home *** CD-ROM | disk | FTP | other *** search
/ Chip 2004 January / Chip_2004-01_cd1.bin / redakce / chip_txt / txt / 158-159.txt < prev    next >
Text File  |  2003-11-25  |  7KB  |  21 lines

  1. Udßlosti na finanΦnφch trzφch IT
  2. 2003 - rok, kter² ot°ßsl Linuxem
  3. Do konce letoÜnφho roku sice jeÜt∞ n∞jak² ten pßtek zb²vß, ale z hlediska strategick²ch p°esun∙ na sv∞tovΘm poΦφtaΦovΘm trhu je jasnΘ, ₧e tΘmatem Φφslo jedna byl v roce 2003 operaΦnφ systΘm Linux. 
  4.  
  5. Sled Üokujφcφch udßlostφ zahßjila v b°eznu spoleΦnost SCO Group, kterß razantn∞ smazala svΘ linuxovΘ d∞dictvφ a za₧alovala spoleΦnost IBM o jednu miliardu dolar∙ kv∙li ·dajnΘmu poÜkozenφ obchodnφ znßmky Unix. SpoleΦnost IBM zareagovala proti₧alobou a na soudnφ projednßnφ se stßle Φekß. Udßlosti z p°elomu °φjna a listopadu ale postavily tyto legßlnφ tahanice do jinΘho sv∞tla. ZpoΦßtku se zdßlo, ₧e podzim nebude pro linuxovΘ u₧ivatele moc hork². V polovin∞ °φjna spoleΦnost SCO oznßmila, ₧e (alespo≥ prozatφm) nebude po firmßch provozujφcφch servery Φi pracovnφ stanice na bßzi Linuxu po₧adovat licenΦnφ poplatky. SouΦasn∞ zmφrnila tlak na skomφrajφcφ firmu SGI, po nφ₧ od lΘta vymßhala licenΦnφ platby za operaΦnφ systΘm IRIX. O rozhodnutφ SCO inkasovat penφze za tzv. intelektußlnφ vlastnictvφ ale sv∞dΦφ mj. p°φjem 50milionovΘ investice ze strany firmy BayStar Capital, kterß vyd∞lßvß p°edevÜφm na patentech. TakΘ v prßvnφm prost°edφ se pohybuje pom∞rn∞ sebejist∞, a to i ve sporu s takov²m gigantem, jako je IBM. Dne 28. °φjna podala americkΘmu federßlnφmu soudu oficißlnφ reakci na proti₧alobu IBM, podle nφ₧ SCO poruÜuje licenΦnφ podmφnky GPL, a klidn∞ tvrdφ, ₧e licence GPL je °ßdn∞ zpochybnitelnß od samΘho poΦßtku a jako takovou ji nelze v obchodnφm vztahu vynucovat. V soudnφm podßnφ uvßdφ SCO formulace, kterΘ s oblibou pou₧φvali p°edstavitelΘ Microsoftu. Tzv. voln² software je tudφ₧ "v jßdru neamerick²" a "v rozporu s ·stavou Spojen²ch stßt∙".
  6.  
  7. Novell se vracφ do boje 
  8. T∞₧ko °φci, zda aktivity spoleΦnosti SCO m∞ly na linuxovou komunitu tak siln² vliv, ale zaΦßtkem listopadu doÜlo ke skuteΦnΘmu zem∞t°esenφ. 4. listopadu oznßmila spoleΦnost Novell, ₧e za 210 milion∙ USD v hotovosti kupuje n∞meckΘho linuxovΘho distributora SuSE. Transakce by m∞la b²t uzav°ena do konce ledna p°φÜtφho roku. V²znamn∞jÜφ je skuteΦnost, ₧e IBM hodlß do "novΘho Novellu" investovat dalÜφch 50 milion∙ USD, tak₧e strany IBM nejde jen o morßlnφ podporu. Z°ejm∞ p∙jde o odm∞nu za pokraΦovßnφ linuxovΘ podpory pro serverovΘ produkty eServer. Novell se tudφ₧ stßvß linuxovou firmou. Produkty Novellu jsou na linuxovΘ systΘmy portovßny u₧ delÜφ dobu, v poslednφ dob∞ chce vÜak Novell svΘ portfolio rozÜφ°it i na samotn² kernel a sφ¥ovΘ slu₧by operaΦnφho systΘmu - v srpnu spoleΦnost koupila mexickou firmu Ximian (zam∞°enou na linuxov² desktop) a tentokrßt Üla "p°φmo k jßdru". FinanΦnφ trhy zareagovaly p°φzniv∞ a akcie Novellu si za jedin² den polepÜily o 21 %. Nenφ divu. SouΦasn² roΦnφ obrat SuSE Φinφ jen n∞co okolo 40 milion∙ USD, ale firma vykazuje sluÜn² dynamick² r∙st p°es 30 procent roΦn∞, co₧ bude pro stagnujφcφ Novell vφtanou vzpruhou. SkeptiΦt∞jÜφ hlasy ale podot²kajφ, ₧e Novell se op∞t stßvß p°φm²m konkurentem Microsoftu. A nejen dneÜnφ Φty°icßtnφci si pamatujφ, jak Novell v souboji s Microsoftem dopadl poprvΘ (NetWare versus Windows) i podruhΘ (WordPerfect versus Office). Zatφm nenφ jasnΘ, jakou politiku zaujme Novell v∙Φi projektu UnitedLinux. Dß se Φekat, ₧e tento idealistick² pokus o vytvo°enφ jednotnΘ linuxovΘ distribuce nebude mφt dlouhΘho trvßnφ. SpoleΦnost Red Hat se od projektu UnitedLinux distancovala od zaΦßtku, distribuce Connectiva a TurboLinux nejsou p°φliÜ v²znamnΘ a SCO Group se dnes stavφ jednoznaΦn∞ protilinuxov∞. 
  9.  
  10. Drobnφ u₧ivatelΘ, pla(Φ)¥te 
  11. Nejv∞tÜφ Üok pro linuxov² sv∞t vÜak m∞l teprve p°ijφt. Tak°ka souΦasn∞ s pohlcenφm firmy SuSE Novellem rozeslala spoleΦnost Red Hat Φßsti sv²ch zßkaznφk∙ e-mail s informacφ o razantnφm ukonΦenφ podpory operaΦnφ verze Red Hat Linux. Verze 7 a 8 odchßzejφ do v∞Φn²ch loviÜ¥ k 31. prosinci 2003, verze 9 v dubnu 2004. Red Hat tvrdφ, ₧e dalÜφ v²voj "u₧ivatelskΘho" systΘmu Red Hat Linux se neplßnuje. Zßkaznφci si mohou vybrat mezi korporßtnφ verzφ Red Hat Enterprise nebo mezi distribucφ Fedora, kterß je primßrn∞ zam∞°ena na v²vojß°e. Rozhodnutφ spoleΦnosti Red Hat znamenß faktickou rezignaci na linuxovou distribuci pro koncovΘ u₧ivatele. V²konn² °editel Matthew Szulik dokonce linuxovou komunitu neskuteΦn∞ rozho°Φil, kdy₧ v rozhovoru s anglick²mi novinß°i doporuΦil domßcφm u₧ivatel∙m Linuxu, aby se vrßtili k Windows, nebo¥ Linux pr² nenφ pro tuto oblast trhu dostateΦn∞ vyzrßl². Jen mßlokdo asi uv∞°φ, ₧e Φasovß souvislost rozhodnutφ spoleΦnostφ Novell, SuSE a Red Hat, resp. SCO je nßhodnß. S velkou dßvkou pravd∞podobnosti m∙₧eme odhadnout, ₧e inicißtorem laviny je spoleΦnost SCO, p°iΦem₧ Novell se do vßlky zapojil a₧ letos.
  12.  
  13. DOP╪EDU, ALE OPATRN╠
  14. T°etφ kvartßl fiskßlnφho roku 2003 potvrdil vÜeobecnΘ trendy - technologickΘ firmy se dostßvajφ zpßtky nahoru, tedy alespo≥ ty, kterΘ pochopily nutnost ozdravnΘ k·ry. Microsoft roste o n∞co pomaleji, IBM je i nadßle stßlicφ a Asiati se vracejφ k ekonomickΘmu r∙stu. SpoleΦnost Macromedia vykßzala na rozdφl od lo≥ska Φist² zisk, a navφc dokßzala nav²Üit obrat. Vyhlφdky pro zßv∞r roku vÜak nebyly p°φliÜ optimistickΘ: odhad ekonomickΘho r∙stu byl snφ₧en z p∙vodnφch 20 procent na polovinu (podle analytik∙ se na tom podepisuje nep°φliÜ ·sp∞Ün² prodej novΘ generace produkt∙ °ady Studio MX 2004). Macromedia v souΦasnΘ situaci navφc investuje do nßkup∙ a za firmu eHelp hodlß zaplatit 35 milion∙ USD, Φßst z toho v hotovosti. V kombinaci s finanΦnφmi v²sledky se toto oznßmenφ podepsalo na 30procentnφm poklesu kurzu akciφ b∞hem jedinΘho dne. OpaΦn²m extrΘmem je z°ejm∞ spoleΦnost Sun. U₧ n∞kolik m∞sφc∙ se hovo°φ o tom, ₧e finanΦnφ situace firmy je snad nejhorÜφ v celΘ jejφ historii, na rozdφl od minul²ch kvartßl∙ se nepoda°ilo ani vyrovnat provoznφ bilanci a cash flow skonΦil v minusu. Vedenφ Sunu navφc p°ipouÜtφ, ₧e v nejbli₧Üφch m∞sφcφch nelze oΦekßvat v²raznou zm∞nu k lepÜφmu. P°esto si akcie spoleΦnosti v pr∙b∞hu °φjna pom∞rn∞ v²razn∞ polepÜily. DalÜφm zajφmav²m titulem v tomto p°ehledu je Seagate. Kurz spoleΦnosti poklesl v den oznßmenφ hospodß°sk²chv²sledk∙ o 20 procent, co₧ nenφ zcela pochopitelnΘ, zvlßÜt∞ kdy₧ si konkurenΦnφ firmy Maxtor a Western Digital nevedou o mnoho lΘpe. Svou roli z°ejm∞ tentokrßt sehrßla americkß Komise pro cennΘ papφry, kterß hodlß p°ezkoumat burzovnφ analytickΘ zprßvy t²kajφcφ se spoleΦnosti Seagate za obdobφ poslednφch padesßti m∞sφc∙. Z burzovnφch v²sledk∙ zb²vß Red Hat. Firma, kterß svΘ hospodß°skΘ v²sledky publikovala u₧ zaΦßtkem podzimu a o nφ₧ se hovo°ilo maximßln∞ v souvislosti s protilinuxov²m d₧ihßdem spoleΦnosti SCO. Co tedy mohlo stßt za tak razantnφm cenov²m vzestupem, kdy₧ jen v poslednφch p∞ti dnech m∞sφce °φjna vzrostl kurz akciφ spoleΦnosti Red Hat o vφce ne₧ p∞tinu? Vy u₧ z°ejm∞ znßte odpov∞∩ - poΦßtkem prvnφho listopadovΘho t²dne byl n∞meck² linuxov² distributor SuSE p°evzat firmou Novell, Φφm₧ spoleΦnosti Red Hat z°ejm∞ ubyl jeden z nejv²znamn∞jÜφch konkurent∙. A to sv∞dΦφ o tolikrßt zpochyb≥ovanΘ schopnosti finanΦnφch trh∙ p°edpovφdat udßlosti.
  15.  
  16.  
  17.  
  18.  
  19.  
  20.  
  21.