¢ Kurs programov*n) "C" '*st 1.¢¢ Do 'asopisu 'i magaz)nu zab`vaj)c)ho se po')ta'i obsahov% pat@) kurs programov*n) pro za'*te'n)ky, nebo alespo n%jak[ rady a p@)klady z t[to oblasti. Co se t`k* pokro'il`ch, t%m jsou ur'eny speci*ln) publikace. Takov[ ov&em na mal[ ATARI u n*s nejsou, tak[ kolik existuje profesion*ln)ch program*tor+, (e ? ╱pro 8-bity mysl)m$¢¢ Uva(ovali jsme, co podnikneme v t[to v%ci my, redakce FLOPU. Ani jeden z n*s dvou nen) (*dn`m lektorem i kdy( druh` redaktor um) programovat ve stroj*ku a jeden 'as vedl na na&) &kole po')ta'ov` krou(ek. Na&e situace je typu "kde vz)t kurs a nekr*st".¢ Pod)vejme se na nab)zen[ mo(nosti. V prvn) @ad% je to samoz@ejm% BASIC. V druh[ @ad% TURBOBASIC. Pro tyto programovac) jazyky vy&la @ada p@)ru'ek r+zn`ch kvalit. Z*jemci maj) tak[ mo(nost vyu()t v&eobecn`ch p@)ru'ek a u'it se upravov*n)m uv*d%n`ch p@)klad+ do ATARI BASICU. Uvedl bych zde velmi zaj)mavou knihu "BASIC u mikropo')ta'+" z roku 1998. Obsahuje mno(stv) p@)klad+ hlavn% z matematick`ch odv%tv). Pou()v* se zde ale hodn% vy&&) matematika, je to tedy kniha ji( pro ty pokro'il[, zejm[na studenty V③ nebo z*jemce o matematiku.¢ Celkov% si mysl)m, (e z*jemce o tento jazyk m* informac) dostatek. Budeme v&ak uv*d%t kr*tk[ @e&en) p@)klad+ ╱nap@. nov* rubrika hlavolamy$.¢ Dal&)mi interprety BASICU, k nim( existuj) manu*ly nebo v+bec nic, se ani nem*m chu④ zab`vat.¢ Podle sv[ho p@esv%d'en) bych pro mal` po')ta' doporu'il programov*n) ve strojov[m jazyce za pomoci vhodn[ho assembleru. S n)m je mo(n[ ps*t optim*ln% kr*tk[ programy a m)t cel` syst[m pod kontrolou. ②ada efekt+ ani jinak naprogramovat nejde. Pr*ce s n)m je v&ak dosti slo(it* a zdlouhav* a tak se hod) jen pro v*(n[ z*jemce. B%(n`m pokusn)k+m v BASICu je dobr* mo(nost d*vat kr*tk[ jedno]'elov[ rutinky do sv`ch program+ pomoc) funkce USR nebo efekty s rolov*n)m a barvami do p@eru&en).¢ Na&e redakce nem* k dispozici (*dn` pou(iteln` kurs programov*n) ve strojov[m jazyce, budeme se v&ak sna(it z)sk*vat n%jak[ kr*tk[ uk*zky a uv*d%t je i s popisem vysv%tluj)c)m co s nimi.¢ Z ostatn)ch jazyk+ jsou nejv)ce popularizovan[ PASCAL a ACTION!. Na oba bylo vyd*no n%kolik r+zn`ch p@)ru'ek op%t r+zn[ kvality. Mimo to pro disket*@e jsou dostupn[ kursy programov*n) pr*v% v t%chto jazyc)ch vyd*van[ v r*mci disketov`ch magaz)n+ v N%mecku. Z t%chto d+vod+ se t%mito jazyky nehodl*me zab`vat, proto(e by to mohlo p@ipom)nat no&en) d@)v) do lesa. N%jak[ v`hody ov&em maj). PASCAL je zaj)mav` pro studenty, kte@) jej maj) p@)mo jako u'ebn) p@edm%t. ACTION! je zase jazyk psan` pro mal[ ATARI a umo(uje z@ejm% d%lat i zaj)mav[ programy. Vid%l jsem jednoduch` tetris, kter` byl publikovan` v polsk[m 'asopise Bajtek a nezab)ral mnoho m)sta. P@esto po ops*n) b`val`m 'lenem na&eho Atari klubu fungoval. Za@adit by jej asi n%m%lo smysl, proto(e kvalita samoz@ejm% nedosahuje zn*m[ho "Warszaw tetrisu", ale bude-li z*jem, zkus)me vyhledat p+vodn) zdrojov` text, do kter[ho bude mo(n[ vrtat a upravovat si jej podle libosti a schopnost).¢¢ Dal&) jazyky se mi zdaj) pro osmibitov[ po')ta'e sp)&e exotick[. Podle 'l*nku v n%jak[m Atari zpravodaji maj) pro n*& po')ta' existovat "v&echny" vy&&) jazyky krom% PROLOGU. Snad pr*v% proto jsem z*vid%l spectrist+m, (e jej maj) i s manu*lem a zd*lo se mi p@ita(liv[ programovat "logicky". M[n% m% ji( tr*pilo, (e ne v&echny dal&) jazyky se v na&) republice objevily. Pokus)m se vzpomenout na ty, kter[ jsem vid%l alespo jako program s n*zvem, t@eba nefunguj)c).¢ LOGO je v`ukov` program slo(it%j&), ale v principu stejn` jako KAREL, kter` je mysl)m 'eskoslovensk`m produktem. Je to interpret, b%(n% dostupn`, nepracoval mi ale na kazet% pod TOSem. Vy&la pro n%j tlust* p@)ru'ka jako pra(sk* p@)loha a d*le m[n% vyu(iteln` seznam p@)kaz+. V 'asopise ELEKTRONIKA vych*zel jeden 'as kurs zam%@en` na tento jazyk. Z*jemci tedy maj) op%t dost mo(nost).¢ Jazyk FORTH byl p@ed n%kolika lety popularizovan` v 'asopise Amat[rsk[ radio. Mezi ataristy koluje n%kolik jeho verz), ale nikdy jsem jej nevid%l fungovat nebo v 'innosti. Po 'ase jsem z)skal p@)ru'ku vydanou v Ostrav%, ale to jsem se zab`val jin`mi v%cmi. Nav)c nezn*m nikoho, t@eba na PC, kdo by s t)mto jazykem d%lal.¢ K jazyku LISP byl zve@ejn%n kr*tk` seznam p@)kaz+. Z*jemce o programov*n) by asi musel n%co o n%m ji( zn*t, aby se v jeho verzi na ATARI pokusil programovat. Doned*vna jsem neznal (*dn[ho takov[ho, ale p@i pro')t*n) tohoto textu extern) spolupracovn)k Radek m% obohatil nov`mi informacemi. Sezn*men) s jazyky PROLOG a LISP m* p@)mo v osnov*ch na sv[ &kole. LISP pro Atari zkou&el jen zad*v*n)m jednotliv`ch funkc), jak je znal ze &koly a podle jeho vyj*d@en) to celkem chodilo. Cel` napsan` program nezkou&el a je ot*zka, jestli to kazetov* turboverze v+bec umo(uje.¢ Pokud jsem vynechal n%jak` existuj)c) jazyk pro n*& po')ta', 'i snad n%kdo z v*s programuje v n%jak[m exotick[m a nezn*m[m jazyce, ozv%te se.¢¢ Nyn) se kone'n% dost*v*me k vybran[mu jazyku "C". Tedy pro' pr*v% tato zvl*&tnost, kter* se mi je&t% na za'*tku roku jevila jako 'ir* magie ? A nav)c pravd%podobn% v n%m nebude re*ln[ napsat n%jak` skute'n% u(ite'n` program.¢ Jeden z m`ch d+vod+ je 'ist% osobn). Zvolil jsem si tento jazyk pro programov*n) na sv[m velk[m ATARI ST, proto(e na stroj*k si na n%m netrouf*m. Na ST je "C" roz&)@en` a j* zn*m program*tory na PC, kte@) v n%m d%laj) a jedn)m z nich je p@)mo zamn%stnanec firmy FLOPu. Od n%j jsem ji( za'al informace 'erpat. Na ST mi ale chyb) 'esk* p@)ru'ka, zat)m co na mal[ ATARI ji m*m, zvolil jsem tedy postup p@edchoz) p@)pravy v programov*n). Pozd%ji se budu u'it samotn[ ovl*d*n) programu na ST, kter[ s programov*n)m vlastn% nem* nic spole'n[ho.¢ Te⇦ je ji( jist% ka(d[mu jasn[, (e nem*m p@ipraven` (*dn` kvalitn) kurs, ale prost% budu p@edkl*dat svoje vlastn) zku&enosti s u'en)m se jazyku. Bude to t@eba trochu neuspo@*dan[, ale zato by uv*d%n[ jednoduch[ p@)klady m%l pochopit ka(d` z*jemce.¢ Ale zp%t k t%m d+vod+m. Jazyk by mohl b`t zaj)mav` pro studenty obor+, kde se j)m zab`vaj) povinn% a r*di by se doma prakticky pocvi'ili. Ned%l*m si ale iluze o po'tu takov`ch z*jemc+, proto(e v dne&n) dob% jsou obvykle i st@edo&kol*ci vybaveni po')ta'i PC. Zb`v* posledn) d+vod pro &irokou ve@ejnost a ten je "prost% si to zkusit". Tak jako v%t&ina majitel+ ATARI si zkou&) programovat v BASICU, ale m*lokdo vytvo@) skute'n% pou()van` rozs*hl` program, tak si m+(e ka(d` disket*@, 'i alespo majitel roz&)@en) jazyk "C" ochutnat. Je to spr*vn* divo'ina, proto(e nap@)klad samotn* kompilace je dvouf*zov*. Na tuto pr*ci by byl dobr` alespo mal` ramdisk 130 XE, proto(e je nutn[ vytvo@it zdrojov` text n%jak`m textov`m editorem, nahr*t prvn) kompila'n) program a vytvo@it meziprodukt, nahr*t druh` kompila'n) program zvan` linker a vytvo@it kone'n` spustiteln` program s vyu(it)m dal&)ch nutn`ch soubor+ pro linkov*n). Oproti PASCALu v%t&) d@ina, ale radost je pak tak[ ]m%rn% v%t&). ╱kdy( to funguje$¢¢ Pro ]'ely kursu zat)m budeme pou()vat DEEP BLUE "C", proto(e na n%j vy&el 'esk` manu*l. Vid%l jsem kdysi d*vno n%jak[ diskety s ]dajn% jinou verz) "C", ale nic mi to bez manu*lu ne@eklo. Upozoruji, (e toho "na&eho" C['ka koluje i vadn* verze, u n)( m* jeden z d+le(it`ch soubor+ men&) po'et sektor+, ne( m* b`t. Proto n*sleduje v`pis adres*@e funk'n) verze.¢¢✓ DOS SYS 037 DOS 2.5¢✓ DUP SYS 042¢✓ DBC OBJ 017 knihovna¢✓ CLINK COM 087 linker¢✓ CC COM 182 kompil*tor¢✓ PMG C 015¢✓ PMG CCC 011¢✓ GRAPHICSC 023¢✓ GRAPHICSCCC 010¢✓ AIO C 034¢✓ AIO CCC 020 funkce I/O¢✓ X C 009¢✓ BOUNCE CCC 013¢✓ BOUNCE COM 050¢✓ MEDITC ECF 001¢✓ BOUNCE C 012¢✓ X LNK 001¢✓ X CCC 009¢✓ X COM 048¢✓ PRINTF C 021¢✓ PRINTF CCC 018 funkce PRINTF¢✓ BOUNCE LNK 001¢✓ DOC 000 057¢✓ DOC 001 057¢✓ DOC 002 056¢✓ DOC 003 057¢✓ DOC 004 045¢✓ FONT SET 009¢✓ DOC COM 041¢✓ RAMDISK COM 009 b%(n` k DOSu 2.5¢018 FREE SECTORS¢¢ P@i zkou&k*ch s n%kolika DOSy jsem zjistil, (e kompil*tor funguje s BIBODOSem ale linker ne, s FLOP DOSEM nefunguje nic. Ov%@ena je pr*ce se standartn)m DOSem 2.5. Dal&) DOSy jsem nezkou&el, jako t@eba SPARTADOS, pod n)m( "C" fungovat m*. Pro n*s je d+le(it[, (e FLOP DOS je nepou(iteln`, proto bude nutn[ uv*d%n[ p@)klady si p@ekop)rovat na jinou disketu a pak s nimi pracovat. Z v`pisu origin*ln) diskety je vid%t, (e je na n) v)ce soubor+, toti( je pln*. D+le(it[ jsou vlastn) kompil*tory a knihovny. Tyto doporu'uji p@ekop)rovat na pracovn) disketu, proto(e se pou()vaj) ke zlinkov*n).¢ V textu na&eho kursu se bude hovo@it i o standartn)ch rysech c['ka s poukazy na odli&nosti Atari verze, proto(e mimo jin[ je z*m%rem kursu se nen*silnou formou trochu vzd%lat, a④ se nestyd)me p@ed majiteli PC a jin`ch 16 bit+. Uv*d%n[ p@)klady, i kdy( budou p@isp+sobeny na&) verzi, nebude ale tak[ mo(n[ bez ]pravy spou&t%t. ⇨apek m* pozm%n%n[ d+le(it[ standartn) ASCII znaky, tak(e jej nen) mo(n[ pou()t jako editor zdrojov`ch text+ program+. Funk'n) v`pisy program+ budou ve zvl*&tn)ch souborech s koncovkami .C ╱extendery$. P@ipravovat je budu pomoc) voln% &i@iteln[ho SPEEDSCRIPTu, proto(e jej zn*m. Klidn% m+(ete ale pou()vat jak`koliv editor pracuj)c) se standartn)mi kdy ASCII. Ke dne&n) ]vodn) '*sti je p@ilo(en i zkompilovan` soubor .CCC a zlinkovan` .COM - tyto si od p@)&t% budete vytv*@et sami.¢¢ Jazyk "C" je z*sadn% vytvo@en pro strukturovan[ programov*n). Pozd%ji vznikly verze pro objektov[ programov*n), kter`(to v`raz neum)m vysv%tlit. Nevad) - nebude to pro na&e malink[ "C" aktu*ln). Hol` jazyk m* jen n%kolik m*lo p@)kaz+ - podm)nku, t@i druhy cykl+, n%jak[ pomocn[ p@)kazy a zcela z*kladn) matematick[ operace. V&echno ostatn) je odd%len% v knihovn*ch funkc), kter[ se do v`sledn[ho programu zahrnou p@i zlinkov*n). Knihovny jsou standartn% dod*van[ a tak[ vytv*@en[ u(ivatelem jak se mu zl)b).¢¢ Vytvo@en` program, nebo sp)&e jeho zdrojov` text je tvo@en z*pisy funkc), kter[ samoz@ejm% m+(ou b`t vno@en[ do sebe. N*sleduje kr*tk` text programu, kter` pouze tiskne n%jak[ v%ci na obrazovku. V BASICu by se pro tento ]'el pou(il p@)kaz PRINT, kombinovan` pop@)pad% s POSITION.¢¢ #include<stdio.h>¢ main╱$¢ }¢ printf╱"Maly tisk na obrazovku./n"$;¢ }¢¢Text programu za')n* p@)kazy INCLUDE, kter[ uv*d%j) knihovny funkc) pou(it[ v programu. Zde je nutn[ za@adit knihovnu obsahuj)c) funkce pro vstup a v`stup z d+vodu pou(it) funkce PRINF. Soubor STDIO.H je textov` soubor, kter` dan`mi konvencemi deklaruje funkci a zp+sob jej)ho pou(it). Kompil*tor tak m+(e p@i p@ekladu kontrolovat spr*vnost pou(it) funkce v programu, nap@)klad druh a rozsah prom%nn`ch. V programu pro na&i verzi tento zp+sob nen) pou(it`. Vid%l jsem tak[ na PC v produktu BORLAND mo(nost nepou(it) INCLUDE, ale t)m vznikaj) pouze nev`hody zru&en)m mo(nosti okam(it[ kontroly.¢ D*le n*sleduje hlavn) funkce MAIN╱$. Je v ka(d[m programu povinn*, proto(e se jedn* o vlastn) program. Za n*zvem funkce jsou v kulat`ch z*vork*ch uvedeny parametry funkce. Proto(e hlavn) funkce parametry nepou()v*, jsou z*vorky pr*zdn[. Podle pravidel syntaxe mus) b`t v&ak uvedeny.¢ Vlastn) t%lo funkce je uzav@eno ve slo(en`ch z*vork*ch. Proto(e ⇨apek m* levou z*vorku zru&enou, pou(il jsem i na za'*tku pravou, ale b`t to tak nem*. V uveden[m p@)kladu se t%lo funce skl*d* jen z jednoho p@)kazov[ho @*dku, kter`m je vol*n) funkce PRINTF╱$. ¢ Tato funkce m* v kulat`ch z*vork*ch uveden` sv+j parametr. V nejjednodu&&)m p@)pad% je to @et%zec text+ uzav@en` v uvozovk*ch. Na jeho konci je uveden` @)d)c) znak pro od@*dkov*n), 'ili LF. Skl*d* se z obr*cen[ho lom)tka a mal[ho n. Op%t jsem narazil na probl[m s ⇨apkem, (e nem*m k dispozici obr*cen[ lom)tko. Pou(il jsem v p@)kladu lom)tko norm*ln), ale je to nouzov[ @e&en). Jinak spr*vn% by m%l je&t% n*sledovat @)d)c) kd pro n*vrat na za'*tek @*dku, kter` se zapisuje obr*cen`m lom)tkem a mal`m r. U'ebnice "Od BASICu k C['ku" jej v&ak nepou()v* a ve verzi pro ATARI nast*v* n*vrat na za'*tek @*dku automaticky p@i od@*dkov*n).¢ Pokud je pot@eba tisknout obr*cen[ lom)tko nebo uvozovky, provede se to zdvojen)m lom)tka 'i lom)tkem s uvozovkami. Funkce PRINTF umo(uje tisknout slo(it[ texty nebo ')sla nastaven)m masky pro tisk. V u'ebnici se hovo@) o form*tov*n) tisku.¢ Maska pro tisk je prvn) v`raz v kulat`ch z*vork*ch uzav@en` uvozovkami. Obsahuje b%(n[ textov[ znaky, ji( zn*m[ kdy pro od@*dkov*n) a nejd+le(it%j&) jsou povely pro vkl*d*n) ')seln`ch i textov`ch prom%nn`ch nebo v`raz+. Tyto @)d)c) povely se skl*daj) ze znaku procenta a dal&)ch bl)(e ur'uj)c)ch znak+. Mal[ p)smenko s ozna'uje textov` v`raz, d je des)tkov[ ')slo, x je ')slo hexadecim*ln). U ')sel m+(e b`t vyj*d@en i povolen` po'et m)st k tisku a znam[nkem minus zarovn*v*n) zleva. Proto(e mi op%t chyb) znam[nko procenta v ⇨apkovi, neuv*d)m v textu tyto p@)klady. Jsou uvedeny v p@)kladu zdrojov[ho textu programu p@ipraven[ho pro ATARI verzi s n*zvem PRINT.C¢ Je v n%m tak[ pou(ita funkce getchar╱$, hlavn% z d+vodu zastaven) tisku na obrazovku. Program sest*vaj)c) ze sam`ch funkc) printf╱$ by prob%hl tak rychle, (e by v`sledek ani nebyl pozorovateln`. Bohu(el funkci scanf╱$, popsanou v p@)ru'ce jako protiklad funkci printf╱$, jsem v knihovn*ch pro ATARI nena&el. Spokojil jsem se s jakousi m*lo vysv%tlenou getchar╱$, kter* m* ')st jeden znak z kl*vesnice. Pracuje ale i pro 'ten) ')seln[ prom%nn[, kdy dod* z@ejm% kd stisknut[ kl*vesy.¢ Tuto funkci je samoz@emn% mo(n[ vlo(it v&ude tam, kde se o'ek*v* textov` v`raz.¢ ¢printf╱".s.s/n","vloz znak",getchar╱$$;¢¢ Prvn) v`raz v uvozovk*ch je maska pro tisk. Znak procenta je nahra(en te'kou, obr*cen[ lom)tko oby'ejn`m. V masce je p@edeps*n tisk dvou textov`ch v`raz+ a p@)kaz pro p@echod na nov` @*dek. Dal&) parametry jsou odd%lov*ny '*rkami. Prvn) textov` v`raz je text uveden` v uvozovk*ch, druh` je funkce getchar╱$. Kd pro od@*dkov*n) m+(e b`t uveden i ve druh[m parametru - textu uzav@en[m uvozovkami, ale nem+(e nikdy st*t vn% uvozovek.¢ Stejn% bude fungovat i tento divok` z*pis:¢ printf╱".s",c=getchar╱$$¢Zde se nejprve p@i@ad) v`sledek funkce prom%nn[ c a jej) obsah se vytiskne na p@edepsan[ pozici. V`sledek vypad* ]pln% st%jn% jako pou(it)m p@edchoz)ho p@)kladu.¢ Jinak se tato funkce chov* dosti podivn%, pou()v* nap@)klad kl*vesov` buffer, kter` b%(n% DOS 2.5 nem*. Pova(uje tak[ RETURN za platn` znak, tak(e jsem v(dy zadal dva znaky - cht%n` a odes)lac). Proto doporu'uji p@i zkou&k*ch zkompilovan[ho programu zkusit si zad*vat samotn[ "returny" a tak p@ehledn%ji sledovat chov*n) programu. Doporu'uji tak[ dopsat na vhodn* m)sta kdy pro od@*dkov*n), a④ se zlep&) tvar tisku.¢ V p@ilo(en[m programu se tak[ ji( vyskytuj) prom%nn[. Sledujte n*sleduj)c) p@)klad:¢main╱$¢}¢ int i;¢ char c;¢ i = 10;¢ c=getchar╱$;¢ printf╱".s text a ')slo: .d/n",c,i$;¢}¢¢ Ve&ker[ prom%nn[ mus) b`t p@ed pou(it)m nadeklarov*ny. Srovnejte s dimenzac) @et%zc+ v BASICu. Deklarace se prov*d) na za'*tku t%la funkce. Prom%nn[ jsou t)m p@ipraveny pro pou(it) v dan[ funkci. Ve funkci vno@en[ m+(ou b`t deklarovan[ prom%nn[ stejn[ho n*zvu, ani( by se navz*jem ovlivovaly.¢ Deklarace celo')seln`ch prom%nn`ch se prov*d) p@)kazem int n*sledovan`m seznamem n*zv+, textov[ prom%nn[ se deklaruj) p@)kazem char.¢ P@)kladu je pou(ito napln%n) celo')seln[ prom%nn[ ')slem stejn`m zp+sobem, jak` zn*me v BASICu. ②et%zcov* prom%nn* takto naplnit nelze! Maska pro tisk obsahuje p@)kaz pro um)st%n) textov[ho v`razu, p@)m` text, p@)kaz pro tisk des)tkov[ho v`razu. U(it`mi parametry jsou textov* a celo')seln* prom%nn*. Na m)st% obou prom%nn`ch by mohl b`t text v uvozovk*ch a ')slo bez uvozovek.¢¢ ATARI verze pou()v* m)sto slo(en`ch z*vorek dvojce znak+ - string ╱dolar$ n*sledovan` kulat`mi z*vorkami. Na za'*tku levou, na konci pravou. Tato v%c je v p@)ru'ce naps*na chybn%, spr*vn` zp+sob jsem zjistil prohl)dku hotov`ch p@)klad+.¢ Moje nej'ast%j&) chyby byly vynech*n) st@edn)ku, uvozovek a kulat`ch z*vorek. P@i vynech*n) st@edn)ku ozna') kompil*tor velk` v`skyt chyb v n*sleduj)c)m @*dku, proto(e jej bude pova(ovat za pokra'ov*n) p@edchoz)ho.¢¢ Postup kompilace:¢¢- zdrojov` text programu skompilujeme pomoc) CC.COM. Po jeho spu&t%n) sta') napsat n*zev souboru a u( to jede.¢¢- pro zlinkov*n) je nuto p@ipravit na disketu zkompilovan` program, u()van[ knihovny a textov` souborek, kter` tvo@) seznam soubor+ pro kompilaci.¢ N*zev tohoto souboru je toto(n` s n*zvem kompilovan[ho programu a m* extender .LNK.¢ V na&em p@)pad% obsahuje tento text:¢print¢aio¢printf¢dbc.obj¢¢Prvn) je zkompilovan` soubor PRINT.CCC, dal&) dva jsou dodan[ knihovny t[( s extendery .CCC a posledn) je z*kladn) v`jonn* stroj*kov* knihovna. Zde je uveden` i extender, proto(e nen) z hlediska linkeru standartn) .CCC¢¢ Linkovac) program m* n*zev CLINK.COM a po jeho spu&t%n) je nutn[ nejd@)ve zadat stiskem L volbu linkov*n) a pak teprve n*zev souboru.¢¢ Jako p@)loha ke dne&n) '*sti kursu jazyka "C" je uveden i kompletn) hotov` program. Lze jej spustit i FLOP DOSem, ale komplikovan%ji. Po p@)kazu LOA se pouze na'te, spustit se mus) dal&)m p@)kazem RUN. U dosu 2.5 se spust) rovnou, takt[( i t@eba z menu opera'n)ho syst[mu Q-MEG.¢ Doporu'uji vytisknout si zdrojov` text programu na pap)r a pak sledovat, co vlastn% d%l*.¢
