AMY ⇨ip & Atari 65XEM¢¢Perex:¢¢Kdyə se m❎ Raster p②ed ⇨asem zeptal, jestli zn⇧m model Atari 65XEM a co to byla vlastn❎ ta tajemn⇧ Amy, ②ekl jsem mu, əe na Internetu ur⇨it❎ n❎co najde - schv⇧ln❎ jsem se s⇧m pod val a zjistil jsem, əe tam vlastn❎ nic nen . Tak jsem rozhodil s t❎ a poda②ila se mi pom❎rn❎ poveden⇧ ta③ka②ice - emailem jsem se kontaktoval se v③emi lidmi z v⑨vojov⑦ho t⑨mu Amy. Tento ⇨l⇧nek je kompil⇧t v③ech informac p② stupn⑨ch na Internetu plus informace, kter⑦ jsem z skal od v⑨voj⇧②
, proto se n❎kter⑦ informace opakuj . D⇧le je t②eba vz t na v❎dom , əe tento ⇨esk⑨ p②eklad je kr⇧cen⑨ a s moən⑨mi chybami p②i p②ekladu terminologie. Proto v⇧ən❎j③ m z⇧jemc
m doporu⇨uji p②e⇨ten origin⇧ln anglick⑦ verze z m⑦ho webu. ¢¢Popis:¢¢Zvukov⑨ procesor Amy byl p
vodn❎ ⇨ip navrəen⑨ v ASRL v roce 1983 pro Project "GAZA". Byl pl⇧nov⇧n jako jeden ze dvou nov⑨ch ⇨ip
pro highendovou dvouprocesorovou stanici pro zpracov⇧v⇧n audia a videa, postavenou na procesoru 68000. Amy byla prvn❎ p②edvedena v roce 1983, kde simulovala zp❎v əensk⑦ opern p❎vkyn❎, aby vz⇧p❎t byla p②eprogramov⇧na a p②edvedla tot⑦ə v muəsk⑦m proveden . ¢¢Vedouc v⑨vojov⑦ho t⑨mu byl Gary Sikorski. Hlavn architekt byl Scott Foster, s pomoc Steve Saunderse. Sam Nicolino navrhl hardware a p②evedl architekturu do MSI simulace a pak na vlastn ⇨ip. John Palevich napsal software, Tom Zimmerman tak⑦. N❎kter⑦ demonstra⇨n a v⑨vojov⑦ disky byly objeveny spolu s jedn m prototypem. Jsou ke staəen u Johna Hardieho na webu. ¢¢Pot⑦, co Tramiel vyhodil celou Advanced Technologies Group, nov⑨ v⑨vojov⑨ t⑨m se pokusil dostat tento procesor do osmibitov⑦ ②ady, odtud pojmenov⇧n Atari 65XEM (XE Music computer). Prototyp byl p②edveden v roce 1985 na CES, kde uk⇧zal sv⑦ pozoruhodn⑦ schopnosti v oboru zvukov⑦/hlasov⑦ synt⑦zy. Av③ak bez p
vodn ch n⇧vrh⇧②
se snahy o zabudov⇧n staly jen p② li③ drah⑨m pokusem, kter⑨ si Tramielovi nemohli dovolit. Tato informace je v rozporu s tvrzen m Sama Nicolino, kter⑨ ②ekl: "Pracoval jsem s nimi, jak pot②ebovali", zat mco dokon⇨oval n⇧vrh ⇨ipu. Sam ode③el z Atari, jakmile p②edal n⇧vrh Amy-B Leonardovi (p②edpokl⇧d⇧m, əe se jedn⇧ o jednoho z Tramielov⑨ch syn
, ed.) ¢¢⑥ip s ve③kerou technologi byl prod⇧n firm❎ Sight & Sound z Millwaukee, kter⇧ se zab⑨vala audio technologiemi. Nejenəe se jim poda②ilo rozlu③tit vnit②n architekturu, ale vytvo②ili i nov❎j③ a lep③ verzi, kterou se snaəili uv⑦st na trh. V tom okaməiku se Atari znovu objevilo na sc⑦n❎ a zah⇧jilo soudn p②i, kter⇧ byla asi natolik d❎siv⇧, əe ②ada b⑨val⑨ch zam❎stnanc
firmy S&S necht❎la bez zachov⇧n anonymity hovo②it. ⑥ip, technologie a jeho pokro⇨ilej③ n⇧hrada nikdy nebyly firmou S&S pouəity, ani firma Atari ji nikdy nevyuəila. N⇧vrhy a za② zen skon⇨ily ve skladi③ti aə do roku 1998, kdy byla firma zru③ena a v③e bylo prod⇧no nebo zni⇨eno. ¢¢Hovo② Scott Foster:¢Vnit②n funkce:¢⑥ip tvo②il blok 64 oscil⇧tor
s 'ramp generators' pro amplitudu a frekvenci. Byl postaven na syntetiz⑦ru Hala Allese, o kter⑦m se domn v⇧m, əe skon⇨il jako Korg syntetiz⇧tor. Hal pracoval v Bellov⑨ch laborato② ch a publikoval sv
j n⇧vrh. My jsme j m byli velmi ovlivn❎ni a pouəili jsme spoustu jeho trik
. ¢A⇨koli bylo k pouəit 64 oscil⇧tor
, pouze 8 'frequency ramps', protoəe byly t❎ə③ neə 'amplitude ramps'. Idea byla ta, əe kaəd⑨ hlas m❎l jeden frekven⇨n gener⇧tor a pak voln⑨ po⇨et oscil⇧tor
p②ipojen⑨ch jako harmonick⑦, vədy s vlastn m 'amplitude ramp', ale v⇧zan⑨ k n⇧sobku z⇧kladn frekvence. Bylo to ⑤əasn⑦ v tom, əe Amy tedy mohl pouə vat i jedin⑨ hlas se v③emi 64 p②ipojen⑨mi harmonick⑨mi oscil⇧tory. Je to v podstat❎ vysoce kvalitn aditivn synt⑦za a prost❎ mus zn t dob②e, pokud jsou amplitudy zvoleny spr⇧vn❎. Nav c se tyto amplitudy snadno zjist z nahr⇧vky pomoc FFT. Pokud se zvuk takto analyzuje, ⇨lov❎k si mus d⇧t pozor na vibr⇧to a glissando, coə byla hlavn ⇨⇧st m⑦ pr⇧ce v CCRMA, kde jsem pokra⇨oval v pr⇧ci zapo⇨at⑦ Andy Moorerem. ¢¢Aby 'ramp generators' byly kompaktn , 'amplitude and frequency ramps' byly v logaritmick⑦m prostoru - dB a p
ltnech. Nevzpom n⇧m si na rozsah, Sam si snad vzpomene. Vyəadovalo to p②evod logaritmick⑨ch jednotek do line⇧rn ch, na coə jsme snad pouə vali n❎jak⑦ tabulky. Dal③ v⑨hodou je jednoduch⇧ komunikace po osmibitov⑦ sb❎rnici - o⇨ek⇧vali jsme jedno⇨ip, nap②. 8051. ¢¢Ovl⇧d⇧n bylo p②es c l (amplituda a frekvence) a n⇧b❎h. Amy pak opat②il odpov daj c parametr p② slu③n⑨m n⇧b❎hem, dokud se nedostal k zadan⑦mu c li. ¢¢Jist❎əe je sou⇨et sinusovek neboli aditivn synt⑦za flexibiln a efektivn pro zvuky s ⑤zk⑨m p⇧smem, jako je v❎t③ina hudebn ch n⇧stroj
a zp❎v. Pro ③irokop⇧smov⑦ hudebn n⇧stroje, jako nap② klad ⇨inely nebo mluva, m⇧ Amy schopnost uə t n❎kter⑦ z 64 oscil⇧tor
v ③irokop⇧smov⑦m mdu. Tato vlastnost fungovala velmi dob②e a byla pom❎rn❎ unik⇧tn , takəe tvo②ila z⇧klad patentu, kter⑨ jsme podali (pravd❎podobn❎ jej Atari nenechalo zapsat, protoəe technologii prodalo S&S). ¢¢Z⇧znamy zvuku Amy:¢Bohuəel, nedomn v⇧m se, əe je③t❎ existuj n❎jak⑦ z⇧znamy Amy z na③ich pokus
(m❎li jsme k dispozici PDP 11-45 s velmi v⑨konn⑨m (na svou dobu) 16-bit, 50 kHz A/D-D/A syst⑦mem), coə je ③koda, protoəe si pamatuji, əe jsem p②evedl Michaela Jacksona, kter⑨ n⇧m p②i sv⑦ n⇧v③t❎v❎ v laborato②i zazp val Hello Dolly. ¢¢Byl v⑨voj Amy na ə⇧dost Atari?¢Ne, Amy ⇨ip nebyl vytvo②en na z⇧klad❎ poəadavk
v⑨voje Atari. T⑦m❎② jako v③e u Atari Research, Amy byl trochu nap②ed v ⇨ase a ukazoval, co bychom si p②⇧li, aby se stalo, neə co by m❎lo smysl pro Atari. ¢¢Mluv John Foust:¢John Foust je b⑨val⑨ zam❎stnanec firmy Sound Creation (d② ve S&S). ¢Na③e firma vyv jela digit⇧ln aditivn syntetiz⑦r, kter⑨ byl postaven na Atari ⇨ipu Amy, jenə jsme koupili od Tramiel
. ¢¢Amy vytv⇧②el digit⇧ln zvuk pomoc digit⇧ln ho s⇨ t⇧n sinusovek z vyhled⇧vac tabulky. Z⇧klad tvo②ilo 64 oscil⇧tor
. Kaəd⑨ se programoval n⇧b❎hem a c lem - dosta se do t⑦to amplitudy za tento ⇨as. Jako takov⑨, m❎l velmi n zk⑦ n⇧roky na p②enosovou kapacitu, v kontrastu s ostatn mi procesory, kter⑦ bu⇦ pot②ebovaly velk⑦ mnoəstv pam❎ti pro vzorky nebo ⇨ast❎j③ p② stup procesoru. ¢¢Pamatuji si na experiment, kde jsme byli schopni vytvo②it hlas v telefonn kvalit❎ p②i bitrate, kter⇧ se dala p②en⇧③et 2400 baudov⑨m modemem. Byli jsme schopni analyzovat a uloəit zvuk, jako nap② klad ⑤der kl⇧vesy piana, v p⇧r kilobytech a nav c bez z⇧vislosti na v⑨③ce tnu. (Samoz②ejm❎, pro p②esn❎j③ zvuk bychom uloəili zvuk pro kaədou okt⇧vu nebo tak). ¢¢Intern mailinglist Atari z roku 1984¢From: KIM::VICKERS¢Subj: Sound Chips¢¢3) Amy¢¢Cena: kolem $8.¢¢V⑨kon!: Aditivn synt⑦za, 64 harmonick⑨ch, kter⑦ mohou b⑨t r
zn❎ rozd❎leny mezi 8 kan⇧l
. Zabudovan⑦ amplitudov⑦ a frekven⇨n ob⇧lky. Volba sinu nebo ③umu pro harmonick⑦. 16bitov⑨ v⑨stup, je moəno zvolit, kolik bit
je pot②eba pro DAC. Snadn⇧ anal⑨za zvuku a zji③t❎n parametr
pro aditivn synt⑦zu. Um velmi kvalitn ②e⇨ a zp❎v, ale nep② li③ efektivn❎. Lehk⑨ ərout pam❎ti a v⑨konu, ale velmi v⑨konn⑨ a pruən⑨.¢¢Dostupnost: Prvn k②em k v ⇨ervnu, v⑨robn mnoəstv v prosinci. Jakmile budou prvn prototypy, za⇨nu doporu⇨ovat v⑨voj⇧②
m, aby za⇨ali Amy pouə vat ve sv⑨ch hr⇧ch.¢¢Podpora: Zvukov⇧ skupina v R&D navrhuje v⑨vojov⑨ syst⑦m. Simul⇧tor je jiə dostupn⑨. Analyza⇨n a editovac software je jiə naps⇧n. V⑨vojov⑨ syst⑦m bude siln❎j③ , neə ten od Yamahy, a⇨koli v sou⇨asnosti je sp ③e zam❎②en na hudebn zvuky, neə na zvukov⑦ efekty (a⇨koli tot⑦ə plat i pro v⑨vojov⑦ n⇧stroje Yamahy).¢¢Antic ⇨ slo 11, ro⇨n k 3¢¢S cenou asi 30 aə 50$ nad cenou za 65XE je 65XEM, coə je standardn XE s velmi d
leəit⑨m p② davkem - ⇨ipem Amy. Mezi jeho vlastnostmi je 8 pln❎ nez⇧visl⑨ch hlas
, skl⇧daj c ch se ze 64 nez⇧visl⑨ch a softwarov❎ konfigurovateln⑨ch oscil⇧tor
, kter⑦ mohou snadno m❎nit zvukov⑦ charakteristiky za b❎hu. Amy zvl⇧dne 10,75 okt⇧v, od 4,8 Hz do 7,8 KHz, coə pokryje dynamick⑨ rozsah 88 kl⇧vesov⑦ho piana. ¢¢V kontrastu s konven⇨n❎j③ mi ⇨ipy, jako je nap② klad SID od Commodore, je Amy cel⇧ postavena na digit⇧ln m vzorkov⇧n . Tento p② stup vytv⇧② ob⇧lku, m sto aby ji imitoval. Amy m⇧ 30kHz vzorkovac frekvenci s dynamick⑨m rozsahem 60dB a b❎ə na vnit②n frekvenci 7MHz. ¢¢Ti, kte② Amy sly③eli, mohou potvrdit, əe um realisticky p②edv⑦st ③irok⑨ rozsah hudebn ch zvuk
. Poslucha⇨i ② kaj , əe Amy simuluje p② zna⇨n⑦ smy⇨cov⑦ nasazen cella s t⑦m❎② matouc p②esnost . ¢¢Katalogov⑦ ⇨ slo:¢nezn⇧m⑦¢¢Zapojen :¢nezn⇧m⑦ ¢¢Zdroje:¢Scott Foster, osobn komunikace.¢Steve Saunders, osobn komunikace.¢Sam Nicolino, osobn komunikace.¢John Foust, diskusn skupina (http://www.classiccmp.org/mail-archive/classiccmp/2000-11/0779.html) a osobn komunikace.¢Str⇧nky Johna Hardieho (www.pipeline.com/~jhardie/)¢Curt Vendel, osobn komunikace.¢Atari Historical Society (http://www.atari-history.com)¢Atari Magazines Back (http://www.atarimagazines.com)¢¢(c) 1998-2002 Jindroush¢http://jindroush.atari.org
