¢ Trojrozm%rn` monitor?¢ ---------------------¢¢ Ji@) Svoboda¢¢ Klasick` plo&n` z*znam skute'nosti dnes v mnoha p@)padech ji( nesta') po(adovan`m n*rok+m. P@ich*z) tedy z*znam prostorov`, nebo z*znam, p@i kter[m prostorov` dojem vznik*.¢ Dnes nejdokonalej&)m zp+sobem prostorov[ho z*znamu skute'nosti je hologram. Je to skute'n` prostorov` z*znam, zalo(en` na interferenci sv%teln`ch vln. Dal&) mo(nost) je stereoskopie, p@i kter[ v&ak jen prostorov` dojem vznik*. Pou()v* se dvou plo&n`ch z*znam+ ╱pro prav[ a lev[ oko$ a p@i prohl)(en) pak jen mus)me zajistit, aby ka(d[ oko vid%lo pouze ten "sv+j".¢¢ A pokud chceme doc)lit prostorov`ch obraz+ na po')ta'i? Zobrazen) klasick[ho hologramu je nerealizovateln[ vzhledem k jeho principu. V%t&inou se tedy pou()v* stereoskopie. Skute'n[ prostorov[ monitory v&ak existuj). Typick`m p@)kladem je nap@)klad monitor s vibruj)c)m zrcadlem.¢ Skl*d* se s katodov[ obrazovky, jej)( obraz se odr*() v pru(n[m, zak@iven[m zrcadle s m%nitelnou ohniskovou vzd*lenost). Zrcadlo rychle m%n) svou ohniskovou vzd*lenost ╱vibruje$ a obrazovka synchronn% do zrcadla odr*() obrazy jednotliv`ch rovin zobrazovan[ sc[ny. V zrcadle pak vid)me skute'n` prostorov` obraz, a pokud pohneme hlavou, m+(eme ho sledovat z kter[koliv strany ╱samoz@ejm% ne zpoza zrcadla :-$$.¢ Stereoskopick[ zobrazov*n) je na po')ta')ch daleko l[pe realizovateln[. Toho, aby ka(d[ oko vid%lo obraz, kter` je ur'en jen pro n%j, se d* doc)lit n%kolika zp+soby. Relativn% nejjednodu&&)m @e&en)m je pou(it) dvou obrazovek ╱pro ka(d[ oko jedna$. Tento zp+sob vyu()vaj) i br`le pro virtu*ln) realitu. Sta') v&ak i jedna obrazovka. Na n) jsou sou'asn% zobrazov*ny sn)mky pro lev[ i prav[ oko ╱bu⇦ ka(d` v jedn[ polovin% obrazu nebo p@es sebe$, ka(d` z nich m* v&ak jinou polarizaci. Speci*ln)mi br`lemi s polarizovan`mi skly, kter* zaji&④uj), (e prav`m sklem projde jen obraz pro prav[ oko a naopak, pak vid)me prostorov` obraz. Tak funguje i tzv. televizn) 3D vys)l*n). Dal&) mo(nost) je, (e monitor st@)dav% zobrazuje obraz pro lev[ a prav[ oko. Jin[ br`le ╱tentokr*t v&ak synchronizovan[ z po')ta'e$ v*m pak st@)dav% "zakr`vaj)" a "odkr`vaj)" to oko, pro kter[ je obraz na monitoru pr*v% ur'en.¢¢ Z*m%rn% jsem neuvedl v&ak je&t% jeden zp+sob. Nev)m jeho ofici*ln) n*zev; st@)dav% se mu @)k* po')ta'ov` hologram, pseudohologram, stereogram, ap. Je na z*klad% vstupn)ch ]daj+ vygenerov*n po')ta'em. Je zobrazovateln` na obrazovce, d* se vytisknout na tisk*rn%, m+(eme ho zkop)rovat na kop)rce. K jeho prohl)(en) nepot@ebujeme (*dn` dal&) speci*ln) invent*@. Ov&em nem+(eme ur'it barvu jednotliv`ch objekt+ ╱stejn% jako u klasick[ho hologramu$ ani jejich texturu.¢ Algoritmus je dnes ji( pom%rn% zn*m` ╱j* s*m jsem ho zat)m nevid%l, ale zn*m osobu, kter* ho m* a generuje i obr*zky$. A princip? P@i pohledu na pom%rn% mal`, rychle se opakuj)c) vzor ╱i n%kter[ tapety$ spr*vn% sledujete ob%ma o'ima tent`( obrazec. M+(e se v*m v&ak st*t, (e lev`m okem sledujete jeden obrazec a prav`m naprosto stejn% vypadaj)c), ale vedlej&) obrazec. V`sledkem je, (e se v*m obrazec ╱tapeta$ zd* nap@)klad podstatn% bl)(. Pokud nebudou obrazce naprosto toto(n[ ╱ale bude v nich zd*nliv% chaotick* zm%na$, vznikne v*m v pohledu "trhlina", obrys objektu. Po'et rovin obr*zku je d*n po'tem opakov*n) obrazce a to je omezeno pouze horizont*ln) rozli&ovac) schopnost) po')ta'e.¢ Prvn) pohled na n%j 'lov%ka v%t&inou odrad), proto(e nic nevid). Nesm)te se toti( d)vat na n%j, ale rozost@it zrak a koukat za n%j "do blba". Ne( porv[ n%co uvid)te, m+(e v*m to trvat i 20 minut, n%kte@) neuvid) nikdy nic. Jakmile v&ak obraz poprv[ chytnete ╱reakce b`v* v%t&inou "je, j[, j[[[, J❎❎❎❎❎"$, pak u( ho v%t&inou vid)te v(dy do 10 sekund.¢ Dnes jsem v*m p@ipravil dva tyto obr*zky. Nechte se p@ekvapit, co na nich je! Pro jejich sledov*n) na po')ta')ch ATARI XL/XE je nejvhodn%j&) monitor nebo televize s videovstupem. Pokud pou()v*te v`stup p@es modul*tor, doporu'uji 'ernob)lou televizi, u barevn[ alespo st*hn%te barvy na minimum.¢ P@eji v*m ostr` prostorov` obraz!¢
