mám v úmyslu nadále zlep¿ovat rychlost i kvalitu komprese programu ARJ a roz¿i⌐ovat repertoár jeho funkcí. Budu-li k tomu mít dostatek çasu a prost⌐edkû, budu uvaæovat o vytvo⌐ení speciálních verzí ARJ i pro dal¿í poçítaçové platformy. TERMINOLOGIE (SLOVNïÇEK POUÆIT¥CH ODBORN¥CH V¥RAZª) V tomto návodu se pouæívají následující pojmy: ARJ ARCHïV - archívní soubor vytvo⌐enÿ programem ARJ (nêkdy slangovê oznaçovanÿ jako "arjív"). ARCHïV - zvlá¿tní soubor, kterÿ obsahuje jeden nebo více kom- primovanÿch nebo nekomprimovanÿch souborû spolu se základními informacemi o têchto souborech (nap⌐. jejich názvy). ARCHïV SE ZÅLOHAMI - ARJ archív s nastavenÿm vnit⌐ním p⌐íznakem "pouæívat zálohy". Nastavení tohoto p⌐íznaku zpûsobí, æe se p⌐i pokusu p⌐idat do archívu soubor, kterÿ v nêm uæ existuje (tj. má stejné jméno), pûvodní soubor v archívu nep⌐epí¿e, ale pouze se oznaçí jako "záloæní kopie" ("záloha"). DEKOMPRESE ("ROZBALENï") - proces, p⌐i nêmæ se informace, která byla d⌐íve zkomprimována, p⌐evede zpêt do pûvodní podoby. KOMPRESE ("BALENï") - proces, p⌐i nêmæ se redundantní informace zakódují tak, aby jejich uloæení vyæadovalo ménê místa. SAMOROZBALOVACï ARCHïV - spustitelnÿ soubor (EXE), kterÿ kromê archivovanÿch souborû obsahuje i dekompresní modul, kterÿ po spu¿têní archivované soubory automaticky rozbalí. SVAZKY - ARJ archívy, které jsou spí¿e neæ samostatnÿmi archívy pouze çástmi jiného, "velkého" ARJ archívu. Se svazky se setkáte hlavnê p⌐i vytvá⌐ení ARJ archívû na disketách - jestliæe je totiæ ARJ archív p⌐íli¿ velikÿ a nevejde se vám na jednu disketu, mûæete ARJ poæádat, aby byl tento "velkÿ" archív automaticky rozdêlen na nêkolik svazkû (a kaædÿ svazek uloæíte na zvlá¿tní disketu). Aç s urçitÿmi omezeními, lze jednotlivé svazky pouæívat podobnê jako samostatné archívy. TEXTOV¥ REÆIM - v textovém reæimu p⌐evádí ARJ ve vstupním (kom- primovaném) souboru automaticky znaky pouæívané k oddêlování ⌐ádkû (nap⌐. v MS-DOSu jde o dvojici znakû "carriage return", tj. "návrat na zaçátek ⌐ádku", a "linefeed", neboli "p⌐echod na novÿ ⌐ádek") na znak jedinÿ, a to "linefeed". Díky této konverzi se vÿslednÿ archív zkrátí a navíc se zjednodu¿í p⌐enos textovÿch souborû mezi rûznÿmi operaçními systémy, které k oddêlování ⌐ádek pouæívají odli¿né znaky. P⌐i rozbalování archívu totiæ ARJ nahradí kaædÿ uloæenÿ znak "linefeed" pat⌐içnou, v daném operaçním systému pouæívanou sekvencí znakû, která oznaçuje "p⌐echod na zaçátek nového ⌐ádku". Navíc se v operaçních systémech, které pouæívají k zobrazení ASCII znakû jen sedm bitû (nap⌐. PRIMOS), ARJ postará o správné nastavení osmého bitu. Jestliæe se archív rozbaluje ve stejném operaçním systému, ve kterém byl vytvo⌐en, ARJ osmÿ bit respektuje a nemêní. ùÇINNOST KOMPRESE - míra komprese, kterou udává ARJ, je jedním ze dvou v literatu⌐e pouæívanÿch vyjád⌐ení kompresního pomêru. ARJ udává pomêr velikosti zkomprimovaného souboru k velikosti pûvodního souboru. Udává-li t⌐eba ARJ úçinnost komprese 96%, znamená to, æe komprimovanÿ soubor má 96% velikosti pûvodního souboru (nap⌐. soubor o délce 1000 bajtû by se kompresí zmen¿il na 960 bajtû; coæ je mimochodem velmi malá komprese). Jiné kompresní programy mohou úçinnost komprese vyjad⌐ovat jinak. NEJDªLEÆITëJ¢ï P₧EDNOSTI PROGRAMU ARJ V souçasné dobê pat⌐í z hlediska úçinnosti komprese program ARJ ke ¿piçce ve své kategorii: mûæe se smêle mê⌐it s kterÿmkoli z programû PKZIP v1.10, PKZIP v2.04, PAK v2.51, ARC v7.0 i ARC PLUS, LHARC v1.13c, LHA v2.13 a ZOO v2.10. Zvlá¿ƒ kvalitní komprese dosahuje u databázovÿch a textovÿch souborû. ARJ umoæñuje p⌐idávat k archívûm a archivovanÿm souborûm komentá⌐e (interaktivnê, nebo z p⌐edem p⌐ipraveného textového souboru). Pod MS-DOSem verze 3.0 a novêj¿ím respektuje ARJ pouæívané národní prost⌐edí a správnê mezi sebou p⌐evádí malá a velká písmena. Neporu¿enost archívu kontroluje ARJ pomocí dvaat⌐icetibitového cyklického kódu (CRC). V MS-DOSu umoæñuje ARJ archivovat i dearchivovat názvy diskû ("volume labels"). P⌐i archivaci ARJ automaticky ukládá názvy souborû vçetnê cesty, çímæ umoæñuje znovuvytvo⌐ení nejen souborû, ale i struktury adresá⌐û, v nichæ byly soubory pûvodnê uloæeny. ARJ umoæñuje archivaci i prázdnÿch adresá⌐û. Tím, æe si u kaædého archivovaného souboru ukládá kromê jména i datum a ças jeho vytvo⌐ení (resp. poslední aktualizace), umoæñuje ARJ v jediném archívu uchovávat více "rûznê starÿch" kopií téhoæ souboru. P⌐i zadání vyhrazeného p⌐epínaçe bude ARJ p⌐ed p⌐epsáním starého archívu novÿm vædy ovê⌐ovat, zda je novê vytvo⌐enÿ archív v po⌐ádku a zda p⌐epsáním staré verze archívu nedojde ke ztrátê dat. P⌐i archivaci velkého objemu dat na diskety umí ARJ vytvo⌐it tzv. vícesvazkovÿ archív - archív automaticky dêlenÿ na çásti ("svazky") ukládané na zvlá¿tní diskety. Rozbalování souborû archivovanÿch ve vícesvazkovÿch archívech nevyæaduje zvlá¿tní námahu, neboƒ kaædÿ svazek se dá pouæívat jako by byl samostatnÿm "obyçejnÿm" archívem (vÿjimkou jsou pouze soubory náhodou rozdêlené mezi dva svazky). Jednotlivé svazky o zadané délce lze vytvo⌐it i na pevném disku a na diskety je p⌐enést pozdêji ("svazek" je soubor-archív jako kaædÿ jinÿ). ARJ umí soubory v archívu se⌐adit podle velikosti, p⌐ípony, hodnoty kontrolního CRC souçtu, data/çasu naposledy provedené zmêny, názvu, úçinnosti komprese, atributû ad. ARJ dokáæe v archivovanÿch souborech vyhledávat znakové ⌐etêzce - a zobrazuje nejen nalezenÿ text, ale i kontext, v nêmæ se vÿskyt hledaného ⌐etêzce nachází. V p⌐ípadê po¿kození archívu dokáæe ARJ rekonstruovat alespoñ ty soubory, kterÿch se po¿kození p⌐ímo nedotklo. ARJ umí p⌐ímo (bez doplñkovÿch utilit) vytvá⌐et samorozbalovací archívy. Samorozbalovací modul ARJSFX obsahuje v¿echny funkce po- t⌐ebné ke snadnému rozbalení i struçnou nápovêdu, jak tyto funkce pouæívat. V aplikacích, v nichæ je kritická velikost samorozbalova- cího modulu, lze pouæít o nêco jednodu¿¿í a krat¿í samorozbalovací modul ARJSFXJR. ARJ dokáæe provést kontrolu sebe sama, çímæ se úçinnê brání proti zásahûm nepovolanÿch dovedû a proti virové nákaze. Speciální verze ARJ, ARJ Secure, umoæñuje opat⌐it archív tzv. bezpeçnostní obálkou, která chrání archív p⌐ed jakoukoliv zmênou. Archív opat⌐enÿ bezpeçnostní obálkou mûæe kdokoli rozbalit, ale nikdo nedokáæe bez zniçení obálky zmênit jeho obsah (mênit se nedají dokonce ani komentá⌐e). ARJ umí pomocí uæivatelem zadaného hesla soubory v archívech ¿ifrovat. ARJ umoæñuje díky kompresi souboru v "textovém reæimu" (viz kapitola Terminologie) snadnÿ p⌐enos textovÿch souborû mezi rûznÿmi operaçní- mi systémy. Pouæití textového reæimu v DOSu zároveñ mírnê zlep¿uje úçinnost komprese. ARJ umí po stránkách vypisovat obsah archivovanÿch souborû na obrazovku - díky této funkci si mûæete snadno prohlíæet obsah archívu, aniæ byste museli jednotlivé soubory zvlá¿ƒ rozbalovat. Specifikace souborû, které má ARJ do archívu p⌐idat, nebo které z nêj má vypustit, mûæete zadat do jednoho nebo více zvlá¿tních textovÿch souborû-seznamû ("listfiles"). Na poæádání umí ARJ tento soubor-seznam vygenerovat (vypí¿e do nêj soubory vyhovující speci- fikaci zadané na p⌐íkazové ⌐ádce). Máte moænost specifikovat soubory, které nemá brát ARJ p⌐i vykoná- vání va¿eho p⌐íkazu v potaz (p⌐estoæe t⌐eba vyhovují zadané obecné specifikaci. P⌐i archivaci zadaného adresá⌐e umí ARJ automaticky procházet i jeho podadresá⌐e, p⌐i dekompresi pak dokáæe archivované podadresá⌐e opêt automaticky vytvo⌐it. POROVNÅVÅNï ARJ S JIN¥MI KOMPRESNïMI PROGRAMY Následující informace by mêli vzít v úvahu ti, kdo mají v úmyslu publikovat srovnání ARJ s jinÿmi kompresními programy. Nejlep¿í vÿkony pokud jde o kvalitu komprese bude ARJ podávat s p⌐e- pínaçem "-jm". Témê⌐ stejnê dobrého vÿsledku v¿ak dosáhnete i s p⌐e- pínaçem "-jm1". P⌐epínaç "-m2" laskavê pouæijte p⌐i porovnávání ARJ s programem LHA 2.12, a "-m3" p⌐i srovnání s programem "PKZIP 1.10". P⌐i testování úçinnosti komprese byste mêli pouæívat p⌐epínaç "-e". ARJ totiæ na rozdíl od ostatních kompresních programû automaticky (není-li zadán p⌐epínaç "-e") ukládá nejen jméno souboru, ale také celou cestu k nêmu - to samoz⌐ejmê mírnê prodluæuje délku vÿsled- ného archívu. P⌐i mê⌐ení rychlosti programu vezmête v úvahu, æe samotnÿ soubor ARJ.EXE je pomêrnê dlouhÿ (aæ t⌐ikrát del¿í neæ jiné kompresní pro gramy) - p⌐i kompresi a dekompresi krátkÿch souborû mûæe ças pot⌐eb- nÿ k naçtení tohoto souboru do operaçní pamêti hrát vÿznamnou roli. UPOZORNëNï PRO UÆIVATELE PROGRAMU Provozování programu ARJ ve sfé⌐e obchodu a podnikání, nebo v pro- st⌐edí vládních çi vzdêlávacích institucí vyæaduje zakoupení p⌐í- slu¿né licence nebo multilicence. Vÿjimku z tohoto pravidla tvo⌐í pouze prvních t⌐icet dní (tzv. "zku¿ební lhûta"), bêhem nichæ lze pouæívat ARJ zdarma za p⌐edpokladu, æe jedinÿm úçelem takového po- uæívání je vyzkou¿et program a rozhodnout, zda se hodí k pouæití trvalému. Podrobnosti najdete v souboru LICENSE.DOC. Jestliæe hodláte jakoukoliv variantu ARJ (programy ARJ, ARJR, DEARJ, REARJ i oba dva typy samorozbalovacích archívû) ¿í⌐it spolu se svÿm softwarovÿm, nebo hardwarovÿm vÿrobkem, jste vædy povinni nejprve zakoupit tzv. distribuçní licenci. Aæ budete zkou¿et, jak ARJ funguje a jakÿch vÿsledkû dosahuje, mêli byste bezpodmíneçnê pouæívat p⌐epínaç "-jt". Jedinê tak se mûæete dokonale pojistit proti sice velmi málo pravdêpodobné, p⌐esto v¿ak teoreticky moæné ztrátê dat. Funkçnost a bezchybnost této verze programu ARJ byla provê⌐ena pod operaçním systémem DOS verze 2.11, 3.3, 4.01, 5.0 a 6.0. Funguje rovnêæ v DOSovskÿch oknech MS Windows 3.x a OS/2 2.0. Chcete-li vyzkou¿et program ARJ na v¿ech svÿch souborech, zadejte následující p⌐íkaz: ARJ a testsvaz c:\ "-v360sdel testsvaz.*" -xtestsvaz.* -y -jf -jt1 -r TECHNICKÉ POZNÅMKY Podrobnÿ popis interního uspo⌐ádání ARJ archívu je souçástí dokumen- tace k programu UNARJ. Tamtéæ najdete rozbor formátu hlaviçky archí- vu i ukázkovÿ zdrojovÿ kód jednoduchého programu, kterÿ dokáæe roz- balit nebo vypsat obsah ARJ archívu. Zdrojovÿ kód (v jazyce C) je pouæitelnÿ v operaçních systémech UNIX, NEXT, DOS a Amiga. PROGRAMY ARJR, DEARJ A REARJ Registrovaní uæivatelé programu ARJ automaticky získávají také pro- gramy ARJR a DEARJ. ARJR vznikl z programu ARJ odstranêním nápovêdy a rutin umoæñujících vytvá⌐et samorozbalovací archívy. DEARJ vznikl dal¿ím "zjednodu¿ením" programu ARJR - postrádá v¿echny funkce po- t⌐ebné k vytvá⌐ení/modifikaci archívû, nemá p⌐íkaz "w" (vyhledávání znakového ⌐etêzce v archívu) a p⌐epínaçe "-jt1" a "-jt2". Program REARJ existuje ve dvou verzích: volnê ¿i⌐itelné a registro- vané (REARJR). Registrovaná verze se od volnê ¿í⌐ené li¿í nêkolika roz¿í⌐eními, nap⌐. moæností pouæívat promênné operaçního systému ("environment variables"), pouæívat soubory-seznamy ("listfiles") a vybírat soubory podle data a çasu. Pozn.: obê dvê varianty pro- gramu REARJ existují pouze v pûvodní anglické verzi; p⌐eloæena je pouze dokumentace. Podrobnosti najdete v souborech LICENSE.DOC a ORDERFRM.DOC. UNARJ a DEARJ jsou dva odli¿né programy! INSTALACE PROGRAMU ARJ P⌐edpokládám, æe máte kopii samorozbalovacího archivu ARJ###CZ.EXE, kde "###" udává verzi ARJ. Archív rozbalíte jednodu¿e zadáním p⌐í- kazu ARJ###CZ. Nezadáte-li jinak, obsah archívu se rozbalí do ak- tuálního adresá⌐e. Po spu¿têní se nejd⌐ív objeví krátkÿ popis pro- gramu ARJ, a potom dotaz, zda si p⌐ejete pokraçovat v rozbalování. Rozbalování bude pokraçovat, odpovíte-li "ANO" nebo "A". Pakliæe by p⌐i rozbalování mêlo dojít k p⌐epsání souborû, které ve va¿em adresá⌐i jiæ existují, program si nejprve dotazem ovê⌐í, zda sou- bory p⌐epsat smí. Pokaædé máte na vybranou z odpovêdí "ANO", "NE" a "KONEC". Instalace programu ARJ je velmi jednoduchá: staçí, kdyæ zkopíruje- te soubory ARJ.EXE, REARJ.EXE, REARJ.CFG a ARJSORT.COM do nêkterého z adresá⌐û, které jsou uvedeny v systémové promênné PATH. Tato pro- mênná se obyçejnê nastavuje v souboru AUTOEXEC.BAT (na vêt¿inê po- çítaçû je v ní uveden nap⌐. adresá⌐ C:\DOS). Pouæíváte-li DOS 3.0 a novêj¿í, nemusíte soubory nikam kopírovat - mûæete ARJ spou¿têt s uvedením cesty k souboru ARJ.EXE, nap⌐. "C:\UTIL\ARJ e archiv". Nemáte-li samorozbalovací soubory v lásce, mûæete samoz⌐ejmê distribuçní archív ARJ###CZ.EXE rozbalit i ruçnê kteroukoli verzí programu ARJ (1.00 a novêj¿í). Rozbalení dosáhnete p⌐íkazem typu "ARJ e ARJ###CZ.EXE \UTILITY\". JAK RYCHLE ZAÇïT Chcete-li program ARJ zaçít pouæívat bez dlouhého studování návodu, p⌐eçtête si alespoñ soubor INTRO.DOC. JAK VYTVO₧IT SAMOROZBALOVACï ARCHïV Máte-li jiæ hotovÿ "obyçejnÿ" ARJ archív a chcete jej pouze zmênit na samorozbalovací, pouæijte p⌐íkaz "ARJ y -je archiv" (staçí-li vám jednodu¿¿í a zároveñ o trochu krat¿í verze samorozbalovacího archívu, zmêñte p⌐íkaz na "ARJ y -je1 archiv"). Po zadání tohoto p⌐íkazu vytvo⌐í ARJ soubor "archiv.EXE". Pouæíváte-li jinÿ operaçní systém neæ MS-DOS verzi 2.11, 3.2, 3.3, 4.0, 5.0, 6.0 a novêj¿í, je moæné, æe budete muset vÿslednÿ samo- rozbalovací archív p⌐ejmenovat na ARJSFX.EXE (jinak se odmítne rozbalit). Dal¿í informace o vytvá⌐ení a manipulaci se samorozbalovacími archívy najdete u p⌐epínaçe "-je". KONVERZE JIN¥CH ARCHïVª NA FORMÅT ARJ Kromê samotného programu ARJ najdete v distribuçním balíku také pro- gram REARJ (pozn.: program REARJ existuje pouze v pûvodní anglické- verzi; p⌐eloæena je pouze dokumentace), kterÿ umoæñuje jednotlivê i hromadnê konvertovat archívní soubory vytvo⌐ené jinÿmi programy na formát pouæívanÿ programem ARJ. Nap⌐. p⌐íkaz "REARJ *.ZIP *.ARC *.LZH" zkonvertuje v¿echny ZIP, ARC a LZH archívy v aktuálním adresá⌐i do formátu ARJ. Dal¿í informace o programu REARJ najdete v souboru REARJ.DOC. JAK ARJ POUÆïVAT Zadáte-li p⌐íkaz "ARJ [Enter]", objeví se struçná nápovêda s nej- çastêji pouæívanÿmi p⌐íkazy a p⌐epínaçi. Zadáte-li p⌐íkaz "ARJ -? [Enter]", objeví se podrobnÿ vÿpis v¿ech p⌐íkazû a parametrû, které mûæete p⌐i práci s programem ARJ pouæít. OMEZENï PROGRAMU ARJ ARJ dokáæe zpracovat aæ 64 názvû souborû (nebo obecnÿch specifikací se znaky '*'/'?') najednou. Jsou-li pouæity obecné specifikace se znaky '*'/'?', nesmí poçet souborû, jejichæ názvy obecnÿm specifika- cím odpovídají, p⌐ekroçit 16.000. Uvádíte-li názvy souborû, s nimiæ nemá ARJ pracovat, nesmí jich (po nahrazení obecnÿch specifikací) bÿt více neæ 8.000. Jestliæe pouæijete k oznaçení ARJ archívu (resp. archívû) obecnou specifikaci, nesmí jí odpovídat více neæ 8.000 sou- borû. Maximální délka jednoho komentá⌐e je 2.048 znakû (25 ⌐ádek po osmdesáti znacích, nebo 1 soubor). P⌐i standardnê provádêné kompresi ("-m1") pot⌐ebuje ARJ p⌐ibliænê 300.000 bajtû operaçní pamêti plus pamêƒ pot⌐ebnou k uloæení v¿ech názvû souborû, které se mají zarchivovat. P⌐i dekompresi pot⌐ebuje ARJ nêco málo p⌐es 175.000 bajtû. Program DEARJ, kterÿ automaticky získají registrovaní uæivatelé ARJ, si vy- staçí se 125.000 bajty. Poçet souborû, které lze uloæit do jednoho ARJ archívu, není omezen. Nicménê - jak jiæ bylo uvedeno vÿ¿e - jedinÿm p⌐íkazem se dá do ar- chívu teoreticky p⌐idat nejvÿ¿e 16.000 souborû (záleæí také na mnoæ- ství volné operaçní pamêti). P⌐i bêæném pouæívání se dá p⌐edpokládat, æe jedinÿm p⌐íkazem zpracujete kolem 5.000 aæ 10.000 souborû, aniæ byste narazili na nedostatek pamêti. Narazíte-li p⌐i provádêní urçitého p⌐íkazu na nedostatek pamêti, mû- æete si vypomoci tím, æe pomocí p⌐epínaçe "-l" necháte do pomocného souboru-seznamu rozepsat obecné specifikace, které jste pouæili na p⌐íkazové ⌐ádce. Soubor-seznam pak rozdêlíte na nêkolik men¿ích çá- stí a kÿæeného efektu docílíte opakovanÿm pouæitím inkriminovaného p⌐íkazu s jednotlivÿmi çástmi pomocného souboru-seznamu. P⌐íklad: ARJ a -r -lSEZNAM.LST archiv \*.* Jestliæe se vÿ¿e uvedenÿ p⌐íkaz neprovede kvûli nedostatku pamêti, pak rozdêlte soubor SEZNAM.LST na men¿í çásti, nap⌐. SEZNAM1.LST, SEZNAM2.LST atd. Potom postupnê proveâte p⌐íkazy: ARJ a archiv !SEZNAM1.LST ARJ a archiv !SEZNAM2.LST atd. ARJ prozatím nedokáæe rozpoznat, æe obecné specifikace jako "C:*.*" a "C:\*.*" mohou ve skuteçnosti vyjad⌐ovat to samé. ARJ obê takové obecné specifikace nahradí samostatnê, coæ mûæe vést ke zbyteçnému aæ zdvojnásobení poçtu zpracovávanÿch názvû souborû (a tudíæ ke zdvojnásobení pamêƒovÿch nárokû). Provádí-li ARJ aktualizaci jiæ existujícího archívu, vytvá⌐í si v pracovním, p⌐íp. aktuálním adresá⌐i doçasnÿ pracovní soubor s názvem ARJTEMP.$nn. Bêhem nahrazování obecnÿch specifikací mêní ARJ automaticky název cílového archívu na ARJTEMP.$nn. Snaæí se tím vyhnout zahrnutí to- hoto archívu mezi soubory, které se mají zpracovat (nap⌐. p⌐idat, nebo p⌐esunout). Vedlej¿ím efektem tohoto vnit⌐ního mechanismu je, æe do archívu nemûæete p⌐idat soubor, kterÿ se jmenuje ARJTEMP.$nn. Je-li pro vás tato informace dûleæitá, vezmête laskavê v úvahu, æe se pouæité jméno, ARJTEMP.$nn, mûæe v p⌐í¿tích verzích ARJ zmênit. PODSTATNÉ ROZDïLY MEZI PROGRAMY ARJ A LHARC Není-li uvedeno jinak, ARJ ukládá do archívu celÿ název souboru vçetnê cesty k tomuto souboru. Neukládá v¿ak oznaçení disku, na nêmæ byl soubor uloæen, a symbol ko⌐enového adresá⌐e (nap⌐íklad "C:\DOS\FORMAT.COM" se do archívu uloæí jako "DOS\FORMAT.COM"). Není-li uvedeno jinak, p⌐íkazy "e" a "x" rozbalí v¿echny soubory z archívu, aniæ by braly ohled na datum/ças poslední zmêny v têchto souborech. Stejnê jako LHARCu bude program ARJ fungovat, uvedete-li p⌐epínaçe "-u -y". Má-li fungovat stejnê jako u LHARCu, je p⌐íkaz "f" programu ARJ p⌐i aktualizaci archívû vytvo⌐enÿch p⌐íkazem "a" nebo "m" s p⌐epínaçem "-r" (tj. rekurzívní procházení podadresá⌐û) pot⌐eba opêt doplnit o p⌐epínaç "-r". K oznaçení souborû-seznamû pouæívá ARJ vyk⌐içník. DªLEÆITÅ UPOZORNëNï Pouæijete-li p⌐i aktualizaci existujícího archívu k urçení pracovní ho adresá⌐e p⌐epínaç "-w", ARJ nejprve vytvo⌐í aktualizovanou verzi archívu do pomocného pracovního archívu ARJTEMP.$nn. Pak zaçne p⌐e- pisovat pûvodní archív, aniæ by kontroloval, zda je na disku dost místa k zapsání celého aktualizovaného archívu. Zkolabuje-li v ta- kové situaci ARJ kvûli nedostatku diskového prostoru, ponechá na disku (v zadaném pracovním adresá⌐i) pracovní soubor ARJTEMP.$nn, kterÿ pak mûæete ruçnê p⌐ejmenovat a p⌐enést na disk, kde je místa dost. Není-li uvedeno jinak, ARJ ignoruje soubory, které mají nastaven atribut "skrytÿ" ("hidden") nebo "systémovÿ" ("system"). Chcete- li, aby byly zpracovány i tyto, p⌐ipojte k p⌐íkazu p⌐epínaç "-a". Stejnê jako LHARC nebo PKZIP pot⌐ebuje ARJ p⌐i AKTUALIZACI archívu místo na p⌐echodné uschování záloæní kopie pûvodního archívu - na disku tedy musí bÿt místo jak pro aktualizovanÿ, tak pro pûvodní archív. Na rozdíl od PKZIPu nevyæaduje ARJ æádné zvlá¿tní místo navíc p⌐i VYTVÅ₧ENï archívu. P⌐i rozbalování souborû z archívu si ARJ nedovolí p⌐epsat na disku soubor, kterÿ má nastaven atribut "pouze ke çtení" ("read-only"). Chcete-li p⌐episovat i takové soubory, p⌐ipojte k p⌐íkazu p⌐epínaç "-ha". TIPY, JAK EFEKTIVNë POUÆïVAT ARJ Çinnost ARJ vÿraznê urychlí pouæití softwarové nebo hardwarové ca- che. Disketové jednotky by v¿ak nemêly pouæívat cache se zpoædênÿm zápisem, protoæe ta znemoæñuje ARJ ovê⌐it, zda byl archív bezchybnê zapsán na disketu. Vytvá⌐íte-li archív na disketê, mêli byste pouæít p⌐epínaç "-w" a urçit pracovní adresá⌐ na RAMDISKu nebo pevném disku. Vÿraznê tím urychlíte prûbêh balení. Jestliæe provádíte archivaci svÿch dat na diskety, nebo chcete-li si bÿt opravdu jisti, æe dokáæete pozdêji rozbalit to, co právê balíte, mêli byste pouæít p⌐epínaç "-jt". Ve vÿjimeçnÿch p⌐ípadech totiæ mûæe dojít k tomu, æe vá¿ hardware, nebo rezidentní program po¿kodí ukládaná data - a vynikající obranou proti podobnÿm nep⌐íjemnostem je právê p⌐epínaç "-jt". Nepouæijete-li jej a ne¿ƒastnou náhodou nebude mít va¿e disketa bezvadnÿ povrch, mûæe se stát (p⌐i vypnutém ovê⌐ování zápisu), æe vás DOS na závadu upozorní, aæ kdyæ uæ bude pozdê. Podobné chyby se pozdêji nedají nijak napravit! Jestliæe pro vás nejsou kriticky dûleæité uspo⌐ené bajty, pouæívejte p⌐epínaç "-js". ARJ se potom vûbec nebude snaæit komprimovat archívy vytvo⌐ené jím samÿm, nebo jinÿmi kompresními programy (nap⌐. ARC, LZH, PAK, ZIP). Dosaæená míra komprese by stejnê byla zanedbatelná a zrychlení bude podstatné. Mêli byste pouæívat p⌐epínaç "-e", kdykoli není nezbytnê nutné uchovávat v archívu celé cesty ke v¿em souborûm (uspo⌐íte tím trochu místa). Pot⌐ebujete-li zkonvertovat urçitÿ archív na samorozbalovací, nemusíte jej rozbalovat, a potom zase balit. Staçí pouæit p⌐íkaz "ARJ y archiv -je". Pot⌐ebujete-li si uloæit do souboru text, kterÿm je urçitÿ archív okomentován, pouæijte p⌐íkaz "ARJ e archiv ... -zKOMENTAR.TXT" (t⌐i teçky jsou dûleæité). ARJ umí pouæívat nêkolik kompresních algoritmû, které volí rûzné kompromisy mezi rychlostí a úçinností komprese. Metoda oznaçovaná çíslem 4 ("-m4") je témê⌐ dvakrát rychlej¿í, neæ metoda çíslo 1. P⌐epínaçe "-jm1" a "-jm" jsou velmi blízké p⌐epínaçûm "-m1", resp. "-m2"; volí je¿tê o malinko úçinnêj¿í, av¿ak pomalej¿í kompresní algoritmus. POUÆïVÅNï ARJ SPOLU S JIN¥MI PROGRAMY Vzhledem k tomu, æe ARJ pot⌐ebuje p⌐i kompresi p⌐es 300.000 bajtû pamêti, je neschûdné spou¿têt jej v rámci jiné rozsáhlé aplikace v p⌐ípadê, æe tato aplikace neumí sebe samu p⌐i vykonávání exter- ních programû odloæit p⌐echodnê z pamêti na disk (angl. "swap out"). Existuje v¿ak alespoñ jeden volnê ¿í⌐enÿ program, kterÿ dokáæe p⌐i spou¿têní externího programu, kterÿm mûæe bÿt právê ARJ, odloæit na disk kteroukoli aplikaci - je to program SHROOM od Davise Augustina. Podle dokumentace mûæete autora kontaktovat buâ na adrese Davis Au- gustine, P. O. Box 390178, Cambridge, MA 02139, USA nebo na adrese 72230,3053 v síti CompuServe (berte v¿ak prosím tuto zmínku pouze jako informaci, nikoli jako osobní doporuçení). Nejjednodu¿¿í zpûsob, jak pouæívat program SHROOM, je zadat p⌐íkaz: SHROOM COMMAND.COM Zadáte-li p⌐ed spu¿têním aplikace p⌐íkaz "SHROOM -v COMMAND.COM", budete mít p⌐i vyvolání externího DOSovského p⌐íkazu moænost sle- dovat, jak SHROOM pracuje. ARJ PRO MS WINDOWS Existuje program vytvo⌐enÿ v nativním kódu MS Windows, kterÿ dokáæe pracovat s archívy ve formátu ARJ. Jmenuje se D'COMPRESS a jeho au- torem je spoleçnost Moon Valley Software. D'COMPRESS je manaæer sou- borû pro MS Windows, kterÿ podporuje ⌐adu archivaçních a kompresních programû. PROGRAM ARJMENU Brzy by mêl bÿt uveden na trh novÿ program - ARJMENU. Pokud je mi známo, je to jedinÿ z menu ovládanÿ program, kterÿ umoæñuje vyuæití opravdu v¿ech p⌐íkazû ARJ a jejich modifikací. Program je urçen têm uæivatelûm ARJ, kte⌐í nemají v lásce psaní p⌐íkazû na p⌐íkazovou ⌐ádku DOSu. ARJMENU umoæñuje vybírat a volit jednotlivé p⌐íkazy ARJ a p⌐epínaçe z menu - uæivatel si nemusí pamatovat ani jejich správ- nou syntaxi. Nejnovêj¿í verze programu ARJMENU podporuje plnê ARJ ve verzi 2.30. S autorem se mûæete spojit na adrese: Michael McCombs, 517 Ninth Avenu #310, Seattle, WA 98104, USA, nebo na adrese mccombs@sumax.seattleu.edu v síti Internet. HYPERTEXTOV¥ PROGRAM ARJ HELP ARJ-Help je elektronická p⌐íruçka pro MS-DOS (vytvo⌐ená patentovanou technologií Window Book), která uæivateli umoæñuje snadno si osvojit pouæívání ARJ. Je velmi rychlá a nabízí bohatou ¿kálu funkcí, které zahrnují i fulltextové vyhledávání, hypertextové odkazy, obsah, kte- rÿ si mûæete se⌐adit dle vlastního vkusu, kompletní rejst⌐ík a mnoho dal¿ích. Souçasnou verzi najdete na BBS stanicích obyçejnê v archívu "ARJHLP24.EXE". Kontakt na producenta elektronické p⌐íruçky: Window Book, Inc., Box 390697, Cambridge, MA 02139, USA (telefonní çíslo: +1-617-661-9515, fax: +1-617-354-3961). ARCHIVAÇNï UTILITY, KTERÉ PODPORUJï FORMÅT ARJ V následujícím seznamu najdete nêkteré utility, které umoæñují práci s ARJ. Seznam není v æádném p⌐ípadê kompletní a není my¿len ani jako osobní doporuçení: ARJMENU 1.x manaæer usnadñující práci s programem ARJ. SHEZ 8.x manaæer usnadñující práci s archívními soubory. ARCMASTER 6.x manaæer usnadñující práci s archívními soubory. ZGEN 1.x manaæer usnadñující práci s archívními soubory. ACZAR 1.x manaæer usnadñující práci s archívními soubory. ARJVIEW manaæer usnadñující práci s programem ARJ. AVIEW prohlíæeç ARJ archívû vhodnÿ pro BBS stanice. VYUÆITï ARJ PRO ZÅLOHOVÅNï DAT ARJ mûæete pouæívat jako zálohovací (tzv. "back-up") program. Není v¿ak vybaven funkcemi pro o¿et⌐ení kritickÿch chyb, které mohou na- stat p⌐i práci s disketou, a neumí rekonstruovat archív z po¿kozené diskety, jak to umí klasické zálohovací programy, nap⌐. FASTBACK. Mêli byste si tedy bÿt jisti kvalitou disket pouæitÿch pro zálo- hování, protoæe vadná disketa bÿvá nejçastêj¿í p⌐íçinou po¿kození archívu. Integritu kaædého archívu byste si mêli otestovat vædy ihned po uloæení na disketu (testování p⌐ed uloæením nestaçí). Dû- leæitá data byste mêli zálohovat dvojmo nebo i vícekrát. Mêjte na pamêti, æe po¿kození komprimovanÿch dat je vædy váænêj¿í neæ po¿ko- zení dat nekomprimovanÿch. VAROVÅNï: nikdy byste nemêli provádêt aktualizaci vícesvazkovÿch archívû. Pouæijte radêji dal¿í sadu disket a proveâte tzv. "inkre- mentální" zálohování (tj. zálohování pouze têch souborû, které se od posledního zálohování zmênily, nebo byly novê vytvo⌐eny). Následující neúplné p⌐íkazy demonstrují vytvo⌐ení kompletní záloæní kopie urçitÿch (blíæe nespecifikovanÿch) dat, provedení následného inkrementálního zálohování a koneçnê obnovení têchto dat ze záloæní kopie. Jediné, co v têchto p⌐íkazech chybí, je urçení souborû, kte- rÿch se má zálohování tÿkat. ARJ a A:ZALOHA -r -vvas -a1 -b2 -js -jt -jiC:\ZALOHA.IDX -wC:\ -m3 ARJ a A:ZALOHA -r -vvas -a1 -b1 -js -jt -jiC:\ZALOHA.IDX -wC:\ -m3 ARJ x A:ZALOHA -vv -y S p⌐íkazy a p⌐epínaçi pouæitÿmi v têchto p⌐íkazech byste se mêli dû- vêrnê seznámit, abyste si uvedené ukázky mohli upravit podle svÿch vlastních pot⌐eb. Máte-li dostateçnê velkÿ RAMDISK, mûæete za p⌐epínaçem "-w" místo "C:\" uvést specifikaci právê tohoto RAMDISKu (urychlíte tím prûbêh zálohování). Máte-li dost místa na pevném disku, mûæete v¿echny svazky vytvo⌐it nejprve na nêm, a teprve potom je zkopírovat na diskety. V takovém p⌐ípadê zmêñte jméno archívu ("A:ZALOHA") t⌐eba na "C:\ZALOHA". P⌐e- pínaç "-vvas" zmêñte na "-v360", "-v720" nebo podobnÿ tak, aby od- povídal kapacitê disket, na nêæ budete posléze svazky p⌐ená¿et. Çí- sla 360, 720, 1200 a 1440 p⌐edstavují zkratky pro bêænê pouæívané DD/HD formáty disket 5,25" a 3,5" - jiné velikosti svazkû v¿ak mu- síte vyjád⌐it nezkrácenê, celÿm çíslem. Dal¿í zmêna, kterou byste mêli v p⌐íkazu provést, je p⌐idání p⌐epínaçe "-y", které vás u¿et⌐í dotazû typu "Mohu pokracovat dalsim svazkem?". Koneçnê, jestliæe jste za p⌐epínaçem uvedli adresá⌐ na pevném disku (ne RAMDISKu), bude lep¿í jej v tomto p⌐ípadê úplnê vynechat: ARJ a C:ZALOHA -r -v360 <p⌐ípadné dal¿í p⌐epínaçe> -m3 -y POZOR! Pouæijete-li vÿ¿e uvedenÿ postup a budete vytvá⌐et jednotli- vé svazky na pevném disku, mêjte na pamêti, æe p⌐ípona se z ".ARJ" zmêní u druhého svazku automaticky na ".A01", u druhého na ".A02" atd. aæ ".A99". Vzhledem k tomuto mechanismu lze na disku vytvo⌐it nejvÿ¿e 100 svazkû (potom by se zaçala jména souborû opakovat, coæ je nep⌐ípustné). Provádíte-li zálohování rozsáhlého systému, kterÿ se do stovky svazkû nevejde, zadejte poçáteçní jméno vytvá⌐eného archívu s p⌐íponou ".000" (p⌐íp. ".001") - maximální poçet svazkû tím zvÿ¿íte na 1000 (resp. 999): ARJ a C:ZALOHA.000 -r ... atd. Ve dvou zálohovacích p⌐íkazech, které jsou uvedeny na zaçátku této kapitoly, najdete p⌐epínaç "-vvas", kterÿ je zkrácenÿm vyjád⌐ením p⌐epínaçû "-vv -va -vs". Vÿznamy têchto p⌐epínaçû najdete v kapitole P⌐epínaçe - zde se zmíníme jen o jednom z nich, o p⌐epínaçi "-vs", kterÿ umoæñuje p⌐ed vytvo⌐ením kaædého svazku provést libovolné mnoæství p⌐íkazû DOSu. Çasto si totiæ budete chtít zkontrolovat, zda je disketa, na které hodláte vytvo⌐it archív, prázdná (nap⌐. p⌐íkazem "dir a:"), p⌐ípadnê její obsah smazat ("del a:\*.*") nebo ji novê naformátovat ("format a:"). Aæ provedete v¿echny pot⌐ebné p⌐íkazy a budete chtít pokraçovat v zálohování, zadejte p⌐íkaz "konec". Jestliæe dojde p⌐i zálohování k jakékoli chybê a je p⌐eru¿eno, nemusíte je provádêt celé znovu - staçí, kdyæ jej spustíte znovu od posledního archívu (tj. od toho archívu, p⌐i jehoæ vytvá⌐ení do¿lo k chybê). Existují dvê moænosti, jak restart zálohování provést. Jestliæe jste p⌐i spu¿têní zálohování poæadovali pomocí p⌐epínaçe "-ji" sestavení indexového souboru, provedete restart zálohováním jednodu¿e opêtov- nÿm zadáním pûvodního p⌐íkazu, kterÿ doplníte o p⌐epínaç "-jn". ARJ projde indexovÿ soubor vytvo⌐enÿ p⌐i p⌐edcházejícím neúspê¿ném zálohování a v¿echny pot⌐ebné údaje si zjistí automaticky. P⌐.: pûvodní p⌐íkaz: ARJ a A:ZALOHA C:\ -r -vvas -jiZALOHA.IDX restartování: ARJ a A:ZALOHA C:\ -r -vvas -jiZALOHA.IDX -jn Druhÿ zpûsob je komplikovanêj¿í. Podrobnêj¿í informace najdete v kapitole P⌐epínaçe u p⌐epínaçû "-jn" a "-jx". P⌐edpokládejme nap⌐., æe v úvodu kapitoly uvedenÿ ukázkovÿ p⌐íkaz pro zálohování celého systému selæe u druhé diskety na souboru "DOS\MODE.COM", kterÿ byl do svazku ukládán od pozice 125. Restart zálohování byste pak provedli p⌐íkazem: ARJ a A:ZALOHA.A01 -r -vvas -a1 <...> -m4 -jx125 -jnDOS\MODE.COM Nejvêt¿í potíæe se obvykle pojí s urçením správného nastavení p⌐e- pínaçe "-jn". Bêænou chybou bÿvá pouæití (nebo naopak nepouæití) symbolu ko⌐enového adresá⌐e "\" - ovê⌐te si proto v indexovém sou- boru, zda máte tento symbol pouæít. Jestliæe p⌐i rozbalování zálohovanÿch data dojde k chybê po rozba- lení jedné nebo více disket, jednodu¿e zadejte p⌐íkaz k rozbalení znovu - nahraâte pouze jméno archívu jménem svazku, kterÿ se nepo- da⌐ilo rozbalit (nap⌐. "ZALOHA.A02"). Jestliæe bylo rozbalování p⌐eru¿eno pro nedostatek místa na disku p⌐i rozbalování souboru, kterÿ je rozdêlen do nêkolika svazkû, je pot⌐eba spustit rozbalo- vání znovu od prvního svazku, kterÿ tento soubor obsahuje. ZÅLOHY A ARCHïVY SE ZÅLOHAMI Novinkou doplnênou ve verzi 2.30 programu ARJ jsou "archívy se zá- lohami". Bêænê, kdyæ se do archívu snaæíte z disku p⌐idat soubor, kterÿ má v archívu dvojníka se stejnÿm jménem, ARJ soubor v archívu p⌐epí¿e a nahradí jej souborem z disku. ARJ 2.30 a novêj¿í v¿ak díky svÿm archívûm se zálohami umoæñuje uchovat v archívu jak pûvodní, tak novou verzi inkriminovaného souboru (obê pod stejnÿm jménem; pûvodní je v¿ak oznaçena jako "záloha"). Vÿslednÿ archív bude sice vêt¿í, ale budete v nêm mít obê (pop⌐ípadê i více neæ dvê) verze souboru. "Obyçejnÿ" archív zmêníte na "archív se zálohami" uvedením p⌐epínaçe "-jb" p⌐i provádêní p⌐íkazu "a", nebo zadáním p⌐íkazu ARJ y archiv -jb Od té chvíle se p⌐i archivaci souboru, kterÿ jiæ v archívu existuje, pûvodní verze tohoto souboru nezru¿í, ale pouze oznaçí jako "záloha" a nová se p⌐ipojí k ní. Chcete-li archív se zálohami zmênit zpátky na "obyçejnÿ" archív, pouæijte p⌐íkaz ARJ y archiv -jb1 (v¿echny zálohy v¿ak v archívu zûstanou, jen se uæ nebudou vytvá⌐et æádné dal¿í - poslední verze toho kterého souboru bude p⌐episována verzemi novêj¿ími). Tato funkce je velmi uæiteçná p⌐i zálohování souborû, které çasto mêníte. V jednom archívu mûæete mít prûbêæné vÿsledky své práce za nêkolik dní. Zda je archív obyçejnÿ, nebo "se zálohami" zjistíte p⌐íkazem "l" nebo "v" (na konci vÿpisu bude u archívu se zálohami poznámka "[Zalohy ZAPNUTY]"). Obsahuje-li archív zálohy, bude navíc uvedena poznámka "[Obsahuje zalohy]" (tato poznámka v¿ak neznamená, æe archív je nutnê "se zálohami"; jak je uvedeno vÿ¿e, i obyçejnÿ archív mûæe obsahovat zálohy, které v nêm vznikly p⌐ed tím, neæ byl zmênên na archív "obyçejnÿ"). Chcete-li, aby byly zálohy také uvedeny ve vÿpisu, p⌐idejte k p⌐íkazu "l" ("v") p⌐epínaç "-jg" (çi "-jg1", jestliæe chcete vypsat pouze zálohy). Rozbalení urçité zálohy mûæete provést nêkolika zpûsoby. Nap⌐. mûæe- te spustit ARJ p⌐íkazem "ARJ e archiv jméno_souboru -jg -q" a zadat "ANO" u té zálohy, o kterou máte zájem. Mûæete poæadovanou zálohu specifikovat datem/çasem (çi intervalem), nap⌐. "ARJ e archiv soubor -jg -o910101120000 -ob910101130000". Dal¿í moænost je zjistit si po- mocí p⌐íkazu "v" po⌐adové çíslo zálohy v archívu a pouæít k oznaçení poæadované zálohy toto po⌐adové çíslo ("ARJ e archiv 5 -jg -#"). Ne- bo mûæete rozbalit v¿echny verze urçitého souboru najednou p⌐íkazem "ARJ e archiv jméno_souboru -jg -jo" (jednotlivé verze budou odli¿e- ny çíselnou p⌐íponou: jméno_souboru.000, jméno_souboru.001 atd.). Chcete-li z urçitého archívu v¿echny zálohy vypustit, pouæijte p⌐íkaz "ARJ k archiv *.*". Vÿjimeçnê mûæe bÿt pot⌐eba zmênit zálohy v archívu na "obyçejné" soubory - k tomu slouæí p⌐íkaz "ARJ y archiv -jb2". Má-li se zmêna tÿkat jen nêkterÿch záloh, mûæete pouæít nap⌐. specifikaci pomocí po⌐adového çísla, nap⌐. "ARJ y archiv -# -jb2 5". P⌐i p⌐idávání souborû do archívu se zálohami byste nemêli pouæívat p⌐epínaç "-e", protoæe ARJ pak nemá moænost rozeznat od sebe soubo- ry, které sice mají stejné jméno, ale jsou uloæeny v rûznÿch adre- sá⌐ích. Mohlo by se vám pak stát, æe místo dvou rûznÿch souborû se stejnÿm jménem budete mít v archívu jakoby dvê verze zdánlivê téhoæ souboru. SPECIFIKACE "..." Na nêkolika místech v tomto návodu najdete zmínku o specifikaci "...". Tato zvlá¿tní specifikace byla zvolena kvûli p⌐ípadûm, kdy je sice pot⌐eba nêjakou specifikaci zadat, ale zároveñ se p⌐ejeme, aby specifikaci nevyhovoval æádnÿ soubor. ARJ na rozdíl od v¿ech ostatních chybnÿch (neboli v DOSu nep⌐ípustnÿch) specifikací u této nevydá æádné chybové hlá¿ení ani varování. CHYBOVÉ STAVY PROGRAMU ARJ P₧I P₧IDÅVÅNï SOUBORª DO ARCHïVU Jestliæe ARJ nenajde uæivatelem specifikovanÿ soubor, ohlásí "Nemohu najit...", bude pokraçovat v çinnosti a zpracuje p⌐ípadné dal¿í sou- bory, které najít dokáæe. Po skonçení v¿ak zobrazí chybové hlá¿ení. Na místê je upozornit, æe chování ARJ se li¿í v p⌐ípadê, æe specifi- kace souborû uvádíte ne na p⌐íkazové ⌐ádce, ale v souboru-seznamu. Nenajde-li totiæ ARJ soubor uvedenÿ v seznamu, nebude to chápat jako chybu. Jestliæe z nêjakého dûvodu pot⌐ebujete, aby se nenalezení souboru ze seznamu povaæovalo za chybu, musíte k p⌐íkazu p⌐ipojit p⌐epínaç "-hl". P⌐i nedostatku místa na disku nebo jiné chybê vstupu/vÿstupu ARJ okamæitê ukonçí çinnost, ohlásí chybu a smaæe v¿echny svoje pracovní soubory (chcete-li pracovní soubory zachovat, musíte k p⌐íkazu p⌐ipojit p⌐epínaç "-jk"). P₧I P₧ESUNOVÅNï SOUBORª DO ARCHïVU ARJ smaæe pouze soubory, které se poda⌐ilo úspê¿nê p⌐idat do archí- vu. Jestliæe jste p⌐i spu¿têní p⌐íkazu uvedli p⌐epínaç "-jt", skonçí ARJ p⌐i jakékoli, i sebemen¿í chybê. Podobnê jako v p⌐edcházejícím p⌐ípadê mûæete ARJ zakázat smazání pracovních archívû pomocí p⌐epí- naçe "-jk". P₧I ROZBALOVÅNï SOUBORª Z ARCHïVU P⌐i nedostatku místa na disku nebo jiné chybê vstupu/vÿstupu ARJ okamæitê skonçí, ohlásí chybu a zru¿í naposledy rozbalovanÿ (tj. "nedorozbalenÿ") soubor. CHYBY V KONTROLNïCH SOUÇTECH V p⌐ípadê, æe do¿lo k po¿kození archívu, ARJ nahlásí "Chyba v kon- trolnim souctu (CRC)!" nebo "Soubor je poskozen.". K po¿kození ar- chívu mûæe dojít v dûsledku pouæití nekvalitní diskety, kvûli potí- æím s pamêtí poçítaçe, chybou p⌐i p⌐enosu souboru, nebo vlivem ne- kompatibilního cache programu. Vêt¿ina têchto chyb je ale zpûsobena nekvalitními disketami a chybami p⌐i p⌐enosu archívu z jednoho mé- dia na druhé. Jen z⌐ídka tuto chybu zaviní software, nap⌐. program SUPER PCKWIK 3.3 nebo MS Windows 3.x. O¢ET₧ENï KRITICK¥CH CHYB ARJ o¿et⌐uje kritické chyby v DOSu (nap⌐. "sector not found", "drive not ready" apod.) interaktivnê. Dojde-li ke kritické chybê, zobrazí ARJ struçnÿ popis závady a zeptá se, zda má pokus opakovat ("Zkusit znovu (a/n)?"). Uæivatel má moænost zadat "ANO" (=operaci opakovat), nebo "NE" (pak skonçí operace neúspê¿nê, coæ u nêkterÿch verzí DOSu vede ihned k ukonçení ARJ). ARJ lze v tomto okamæiku ukonçit stiskem kombinace Control-Break. NASTAVOVÅNï HODNOTY PROMëNNÉ ERRORLEVEL ARJ nastaví promênnou ERRORLEVEL na jednu z následujících hodnot: 0 úspê¿né provedení p⌐íkazu (nedo¿lo k æádné chybê). 1 varování (vydává se v p⌐ípadê, æe nebyl nalezen soubor, se kterÿm se mêlo pracovat, nebo v p⌐ípadê, æe uæivatel odpo- vêdêl zápornê na otázku "Mohu pokracovat dalsim svazkem?"). 2 p⌐i provádêní p⌐íkazu do¿lo k blíæe nespecifikované fatální chybê. 3 p⌐i provádêní p⌐íkazu byla zji¿têna chyba v kontrolním souçtu archívu. 4 byla nalezena po¿kozená bezpeçnostní obálka nebo do¿lo k pokusu modifikovat archív chránênÿ bezpeçnostní obálkou. 5 nedostatek místa na disku nebo chyba p⌐i zápisu. 6 nelze otev⌐ít soubor nebo archív. 7 triviální chyba obsluhy (nesprávnê zadané parametry). 8 nedostatek pamêti. 9 zadanÿ archív není ve formátu ARJ. Nezapomeñte, æe p⌐i testování hodnoty promênné ERRORLEVEL je v DOSu t⌐eba pouæívat dost unikátní postup. Vÿraz "if ERRORLEVEL 0 p⌐íkaz" znamená, æe p⌐íkaz bude proveden jen tehdy, je-li hodnota promênné ERRORLEVEL ROVNA NEBO VëT¢ï neæ nula! Obecnê je nutné testovat hod- notu promênné ERRORLEVEL od nejvy¿¿í k neniæ¿í, nap⌐.: ARJ a archiv *.* if ERRORLEVEL 9 goto neni_arj_archiv if ERRORLEVEL 8 goto malo_pameti . . . if ERRORLEVEL 1 goto nepodstatna_chyba type Prikaz proveden uspesne. DOTAZY, KTERÉ KLADE ARJ UÆIVATELI V urçitÿch okamæicích vyæaduje ARJ po uæivateli doplñující údaje nebo rozhodnutí, jak pokraçovat. Otázek je nêkolik druhû: jeden se tÿká voleb ano/ne, dal¿í zadávání jmen souborû, dal¿í zadávání komentá⌐û a jinÿ zadávání znakovÿch ⌐etêzcû, které se mají v ar- chívu hledat. Zji¿ƒovací dotazy umoæñují uæivateli více neæ jednoduché ano/ne odpovêdi. Kromê "Ano" a "Ne" totiæ ARJ akceptuje také odpovêdi "Konec", "Vzdy ano", "Preskakovat", "Bez ptani" a "DOS". "Bez ptani" informuje ARJ o tom, æe má na v¿echny p⌐ípadné otázky p⌐edpokládat automaticky odpovêâ "Ano". Téhoæ efektu lze dosáhnout zadáním p⌐epínaçe "-y" na p⌐íkazové ⌐ádce. "Vzdy ano" informuje ARJ o tom, æe má na v¿echny dal¿í dotazy stejného druhu, jako je právê kladenÿ, automaticky p⌐edpokládat odpovêâ "Ano". Nap⌐. odpovíte-li "Vzdy ano" na otázku, zda p⌐epsat urçitÿ soubor, nebude se ARJ p⌐í¿tê na nic ptát a rovnou soubor p⌐epí¿e. "Preskakovat" je negativní obdobou "Vzdy ano". Po zadání odpovêdi "Preskakovat" bude ARJ automaticky p⌐edpokládat, æe na v¿echny p⌐í- padné dotazy stejného druhu odpovíte "Ne". Po zadání odpovêdí "Vzdy ano", nebo "Preskakovat" se budou sice do- tazy zobrazovat, ale ARJ nebude çekat na odpovêâ (doplní si ji auto- maticky). Po zadání "D" (jako "DOS") dostane uæivatel p⌐íleæitost zadat jeden p⌐íkaz DOSu, kterÿ bude následnê proveden. Po provedení p⌐íkazu se ARJ vrátí k pûvodnímu dotazu a opêt poæaduje odpovêâ (je pot⌐eba si pûvodní dotaz pamatovat, protoæe ARJ jej ne vædy zobrazí znovu). Vzhledem k tomu, æe ARJ pouæívá standardní vstup z klávesnice, buâte opatrní, kdyæ p⌐edem zadáváte odpovêdi na otázky, o kterÿch jste p⌐esvêdçeni, æe se záhy objeví. ARJ totiæ mûæe poloæit dotaz, kterÿ jste neçekali, p⌐içemæ pouæije odpovêâ, kterou jste mêli p⌐ipravenou na jinou otázku. Jestliæe vás unavuje odklepávat kaædou odpovêâ Enterem, podívejte se do kapitoly P⌐epínaçe na p⌐epínaç "-jy", kterÿ umí chování ARJ p⌐i kladení dotazû ovlivnit. SYSTÉMOVÅ PROMëNNÅ ARJ_SW Ihned po spu¿têní si ARJ zjistí, zda není v operaçním systému definována promênná s názvem ARJ_SW. Je-li, ARJ zobrazí její obsah a pouæije jej, jako by to byly p⌐epínaçe uvedené na p⌐íkazové ⌐ádce (hned za p⌐íkazem "ARJ . ..."). Nep⌐ejete-li si, aby ARJ obsah této promênné pouæívalo, uveâte na p⌐íkazové ⌐ádce p⌐epínaç "-+". Pomocí téhoæ p⌐epínaçe mûæete p⌐edefinovat název promênné, kterou má ARJ pouæít, nap⌐.: ARJ a -+PREPINACE archiv soubory Nastavení promênné: "set ARJ_SW=<p⌐epínaçe>" P⌐íklad: "set ARJ_SW=-wC:\TEMP -k -e" Za názvem promênné, ARJ_SW, nesmí bÿt æádná mezera! Stejnê jako v programu LHARC mûæete uvedením urçitého p⌐epínaçe na p⌐íkazové ⌐ádce "p⌐ekrÿt" nastavení uvedené v promênné ARJ_SW. P⌐epínaçe mûæete - s vÿjimkou p⌐íkazû, ve kterÿch pouæijete p⌐epínaç "-ju" - na p⌐íkazové ⌐ádce i v promênné ARJ_SW uvozovat nejen pomlç- kou ("-"), ale i lomítkem ("/"). Jestliæe je obsahem promênné ARJ_SW text, kterÿ není uvozen ani po- mlçkou, ani lomítkem, povaæuje jej ARJ za název konfiguraçního sou- boru. ARJ v uvedeném souboru vyhledá ⌐ádek, kterÿ bezprost⌐ednê za- çíná znakem shodnÿm s oznaçením právê provádêného ARJ p⌐íkazu. Text následující za tímto znakem pak ARJ zpracuje stejnê, jako by zpra- coval obsah promênné ARJ_SW. Díky tomuto mechanismu si mûæete pro kaædÿ ARJ p⌐íkaz nadefinovat jinou sadu p⌐epínaçû. Navíc ARJ zpra- cuje také tu ⌐ádku v konfiguraçním souboru, která zaçíná znaménkem plus ("+"). Její obsah chápe ARJ jako spoleçnÿ v¿em p⌐íkazûm (a p⌐i- pojí jej k p⌐epínaçûm specifickÿm pro právê provádênÿ p⌐íkaz). Ne- nalezne-li ARJ v konfiguraçním souboru ⌐ádku, která by provádênému p⌐íkazu odpovídala, pouæije pouze ⌐ádku uvozenou znaménkem plus. P⌐i pouæívání tohoto "spoleçného" ⌐ádku mêjte na pamêti, æe jej ARJ pouæije jen v p⌐ípadê, æe je uveden d⌐íve neæ ⌐ádka p⌐íslu¿ná právê provádênému p⌐íkazu (chcete-li, aby byla spoleçná opravdu opravdu v¿em p⌐íkazûm, vloæte ji hned na zaçátek konfiguraçního souboru). Pro ilustraci p⌐edpokládejme, æe hodnotu promênné ARJ_SW nastavíme p⌐íkazem: set ARJ_SW=C:\ARJ\ARJ.CFG a soubor C:\ARJ\ARJ.CFG obsahuje ⌐ádky: a -jm1 -jt -i1 c -zKOMENTAR.TXT + -jv l -jp e -i1 coæ je ekvivalentní ⌐ádkûm: a -jm -jt -i1 c -zKOMENTAR.TXT l -jp -jv e -i1 -jv f -jv v -jv ... a v¿echny ostatní p⌐íkazy, v¿echny s p⌐epínaçem "-jv". Podle uvedeného p⌐íkladu pouæije ARJ nap⌐. vædy p⌐i provádêní p⌐íkazu "a" p⌐epínaçe "-jm1 -jt -i1" stejnê, jako by byly uvedeny v promênné ARJ_SW. V promênné ARJ_SW ani v konfiguraçním souboru není moæné pouæívat p⌐epínaçe uzav⌐ené do uvozovek, nap⌐. "-vasformat a:". ARJ - SYNTAXE P₧ïKAZOVÉ ₧ÅDKY ARJ <p⌐íkaz> [-<p⌐epínaç>[-|+|<parametr>]...] <název archívu>[.ARJ] [<základní_adresá⌐>\] [<!seznam>|<adresá⌐>|<obecná specifikace>...] U p⌐íkazu a p⌐epínaçû ARJ nerozli¿uje mezi malÿmi a velkÿmi písmeny. P⌐epínaçe lze uvést nejen hned za p⌐íkazem, ale témê⌐ kdekoli na p⌐íkazové ⌐ádce. ARJ umoæñuje p⌐epínaçe uvozovat pomlçkou ("-") nebo lomítkem ("/"). Smíte pouæít jinÿ symbol v promênné ARJ_SW a jinÿ na p⌐íkazové ⌐ád- ce, ale nesmíte je pouæívat oba dva zároveñ. Vÿjimku z tohoto pra- vidla tvo⌐í p⌐ípad, kdy je v promênné ARJ_SW uveden p⌐epínaç "-ju" (pak je nutno na p⌐íkazové ⌐ádce pouæít bezpodmíneçnê pomlçku). Pokud jde o tento návod, mûæete ve v¿ech p⌐íkladech bez problémû zamênit pomlçku za lomítko. P⌐íklady: p⌐íkaz "ARJ a A:ARCHIV *.* /va /r" je v po⌐ádku, zatímco "ARJ a A:ARCHIV *.* /va -r" správnê není. P⌐epínaçe uvedené na p⌐íkazové ⌐ádce buâ p⌐epínají (tj. na opaçnou hodnotu mêní) nebo p⌐ekrÿvají p⌐epínaçe uvedené v promênné ARJ_SW. P⌐epínaçe se pouæívají stejnê jako u programu LHARC: "-s+" p⌐epíná p⌐epínaç do polohy "zapnuto" "-s-" p⌐epíná p⌐epínaç do polohy "vypnuto" "-s" p⌐epíná p⌐epínaç do opaçné polohy "-sjméno" roz¿i⌐uje p⌐epínaç o parametr "--" indikuje poslední p⌐epínaç na p⌐íkazové ⌐ádce (nadále se ani pomlçka, ani lomítko nepovaæují za uvození p⌐epínaçe; tento zvlá¿tní p⌐epínaç se vám bude hodit tehdy, kdyæ budete na p⌐íkazové ⌐ádce pot⌐ebovat uvést jméno souboru zaçínající pomlçkou). P⌐epínaçe je moæné kvûli úspo⌐e místa na p⌐íkazové ⌐ádce sdruæovat do skupin. Nêkteré p⌐epínaçe v¿ak vyæadují parametr, a proto musí bÿt ve skupinê uvedeny na posledním místê. Nap⌐. p⌐epínaçe "-r" a "-i" mûæete spojit do "-ri", p⌐ípadnê "-ir", "-wD:\" a "-i" do "-iwD:\" (ale nikoli "-wD:\i"). P⌐epínaçe, jejichæ jedinÿmi para- metry mohou bÿt znaky "+", "-", "0", "1" a "2", se dají sdruæovat v libovolném po⌐adí. Následující p⌐epínaçe je nutné uvést ve sku- pinê vædy aæ na posledním místê: -g, -l, -m, -o, -t, -v, -w, -x, -z, -!, -$, -hc, -hx, -jc, -jd, -jh, -ji, -jn, -jp, -js, -jw, -jx, -jy, -jz. Upozornêní: znak "j" v p⌐epínaçích "-jX" slouæí jako symbol p⌐e⌐a- âovaç. Zkratka "-jatv" zastupuje p⌐epínaçe "-ja", "-jt" a "-jv", protoæe úvodní "-j" platí pro v¿echny následující znaky ve skupinê (totéæ platí pro p⌐epínaçe typu "-hX"). Pouæívat více neæ jeden symbol "-j" v jediné skupinê se nedoporuçuje. P⌐íklad: skupina "-rijvta" odpovídá p⌐epínaçûm "-r -i -jv -jt -ja" a skupina "-i1kwD:\" odpovídá p⌐epínaçûm "-i1 -k -wD:\" ARJ se nebude u vêt¿iny p⌐epínaçû vzpírat, kdyæ za p⌐epínaçem uve- dete pomlçku (nap⌐. "-w-"). Jedinou záludnost p⌐edstavují p⌐epínaçe, které mohou mít parametr, jako nap⌐. "-wD:\" nebo "-t1". U nich ne- smí bÿt za pomlçkou uveden uæ æádnÿ dal¿í p⌐epínaç (nap⌐. "-w-r"). Takové p⌐epínaçe je pot⌐eba uvádêt na konci skupiny, nap⌐. "-rikw-". Jedinou vÿjimkou z tohoto pravidla je p⌐epínaç "-jyyr", u nêhoæ lze vÿznam obou parametrû, "y" i "r", zmênit najdenou uvedením "-jyyr-". Není-li uvedeno jinak, p⌐idêluje ARJ archívûm koncovku ".ARJ", dru- hému a dal¿ím svazkûm pak ".A01", ".A02" atd. aæ po ".A99" a ".A00". Svazkûm umí na poæádání p⌐idêlovat çíselné p⌐ípony ".001" aæ ".999". P⌐íkaz ARJ musí bÿt prvním "nep⌐epínaçovÿm" parametrem na p⌐íkazové ⌐ádce. První jméno souboru na p⌐íkazové ⌐ádce se povaæuje za název ARJ archívu, s nímæ se má pracovat. Základní adresá⌐, je-li uveden, musí následovat po jménu archívu (mezi nimi mohou bÿt pouze p⌐epína- çe, nikoli jména souborû). Jeho specifikace by mêla konçit zpêtnÿm lomítkem ("\") nebo dvojteçkou (":") - v p⌐íkazech typu "p⌐idej" a "rozbal" v¿ak ARJ (pouze u existujících adresá⌐û) toleruje, kdyæ koncové zpêtné lomítko neuvedete. Nakonec mohou bÿt v libovolném po⌐adí uvedeny specifikace souborû a p⌐epínaçe. Obecné specifikace odpovídají zvyklostem DOSu. "*.*" znamená "v¿echny soubory", "*.DOC" oznaçuje v¿echny soubory s p⌐íponou ".DOC" a "?B*.*" v¿echny soubory, jejichæ jméno obsahuje jako druhÿ znak písmeno "B". Není-li uvedeno jinak, p⌐edpokládá ARJ obecnou specifikaci "*.*", které odpovídají v¿echny soubory (vÿjimku tvo⌐í p⌐íkaz "d"). U p⌐íkazû p⌐idávání, p⌐esunu a aktualizace archívu se provádí porovnávání jmen souborû (vçetnê cesty vs. pouze jméno bez cesty) podle nastavení p⌐epínaçe "-e". U ostatních p⌐íkazû se porovnávají celá jména souborû vçetnê cesty k nim pouze v p⌐ípadê, æe cestu uvedete na p⌐íkazové ⌐ádce. Na p⌐íkazové ⌐ádce mûæete uvést jeden nebo více souborû-seznamû. Soubor-seznam ("listfile") je prostÿ ASCII textovÿ soubor, kterÿ na kaædé ⌐ádce obsahuje jméno jednoho souboru (p⌐ed, ani za jménem nesmêjí bÿt mezery). O tom, æe je soubor seznamem informujete ARJ vyk⌐içníkem, kterÿm jméno souboru-seznamu uvedete. Jestliæe pot⌐e- bujete zarchivovat soubor, jehoæ jméno zaçíná vyk⌐içníkem, zmêñte vÿznam vyk⌐içníku p⌐epínaçem "-!". Pot⌐ebujete-li, aby nêkteré soubory, které vyhovují uvedené obecné specifikaci, byly p⌐i provádêní p⌐íkazu pominuty, pouæijte p⌐epínaç "-x": P⌐íklad: "ARJ a SOFTWARE *.* -x *.exe -x *.obj" sbalí do archívu SOFTWARE.ARJ v¿echny soubory v aktuálním adresá⌐i kromê souborû s p⌐íponou ".EXE" a ".OBJ". POUÆïVÅNï OBECN¥CH SPECIFIKACï ARCHïVª Místo jména archívu mûæete pouæít obecnou specifikaci ve v¿ech p⌐í- kazech kromê p⌐íkazû typu p⌐idej nebo aktualizuj ("a", "f", "j", "m" a "u"). Uvedete-li p⌐epínaç "-r", provede ARJ p⌐íkaz nejen se v¿emi vyhovujícími archívy v aktuálním adresá⌐i, ale i s archívy ve v¿ech podadresá⌐ích aktuálního adresá⌐e. P₧ïKAZY ARJ a: p⌐idat soubory do archívu Základní p⌐íkaz ARJ, pomocí nêhoæ lze vytvá⌐et ARJ archívy a p⌐i- dávat do nich nové soubory. Hodláte-li vytvo⌐it novÿ archív, za- dejte jméno archívu, kterÿ neexistuje. Za jménem archívu mûæete uvést aæ 64 souborû, çi obecnÿch specifikací (nemusíte v¿ak uvést specifikaci æádnou, pak se automaticky dosadí "*.*"). Jestliæe v p⌐íkazu uvedete p⌐epínaç "-r" (rekurzívnê procházet podadresá⌐e) p⌐idá ARJ do archívu nejen soubory z adresá⌐û uvedenÿch na p⌐íkazové ⌐ádce, ale také soubory ze v¿ech jejich podadresá⌐û. Maximální komprese dosáhnete s p⌐epínaçem "-jm". b: provést BAT soubor nebo p⌐íkaz DOSu P⌐íkaz "b" umoæñuje uæivateli provést s vybranÿmi soubory v ar- chívu urçitou operaci zadanou jako p⌐íkaz DOSu (popsanou nap⌐. dávkou s p⌐íponou ".BAT"). Po spu¿têní programu si ARJ vyæádá p⌐íkaz, kterÿ má s kaædÿm oznaçenÿm souborem provést. Není-li pomocí p⌐epínaçe "-jw" uvedeno jinak, rozbalí ARJ kaædÿ vybranÿ soubor do souboru ARJTEMP.$$$ (p⌐epínaçem "-jw" lze toto jméno zmênit) a provede zadanÿ p⌐íkaz DOSu. P⌐íkaz "b" ignoruje spe- cifikaci základního adresá⌐e, je-li uvedena. Pomocnÿ pracovní soubor ARJTEMP.$$$ je po provedení p⌐íkazu zru¿en. P⌐íklady: ARJ b archiv ARJ b archiv soubor.exe -jwPRAC_ADR\POM_SOUB Tento p⌐íkaz mûæete pouæít k jednoduchému zrychlení operace rozbal-a-spusƒ. Staçí p⌐epínaçem "-jw" zmênit jméno pracovního souboru a jako poæadovanÿ DOSovskÿ p⌐íkaz zadat právê jméno pracovního souboru. P⌐íklad: ARJ b archiv soubor.exe -jwPROGRAM.EXE a jako p⌐íkaz DOSu zadáte "PROGRAM" s p⌐ípadnÿmi parametry. P⌐íkaz DOSu mûæete uvést i p⌐ímo na p⌐íkazové ⌐ádce, za p⌐epína- çem "-jq". Jestliæe p⌐íkaz obsahuje mezery, je nutné celÿ p⌐epí- naç i s p⌐íkazem uzav⌐ít do dvojitÿch uvozovek. P⌐íklady: ARJ b archiv soubor.exe -jwTEMP.EXE -jqTEMP ARJ b archiv *.c "-jqgrep text ARJTEMP.$$$" c: okomentovat archív a soubory v archívu Tento p⌐íkaz umoæñuje p⌐idávat k archívûm a v nim uloæenÿm souborûm komentá⌐e. Po spu¿têní si ARJ vyæádá nejprve komentá⌐ k archívu jako celku, a potom ke v¿em souborûm, které vyhovují specifikaci uvedené na p⌐íkazové ⌐ádce. Kaædÿ komentá⌐ mûæe mít 25 ⌐ádek (p⌐estoæe vám ARJ povolí napsat aæ 127 znakû na jeden ⌐ádek, ukládá pouze prvních 80 a zbylé ignoruje). Jednotlivé komentá⌐e se ukonçují zadáním prázdné ⌐ádky (pot⌐ebujete-li mít v komentá⌐i prázdnou ⌐ádku, napi¿te na ni aspoñ mezeru). Nemáte-li chuƒ ƒukat dlouhÿ komentá⌐ víckrát po sobê, mûæete jej p⌐edem p⌐ipravit do jednoduchého ASCII textového souboru a po vÿ- zvê "Zadejte..." místo komentá⌐e napsat na první ⌐ádku hned zkraje vyk⌐içník a jméno souboru, kterÿ obsahuje poæadovanÿ komentá⌐. ARJ soubor p⌐eçte a prvních 2048 znakû pouæije jako komentá⌐ (æádná ⌐ádka v souboru nesmí bÿt del¿í neæ 2048 znakû). Chcete-li z archívu nêjakÿ komentá⌐ vymazat, zadejte na první ⌐ádku mezeru a druhou odklepnête prázdnou. K odstranêní komentá⌐û z archívu mûæete také s vÿhodou pouæít fiktivní DOSovskÿ soubor NUL. P⌐íklady: ARJ c archiv -zNUL zru¿í komentá⌐ k archívu ARJ c archiv jméno -jzNUL zru¿í komentá⌐ k souboru "jméno" ARJ c archiv -jzNUL zru¿í komentá⌐e ke v¿em souborûm ARJ c archive -zNUL -jzNUL zru¿í v¿echny komentá⌐e v archívu Chcete-li okomentovat pouze samotnÿ archív, a nikoli jednotlivé soubory v nêm uloæené, pouæijte p⌐íkaz "ARJ c archiv -z". Máte- li komentá⌐ k archívu p⌐ipraven v textovém souboru KOMENTAR.TXT, mûæete p⌐íkaz roz¿í⌐it na "ARJ c archiv -zKOMENTAR.TXT". Komentá⌐ k archívu mûæete p⌐ipojit uæ p⌐i provádêní nêkterého z p⌐íkazû "a", "f", "m" nebo "u" - staçí opêt pouæít p⌐epínaç "-z" (p⌐ípadnê "-zSOUBOR", máte-li komentá⌐ p⌐edem p⌐ipraven v textovém souboru). P⌐íklad: ARJ a -zKOMENTAR.TXT archiv *.txt d: vymazat soubor(y) z archívu Pomocí tohoto p⌐íkazu mûæete z archívu odstranit soubory, které uæ nepot⌐ebujete. Jestliæe nelze soubory urçené k vymazání vhodnê specifikovat obecnê, p⌐idejte za p⌐íkaz p⌐epínaç "-q". ARJ si pak u kaædého vybraného souboru ovê⌐í, zda jej opravdu chcete smazat. Vymazané soubory jsou z archívu fyzicky odstranêny (nelze je nijak obnovit). P⌐íklady: ARJ d archiv *.c vymaæe z archívu v¿echny soubory s p⌐íponou ".c". ARJ d -q archiv *.c provede totéæ jako p⌐edchozí p⌐íkaz, ale p⌐ed vymazáním kaædého souboru si ovê⌐í, zda nejde o omyl. ARJ v souçasné verzi nikdy nezru¿í archív, v nêmæ byly soubory ru¿eny, a to ani tehdy, kdyæ v nêm uæ æádnÿ soubor nezûstal. e: rozbalit soubory z archívu Zadáním tohoto p⌐íkazu rozbalíte jeden nebo více souborû z archívu do aktuálního adresá⌐e (nebo do adresá⌐e, kterÿ uvedete na p⌐í- kazové ⌐ádce). Jestliæe narazí ARJ v archívu na soubor, jehoæ rozbalením by byl p⌐epsán soubor, kterÿ jiæ na disku existuje, ovê⌐í si nejprve dotazem, zda má soubor na disku opravdu p⌐epsat (chcete-li se têmto dotazûm vyhnout, p⌐ipojte k p⌐íkazu p⌐epínaç "-y"; ARJ pak bude soubory p⌐episovat bez ptaní). Odpovíte-li "NE", ARJ poæádá o zadání jména souboru, do nêhoæ se má soubor z archívu rozbalit. Nechcete-li inkriminovanÿ soubor rozbalit vûbec, stisknête pouze [Enter]. Rozbalujete-li soubor, kterÿ je rozdêlen mezi nêkolik svazkû ví- cesvazkového archívu, ARJ se obyçejnê zeptá, zda má "Pripojit na pozici ...?" - témê⌐ vædy odpovíte "ANO". Jestliæe nechcete kaædÿ svazek rozbalovat zvlá¿ƒ, p⌐ipojte k p⌐íkazu p⌐epínaç "-v". ARJ pak bude automaticky vyæadovat dal¿í svazky, dokud nebude rozbalen celÿ archív. Rozbalujete-li soubory z více svazkû uloæenÿch na rûznÿch disketách, je vêt¿inou vhodné specifikovat archív obecnê, nap⌐. "ARJ r archiv A:*.* specifikace_souborû". Pot⌐ebujete-li rozbalit pouze çást archívu, p⌐içemæ poæadovanou çástí je podadresá⌐ obsahující dal¿í podadresá⌐e, mêli byste pouæít p⌐epínaç "-p1" (podrobnêji viz p⌐epínaç "-p"). K p⌐íkazûm "e" a "x" lze nyní p⌐ipojit také p⌐epínaç "-d", kterÿ mêní vÿznam têchto p⌐íkazû na "rozbal a vymaæ z archívu". Uvedete- li tento p⌐epínaç, je nutné uvést také specifikaci souborû, s nimiæ se má tato operace provést, protoæe ARJ v tomto p⌐ípadê nep⌐edpokládá automaticky specifikaci "*.*" (nap⌐. "ARJ e archiv -d soubor1 soubor2"). K provedení p⌐íkazu s p⌐epínaçem "-d" je pot⌐eba víc místa na disku neæ k obyçejnému rozbalení, protoæe se p⌐i mazání souborû p⌐echodnê vytvá⌐í pomocnÿ pracovní archív. Dojde-li p⌐i rozbalování k úplnému zaplnêní cílového disku, ARJ okamæitê skonçí a ohlásí chybu. Chcete-li se podobnÿm situacím vyhnout, pouæijte p⌐epínaç "-jd" (podrobnêji viz p⌐epínaç "-jd"). Zjistí-li ARJ p⌐i rozbalování urçitého souboru chybu v kontrolním souçu (CRC), smaæe tento soubor z disku. Chcete-li, aby ARJ vadnÿ soubor nemazalo, pouæijte p⌐epínaç "-jr" (poçítejte v¿ak s tím, æe soubor je témê⌐ na 100% po¿kozen). f: aktualizovat soubory v archívu Aktualizuje ty soubory v archívu, které specifikujete a které jsou star¿í, neæ jejich protêj¿ky na disku. P⌐íklad: ARJ f archiv *.c *.h P⌐i aktualizaci souborû v archívu byste mêli soubory specifikovat stejnê jako p⌐i vytvá⌐ení archívu. P⌐íklad: ARJ a archiv \temp\ *.* -r ARJ f archiv \temp\ *.* -r Jestliæe nebylo pot⌐eba aktualizovat æádnÿ soubor v archívu a nep⌐idali jste ani æádnÿ komentá⌐, ARJ verze 2.20 a novêj¿í ponechá pûvodní archív zcela beze zmêny. g: za¿ifrovat soubory v archívu pomocí hesla P⌐íkaz "g" umoæñuje za¿ifrovat pomocí hesla soubory, které uæ jsou uloæeny v existujícím archívu. P⌐i pouæívání tohoto p⌐íkazu mêjte na pamêti, æe ARJ za¿ifruje jen ty soubory, které dosud za¿ifrované nejsou (jeden soubor nelze za¿ifrovat dvakrát). P⌐íklad: ARJ g archív -gDINOSAURUS i: otestovat integritu souboru ARJ.EXE P⌐íkaz "i" umoæñuje uæivateli ovê⌐it, zda je soubor ARJ.EXE, kte- rÿ pouæívá, neporu¿enÿ a zda jde o originální, nezmênênou kopii. V p⌐ípadê, æe se soubor ARJ.EXE li¿í od autorem vytvo⌐eného ori- ginálu byƒ jen v jediném bajtu, ARJ ohlásí "Chyba v kontrolnim souctu (CRC)!". Mêjte v¿ak na pamêti, æe p⌐íkaz "i" nebude fungo- vat v p⌐ípadê, æe soubor ARJ.EXE zkomprimujete nêkterÿm kompreso- rem EXE souborû (nap⌐. programy LZEXE, DIET, PKLITE apod.). ARJ bude totiæ nesprávnê vædy hlásit chybu CRC, a to i tehdy, kdyæ je soubor ARJ.EXE vlastnê v po⌐ádku (a jedinÿm rozdílem oproti ori- ginálu je fakt, æe je sbalenÿ EXE-kompresorem). Neuvedete-li na p⌐íkazové ⌐ádce specifikaci souboru, kterÿ se má provê⌐it, provê⌐í se právê provádênÿ program. Syntaxe: ARJ i ARJ.EXE (pod DOSem 3.0 a novêj¿ím "ARJ i"). j: spojit archívy do jednoho P⌐íkazem "j" mûæete dva nebo více existujících archívû spojit do jednoho nového (nebo p⌐ipojit k jinému existujícímu archívu). P⌐íklady: ARJ j archiv archiv1.arj archiv2.arj ARJ j archiv *.arj -r Nêkteré p⌐epínaçe ve spojení s p⌐íkazem "j" nefungují. Jsou to: "-o", "-ob", "-f", "-u", "-c", "-v" (p⌐estoæe ARJ tyto p⌐epínaçe, jsou-li uvedeny, ignoruje, nezobrazuje æádné chybové hlá¿ení). P⌐epínaç "-d" lze ve spojení s p⌐íkazem "j" pouæít (pûvodní archívy budou po p⌐ipojení k archívu cílovému zru¿eny). P⌐i pouæívání p⌐epínaçû, které fungují podobnê jako p⌐epínaç "-x", mêjte na pamêti, æe se vztahují ke spojovanÿm archívûm a nikoli k obsahu têchto archívû. Tento p⌐íkaz mûæete s vÿhodou vyuæít ke konverzi samorozbalovacího archívu na archív "obyçejnÿ". P⌐íklad: ARJ j novÿ_archív archiv.exe k: odstranit z archívu zálohy Tento p⌐íkaz se hodnê podobá p⌐íkazu "d" (vymazat soubory z ar- chívu), ale na rozdíl od nêj ru¿í jen soubory oznaçené jako zá- lohy. Stejnê jako u p⌐íkazu "d" je nutné uvést specifikaci sou- borû, které se mají z archívu odstranit (ARJ vzhledem k "nebez- peçnosti" p⌐íkazu nep⌐edpokládá specifikaci "*.*" automaticky). P⌐íklady: ARJ k archiv *.* ARJ k archiv *.DOC -q l: vypsat obsah archívu Vypí¿e obsah archívu na standardní vÿstup (obyçejnê na obrazovku). Je-li vÿpis p⌐íli¿ dlouhÿ a chcete jej po kaædé stránce zastavit, pouæijte p⌐epínaç "-jp". Archivované soubory a adresá⌐e budou ve vÿpisu uvedeny ve stejném po⌐adí, v jakém jsou uloæeny v archívu (v souçasné verzi ARJ nelze toto po⌐adí nijak zmênit). P⌐íklad: ARJ l archiv *.c *.h Poslední sloupec ve vÿpisu je nadepsán zkratkou "BTPMGVX": B ... hvêzdiçka v tomto sloupci znamená, æe soubor v archívu je oznaçen jako záloha. T ... udává typ souboru: "T" (textovÿ), "B" (binární), "D" (adresá⌐) a "V" (název disku). P ... plus v tomto sloupci znamená, æe kromê samotného jména souboru je v archívu uloæena i cesta k pû- vodnímu souboru (tuto lze zobrazit p⌐íkazem "v"). M ... çíslo pouæíté kompresní metody. G ... indikuje, zde soubor je, çi není za¿ifrován pomocí hesla. V ... archív je pokraçováním vícesvazkového archívu (uvádí se jen u prvního souboru). X ... archív je souçástí vícesvazkového archívu a pokraçuje je¿tê dal¿ím svazkem. P⌐edchází-li údaji "Datum/Ças" znaménko plus ("+"), jde o çasovÿ údaj (datum) z 21. století (20xx). U souborû sbalenÿch v textovém reæimu je ve sloupci "Original" uveden poçet bajtû vstupního souboru, kterÿ ARJ skuteçnê do archívu zabalilo. Obyçejnê se tento údaj rovná délce souboru, kterou hlásí DOS, zmen¿ené o poçet znakû "návrat na zaçátek ⌐ádku" (CR; "carriage retum") v souboru, protoæe v textovém reæimu se v¿echny tyto znaky vypou¿têjí. Vyskytují se totiæ vædy jen ve spojení se znakem "p⌐echod na dal¿í ⌐ádek" (LF; "linefeed"), a nenesou proto æádnou informaci. Zjistí-li ARJ, æe vypisovanÿ archív není "obyçejnÿ" archív, ale "archív se zálohami" (tj. archív, kterÿ mûæe obsahovat zálohy), uvede na konci vÿpisu poznámku "[Zalohy ZAPNUTY] ". Narazí-li v archívu alespoñ na jednu zálohu, p⌐ipojí navíc také poznámku "[Obsahuje zalohy] ". Soubory-zálohy jsou ve vÿpisu oznaçeny hvêzdiçkou ve sloupci "B" (hned za atributy souboru). Chcete-li, aby ARJ ve vÿpisu uvedlo i zálohy, musíte k p⌐íkazu p⌐ipojit p⌐epínaç "-jg". P⌐íklad: ARJ l archiv -jg m: p⌐esunout soubory do archívu Tento p⌐íkaz funguje podobnê jako p⌐íkaz "a" s p⌐epínaçem "-d". P⌐íkaz "m" p⌐idává specifikované soubory do archívu a v p⌐ípadê, æe celá operace probêhne úspê¿nê, nakonec v¿echny pûvodní soubory smaæe z disku. Na rozdíl od p⌐íkazu "a" s p⌐epínaçem "-d" v¿ak p⌐íkaz "m" neæádá o dovolení, kdyæ hodlá pûvodní soubor smazat. Je-li p⌐íkaz "m" doplnên o p⌐epínaç "-f", nebo "-u", smaæe nejen soubory, které byly skuteçnê do archívu p⌐esunuty, ale i soubory, které jiæ v archívu byly (a nebylo je nutné aktualizovat). Kdyko- li, kdyæ pouæíváte p⌐íkaz "m", byste jej mêli doplnit p⌐epínaçem "-jt", se kterÿm ARJ p⌐ed smazáním souboru z disku nejprve otes- tuje, zda byl tento skuteçnê bezchybnê uloæen do archívu. Od verze 2.30 se ARJ snaæí p⌐íkazem "m" smazat i adresá⌐e, které byly zcela p⌐esunuty do archívu. Adresá⌐e mûæete uvést (a do ar- chívu p⌐esunout) jedinê tehdy, uvedete-li za p⌐íkazem také p⌐epí- naç "-a1". Adresá⌐e, ve kterÿch po p⌐esunu vybranÿch souborû je¿tê nêjaké soubory zûstanou, se samoz⌐ejmê neru¿í. P⌐íklad: ARJ m archiv -a1 ADRESAR\*.* ADRESAR po p⌐esunutí souborû prázdnÿ ADRESAR zru¿í, kdeæto ARJ m archiv -a1 ADRESAR\*.* tento prázdnÿ adresá⌐ ponechá na disku. n: p⌐ejmenovat soubory v archívu Tento p⌐íkaz umoæñuje mênit názvy souborû, které jsou uloæeny v archívu. ARJ se potom u kaædého souboru, jehoæ souçasné jméno odpovídá zadané specifikaci, zeptá na jméno nové. Máte moænost buâ zadat nové jméno, nebo ponechat jméno pûvodní (odklepnete- li Enter, aniæ byste zadali nové jméno). P⌐íklad: ARJ n archiv *.c projde v¿echny soubory v archívu, které mají p⌐íponu ".C" a nabídne zmênu jejich názvu. o: se⌐adit soubory v archívu Pomocí p⌐íkazu "o" mûæete mênit fyzické po⌐adí souborû v archívu. Po⌐adí mûæete zadat na p⌐íkazové ⌐ádce, nebo pouæít jeden çi více souborû-seznamû ("listfiles"). V¿echny soubory musíte uvést p⌐es- nê, k urçení po⌐adí souborû nemûæete pouæívat obecné specifikace. Soubory neuvedené ani na p⌐íkazové ⌐ádce, ani v souboru-seznamu, budou umístêny na konec archívu ve stejném (relativním) po⌐adí, v jakém byly pûvodnê. Soubor-seznam musí na kaædé ⌐ádce obsaho- vat právê jeden název souboru. P⌐íklad: ARJ o archiv SOUBOR1 SOUBOR2 SOUBOR3 zmêní po⌐adí souborû v archívu tak, æe první bude SOUBOR1, druhÿ SOUBOR2 a t⌐etí SOUBOR3 a za nimi bude následovat zbytek souborû v pûvodním po⌐adí. P⌐íklad: ARJ o archiv !SEZNAM se⌐adí archív dle seznamu uloæeného v souboru SEZNAM. UPOZORNëNï: u p⌐íkazu "o" je moæné pouæít zvlá¿tní modifikaci souboru-seznamu. Nazvete-li soubor-seznam "ARJSORT.$$$", bude ARJ p⌐edpokládat, æe byl vytvo⌐en pomocí p⌐íkazu "ARJ v -jv1". Vyuæití této zvlá¿tnosti ilustruje ukázková dávka ARJSORT.BAT, která je souçástí distribuçního archívu. Sestavování souborû-seznamû usnadñuje p⌐íkaz "v", kterÿ p⌐i po- uæití p⌐epínaçû "-jv" a "-jv1" generuje vÿpis, kterÿ lze snadno upravit na soubor-seznam. S p⌐epínaçem "-jv" jsou zobrazena pouze jména souborû (komplet- ní i s cestami), æádné dal¿í údaje. Vÿstup mûæete p⌐esmêrovat do souboru ("ARJ v -jv archiv >VYPIS") a ruçnê p⌐epracovat do podoby pouæitelné v p⌐íkazu "o". S p⌐epínaçem "-jv1" je zobrazen vÿpis podobnÿ vÿpisu standardnímu ("ARJ v archiv"). Li¿í se v¿ak nêkolika drobnostmi: chybêjí po⌐a- dová çísla souborû, nezobrazují se ani komentá⌐e. Jméno souboru (vçetnê cesty) není uvedeno na zvlá¿tním ⌐ádku, ale je p⌐ipojeno za ostatní informace, p⌐içemæ jsou navíc zvlá¿ƒ uvedeny p⌐ípona a samotné jméno souboru (bez cesty). Celÿ vÿpis je tabelován - odpovídající si údaje jsou ve sloupcích, takæe s pomocí alespoñ trochu chyt⌐ej¿ího textového editoru (i t⌐eba Textu602) mûæete vÿpis se⌐adit podle libovolného údaje a p⌐ímo pouæít jako soubor- seznam pro p⌐íkaz "o". S ARJ od verze 2.20 nelze ⌐adit soubory ve vícesvazkovÿch archívech. p: vytisknout soubory na standardní vÿstup Vypí¿e zadané soubory na standardní vÿstup, kterÿm je bêænê obra- zovka nebo - po p⌐esmêrování vÿstupu - soubor na disku. P⌐íkaz funguje tak, æe ve vÿsledném souboru je pouze obsah rozbalovaného souboru (souborû), nikoli rûzné komentá⌐e a hlá¿ení, která ARJ zobrazuje bêhem rozbalování. P⌐íklad: ARJ p archiv NAVOD.TXT > SOUBOR.TXT Provedením vÿ¿e uvedeného p⌐íkladu vznikne p⌐esná kopie souboru NAVOD.TXT (SOUBOR.TXT). V souboru SOUBOR.TXT nebude ani hlaviçka, ani dal¿í nepat⌐içné informace, protoæe ARJ bude ve¿keré svoje informace zobrazovat na standardním chybovém vÿstupu ("stderr"), kterÿm je témê⌐ vædy obrazovka. P⌐íklad: ARJ p archiv manual.doc > LPT1 V uvedeném ukázkovém p⌐íkladu je standardní vÿstup p⌐esmêrován na tiskárnu (na první paralelní port). Vÿhodou tohoto p⌐íkazu je, æe se nevytvá⌐ejí æádné pomocné pracovní soubory. Na druhé stranê, p⌐i p⌐esmêrování vÿstupu na tiskárnu bude ARJ automaticky p⌐evádêt v¿echny soubory na textové, coæ mûæe nêkdy zpûsobit vyti¿têní nêçeho jiného, neæ co poæadujete. Pot⌐ebujete-li "rozbalit" bi- nární (tj. ne-textovÿ) soubor na tiskárnu beze zmên, pouæijte p⌐íkaz "ARJ e archiv soubor -jwLPT1". ARJ nastavuje datum/ças vÿstupu - prohlédnete-li si vÿstup nap⌐. p⌐íkazem "ARJ p archiv soubor | list -s", zobrazí se správnÿ ças i datum. Pozn.: program LIST je dílem pana Vernona Buerga a není souçástí programového kompletu ARJ. Jestliæe si pot⌐ebujete vÿstup p⌐íkazu "p" prohlíæet po çástech, mûæete stejnê jako u p⌐íkazu "s" pouæít p⌐epínaç "-jp", kterÿ vÿ- pis vædy po zaplnêní obrazovky pozastaví. P⌐i vÿpisu se v¿ak ne- správnê zobrazují pseudografické symboly (vçetnê çeskÿch znakû s diakritikou) - máte-li právê s nimi potíæe, doplñte p⌐íkaz je¿tê o p⌐epínaç "-jv". POZNÅMKA: vzhledem k problémûm, které vznikají p⌐i pouæití stan- dardní knihovní rutiny fwrite() a vÿstupního proudu "stdout", mo- hou p⌐i p⌐esmêrování vÿstupu na paralelní çi sériovÿ port vznikat chyby, kterÿch si ARJ "nev¿imne". Chyby, ke kterÿm dojde p⌐i p⌐e- smêrování vÿstupu do souboru na disk, zaregistuje ARJ vædy. r: odstranit cesty (jména adresá⌐û) z názvû souborû Tímto p⌐íkazem mûæete ze zadanÿch souborû v archívu (není-li uve- deno jinak, pak ze v¿ech) odstranit údaje o tom, ve kterÿch adre- sá⌐ích byly uloæeny. Tento p⌐íkaz se vám mûæe hodit v p⌐ípadê, æe jste p⌐i vytvá⌐ení archívu zapomnêli uvést p⌐epínaç "-e". s: vypsat obsah souboru na obrazovku Tento p⌐íkaz se hodnê podobá p⌐íkazu "p" - jedinÿ rozdíl spoçívá v tom, æe se po zaplnêní obrazovky vÿpis p⌐eru¿í a od uæivatele se oçekává pokyn, co dál. Dotazy lze potlaçit uvedením p⌐epínaçe "-y". P⌐i vypisování souboru na obrazovku zobrazuje p⌐íkaz "s" pouze prvních 79 znakû kaædé ⌐ádky, místo ⌐ídících znakû pouæívá otaz- ník. Pot⌐ebujete-li, aby se ve vÿpisu správnê zobrazovaly i pseu- dografické symboly (p⌐ípadnê çeská písmena s diakritikou), p⌐i- pojte k p⌐íkazu p⌐epínaç "-jv". t: zkontrolovat obsah archívu (test integrity) Zkontroluje, zda souhlasí v archívu uloæenÿ kontrolní souçet (CRC) s kontrolním souçtem vypoçtenÿm podle skuteçného obsahu archívu. ARJ pouæívá k ovê⌐ení integrity archívû dvaat⌐icetibitovÿ kontrol- ní souçet, kterÿ je v odhalování chyb mnohem úçinnêj¿í neæ bêænê pouæívanÿ kontrolní souçet ¿estnáctibitovÿ. u: aktualizovat a doplnit archív Aktualizuje soubory, které jiæ v archívu jsou, a p⌐idá do nêj soubory, které v nêm je¿tê nejsou (na rozdíl od p⌐íkazu "f", kterÿ sice rovnêæ aktualizuje soubory, které v archívu jsou, ale nep⌐idá ty, které v nêm chybêjí). P⌐íklad: ARJ u archiv v: podrobnê vypsat obsah archívu Tento p⌐íkaz podrobnê vypí¿e obsah archívu - kromê informací, které zobrazuje p⌐íkaz "l", se vypisují také kompletní jména souborû (vçetnê cest) a v¿echny komentá⌐e. P⌐íkaz "v" také u kaædého archivovaného souboru uvádí po⌐adové çíslo, které lze vyuæít ve spojení s p⌐epínaçem "-#" k vybrání jinak nedosaæitelného souboru (nap⌐. souboru-zálohy). P⌐íklad: ARJ v archive -jg ARJ x archive -# 5 10 Chcete-li, aby se vÿpis po zaplnêní obrazovky zastavil a dal vám ças k prostudování zobrazenÿch informací, p⌐ipojte k p⌐í- kazu p⌐epínaç "-jp". Uvedete-li v p⌐íkazu p⌐epínaç "-jv", zobrazí se místo standardního vÿpisu pouze seznam názvû souborû (vypisují se celá jména vçetnê cest). Dal¿í variantu vÿpisu, která se zvlá¿ƒ hodí pro ⌐azení podle urçitÿch údajû (data, çasu, délky, názvu apod. - ¿ikovné zvlá¿tê p⌐i dal¿ím pouæití vÿpisu v p⌐íkazu "o"), získáte uvedením p⌐epí- naçe "-jv1". w: vyhledat v archívu textovÿ ⌐etêzec Tento p⌐íkaz umoæñuje vyhledávat v archivovanÿch souborech znakové ⌐etêzce. Zda se mají p⌐i vyhledávání brát v úvahu rozdíly mezi malÿmi a velkÿmi písmeny, se ARJ zeptá hned po zadání p⌐íkazu. P⌐i vyhledávání se vyuæívá kódová stránka DOSu, a tak se správnê p⌐evádêjí i písmena s diakritikou (POZOR! Platí jen pro kódo- vou stránku 852, která je souçástí MS-DOSu, nikoli pro rûzná národní prost⌐edí t⌐etích firem). ARJ se rovnêæ zeptá, kolik ⌐ádek z okolí nalezeného ⌐etêzce má zobrazovat. Je-li zadáno nenulové çíslo, ARJ p⌐i nalezení hle- daného ⌐etêzce zobrazí kontext, v nêmæ se tento vÿskyt nachází. Zobrazují se v¿echny znaky vçetnê koncû ⌐ádek, ⌐ídící znaky jsou nahrazeny otazníky, kaædá ⌐ádka kontextu má 78 znakû. Budete-li poæadovat zobrazování kontextu, ARJ nebude zobrazovat percentuální indikátor vyhledávání. Pot⌐ebujete-li, aby se v kontextu správnê zobrazovaly i pseudografické symboly s kódy 128 aæ 255 (pod která spadají i çeská písmena s diakritikou), p⌐ipojte k p⌐íkazu p⌐epí- naç "-jv". Po zodpovêzení úvodních dvou otázek má uæivatel moænost zadat aæ 20 rûznÿch znakovÿch ⌐etêzcû, které se mají v archívovanÿch sou- borech vyhledat. Délka jednoho ⌐etêzce mûæe bÿt nejvÿ¿e 79 znakû. Poçet nalezenÿch vÿskytû jednotlivÿch ⌐etêzcû bude zobrazen pro kaædÿ soubor v archívu zvlá¿ƒ. Vÿskyty, které zasahují do dvou svazkû vícesvazkového archívu, ARJ nenajde. Jedinÿm p⌐íkazem mûæete prohledat i nêkolik ARJ archívû najednou - staçí urçit archív obecnê, nap⌐. "ARJ w \DOCS\*.ARJ". Stejnê jako u jinÿch p⌐íkazû si mûæete p⌐epínaçem "-jp" vyæádat vÿpis po stránkách. Chcete-li údaje pot⌐ebné k vyhledávání zadat rovnou na p⌐íkazové ⌐ádce, pouæijte p⌐epínaç "-jq". P⌐epínaç se "p⌐eloæí" podle následujícího schématu: 1) prvním znakem musí bÿt znaménko plus ("+"), nebo mínus ("-"), které zastupuje "Ano"/"Ne", které byste zadali na otázku, zda rozli¿ovat malá/velká písmena. 2) za úvodním znaménkem následuje çíslo, které udává, kolik ⌐ádek kontextu se má u kaædého vÿskytu zobrazit. 3) po çíslu následuje nap⌐. pomlçka (jakÿkoli neçíselnÿ znak), která oddêluje çíslo od textu, kterÿ se má hledat. 4) zbylé znaky p⌐edstavují ⌐etêzec, kterÿ se má v archívu hledat. P⌐íklady: ARJ w archiv -jq+3+Praha nebude p⌐i hledání rozli- ¿ovat malá a velká písmena a u kaædého vÿskytu slova "Praha" zobrazí t⌐i ⌐ádky kontextu. ARJ w archiv "-jq-2-je æiv" bude p⌐i hledání rozli¿ovat malá/velká písmena a u kaæ- dého vÿskytu slov "je æiv" zobrazí 2 ⌐ádky kontextu. Pouæijete-li s p⌐íkazem "w" p⌐epínaç "-hw", zûstanou na obrazovce vypsána pouze jména souborû, v nichæ byl nalezen alespoñ jeden vÿskyt hledaného ⌐etêzce (çi hledanÿch ⌐etêzcû). x: rozbalit soubor(y) z archívu do pûvodních adresá⌐û P⌐íkazem "x" rozbalíte jeden nebo více souborû z archívu, p⌐içemæ se zrekonstruuje i pûvodní struktura adresá⌐û, v nichæ byly tyto soubory uloæeny. ARJ vytvo⌐í podle adresá⌐û uloæenÿch v archívu odpovídající podadresá⌐e aktuálního (nebo základního, je-li zadán) adresá⌐e a rozbalí do nich soubory tak, jak byly uloæeny p⌐ed sbalením. Neuvede-li se p⌐epínaç "-jf", nebere se v potaz údaj o tom, na kterém disku byly soubory uloæeny, a za "ko⌐enovÿ" adresá⌐ se povaæuje adresá⌐ aktuální (resp. základní, je-li uveden). P⌐íklad: ARJ x archiv *.c Pot⌐ebujete-li rozbalit pouze çást archívu, p⌐içemæ poæadovanou çástí je podadresá⌐ obsahující dal¿í podadresá⌐e, mêli byste po- uæít p⌐epínaç "-p1" (podrobnêji viz p⌐epínaç "-p"). K p⌐íkazûm "e" a "x" lze p⌐ipojit také p⌐epínaç "-d", kterÿ mêní vÿznam têchto p⌐íkazû na "rozbal a vymaæ z archívu". Uvedete-li tento p⌐epínaç, je nutné uvést také specifikaci souborû, s nimiæ se má tato operace provést, protoæe ARJ v tomto p⌐ípadê nep⌐edpo- kládá automaticky specifikaci "*.*". Dal¿í informace najdete u p⌐íkazu "e" - aæ na znovuvytvá⌐ení ar- chivovanÿch adresá⌐û je totiæ p⌐íkaz "x" s p⌐íkazem "e" totoænÿ. y: zkopírovat archív s novÿmi volbami P⌐íkaz "y" usnadñuje pouæívání p⌐epínaçû "-je", "-je1" a "-jb", "-jb1" a "-jb2". Místo rozbalení a opêtovného sbalení v¿ech roz- balenÿch souborû staçí pouæít p⌐íkaz "y". P₧EPïNAÇE ?: zobrazit kompletní nápovêdu k programu P⌐íkazem "ARJ -?" si mûæete zobrazit nêkolik stránek nápovêdy. Po kaædé stránce se vÿpis zastaví; chcete-li, aby se nápovêda vypsala celá najednou, p⌐ipojte p⌐epínaç "-jp", nebo p⌐esmêrujte vÿstup do souboru na disk ("ARJ -? > napoveda.txt"). ARJ mûæe za urçitÿch okolností p⌐ehlédnout p⌐esmêrování provedené v rámci lokální sítê (a pak zdánlivê "zamrzne", açkoli pouze çeká na stisk klávesy, po nêmæ zobrazí - tj. do vÿstupního souboru za- pí¿e - dal¿í stránku). -: ignorovat v¿echny dal¿í p⌐epínaçe P⌐epínaç "--" informuje ARJ o tom, æe na p⌐íkazové ⌐ádce nejsou jiæ æádné dal¿í p⌐epínaçe. Tento p⌐epínaç musíte pouæít v p⌐ípadê, æe pot⌐ebujete zadat jméno souboru, které zaçíná pomlçkou. P⌐íklad: ARJ a archiv -- -SOUBOR-.TXT +: nepouæívat systémovou promênnou ARJ_SW Uvedete-li na p⌐íkazové ⌐ádce p⌐epínaç "-+", nebude ARJ p⌐i pro- vádêní p⌐íkazu brát v úvahu p⌐epínaçe uvedené v systémové promên- né ARJ_SW (nebo v konfiguraçním souboru). P⌐íklad: ARJ a archiv -+ *.* P⌐epínaç "-+" mûæete pouæít i k zadání jména systémové promênné, která se má pouæít místo standardnê pouæívané. Tuto moænost mûæe- te pochopitelnê vyuæít jen na p⌐íkazové ⌐ádce, nikoli v promênné ARJ_SW, nebo v konfiguraçním souboru. P⌐íklad: ARJ a archiv +-ARJ_SW2 &: pouæít alternativní o¿et⌐ení kritickÿch chyb Není-li uvedeno jinak, ARJ o¿et⌐uje kritické chyby typu "sector not found" a "drive not ready" interaktivnê. Zobrazí popis chyby a uæivatel dostane moænost operaci zopakovat, p⌐ípadnê stiskem Control-Break program ARJ ukonçit. Uvedete-li v p⌐íkazu p⌐epínaç "-&", bude ARJ o¿et⌐ovat kritické chyby automaticky, aniæ by po uæivateli vyæadovalo pokyny, zda operaci opakovat, çi nikoli, coæ je nutné v p⌐ípadê, æe se ARJ pouæívá v systému bez trvalé obsluhy. S p⌐epínaçem "-&" ARJ hlídá kritické chyby, které produkují dotazy typu "Abort, Retry, Fail?" a automaticky odpovídá "Abort". P⌐epínaç "-&" mûæete uvést jak na p⌐íkazové ⌐ádce, tak v promênné ARJ_SW. Mêjte v¿ak na pamêti, æe uvedete-li jej na p⌐íkazové ⌐ádce, úçinkuje okamæitê, kdeæto je-li uveden v promênné ARJ_SW, zaçíná úçinkovat teprve po zpracování v¿ech p⌐epínaçû na p⌐íkazové ⌐ádce. !: zmênit prefix souborû-seznamû Tento p⌐epínaç umoæñuje zmênit znak pouæívanÿ k oznaçení souborû- seznamû. Uvedete-li p⌐epínaç "-!" bez parametru, pouze zakáæe po uæívání stávajícího prefixu (umoæní vám na p⌐íkazové ⌐ádce speci- fikovat soubor, jehoæ název náhodou zaçíná právê tímto znakem, a p⌐itom není souborem-seznamem). P⌐íklady: ARJ a archiv -!@ @seznam.txt (nastaví prefix pouæívanÿ programy LHA a PKZIP) ARJ a archiv -! !.bat $: uloæit/rozbalit i název disku Tento p⌐epínaç umoæñuje do archívu uloæit, nebo z nêj rozbalit název disku ("volume label"). Do jednoho archívu lze uloæit i nê- kolik takovÿch názvû (rûznÿch diskû). Od verze 2.10 programu ARJ bude tento p⌐epínaç fungovat jen v DOSu verzi 2.0 a novêj¿í. P⌐e- pínaç lze uvést i s oznaçením disku (nap⌐. "-$C", nebo "-$C:"). Neuvedete-li æádné oznaçení, pouæije ARJ automaticky oznaçení aktuálního disku (nebo disku, na kterÿ ukazuje specifikace zá- kladního adresá⌐e, je-li uvedena a obsahuje-li oznaçení disku). UPOZORNëNï: V souçasné dobê ARJ umoæñuje do jednoho archívu uloæit názvy více diskû a dokonce mohou bÿt v jednom archívu dva i více názvû, které jsou stejné. Pot⌐ebujete-li nêkterÿ z duplicitních názvû z archívu odstranit, pouæijte p⌐íkaz ARJ d -q archiv název_disku ARJ se u kaædého vyhovujícího názvu zeptá, zda jej má zru¿it, çi nikoli). Tento "ne zcela korektní" mechanismus (archivace dupli- citních názvû) umoæñuje uloæit do archívu název disku a soubor se shodnÿm jménem. Tento vedlej¿í efekt mûæe bÿt v budoucích verzích ARJ potlaçen. Názvy diskû nelze rozbalovat ze samorozbalovacích archívû. Ve vÿpisu archívu poznáte název disku podle písmene "V" ve sloupci "T". P⌐íklady: ARJ a archiv -$ p⌐idat do archívu v¿echny soubory z aktuálního adresá⌐e a uloæit také název disku. ARJ a archiv ... $B p⌐idat do archívu pouze název disku B: ARJ a archiv ... $B: p⌐idat do archívu pouze název disku B: ARJ u archiv ... $B: p⌐idat do archívu pouze název disku B: Abyste rozbalili název disku z archívu (tj. de facto p⌐ejmenovali disk), musíte pouæít p⌐epínaç "-$" a specifikovat (obecnê, nebo p⌐esnê) název, kterÿ se má rozbalit. P⌐íklady: ARJ e archiv název_disku -$ rozbalí název_disku na aktuální disk (de facto p⌐ejmenuje aktuální disk na název_disku). ARJ e archiv -$D: rozbalí v¿echny soubory z archívu do aktuálního adresá⌐e a p⌐ejmenuje disk D: podle názvu uloæeného v archívu. ARJ e archiv název B:\ -$ rozbalí v¿echny soubory z adresá⌐e do ko⌐enového adresá⌐e disku B: a tento disk p⌐ejmenuje podle ná- zvu uloæeného v archívu. Ve vÿpisu budou názvy diskû del¿í neæ 8 znakû zobrazeny stejnê jako jména souborû, tedy s teçkou za osmÿm znakem. Tato teçka se v¿ak p⌐idává pouze ve vÿpisu, nikoli p⌐i rozbalování názvu z archívu. ARJ umí správnê rozbalit pouze standardní DOSovské názvy, které jsou tvo⌐eny velkÿmi písmeny. Názvy diskû vytvo⌐ené speciálními utilitami, a nikoli standard- ními DOSovskÿmi p⌐íkazy (nap⌐. "label", "format") mohou ARJ pû- sobit obtíæe. Nap⌐íklad program VL.EXE z Norton Utilities dokáæe v názvu disku pouæít i malá písmena. Pot⌐ebujete-li takovÿ název p⌐epsat názvem, kterÿ máte uloæen v ARJ archívu, budete muset po- uæít nap⌐. p⌐íkaz "label" a nestandardní název zru¿it. Programy, které umêjí podobné názvy ru¿it, jsou totiæ nuceny pouæívat meto- dy, které p⌐i sebemen¿í chybiçce mohou vést ke smazání v¿ech sou- borû v ko⌐enovém adresá⌐i. ARJ se prozatím radêji dræí p⌐i zemi a podobné riziko nepodstupuje. #: vybírat soubory podle po⌐adovÿch çísel P⌐epínaç "-#" umoæñuje uæivateli odvolávat se na archivované soubory jejich po⌐adovÿmi çísly. Nap⌐. çíslem 1 na první soubor v archívu apod. Tento p⌐epínaç se vám bude hodit v p⌐ípadê, kdy máte v archívu dva soubory se stejnÿm jménem. Vyuæití mûæe najít také v dávkovÿch souborech, kdy je pot⌐eba soubory rozbalované z archívu zpracovávat jeden po druhém. Velmi uæiteçnÿ bude tento p⌐epínaç p⌐ipadat tvûrcûm rûznÿch archivních manaæerû. Pomocí tohoto p⌐epínaçe mûæete zadat i interval souborû, jako nap⌐. v p⌐íkazu "ARJ e archiv -# 1 4 12-25 40-100" (ve speci- fikaci intervalu nesmí bÿt æádné mezery). Po⌐adová çísla jsou souborûm p⌐idêlována v kaædém archívu (i svazku vícesvazkového archívu) zvlá¿ƒ. Jinÿmi slovy: první soubor ve svazku ARCHIV.A04 má po⌐adové çíslo 1. Nemíchejte bêæné specifikace souborû se specifikacemi çíselnÿmi (maximálnê mûæete pouæít specifikaci základního adresá⌐e). P⌐íklad: ARJ e -# archiv základní_adresá⌐\ 1 3 5 20 21 a: zpracovat i skryté a systémové soubory Není-li uvedeno jinak, ARJ nezpracovává soubory, které mají na- staven atribut "skrytÿ" ("hidden") nebo "systémovÿ" ("system"). Mají-li se zpracovat i ty, musíte pouæít p⌐epínaç "-a". Uvedete-li p⌐epínaç "-a1", bude ARJ fungovat stejnê jako s p⌐e- pínaçem "-a", ale navíc bude povaæovat adresá⌐e za rovnocenné souborûm. Kaædÿ adresá⌐ bude v archívu archivován jako samo- statná poloæka, do archívu se uloæí dokonce i adresá⌐e prázdné. Ve vÿpisu, kterÿ generuje p⌐íkaz "l" budou adresá⌐e oznaçeny písmenem "D" ve sloupci "T" (typ souboru). Star¿í verze ARJ prázdné adresá⌐e ignorují. V akuální verzi si v¿ak s prázdnÿmi adresá⌐i umí poradit i samorozbalovací archívy. P⌐epínaç "-a1" se vám mûæe hodit tehdy, kdyæ zálohujete nainsta- lovanou softwarovou aplikaci a záleæí vám na tom, abyste uchovali kompletní strukturu adresá⌐û vçetnê adresá⌐û prázdnÿch. b: archivovat pouze zmênêné soubory P⌐epínaç "-b" zpûsobí, æe ARJ bude p⌐i provádêní p⌐íkazu brát v úvahu jen soubory, které mají nastavenÿ "archívní" bit (atribut "archive"). P⌐epínaç "-b1" funguje stejnê jako "-b", ale u v¿ech souborû, které se poda⌐í úspê¿nê p⌐idat do archívu, se archívní bit po provedení p⌐íkazu vynuluje. P⌐íklad: ARJ a A:BACKUP C:\*.* -b1 -r -va pomêrnê vêrnê simuluje DOSovskÿ p⌐íkaz "backup". P⌐epínaç "-b2" nemá vliv na to, se kterÿmi soubory se bude praco- vat, ale zpûsobí u v¿ech úspê¿nê zarchivovanÿch souborû vynulování archívního bitu. Pouæijete-li tento p⌐epínaç s p⌐íkazy "f" nebo "u", vynulují se na disku nejen archívní bity souborû, které byly úspê¿nê do archívu p⌐idány, ale i archivní bity souborû, které jiæ v archívu byly a nevyæadovaly aktualizaci. P⌐íklad: ARJ a E:archiv C:\*.* -b2 -r zarchivuje v¿echny (ne-skryté a ne-systémové) sou- bory na disku C: a vynuluje u nich archívní bit. Koneçnê p⌐epínaç "-b3" se pouæívá v rozbalovacích p⌐íkazech k vy- nulování archívních bitû rozbalenÿch souborû. Mûæe se hodit tehdy, kdyæ si nep⌐ejete, aby se p⌐i následujícím zálohování zálohovaly soubory, které právê rozbalujete z archívu. c: neporovnávat datum/ças Není-li uvedeno jinak, pak se u p⌐íkazû "u" a "f" porovnává datum a ças verze souboru uloæené v archívu a na disku. Aktualizace souboru v archívu se provede pouze v p⌐ípadê, æe verze souboru na disku je novêj¿í. P⌐ejete-li si, aby se aktualizace provedla vædy, pouæijte p⌐epínaç "-c". P⌐i rozbalování souborû p⌐íkazem, u kterého jsou uvedeny p⌐epínaçe "-y" a "-f", ARJ normálnê nerozbaluje z archívu soubory, které jsou star¿í neæ jejich protêj¿ky na disku. P⌐epínaçem "-c" ARJ p⌐inutíte rozbalit i tyto soubory. d: vymazat soubory p⌐idané do archívu Tento p⌐epínaç v zásadê duplikuje funkci p⌐íkazu "m", neboli "p⌐esuñ soubory do archívu". Pouæijete-li jej zároveñ s p⌐e- pínaçi "-f" nebo "-u", budou zru¿eny nejen soubory, které se p⌐i provádêní p⌐íkazu do archívu p⌐idaly, ale také ty, které v nêm jiæ archivovány byly. Vyjma p⌐ípadû, kdy je na p⌐íkazové ⌐ádce uveden také p⌐epínaç "-y", si ARJ nechá zru¿ení kaædého jednotlivého souboru potvrdit (místo dvojice p⌐epínaçû "-d -y" mûæete pouæít p⌐íkaz "m"). Od verze 2.30 je moæné p⌐epínaç "-d" pouæít i s p⌐epínaçem "-a1" - potom jsou po provedení p⌐íkazu zru¿eny v¿echny specifikované adresá⌐e, v nichæ nezbyl æádnÿ soubor. P⌐íkaz "ARJ a archiv soubor -d -y" je ekvivalentní p⌐íkazu "ARJ m archiv soubor" a dvojici p⌐íkazû "ARJ a archiv soubor" a "delete soubor". P⌐epínaç "-d" lze nyní pouæít i v p⌐íkazech "e" a "x", které pak znamenají "rozbal a vymaæ z archívu". Pouæijete-li u nich p⌐epínaç "-d", budete muset uvést i specifikaci souborû, které se mají rozbalit (a vymazat z archívu), protoæe ARJ v tomto p⌐ípadê nedosazuje bêænê pouæívanou specifikaci "*.*". P⌐íklad: ARJ e archiv -d soubor1 soubor2 e: neukládat cesty k souborûm Není-li uvedeno jinak, ARJ si do archívu ukládá nejen samotné jméno souboru (nap⌐. SOUBOR.TXT), ale i cestu k nêmu (nap⌐. PROGRAM\ADRESAR\SOUBOR.TXT). P⌐epínaçem "-e" ARJ donutíte, aby ukládalo pouze samotná jména souborû. Modifikovanÿ p⌐epínaç "-e1" p⌐imêje ARJ k tomu, aby do archívu neukládalo celou cestu, ale jen tu çást, která je relativní vûçi zadanému základnímu adresá⌐i. P⌐íklad: ARJ a archive C:\SOFTWARE\ARJ\ *.* -r -e1 bude do archívu ukládat jen tu çást kompletního jména souboru, která následuje za "C:\SOFTWARE\ARJ\". P⌐i aktualizaci archívu porovnává ARJ celé jméno souboru na disku (vçetnê cesty) s celÿm jménem souboru archivovaného (opêt vçetnê cesty). P⌐epínaçe "-e" a "-e1" toto porovnávání modifikují. S p⌐e- pínaçem "-e" se porovnává samotné jméno souboru na disku (bez cesty) s celÿm jménem souboru v archívu (vçetnê p⌐ípadné cesty). S p⌐epínaçem "-e1" se porovnává celé jméno souboru na disku zkrá- cené o specifikaci základního adresá⌐e (tj. jen s relativní cestou vûçi základnímu adresá⌐i) s celÿm jménem souboru archivovaného (vçetnê p⌐ípadné cesty). Jinÿmi slovy, ARJ provede aktualizaci souboru v archívu jen tehdy, kdyæ by se jméno souboru, kterÿ se do archívu p⌐idá, shodovalo se jménem souboru, kterÿ jiæ v archívu je. f: pouze novêj¿í (existující) soubory Tento p⌐epínaç, je-li pouæit u p⌐íkazû "e" a "x", zpûsobí, æe se z archívu rozbalí jen ty soubory, které na disku existují, ale ve star¿í verzi, neæ která je uloæena v archívu. Je-li tento p⌐epínaç pouæit v p⌐íkazu "m", ARJ provede aktualizaci têch souborû v archívu, které na disku existují v novêj¿í verzi. Po provedení aktualizace budou v¿echny soubory, které jsou v archívu uloæeny ve své souçasné podobê (tak, jak jsou na disku), smazány z disku. P⌐íkaz "ARJ m -f" je velmi podobnÿ p⌐íkazu "LHARC m". g: za¿ifrovat nebo de¿ifrovat soubor(y) pomocí hesla Tento p⌐epínaç následovanÿ heslem ("-gHESLO") buâ za¿ifruje, nebo de¿ifruje - podle p⌐íkazu - archivovanÿ soubor nebo soubory. Ve vÿpisu generovaném p⌐íkazy "l" a "v" se za¿ifrované soubory po- znají podle písmene "G" uvedeném ve sloupci "G". Je-li za p⌐epínaçem "-g" uveden otazník ("-g?"), pak se ARJ po spu¿têní na heslo zeptá (zadávané heslo se nezobrazuje na obra- zovce, lze pouæívat klávesu Backspace). Zadáte-li p⌐i rozbalování nesprávné heslo, ohlásí ARJ chybu v kontrolním souçtu, po¿kození archívu nebo jinou podobnou chybu. i: nezobrazovat indikátor postupu rozbalování Zakáæe zobrazování percentuálního indikátoru, kterÿ se objevuje u p⌐íkazû typu p⌐idej, aktualizuj, rozbal, najdi a otestuj. P⌐epínaç "-i1" nahrazuje u p⌐íkazû typu p⌐idej, rozbal a otestuj klasickÿ çíselnÿ indikátor alternativním indikátorem tvo⌐enÿm prodluæujícím se sloupcem pseudografickÿch symbolû. P⌐epínaç "-i2" zobrazuje kombinovanÿ indikátor (klasickÿ çíselnÿ i alternativní pseudografickÿ). j: p⌐e⌐aâovaç P⌐epínaç "-j" p⌐epíná pouæívaní základní a doplñkové sady p⌐epí- naçû. Na zaçátku kaædé skupiny je automaticky nastavena základní sada, kaædé uvedení p⌐epínaçe "-j" p⌐epíná mezi základní a doplñ- kovou sadou Nap⌐. p⌐epínaç "-ja" není totéæ, co "-a", av¿ak je totéæ, co "-jja", protoæe dva vÿskyty p⌐e⌐aâovaçe "-j" se navzájem ru¿í. Podobnê "-jaje" neodpovídá "-ja -je"", ale "-ja -e". Sekvenci "-ja -je" odpovídá p⌐epínaç "-jae". k: vytvo⌐it záloæní kopii archívu P⌐epínaç "-k" má vÿznam p⌐i aktualizaci archívu, kdy zpûsobí zkopírování pûvodního archívu do záloæního souboru s p⌐íponou ".BAK" (p⌐ípadnÿ existující záloæní soubor je bez ptaní p⌐epsán). Poznámka: záloæní archív nemá nic spoleçného s "archívem se zálohami"! l: vytvo⌐it soubor-seznam Uvedete-li na p⌐íkazové ⌐ádce p⌐epínaç "-l", zapí¿e ARJ do sou- boru, jehoæ jméno je uvedeno jako parametr p⌐epínaçe, seznam v¿ech souborû zpracovanÿch právê provádênÿm p⌐íkazem. Pro p⌐íkazy typu p⌐idej bude soubor-seznam obsahovat seznam v¿ech souborû, jejichæ jména byla uvedena na p⌐íkazové ⌐ádce (buâ p⌐ímo, nebo pomocí obecné specifikace). U ostatních p⌐íkazû se do souboru-seznamu zapí¿ou pouze soubory a obecné specifikace uvedené p⌐ímo na p⌐í- kazové ⌐ádce (obecné specifikace se nerozepisují na jednotlivé soubory). Uvedení dal¿ích p⌐epínaçû nemá na obsah souboru-seznamu vliv. Pot⌐ebujete-li získat indexovÿ soubor s podrobnÿmi informacemi o sbalenÿch souborech, pouæijte p⌐epínaç "-ji". Vygenerovanÿ soubor lze pouæít jako soubor-seznam v jiném ARJ p⌐íkazu. P⌐íklad: ARJ a -lSEZNAM.TXT archiv *.exe vytvo⌐í soubor s názvem SEZNAM.TXT, v nêmæ budou uvedeny v¿echny soubory s p⌐íponou ".EXE". m: pouæít kompresní metodu çíslo 0, 1, 2, 3, 4 Metoda 0 = pouze uloæit do archívu (bez komprese). Metoda 1 = pouæít nejúçinnêj¿í kompresi (pouæije se, není-li uvedeno jinak; vyæaduje nejménê 300.000 bajtû pamêti). Metoda 2 = pouæít o nêco ménê úçinnou, ale rychlej¿í kompresi (vyæaduje nejménê 282.000 bajtû pamêti). Metoda 3 = pouæít ménê úçinnou, ale o dost rychlej¿í kompresi (vyæaduje nejménê 250.000 bajtû pamêti). Metoda 4 = pouæít nejménê úçinnou, ale zato nejrychlej¿í kompresi (vyæaduje nejménê 235.000 bajtû pamêti). P⌐íklad: ARJ a archiv *.exe -m2 Pouæití p⌐epínaçe "-jm" obyçejnê o trochu zvÿ¿í úçinnost komprese metod 1 a 2 na úkor niæ¿í rychlosti a vy¿¿ích pamêƒovÿch nárokû. ùçinek p⌐epínaçe "-jm" u metod 3 a 4 není definován. Metoda 4 pouæívá jinÿ kodér/dekodér neæ metody 1, 2 a 3 a je témê⌐ dvojnásobnê rychlej¿í, neæ metoda 1. P⌐i rozbalování souborû z archívu si ARJ vystaçí s men¿í pamêtí, neæ p⌐i balení. Blíæe viz kapitola Omezení programu ARJ. n: pouze nové (dosud neexistující) soubory Je-li tento p⌐epínaç pouæit s p⌐íkazy "e" a "x", rozbalí ARJ z archívu pouze ty soubory, které na disku je¿tê neexistují. Je-li tento p⌐epínaç pouæit s p⌐íkazy "a" a "m", p⌐idá ARJ do archívu pouze ty soubory, které v nêm je¿tê nejsou. o: ze dne RRMMDDHHMMSS a novêj¿í P⌐epínaç "-o", je-li uveden bez parametru, znamená, æe se má pra- covat pouze se soubory, které byly dnes (chápáno podle systémového data poçítaçe) zmênêny. Je-li za p⌐epínaçem uveden parametr ve tvaru rok-mêsíc-den-hodiny-minuty-sekundy, bude ARJ pracovat jen se soubory, které byly naposledy modifikovány právê v tom okamæi- ku, nebo pozdêji. P⌐íklad: ARJ a archiv -o9001021700 znamená, æe se do archívu mají p⌐idat pouze soubory, které byly naposledy upraveny 2.1.1990 v 17:00 çi pozdêji. Roky men¿í neæ 80 se povaæují za roky z 21. století. Prozatím neexistuje moænost p⌐edefinovat formát, ve kterém se datum/ças zadává. P⌐epínaç "-ob" mêní vÿznam p⌐epínaçe na "uvaæovat soubory star¿í neæ". Je-li p⌐epínaç "-ob" doplnên parametrem (opêt ve tvaru rok- mêsíc-den-hodiny-minuty-sekundy), pak se budou uvaæovat pouze ar- chívy, v nichæ byla poslední zmêna provedena p⌐ed uvedenÿm oka- mæikem. P⌐epínaçe "-o" a "-ob" mûæete pouæít zároveñ a vymezit tak çasovÿ interval, do nêhoæ musí soubory spadat. S vÿhodou tuto moænost mûæete pouæít pro specifikaci souborû vytvo⌐enÿch nebo naposledy zmênênÿch v urçitÿ den. P⌐íklad: ARJ a archiv -p910101 -ob910102 Není-li datum uvedeno explicitnê, doplní se za p⌐epínaçe "-o" a "-ob" automaticky "dne¿ní" datum a ças 00:00. P⌐íklady: ARJ a archiv -od0 vybere soubory, které byly naposledy zmênêny právê dnes. ARJ a archive -od1 vybere soubory, které byly naposledy zmênêny dnes nebo vçera. p: porovnávat i cesty k souborûm Je-li v p⌐íkazu uveden p⌐epínaç "-p", bude ARJ porovnávat celá jména souborû na disku i v archívu (vçetnê cest). Pro ne-aktualizaçní p⌐íkazy se celá jména souborû porovnávají tak jako tak, s p⌐epínaçem "-p" i bez nêj. Pot⌐ebujete-li, aby ARJ správnê porovnávalo i jména adresá⌐û a podadresá⌐û, mêli byste pouæít p⌐epínaç "-p1". Tento p⌐epínaç p⌐imêje ARJ, aby porovnávalo obecné specifikace jen se zaçátky celÿch jmen souborû, které jsou uloæeny v archívu. Pro jednodu chost p⌐íklad: mêjme archív, kterÿ obsahuje archivovanÿ adresá⌐ TC s podadresá⌐i TC\INCLUDE, TC\INCLUDE\SYS a dal¿ími. P⌐ejete-li si rozbalit v¿echny soubory z podadresá⌐e INCLUDE, vçetnê v¿ech z podadresá⌐e INCLUDE\SYS, pouæijete p⌐íkaz ARJ e archiv TC\INCLUDE\*.* -p1. Kdybyste chtêli rozbalit v¿echny na "S" zaçínající soubory z pod- adresá⌐e INCLUDE a v¿echny soubory z podadresá⌐e INCLUDE\SYS, mohli byste pouæít p⌐íkaz ARJ e archiv TC\INCLUDE\S*.* -p1. q: ovê⌐it u kaædého souboru Uvedení tohoto p⌐epínaçe ve v¿ech p⌐íkazech kromê "j", "l", "t", "v" a "w" zpûsobí, æe si ARJ vyæádá potvrzení operace, kterou hodlá provést, pro kaædÿ jednotlivÿ soubor. Díky tomu mûæete ruçnê vybrat soubory, které se mají smazat, p⌐idat apod. r: procházet i podadresá⌐e Tento p⌐epínaç informuje ARJ o tom, æe má soubory odpovídající obecnÿm specifikacím hledat nejen v aktuálním (nebo základním, je- li zadán) adresá⌐i, ale také ve v¿ech jeho podadresá⌐ích a jejich podadresá⌐ích atd. ARJ bude rekurzívnê vyhledávat i soubory zadané ne-obecnou specifikací (nap⌐. "ARJ a archiv SOUBOR.TXT -r"). s: nastavit datum/ças archívu podle nejnovêj¿ího souboru Uvedením tohoto p⌐epínaçe nastavíte datum/ças poslední modifika- ce archívu na datum/ças poslední modifikace nejnovêj¿ího souboru v archívu. P⌐epínaç funguje i s ne-aktualizaçními p⌐íkazy, nap⌐íklad v "ARJ l archiv -s ..." P⌐epínaçem "-s1" zamezíte p⌐i aktualizaci archívu zmênê data/çasu poslední zmêny v tomto archívu. P⌐epínaç "-s2" funguje stejnê jako "-s", ale úçinkuje jen u p⌐í- kazû typu "aktualizuj/zmêñ archív". Díky tomu je vhodnêj¿í k po- uæití v systémové promênné ARJ_SW. t: nastavit typu souboru Tento p⌐epínaç p⌐ikazuje ARJ, aby následující soubor(y) archivo- valo v binárním, nebo textovém reæimu. Není-li uvedeno jinak, po- uæívá se reæim binární ("-t0"). Pot⌐ebujete-li zarchivovat soubor v reæimu textovém, pouæijte p⌐epínaç "-t1". P⌐epínaçe "-t"/"-t0" jsou navzájem ekvivalentní. Uvedete-li na p⌐íkazové ⌐ádce p⌐epínaç "-t0", bude ARJ archivo- vat v binárním reæimu, a to i p⌐i aktualizaci souborû, které jiæ v archívu jsou, pûvodnê zkomprimovány v reæimu textovém. Typ "textovÿch" souborû byl pûvodnê zaveden pro usnadnêní p⌐enosu ARJ archívû a souborû v nich obsaæenÿch mezi rûznÿmi operçními systémy. Umoæñuje totiæ ARJ rozbalit textovÿ soubor v cílovém operaçním systému se správnou, v nêm pouæívanou sekvencí pro "konec ⌐ádky a p⌐echod na novou ⌐ádku". Vedlej¿ím efektem textového reæimu je dosaæení o nêco lep¿ího kompresního pomêru. P⌐íkazy s p⌐epínaçi "-t1" a "-jh65000" bu- dou dosahovat asi vûbec nejúçinnêj¿í komprese. Na druhou stranu je rozbalování souborû sbalenÿch v textovém reæimu o trochu po- malej¿í neæ rozbalování souborû ostatních. P⌐epínaç "-t1" byste nemêli pouæívat v p⌐ípadech, kdy vytvá⌐íte vícesvazkovÿ archív. V æádném p⌐ípadê nepouæívejte textovÿ reæim u souborû, o nichæ si nejste jisti, æe jsou opravdu textové! Textové soubory jsou totiæ ukonçeny speciálním znakem "end of file" (Control-Z). U netexto- vÿch (binárních) souborû má v¿ak tento znak jinÿ vÿznam, a tak ARJ nezarchivuje celÿ binární soubor, ale jen jeho çást, "ukonçenou" znakem "end of file". Jestliæe v textovém reæimu archivovanÿ soubor rozbalujete ve stejném operaçním systému, v nêmæ jste jej sbalili, rozbalí programy ARJ i UNARJ (od verze 2.30) tento text beze zmên, ve formátu osm bitû na jeden znak. Pouze v p⌐ípadê, æe budete textovê sbalenÿ soubor rozbalovat v jiném operaçním systému, pouæije se formát sedm bitû na znak (osmÿ bit se u v¿ech znakû od⌐ízne). V textovém reæimu "-t1" zkoumá ARJ prvních 4096 znakû souboru a hledá ne-textové znaky. V reæimu textovém s pseudografickÿmi symboly ("-t1g") hledá ARJ v prvních 4096 znacích souboru vÿsky- ty vêt¿ího poçtu znakû s ASCII kódem vy¿¿ím neæ 127. Najde-li ARJ netextové znaky, nebo p⌐íli¿ mnoho pseudografickÿch symbolû, au- tomaticky zmêní reæim na "-t0" a zarchivuje inkriminovanÿ soubor jako binární. Navíc po provedení komprese v textovém reæimu ARJ kontroluje, zda se pouæitím textového reæimu vstupní (archivovanÿ) soubor nezkrátil o více neæ 20% (k çemuæ by do¿lo v extrémním p⌐ípadê, kdy by na kaædém ⌐ádku byly jen çty⌐i znaky nebo ménê). Je-li úspora vêt¿í, povaæuje to za nepravdêpodobné a soubor zar- chivuje radêji znovu, tentokrát v binárním reæimu. Tyto testy by mêly na minimum sníæit pravdêpodobnost, æe omylem sbalíte binární soubor v textovém reæimu (p⌐i çemæ by do¿lo ke ztrátê dat). Ani tyto testy v¿ak nejsou neomylné, a urçité riziko existuje vædy - peçlivê proto vaæte, zda je soubor opravdu textovÿ, nebo ne. ùdaj "Original" uvádênÿ ve vÿpisech generovanÿch p⌐íkazy "l" a "v" je skuteçnÿ poçet bajtû zarchivovanÿch v textovém reæimu. Obyçejnê je to pûvodní délka souboru mínus poçet znakû CR ("návrat na zaçátek ⌐ádku") v souboru, protoæe v textovém reæimu knihovní rutiny jazyka C, v nêmæ je ARJ vytvo⌐eno, vypou¿tí v¿echny tyto znaky ze souboru. To mûæe pûsobit potíæe nêkterÿm konverzním programûm, které porovnávají délku souboru uloæenou v archívu s délkou souboru rozbaleného. P⌐epínaç "-t" je nyní upraven tak, abyste u nêj mohli uvést p⌐ípony, podle kterÿch má ARJ automaticky rozli¿ovat textové soubory od binárních. Chcete-li nap⌐., aby ARJ automaticky za textové povaæovalo soubory s p⌐íponou ".ASM" a ".C", doplníte p⌐epínaç na "-t1.asm.c". P⌐íklady: ARJ a archiv *.* -t1.asm.c ARJ a archiv *.* -t1g.txt.doc V¿imnête si, æe v sekvenci "-t1f -t1f.doc.asm" druhÿ p⌐epínaç nemêní vÿznam prvního, protoæe tento znamená, æe se mají v¿echny soubory archivovat v textovém reæimu (a dokonce se nemá provádêt æádná kontrola). Chcete-li, aby se v¿echny soubory archivovaly v textovém reæimu a vÿjimku tvo⌐ily pouze soubory s urçitÿmi p⌐íponami (inverzní postup k "-t1.asm.c"), musíte nejprve nastavit textovÿ reæim pro v¿echny soubory, a pak specifikovat vÿjimky: P⌐íklad: ARJ a archiv *.* -t1 -t0.com.exe.obj Vzhledem ke zpûsobu, jakÿm se ARJ pokou¿í rozeznávat textové soubory od binárních, se mûæe stát, æe ARJ bude soubor, kterÿ je ve skuteçnosti textovÿ, povaæovat za binární. V takovém p⌐ípadê mûæete prosadit svou pomocí parametru "f", kterÿ se p⌐ipojí za p⌐epínaç "-t1". Je-li zároveñ pouæit i parametr "g", musí bÿt p⌐epínaç zapsán jako "-t1gf" (nikoli "-t1fg"). P⌐íklady: ARJ a archiv *.bat -t1f ARJ a archiv *.txt -t1gf ARJ a archiv *.* -t1f.bat.asm.doc P⌐epínaç "-t1" mûæete také pouæít ke konverzi unixovského texto- vého souboru na DOSovskÿ. Staçí nejprve soubor(y) zarchivovat jako textové, a pak je jednodu¿e rozbalit. P⌐i balení nechá ARJ soubor(y) beze zmêny, p⌐i rozbalení zmêní znak LF na dvojici CR/LF. P⌐íklad: ARJ a archiv *.* -m0 -t1 ARJ e archiv *.* -y u: pouze novêj¿í a neexistující soubory Tento p⌐epínaç pouæitÿ s p⌐íkazy "e" a "x" zpûsobí, æe ARJ rozbalí pouze ty soubory, které dosud na disku neexistují, nebo existují, ale ve star¿í verzi neæ v archívu. Pouæijete-li p⌐epínaç "-u" s p⌐íkazem "m", ARJ p⌐idá do archívu soubory, které v nêm je¿tê nejsou, a aktualizuje ty, které v nêm sice jsou, ale ve star¿í verzi neæ na disku. Po provedení p⌐íkazu pak smaæe z disku v¿echny novê p⌐idané soubory, soubory aktuali- zované a soubory, které nebylo pot⌐eba aktualizovat. v: pracovat s vícesvazkovÿm archívem Tento p⌐epínaç je nutné pouæít vædy, kdyæ po ARJ chcete, aby vy- tvá⌐elo nebo zpracovávalo vícesvazkové archívy. S p⌐íkazem "a" umoæñuje automatickou tvorbu jednotlivÿch svazkû: nap⌐. p⌐íkazem "ARJ a A:SVAZEK \*.* -b -r -v360000" mûæe uæivatel zazálohovat v¿echny soubory na disku, které se zmênily nebo p⌐i- byly od posledního zálohování. ARJ si bude samo ⌐íkat o dal¿í di- skety, nevejde-li se archív na disketu jedinou. Po prvním svazku s názvem SVAZEK.ARJ, budou následovat SVAZEK.A01, SVAZEK.A02 atd. aæ SVAZEK.A99, SVAZEK.A00 a zas znovu SVAZEK.A01, SVAZEK.A02 atd. Chcete-li, aby po⌐adové çíslo svazku odpovídalo p⌐íponê, uveâte jméno archívu rovnou s p⌐íponou ".A01", nap⌐. SVAZEK.A01. Po vloæení nové diskety si ARJ ovê⌐í, zda jste disketu opravdu vymênili. Zjistí-li, æe je v mechanice stále stejná disketa, bude poæadovat jinou (æádost v¿ak bude opakovat nejvÿ¿e t⌐ikrát). Není-li uvedeno jinak, çísluje ARJ svazku od ".ARJ", ".A01" aæ po ".A99", a potom zaçíná od ".A00", ".A01" zase znovu. Uvedete-li jméno archívu s p⌐íponou ".000", zaçne ARJ souborem "svazek.000", a bude pokraçovat p⌐es "svazek.001" aæ po koneçnÿ "svazek.999" (chcete-li, aby çíslování zaçalo od 001, zadejte jméno archivu s p⌐íponou ".001"). P⌐íklad: ARJ a -v720 -y -r archiv.000 D:\ Archivované soubory mohou bÿt rozdêleny mezi dva i více po sobê jdoucích svazkû. ARJ se totiæ snaæí co nejp⌐esnêji (na 200 aæ 1000 bajtû) dodræet zadanou velikost svazku. Nep⌐ejete-li si, aby se soubory dêlily mezi rûzné svazky, uveâte za p⌐epínaçem je¿tê parametr "w", tj. "-vw". ARJ bude potom dêlit soubory vÿhradnê v p⌐ípadê, æe je nelze smêstnat do jediného svazku. Uvedete-li v¿ak p⌐epínaç "-vw", nebude ARJ moci úçelnê vyuæívat prostor na disketách - mûæe se vám stát, æe nêkteré svazky budou mít 100 bajtû i ménê... Vÿhodou vícesvazkovÿch archívû vytvo⌐enÿch s p⌐epínaçem "-w" je moænost aktualizace souborû v takovÿch archívech. Klasické více- svazkové archívy totiæ není moæné aktualizovat, zatímco u více- svazkovÿch souborû vytvo⌐enÿch s p⌐epínaçem "-w" lze pouæít aktu- alizaçní p⌐íkaz "f" (nebo kterÿkoli jinÿ, kterÿ nezpûsobí p⌐idání æádnÿch souborû do archívu; p⌐idávat soubory mûæete jen do více- svazkovÿch archívû, u kterÿch jste neomezili velikost jednoho svazku). P⌐íkaz "ARJ x A:SVAZEK -v" rozbalí soubory ze série svazkû, které zaçínají svazkem SVAZEK.ARJ. Jestliæe zaçínáte zprost⌐edka série, nebo vá¿ vícesvazkovÿ archív zaçíná svazkem s jinÿm názvem, musíte uvést celé jméno prvního svazku (nap⌐. SVAZEK.A01). Jestliæe vás z jakéhokoli dûvodu obtêæuje neustále odpovídat na dotazy "Mohu pokraçovat...", mûæete je potlaçit p⌐epínaçem "-jyv" (ale pozor - jestliæe dojde na cílovém médiu místo, skonçí pak ARJ s chybovÿm hlá¿ením "Na disku není dostatek místa", aniæ by poæá- dalo o vÿmênu zaplnêného média). Je-li vícesvazkovÿ archív vytvá- ⌐en na vÿmênném médiu (nap⌐. disketê), bude se ARJ doæadovat nové diskety i v p⌐ípadê, æe na p⌐íkazové ⌐ádce uvedete p⌐epínaç "-y" (dotazy potlaçí vÿhradnê zmínênÿ p⌐epínaç "-jyv"). V MS-DOSu 3.0 a star¿ím se za vÿmênná média povaæují jen diskety v mechanikách A: a B:. P⌐íklad: ARJ x A:SVAZEK -v -jyco Vÿ¿e uvedenÿ ukázkovÿ p⌐íkaz rozbalí v¿echny svazky vícesvazkového archívu SVAZEK, p⌐içemæ bude bez ptaní zakládat pot⌐ebné adresá⌐e a p⌐episovat soubory na disku soubory z archívu. Vzhledem k algoritmu dêlení jednotlivÿch souborû mezi svazky se mûæe stát, æe v jednom svazku bude uloæena çást souboru, která bude mít nulovou délku (nejde o chybu). Jestliæe budete chtít k souborûm v jednotlivÿch svazcích pozdêji p⌐idávat dlouhé komentá⌐e, mêli byste na to myslet uæ p⌐i vytvá- ⌐ení svazkû a nechat si na komentá⌐e rezervu (tj. zadat o trochu men¿í délku svazku, neæ kolik by snesly diskety). U p⌐epínaçe "-v" mûæete pouæít zkratky 360, 720, 1200 a 1440, které se chápou jako 362000, 730000, 1213000 a 1457000, coæ jsou zhruba kapacity bêænê naformátovanÿch disket. Jestliæe ARJ zjistí, æe je na p⌐edloæené disketê ménê místa neæ kolik bylo zadáno p⌐e- pínaçem "-v", ovê⌐í si dotazem, zda má disketu skuteçnê pouæít. P⌐i zadávání délky svazku mûæete pouæít písmeno "K" jako zkratku pro "000". Nap⌐. 100K je totéæ, co 100000 (POZOR! "K" neznamená 1024, jak byste moæná çekali!). Chcete-li, aby ARJ p⌐ed vytvo⌐ením kaædého svazku zapípalo, zadejte p⌐epínaç "-vv". Uvedete-li na p⌐íkazové ⌐ádce p⌐epínaç "-va", bude ARJ automatic- ky vytvá⌐et co nejdel¿í svazky. P⌐epínaç je vhodnÿ zvlá¿tê p⌐i vytvá⌐ení vícesvazkovÿch archívû na disketách. ARJ si u kaædé di- skety zjistí, kolik je na ní místa, a pokusí se ji zaplnit celou (nebo alespoñ z vêt¿í çásti). Mêjte na pamêti, æe ARJ si zji¿ƒu- je, kolik je na disketê volného místa, a ne na kolik je disketa naformátovaná (ARJ totiæ nechá na disketê v¿echny soubory, které na ní byly, a pouze ji doplní svÿm archívem). Vzhledem k tomu, æe ARJ netrpí æádnÿmi p⌐edsudky ohlednê kapacity disket, mûæete klidnê pouæívat HD diskety 3,5" naformátované t⌐eba na 1,6 MB. P⌐íklad: ARJ a A:ZALOZNI -b -va ARJ a ZALOZNI -v360 Parametrem "r" mûæete ARJ poæádat, aby první svazek zkrátilo o urçitÿ poçet bajtû. Bude se hodit hlavnê kdyæ vytvá⌐íte insta- laçní diskety a pot⌐ebujete na první disketê vyhradit místo pro instalaçní program, soubor CTIMNE apod. P⌐íklad: ARJ a INSTALL -v360r50K zkrátí první svazek oproti 360K o 50000 bajtû. Doplníte-li p⌐epínaç "-v" parametrem "s", dovolí vám ARJ p⌐ed vytvo⌐ením kaædého svazku buâ automaticky provést jeden p⌐íkaz DOSu, nebo ruçnê i nêkolik takovÿch p⌐íkazû. Bude se vám hodit nap⌐. v p⌐ípadê, æe chcete z pouæitÿch disket smazat v¿echny soubory, které na nich byly pûvodnê. Parametr "z" má stejnÿ vÿznam jako "s", jedinÿ rozdíl spoçívá v tom, æe se nezobrazuje vÿstup provádêného DOSovského p⌐íkazu. Volitelnê mûæete za parametrem "s" uvést p⌐ímo p⌐íkaz, kterÿ se má p⌐ed vytvo⌐ením nového svazku provést. Obsahuje-li p⌐íkaz mezery, je pot⌐eba celÿ p⌐epínaç uzav⌐ít do uvozovek. Uvedenÿ p⌐íkaz se vykoná p⌐ed zaloæením kaædého nového svazku (a p⌐ed tím, neæ bude ARJ zji¿ƒovat, kolik je na disketê volného místa). P⌐íklady: ARJ a A:ZALOZNI -vas ARJ a A:ZALOZNI -vvas ARJ a A:ZALOZNI -v360s ARJ a A:ZALOZNI -vvw360s ARJ a A:ZALOZNI -vasSMAZAT.BAT ARJ a A:ZALOZNI -v360sSMAZAT.BAT ARJ a A:ZALOZNI "-vasFORMAT A:" ARJ a A:ZALOZNI "-vasDIR C:\ " V¿imnête si, æe v poslední ukázkce je za p⌐íkazem "DIR C:\" je¿tê mezera. Kdydyste ji totiæ vynechali, byly by koncové uvozovky za- hrnuty do p⌐íkazu "dir". Parametry p⌐epínaçe "-v" je nyní moæné uvést v libovolném po⌐adí. Pouze parametry "s" a "z" je pot⌐eba uvést ve skupinê aæ na konci, protoæe dal¿í znaky za nimi se interpretují jako p⌐íkaz, kterÿ se má provádêt. P⌐íklady: ARJ a SVAZEK -vavw (pípat, tvo⌐it co nejdel¿í svazky a nedêlit soubory) ARJ a SVAZEK -vavsDIR (pípat, tvo⌐it co nejvêt¿í svazky, p⌐ed kaædÿm svazkem provést p⌐íkaz "dir"). Jednotlivé svazky vícesvazkového archívu lze pouæít (vyjma p⌐íkazû aktualizaçních) i jako samostatné archívy. Vÿjimku tvo⌐í soubory, které jsou rozdêleny do dvou nebo více po sobê jdoucích archívû. Je vhodné pouæívat p⌐i vytvá⌐ení vícesvazkovÿch archívû p⌐epínaç "-jt" (kontrola integrity vytvá⌐eného archívu). Jedinê tak si zajistíte, æe budou v¿echny vytvo⌐ené svazky perfektní - hledat jeden chybnÿ archív mezi desítkami ostatních je ponêkud úmorné. Nepovede-li se ARJ p⌐i provádêní (ne-aktualizaçního) p⌐íkazu ote- v⌐ít správnÿ svazek hned napoprvé, neskonçí okamæitê çinnost, ale ohlásí, æe nemûæe správnÿ svazek otev⌐ít a otáæe se, zda mûæe po- kraçovat (v té chvíli mûæete vloæit správnou disketu). Je samo- z⌐ejmê pot⌐eba, aby bylo povoleno zobrazování dotazû "Mohu pokra- covat...?". Máte-li na pevném disku místa nazbyt, mûæe pro vás bÿt zálohování s p⌐epínaçem "-v" velmi jednoduchou záleæitostí. Staçí, kdyæ ARJ poæádáte, aby na pevném disku vytvo⌐ilo záloæní vícesvazkovÿ ar- chív se svazky ve velikosti bêæné diskety (a na skuteçné diskety si je zkopírujete pozdêji). P⌐íklad: ARJ a ZALOHA *.* -b2 -r -v360 -y -jt -js (zazálohuje celÿ systém) ARJ a ZALOHA *.* -b1 -r -v360 -y -jt -js (zazálohuje soubory, kte- ré se zmênily od posledního zálohování). Jestliæe bêhem zálohování dojde k chybê, podívejte se na popis p⌐epínaçû "-jn" a "-jx". Najdete tam návod, jak dokonçit zálo- hování bez toho, abyste jej museli spou¿têt celé znovu. ***************************************************************** VAROVÅNï: Nesnaæte se provádêt aktualizaci vícesvazkovÿch archívû s pouæitím p⌐epínaçe "-v". ARJ vám to normálnê stejnê nedovolí. Jestliæe z nêjakého dûvodu pot⌐ebujete tuto ochranu p⌐ece jen obejít, pouæijte p⌐epínaç "-hu". P⌐íklad: ARJ c archiv -hu -zKOMENTAR.TXT ***************************************************************** Tip: Pot⌐ebujete-li zjistit, kolik disket budete pot⌐ebovat k zazálo- hování urçitÿch dat, mûæete vyuæít právê p⌐epínaç "-v" s parame- trem "s". Jak víte, parametr "s" umoæñuje p⌐ed vytvo⌐ením nového svazku provést p⌐íkaz DOSu. Nic vám nebrání tímto p⌐íkazem smazat p⌐edcházející svazek a novÿ vytvo⌐it na téæe disketê. Podle p⌐í- pony posledního svazku (tj. toho, kterÿ na disketê/disku zûstane) zjistíte, do kolika svazkû ARJ zálohovací archív rozdêlí. P⌐íklad: ARJ a -r "-vasDEL A:SVAZEK.A??" -y A:\SVAZEK C:\*.* w: pouæívat zadanÿ pracovní adresá⌐ Tento p⌐epínaç je velmi vhodné pouæít v p⌐ípadê, æe hodláte vy- tvo⌐it archív p⌐ímo na disketê a máte dostateçnê velkÿ RAMDISK, nebo dost místa na pevném disku. P⌐i aktualizaci archívû vytvá⌐í ARJ novÿ archív vædy ve stejném adresá⌐i, ve kterém je archív pûvodní. P⌐epínaçem "w" mûæete ARJ sdêlit jméno adresá⌐e, ve kterém má vytvo⌐it svûj pracovní (aktu- alizovanÿ) archív. Po dokonçení pracovního archívu je jím p⌐epsán pûvodní archív a je smazán z disku. Nepouæijete-li p⌐epínaç "-w", musí bÿt v adresá⌐i, v nêmæ se na- lézá aktualizovanÿ archív, místo na pûvodní i na aktualizovanou verzi archívu. Pomocí p⌐epínaçe "-w" mûæete tomuto adresá⌐i od- lehçit a çást kapacitních nárokû ARJ uspokojit z jiného disku. Pouæijete-li p⌐epínaç "-w" p⌐i vytvá⌐ení vícesvazkovÿch archívû, ARJ si kontroluje, zda je v pracovním adresá⌐i dostatek místa alespoñ na jeden svazek. Ne-li, ovê⌐í si, zda má p⌐íkaz vûbec provádêt. Dotaz mûæete potlaçit p⌐epínaçem "-y" nebo "-jyk". Jestliæe se nepoda⌐í pracovní archív zkopírovat do poæadovaného cílového archívu v dûsledku chyby vstupu/vÿstupu, budete muset zkopírovat (nebo p⌐ejmenovat) pracovní archív ruçnê (ARJ v ta- kovém p⌐ípadê pracovní archív nesmaæe). Stisknete-li v¿ak v dobê, kdy ARJ kopíruje pracovní archív do cílového, Control-Break, ARJ smaæe oba archívy, pracovní i cílovÿ! P⌐íklad: ARJ a -wE:\TEMP\ archiv *.c P⌐epínaç "-w" byste mêli pouæívat vædy, kdyæ vytvá⌐íte nebo aktualizujete archívy na disketách - dosáhnete tím podstatného zrychlení. Pracovní adresá⌐ by mêl bÿt na RAMDISKu nebo pevném disku. P⌐íklad: ARJ a -wE:\TEMP\ B:archiv *.c x: vynechat urçité soubory Pomocí p⌐epínaçe "-x" mûæete specifikovat soubory, které nemá ARJ zpracovávat (p⌐estoæe vyhovují zadanÿm obecnÿm specifikacím). P⌐íklad: ARJ a archiv ADRESAR\*.* -r -x *.exe -x *.obj -xtest zarchivuje v¿echny soubory v ADRESARi a jeho podadre- sá⌐ích s vÿjimkou souborû s p⌐íponou ".EXE", ".OBJ" a souborû s názvem "test". Stejnê jako u souborû, které se mají zpracovat, mûæete i u sou- borû, které se naopak zpracovat nemají, pouæít soubor-seznam ("listfile"). Staçí, kdyæ p⌐ed jméno tohoto souboru uvedete vyk⌐içník ("!"). Soubor-seznam musí na kaædé ⌐ádce obsahovat právê jeden soubor a nesmí obsahovat æádné nadbyteçné mezery. P⌐íklad: ARJ a archiv ADRESAR\*.* -r -x!VYJIMKY Vynechat mûæete i celÿ adresá⌐. Následujícím p⌐íkazem dosáhnete zarchivování v¿ech souborû v poadresá⌐ích adresá⌐e ADRESAR, ale nikoli souborû v samotném adresá⌐i ADRESAR: ARJ a archiv \ADRESAR\*.* -r -x\ADRESAR\*.* P⌐epínaç "-x" umoæñuje vynechat nejen adresá⌐, ale i adresá⌐ se v¿emi podadresá⌐i: P⌐íklad: ARJ a archiv C:\*.* -xC:\TEMP\ Zpêtné lomítko ("\") za adresá⌐em C:\TEMP znamená, æe se mají vy- nechat nejen soubory z adresá⌐e C:\TEMP, ale i soubory ze v¿ech jeho podadresá⌐û. Pamatujte na to, æe specifikace adresá⌐e, kterÿ se má vynechat, musí bÿt vztaæena ke stejnému místu jako specifikace souborû, které se zarchivovat mají. P⌐íklad: ARJ a archiv \TEMP\*.* -x\TEMP\ADRESAR je v po⌐ádku; ARJ a archiv \TEMP\*.* -xC:\TEMP\ADRESAR správnê není, protoæe je u adresá⌐e navíc oznaçení disku, C: P⌐epínaç "-x" funguje nejen s p⌐íkazy typu p⌐idej a aktualizuj, ale také t⌐eba s p⌐íkazy "e" a "l". P⌐íklady: ARJ e archiv -x*.exe rozbalí v¿echny soubory kromê EXE souborû. ARJ l archiv -x*.exe -x*.obj vypí¿e v¿echny soubory kromê souborû s p⌐íponou ".EXE" a ".OBJ". Celkovÿ poçet souborû, které se mají vynechat, nesmí p⌐ekroçit 8000. Na p⌐epínaç "-x" nemá uvedení p⌐epínaçe "-p" æádnÿ vliv. y: p⌐edpokládat u v¿ech dotazû odpovêâ ANO Tento p⌐epínaç najde vyuæití hlavnê v dávkovÿch souborech. Potla- çuje vêt¿inu dotazû, které ARJ uæivateli klade. Pomocí p⌐epínaçe "y" se zbavíte dotazû typu "Prepsat?", "...vytvorit adresar?" p⌐i rozbalování, dotazû na nové jméno souboru, p⌐estávek ve vÿpisu generovaném p⌐íkazem "s" a dotazû "Mohu pokracovat...?" p⌐i vy- tvá⌐ení vícesvazkovÿch archívû na pevném disku. P⌐epínaçem "-y" se nezbavíte dotazû "Mohu pokracovat...?" v p⌐í- padê, æe je archív vytvá⌐en na vÿmênném médiu, nap⌐. na disketê. Uæívejte tento p⌐epínaç s rozvahou zvlá¿tê p⌐i rozbalování, pro- toæe si snadno mûæete p⌐epsat soubory na disku (a dokonce si to- ho nemusíte ani v¿imnout). Chcete-li podobnÿm p⌐ekvapením p⌐ede- jít, p⌐ipojte k p⌐íkazu je¿tê p⌐epínaç "-n". Alternativou k p⌐epínaçi "-y" je p⌐epínaç "-jy", s jehoæ pomocí mûæete potlaçovat selektivnê jednotlivé typy dotazû. z: okomentovat archív podle souboru P⌐epínaç "-z" slouæí p⌐edev¿ím k pouæití v dávkovÿch souborech BAT, kde se obyçejnê p⌐ipojuje k p⌐íkazu "c". Je-li v p⌐íkazu p⌐epínaç "-z" pouæit (aƒ uæ s parametrem nebo bez), ARJ se bude zabÿvat pouze komentá⌐em k celému archívu, nikoli k jednotlivÿm souborûm. Pot⌐ebujete-li zároveñ okomentovat i soubory, pouæijte navíc je¿tê p⌐epínaç "-jz". Pot⌐ebujete-li komentá⌐ z archívu vymazat, uveâte za p⌐epínaçem "-z" jméno souboru, kterÿ obsahuje pouze jednu mezeru. P⌐íklady: ARJ c archiv -z ARJ c archiv -zKOMENTAR.TXT ARJ a archiv -zKOMENTAR.TXT P⌐epínaç "-z" rovnêæ umoæñuje zapsat komentá⌐, kterÿ je k archívu p⌐ipojen, do souboru na disk (zapisuje se pouze komentá⌐ k archívu jako k celku, nikoli komentá⌐e k jednotlivÿm archívûm). P⌐íklady: ARJ e archiv ... -zKOMENTAR.TXT zapí¿e komentá⌐ k archívu do souboru KOMENTAR.TXT ARJ x archiv -zKOMENTAR zapí¿e komentá⌐ k archívu do souboru KOMENTAR a rozbalí v¿echny soubory. ja: zobrazovat ⌐ídící ANSI sekvence Zobrazuje beze zmêny ⌐ídící sekvence ANSI. Není-li tento p⌐epínaç uveden, ARJ tyto ⌐ídící sekvence ignoruje, protoæe s jejich pomocí je moæné vytvo⌐it velmi primitivní "bombu". Urçité ANSI ovladaçe totiæ umoæñují p⌐edefinovat vÿznamy kláves. Nap⌐. lze se zlÿm úmyslem p⌐edefinovat vÿznam klávesy na "echo y | del \*.*", coæ mûæe mít pro uæivatele nedozírné následky. ja1: nezobrazovat komentá⌐ k archívu Potlaçí zobrazení komentá⌐e k archívu (tÿká se pouze komentá⌐e k archívu jako celku, komentá⌐e k jednotlivÿm souborûm se budou zobrazovat jako normálnê) jb: povolit tvorbu záloh v archívu Pouæijete-li u p⌐íkazu p⌐epínaç "-jb", nastaví ARJ v archívu zvlá¿tní p⌐íznak, kterÿm se povoluje ukládání záloh do archívu. Mechanismus záloh je popsán v samostatné kapitole na zaçátku této dokumentace, takæe jen struçnê: je-li povoleno vytvá⌐et v archívu zálohy, ARJ p⌐i pokusu uloæit do archívu soubor, kterÿ má stejné jméno jako soubor, kterÿ jiæ v archívu je, oznaçí pûvodní soubor v archívu jako "zálohu" a novÿ soubor p⌐idá pod stejnÿm jménem. P⌐íznak zûstane nastaven aæ do té doby, neæ je vynulován p⌐epínaçem "-jb1". Zálohy samoz⌐ejmê v archívu zabírají místo - chcete-li se jich zbavit, pouæijte k tomu p⌐íkaz "k" P⌐íklady: ARJ a -jb archiv ADRESAR\soubor1 ARJ e -jb archiv ADRESAR\soubor2 ARJ k archiv *.c ARJ y -jb archiv (pouze nastavuje p⌐íznak archívu se zálohami). Normálnê v¿echny p⌐íkazy ARJ zálohy v archívu ignorují. Jinÿmi slovy, t⌐eba ve vÿpisu (p⌐íkaz "l") nenajdete kromê poznámky na konci o zálohách ani zmínku. Pot⌐ebujete-li se zálohami pracovat, p⌐ipojte k p⌐íkazu p⌐epínaç "-jg". Chcete-li nap⌐. vypsat úplnÿ obsah archívu vçetnê souborû-záloh, zadejte "ARJ l archiv -jg". Tento p⌐epínaç je zvlá¿tê vhodnÿ k zálohování. V jediném archívu mûæete uchovávat i nêkolik "generací" jednoho souboru. jb1: zakázat tvorbu záloh v archívu Tímto p⌐epínaçem vynulujete p⌐íznak zmínênÿ u p⌐epínaçe "-jb", tj. de facto zakáæete vytvá⌐ení záloh v archívu. ARJ p⌐i pokusu p⌐idat do archívu soubor, kterÿ má stejné jméno, jako soubor, kterÿ uæ v archívu je, p⌐epí¿e soubor v archívu souborem novÿm. Nicménê zálohy, které v archívu jiæ jsou, zûstanou nedotknuty (neru¿í se). P⌐íklad: ARJ y archiv -jb1 ARJ a archive soubor -jb1 jb2: odznaçit soubor-zálohu P⌐epínaç "-jb2" se pouæíva spolu s p⌐íkazem "y" a zmêní klasifi- kaci souboru-zálohy na "obyçejnÿ soubor" (zda je soubor zálohou, nebo obyçejnÿm souborem, se totiæ pozná podle vyhrazeného p⌐ízna- ku). Mêjte na pamêti, æe po provedení takového p⌐íkazu mûæete mít v archívu více souborû s naprosto shodnÿm jménem. P⌐íklady: ARJ y archiv -jb2 "odznaçí" v¿echny zálohy v archívu. ARJ y archiv *.doc -jb2 "odznaçí" v¿echny zálohy v archívu, které mají p⌐íponu ".DOC". ARJ y archiv -# -jb2 5 "odznaçí" pátÿ soubor v archívu (kterÿ byl oznaçen jako záloha). jb3: oznaçit soubor v archívu jako zálohu P⌐epínaç "-jb3" se pouæívá spole s p⌐íkazem "y" - vÿsledkem je, æe specifikované soubory jsou oznaçeny jako zálohy (pravÿ opak p⌐epínaçe "-jb2"). P⌐íklady: ARJ y archiv -jb3 oznaçí v¿echny soubory v archívu jako zálohy. ARJ y archiv *.doc -jb3 oznaçí v¿echny soubory v archívu, které mají p⌐íponu ".DOC", jako zálohy. ARJ y archiv -# -jb3 5 oznaçí patÿ soubor v archívu jako zálohu. jc: skonçit po zpracování urçitého poçtu souborû P⌐epínaç "-jc" p⌐inutí ARJ p⌐edçasnê ukonçit çinnost po rozbalení, vypsání, vytisknutí atd. zadaného poçtu souborû. Není-li poçet uveden, nastaví se podle poçtu souborû uvedenÿch na p⌐íkazové ⌐ádce. P⌐íklady: ARJ e -jc archiv soubor1 soubor2 soubor3 ARJ e -jc5 archiv *.bat POZOR! Obecná specifikace "*.*" se poçítá jako jeden argument. Tento p⌐epínaç nefunguje, jestliæe provádíte v archívu jakékoliv zmêny (funguje jen pro p⌐íkazy typu rozbal, vypi¿, zobraz atd.). jd: hlídat volné místo na disku P⌐epínaçem "-jd" mûæete p⌐i rozbalování urçit poçet bajtû, které mají zûstat na disku volné. ARJ si p⌐ed rozbalením kaædého souboru ovê⌐í, zda se tento vejde na disk, aniæ by p⌐ekroçil stanovenÿ limit (ne-li, nerozbalí jej a poçítá za chybu). Není-li za p⌐epí- naçem uvedeno çíslo, automaticky se dosadí nula (tj. p⌐epínaç funguje jako pojistka proti pokusu rozbalit soubor, kterÿ se uæ nevejde na disk). P⌐íklad: ARJ e archiv adresar\ *.doc -jd100K P⌐i provádêní vÿ¿e uvedeného p⌐íkazu ARJ nerozbalí soubory, které by zpûsobily, æe na disku zûstane ménê neæ 100.000 bajtû ("K" je synonymem pro t⌐i nuly, 100K je totéæ, co 100000). Pouæijete-li p⌐epínaç "-jd" u p⌐íkazu "l" nebo "v", provede se po vypsání v¿ech souborû na obrazovku kontrola, zda by se tyto daly rozbalit na disk, aniæ by byl p⌐ekroçen limit stanovenÿ p⌐epínaçem "-jd". P⌐íklad: ARJ l archiv *.doc -jd10000 Po provedení tohoto ukázkového p⌐íkazu ohlásí ARJ chybu v p⌐ípadê, æe by po rozbalení v¿ech souborû v archívu, které mají p⌐íponu ".DOC", zbylo na disku ménê neæ 10.000 bajtû. P⌐íklad: ARJ e archiv *.* -jd0 Uvedenÿm p⌐íkazem mûæete zajistit, aby se ARJ nepokou¿elo rozbalit soubory, které se nevejdou na disk. je: vytvo⌐it samorozbalovací archív Uvedete-li na p⌐íkazové ⌐ádce tento p⌐epínaç, vytvo⌐í ARJ místo klasického ARJ archívu archív samorozbalovací s p⌐íponou ".EXE". Rozbalovací modul ARJSFX (krátkÿ rozbalovací program p⌐ipojenÿ k archívu) má asi 15.000 bajtû a umoæñuje rozbalovat soubory do adresá⌐û, ve kterÿch byly pûvodnê uloæeny (jinÿmi slovy: umí si sám pot⌐ebné adresá⌐e zaloæit). Modifikovanÿ p⌐epínaç "-je1" vy- tvá⌐í rovnêæ samorozbalovací archív, ale místo standardního samo rozbalovacího modulu pouæívá zjednodu¿enÿ modul ARJSFXJR, kterÿ má jen 5.800 bajtû. Obê varianty zobrazují komentá⌐ k archívu, vêt¿í ARJSFX si navíc po spu¿têní ovê⌐uje, zda má provést roz- balení (ochrana proti nechtênému rozbalení souborû z archívu). Samorozbalovací archívy nemohou bÿt vícesvazkové (ani by to ne- mêlo valnÿ vÿznam, protoæe byste stejnê museli distribuovat více souborû spou¿tênÿch jeden po druhém). V p⌐ípadê, æe pot⌐ebujete ¿í⌐it vícesvazkové archívy, pouæijte program DEARJ (je souçástí registrované verze). DEARJ je v podstatê ARJ zbavené v¿ech p⌐í- kazû a p⌐epínaçû, které nesouvisejí s rozbalováním. Mêjte prosím na pamêti, æe ¿í⌐ení samorozbalovacích archívû, pro- gramu DEARJ, nebo ARJ samostatnê nebo jako souçásti hardwarové çi softwarové aplikace vædy vyæaduje zakoupení distribuçní licence! Od verze 2.10 jsou samorozbalovací moduly p⌐edem sbaleny EXE-kom- presorem LZEXE. Díky tomu mohou nêkteré programy mylnê hlásit, æe jsou samorozbalovací archívy (celé) sbaleny tímto programem. Není to pravda, sbalenÿ je pouze dekompresní modul! Samotnÿ archív je samoz⌐ejmê sbalenÿ programem ARJ... Hlaviçka sbaleného dekompres- ního modulu je upravena tak, aby programy typu UNLZEXE nemêly mo- ænost samorozbalovací archívy po¿kodit (normálnê by totiæ UNLZEXE od dekompresního modulu "odst⌐ihlo" vlastní archív). Oba samorozbalovací moduly mají nêkde v prvních tisíci bajtech svého têla umístên identifikaçní ⌐etêzec, kterÿm je "aRJsfX" (bez uvozovek, velká/malá písmena p⌐esnê tak, jak je uvedeno). V souçasné dobê podporují samorozbalovací moduly p⌐íkazy: Spou¿têní: ARJSFX [-p⌐íkaz] [-p⌐epínaç(e)] [adresá⌐\] [soubor(y)] P⌐íkazy: e: rozbalit soubory v: podrobnê rozepsat obsah archívu l: vypsat obsah archívu x: rozbalit soubory do pûvodních t: zkontrolovat obsah archívu adresá⌐û P⌐epínaçe a: zobrazovat ⌐ídící sekvence ANSI c: neporovnávat datum/ças f: jen novêj¿í (existující) soubory g: de¿ifrovat soubory pomocí hesla i: nezobrazovat postup rozbalování n: pouze nové soubory p: porovnávat i cesty k souborûm s: neovê⌐ovat bezpeçnostní obálku u: jen novêj¿í a neexistující soubory y: p⌐edpokládat ano na v¿echny dotazy POZOR!!! ARJSFX pouæívá pomlçku ("-") nejen p⌐ed p⌐epínaçi, ale i p⌐ed p⌐íkazy! Je to proto, aby bylo moæno rozbalovat soubory, které se jmenují "e", "l" apod. Není-li uveden jinÿ p⌐íkaz, p⌐edpokládá ARJSFX p⌐íkaz "-x", tj. rozbalit do pûvodních adresá⌐û. Po spu¿têní zobrazí ARJ hlaviçku archívu a dotaz "Pokracovat s rozbalovanim?". Jestliæe nechcete, aby byl tento dotaz poloæen, uveâte na p⌐íkazové ⌐ádce p⌐íkaz "-x" (nebo "-e", nebo p⌐epínaç "-y") explicitnê. P⌐i rozbalování souborû do pûvodních adresá⌐û si ARJSFX u kaædého nového adresá⌐e vyæádá svolení k jeho zaloæení. ARJSFX bude vy- tvá⌐et adresá⌐e buâ absolutnê vzhledem ke ko⌐enovému adresá⌐i, nebo relativnê vzhledem k aktuálnímu (çi zadanému) adresá⌐i - záleæí na tom, jestli jména souborû v archívu obsahují, nebo neobsahují symbol ko⌐enového adresá⌐e (chcete-li, aby jej obsahovaly, pouæijte p⌐i vytvá⌐ení archívu p⌐epínaç "-jf"). Nechcete-li, aby ARJSFX vytvá⌐elo adresá⌐e uloæené v archívu, pouæijte p⌐íkaz "-e", kterÿm v¿echny soubory rozbalíte do ak- tuálního (nebo zadaného) adresá⌐e. Samorozbalovací modul ARJSFX neumí rozbalit soubory sbalené kompresní metodou çíslo 4. Modul ARJSFX umoæñuje také pouæití tzv. "bezpeçnostní obálky" (ARJ-SECURITY). Bezpeçnostní obálku mohou (za p⌐íplatek) získat registrovaní uæivatelé. Jejími uæivateli budou nejçastêji auto⌐i programû, kte⌐í si pomocí obálky budou hlídat, aby v jejich pro- gramech nikdo nepovolanÿ neprovádêl neæádoucí zmêny. Nemá-li se p⌐i rozbalování samorozbalovacího archívu bezpeçnostní obálka kontrolovat, uveâte na p⌐íkazové ⌐ádce p⌐epínaç "-s". Chcete-li vytvo⌐it samorozbalovací archív, nemusíte vytvá⌐et æádnÿ pomocnÿ "obyçejnÿ" archív - ARJ dokáæe samorozbalovací archív vygenerovat jedinÿm p⌐íkazem: P⌐íklad: ARJ a sfxarch *.* -je1 Pot⌐ebujete-li jiæ existující obyçejnÿ archív zkonvertovat na samorozbalovací, pouæijte p⌐íkaz "y" s parametrem "-je" nebo "-je1": P⌐íklad: ARJ y sfxarch -je UPOZORNëNï: spou¿títe-li samorozbalovací archív na systému, kde je konzole nastavena do reæimu "raw", mohli byste nechtênê zpûsobit "zamrznutí" systému (na vinê by byl dotaz "Mohu pokracovat..."). Pot⌐ebujete-li podobnÿ problém vy⌐e¿it, uveâte na p⌐íkazové ⌐ádce p⌐epínaç "-y". Samorozbalovací archív s modulem ARJSFXJR (vytvo⌐enÿ pomocí p⌐e- pínaçe "-je1") je zjednodu¿enou verzí ARJSFX. ARJSFXJR neumí roz- balit soubory sbalené kompresní metodou ç. 4, souborû sbalenÿch v textovém reæimu a souborû za¿ifrovanÿch. Obsahují-li jména sou- borû v archívu i cestu (adresá⌐e), ARJSFXJR rozbalí tyto soubory do správnÿch adresá⌐û, které si v p⌐ípadê pot⌐eby bez ptaní vy- tvo⌐í. P⌐íklad: ARJ y sfxarch -je1 ARJSFXJR automaticky provádí p⌐íkaz ekvivalentní p⌐íkazu "-x". Spou¿têní: ARJSFXJR [-p⌐epínaç(e)] [disk:][adresá⌐\] Pouæitelné p⌐epínaçe: n: nerozbalování (tj. nep⌐episování) souborû, které jiæ na disku existují, nechápat jako chybu o: automaticky p⌐episovat soubory, které jiæ na disku jsou Máte moænost zadat disk i adresá⌐, do nêhoæ se má obsah samoroz- balovacího archívu rozbalit. Specifikace v¿ak musí konçit buâ zpêtnÿm lomítkem ("\"), nebo dvojteçkou (":"). P⌐íklad: ARJSFXJR -o C:\ADRESAR\ rozbalí soubory ze samorozbalovacího archívu ARJSFXJR do adresá⌐e "C:\ADRESAR" (a bude p⌐episovat soubory, které na disku existují, soubory z archívu). Jak modul ARJSFX, tak ARJSFXJR budou adresá⌐e uloæené v archívu vytvá⌐et relativnê buâ vzhledem ke ko⌐enovému adresá⌐i (byl-li p⌐i vytvo⌐ení archívu uveden p⌐epínaç "-jf"), nebo vzhledem k aktuálnímu (nebo zadanému, je-li uveden) adresá⌐i. Dal¿í p⌐íklady: Sestavíte-li samorozbalovací archív s absolutnê specifikovanÿmi adresá⌐i (uloæené adresá⌐e budou vztahovány ke ko⌐enovému adre- sá⌐i) p⌐íkazem ARJ a -r -je -jf DISTRIB \PROGRAM\*.* staçí uæivateli zadat "DISTRIB -y" a na aktuálním disku se mu au- tomaticky vytvo⌐í adresá⌐ \PROGRAM a jeho p⌐ípadné podadresá⌐e, do kterÿch se rozbalí v¿echny soubory, které byly do archívu uloæeny. Sestavíte-li samorozbalovací archív s relativnê specifikovanÿmi adresá⌐i (uloæené adresá⌐e budou vztahovány k adresá⌐i \PROGRAM) p⌐íkazem ARJ a -r -je DISTRIB \PROGRAM\*.* staçí uæivateli zadat "DISTRIB -y" a v aktuálním adresá⌐i se mu automaticky vytvo⌐í podadresá⌐ \PROGRAM a p⌐ípadné jeho podadre- sá⌐e, do kterÿch se rozbalí v¿echny soubory, které byly do archívu uloæeny. Sestavíte-li samorozbalovací archív s relativnê specifikovanÿmi adresá⌐i (uloæené adresá⌐e budou vztahovány k adresá⌐i PROGRAM), aniæ byste v archívu uchovávali odkaz na základní adresá⌐, ARJ a -r -e1 -je DISTRIB \PROGRAM\ *.* staçí uæivateli zadat "DISTRIB -y" a do aktuálního adresá⌐e se automaticky rozbalí soubory pûvodnê uloæené v adresá⌐i \PROGRAM. V aktuálním adresá⌐i se rovnêæ vytvo⌐í v¿echny podadresá⌐e, které obsahoval adresá⌐ \PROGRAM (a do nich se samoz⌐ejmê rozbalí p⌐í- slu¿né soubory). Sestavíte-li samorozbalovací archív, aniæ byste v archívu uchová- vali cesty k jednotlivÿm souborûm, ARJ a -e -je1 DISTRIB \PROGRAM\*.* staçí uæivateli zadat "DISTRIB" a do aktuálního adresá⌐e se mu automaticky rozbalí v¿echny soubory uloæené v archívu. jf: brát v úvahu i oznaçení disku a symbol ko⌐enového adresá⌐e Není-li uvedeno jinak, ARJ si u kaædého souboru pamatuje celou cestu, ze které "odst⌐ihne" oznaçení disku a symbol ko⌐enového adresá⌐e (nap⌐. jméno souboru "C:\ADR\SOUBOR.TXT" bude v archívu uloæeno jako "ADR\SOUBOR.TXT"). Pomocí p⌐epínaçe "-jf" mûæete ARJ p⌐esvêdçit, aby si pamatovalo i oznaçení disku a symbol ko⌐enového adresá⌐e. Rozbalujete-li v¿ak p⌐íkazem "x" archív vytvo⌐enÿ s po- uæitím p⌐epínaçe "-jf", ARJ bude oznaçení disku a symbol ko⌐enové- ho adresá⌐e ignorovat. Chcete-li archív rozbalit skuteçnê na stej- nÿ disk a do stejnÿch adresá⌐û, musíte opêt (i p⌐i rozbalování) uvést p⌐epínaç "-jf"). Modifikovanÿ p⌐epínaç "-jf1" je urçitÿm kompromisem - ukládá se symbol ko⌐enového adresá⌐e, nikoli v¿ak oznaçení disku. Chcete-li, aby se symbol ko⌐enového adresá⌐e bral v úvahu i p⌐i rozbalování, pouæijte opêt p⌐epínaç "-jf1" (nebo "-jf"). jg: brát v úvahu i zálohy P⌐epínaç "-jg" umoæñuje pracovat i se soubory, které jsou v ar- chívu oznaçeny jako zálohy. Tyto soubory jsou totiæ normálnê v¿emi p⌐íkazy kromê "k" a "y" ignorovány. P⌐íklady: ARJ l -jg archiv ARJ e -jg -q archiv soubor.c ARJ d -jg archiv *.* (zru¿í v¿echny soubory v archívu, vçetnê souborû-záloh) jh: nastavit délku Huffmanova bufferu Není-li uvedeno jinak, ARJ pouæívá statickÿ Huffmanûv buffer o velikosti 16.384 bajtû. Tato velikost bufferu se nejlépe hodí ke kompresi programû (souborû EXE/COM). ARJ ve verzích 0.15 a star¿ích pouæívalo buffer o velikosti 65.500 bajtû, kterÿ se lépe hodí ke kompresi velkÿch textovÿch souborû. V souçasné verzi ARJ si mûæete délku bufferu nastavit sami, a to v rozmezí od 2.048 do 65.535 bajtû. P⌐íklad: ARJ a archiv *.txt -jh65000 Uvedete-li poæadovanou délku Huffmanova bufferu, ARJ ji pouæije u v¿ech souborû, které bude v rámci p⌐íkazu zpracovávat. ji: vytvo⌐it indexovÿ soubor Uvedete-li na p⌐íkazové ⌐ádce p⌐epínaç "-ji", ARJ vytvo⌐í indexovÿ soubor, do kterého vypí¿e v¿echny soubory, které byly archivovány, nebo které vyhovují urçitému kritériu. Indexovÿ soubor se vám bude hodit hlavnê p⌐i vytvá⌐ení vícesvazkovÿch archívû, protoæe v nêm najdete informace o tom, kterÿ soubor je v kterém svazku. Chcete- li, aby ARJ vytvo⌐ilo indexovÿ soubor na disketê, nesmíte tuto disketu bêhem archivace mênit! Jestliæe zadanÿ indexovÿ soubor jiæ existuje, ARJ p⌐ipojí nové údaje na jeho konec. Do indexového souboru se zapisují t⌐i typy ⌐ádek. První obsahuje údaje o vytvo⌐eném svazku. Najdete na nêm datum a ças vytvo⌐ení, pozici, od které zaçíná první soubor, a název svazku. Druhÿ typ ⌐ádkû se tÿká souborû a obsahuje vædy pouze název souboru. T⌐etí typ ⌐ádkû se do indexového souboru zapisuje jen v p⌐ípadê, æe p⌐epínaçem "-jt" poæadujete kontrolu vytvá⌐enÿch archívû. Je na nêm text "Kontroluji " a jméno archívu. Informace uvedené v indexovém souboru mohou bÿt velmi uæiteçné v p⌐ípadê, æe pot⌐ebujete spustit archivaci do vícesvazkového archívu nikoli od zaçátku, ale "od prost⌐edka" (nap⌐. proto, æe pûvodní p⌐íkaz se z nêjakého dûvodu nepoda⌐ilo dokonçit). Najdete v nêm soubor a místo v nêm, p⌐i jehoæ kompresi do¿lo k p⌐eru¿ení pûvodního p⌐íkazu. V indexovém souboru najdete následující informace: P⌐íkaz: a, f, m, u - jména v¿ech skuteçnê zarchivovanÿch souborû a v p⌐ípadê, æe je poæadována kontrola, jména souborû, u kterÿch kontrola odhalila chybu. d - jména zru¿enÿch souborû. e, x - jména úspê¿nê rozbalenÿch souborû (soubory, p⌐i jejichæ rozbalování do¿lo k chybê CRC, nejsou v indexovém souboru uvedeny). j - jména archívû p⌐idanÿch do archívu cílového. l, v - jména souborû vypsanÿch na obrazovku. t - jména souborû, u kterÿch byly kontrolou odhaleny chyby. w - jména souborû, v nichæ byl nalezen alespoñ jeden vÿskyt hledaného znakového ⌐etêzce. Nejuæiteçnêj¿í je p⌐epínaç "-ji" p⌐i kontrolách archívû a p⌐i vyhledávání znakovÿch ⌐etêzcû. Chcete-li, aby ARJ do indexového souboru zapisovalo je¿tê po- drobnêj¿í informace, uveâte na p⌐íkazové ⌐ádce navíc p⌐epínaç "-hi" jk: nemazat v p⌐ípadê chyby pracovní archív Uvedete-li na p⌐íkazové ⌐ádce p⌐epínaç "-jk", ARJ po sobê v p⌐í- padê, æe je provádêní p⌐íkazu p⌐eru¿eno (kvûli chybê, nebo na æádost uæivatele), nesmaæe pracovní archív. Jestliæe je p⌐eru¿en p⌐íkaz vytvá⌐ející archív, ARJ upraví pracovní archív tak, aby byl pouæitelnÿ (tím, æe z nêj odstraní tu çást, která nebyla dokonçena). jl: zobrazovat pouze jména souborû Je-li na p⌐íkazové ⌐ádce uveden p⌐epínaç "-jl", ARJ bêhem prová- dêní p⌐íkazu zobrazuje pouze samotná jména souborû (nevypisuje oznaçení disku a adresá⌐e, ve kterÿch jsou soubory uloæeny). jm: pouæít nejúçinnêj¿í kompresní algoritmus Pouæijete-li na p⌐íkazové ⌐ádce p⌐epínaç "-jm", ARJ pouæije tu nejúçinnêj¿í kompresní metodu, kterou zná. P⌐epínaç se pouæívá spolu s p⌐epínaçem "-m1" a o trochu zvy¿í úçinnost metody çíslo 1. Zlep¿ení kompresního pomêru v¿ak mûæete zaplatit velice vÿraznÿm zpomalením komprese. Zlep¿ení, kterého pomocí "ARJ -m1 -jm" dosáhnete, se bude pohybovat mezi jedním aæ pêti procenty. Modifikovanÿ p⌐epínaç sice nepouæívá úplnê nejúçinnêj¿í kompresní algoritmus (stále je v¿ak úçinnêj¿í neæ samotnÿ "-m1"), ale kom- prese je rychlej¿í neæ u p⌐epínaçe "-jm". Rozdíl v rychlosti mûæe bÿt podle okolností zanedbatelnÿ, ale také velmi vÿznamnÿ. P⌐epínaçe "-jm" a "-jm1" nelze pouæít spolu s p⌐epínaçi "-m2", "-m3" nebo "-m4". jn: znovu spustit archivaci u souboru ... P⌐epínaç "-jn" spolu s p⌐epínaçem "-jx" umoæñuje znovu spustit d⌐íve p⌐eru¿enou archivaci do vícesvazkového archívu. V¿echny soubory, na které se narazí d⌐íve neæ na soubor uvedenÿ za p⌐e- pínaçem, se p⌐eskoçí. P⌐íklad: ARJ a SVAZEK -v360 -r -jn\BIN\TREE.COM -jx1230 V uvedeném ukázkovém p⌐íkazu se p⌐eskoçí v¿echny soubory, na které se narazí d⌐íve neæ na soubor TREE.COM. Soubor TREE.COM se zaçne archivovat od svého 1231. bajtu. UPOZORNëNï!!! Za p⌐epínaçem musíte jméno souboru, u nêhoæ byla archivace p⌐eru¿ena, uvést p⌐esnê podle specifikace pouæité v pûvodním p⌐íkazu. Jméno je nutné zadat p⌐esnê tak, jak bylo zobrazeno hlá¿ením "Archivuji..." a jak se zapsalo do indexového souboru. Mêjte na pamêti, æe pro ARJ v tomto p⌐ípadê není totéæ "\DOS\TREE.COM" a "DOS\TREE.COM". Od verze 2.39 umí ARJ v¿echny pot⌐ebné informace vyçíst z indexo- vého souboru (vytvá⌐í se p⌐epínaçem "-ji"). K pûvodnímu p⌐íkazu staçí p⌐idat p⌐epínaç "-jn" bez parametru a mûæete jej hned zopa- kovat. Jestliæe jste v pûvodním p⌐íkazu nepoæadovali vytvo⌐ení indexového souboru, nemûæete samoz⌐ejmê tuto moænost pouæít. ARJ podle indexového souboru správnê nastaví parametry "-jn" i "-jx" a zjistí si také správnou p⌐íponu svazku. P⌐íklad: ARJ a A:ZALOZNI C:\*.* -r -vvas -jiINDEX ARJ a A:ZALOZNI C:\*.* -r -vvas -jiINDEX -jn jo: vyæadovat povolení k aktualizaci souborû v archívu P⌐epínaç "-jo" mûæe mít dva vÿznamy: Je-li pouæit u p⌐íkazû "a" nebo "m", bude ARJ p⌐ed kaædou aktualizací souboru, kterÿ jiæ v archívu je, poæadovat svolení ("Aktualizovat ...?). Neuvedete-li tento p⌐epínaç, ARJ soubor uloæenÿ v archívu bez ptaní p⌐epí¿e novÿm souborem z disku. jo: rozbalit soubory pod jednoznaçnÿmi názvy Pouæijete-li p⌐epínaç "-jo" p⌐i rozbalování, ARJ se automaticky postará o to, aby se soubory se stejnÿm jménem navzájem nep⌐epi- sovaly. Zjistí-li ARJ bêhem rozbalování æe na disku existuje soubor se stejnÿm jménem, jako má soubor, kterÿ se má z archívu rozbalit, pokusí se pro soubor z archívu vymyslet nové jméno tak, æe zmêní p⌐íponu na trojciferné çíslo (od ".000" do ".999". Není-li ani jedno çíslo volné, ARJ soubor z archívu nerozbalí. jp: zastavit vÿpis po zaplnêní stránky Tímto p⌐epínaçem u p⌐íkazû "l", "p", "v" a "w" docílíte, aby se vÿpis zobrazoval po stránkách (vædy po zaplnêní obrazovky se zob- razí vÿzva "Stisknete ENTER pro pokracovani"). Po prohlédnutí ob- razovky stisknête buâ klávesu Enter, nebo zadejte "konec", çímæ ARJ ukonçíte. V jednom zvlá¿tním p⌐ípadê, u p⌐íkazu "ARJ -? -jp", má tento p⌐epínaç právê opaçnÿ vÿznam. Je to proto, æe p⌐i zobrazování nápovêdy se stránkování provádí automaticky. Délku jedné "stránky" mûæete nastavit - staçí za p⌐epínaç "-jp" uvést poçet ⌐ádek jedné stránky (nap⌐. "-jp50"). Zároveñ se au- tomaticky zapíná stránkovanÿ vÿpis. Chcete-li vyuæít tuto volbu v systémové promênné ARJ_SW, bude asi nejlep¿í, kdyæ pouæijete konstrukci typu "-jp50 -jp-". První p⌐epínaç nastaví velikost stránky, druhÿ zru¿í stránkovanÿ vÿpis (ale p⌐i zadání p⌐íkazu "ARJ l archiv -jp" se správnê pouæije délka stránky, kterou jste zadali v promênné ARJ_SW). jq: pouæít znakovÿ ⌐etêzec jako parametr P⌐epínaç "-jq" se pouæívá ve spojení s p⌐íkazy "w" a "b", kde slouæí ke specifikaci doplñujících parametrû. Jestliæe parametr obsahuje mezery, je nutné celÿ p⌐epínaç uzav⌐ít do dvojitÿch uvozovek. P⌐íklady pouæití p⌐epínaçe "-jq" najdete u p⌐íkazû "w" a "b". jr: restaurovat po¿kozenÿ archív Tento p⌐epínaç je pot⌐eba pouæít v p⌐ípadê, æe je archív, s nímæ se má provést urçitÿ p⌐íkaz (obyçejnê rozbalení), po¿kozen. Není- li uvedeno jinak, ARJ skonçí ve chvíli, kdy narazí na první chybu. Díky internímu uspo⌐ádání ARJ archívu v¿ak za inkriminovanÿm mí- stem mohou bÿt archivovány soubory, které po¿kozeny nejsou a které by bylo moæno bez problémû rozbalit. Uvedete-li na p⌐íkazové ⌐ádce p⌐epínaç "-jr", ARJ sice chybu v archívu ohlásí, ale bude pokra- çovat v rozbalování nepo¿kozenÿch souborû tak dlouho, dokud ne- narazí na znaçku "konec archívu". Je-li archív po¿kozen váænê, mûæe ARJ ohlásit, æe neoçekávanê narazilo na konec archívu. Tento p⌐epínaç vám také umoæní rozbalit soubory, které jsou v archívu po¿kozeny (nap⌐. u textovÿch souborû mûæe bÿt po¿kození ruçnê odstranitelné). Není-li p⌐epínaç uveden, ARJ takové soubory automaticky maæe z disku. Je-li v archívu po¿kozena interní hlaviçka urçitého souboru, není tento soubor moæné rozbalit. Od verze 2.30 v¿ak chyby typu "Soubor je po¿kozen" neznemoæní rozbalení zbylÿch (nepo¿kozenÿch) archívû v souboru. P⌐íklad: ARJ e archiv -jr Modifikovaná verze tohoto p⌐epínaçe, "-jr1", umoæní rozbalení ne- po¿kozenÿch çástí archívû, které byly po¿kozeny tak ne¿ƒastnê, æe obsahují znaçku "konec archívu" d⌐íve, neæ kde by ve skuteçnosti mêla bÿt. Nicménê, i kdyæ pouæijete p⌐epínaç "-jr1", ARJ stejnê vædycky zobrazí chybové hlá¿ení a po skonçení nastaví nenulovou hodnotu systémové promênné ERRORLEVEL. js: nekomprimovat archívní soubory Tento p⌐epínaç informuje ARJ o tom, æe se nemá pokou¿et kompri- movat archívy vytvo⌐ené jinÿmi archivaçními programy (nebo p⌐ímo samotnÿm ARJ). Neuvedete-li p⌐ípony takovÿch archívních souborû explicitnê, ARJ automaticky p⌐edpokládá ".ARJ", ".ZIP", ".LZH", ".PAK" a ".ARC". P⌐ípony, podle kterÿch má ARJ rozeznávat soubory, u kterÿch nemá provádêt kompresi, lze zadat na p⌐íkazové ⌐ádce: P⌐íklad: ARJ a archiv -js.zoo.ice.gif P⌐i provádêní uvedeného p⌐íkazu se ARJ nebude snaæit komprimovat soubory s p⌐íponami ".ZOO", ".ICE" a ".GIF" (uloæí je do archívu beze zmêny). V systémové promênné si mûæete nadefinovat vlastní "archívní" p⌐ípony, nap⌐.: set ARJ_SE=-js.ARJ.ZIP.LZH -js- P⌐epínaç "-js-" na konci slouæí k urçitému "zmrazení" úçinku p⌐e- pínaçe "-js.ARJ.ZIP.LZH". Jeho uvedením zajistíte, aby si ARJ sice pamatovalo zadané p⌐ípony, ale aby je zaçalo pouæívat aæ tehdy, aæ znovu uvedete na p⌐íkazové ⌐ádce p⌐epínaç "-js". jt: ovê⌐ovat integritu pracovního archívu P⌐epínaçem "-jt" zajistíte, æe ARJ provede kontrolu integrity po- mocného pracovního archívu d⌐íve, neæ jím p⌐epí¿e jakÿkoli dal¿í existující archív. Zjistí-li ARJ p⌐i kontrole sebemen¿í chybu, nedovolí si pûvodní archív p⌐epsat. Pouæijete-li p⌐epínaç "-jt" zároveñ s p⌐epínaçem "-w", provede ARJ nejen kontrolu pracovního archívu, ale zkontroluje rovnêæ archív finální. P⌐íklad: ARJ m archiv *.c -jt P⌐epínaç "-jt" lze pouæít také u p⌐íkazû typu rozbal - ARJ potom d⌐íve, neæ zaçne soubory rozbalovat, zkontroluje, zda je archív v po⌐ádku (tj. zda p⌐i rozbalování nedojde k chybê). Jestliæe kontrola odhalí jakoukoli chybu, ARJ soubory nerozbalí. Tuto funkci lze s vÿhodou vyuæít p⌐i rozbalování paketû s elektronickou po¿tou, p⌐i jejichæ p⌐enosu çasto dochází k po¿kození. P⌐íklad: ARJ e archiv -jt Modifikovaná verze p⌐epínaçe, "-jt1", zpûsobí, æe ARJ kromê bêæné kotroly provede navíc bajt po bajtu porovnání souboru v archívu se souborem na disku (lze pouæít nap⌐. s p⌐íkazem "t"). Pouæijete-li p⌐epínaç "-jt1" u p⌐íkazu "t", ARJ se pokusí soubor na disku vyhledat podle jména souboru uloæeného v archívu, které p⌐idá ke specifikaci základního adresá⌐e (je-li uvedena). P⌐i provádêní p⌐íkazû typu p⌐idej/p⌐esuñ/aktualizuj hledá ARJ soubory na disku pouze podle jména uloæeného v archívu. Proto p⌐epínaç "-jt1" nefunguje, je-li zároveñ pouæit p⌐epínaç "-e" nebo je-li k vyhledání souboru na disku pot⌐eba explicitnê uvést oznaçení disku çi ko⌐enovÿ adresá⌐, které jste neuloæili (p⌐epí- naçem "-jf") do archívu. P⌐íklady: ARJ t -jt1 archiv adresar\ ARJ a -jt1 archiv d:\adresar\*.* -jf P⌐epínaç "-jt2" funguje podobnê jako "-jt1", ale kontroluje v ar- chívu pouze novê p⌐idané a aktualizované soubory. Tím se vyhnete potíæím v situacích, kdy nêkteré ze souborû, které jste pûvodnê do archívu uloæili, jiæ neexistují, nebo byly zmênêny. Mêjte v¿ak na pamêti, æe p⌐i uæití tohoto p⌐epínaçe s p⌐íkazy "f" a "u" mûæete narazit na men¿í problém v p⌐ípadê, æe soubor v archívu je novêj- ¿í, neæ soubor na disku. ARJ bude totiæ soubor v archívu povaæovat za aktuální a provede srovnání se star¿í verzí na disku. ju: p⌐ekládat UNIXovskou notaci jmen souborû Od místa, kde uvedete p⌐epínaç "-ju" bude ARJ automaticky p⌐eklá dat v¿echna jména souborû uvedená UNIXovskou notací (s lomítkem místo zpêtného lomítka) na notaci DOSovskou (se zpêtnÿm lomítkem). P⌐ekládají se i jména souborû, která zadáváte interaktivnê, nap⌐. jména souborû, ze kterÿch se má naçíst komentá⌐. P⌐íklad: ARJ a archiv -ju /adresar/*.c jv: zobrazovat podrobné informace Tento p⌐epínaç má vÿznam u p⌐íkazû "t", "l" a "x", u kterÿch p⌐imêje ARJ, aby zobrazovalo podrobnêj¿í informace. P⌐íklad: ARJ t archiv -jv U p⌐íkazu "v" má p⌐epínaç "-jv" opaçnÿ vÿznam - vÿpis bude struçnêj¿í, protoæe v nêm budou uvedena pouze jména souborû, nikoli datum, ças, údaje o délce apod.. Uvedete-li u p⌐íkazu "v" modifikovanÿ p⌐epínaç "-jv1", vygeneruje ARJ tabelovanÿ vÿpis vhodnÿ k ⌐azení podle libovolné poloæky vÿpisu. Pouæijete-li p⌐epínaç "-jv" u p⌐íkazû "p", "s" nebo "w", budou se správnê zobrazovat pseudografické znaky z horní poloviny ASCII tabulky. jw: nastavit jméno vÿstupního souboru P⌐epínaç "-jw" umoæñuje zmênit jméno vÿstupního souboru, do nêhoæ se rozbalí soubor z archívu (pouæíváte-li tento p⌐epínaç, mêli byste rozbalovat jen jeden soubor). P⌐epínaç funguje podobnê, ne v¿ak stejnê jako p⌐íkaz "p" doplnênÿ p⌐esmêrováním vÿstupu (tj. uvedením redirekce "ARJ ... >soubor"). V p⌐ípadê, æe pouæijete p⌐íkaz "p" a p⌐esmêrování vÿstupu, uloæí se do vÿstupního souboru v¿echny rozbalené soubory, jeden za dru- hÿm. Pouæijete-li v¿ak p⌐epínaç "-jw", ARJ se p⌐ed zapsáním kaæ- dého souboru zeptá, zda jej mûæe do vÿstupního souboru uloæit. Tento p⌐epínaç mûæe bÿt pot⌐eba tehdy, kdyæ budete chtít binární soubor uloæenÿ v archívu p⌐ímo p⌐enést na tiskárnu. P⌐íklad: ARJ e archiv data_pro_tiskárnu -jwLPT1 jx: zaçít archivaci aæ od pozice ... P⌐epínaç "-jx" se pouæívá p⌐i ruçním znovuspou¿têní p⌐eru¿ené ar- chivace. Obyçejnê má vÿznam pouze pouæití p⌐i restartu zálohování do vícesvazkového archívu, které bylo p⌐edçasnê ukonçeno. P⌐íklad: ARJ a SVAZEK.A01 NAVOD.TXT -jx100000 Ukázkovÿ p⌐íklad zaarchivuje soubor NAVOD.TXT do svazku SVAZEK.A01 (zaçne se od 100 001. bajtu). Pouæijete-li p⌐epínaç "-jx" v rozbalovacím p⌐íkazu, p⌐ipojí se rozbalenÿ soubor na urçité místo souboru na disku. P⌐íklad: ARJ e -jx2000000 archiv soubor1 p⌐ipojí soubor1 z archívu k souboru soubor1 na disku (buâ od pozice 2,000.001, nebo na konec). Takové pouæití se podobá p⌐íkazu "p" spojenému s p⌐esmêrováním vÿstupu, "ARJ p archiv >>soubor.ven". ùplnê shodnê bude fungovat p⌐íkaz ARJ e -jx2000K -jwSOUBOR.VEN archiv P⌐epínaç "-jx" nefunguje, kdyæ p⌐idáváte soubory do jiæ existují- cího archívu. jy: p⌐edpokládat ANO na dotazy typu ... Tímto p⌐íkazem mûæete zakázat zobrazování urçitÿch typû dotazû. Syntaxe: ARJ e archiv -jy<p⌐íznaky> kde za <p⌐íznaky> dosadíte jeden nebo více znakû z následujícího seznamu: a, c, d, k, n, o, s, v. Pro kaædÿ uvedenÿ p⌐íznak se bu- de ARJ chovat, jako byste na p⌐íslu¿nÿ dotaz vædy odpovídali ANO. A - automaticky spojovat soubory p⌐i rozbalování vícesvazkovÿch archívû. C - automaticky vytvá⌐et pot⌐ebné adresá⌐e. D - automaticky mazat soubory. K - pokraçovat i p⌐i p⌐ekroçení limitu volného prostoru na disku/disketê. N - nezobrazovat dotazy na nové jméno souboru. O - automaticky p⌐episovat soubory. R - p⌐ed poloæením kaædého dotazu vyçistit vyrovnávací pamêƒ klávesnice. S - automaticky pokraçovat ve vyhledávání. V - automaticky pokraçovat dal¿ím svazkem. Y - pokraçovat ihned po stisku prvního písmene odpovêdi. P⌐íklad: ARJ x SVAZEK -v -jyaco rozbalí vícesvazkovÿ archív SVAZEK bez dotazû typu "Pripojit ...?", "Mam vytvorit ...?" a "Prepsat ...?". Jednotlivé "-jy" p⌐epínaçe mûæete uvést také zvlá¿ƒ, nap⌐. "-jyy -jyr". P⌐epínaç mûæete nastavit do polohy "vypnuto" p⌐ipojením pomlçky (nap⌐. "-jyr-"). Stejnê jako u ostatních p⌐epínaçû, kaædÿ vÿskyt "-jy" mêní stav p⌐epínaçe ze "zapnuto" na "vypnuto" a na- opak (nap⌐. "-jyr -jyr"). jz: okomentovat soubor(y) podle souboru ... P⌐epínaç "-jz" slouæí k jednodu¿¿ímu komentování souborû v archí- vech v rámci dávkovÿch souborû. Za p⌐epínaçem lze uvést název jednoho souboru, jehoæ obsah bude pouæit jako komentá⌐ ke v¿em souborûm specifikovanÿm na p⌐íkazové ⌐ádce. Chcete-li z archívu odstranit komentá⌐e ke v¿em souborûm, zadejte jméno souboru, kterÿ obsahuje pouze jednu mezeru. P⌐íklady: ARJ c archiv soubor1 -jzKOMENTAR.TXT ARJ c archiv soubor1 -zKOMENTAR.C1 -jzKOMENTAR.C2 ha: nerespektovat atribut "jen ke çtení" Uvedete-li na p⌐íkazové ⌐ádce p⌐epínaç "-ha", ARJ u kaædého sou- boru, kterÿ pot⌐ebuje p⌐epsat çi smazat, vynuluje atribut "pouze ke çtení" ("read-only"), coæ mu umoæní pokraçovat v provádêní p⌐íkazu. Vedlej¿ím efektem pouæití tohoto p⌐epínaçe mûæe bÿt urçité zpomalení. P⌐íklady: ARJ e archiv -ha ARJ m archiv adresá⌐\*.* hc: po spu¿têní ARJ provést p⌐íkaz DOSu P⌐epínaç "-hc" umoæñuje zadat jeden p⌐íkaz DOSu, kterÿ ARJ provede p⌐i spu¿têní ihned po zpracování v¿ech p⌐epínaçû na p⌐íkazové ⌐ádce (ale p⌐ed tím, neæ zaçne hledat soubory vyhovující speci- fikacím uvedenÿm na p⌐íkazové ⌐ádce. Mûæete jej vyuæít nap⌐. ke "schování" p⌐íkazové ⌐ádky, nebo k vloæení çasové pauzy, p⌐i níæ vymêníte diskety. he: neovê⌐ovat bezpeçnostní obálku Uvedete-li na p⌐íkazové ⌐ádce p⌐epínaç "-he", nebude se ARJ po- kou¿et o kontrolu bezpeçnostní obálky, i kdyby jí byl archív opa- t⌐en. Tento p⌐epínaç je nutné uvést v p⌐ípadê, æe pot⌐ebujete rozbalit archív, jehoæ bezpeçnostní obálka je po¿kozena. he1: nemênit archívy zaji¿têné bezpeçnostní obálkou Je-li na p⌐íkazové ⌐ádce uveden p⌐epínaç "-he1" a ARJ narazí na soubor zaji¿tênÿ bezpeçnostní obálkou ARJ-Secure, vypí¿e hlá¿ení a skonçí (a nastaví hodnotu systémové promênné ERRORLEVEL na 4). P⌐epínaç mûæe bÿt uæiteçnÿ p⌐i pouæití v konfiguraçním souboru REARJ.CFG, protoæe zabrání REARJ konvertovat archívy opat⌐ené bezpeçnostní obálkou. hi: zapisovat do indexového souboru podrobné informace Pouæijete-li zároveñ s p⌐epínaçem "-ji" také p⌐epínaç "-hi", bude ARJ zapisovat do indexového souboru nejen jména zpracovanÿch sou- borû, ale i jejich pûvodní délku, délku po sbalení, dosaæenou míru komprese a dal¿í informace. P⌐íklad: ARJ a A:ZALOZNI C:\*.* -r -va -jiINDEX -hi hl: hlásit chyby v souboru-seznamu Jestliæe jste místo obecné specifikace na p⌐íkazové ⌐ádce pouæili soubor-seznam, ARJ standardnê nehlásí, kdyæ soubor uvedenÿ v sez- namu nenajde. Pot⌐ebujete-li z nêjakého dûvodu, aby se nenalezení souboru ze seznamu chápalo jako chyba, p⌐ipojte k p⌐íkazu p⌐epínaç "-hl". P⌐íklad: ARJ a A:ZALOZNI !seznam -va -hl hs: zakázat sdílení souborû P⌐epínaç "-hs" vypíná interní mechanismus sdílení souborû (mûæe bÿt pot⌐eba p⌐i nêkterÿch speciálních aplikacích). hu: povolit aktualizaci vícesvazkového archívu Pot⌐ebujete-li v krajním p⌐ípadê provést aktualizaci vícesvaz- kového archívu, je uvedení p⌐epínaçe "-hu" nezbytností. Bêænê totiæ ARJ aktualizaci têchto archívû neumoæñuje, protoæe p⌐i ní mûæe dojít ke ztrátê dat. P⌐íklad: ARJ c archiv -hu -zKOMENTAR.TXT hw: alternativní vÿpis názvû prohledávanÿch souborû Uvedete-li u p⌐íkazu "w" p⌐epínaç "-hw", bude se hlá¿ení "Prohle- davam ..." zobrazovat tak, æe jména souborû, v nichæ není nalezen ani jeden vÿskyt hledaného ⌐etêzce, budou p⌐epsána jménem dal¿ího souboru. P⌐epínaç "-hw1" funguje obdobnê, ale zobrazují se jen jména sou- borû, v nichæ byl nalezen alespoñ jeden vÿskyt hledaného ⌐etêzce. hx: nastavit implicitní p⌐íponu archívû Pomocí p⌐epínaçe "-hx" mûæete zadat p⌐íponu, kterou má ARJ pouæí- vat p⌐i hledání (a vytvá⌐ení) archívû, u kterÿch nezadáte na p⌐í- kazové ⌐ádce celé jméno (pouze název bez p⌐ípony) P⌐íklady: ARJ a archiv *.* -hx.SDN bude pracovat s archívem archiv.SDN ARJ l archiv -hx.SDN.ARJ se pokusí nejprve vypsat obsah archívu archiv.SDN, pokud takovÿ archív nenajde, zkusí je¿tê archiv.ARJ P₧EHLED P₧EPïNAÇª ARJ Nêkteré z uvedenÿch p⌐epínaçû mají dvê i více modifikací, nap⌐. "-s", "-s1" a "-s2". Následující p⌐epínaçe lze pouæít ve v¿ech p⌐íkazech ARJ: !seznam.txt (specifikace souboru-seznamu) -o -ob -od -- -+ -& -! -i -l -r (funguje i p⌐i obecné specifikaci názvu archívu) -s -x -y -ja -jl -jt -ju -jy -hc -he -he1 -hs -hx Následující p⌐epínaçe fungují ve v¿ech p⌐íkazech, které provádêjí v archívu jakékoliv zmêny: -k -s -w -z -jb -je -jk -jz -hu Navíc u p⌐íkazû "a", "f", "m" a "u" fungují p⌐epínaçe: -a -b -m -r -t -jh -ji -jm -jn -js -hi -hl Následující dva p⌐epínaçe mají smysl pouze u p⌐íkazu "y": -jb -je Následující p⌐epínaçe fungují ve v¿ech p⌐íkazech kromê "a", "f", "m" a "u" (archív mûæe bÿt zadán obecnou specifikací). -# -d -e -p -jg -jr Následující p⌐epínaçe fungují v p⌐íkazech "a", "f", "m", "e" a "x": -$ -c -f -g -n -u -jf -ji -jx -hi Následující p⌐epínaçe fungují p⌐i rozbalování ("e" a "x"): -d -jc -jw Následující dva p⌐epínaçe fungují v p⌐íkazech "l" a "v": -n -jp Pouæití následujících p⌐epínaçû je omezeno: -q - funguje ve v¿ech p⌐íkazech kromê "j", "l", "n", "o", "t", "v", "w" a "y". -v - funguje jen v p⌐íkazech "l", "v" a "w". -jc - funguje pouze v p⌐íkazech "e", "x", "l" a "v". -jp - funguje pouze v p⌐íkazech "l", "v" a "w". -jb - funguje pouze v p⌐íkazech "b" a "w". -jv - funguje ve vêt¿inê p⌐íkazû. -hw - funguje pouze s p⌐íkazem "w". UKÅZKOVÉ P₧ïKAZY a: p⌐idat soubory do archívu ARJ a archiv ARJ a archiv -n ARJ a archiv -f ARJ a archiv -jt ARJ a archiv -jt1 ARJ a archiv -jt2 ARJ a archiv -q ARJ a archiv -r ARJ a archiv adresar\ -o ARJ a archiv adresar\ ARJ a archiv adresar\ *.doc *.exe ARJ a archiv !seznam.txt ARJ a archiv -- -jmeno-.txt ARJ a archiv soubor1 soubor2 soubor3 ARJ a a:archiv -wE:\ -vas C:\ -r -b2 ARJ a a:archiv.001 -wE:\ -vvw360 c:\ -r -b1 ARJ a archiv -vw360 c:\ -r -y ARJ a archiv C:\ *.* -r -jt1 -jf b: provést BAT soubor nebo p⌐íkaz DOSu ARJ b archiv soubor.txt ARJ b archiv -jwSOUBOR.VEN ARJ b archiv PROGRAM.EXE -jwPROGRAM.EXE ARJ b archiv *.exe -jwPROGRAM.EXE "-jqPROGRAM -help" c: okomentovat archív a soubory v archívu ARJ c archiv ARJ c archiv -z ARJ c archiv -zKOMENTAR.TXT ARJ c archiv -zNUL ARJ c archiv soubor1 -jzKOMENTAR.TXT ARJ c archiv *.doc -jzNUL d: vymazat soubory z archívu ARJ d archiv *.doc ARJ d archiv *.* -jg ARJ d archiv *.* -n ARJ d archiv *.* -y ARJ d archiv !seznam.txt e: rozbalit soubory z archívu ARJ e archiv *.doc ARJ e archiv *.doc -d ARJ e archiv -jd50000 ARJ e archiv -jo ARJ e archiv -c ARJ e archiv adresar\ *.doc -jt ARJ e archiv *.doc -y ARJ e archiv -# 10 15 20-40 f: aktualizovat soubory v archívu ARJ f archiv ARJ f archiv -r ARJ f archiv adresar\ -r ARJ f archiv adresar\ *.doc -r ARJ f archiv adresar\ -r -jt2 g: za¿ifrovat soubory v archívu pomocí hesla ARJ g archiv -gheslo ARJ g archiv *.doc -gheslo ARJ g archiv -g? i: otestovat integritu souboru ARJ.EXE ARJ i ARJ i c:\bin\arj.exe j: spojit archívy do jednoho ARJ j archiv soubor1.arj soubor2.arj soubor3.arj ARJ j archiv *.arj ARJ j archiv samorozb.exe ARJ j archiv *.arj -o911201 ARJ j archiv *.arj -r k: odstranit z archívu zálohy ARJ k archiv *.* ARJ k archiv *.* -y ARJ k archiv *.doc -n l: vypsat obsah archívu ARJ l archiv ARJ l archiv *.doc ARJ l archiv -o911201 ARJ l archiv -o911201 -ob911231 ARJ l archiv -n ARJ l archiv -jg ARJ l archiv -jp m: p⌐esunout soubory do archívu ARJ m archiv ARJ m archiv *.doc ARJ m archiv adresar\ *.doc ARJ m archiv adresar\ *.doc -o ARJ m a:archiv.001 adresar\ -r -vvwas -jt2 n: p⌐ejmenovat soubory v archívu ARJ n archiv ARJ n archiv *.doc ARJ n archiv !seznam.txt ARJ n archiv -o911201 o: se⌐adit soubory v archívu ARJ o archiv !seznam.txt ARJ o archiv *.bat *.exe *.doc ARJ o archiv soubor1 soubor2 soubor3 p: vytisknout soubory na standardní vÿstup ARJ p archiv ARJ p archiv -jp ARJ p archiv *.doc ARJ p archiv -o911201 ARJ p archiv soubor.txt > PRN r: odstranit cesty (jména adresá⌐û) z jmen souborû ARJ r archiv ARJ r archiv *.doc ARJ r archiv -o911201 -ob911231 s: vypsat obsah souboru na obrazovku ARJ s archiv ARJ s archiv *.doc -y ARJ s *.arj -y -r t: zkontrolovat obsah archívu (test integrity) ARJ t archiv ARJ t archiv *.exe ARJ t archiv !seznam.txt ARJ t archiv -jt1 u: aktualizovat a doplnit archív ARJ u archiv *.doc ARJ u archiv *.doc -jo v: podrobnê vypsat obsah archivu ARJ v archiv ARJ v archiv *.doc ARJ v archiv -jv ARJ v archiv -jv1 ARJ v archiv -jp ARJ v archiv -jg w: vyhledat v archívu textovÿ ⌐etêzec ARJ w archiv ARJ w archiv -hw ARJ w archiv -jp ARJ w *.arj -jp ARJ w *.arj *.doc ARJ w *.arj *.txt -jq+5+⌐etêzec ARJ w archiv "-jq-3-bÿt, çi nebÿt" x: rozbalit soubor(y) z archívu do pûvodních adresá⌐û ARJ x archiv *.doc ARJ x archiv *.doc -d ARJ x archiv -jd50000 ARJ x archiv -jo ARJ x archiv -c ARJ x archiv adresar\ *.doc ARJ x archiv -jf ARJ x archiv *.doc -jyc y: zkopírovat archív s novÿmi volbami ARJ y archiv -je ARJ y archiv -je1 ARJ y archiv -jb ARJ y archiv -jb1 ARJ y archiv -jb2 ARJ y archiv *.bat -jb2 BEZPEÇNOSTNï OBÅLKA (ARJ-SECURITY) Bezpeçnostní obálka je prost⌐edkem, jak zamezit jakÿmkoli zmênám (i sebemen¿ím, t⌐eba vloæení komentá⌐e) v ARJ archívu. Kromê bêæné kotroly se v obálce provádí ⌐ada doplñkovÿch testû, jejichæ cílem je zjistit, jestli v archívu skuteçnê nedo¿lo k æádnÿm zmênám. Bezpeçnostní obálka, kterou mohou za zvlá¿tní p⌐íplatek získat registrovaní uæivatelé programu ARJ, je urçena hlavnê producentûm softwaru, kte⌐í mají zájem poskytnout svÿm zákazníkûm prost⌐edek, jak si ovê⌐it nezávadnost a vêrohodnost distribuçního archívu. Je na místê poznamenat, æe açkoli jde o velmi dûmyslnÿ mechanismus, není moæné garantovat, æe nikdo nenajde zpûsob, jak jej obejít. Kdykoli ARJ narazí na archív chránênÿ bezpeçnostní obálkou, zob- razí p⌐íslu¿né hlá¿ení. Je-li obálka po¿kozena, je závada nahlá- ¿ena, je-li obálka v po⌐ádku, zobrazí se elektronickÿ podpis ma- jitele obálky. Jestliæe do¿lo k zámêrnému, nebo neúmyslnému po¿kození archívu, ARJ zobrazí zprávu, v níæ ohlásí, æe bezpeçnostní obálka je ne- platná, a ukonçí çinnost. Je-li nutné pracovat s archívem, jehoæ bezpeçnostní obálka je po¿kozena, je t⌐eba pouæít p⌐epínaç "-he" nebo "-s". Nejpravdêpodobnêj¿í p⌐íçinou po¿kození obálky je chyba p⌐i p⌐enosu archívu (na disketu, modemem apod.) nebo zámêrné po- ¿kození archívu. PROBLÉMY, SE KTER¥MI SE P₧I POUÆïVÅNï ARJ MªÆETE SETKAT Pod MS-DOSem 4.01 mûæe ARJ selhat p⌐i rozbalování velmi dlouhÿch souborû (del¿ích neæ 32 MB). Délka souboru hlá¿ená p⌐íkazem "dir" se nemusí shodovat se skuteçností (problém se vy⌐e¿í spu¿têním programu "chkdsk /f"). Tento problém padá na vrub chyby v DOSu 4.01. Spoleçnost Microsoft poskytuje k MS-DOSu 4.01 speciální doplñky, které odstrañují nejen tuto, ale i jiné jeho chyby. V dûsledku vnit⌐ních mechanismû, které pouæívá Turbo C++, v nêmæ je vêt¿ina ARJ vytvo⌐ena, mûæe ARJ hlásit nedostatek pamêti v p⌐ípadê, æe provozujete systém, v nêmæ jsou tisíce bajtû vyhrazeny systémovÿm promênnÿm. Pouæíváte-li p⌐epínaç "-w", ARJ nekontroluje, zda bude mít dost místa na uloæení nové verze archívu, a rovnou p⌐epí¿e pûvodní archív. Neæ spustíte aktualizaci, p⌐i které pouæijete p⌐epínaç "-w", ujistête se, æe máte na disku dostatek místa. Kvûli chybê, které se star¿í verze ARJ dopou¿têjí p⌐i zpracování roz¿í⌐ené hlaviçky archívu ("extended archive header"), byste mêli co nejd⌐íve zaçít pouæívat ARJ ve verzi 2.10 nebo novêj¿í. Tato chyba sice není v souçasné dobê nijak nebezpeçná, protoæe æádná verze ARJ zatím roz¿í⌐enou hlaviçku nepouæívá, ale p⌐esto... Jestliæe jste za¿ifrovali ("-g") ARJ archívy vytvo⌐ené programem ARJ verze 2.21 a za¿ifrované soubory pak pouze bez komprese ulo- æili ("-m0") do archívu, mûæe bÿt k bezchybnému rozbalení pot⌐eba ARJ verze 2.30. Rezidentní programy, které se vyvolávají stiskem horkÿch kláves ("hotkeys") mohou bÿt bêhem zadávání údajû pro ARJ odstaveny mimo dosah uæivatele. Tento jev souvisí s interním naprogramováním funkce getc() v Turbo C++. Çasteçnÿm ⌐e¿ením je pouæít p⌐epínaç "-jyry" a na dotazy odpovídat stiskem jediné klávesy. Podobnÿ problém nastává p⌐i souçasném pouæití ARJ a programu HYPERDISK, kterému se povolí zpoædênÿ zápis. Interní çasovaç, kterÿ má na starosti zápis, je totiæ bêhem zadávání odpovêdi na dotazy typu "Mohu pokracovat...?" vy⌐azen z provozu. V dûsledku toho dojde p⌐i pokusu o vytvo⌐ení dal¿ího svazku k chybê. ₧e¿ením je pouæít p⌐epínaç "-jyry" a odpovídat na dotazy stiskem jediné klávesy. Hlá¿eny byly také potíæe p⌐i pouæití programu ARJ zároveñ s pro- gramem SUPER PCKWIK 3.30, p⌐i jehoæ spu¿têní se uvede parametr "/D+" ("advanced diskette support"). Poçítaç mûæe ças od çasu p⌐i pokusu çíst nebo psát na disk "zamrznout", p⌐ípadnê mûæete obdræet zprávu o po¿kození archívu. Jestliæe SUPER PCKWIK spustíte s parametrem "/D-", problémy zmizí. ARJ v¿ak není jedinÿm progra- mem, kterÿ má v tomto ohledu se SUPER PCKWIKem potíæe. CHYBOVÅ HLÅ¢ENï PROGRAMU ARJ viz zvlá¿tní soubor ERRORS.DOC TECHNICKÅ PODPORA P⌐i vÿvoji programu ARJ jsem vyuæil ⌐adu doporuçení od uæivatelû z celého svêta. Mnoho z jejich nápadû jsem promítnul do této verze, p⌐ípadnê je zapracuji do verzí p⌐í¿tích. Budu se snaæit vy⌐e¿it v¿echny problémy, na které uæivatelé ARJ narazí a o kterÿch mê zpraví. Narazíte-li p⌐i práci s ARJ na potíæe, dejte mi vêdêt po¿tou, elektronickou po¿tou, nebo p⌐es firmu JIMAZ s.r.o. Budu se snaæit ⌐e¿it i problémy neregistrovanÿch uæivatelû, ale vyhrazuji si právo omezit pomoc kterémukoli uæivateli, jehoæ do- tazy budou p⌐íli¿ çasté. Registrovanÿm uæivatelûm se budu vênovat i telefonicky. ******************************************************************** Jestliæe mne kontaktujete písemnê a nejste registrovanÿm uæivatelem, p⌐iloæte radêji ofrankovanou zpáteçní obálku - jinak si vyhrazuji právo neodpovêdêt. Neregistrovaní uæivatelé ARJ mimo USA mohou místo americkÿch známek p⌐iloæit hotové peníze, nebo mezinárodní po¿tovní odpovêdky. Toto upozornêní se tÿká pouze korespondence technického rázu, nikoli korespondence obchodní. Má-li se program ARJ prosadit, pot⌐ebuje va¿i finançní podporu! ******************************************************************** KDE ZïSKAT NEJNOVëJ¢ï VERZI ÇESKÉ MUTACE PROGRAMU ARJ Nejnovêj¿í verzi çeské mutace programu ARJ mûæete získat: 1) v prodejnê firmy JIMAZ s.r.o. v He⌐manovê ul. 37 v Praze 7. 2) na dobírku od zásilkové sluæby firmy JIMAZ s.r.o. (adresa: He⌐manova 37, 170 00 Praha 7). 3) na BBS stanici firmy JIMAZ s.r.o. (tel. çíslo 02-3121919). SDN SDN International(sm) je zájmová organizace uæivatelû sítê Fido- Net, jejímæ posláním je zaji¿ƒovat ve vybrané síti BBS stanic po celém svête distribuci autorsky ovê⌐enÿch kopií volnê ¿í⌐enÿch programû. ARJ bylo systémovÿmi operátory BBS stanic sítê SDN vy- bráno jako oficiální kompresní utilita SDN. Programové archívy distribuované sítí SDN pouæívají chránênou p⌐íponu ".SDN". Soubory, které jsou sítí SDN distribuovány od února roku 1993 lze rozbalit pomocí ARJ. Star¿í soubory je nutné rozbalit d⌐íve pouæívanou utilitou SDN. Soubory ¿í⌐ené v síti SDN jsou chránêny speciální bezpeçnostní peçetí, Fsecure, která je dílem spoleçnosti Pacesoft. Peçeƒ lze ovê⌐it utilitou FileTest, která je volnê dostupná na SDN Project AuthorLine BBS na telefonním çísle +1-203-634-0370 a na vêt¿inê BBS stanic úçastnících se projektu SDN. Auto⌐i, kte⌐í mají zájem poskytnout své programy síti SDN, mohou kontaktovat SDN Project AuthorLine BBS na vÿ¿e uvedeném telefonním çísle. DISTRIBUTO₧I V pûvodní dokumentaci je v této kapitole uveden seznam autorizo- vanÿch distributorû programu ARJ. Vÿhradním autorizovanÿm distri- butorem çeské mutace programu je v¿ak pouze firma JIMAZ s.r.o.: JIMAZ s.r.o. He⌐manova 37 170 00 Praha 7 ÇESKÅ REPUBLIKA telefon: (02) 37 94 98 fax (24 hodin dennê): (02) 37 81 03 BBS (24 hodin dennê): (02) 312 19 19 Email: jimaz@jimaz.cz PODëKOVÅNï LHARC je název archivaçního programu, jehoæ autorem je pan Haruyasu Yoshizaki. PKZIP a ZIP jsou obchodní známky spoleçnosti PKWare, Inc. PAK je obchodní známka spoleçnosti NoGate Consulting. Rád bych vyjád⌐il vdêçnost Haruyasu Yoshizakimu za to, æe stvo⌐il program LHARC a dal volnê k dispozici jeho zdrojovÿ kód. LHARC pro mê byl impulsem, kterÿ mê p⌐ivedl ke studiu technologie komprese dat. Rovnêæ bych chtêl podêkovat Haruhiko Okumurovi za ⌐adu nápadû. Jeho programy AR001 a AR002 byly vzorem pro nejstar¿í verze ARJ. Chtêl bych rovnêæ podêkovat Fabrici Bellardovi za jeho program LZEXE, kterÿm jsou zkomprimovány samorozbalovací moduly ARJ. A dêkuji také Paulu Kocherovi, kterÿ se podílel na vÿvoji nového mechanismu bezpeçnostní obálky ARJ-SECURITY. Chtêl bych podêkovat mnoha dal¿ím, kte⌐í p⌐ispêli k rozvoji ARJ. Jmenovitê mám na mysli tyto osoby: Soeren Pingel Dalsgaard Axel Dunkel Jonathan Forbes Ron Freimuth Brian Godette Robb Hufalt Arkady Kleyner Michael Lawler Ken Levitt Eberhard Mattes Mike McCombs Alexander Pruss Joseph Teller Dêkuji i mnoha dal¿ím, kte⌐í mi s ARJ pomohli, vyjád⌐ili podporu, nebo poskytli finançní pomoc. DïKY!!! Díky vám se mohu plnê vêno- vat jen a jen podpo⌐e a vÿvoji ARJ! Chci podêkovat své æenê Susan a svému synovi Timothymu za to, jak sná¿ejí moje zaneprázdnêní programováním a podnikáním. Jejich podpora je pro mê neocenitelná. Ale mûj nejvêt¿í dík pat⌐í V¿emohoucímu Bohu za Jeho inspiraci a velkou radost. Bez Nêj by ARJ nikdy nevzniklo. Jan 15:5 LICENÇNï POLITIKA viz soubor LICENSE.DOC STRUÇN¥ ÆIVOTOPIS AUTORA Robert Jung vyrûstal v Catonsvillu a Baltimoru, v USA, ve státê Maryland. Promoval na Marylandské univerzitê v r. 1970. Po krát- kém pûsobení v armádê uçil 6 let chemii. Odtud se dostal k pro- gramování - byl postupnê zamêstnán jako programátor-analytik, síƒovÿ specialista a vedoucí softwarovÿ inæenÿr. Na konci roku 1990 vytvo⌐il pro svou pot⌐ebu program a archivní formát ARJ. V únoru 1991 uvolnil ARJ verzi 1.00 jako volnê ¿í⌐enÿ program (shareware). Autor se v souçasné dobê vênuje pouze ARJ, æije se svou æanou Susan a synem Timothym v Norwoodu, ve státê Massachusetts. ZÅVëREM Doufám, æe shledáte tento program tak uæiteçnÿm jako já. Ocením jakékoli nápady, jak ARJ zlep¿it. Mûæete se se mnou spojit na adresách: Robert Jung na Channel One BBS (tel. +1-617-354-8873) -zadejte "j mailbox" a po¿lete mi Email. Robert Jung na Bay State BBS (tel. +1-617-598-6646) Robert Jung na FidoNet adrese 1:16/390.7 Robert Jung v konferenci ARJ, která je dostupná v síti FidoNet. V síti RIME/REALYNET v konferenci ARJ. Çíslo konference ARJ je 275. Robert Jung v konferenci ARJ v síti GT POWER. Máte-li jakoukoli p⌐ipomínku, problém, nebo dotaz, pouæijte laskavê nêkterou z vÿ¿e uvedenÿch echo-konferencí. Robert Jung v konferencích COMPRESS (síƒ ILINK), LHARC (síƒ SMARTNET) a ARCHIVERS (RIME/RELAYNET) Moje adresa v síti InterNet: robjung@world.std.com Identifikaçní çíslo v síti CompuServe: 72077,445 *********************************************** ADRESA: Robert and Susan Jung 2606 Village Road West Norwood, Massachusetts 02062 USA *********************************************** Konec dokumentu