Pavel Roubal, Grada Publishing 2001, 136 stran, 89 KΦ, v ΦeÜtin∞, ISBN 80-247-0101-4
Kdy₧ jsem knihu obdr₧el, byl jsem zv∞dav², jestli se nßhodou p°ece jen nedozvφm n∞co novΘho. Bohu₧el nikoliv. Kniha je rozd∞lena do 12 kapitol vΦetn∞ struΦnΘho ·vodu a na konci je skromn² rejst°φk. Za ·vodem jsou vysv∞tlovßny zßkladnφ pojmy: software, hardware, procesor atd. Autor p°i vysv∞tlovßnφ pojmu pam∞¥ opomn∞l, ₧e existujφ pam∞ti ROM, ve kter²ch jsou uchovßna data i po vypnutφ. Pon∞kud zavßd∞jφcφ je informace, ₧e pomocφ jednoho bitu zak≤dujeme dv∞ pφsmena, sprßvn∞ by m∞lo b²t, °ekn∞me, dva stavy. Jinak se dokonce zmi≥uje o Linuxu. Dßle vysv∞tluje funkci poΦφtaΦe a zßklady Windows. Nepochopiteln² pro m∞ byl nßzev podkapitoly "Princip prßce plyne ze souΦßstek poΦφtaΦe". Zde by m∞la b²t zmφnka, ₧e existujφ autorskß prßva, komerΦnφ programy a freeware a komerΦnφ programy nem∙₧eme Üφ°it. Autor objas≥uje, jak poΦφtaΦ zapnout Φi jak ukonΦit prßci se systΘmem, zßkladnφ pojmy, jako je plocha, ikona, okno, prßci s klßvesnicφ a myÜφ, prßci s dialogov²mi okny a se soubory. V kapitole o internetu je zmφnka o Exploreru, informace o vyhledßvaΦφch (mφsto sprßvnΘho yahoo je zde zahoo). Ve zmφnce o e-mailu je pou₧it pojem klient, ani₧ by byl vysv∞tlen. V dalÜφch Φßstech je struΦn² popis databßzφ a prßce s texty (MS Word). Sv∞te, div se, je zde zmφnka i o SQL dotazu. V osmΘ kapitole (Tabulky a grafy) a v devßtΘ kapitole (Grafika) je nßznak prßce s MS Excelem, a dokonce poznßmka o DTP, o tvorb∞ WWW strßnek a o CAD. Kapitola Dφly poΦφtaΦe mi p°ipadß trochu duplicitnφ se t°etφ kapitolou. Poslednφ kapitola se zmi≥uje o dalÜφch periferiφch (tiskßrnßch, skenerech, digitßlnφch fotoaparßtech).
Autor p°ijateln²m zp∙sobem vysv∞tluje zßkladnφ pojmy a upozor≥uje na nutnost prßce s dalÜφmi knihami. V porovnßnφ s knihou Prvnφ kroky s poΦφtaΦem (Computer Press) mi vÜak tato publikace p°ipadß "slabÜφ" a mΘn∞ obsa₧nß. Jinak jsou si ob∞ knihy svou strukturou dost podobnΘ (autor pracoval na obou). Myslφm, ₧e kniha plnφ spφÜe funkci formativnφ a informativnφ ne₧ instrumentßlnφ. Pova₧oval bych za vhodnΘ, kdyby auto°i naÜich knih vysv∞tlovali i prßci s nemicrosoftsk²mi produkty, nap°. s Φesk²mi (602Text).
Karel VaÜφΦek
Internet a ººº
Vladimφr Smejkal, 2. aktualizovanΘ a rozÜφ°enΘ vydßnφ, Grada Publishing, Praha 2001, 284 stran, 199 KΦ, v ΦeÜtin∞, ISBN 80-247-0058-1
Nabφdka knih v∞nujφcφch se r∙zn²m aspekt∙m internetu je bohatß, autor∙ tvß°φcφch se, ₧e tΘto oblasti rozumφ, je mo₧nß a₧ p°φliÜ mnoho. Jen jeden Φlov∞k vÜak mohl napsat knihu o prßvu a internetu - sprßvn∞, Vladimφr Smejkal. Nakladatelstvφ Grada Publishing vydalo nedßvno 2., aktualizovanΘ a rozÜφ°enΘ vydßnφ publikace Internet a ººº, p°iΦem₧ dopln∞ny byly zejmΘna Φßsti reagujφcφ na nov∞ platnΘ prßvnφ normy, nap°. zßkon o elektronickΘm podpisu.
Kniha se v∞nuje internetu z hlediska ΦeskΘho prßva, zejmΘna v souΦasnΘ dob∞ platn²ch prßvnφch norem a jejich aplikaci na prost°edφ internetu. Autor se ale nevyh²bß ani prezentaci sv²ch vlastnφch nßzor∙, jak by prßvnφ ·prava internetu m∞la vypadat, a to jak v p°φpad∞, ₧e je ta souΦasnß Üpatnß, tak v p°φpad∞, ₧e neexistuje v∙bec. Vlastnφ nßzory a doporuΦenφ autora jsou samoz°ejm∞ "na prvnφ p°eΦtenφ" striktn∞ odd∞leny od interpretace souΦasnΘho prßvnφho stavu (i kdy₧ na druhΘ stran∞ prßvo je v₧dy mo₧nΘ interpretovat n∞kolika zp∙soby a mnohdy co prßvnφk, to prßvnφ nßzor).
Co se tedy v knize Internet a ººº dozvφte? V prvnφ kapitole se doΦtete, co je internet po strßnce prßvnφ, a to logicky nejen z hlediska ΦeskΘho prßva, ale takΘ mezinßrodnφho. Druhß kapitola znaΦn∞ podrobn∞ rozebφrß autorsk² zßkon, v ╚eskΘ republice asi nejporuÜovan∞jÜφ normu (bohu₧el nejen na internetu). Pokud vßm dosud nebylo jasnΘ, jak je to s domΘnami, budete urΦit∞ chyt°ejÜφ po prostudovßnφ Φßsti t°etφ. Ochrana osobnφch dat obΦan∙ je nßplnφ kapitoly ΦtvrtΘ.
DalÜφ Φßsti se ji₧ nev∞nujφ aplikaci obecn∞ platn²ch prßvnφch norem na prost°edφ internetu, °eÜφ fenomΘny s internetem souvisejφcφ - poΦφtaΦovou a internetovou kriminalitu, odposlechy komunikace na internetu Φi elektronickΘ obchodovßnφ (vΦetn∞ ji₧ zmφn∞nΘho zßkona o elektronickΘm podpisu).
Souhlasφm s autorem, ₧e knihu mohou vyu₧φvat jak neprßvnφci (b∞₧nφ u₧ivatelΘ internetu i profesionßlovΘ v oboru, nap°. poskytovatelΘ p°ipojenφ), tak prßvnφci, jejich₧ znalosti jsou v tomto oboru v∞tÜinou mizivΘ. Jak jsem ji₧ uvedl, ka₧d² prßvnφ nßzor v∞tÜinou vyvolß n∞kolik protinßzor∙, a proto brßt veÜkerΘ ·vahy autora jako zßvaznΘ jist∞ nenφ mo₧nΘ, k zßvaznΘ interpretaci prßvnφch norem jsou u nßs p°φsluÜnΘ pouze soudy. V ka₧dΘm p°φpad∞ se ale jednß o velice zajφmavou a u₧iteΦnou knihu, kterou mohu jen doporuΦit k p°eΦtenφ a za°azenφ do knihovniΦky.
Michal P°ßdka, autor@chip.cz
Java: Servlety a strßnky JSP
Marty Hall, Neocortex, Praha 2001, 586 stran, doporuΦenß cena 597 KΦ, v ΦeÜtin∞, ISBN 80-86330-06-0
Jde o Φesk² p°eklad znßmΘ knihy M. Halla Core Servlets and Java Server Pages, kterou vydalo v roce 2000 nakladatelstvφ Prentice Hall a o nφ₧ jste si mohli p°eΦφst v Chipu 10/2001. Jak jist∞ vφte, p°edstavujφ servlety a strßnky JSP jednu z perspektivnφch technologiφ v prost°edφ WWW. Jejich zßkladnφ princip popisuje °ada manußl∙, ale o problΘmech, na kterΘ lze p°itom narazit, se v nich nedoΦteme.
Kniha M. Halla nabφzφ opravdu vyΦerpßvajφcφ p°ehled t∞chto technologiφ. V jejφ prvnφ Φßsti se dozvφme, co to je servlet, jak funguje, jak reaguje na r∙znΘ typy po₧adavk∙, jak ho ladit atd. Poznßme i nejb∞₧n∞jÜφ webovΘ servery, jako je nap°. Tomcat, Java Web Server, JSWDK, nauΦφme se konfigurovat je a instalovat na nich servlety. Ve druhΘ Φßsti se nauΦφme vytvß°et a ladit strßnky JSP. V tΘto Φßsti autor hovo°φ i o spoluprßci mezi JSP a servlety. Najdeme tu takΘ kapitolu o vytvß°enφ u₧ivatelsk²ch znaΦek (tag∙) JSP a jejich knihoven. T°etφ Φßst obsahuje p°ehled podp∙rn²ch technologiφ, bez nich₧ se p°i vytvß°enφ JSP a servlet∙ neobejdeme. Zφskßme tu p°ehled o vytvß°enφ formulß°∙ HTML, nauΦφme se pou₧φvat aplety jako u₧ivatelskΘ rozhranφ servlet∙ a zφskßme zßkladnφ informace o prost°edcφch pro p°ipojenφ k databßzφm (JDBC). Dodatek obsahuje struΦn² p°ehled technologie servlet∙, JSP, JDBC a HTML formulß°∙.
Nezbytn²m p°edpokladem pro Φtenφ tΘto knihy je znalost programovßnφ b∞₧n²ch aplikacφ a aplet∙ v Jav∞ a znalost zßklad∙ HTML. Autor nep°edpoklßdß ₧ßdnΘ p°edb∞₧nΘ znalosti protokolu HTTP nebo sφ¥ovΘho programovßnφ.
V²klad doprovßzejφ p°φklady, jejich₧ zdrojov² k≤d lze najφt na internetu. Autor sice zaΦφnß u velice jednoduch²ch p°φklad∙ ("Hello, world"), ale velice brzy se dostane k p°φklad∙m, kterΘ lze pova₧ovat za skuteΦnΘ aplikace a kterΘ lze po jednoduch²ch ·pravßch opravdu pou₧φt. Kniha obsahuje ·plnΘ, nijak nekrßcenΘ zdrojovΘ texty, tak₧e se v nich lze snadno orientovat. Pokud autor ukazuje n∞kolik variant tΘho₧ p°φkladu, zv²raz≥uje rozdφly ve zdrojovΘm textu. V²klad je zalo₧en na Jav∞ 1.1, tak₧e vÜechny p°φklady by m∞ly b²t snadno p°enositelnΘ na prakticky vÜechny webovΘ servery. Kniha je p°elo₧ena pom∞rn∞ kvalitn∞.
Je to velice u₧iteΦnß a dob°e napsanß kniha, kterou ocenφ vÜichni, kdo se chystajφ psßt JSP nebo servlety, a je dob°e, ₧e se objevila na naÜem trhu.
Miroslav Virius
VBScript - pr∙vodce v²vojß°e
kolektiv autor∙, Unis Publishing, Brno 2000, 780 stran, 690 KΦ, v ΦeÜtin∞, ISBN 80-86097-53-6
Skriptovacφ jazyky jsou stßle populßrn∞jÜφ a stßle mocn∞jÜφ, nap°. VBScript umo₧≥uje nejen vyu₧φvat databßze, ale i pom∞rn∞ snadno napsat nap°. komponentu COM. O tom vÜem a o mnoha dalÜφch v∞cech se doΦtete v novΘ knize nakladatelstvφ Unis.
Tato kniha je rozd∞lena do t°φ Φßstφ. V prvnφ se seznßmφme se samotn²m jazykem, tj. s jeho klφΦov²mi slovy, s tφm, jak se vytvß°ejφ podprogramy, t°φdy atd. Najdeme tu i velice struΦn² ·vod do programovßnφ, tedy do anal²zy zadßnφ a nßvrhu programu. V tΘto Φßsti najdeme i informace o skriptov²ch komponentßch. Druhß Φßst tΘto knihy se zab²vß hostiteli, kte°φ VBScript podporujφ, jako je WSH a ASP. Zde se mj. nauΦφme vytvß°et aplikace HTML, psßt scriptlety, seznßmφme se s objektov²m modelem dokumentu atd. T°etφ Φßst tvo°φ dodatky, v nich₧ najdeme souhrn rozdφl∙ mezi Visual Basicem a VBScriptem, objektov² model prohlφ₧eΦe IE, nauΦφme se pracovat s databßzemi pomocφ objekt∙ ADO a mnohΘ jinΘ. V²klad doprovßzφ °ada p°φklad∙.
MΘ v²hrady se t²kajφ n∞kolika v∞cφ:
- Lze n∞kde zφskat zdrojovΘ texty p°φklad∙? V knize ani na internetu se mi o tom nepoda°ilo nic zjistit.
- P°eklad je pom∞rn∞ dobr², a₧ na n∞kolik drobnostφ. Mßm na mysli nap°. nemφstnß velkß pφsmena v p°φdavn²ch jmΘnech, jako je "Internetov²". Lah∙dkou jsou i mφsta, kde se hovo°φ o "aplikacφch Web", "skriptovßnφ Web" atd. - prost∞ Web je v t∞chto souvislostech pou₧φvßn pon∞kud nelogicky jako nesklonnΘ p°φdavnΘ jmΘno. TakΘ americkΘ uvozovky nemajφ v ΦeskΘm textu co pohledßvat.
To jsou ale drobnosti, kterΘ nezt∞₧ujφ pochopenφ. Je to dob°e napsanß a velice obsßhlß kniha, kterou ocenφ jak zaΦßteΦnφci, tak i pokroΦilφ.
