PoΦßtek ·Φinnosti novΘho autorskΘho zßkona, 1. prosinec letoÜnφho roku, se rychle blφ₧φ, a proto jsme se mu, zejmΘna z hlediska softwaru, zaΦali podrobn∞ji v∞novat u₧ minule. V tomto pokraΦovßnφ obecnΘ seznßmenφ s nov²m autorskoprßvnφm re₧imem dokonΦφme û to vÜak neznamenß, ₧e bychom se v Chipu s touto problematikou louΦili natrvalo.
ZvlßÜtnosti autorskoprßvnφho re₧imu pro poΦφtaΦovΘ programy
(1) Zßkaz volnΘho rozmno₧ovßnφ poΦφtaΦovΘho programu pro osobnφ pot°ebu (º 30 odst. 1 AutZ).
Jednß se o v²jimku z jinak obecn∞ dovolenΘho volnΘho u₧itφ dφla pro osobnφ pot°ebu. Tato zakazujφcφ v²jimka byla u nßs zavedena roku 1996 (pod vlivem prßva EU) a znamenß zßkaz volnΘho kopφrovßnφ nejen poΦφtaΦovΘho programu pot°ebnΘho pro v²d∞leΦnou Φinnost, ale nap°φklad i zßbavnφ poΦφtaΦovΘ hry urΦenΘ v²luΦn∞ pro oddech v rodinnΘm kruhu. Ochrana hospodß°sk²ch zßjm∙ softwarovΘho pr∙myslu tak u₧ pronikla a₧ do samΘho lidskΘho soukromφ.
Toto omezenφ jinak volnΘho u₧itφ autorskoprßvnφho p°edm∞tu pro osobnφ pot°ebu p°edstavuje jak zßkaz vlastnφho zhotovenφ rozmno₧eniny, tak i zßkaz zhotovenφ takovΘ rozmno₧eniny na objednßvku u jinΘho subjektu (jako slu₧ba ve°ejnosti).
Prßvnφm d∙sledkem je nutnost zφskßnφ smluvnφ licence k rozmno₧ovßnφ poΦφtaΦovΘho programu i pro osobnφ pot°ebu. Tzn. i tehdy, nemß-li b²t rozmno₧enina rozÜi°ovßna. Zφskat takovou licenci je v praxi obtφ₧nΘ, ne-li nemo₧nΘ. VykonavatelΘ nebo majitelΘ majetkov²ch autorsk²ch prßv ji toti₧ obvykle û s ohledem na svΘ hospodß°skΘ zßjmy na odbytu obchodnφch rozmno₧enin (Φasto ne prßv∞ levn²ch) û neud∞lujφ.
Zßkonodßrce naÜt∞stφ nezapomn∞l na nezbytnΘ v²jimky (z v²jimeΦnΘho zßkazu). Jednou z nich je mo₧nost zhotovenφ zßlo₧nφ rozmno₧eniny poΦφtaΦovΘho programu, je-li to pot°ebnΘ pro jeho u₧φvßnφ [º 66 odst. 1 pφsm. b) AutZ]. DalÜφ v²jimkou, tentokrßt dispozitivnφ, je rozmno₧enφ poΦφtaΦovΘho programu, je-li to pot°ebnΘ k jeho u₧itφ v souladu s jeho urΦenφm [º 66 odst. 1 pφsm. a) AutZ].
P°φklad: Podnikatel si okopφroval poΦφtaΦov² program, kter² pou₧φvß ve svΘm podniku ke zpracovßnφ podvojnΘho ·Φetnictvφ a k da≥ovΘmu plßnovßnφ, na zßlo₧nφ disketu, kterou ulo₧il na bezpeΦnΘm mφst∞ pro p°φpad nßhradnφho pou₧itφ v obav∞ p°ed nebezpeΦφm poÜkozenφ poΦφtaΦovΘho programu, kterΘ m∙₧e b²t zp∙sobeno neopatrn²m provozem poΦφtaΦe ze strany n∞kter²ch zam∞stnanc∙. Na p°φpad se vztahuje zvlßÜtnφ bez·platnß zßkonnß licence poΦφtaΦovß (dovolenost zßsahu do cizφho prßva autorskΘho). [º 66 odst. 1 pφsm. b) AutZ]
(2) VylouΦenφ bezplatnΘ zßkonnΘ licence k u₧itφ dφla p∙jΦovßnφm nebo pronßjmem originßlu nebo rozmno₧eniny v p°φpad∞ poΦφtaΦov²ch program∙ (º 38 odst. 2 AutZ).
Tento druh bez·platnΘ zßkonnΘ licence obecn∞ platφ pouze pro knihovny, archivy a jinß nev²d∞leΦnß Ükolskß, vzd∞lßvacφ a kulturnφ za°φzenφ (·stavy aj.). Jde-li o p∙jΦovßnφ nebo pronßjem rozmno₧eniny poΦφtaΦovΘho programu (nap°. na nosiΦi CD-ROM apod.), neplatφ tato bez·platnß zßkonnß licence v∙bec. A to ani tehdy, je-li p∙jΦitelem nap°. nev²d∞leΦn∞ zam∞°enß ve°ejnß knihovna nebo ve°ejnß vysokß Ükola dotovanß z ve°ejn²ch prost°edk∙ a tato Φinnost spadß do jejφho poslßnφ, k n∞mu₧ byla z°φzena ve ve°ejnΘm zßjmu.
V∞c lze °eÜit jedin∞ zφskßnφm smluvnφ licence k p∙jΦovßnφ nebo pronajφmßnφ rozmno₧eniny poΦφtaΦovΘho programu (v praxi jde o obvykle o naklßdßnφ s rozmno₧eninou, nikoli s originßlem). Ani urΦenφ poΦφtaΦovΘho programu, nap°. k osv∞tov²m ·Φel∙m nebo ke vzd∞lßvßnφ, na tom nic nem∞nφ.
TakovΘ naklßdßnφ s poΦφtaΦov²m programem (jako takov²m) je ovÜem nutno odliÜit od naklßdßnφ nap°. s v∞deck²m dφlem vydan²m formou elektronickΘ rozmno₧eniny na CD-ROM apod. Pak toti₧ nejde o poΦφtaΦov² program, n²br₧ o jin² v²tvor, kter² sice mß elektronickou podobu, ale tφmto programem nenφ. (Äe takovΘ dφlo nenφ ΦitelnΘ jinak ne₧ za technickΘ pomoci poΦφtaΦe a urΦitΘho poΦφtaΦovΘho programu ulo₧enΘho v jeho pam∞ti, p°itom nenφ podstatnΘ.)
Stranou ponechßvßm otßzku v²jimky, kterß se t²kß p∙jΦovßnφ rozmno₧enin v²luΦn∞ pro pot°eby zdravotn∞ posti₧en²ch v souvislosti s jejich posti₧enφm (º 28 odst. 2 in fine AutZ).
(3) Prßvnφ fikce, podle nφ₧ stßt pova₧uje poΦφtaΦov² program vytvo°en² na objednßvku, nap°. na zßklad∞ smlouvy o dφlo, za zam∞stnaneckΘ dφlo, ani₧ se o takovΘ dφlo jednß.
V takovΘm p°φpad∞ stßt autora pova₧uje za zam∞stnance, ani₧ jφm je, a objednatele pova₧uje za zam∞stnavatele, ani₧ jφm je (viz º 58 odst. 7 AutZ; srov. k tomu tΘ₧ nap°. americkou autorskoprßvnφ doktrφnu work made for hire). V d∙sledku tΘto legßlnφ fikce se poΦφtaΦov² program vytvo°en² na objednßvku vyd∞luje z jinak obecnΘho autorskoprßvnφho re₧imu d∞l vytvo°en²ch na objednßvku a jim obdobn²ch d∞l sout∞₧nφch.
Majetkovß autorskß prßva k poΦφtaΦovΘmu programu vytvo°enΘmu na objednßvku dispozitivn∞ vykonßvß objednatel sv²m jmΘnem a na sv∙j ·Φet. Pokud jde o autorskß prßva osobnostnφ, platφ pro n∞ vyvratitelnß zßkonnß domn∞nka oprßvn∞nosti jist²ch zßkonem dovolen²ch zßsah∙. Ty jsou od∙vodn∞ny povahou v∞ci.
P°φklad: Ve v²zkumnΘm ·stavu automobilovΘho pr∙myslu vznikl poΦφtaΦov² program urΦen² k °φzenφ v²roby podstatnΘ souΦßstky novΘho nßkladnφho vozidla. Vznikl jako dφlo spoluautor∙. Tvorbu a testovßnφ programu financoval a materißln∞ zabezpeΦoval v²zkumn² ·stav, pro kter² to znamenalo nßkladnou investici na ·v∞r. Prvnφ (hlavnφ) ze spoluautor∙, jeho₧ tv∙rΦφ p°φsp∞vek byl nejv∞tÜφ, byl programßtorem v pracovnφm pom∞ru k v²zkumnΘmu ·stavu. Druh² byl k n∞mu Φinn² pouze na zßklad∞ ·stnφ dohody o provedenφ prßce, jejφm₧ p°edm∞tem byla velmi specißlnφ, dφlΦφ, programßtorskß Φinnost. T°etφ odmφtl vstoupit do jakΘhokoli pracovn∞prßvnφho vztahu k v²zkumnΘmu ·stavu a sv∙j tv∙rΦφ p°φsp∞vek vytvo°il na zßklad∞ ·stnφ smlouvy o dφlo.
Dφlo spoluautor∙ vzniklo jako dφlo zam∞stnaneckΘ. Tv∙rΦφ p°φsp∞vek t°etφho spoluautora zßkon fiktivn∞ pova₧uje za tv∙rΦφ p°φsp∞vek spoluzam∞stnaneck², ani₧ jφm ve skuteΦnosti je. Majetkovß autorskß prßva k tomuto poΦφtaΦovΘmu programu, kter² je nedφln²m v²tvorem, vykonßvß ze zßkona v²zkumn² ·stav jako zam∞stnavatel, vlastnφm jmΘnem a na sv∙j ·Φet. V p°φpad∞ t°etφho spoluautora je sice v²zkumn² ·stav v prßvn∞ voln∞jÜφm postavenφ objednatele, nicmΘn∞ autorsk² zßkon jej fiktivn∞ pova₧uje za zhotovitelova zam∞stnavatele. Tento poΦφtaΦov² program, aΦ vznikl² v rozdφln²ch prßvnφch re₧imech tv∙rΦφ Φinnosti, mß jako v²sledek jednotn² autorskoprßvnφ re₧im zam∞stnaneckΘho dφla. To, ₧e je dφlem spoluautor∙, na v∞ci nic nem∞nφ.
Jednotlivφ spoluauto°i majφ v p°φpad∞ zam∞stnaneckΘho dφla prßvo pouze na mzdu a na odm∞nu za pracovnφ Φinnost (prvnφ a druh²) nebo na zaplacenφ ceny za zhotovenφ dφla (t°etφ). A to podle p°edpis∙ pracovn∞prßvnφch (prvnφ a druh²) nebo cenov²ch (t°etφ). Da≥ov∞ vzato: v prvnφm a druhΘm p°φpad∞ jde o p°φjem ze zßvislΘ Φinnosti, zatφmco ve t°etφm z v²d∞leΦnΘ Φinnosti programßtora, kter² je samostatn∞ v²d∞leΦn∞ Φinn². S tφm souvisφ nejen odliÜn² zp∙sob zdan∞nφ p°φjm∙ fyzick²ch osob, ale tΘ₧ rozliÜenφ ·Φetn∞ nßkladovΘ: mzdy a odm∞ny za prßci na stran∞ jednΘ, provoznφ re₧ie na stran∞ druhΘ. (º 58 AutZ ve spojenφ s º 8 AutZ; srov. tΘ₧ vypuÜt∞nφ vadnΘho º 232 odst. 3 zßk. prßce k 1. 1. 2001.)
(4) VylouΦenφ prßva na p°im∞°enou dodateΦnou odm∞nu, pokud jde poΦφtaΦovΘ programy, kterΘ jsou zam∞stnaneck²mi dφly nebo dφly vytvo°en²mi na objednßvku, kterß stßt pova₧uje za zam∞stnaneckß dφla (º 58 AutZ odst. 6 in fine).
Nejde vÜak o kogentnφ (donucujφcφ) prßvnφ normu, tato v²luka je dispozitivnφ. Strany si mohou neformßln∞ smluvit, ₧e autorovo (programßtorovo) prßvo na p°im∞°enou dodateΦnou odm∞nu nenφ vylouΦeno (svou roli m∙₧e p°i takovΘ smluvnφ dispozici sehrßt v²Üe a forma programßtorovy mzdy, pop°. jinΘ pracovnφ odm∞ny za vykonanou tv∙rΦφ prßci).
(5) Zßkaz odstoupit od licenΦnφ smlouvy na poΦφtaΦov² program z d∙vodu zm∞ny p°esv∞dΦenφ autora (º 65 odst. 5 ve spojenφ s º 54 AutZ).
I tady jde o zßkaz dispozitivnφ. Strany si mohou dohodnout, ₧e autor m∙₧e z tohoto zvlßÜtnφho zßkonnΘho d∙vodu odstoupit od licenΦnφ smlouvy, aΦ p°edm∞tem smlouvy je u₧itφ poΦφtaΦovΘho programu, u n∞ho₧ zßkon p°edpoklßdß, ₧e mß pon∞kud zvlßÜtnφ povahu.
NicmΘn∞ i zde m∙₧e (dispozitivn∞) nastat p°φpad, ₧e programßtor zm∞nφ svΘ vnit°nφ p°esv∞dΦenφ, pokud jde o dobr² ·Φel, kter² mß sledovat u₧itφ jeho dosud nezve°ejn∞nΘho poΦφtaΦovΘho programu nabyvatelem smluvnφ licence. M∙₧e k tomu dojφt nap°. v d∙sledku pozd∞jÜφho zjiÜt∞nφ do tΘ doby mu neznßm²ch skuteΦnostφ.
(6) ZvlßÜtnφ bez·platnΘ zßkonnΘ licence pro poΦφtaΦovΘ programy.
Stanoveny jsou taxativnφm v²Φtem ve zvlßÜtnφm ustanovenφ º 66 AutZ. Krom∞ dvou ji₧ v²Üe zmφn∞n²ch p°φpad∙ se jednß o zßkonem podobn∞ dovolenΘ zßsahy do cizφho prßva autorskΘho. Zohledn∞na je tak ·Φelovß zp∞tnß anal²za (reverse engineering), resp. rozlo₧enφ (dekompilace), stejn∞ jako i otßzka rozhranφ (interface), nezbytnost zavedenφ a ulo₧enφ poΦφtaΦovΘho programu do pam∞ti poΦφtaΦe (storage) aj. Podrobnosti v naÜem pouze p°ehledovΘm Φlßnku vynechßvßm a odkazuji na podrobn² p°edpis.
Shrnutφ
V ╚esku doÜlo k univerzßlnφ autorskoprßvnφ ochran∞ poΦφtaΦov²ch program∙ (podle vzoru EvropskΘ unie) se znaΦn²m zpo₧d∞nφm a₧ roku 2000. Stalo se tak p°ijetφm autorskΘho zßkona Φ. 121 Sb. z tΘho₧ roku. N∞kterΘ zvlßÜtnφ prvky tΘto ochrany byly do ΦeskΘho autorskΘho prßva zaneseny ji₧ v roce 1996 (po prostΘ zmφnce z roku 1990). NicmΘn∞ se nejednalo o to hlavnφ: o uzßkon∞nφ zvlßÜtnφho, na rozdφl od autorsk²ch d∞l slabÜφho legßlnφho pojmovΘho znaku, kterΘho je zapot°ebφ dosßhnout k ochran∞ v∞tÜiny poΦφtaΦov²ch program∙ prßvem autorsk²m, majφ-li b²t tφmto prßvem chrßn∞ny.
Historicky platilo, ₧e kdykoli p°ed 1. 12. 2000 mohly poΦφtaΦovΘ programy na ΦeskΘm (d°φve ΦeskoslovenskΘm) ·zemφ obecn∞ po₧φvat ochrany autorsk²m zßkonem. Z rozsahu tΘto ochrany nebyly nikdy vylouΦeny, n∞co takovΘho by ani neodpovφdalo zßsadnφmu pojetφ tohoto prßva. NicmΘn∞ z prßvnφho hlediska pro n∞ platily stejnΘ legßlnφ pojmovΘ znaky jako nap°. pro symfonii, humoristick² romßn, detektivnφ film Φi pro v∞deckou monografii o d∞jinßch v²tvarnΘho um∞nφ û toti₧ relativnφ (nicmΘn∞ vysokß) jedineΦnost v²tvoru ve statistickΘm smyslu jeho pravd∞podobnΘ neopakovatelnosti. Tu spl≥ovaly jen n∞kterΘ poΦφtaΦovΘ programy vyÜÜφho °ßdu, nap°. n∞kterΘ poΦφtaΦovΘ °φdicφ systΘmy apod.
Tento stav se postupn∞ rozeÜel se sv∞tov²m autorskoprßvnφm v²vojem a s mezinßrodn∞prßvnφm postavenφm ╚eskΘ republiky, a autorsk²m zßkonem Φ. 121/2000 Sb. byl proto opuÜt∞n. Nejednß se pouze o zm∞nu aplikace prßva Φi o pouhou zm∞nu v²kladu zßkona. Nastoupil tak zcela jin² (zßkonnou formou v²slovn∞ odliÜen²) p°φstup stßtu k tΘto v∞ci.
Praktick² p°φnos novΘho ΦeskΘho legislativnφho °eÜenφ spoΦφvß v tom, ₧e nenφ t°eba se zaobφrat pom∞rn∞ slo₧it²mi otßzkami napln∞nφ legßlnφho pojmovΘho znaku jedineΦnosti poΦφtaΦovΘho programu, ale postaΦφ se spokojit pouze s p∙vodnostφ takovΘho v²tvoru, jak ji stanovφ zßkon a chßpe autorskoprßvnφ doktrφna. Tφm se ΦeskΘ pojetφ sblφ₧ilo s pojetφm EU i s p°φstupem, kter² se prosadil sv∞tov∞.
Z uveden²ch zßsad takΘ vypl²vß nßsledujφcφ dφlΦφ autorskoprßvnφ zßv∞r:
Je-li poΦφtaΦov² program jedineΦn²m v²tvorem, anebo pouze p∙vodnφm v²tvorem, je od 1. 12. 2000 na ·zemφ ╚eskΘ republiky autorskoprßvn∞ bezv²znamnΘ, proto₧e autorskoprßvnφ re₧im je v obou p°φpadech shodn². Jde tu pouze o prßvn∞ teoretickΘ a legislativn∞ systematickΘ rozliÜenφ, kterΘ mß sv∙j dφlΦφ v²znam s ohledem na jinΘ p°edm∞ty prßva autorskΘho a s ohledem na legßlnφ kritΘria ochrany tφmto prßvem. Nic vφce a nic mΘn∞. Proto takΘ nenφ zapot°ebφ tento prßvn∞ pojmov² rozdφl d∙kazn∞ hodnotit v civilnφm nebo trestnφm °φzenφ ani jej posuzovat jako p°edb∞₧nou otßzku apod. V tom spoΦφvß skuteΦnß p°evratnost novΘho ΦeskΘho autorskΘho zßkona, a to nejen pokud jde o poΦφtaΦovΘ programy, ale i o fotografie a o databßze. (Srov. º 106 odst. 4 ve spojenφ s º 2 odst. 2 AutZ.)
Novelizace p°edchozφho autorskΘho zßkona Φ. 35/1965 Sb. z let 1990 a 1996, aΦ se t²kaly mj. i poΦφtaΦov²ch program∙, tuto zßsadnφ v∞c legislativn∞ pojmov∞ ne°eÜily a ponechaly ji na akty aplikace prßva.
StruΦn∞ °eΦeno, nov² Φesk² autorsk² zßkon svou v∞cnou p∙sobnostφ, pokud jde o prßvo autorskΘ, pokr²vß naprostou v∞tÜinu poΦφtaΦov²ch program∙, kterΘ existujφ v soudobΘ informaΦnφ spoleΦnosti. Stßt o nich zßkonem stanovφ, ₧e jde bu∩ o autorskß dφla (jsou-li jedineΦn²mi v²tvory), anebo o jinΘ p°edm∞ty autorskΘho prßva (jsou-li p∙vodnφmi v²tvory), kterΘ vÜak stßt fiktivn∞ pova₧uje za dφla se vÜemi prßvnφmi d∙sledky z toho vypl²vajφcφmi (aΦ jimi ve skuteΦnosti nejsou). Chrßnφ je pak stejn∞ jako dφla literßrnφ a stanovφ pro n∞ neformßlnφ ochranu podle zßsad prßva autorskΘho.
Mßme tu co d∞lat se zßkonnou ochranou univerzßlnφho v²znamu û prßvo autorskΘ se tak stalo sv²m zp∙sobem "sb∞rn²m institutem" pro poΦφtaΦovΘ programy. Stranou z∙stßvajφ pouze rutinnφ jednoduchΘ programy, kterΘ postrßdajφ jakoukoli osobitost, a nejsou proto individußlnφm v²tvorem v ₧ßdnΘm smyslu prßva autorskΘho.
Jeliko₧ naprostß v∞tÜina poΦφtaΦov²ch program∙ je p°edm∞tem soukromΘho prßva autorskΘho, znamenß to, ₧e pro n∞ platφ tΘ₧ ve°ejnoprßvnφ (nap°. trestnφ) ochrana, kterß se t²kß t∞chto v²tvor∙. ┌stavn∞prßvnφ ochrana prßv k t∞mto v²tvor∙m je zaruΦena a tato prßva jsou pod ochranou ┌stavnφho soudu.
N∞kterΘ zvlßÜtnosti, kterΘ nov² autorsk² zßkon bu∩ upraven∞ p°ejφmß z p°edchozφho p°edpisu, anebo je stanovφ nov∞, vypl²vajφ z povahy t∞chto nehmotn²ch statk∙ a z povahy jejich u₧itφ v soudobΘ informaΦnφ a spot°ebnφ spoleΦnosti. Zßkon p°itom dbß hospodß°sk²ch zßjm∙ vykonavatel∙ nebo majitel∙ prßv, zvlßÜt∞ pokud jde o ochranu hospodß°sk²ch investic do v∞dy, v²zkumu a v²voje.
Zßv∞r
┌rove≥ autorskoprßvnφ a dalÜφ prßvnφ ochrany poΦφtaΦov²ch program∙ je v ╚eskΘ republice po p°ijetφ zßkona Φ. 121/2000 Sb. srovnatelnß s touto ·rovnφ v Φlensk²ch zemφch EvropskΘ unie a nepochybn∞ vyÜÜφ ne₧ d°φve. Odpovφdß mezinßrodn∞prßvnφm zßvazk∙m ╚eskΘ republiky v tΘto v∞ci, jako₧ i sv∞tovΘmu prßvnφmu trendu, kter² byl v tomto sm∞ru nastolen hospodß°sky vysp∞l²mi stßty.
P°φpadnΘ legislativnφ nebo jinΘ prßvnφ nesrovnalosti, kterΘ se mohou v prßvn∞ poΦφtaΦovΘ praxi vyskytnout, lze °eÜit prßvn∞ metodologicky. To jest ·stavn∞ konformn∞, s ohledem na podstatu a smysl prßvnφ normy, s ohledem na vrozenß prßva p°irozenß a podle ustßlen²ch prßvn∞ v²kladov²ch metod. TaktΘ₧ s ohledem na prßvnφ principy a zßsady soukromΘho Φi ve°ejnΘho prßva, na nich₧ je Φesk² prßvnφ °ßd vystav∞n. V prßvnφm stßtu nelze jinak.
Prßvo samo nenφ bezduchß litera rozumß°skΘho p°edpisu, n∞kdy dokonce logicky vadnΘho. Prßvo je dosa₧itelnΘ smysluplnΘ dobro a spravedlnost (bonum et aequum). K tomu je zapot°ebφ nejen znalost p°edpis∙, judikßt∙ a doktrφn, ale v neposlednφ °ad∞ tΘ₧ jistΘ um∞nφ. Ka₧dopßdn∞ platφ, a to i v soudobΘ informaΦnφ a spot°ebnφ spoleΦnosti, ₧e v₧dy m∙₧e (a musφ) b²t rozhodnuto podle nejlepÜφho v∞domφ a sv∞domφ (nach bestem Wissen und Gewissen) a podle p°irozenΘho smyslu zßkona (nach dem natⁿrlichen Sinn eines Gesetzes), s citem pro dobro a spravedlnost. Jinak jde o bezprßvφ.
