S odezn∞nφm obdobφ "zlatΘ horeΦky internetu" se m∙₧eme vrßtit k n∞kter²m vysoce populßrnφm pojm∙m tΘ doby. Jak je znßmo, zmφn∞nß Θra byla typickß sv²mi nerealistick²mi oΦekßvßnφmi. V∞tÜina z nich se samoz°ejm∞ nenaplnila. Existujφ ale zm∞ny, kterΘ jsou trvalΘ a z jejich₧ plnΘho v²znamu zaΦφnßme teprve t∞₧it. Prßv∞ v²voj pohledu na elektronickß tr₧iÜt∞ nßm m∙₧e dßt klφΦ k lepÜφmu pochopenφ doby, kterß v komerΦnφch aplikacφch internetu prßv∞ skonΦila, i obdobφ, kterΘ dnes nastßvß.
Existuje "elektronick² trh"?
M∞li bychom asi zaΦφt tφm, ₧e vlastnφ pojem elektronickΘho tr₧iÜt∞ nenφ zvolen nijak Ü¥astn∞. Jako by toti₧ implikoval, ₧e existuje trh "klasick²" a trh "elektronick²". Jako by si novΘ informaΦnφ a komunikaΦnφ technologie kladly ambice nahradit trh. To je ale hrubΘ nedorozum∞nφ. Nabφzφ se zde analogie s v²vojem elektronick²ch obchod∙, kterΘ se takΘ jednu dobu dßvaly do p°φmΘho protikladu k obchod∙m klasick²m, "kamenn²m", a o kter²ch se uva₧ovalo jako o jejich nßstupcφch. Oba tyto pohledy jsou typickΘ pro dobu p°ed dv∞ma a₧ t°emi lety, kterou dnes naz²vßme obdobφm internetovΘ "zlatΘ horeΦky". Dnes ji₧ p°evlßdajφ mnohem skromn∞jÜφ a realistiΦt∞jÜφ oΦekßvßnφ. Pokud jde o internetovΘ obchody, ty se chßpou jako vhodn² dopln∞k stßvajφcφ kamennΘ infrastruktury. Nedßvß smysl zahodit lΘta budovanou infrastrukturu klasick²ch obchod∙ a budovat vÜe znova od zaΦßtku, na zelenΘ louce. JeÜt∞ menÜφ smysl pak dßvß oΦekßvßnφ, ₧e dokß₧eme ze dne na den p°esv∞dΦit miliony zßkaznφk∙ pro zßsadnφ zm∞nu jejich obchodnφch zvyk∙, kterΘ si budovali desφtky let.
Stejn∞ realistick² pohled zavlßdl i v oblasti elektronick²ch tr₧iÜ¥. ElektronickΘ trhy majφ jen velmi mßlo spoleΦnΘho s trhem a jeho funkcemi. To, co se d∞je na trhu, nelze tak snadno p°evΘst do virtußlnφho sv∞ta internetu. Tak jako zßkaznφci elektronick²ch obchod∙ z∙stali i nadßle nßvÜt∞vnφky klasick²ch, "kamenn²ch" prodejen, takΘ podniky z∙stßvajφ ·Φastnφky klasickΘho trhu a z∙stßvajφ zßvislΘ na jeho regulaΦnφch mechanismech. Elektronickß "tr₧iÜt∞" se mohou maximßln∞ sna₧it o lepÜφ Φi horÜφ vylepÜenφ tohoto mechanismu, tak jako se elektronickΘ "obchody" sna₧φ vhodn²m vyu₧itφm informaΦnφch technologiφ doplnit obchody klasickΘ, tedy skuteΦnΘ.
Dva typy tr₧iÜ¥
Vysokß popularita pojmu elektronickΘ tr₧iÜt∞ byla urΦit∞ p°φnosem pro rozvoj technologiφ celΘ oblasti strukturovanΘ v²m∞ny dokument∙. P°ilßkala toti₧ pozornost a velkΘ investice v²robc∙ klasick²ch ERP systΘm∙, v²robc∙ °eÜenφ EDI i nov∞ vznikajφcφch startup∙. Na druhou stranu doÜlo k tomu, k Φemu zßkonit∞ dochßzφ u ka₧dΘho populßrnφho termφnu: nßlepkou "elektronickΘ tr₧iÜt∞" se zaΦalo oznaΦovat stßle vφce internetov²ch projekt∙, kterΘ m∞ly stßle mΘn∞ spoleΦnΘho. Pro ka₧dΘho internetovΘho podnikatele bylo lßkavΘ dßt svΘmu projektu populßrnφ jmΘno, nebo¥ to okam₧it∞ zvyÜovalo hodnotu projektu, jeho viditelnost na trhu, a tedy i mo₧nost zφskat investory. Nßzvem "internetovΘ tr₧iÜt∞" proto byly postupn∞ oznaΦovßny velmi r∙znorodΘ projekty.
Postupn∞ se ale mezi takto oznaΦovan²mi slu₧bami zaΦaly objevovat dva hlavnφ typy. V prvnφ skupin∞ m∙₧eme nalΘzt projekty °eÜφcφ problΘm vyhledßvßnφ obchodnφch partner∙; ty nßm pomßhajφ najφt zßkaznφky, kte°φ aktußln∞ pot°ebujφ zbo₧φ, je₧ prßv∞ vyrßbφme, a samoz°ejm∞ i dodavatele, kte°φ vyrßb∞jφ zbo₧φ, je₧ naopak pot°ebuje naÜe firma. Tato oblast navazuje na papφrovΘ katalogy, tradiΦnφ reklamu a inzerci v novinßch.
V druhΘ skupin∞ najdeme projekty optimalizujφcφ Φasto se opakujφcφ komunikaci existujφcφch obchodnφch partner∙. Tyto projekty se uplat≥ujφ v situaci, kdy mß odb∞ratel p°edjednanΘ vztahy se sv²mi dodavateli a pot°ebuje zajistit co nejjednoduÜÜφ a nejmΘn∞ chybovou komunikaci. Tato oblast p°φmo navazuje na systΘmy v²m∞ny elektronick²ch dat EDI.
Jak je ji₧ z tohoto struΦnΘho popisu vid∞t, tyto dv∞ oblasti jsou sv²m zam∞°enφm velmi odliÜnΘ. O tom, jak zßsadn∞ se tyto oblasti liÜφ, nßs mohou p°esv∞dΦit nßsledujφcφ analogie.
Tr₧iÜt∞ jako katalog
Oblast vyhledßvßnφ obchodnφch partner∙ pat°φ k zßkladnφm pot°ebßm komerΦnφch firem: v²robci pot°ebujφ nalΘzt svΘ zßkaznφky, odb∞ratelΘ pot°ebujφ najφt dodavatele jak produkt∙ nutn²ch pro dalÜφ v²robu (takzvanΘho p°φmΘho materißlu), tak i zbo₧φ a slu₧eb nezbytn²ch pro vlastnφ chod jejich firmy (kterΘmu se °φkß nep°φm² materißl). Vlastnφ trh p°itom nabφzφ pro proces navazovßnφ obchodnφch vztah∙ jen velmi nedokonalΘ nßstroje, jako je reklama, klasickΘ papφrovΘ katalogy, obchodnφ veletrhy. ElektronickΘ katalogy by tedy mohly b²t jejich kvalitnφ nßhradou, nebo¥ by na rozdφl od sv²ch p°edch∙dc∙ mohly vyu₧φt novΘ vlastnosti mΘdia, kterΘ p°edtφm nebylo k dispozici.
Zßkladnφ v²hodou internetu je zde p°edevÜφm jeho okam₧itost, a tedy aktußlnost poskytovan²ch ·daj∙. Na rozdφl od novin Φi papφrov²ch letßk∙ dokß₧e internet doruΦovat informace v reßlnΘm Φase. Dob°e veden² internetov² katalog by tedy mohl poskytovat v₧dy aktußln∞ platnß data. Druhou, nemΘn∞ d∙le₧itou v²hodou informaΦnφch technologiφ je jejich schopnost strukturovat informace podle r∙zn²ch hledisek. Zatφmco klasick² papφrov² katalog nabφzφ jen jednu mo₧nost °azenφ, v lepÜφm p°φpad∞ jeÜt∞ rozÜφ°enou o r∙znΘ rejst°φky, informaΦnφ systΘm m∙₧e b²t °azen z libovolnΘho pohledu a je nad nφm mo₧nΘ vytvß°et i individußlnφ dotazy. Firma tak m∙₧e mnohem snadn∞ji a cφlen∞ji ne₧ p°edtφm najφt svΘ dodavatele. V²hodnß je koneΦn∞ i masovß a zßrove≥ globßlnφ dostupnost internetu. Dφky nφ by mohly na internetu vznikat i vysoce specializovanΘ katalogy, kterΘ by i p°es svΘ v²razn∞ odbornΘ zam∞°enφ dokßzaly najφt cestu ke sv²m u₧ivatel∙m roztrouÜen²m po celΘm sv∞t∞.
Tr₧iÜt∞ jako fax
Oblast internetov²ch katalog∙ je velmi zajφmavß a v²znamnß a v budoucnu se stane zßkladem nov∞ vytvß°enΘ obsahovΘ vrstvy internetu, kterß bude sdφlena ostatnφmi internetov²mi aplikacemi. My se vÜak v dalÜφm textu budeme zab²vat p°edevÜφm druhou funkΦnostφ elektronick²ch tr₧iÜ¥ - optimalizacφ existujφcφch obchodnφch vztah∙. Prßv∞ tato oblast toti₧ nabφzφ vysokΘ objemy ·spor.
Tyto ·spory se realizujφ ve dvou oblastech. Prvnφ je optimalizace firemnφch proces∙: pro firmy, kterΘ by musely zpracovßvat tisφce papφrov²ch dokument∙, znamenß mo₧nost jejich automatickΘho elektronickΘho doruΦenφ a zpracovßnφ ·sporu ruΦnφ prßce, zrychlenφ celΘho procesu zpracovßnφ a snφ₧enφ mno₧stvφ chyb p°i jejich p°episovßnφ. Hlavnφch ·spor se ale dosahuje v druhΘ oblasti, kterß je tradiΦn∞ naz²vßna procurementem nebo tΘ₧ °φzenφm nßkupu. Sdru₧enφm nßkupnφch po₧adavk∙ jednotliv²ch odd∞lenφ velkΘ firmy je mo₧nΘ zφskat lepÜφ vyjednßvacφ pozici s dodavateli. P°edjednßnφm dlouhodob²ch dodavatelsk²ch vztah∙ je mo₧nΘ dohodnout v²znamnΘ slevy. Ve vÜech t∞chto p°φpadech se vlastn∞ jednß o nahrazenφ Φßsti trhu pevn∞ nastaven²m, centrßln∞ °φzen²m vztahem. Trh je sice osv∞dΦen²m a spolehliv²m regulaΦnφm mechanismem, tato jeho robustnost je vÜak vyvß₧ena vysokou mφrou neefektivity. Pokud nahradφme i jen malou Φßst trhu, nap°φklad vytvo°enφm dlouhodob²ch smluv s klφΦov²mi dodavateli, m∙₧eme zφskat v²znamnΘ ·spory.
Jßdro ·spor v e-businessu
Kupodivu prßv∞ tyto ·spory, tedy ·spory v klasickΘm procurementu, jsou jßdrem p°φnos∙ dosahovan²ch v e-businessu. Oblast °φzenφ nßkupu je samoz°ejm∞ mnohem starÜφ ne₧ internet. Optimalizace vztah∙ s dodavateli existovala ji₧ dßvno p°ed p°φchodem internetu a masov²m rozÜφ°enφm poΦφtaΦ∙. Jsou to ale prßv∞ informaΦnφ technologie a jejich transparentnost, kterΘ optimalizaci nßkupu v²razn∞ usnad≥ujφ a kterΘ ji umo₧≥ujφ zavΘst do mnohem v∞tÜφho poΦtu firem.
V²voj oblasti optimalizace obchodnφch vztah∙
AΦkoliv se to n∞kdy m∙₧e zdßt, technologick² v²voj neprobφhß skokov∞. Sebenov∞jÜφ a sebeatraktivn∞jÜφ nßzev v₧dy navazuje na existujφcφ °eÜenφ, kterß zde ji₧ byla desφtky let, a samoz°ejm∞ i na zkuÜenosti, kterΘ ji₧ tato °eÜenφ zφskala. Oblast optimalizace obchodnφch vztah∙ nenφ v²jimkou a m∙₧eme pochopiteln∞ najφt celou °adu jejφch p°edch∙dc∙.
Hlavnφm p°edch∙dcem je p°edevÜφm klasickß obchodnφ korespondence, a¥ u₧ je vedena prost°ednictvφm dopis∙, fax∙ Φi e-mailu. Do urΦitΘ mφry je mo₧nΘ za p°edch∙dce pova₧ovat i telefon; nicmΘn∞ obchodnφ dokumenty typu objednßvky Φi faktury se pro svoji zßvaznost v₧dy posφlaly p°edevÜφm pφsemnou formou. P°φm²m technologick²m p°edch∙dcem elektronick²ch tr₧iÜ¥ pak je elektronickß v²m∞na dat - EDI.
Z historie EDI
Vlastn∞ ji₧ velmi zßhy po vzniku poΦφtaΦ∙ a prvnφch datov²ch sφtφ °eÜili lidΘ problΘm, jak t∞chto poΦφtaΦ∙ vyu₧φt pro v²m∞nu strukturovan²ch dokument∙. Tehdy takΘ vznikly zßklady EDI - Electronic Data Interchange. Za dobu t°iceti let svΘ existence staΦil tento obor projφt vÜemi fßzemi technologickΘho adopΦnφho cyklu. Po dlouhou dobu v n∞m figurovala drahß a proprietßrnφ °eÜenφ, kterß si mohli dovolit jen ti nejv∞tÜφ zßkaznφci. Proto se p∙vodnφ EDI etablovalo jen v t∞ch oblastech, kde mohlo p°inΘst vysok² p°φnos. èlo zejmΘna o retail, kde musel typick² prodejnφ °et∞zec zpracovßvat tisφce papφrov²ch faktur denn∞, automobilov² pr∙mysl, ve kterΘm bylo zapot°ebφ ·zce koordinovat v²robu se subdodavateli a zajistit dodßvku "just in time", a samoz°ejm∞ finanΦnictvφ, kde se rovn∞₧ zpracovßvajφ tisφce doklad∙ a kde m∙₧e ka₧dß lidskß chyba zp∙sobit obrovskou Ükodu.
P°ipome≥me, ₧e vlastnφ v²voj vÜak probφhal velmi pomalu. EDI mß svΘ ko°eny v dob∞ studenΘ vßlky, kdy se zßpadnφ spojenci pokouÜeli zajistit leteckΘ zßsobovßnφ oble₧enΘho Zßpadnφho Berlφna. PoΦßtkem 70. let se zaΦaly seskupovat r∙znΘ pr∙myslovΘ skupiny (nap°φklad Trade Data Coordinating Committee - TDCC) a vytvß°et specifickΘ standardy elektronick²ch dokument∙, kterΘ reflektovaly obchodnφ praktiky sv²ch Φlensk²ch spoleΦnostφ. Trvalo pak lΘta, ne₧ zaΦala b²t poci¥ovßna pot°eba definice mezioborov²ch standard∙. Vlastn∞ a₧ v roce 1978 pov∞°il americk² Nßrodnφ standardizaΦnφ institut (ANSI) akreditovanou standardizaΦnφ komisi X12 ·kolem definovat komerΦnφ standardy na nßrodnφ ·rovni. Ani pak nebylo vyhrßno - bylo zapot°ebφ mnoho let, ne₧ byla prßce separßtnφch pr∙myslov²ch skupin seskupena do jedinΘho uznßvanΘho standardu. A teprve na poΦßtku devadesßt²ch let se ke standardu X12 p°ipojily n∞kterΘ v²znamnΘ ΦlenskΘ skupiny, jako je zdravotnictvφ a pojiÜ¥ovnictvφ.
P°φchod internetovΘ horeΦky
Pak p°iÜel konec devadesßt²ch let a s nφm i poΦßtky internetovΘ horeΦky. Sv∞t byl tehdy udiven rychl²m postupem technologie WWW a tφm, jak obrovsky roste poΦet u₧ivatel∙ internetu. Odtud byl ji₧ jen kr∙Φek k mlΦky p°ijatΘmu p°edpokladu, ₧e pokud dokß₧e takto dramaticky r∙st jedna technologie a velmi rychle zφskßvat desφtky milion∙ u₧ivatel∙ b∞hem °ßdov∞ pouh²ch m∞sφc∙, podobn∞ rychle je mo₧no °eÜit i jinΘ oblasti. Tohoto p°edpokladu nez∙stala uÜet°ena ani oblast v²m∞ny obchodnφch dokument∙.
Standardem, kter² m∞l b²t tΘto revoluce schopen, se stal XML. Prßv∞ ten m∞l rozÜφ°it v²hody elektronickΘ v²m∞ny strukturovan²ch dokument∙ i mezi st°ednφ a malΘ firmy a zopakovat tak ·sp∞ch technologie WWW, tentokrßt vÜak v lukrativnφ komerΦnφ oblasti.
XML vznikl v roce 1996, kdy svolalo World Wide Web Consortium skupinu "jazykov²ch" odbornφk∙ s cφlem pokusit se vypo°ßdat s omezenφmi jazyka HTML. Nßvrh jazyka XML byl dokonΦen v roce 1998 jako zjednoduÜenß verze jazyka SGML - Standard Generalized Markup Language. Na bßzi tohoto standardu zaΦala vznikat °ada proprietßrnφch °eÜenφ. V podstat∞ ka₧dß firma, kterß si d∞lala ambice na aktivnφ ·Φast v atraktivnφ oblasti elektronickΘ v²m∞ny dokument∙ prost°ednictvφm internetu, vytvo°ila sv∙j vlastnφ standard. Ten jφ m∞l pomoci prosadit prßv∞ jejφ produkty jako p°evlßdajφcφ °eÜenφ pro celΘ odv∞tvφ. V dobßch vrcholφcφ internetovΘ horeΦky tak existovalo na 500 r∙zn²ch standard∙ postaven²ch na platform∞ XML. Tφm vÜak doÜlo k vysokΘ diverzifikaci a problΘm∙m s komunikacφ produkt∙ r∙zn²ch v²robc∙. Paradoxn∞ se tφm dostßvala zp∞t do v²hody °eÜenφ na bßzi EDI, kterß ji₧ podobn²m v²vojem proÜla a u kter²ch ji₧ doÜlo k ₧ßdoucφ konsolidaci. Ta navφc mohla t∞₧it z dlouhΘho obdobφ budovßnφ trhu a z toho, ₧e konzervativnφ zßkaznφci ji₧ tuto technologii znali a vytvo°ili si k nφ d∙v∞ru.
Splynutφ tr₧iÜ¥ a EDI
V²robci EDI se internetu nezalekli a takΘ oni zaΦali svß °eÜenφ p°izp∙sobovat nov²m mo₧nostem technologie. S p°φchodem masovΘho rozÜφ°enφ internetu nebylo ji₧ zapot°ebφ budovat sφt∞ VAN (Value Added Networks) zalo₧enΘ na pronajat²ch linkßch a vytßΦenΘm p°ipojenφ a bylo mo₧nΘ vyu₧φt levn∞jÜφ infrastrukturu internetu. Populßrnφ se stala rovn∞₧ mo₧nost dßlkovΘho p°φstupu k EDI systΘm∙m prost°ednictvφm webovΘho rozhranφ, kterß Φasem vy·stila v nabφdku hostovan²ch °eÜenφ ASP. Postupn∞ se tak rozÜi°oval poΦet zßkaznφk∙ a s tφm, jak se technologie EDI zlev≥ovala, mohla zasßhnout i menÜφ firmy.
Vzßjemnß konvergence se ovÜem odehrßvala i na druhΘ stran∞. S nßr∙stem poΦtu standard∙ na bßzi XML a problΘm∙ se vzßjemnou kompatibilitou se objevila nutnost vytvß°et °eÜenφ pro vzßjemn² p°eklad; v rßmci t∞chto °eÜenφ bylo mo₧nΘ p°eklßdat nejen r∙znΘ XML standardy, ale tΘ₧ r∙znΘ standardy dokument∙ EDI. NovΘ verze elektronick²ch tr₧iÜ¥ p°ednφch sv∞tov²ch v²robc∙, jako je nap°. SAP nebo Commerce One, dnes ji₧ majφ integrovanou funkcionalitu EDI. Podobn∞ se doplnila i tradiΦnφ EDI °eÜenφ (nap°φklad °eÜenφ GE Global eXchange Services) o mo₧nost komunikace ve standardech rodiny XML a navφc se i do nich postupn∞ p°idßvala dalÜφ funkcionalita elektronick²ch tr₧iÜ¥. Po poΦßteΦnφ vln∞ nadÜenφ nad novou technologiφ, kterß b∞hem m∞sφc∙ vy°eÜφ to, co se v EDI °eÜilo desφtky let, tedy zaΦaly ob∞ technologie logicky spl²vat. Z technologickΘho hlediska je ji₧ v nejnov∞jÜφch verzφch produkt∙ splynutφ dokonΦeno.
