home *** CD-ROM | disk | FTP | other *** search
/ Flop Magazin 39 / Flop_Magazin_39_1997_01_Raster_cs_Side_B.atr / zvuk.tch < prev   
Text File  |  2023-02-26  |  19KB  |  118 lines
  1. ZVUK NA ATARI XL/XE¢-------------------¢¢        ✓VOD¢¢  Snad kaəd⑨, kdo p    ③e programy alespo o trochu z⇧bavn❎j③     neə je t②eba ⑤⇨etnictv    , se uə setkal s problematikou programov⇧n     zvuku. N❎kdy je ②e③en     jednoduch⑦, jindy nen    . Starosti s p②ehr⇧v⇧n    m doprovodn⑦ hudby ochotn❎ p②evezme n❎kter⑨ z mnoha hudebn    ch editor
  2. , r
  3. zn⇧ cinknut     a v⑨buchy snadno stref    me i odhadem. Tady probl⑦my neb⑨vaj    .¢  Hor③     to b⑨v⇧ s r
  4. zn⑨mi melodick⑨mi sekvencemi, kter⑦ maj     reagovat t②eba na situaci ve h②e, a nedaj     se proto p②edem nadefinovat v hudebn    m editoru. Tady n⇧m nezb⑨v⇧ nic jin⑦ho, neə do programu vloəit tabulku kmito⇨t
  5.  hudebn    ch tn
  6.  a pracovat p②    mo se zvukov⑨mi registry obvodu POKEY. Tabulku pro ⇨ist⑦ tny najdeme v kaəd⑦ p②    ru⇨ce (pozor, b⑨v⇧ ur⇨ena pro po⇨    ta⇨e americk⑦ verze NTSC - u n⇧s je posunut⇧ asi o 16 cent
  7.  dol
  8. ), jakmile se ale rozhodneme pouə    t i jin⇧ zabarven     zvuku, naraz    me na n❎co jako informa⇨n     embargo.¢  Dosud jsem nevid❎l ani jeden d
  9. v❎ryhodn⑨ a hlavn❎ kompletn     popis zvukov⑦ho v⑨stupu po⇨    ta⇨
  10.  Atari. V literatu②e se obvykle setk⇧v⇧me jen s mlhav⑨mi zm    nkami o polynomick⑨ch ⇨    ta⇨    ch, filtrech apod., z⇧vislost v⑨sledn⑦ho zvuku na nastaven     registr
  11.  je pak pops⇧na formulacemi typu "zvuk podobn⑨ v⑨konov⑦mu transform⇧toru", nebo t②eba "vodop⇧d". To je pro exaktn     v⑨po⇨et kmito⇨tu (pot②ebn⑨ k sestaven     tabulky hudebn    ch tn
  12. ) əalostn❎ m⇧lo. Mnohdy dostupn⑦ texty bud     dojem, əe autor ⇨erpal z n❎jak⑦ho opravdu solidn    ho cizojazy⇨n⑦ho materi⇧lu, kter⑨ ov③em nepochopil ⑤pln❎ a nav    c i zkr⇧til, takəe z p
  13. vodn     informace mnoho nezbylo. Neut❎③en⑨ stav dostupn⑦ literatury snad nejl⑦pe dokumentuje p②    klad: Z r
  14. zn⑨ch pramen
  15.  lze posb    rat nejm⑦n❎ p❎t r
  16. zn⑨ch hodnot z⇧kladn    ho hodinov⑦ho kmito⇨tu. Babo ra⇦...¢  Dal③    m probl⑦mem mohou b⑨t hudebn    ky pouə    van⑦ jednotky jako nap②. p
  17. ltn ⇨i cent, jejichə p②evod na technick⑦ veli⇨iny (kmito⇨et) b⑨v⇧ pro nezasv❎cen⑦ mnohdy ne②e③iteln⑨m r⑦busem.¢¢  P②ed ⇨asem jsem se rozhodl, əe si ve v⑨③e uveden⑦ problematice ud❎l⇧m jednou provədy jasno. Posb    ral jsem maximum informac     z dostupn⑦ literatury, na n❎kolik dn
  18.  se pohrouəil do experiment
  19.  pod ATMASem - a v⑨sledek se dostavil: Uə m⇧m jasno!¢  R⇧d bych se nyn     o v⑨sledky sv⑦ho b⇧d⇧n     pod❎lil i se ⇨ten⇧②i FLOPu. Soud❎ podle hudebn    ch skladeb v dostupn⑦ho softwaru, mnoz     uə asi tuto problematiku zvl⇧dli. Neut❎③en⑨ stav literatury v③ak napov    d⇧, əe v❎t③ina Atarist
  20.  dosud t⇧pe. Pr⇧v❎ pro n❎ je ur⇨en n⇧sleduj    c     pokud moəno podrobn⑨ popis.¢¢        "HUDEBN " JEDNOTKY¢¢  Jak zn⇧mo, hudebn    ci rozd❎luj     sly③iteln⑨ rozsah kmito⇨t
  21.  na okt⇧vy (subkontra, kontra, velk⇧, mal⇧ a jedno- aə ⇨ty②⇨⇧rkovan⇧), z nichə kaəd⇧ se skl⇧d⇧ z 12 p
  22. ltn
  23.  pojmenovan⑨ch C(=H#), C#=Db, D, D#=Eb, E(=Fb), F(=E#), F#=Gb, G, G#=Ab, A, A#=Hb, H(=Cb).¢  P②i lad❎n     hudebn    ch n⇧stroj
  24. , kdy pot②ebuj     pojmenovat daleko men③     rozd    ly kmito⇨t
  25.  neə je p
  26. ltn, pouə    vaj     hudebn    ci jednotku nazvanou cent. Jeden cent je definov⇧n jako jedna setina p
  27. ltnu; odtud snadno odvod    me əe p
  28. ltn = 100 cent
  29.  a okt⇧va = 1200 cent
  30. .¢  Z⇧kladem lad❎n     je jedno⇨⇧rkovan⑦ A (tzv. komorn     A), kter⑦ m⇧ kmito⇨et 440Hz. Okt⇧va, p
  31. ltn a cent jsou jednotky logaritmick⑦, coə znamen⇧ əe je nep②i⇨    t⇧me a neode⇨    t⇧me, n⑨brə jimi n⇧sob    me a d❎l    me. Rozd    l jedn⑦ okt⇧vy znamen⇧ dvojn⇧sobn⑨ kmito⇨et. Z toho uə snadno odvod    me:¢       1 okt⇧va = *2¢       1 p
  32. ltn = *2^(1/12)¢       1 cent   = *2^(1/1200)¢  Podle v⑨③e uveden⑨ch vztah
  33.  lze snadno vypo⇨    tat konkr⑦tn     kmito⇨ty v③ech tn
  34. , tuto pr⇧ci v③ak p②enech⇧me rad❎ji po⇨    ta⇨i (bude to rychlej③    ).¢¢        ZVUKOV VSTUP ATARI XL/XE¢¢  Kdyə zn⇧me kmito⇨ty, kter⑦ od po⇨    ta⇨e poəadujeme, zb⑨v⇧ stanovit odpov    daj    c     nastaven     zvukov⑨ch registr
  35. . K tomu pot②ebujeme zn⇧t z⇧vislost v⑨stupn    ho sign⇧lu na nastaven     registr
  36. , nebo je③t❎ l⑦pe p②    mo strukturu zvukov⑨ch gener⇧tor
  37. .¢  Blokov⑦ sch⑦ma, kter⑦ popisuje zvukov⑦ gener⇧tory (a jejich vazby na syst⑦m s⑦riov⑦ho p②enosu, p②eru③en     IRQ aj.), je na obr⇧zku - viz. soubor ZVUK.PIC (DESIGN MASTER). Tady by vlastn❎ mohl ⇨l⇧nek kon⇨it - ze zm    n❎n⑦ho obr⇧zku lze odvodit v③e dal③     :-)¢¢        ⑥ASOV① Z①KLADNA A ⑥ TA⑥E¢¢  Obvod POKEY je taktov⇧n stejn⑨m hodinov⑨m kmito⇨tem, jako mikroprocesor. V syst⑦mu PAL se jedn⇧ o kmito⇨et 1773447 Hz, pro americkou verzi NTSC je to 1789772.5 Hz.¢  V③echny zvukov⑦ kan⇧ly je moəno taktovat kmito⇨tem cca. 64kHz (hodinov⑨ kmito⇨et d❎len⑨ 28), cca. 15kHz (hodinov⑨ kmito⇨et d❎len⑨ 114), kan⇧ly 0 a 2 pak tak⑦ p②    mo z⇧kladn    m hodinov⑨m kmito⇨tem.¢¢  Kaəd⑨ ze ⇨ty② zvukov⑨ch gener⇧tor
  38.  obsahuje osmibitov⑨ ⇨    ta⇨, kter⑨ po nastaven     na hodnotu uloəenou v registru AUDFn po⇨    t⇧ dol
  39.  a po p②ete⇨en     (p②echodu z 0 na 255) generuje na v⑨stupu impuls. Tento impuls je d⇧le zpoəd❎n o 3 hodinov⑦ cykly. V z⇧kladn    m reəimu (osmibitov⑦ ⇨    ta⇨e) zp
  40. sob     tento impuls op❎tovn⑦ nastaven     ⇨    ta⇨e na hodnotu AUDFn. P②i taktov⇧n     kmito⇨tem 64kHz nebo 15kHz tedy ⇨    ta⇨ d❎l     vstupn     kmito⇨et v pom❎ru AUDFn+1 (⇨    ta⇨ po⇨    t⇧ "v⇨etn❎ nuly", zpoəd❎n     o 3 cykly je zde nepodstatn⑦), p②i taktov⇧n     1.79MHz pak v pom❎ru AUDFn+4.¢  Dvojice kan⇧l
  41.  0+1 nebo 2+3 lze propojit na jeden ③estn⇧ctibitov⑨ ⇨    ta⇨. Druh⑨ z obou kan⇧l
  42.  je pak taktov⇧n v⑨stupem prvn    ho; v⑨stup druh⑦ho slouə     jako v⑨stup cel⑦ho ⇨    ta⇨e a nastavuje oba kan⇧ly na v⑨choz     hodnotu. (Impulsy na v⑨stupu prvn    ho kan⇧lu jsou nepravideln⑦, prvn     z nich p②ich⇧z     po dob❎ ur⇨en⑦ jeho registrem AUDFn, dal③     pak vədy po 256 cyklech aə do dob❎hnut     cel⑦ periody.) Niə③     polovinu ③estn⇧ctibitov⑦ho d❎lic    ho pom❎ru zapisujeme do registru AUDFn prvn    ho ⇨    ta⇨e, vy③③     polovinu pak do druh⑦ho. P②i taktov⇧n     kmito⇨tem 1.79MHz se projev     t②    cyklov⑦ zpoəd❎n     v⑨stupu obou ⇨    ta⇨
  43. , takəe d❎lic     pom❎r bude AUDFn+7.¢  V③echny ⇨    ta⇨e lze kdykoliv inicializovat na v⑨choz     hodnotu z⇧pisem libovoln⑦ hodnoty do registru STIMER.¢¢        ✓PRAVA SIGN①LU PRO ZVUK¢¢  Pro vytv⇧②en     zkreslen⑨ch (③umov⑨ch) sign⇧l
  44.  jsou k dispozici t②i polynomick⑦ ⇨    ta⇨e - 4-bitov⑨, 5-bitov⑨ a 17-bitov⑨, z nichə posledn❎ jmenovan⑨ lze p②epnout na 9-bitov⑨. Tyto ⇨    ta⇨e se skl⇧daj     z posuvn⑦ho registru p②    slu③n⑦ d⑦lky - taktovan⑦ho z⇧kladn    m hodinov⑨m kmito⇨tem - a hradla EX-OR, kter⑦ dod⇧v⇧ na vstup posuvn⑦ho registru kombinaci dvou jeho stup
  45. . Tyto ⇨    ta⇨e d⇧vaj     nepravideln⑨ sign⇧l, jehoə opakovac     perioda je (2^n)-1 cykl
  46. , kde "n" je po⇨et bit
  47.  poly-⇨    ta⇨e. (Nap②    klad 4-bitov⑨ poly-⇨    ta⇨ generuje opakuj    c     se sekvenci 100010011010111; p②esnou funkci v③ech poly-⇨    ta⇨
  48.  lze odvodit z obr⇧zku.)¢¢  Kaəd⑨ zvukov⑨ kan⇧l obsahuje sv
  49. j obvod zkreslen    , kter⑨ r
  50. zn⑨mi zp
  51. soby (v z⇧vislosti na horn    ch t②ech bitech registru AUDCn) vzorkuje v⑨stupy poly-⇨    ta⇨
  52.  v rytmu dan⑦m p②    slu③n⑨m ⇨    ta⇨em; pro ⇨ist⑦ tny tento obvod funguje jen jako d❎li⇨ka dv❎ma. Kan⇧ly 0 a 1 maj     d⇧le za②azeny filtry taktovan⑦ kan⇧ly 2 resp. 3. P②esnou funkci t❎chto obvod
  53.  nejl⑦pe vysv❎tl     sch⑦ma (viz. obr⇧zek), slovn     popis by byl asi nep②ehledn⑨.¢¢  V⑨stup z v⑨③e popsan⑨ch obvod
  54.  v kaəd⑦m kan⇧lu sp    n⇧ 4-bitov⑨ D/A p②evodn    k, coə umoəuje ovl⇧d⇧n     hlasitosti v 16 stupn    ch. Moən⑦ je i trval⑦ sepnut    , nezbytn⑦ pro vyuəit     p②evodn    ku k p②ehr⇧v⇧n     sampl
  55. .¢¢        DAL  FUNKCE A VZTAHY¢¢  Obvody zvukov⑦ho v⑨stupu jsou na n❎kolika m    stech prov⇧z⇧ny s dal③    mi funk⇨n    mi celky obvodu POKEY - S⑦riov⑨ p②enos, p②eru③en     IRQ, a A/D p②evodn    ky pro potenciometry (PADDLE). To je dobr⑦ zn⇧t, nebo④ z toho pramen     dal③     moənosti, ale i n❎kter⇧ omezen    .¢¢  V⑨stupy ⇨    ta⇨
  56.  0, 1, nebo 3 mohou b⑨t zdrojem p②eru③en     IRQ (pokud je povoleno). V tomto reəimu slouə     ⇨    ta⇨e jako ⇨asova⇨e, coə ov③em nijak neomezuje jejich zvukov⑦ moənosti. K p②esn⑦mu startu ⇨    ta⇨
  57.  se pouə    v⇧ registr STIMER.¢¢  Obvody s⑦riov⑦ho p②enosu dat mohou b⑨t taktov⇧ny v⑨stupem ⇨    ta⇨e 1 nebo 3. Pokud je nastaven reəim asynchronn    ho p②    jmu (kter⑨ lze taktovat pouze ⇨    ta⇨em 3), budou ⇨    ta⇨e 2 a 3 blokov⇧ny na sv⑦ v⑨choz     hodnot❎ aə do p②    chodu START-bitu. T    m se prov⇧d     synchronizace ⇨tec    ch obvod
  58.  s p②ich⇧zej    c    m sign⇧lem - impulsy se na v⑨stupu ⇨    ta⇨e 3 objevuj     pouze v okaməiku sn    m⇧n     datov⑨ch bit
  59.  ze s⑦riov⑦ linky.¢  Z toho pramen     omezen     pro vytv⇧②en     zvuku: Pokud je registrem SKCTL nastaven reəim asynchronn    ho s⑦riov⑦ho p②    jmu, zvukov⑦ kan⇧ly 2 a 3 bu⇦ nefunguj     (klid na vstupn     datov⑦ lince), nebo d⇧vaj     nepravideln⑦ impulsy synchronizovan⑦ s p②ich⇧zej    c    m s⑦riov⑨m sign⇧lem. Kan⇧l 2 je bohuəel blokov⇧n i p②i taktov⇧n     s⑦riov⑦ komunikace pouze osmibitov⑨m d❎li⇨em 3 - zde se zjevn❎ po⇨    talo pouze s pouəit    m p②esn❎j③    ho ③estn⇧ctibitov⑦ho ⇨    ta⇨e.¢  P②i pouəit     dvojtnov⑦ho reəimu vys    l⇧n     se na s⑦riov⑦m v⑨stupu objevuj     kmito⇨ty zvukov⑨ch kan⇧l
  60.  0 a 1. Na tento v⑨stup nemaj     registry AUDCn ə⇧dn⑨ vliv, jedn⇧ se vədy o ⇨ist⑨ tn (v⑨stup ⇨    ta⇨e d❎len⑨ dv❎ma).¢¢  ⑥    ta⇨e A/D p②evodn    k
  61.  pro potenciometry (PADDLE) mohou b⑨t taktov⇧ny bu⇦ kmito⇨tem 15kHz, nebo 1.79MHz. Tyto kmito⇨ty poch⇧zej     z t⑦hoə zdroje, jako taktov⇧n     zvukov⑨ch ⇨    ta⇨
  62. , a jsou s nimi tedy synchronn    .¢¢  Registr RANDOM, ur⇨en⑨ k z    sk⇧v⇧n     n⇧hodn⑨ch ⇨    sel, sn    m⇧ prvn    ch osm bit
  63.  17-bitov⑦ho (resp. 9-bitov⑦ho) poly-⇨    ta⇨e. Hodnota zde roluje v rytmu hodinov⑨ch cykl
  64.  od vy③③    ch bit
  65.  k niə③    m. Perioda opakov⇧n     je ovlivn❎na p②ep    n⇧n    m mezi 17-bitov⑨m a 9-bitov⑨m poly-⇨    ta⇨em.¢¢  Obvod POKEY nem⇧ hardwarovou inicializaci (RESET), v⑨choz     nastaven     se prov⇧d     z⇧pisem nul do spodn    ch dvou bit
  66.  registru SKCTL. Tento stav nijak nem❎n     nastaven     zvukov⑨ch registr
  67. , blokuje v③ak p②    sun hodinov⑨ch impuls
  68.  pro zvukov⑦ ⇨    ta⇨e (a t    m i pro ⇨    ta⇨e PADDLE), takəe se v⑨stupy ⇨    ta⇨
  69.  zpoə⇦uj    . To v③ak neplat     pro p②    m⑦ taktov⇧n     kmito⇨tem 1.79MHz - v tomto p②    pad❎ ⇨    ta⇨e blokov⇧ny nejsou.¢  Dal③     funkc     inicializa⇨n    ho stavu je nastaven     po⇨⇧te⇨n    ho obsahu poly-⇨    ta⇨
  70. . Inicializa⇨n     stav vnut     na vstupy jejich posuvn⑨ch registr
  71.  jedni⇨ky, kter⑦ pak v rytmu hodinov⑨ch cykl
  72.  postupn❎ zapln     v③echny jejich bity. T    m je v inicializa⇨n    m stavu paralyzov⇧na i funkce registru RANDOM, kter⑨ se po zru③en     inicializace rozb❎hne vədy od stejn⑦ho m    sta sv⑦ho funk⇨n    ho cyklu.¢¢        ✓VOD K VPO⑥T♪M¢¢  Pro hudebn     vyuəit     p②ich⇧zej     mimo ⇨ist⑨ch tn
  73.  v ⑤vahu reəimy (AUDCn) $Cx (4-bitov⑨ poly-⇨    ta⇨), $6x nebo $2x (5-bitov⑨ poly-⇨    ta⇨) a $8x (po p②epnut     9-bitov⑨ poly-⇨    ta⇨). 4-bitov⑨ a 9-bitov⑨ poly-⇨    ta⇨ poskytuj     "prom    chan❎" t②i r
  74. zn⑦ barvy zvuku, 5-bitov⑨ jen jednu.¢  Dal③     moənosti nab    z     pouəit     filtr
  75. . Obvykle pouə    v⇧me ⇨ist⑦ tny, p②i⇨emə zapisujeme do "taktovac    ho" kan⇧lu hodnotu "z⇧kladn    ho" kan⇧lu zv⑨③enou o 1. Dv❎ r
  76. zn⑦ barvy zvuku z    sk⇧me aktivac     pouze filtrovan⑦ho kan⇧lu (druh⑨ m⇧ nulovou hlasitost), nebo obou. Jinou moənost     je filtr v
  77. bec nepouə    t, a zaj    mav⑦ zabarven     zvuku z    skat prost⑨m souzvukem obou bl    zk⑨ch kmito⇨t
  78. . V③echny t②i moənosti jsou vzhledem ke vznikaj    c     interferenci pouəiteln⑦ pouze pro nejniə③     tny (mal⑨ rozd    l sousedn    ch kmito⇨t
  79. ).¢  T    m nejsou zvukov⑦ moənosti ani zdaleka vy⇨erp⇧ny, pouəit     dal③    ch reəim
  80.  (ostatn     kombinace poly-⇨    ta⇨
  81. , jejich kombinace s filtry) v③ak d⇧v⇧ natolik nepravideln⑦ zvuky, əe o hudebn    m vyuəit     nem
  82. əe b⑨t v
  83. bec ②e⇨.¢¢  V dal③    m textu se budeme zab⑨vat v⑨po⇨tem v⑨sledn⑦ho kmito⇨tu z hodnoty registru AUDFn v r
  84. zn⑨ch reəimech. V p②    pad❎ pouəit     poly-⇨    ta⇨
  85.  je prakticky jedinou moənost    , jak z    skat optim⇧ln     hodnotu, postupn⑦ p②ibliəov⇧n     - o klasick⑦m zaokrouhlov⇧n     nem
  86. əe b⑨t ani ②e⇨, protoəe pr
  87. b❎h kmito⇨tu v z⇧vislosti na hodnot❎ AUDFn nen     spojit⑨.¢¢  P②i pouəit     poly-⇨    ta⇨
  88.  mus    me sledovat vz⇧jemn⑨ vztah periody zvukov⑦ho ⇨    ta⇨e, kter⑨m vzorkujeme, a opakovac     periody poly-⇨    ta⇨e. Od periody zvukov⑦ho ⇨    ta⇨e nejprve ode⇨teme cel⑦ n⇧sobky periody poly-⇨    ta⇨e, zbytek pak s touto periodou porovn⇧me.¢  Nejsou-li tato ⇨    sla soud❎ln⇧, z    sk⇧me na v⑨stupu kmito⇨et vyd❎len⑨ d⑦lkou periody poly-⇨    ta⇨e. (V⑨stupn     sign⇧l obsahuje v kaəd⑦ period❎ pln⑨ po⇨et vzork
  89.  z poly-⇨    ta⇨e.)¢  Jsou-li ob❎ ⇨    sla soud❎ln⇧, z    sk⇧me kmito⇨et d❎len⑨ pom❎rem: perioda poly-⇨    ta⇨e / zbytek periody zvukov⑦ho ⇨    ta⇨e. To je tak⑦ po⇨et vybran⑨ch vzork
  90.  ze sign⇧lu poly-⇨    ta⇨e, kter⑦ tvo②     periodu v⑨stupn    ho sign⇧lu (n❎kter⑦ f⇧ze poly-⇨    ta⇨e se p②i vzorkov⇧n     pravideln❎ p②eskakuj    ). V⑨sledn⑨ zvuk je m⑦n❎ zkreslen⑨, jaksi "m❎kk⑨".¢  Posledn     moənost nastane, je-li perioda zvukov⑦ho ⇨    ta⇨e n⇧sobkem opakovac     periody poly-⇨    ta⇨e. V tom p②    pad❎ se na v⑨stupu neobjev     ə⇧dn⑨ sign⇧l (vzorkujeme st⇧le stejn⑨ bod periodick⑦ho v⑨stupn    ho sign⇧lu poly-⇨    ta⇨e).¢¢        VPO⑥TY¢¢  Abychom snadno postihli v③echna pouəiteln⇧ zabarven     zvuku, rozd❎l    me si v⑨po⇨et kmito⇨tu na dv❎ ⇨⇧sti. Nejprve ur⇨    me periodu na v⑨stupu zvukov⑦ho ⇨    ta⇨e, pak v⑨stupn     kmito⇨et pro konkr⑦tn     zabarven    .¢  Perioda zvukov⑦ho ⇨    ta⇨e je pro 8- a 16-bitov⑦ ⇨    ta⇨e taktovan⑦ r
  91. zn⑨mi kmito⇨ty n⇧sleduj    c    :¢¢  8-/16-bit. ⇨    ta⇨, 64kHz: T=(N+1)*28¢  8-/16-bit. ⇨    ta⇨, 15kHz: T=(N+1)*114¢    8-bit. ⇨    ta⇨, 1.79MHz: T=N+4¢   16-bit. ⇨    ta⇨, 1.79MHz: T=N+7¢¢  "T" je v⑨sledn⇧ perioda (v hodinov⑨ch cyklech), "N" je hodnota uloəen⇧ do registru AUDFn (p②    padn❎ jejich dvojice - pro 16-bitov⑨ ⇨    ta⇨). Pouə    v⇧me-li zvukov⑦ ⇨    ta⇨e jako ⇨asova⇨e, bude doba mezi dv❎ma p②eru③en    mi IRQ rovna pr⇧v❎ t⑦to period❎.¢¢  Bude-li "F" hodinov⑨ kmito⇨et, pro ⇨ist⑦ tny (reəimy $Ax nebo $Ex) vyjde v⑨stupn     kmito⇨et n⇧sleduj    c    :¢        X=F/(T*2)¢¢  4-bitov⑨ poly-⇨    ta⇨ (reəim $Cx) m⇧ opakovac     periodu 15 cykl
  92.  a poskytuje celkem t②i r
  93. zn⇧ zabarven     zvuku. Pro periodu, kter⇧ je n⇧sobkem p❎ti, vych⇧z     v⑨sledn⑨ kmito⇨et:¢        X=F/(T*3)¢  Pro periodu, kter⇧ je n⇧sobkem t②     to bude:¢        X=F/(T*5)¢  A kone⇨n❎ pro periodu, kter⇧ nen     n⇧sobkem t②     ani p❎ti:¢        X=F/(T*15)¢  Perioda nesm     b⑨t n⇧sobkem patn⇧cti. Kaəd⇧ ze t②     uveden⑨ch moənost     d⇧v⇧ jinou barvu zvuku - "nejtvrd③    " je posledn     z nich.¢  Prvn     z uveden⑨ch moənost     je pon❎kud problematick⇧. Po⇨et vzork
  94.  odeb    ran⑨ch z poly-⇨    ta⇨e v kaəd⑦ period❎ je tak mal⑨ (t②i) əe p②i ur⇨it⑦m f⇧zov⑦m posunu mezi ob❎ma ⇨    ta⇨i (zvukov⑨m a poly-) m
  95. əe b⑨t v⑨stup nulov⑨ (t②i odeb    ran⑦ vzorky jsou shodn⑦). Pravd❎podobnost tohoto stavu bohuəel nen     zrovna zanedbateln⇧ (sp    ③ naopak), coə pouəit     t⑦to varianty prakticky vylu⇨uje. Nav    c p②i taktov⇧n     zvukov⑦ho ⇨    ta⇨e kmito⇨tem 15kHz tato varianta nefunguje v
  96. bec, nebo④ p②ed②azen⑨ d❎lic     pom❎r 114 je n⇧sobkem t②     a nep②ipou③t     tedy periody, kter⑦ by byly n⇧sobky p❎ti a sou⇨asn❎ nebyly n⇧sobky patn⇧cti.¢¢  5-bitov⑨ poly-⇨    ta⇨ (reəim $6x nebo $2x) m⇧ periodu 31 cykl
  97. . Protoəe se jedn⇧ o prvo⇨    slo, d⇧v⇧ 5-bitov⑨ poly-⇨    ta⇨ pouze jedno zabarven    , pr
  98. b❎h kmito⇨tu v z⇧vislosti na AUDFn je t⑦m❎② spojit⑨. Sign⇧l z tohoto poly-⇨    ta⇨e proch⇧z     nav    c ve vzorkovac    m obvodu d❎li⇨kou dv❎ma, takəe kone⇨n⑨ kmito⇨et je:¢        X=F/(T*31*2)¢  Perioda samoz②ejm❎ nesm     b⑨t n⇧sobkem 31.¢¢  9-bitov⑨ poly-⇨    ta⇨ (reəim $8x p②i nastaven     bitu 7 v AUDCTL) m⇧ periodu 511 cykl
  99.  - z toho vych⇧z     op❎t t②i moənosti. Pro periodu, kter⇧ je n⇧sobkem 73 je kmito⇨et:¢        X=F/(T*7)¢  Pro n⇧sobek sedmi je to:¢        X=F/(T*73)¢  A kone⇨n❎ pro periodu, kter⇧ nen     n⇧sobkem ə⇧dn⑦ho z uveden⑨ch ⇨    sel:¢        X=F/(T*511)¢  Perioda nesm     b⑨t n⇧sobkem 511. Prvn     z v⑨③e uveden⑨ch moənost     s sebou p②in⇧③     podobn⇧ ⑤skal     jako prvn     varianta u 4-bitov⑦ho poly-⇨    ta⇨e: V z⇧vislosti na f⇧zov⑦m posuvu mezi zvukov⑨m a poly-⇨    ta⇨em m
  100. əe b⑨t n❎kdy v⑨stup nulov⑨. Zm    n❎n⇧ prvn     moənost nav    c nefunguje p②i taktov⇧n     zvukov⑦ho kan⇧lu ze 64kHz - p②ed②azen⑨ d❎lic     pom❎r 28 je n⇧sobkem sedmi, proto jsou v③echny dostupn⑦ n⇧sobky 73 sou⇨asn❎ i n⇧sobky 511.¢  Pouəit     9-bitov⑦ho poly-⇨    ta⇨e nelze obvykle v hudb❎ kombinovat s "bubnov⇧n    m" (mimo samplovan⑦ho), nebo④ ə⇧dn⑨ reəim mimo 17-bitov⑦ho poly-⇨    ta⇨e (nyn     zm❎n❎n⑦ho na 9-bitov⑨) ned⇧v⇧ dostate⇨n❎ n⇧hodn⑨ sign⇧l - bic     bez n❎j r
  101. zn❎ "sk②    pou" nebo "hu⇨    ".¢¢  Zb⑨v⇧ je③t❎ 17-bitov⑨ poly-⇨    ta⇨, jeho v⑨stup v③ak nen     pro hudbu vhodn⑨ kv
  102. li velice dlouh⑦ period❎. Ta ⇨in     131071 cykl
  103.  (prvo⇨    slo), takəe nejvy③③     dosaəiteln⑨ opakovac     kmito⇨et na v⑨stupu je asi 3Hz...¢¢        PROGRAM V BASICU¢¢  P②    lohou tohoto ⇨l⇧nku je krom❎ jiə d②    ve zmiovan⑦ho obr⇧zku tak⑦ program v ATARI BASICu nazvan⑨ FREQ.BAS, kter⑨ vytv⇧②     tabulky hudebn    ch kmito⇨t
  104.  podle d②    ve popsan⑨ch z⇧konitost    . Po spu③t❎n     tento program nejprve provede v⑨po⇨ty v③ech tn
  105.  pro v③echna hudebn❎ pouəiteln⇧ zabarven     zvuku (to chv    li trv⇧). Pot⑦ si m
  106. əeme z menu zvolit poslechovou zkou③ku, v⑨tisk tabulky kmito⇨t
  107.  nebo odchylek na tisk⇧rnu, uloəen     tabulek na disketu, nebo ukon⇨en     programu.¢  P②i poslechov⑦ zkou③ce se pomoc     ③ipek (bez CONTROL) pohybujeme po tabulce (nahoru/dol
  108.  m❎n    me v⑨③ku tnu, vlevo/vpravo pak zabarven     zvuku), pouəit    m ③ipek nahoru/dol
  109.  s CONTROLem se posuneme o celou okt⇧vu. P②i tom se pr⇧v❎ zvolen⑨ tn oz⑨v⇧ z reproduktoru. Mezern    kem ho do⇨asn❎ uml⇨    me (ach ty nervy!), pomoc     ESC se vrac    me do menu.¢  Dal③     dv❎ moənosti v menu vyəaduj    , aby byla p②ipojena tisk⇧rna se ③    ②kou str⇧nky nejm⑦n❎ 80 znak
  110. . Vytiskne se kompletn     tabulka, kde sloupce odpov    daj     zabarven     zvuku, ②⇧dky jednotliv⑨m tn
  111. m, a uveden⇧ ⇨    sla jsou hodnoty ur⇨en⑦ pro registry AUDFn. Tabulka odchylek je velice podobn⇧, jen uveden⇧ ⇨    sla jsou zde jin⇧ - jedn⇧ se o odchylky skute⇨n⑨ch kmito⇨t
  112.  od optim⇧ln    ch (v centech, zaokrouhlen⑦ nahoru). Podle toho lze pro konkr⑦tn     ⑤⇨el posoudit pouəitelnost jednotliv⑨ch zabarven    .¢  Uloəen     tabulek na disk vytvo②     11 kr⇧tk⑨ch soubor
  113. , kter⑦ obsahuj     v textov⑦ podob❎ ⇨    sla z p②    slu③n⑨ch sloupc
  114.  tabulky (odd❎len⇧ jen ⇨⇧rkami - vhodn⑦ pro dal③     ⑤pravu a pot⑦ za⇨len❎n     do zdrojov⑨ch text
  115. ).¢  Z⇧kladem lad❎n     je v tomto programu konstanta Z0 definovan⇧ na za⇨⇧tku - jedn⇧ se polovinu periody tnu C Subkontra v hodinov⑨ch cyklech (hodnota o 7 vy③③    , neə odpov    daj    c     nastaven     AUDFn pro 16-bitovou d❎li⇨ku z 1.79MHz a ⇨ist⑨ tn).¢¢        Z①V╱REM¢¢  Protoəe nechci d⇧le zvy③ovat chaos v na③     literatu②e, zm    n    m se alespo v kr⇧tkosti o spolehlivosti informac     uveden⑨ch v tomto ⇨l⇧nku.¢  Obsah kapitoly "HUDEBN  JEDNOTKY" je v podstat❎ p②evzat ze [4], z⇧kladn     hodinov⑨ kmito⇨et jsem se slu③nou p②esnost     p②em❎②il - samoz②ejm❎ pouze pro verzi PAL. Tyto ⑤daje povaəuji za spolehliv⑦.¢  Zbytek ⇨l⇧nku je mozaikou poskl⇧danou z nejr
  116. zn❎j③    ch zm    nek a n⇧znak
  117.  v literatu②e, a d⇧le z m⑨ch vlastn    ch zku③enost    , experiment
  118.  a ⑤vah. Nemus     se do detailu shodovat se skute⇨nou vnit②n     strukturou obvodu POKEY, jeho funkci v③ak popisuje uspokojiv❎. Zkou③el jsem prakticky v③echno, co bez osciloskopu vyzkou③et lze, a nena③el jsem ə⇧dn⑦ odchylky od sv⑦ teorie.¢¢               Ji②     Bern⇧③ek (BEWESOFT)¢¢¢        POU⑧IT① LITERATURA¢¢[1] MEGA MAGAZINE #5 (disk, A.N.G. Software, Holandsko) - ⇨l⇧nek "PAL and NTSC"¢¢[2] V.Tava⇨, M.Kor⇨⇧k: Atari - Popis technick⑦ho vybavenia (Klub elektroniky Tlma⇨e, 1988)¢¢[3] Do⇨ekal: ABC o po⇨    ta⇨    ch Atari (Tuto p②    ru⇨ku mi bohuəel p②ed dops⇧n    m ⇨l⇧nku kdosi odcizil, takəe nemohu uv⑦st p②esn❎j③     ⑤daje.)¢¢[4] Ro⇨enka Sd❎lovac     techniky 1985 - Hudebn     akustika (str. 259 aə 265)¢¢