home *** CD-ROM | disk | FTP | other *** search
/ Chip 2001 March / Chip_2001-03_cd1.bin / obsahy / Chip_txt / TXT / 50-53.TXT < prev    next >
Text File  |  2001-02-02  |  13KB  |  60 lines

  1. DDR napoprvΘ
  2. Porovnßnφ pam∞tφ SDRAM a DDR-SDRAM
  3. Zatφmco procesory utφkajφ v²konov∞ dop°edu, grafickΘ akcelerßtory skßΦou po cel²ch mφlφch. Plotny pevn²ch disk∙ pojmou stßle vφce dat a otßΦejφ se Φφm dßl rychleji. V pam∞tech se vÜak nic moc podstatnΘho ned∞lo. A₧ te∩. Moduly DDR-SDRAM jsou na sv∞t∞ a s nimi i ΦipovΘ sady, kterΘ je podporujφ. CHIP proto vyu₧il hned prvnφ p°φle₧itosti k seznßmenφ se s DDR pam∞¥mi tvß°φ v tvß°.
  4.  
  5. DlouhΘ Φekßnφ
  6. Pam∞¥ovΘ moduly SDRAM se v cenφcφch distributor∙ vyskytujφ ji₧ n∞kolik let. Za tu dobu prod∞laly procesory velk² v²konnostnφ vzestup. JeÜt∞ v∞tÜφ posun vp°ed zaznamenaly grafickΘ Φipy. Je tedy jasnΘ, ₧e ji₧ d°φve jedno ze slab²ch mφst poΦφtaΦe û operaΦnφ pam∞¥ û se stßvß mφstem stßle slabÜφm. JedinΘ, v Φem doÜlo k posunu, bylo zv²Üenφ pracovnφ frekvence pam∞tφ ze 66 MHz na 100 MHz a poslΘze na 133 MHz. Znamenß to sice zv²Üenφ p°enosovΘ rychlosti na dvojnßsobek, ale na 100 MHz pracovaly procesory Intel Pentium II na 350 MHz a 133MHz moduly dokßzaly vyu₧φt ji₧ Pentia III na 533 MHz. V dob∞, kdy lze b∞₧n∞ zakoupit procesory s frekvencφ p°es 1 GHz, nenφ 133MHz pam∞¥ SDRAM optimßlnφm °eÜenφm.
  7.  
  8. RDRAM
  9. O pam∞tech zalo₧en²ch na technologii Rambus bylo ji₧ napsßno i na strßnkßch naÜeho Φasopisu, tak₧e jen struΦn∞. Hledajφc nov² typ pam∞tφ, uzav°el Intel smlouvu se spoleΦnostφ Rambus Technology o v²voji a prosazenφ pam∞tφ RDRAM. Intel oΦekßval, ₧e se mu dφky jeho postavenφ na trhu poda°φ tyto pam∞ti protlaΦit. Jenom₧e neÜlo vÜechno tak hladce.
  10. Intel vyprodukoval dv∞ ΦipovΘ sady, kterΘ RDRAM pam∞ti podporovaly û 840 pro procesory Xeon a 820 pro Pentia III. Kdy₧ se objevily prvnφ zßkladnφ desky a prvnφ pam∞¥ovΘ moduly, p°iÜlo nep°φjemnΘ rozΦarovßnφ: p°esto₧e p°enosovß rychlost pam∞tφ je vysokß, reßln² v²kon systΘmu je v d∙sledku vysokΘ latence jen o velmi mßlo vyÜÜφ (pokud je v∙bec v testovanΘ aplikaci vyÜÜφ), ne₧li je v²kon porovnatelnΘho systΘmu s pam∞¥mi SDRAM.
  11. Druh²m zßdrhelem pro Intel byla zdr₧enlivost v²robc∙ pam∞tφ, kte°φ se dlouho bßli jφt do hromadnΘ v²roby modul∙ RDRAM. To bylo spolu s vyÜÜφ technologickou nßroΦnostφ v²roby p°φΦinou velmi vysokΘ ceny RDRAM pam∞tφ, n∞kolikanßsobnΘ ve srovnßnφ s SDRAM moduly. Ta Φasem sice o n∞co klesla, nicmΘn∞ z∙stala stßle dost vysoko pro to, aby se RDRAM pam∞ti zaΦaly vφce rozÜi°ovat.
  12. S p°φchodem procesoru Pentium 4 uvedl Intel i novou Φipovou sadu s oznaΦenφm 850 urΦenou v²hradn∞ pro nov² procesor. Tato sada podporuje pouze pam∞ti RDRAM. Zde ji₧ majφ RDRAM sv∙j smysl, nebo¥ p°enos sb∞rnice procesoru Pentium IV dosahuje a₧ 3,2 GB/s, a to je t°ikrßt vφce ne₧ rychlost sb∞rnice 133MHz pam∞tφ SDRAM.
  13. AΦkoliv dnes naleznete RDRAM pam∞ti jen ve v²konn²ch pracovnφch stanicφch, Intel podle vÜeho p∙vodn∞ p°edpoklßdal jejich rozÜφ°enφ i do segmentu levn∞jÜφch PC. V²Üe popsanΘ problΘmy mu v tom zabrßnily.
  14.  
  15. VC SDRAM
  16. Virtual Channel SDRAM je vylepÜenφ stßvajφcφch SDRAM pam∞tφ firmou NEC. Efektivn∞jÜφm zp∙sobem vyhledßvßnφ a p°enosu dat je docφleno zv²Üenφ reßlnΘ p°enosovΘ rychlosti. Pam∞ti VC SDRAM podporujφ nov∞jÜφ ΦipovΘ sady VIA. P°es podobnΘ v²robnφ nßklady jako u modul∙ SDRAM se pam∞ti VC SDRAM vÜak zatφm p°φliÜ neujaly (na trhu v podstat∞ nejsou) takΘ proto, ₧e p°inßÜejφ jen malΘ zv²Üenφ v²konu systΘmu. S touto technologiφ se vÜak v²hledov∞ poΦφtß i u pam∞tφ DDR.
  17.  
  18. ╚ipsetovß vßlka "p°ed"
  19. Do nezßvid∞nφhodnΘ pozice se Intel dostal sßm. SpolΘhajφc na Rumbus a na Φipset 820, vlastn∞ nem∞l sv²m zßkaznφk∙m z oblasti levn²ch PC co nabφdnout. Jedin² obchodn∞ ·sp∞Ün² Φipset pro tento segment trhu tak byl 810 s integrovan²m grafick²m akcelerßtorem. Ten byl ovÜem urΦen jen pro ty nejlevn∞jÜφ PC. Nelze se tedy divit, ₧e ji₧ p°es rok ukusuje VIA Intelu stßle vφce a vφce z obchodnφho kolßΦe. DneÜnφ stav je takov², ₧e VIA mß vφce ne₧ polovinu trhu s Φipov²mi sadami.
  20. Intel se sna₧il narychlo zachrßnit aspo≥ n∞co, a tak vylepÜil Φipset 810 a uvedl typ 815 (pracuje takΘ s SDRAM). Ten se od 810 liÜφ p°edevÜφm lepÜφ grafickou kartou a tφm, ₧e integrovan² akcelerßtor lze odpojit. Dφky tomu je na zßkladnφch deskßch i slot AGP, v n∞m₧ lze provozovat libovolnou AGP kartu. ╚ipset Intel 815 je velmi dobr², ovÜem zßkladnφ desky s nφm jsou o poznßnφ dra₧Üφ ne₧ desky s Φipsety od VIA.
  21. Pozd∞ji Intel jeÜt∞ vylepÜil oba Φipsety 810 a 815 na 810E a 815E. Tyto inovace ovÜem spoΦφvaly jen v "p°idßnφ" ATA/100. Poslednφ novinkou je Φipset 815EP, jen₧ na rozdφl od 815E neobsahuje grafick² akcelerßtor.
  22.  
  23. Na forhontu AMD
  24. Relativn∞ s poklidem sledoval Intel snahu AMD protlaΦit procesory Athlon na trh. Kdy₧ na zaΦßtku lΘta AMD uvedlo procesor Duron, kter² v²konem i cenou doslova vßlcuje procesor Celeron, a nßsledn∞ i novou verzi procesoru Athlon s cache on-die, zaΦalo b²t jasnΘ, ₧e nejen na poli Φipov²ch sad, ale i v procesorovΘm ringu zaΦne pomalu Intel ztrßcet dominantnφ postavenφ.
  25. P°φchodem nov²ch procesor∙ AMD navφc op∞t vzrostl vliv spoleΦnosti VIA, nebo¥ se dostala do pozice tΘm∞° v²hradnφho dodavatele Φipset∙ pro AMD.
  26. V tu chvφli bylo jasnΘ, ₧e si hlavnφ Φipsetovφ a pam∞¥ovφ producenti definitivn∞ vybrali jin² sm∞r, ne₧ jak² naplßnoval Intel s Rambusem. Po prßzdninßch se ji₧ hodn∞ mluvilo o brzkΘm nßstupu pam∞tφ DDR. Prvnφm slibovan²m termφnem bylo p°edvßnoΦnφ obdobφ. Na Invexu se u₧ mluvilo o mφrnΘm zpo₧d∞nφ tak, ₧e prvnφ vzorky by m∞ly m²t k dispozici na zaΦßtku roku a v ·noru by m∞ly pracovat tovßrny i distribuΦnφ kanßly naplno tak, aby dokßzaly dostateΦn∞ zßsobovat trh.
  27. Nesmφrn∞ d∙le₧itß pro zdßrnΘ prosazenφ DDR modul∙ je jejich cena. ZpoΦßtku budou jist∞ ceny vyÜÜφ, ovÜem u₧ v polovin∞ tohoto roku by m∞lo dojφt k p°iblφ₧enφ cen s SDRAM. Sliby zn∞jφ, ₧e DDR pam∞ti budou p°ibli₧n∞ jen o 10 % dra₧Üφ ne₧ pam∞ti SDRAM. Nenφ vlastn∞ ani d∙vod pro velk² rozdφl v cen∞, proto₧e v²robnφ nßklady jsou tΘm∞° stejnΘ (na rozdφl od modul∙ RIMM pam∞tφ RDRAM). T∞₧ko te∩ odhadovat, jak se ceny vyvinou, ale pravdou je, ₧e spoleΦenstvφ firem prosazujφcφ DDR-SDRAM je velmi silnΘ a je v jejφm vlastnφm zßjmu, aby se DDR dostaly na trh rychle a bezbolestn∞, a aby se ceny p°φliÜ neliÜily od zab∞hnut²ch SDRAM. Momentßln∞ lze u nßs ji₧ DDR moduly zakoupit po p°edchozφ objednßvce. Cena se v dob∞ naÜφ redakΦnφ uzßv∞rky pohybovala kolem 7000 KΦ za 128 MB, co₧ je vφce ne₧ dvakrßt tolik, co stojφ SDRAM. To ale jeÜt∞ nic neznamenß, nebo¥ obrat v tΘto komodit∞ je v podstat∞ nulov².
  28.  
  29. Intel & DDR
  30. NoΦnφ m∙ra jmΘnem Rambus straÜφ Intel po°ßdn∞. S p°ichßzejφcφ zimou p°iznal ÜΘf Intelu Craig Berret, ₧e dohoda s Rambus Technology byla strategickou chybou. Otßzka je, jak te∩ z toho ven. Detaily smlouvy Intelu s firmou Rambus nejsou znßmΘ, a tak kolujφ jen dohady a spekulace.
  31. Faktem je, ₧e Intel ji₧ avizoval, ₧e jeho budoucφ Φipsety nebudou RDRAM podporovat. T∞₧ko °φct, zda to ze strany Intelu znamenß rozlouΦenφ se s RDRAM. Mo₧nß bude tuto technologii dßle podporovat a rozvφjet jen pro svΘ nejv²konn∞jÜφ platformy. Mo₧nß jen odklßdß nßstup RDRAM na vhodn∞jÜφ dobu, a₧ budou vy°eÜeny problΘmy s p°eh°φvßnφm.
  32. Zdß se vÜak, ₧e se Intel bude sna₧it vybruslit ze smlouvy s Rambusem, a tφm i ze souΦasnΘ nanejv²Ü nev²hodnΘ situace û a to jak²mkoliv zp∙sobem. A pak u₧ jen rychle zapomenout.
  33.  
  34. ╚ipsety "po"
  35. Pro procesory Intel Celeron a Pentium III jsou momentßln∞ aktußlnφ Φipsety 815xx od Intelu a VIA Apollo Pro133 a Apollo Pro133A. Ani jeden z nich nepodporuje DDR, tak₧e pro nßs te∩ je d∙le₧itΘ, ₧e VIA p°ipravila Φipovou sadu Apollo Pro266, kterß ji₧ zvlßdß podporu t∞chto pam∞tφ. SiS zase uvedl Φipset SiS635, kter² disponuje vÜemi vymo₧enostmi dneÜnφ doby: AGP 4X, ATA/100, AC/97 atd. Stejn∞ dob°e je vybaven i Φipset ALi Alladin Pro 5. Oba DDR-SDRAM podporujφ.
  36. Stßle oblφben∞jÜφ platforma K7 se rovn∞₧ t∞Üφ ÜirokΘ podpo°e v²robc∙ Φipov²ch sad. Prvnφ Φipset s podporou DDR ale vzeÜel p°φmo od AMD a nese oznaΦenφ AMD-760. Tento Φipset je velmi dob°e vybaven, ale t∞₧ko °φct, jak masivnφ produkci firma AMD plßnuje, proto₧e se nikdy v Φipov²ch sadßch p°φliÜ neanga₧ovala a Φipsety d°φve uvßd∞la spφÜe kv∙li tomu, aby na trhu byly zßrove≥ s nov²mi procesory i zßkladnφ desky.
  37. VIA nabφzφ pro procesory AMD a pam∞ti DDR sadu Apollo KT266. ZajφmavΘ je, ₧e KT266 nepodporuje pam∞ti ECC.
  38. MenÜφ producenti se takΘ Φinφ: SiS uvedl sadu SiS735, Acer Laboratories p°edstavily ALiMAGiK 1.
  39. Pro Acer Laboratories a SiS bude ovÜem problΘm prosadit se zvlßÜt∞ proti spoleΦnosti VIA, jejφ₧ ΦipovΘ sady jsou cenov∞ velmi nφzko. Na v²kon pak t∞₧ko mohou tyto spoleΦnosti hrßt, nebo¥ nelze p°φliÜ p°edpoklßdat, ₧e jejich Φipsety budou v²konnostn∞ dosahovat sad AMD. TakΘ poÜramocenß pov∞st z dob prvnφch Pentiφ se nebude napravovat snadno. Prodejnφmu ·sp∞chu rovn∞₧ t∞₧ko p°isp∞je v podstat∞ absence na trhu v obdobφ poslednφch dvou let.
  40. Stejn∞ jako pam∞ti DDR teprve p°ichßzejφ na trh zßkladnφ desky, kterΘ je podporujφ,.
  41.  
  42. Jak vypadß DDR modul
  43. Modul pam∞ti DDR je velmi podobn² modulu DIMM pam∞ti SDRAM. Rozdφl spoΦφvß v tom, ₧e na stran∞ konektor∙ mß DDR modul pouze jeden v²°ez. Pro DDR pam∞¥ je tedy zapot°ebφ jin² slot, na co₧ je p°i koupi zßkladnφ desky t°eba myslet. Jeliko₧ Φipsety podporujφcφ DDR pam∞ti podporujφ rovn∞₧ klasickΘ SDRAM, nenφ technicky problΘm vyrobit desku, na kterΘ budou oba druhy pam∞¥ov²ch slot∙. Nap°φklad firma Micro-Star slφbila takovou zßkladnφ desku vyrßb∞t.
  44.  
  45. Prost°edky k testu
  46. NaÜφ snahou bylo v²konnostn∞ porovnat systΘm s SDRAM a srovnateln² PC s DDR-SDRAM. P°i tΘ p°φle₧itosti jsme se rozhodli zm∞°it v²kon takΘ pam∞tφ VC SDRAM. Rozdφl mezi SDRAM a VC SDRAM m∙₧e leccos napov∞d∞t, pokud nakonec dojde k zavedenφ  DDR pam∞tφ s technologiφ Virtual Channel. V dob∞ testu nebyla jeÜt∞ k dispozici zßkladnφ deska pro procesory Intel podporujφcφ DDR pam∞ti, testovat jsme mohli jen platformu AMD. Testy pam∞tφ SDRAM a VC SDRAM jsme provedli na zßkladnφ desce Soyo K7VTA-B s Φipovou sadou VIA Apollo KT133. DDR pam∞¥ov² modul (d∞kujeme firm∞ AT Computers za jeho zap∙jΦenφ) jsme prom∞°ili pomocφ desky Asus A7M266 osazenΘ northbridgem AMD-761 z Φipset AMD-760 a southbridgem VIA VT82C686B (to ukazuje, jak t∞snß je spoluprßce AMD a VIA). Jsme si v∞domi toho, ₧e Φipset od AMD je pravd∞podobn∞ sßm o sob∞ v²konnostn∞ o trochu lepÜφ ne₧ Φipset od VIA, ovÜem nepoda°ilo se nßm sehnat vzorek zßkladnφ desky s Φipovou sadou VIA KT266. Rozdφl je vÜak minimßlnφ, navφc je Φipset od AMD v souΦasnΘ chvφli jedinou zßkladnou pro DDR pam∞ti.
  47. Jako procesor jsme vybrali AMD Athlon 1 GHz, grafickou kartu jsme pou₧ili tu nejv²konn∞jÜφ, kterou jsme m∞li k dispozici û Creative Labs 3D Blaster GeForce2 Ultra s 64 MB pam∞ti. Testovali jsme bez zvukovΘ karty na systΘmu MS Windows 98 SE.
  48. Jeliko₧ procesory AMD se 133 MHz sb∞rnicφ jeÜt∞ na trhu nejsou, prob∞hly vÜechny testy se 100MHz FSB (tedy 200 MHz p°enos dat). Vyu₧ili jsme vÜak mo₧nosti ΦipovΘ sady VIA Apollo KT133 pracovat s pam∞¥ovou sb∞rnicφ asynchronn∞ vzhledem k FSB a otestovali jsme pam∞ti SDRAM a VC SDRAM rovn∞₧ na 133 MHz. To nenφ ₧ßdnß naÜe specialita, dnes se p°edpoklßdß, ₧e Athlon nebo Duron pracuje na FSB 100 MHz a pam∞¥ na 133MHz sb∞rnici.
  49.  
  50. V²sledky
  51. Ve v²sledkovΘ tabulce naleznete ve dvou prav²ch sloupcφch procentnφ nßr∙st v²konu 100MHz, resp. 133MHz SDRAM oproti 100MHz DDR-SDRAM.
  52. Test p°enosu dat po pam∞¥ovΘ sb∞rnici prokßzal v²razn² nßr∙st rychlosti DDR pam∞tφ, ale ani Virtual Channel pam∞ti na tom nejsou zle. K kancelß°sk²ch aplikacφch je vzestup v²konu jen mal², takΘ renderovßnφ videa v 3D Studiu Max nenφ o moc rychlejÜφ. Tam, kde dochßzφ k v∞tÜφm p°esun∙m dat, se DDR pam∞ti uplatnily v plnΘ sφle. P°epoΦφtßnφ videa z MPEG1 do MPEG2 a zvlßÜt∞ hernφ testy ukßzaly, ₧e DDR-SDRAM pam∞ti p°iÜly v prav² Φas.
  53.  
  54. Mß DDR smysl?
  55. Pam∞ti SDRAM ji₧ v²konn²m procesor∙m AMD staΦit nemohou. Pot°eba DDR bude jeÜt∞ v²razn∞jÜφ, a₧ AMD uvede do prodeje procesory Athlon se 133MHz sb∞rnicφ (oΦekßvßno v ·noru).
  56. Podobn∞ v²raznΘ v²konnostnφ nav²Üenφ jako u systΘm∙ s procesoru AMD lze jen st∞₧φ oΦekßvat u intelovsk²ch platforem. Sb∞rnice procesor∙ Athlon a Duron toti₧ pracuje podobn∞ jako AGP 2X nebo prßv∞ DDR pam∞¥ û b∞hem jednoho hodinovΘho impulzu se p°enesou dv∞ datovΘ informace. U Pentia III tak dojde p°i pou₧itφ DDR pam∞tφ k situaci, kdy rychlost p°enosu dat po procesorovΘ sb∞rnici bude menÜφ ne₧ po pam∞¥ovΘ sb∞rnici. U procesor∙ AMD k tomuto zatφm nedojde.
  57. Tedy DDR pam∞ti pro procesory AMD (zvlßÜt∞ pro modely se 133MHz FSB) jednoznaΦn∞ doporuΦujeme, ovÜem potΘ, a₧ se jejich ceny dostanou minimßln∞ pod dvojnßsobek ceny SDRAM pam∞tφ, co₧, jak doufßme, nebude trvat dlouho. Co se procesoru Intel t²Φe, nemßme zatφm k dispozici ₧ßdnΘ vlastnφ v²sledky test∙, nem∙₧eme tedy vynßÜet jednoznaΦnΘ soudy. OvÜem pokud budou za n∞kolik m∞sφc∙ DDR-SDRAM pam∞ti skuteΦn∞ cenov∞ na ·rovni klasick²ch SDRAM, nebude proΦ vßhat.
  58.  
  59. Jaroslav SmφÜek
  60.