Nedßvno jsme se mohli v jednom Φasopise seznßmit s n∞kolika nßzory na otßzku, zda mß stßt podporovat IT pr∙mysl. Bohu₧el nebylo specifikovßno, kter² stßt a jak mß podporu IT provßd∞t. V mnoha p°φpadech toti₧ u₧ tuto otßzku majφ ekonomiΦtφ velikßni tohoto sv∞ta jasn∞ vy°eÜenou.
Na mysli mßm USA, t°eba s dlouholetou anga₧ovanostφ americkΘ vlßdy v internetech vÜeho druhu (experimentßlnφch, provoznφch, vysokorychlostnφch, novΘ generace, a dokonce i meziplanetßrnφch), Evropskou unii s nedßvno p°ijat²m strategick²m ·kolem, jeho₧ nßzev bychom mohli v ΦeskΘm jazyce vyjßd°it "Zam∞stnanostφ, ekonomick²mi reformami a socißlnφ soudr₧nostφ k Evrop∞ zalo₧enΘ na inovaci a v∞d∞nφ" û tak asi jde pouze o stßt s nßzvem ╚eskß republika a dle jednoho vyslovenΘho nßzoru o "tlak jeho obchodnφk∙ IT na politiky, aby zφskali zv²hodn∞nφ pro sv∙j sektor a nßsledn∞ finanΦnφ profit".
Nejsem si v∞dom, ₧e by takovΘ zv²hodn∞nφ u nßs probφhalo, spφÜe si myslφm, ₧e jde o to, aby stßt jako nejv∞tÜφ "monopolnφ podnik" v naÜφ republice (roΦn∞ vydßvajφcφ zhruba 600 miliard korun) koneΦn∞ modernφ IT zaΦal v pot°ebnΘm rozsahu uplat≥ovat a urychlen∞ vytvß°el vhodnΘ podmφnky, aby IT mohly b²t ·Φinn∞ vyu₧φvßny nejen "jin²mi" podniky, ale i jednotlivci a rodinami. Legßlnφ nßstroje pro to mß, p°edevÜφm systΘm stßtnφch zakßzek, rozpoΦtovou, da≥ovou a celnφ politiku a zejmΘna legislativu.
V tΘto souvislosti jsem zv∞dav, jak dopadnou v naÜem parlament∞ jednßnφ o zv²Üenφ dan∞ z p°idanΘ hodnoty pro IT a jak dopadne nßvrh zßkona o Home PC, kter² p°ipravila skupina poslanc∙, tak °φkajφc "nap°φΦ politick²m spektrem". Ten by m∞l umo₧nit fyzick²m osobßm odpisy z da≥ovΘho zßkladu p°i koupi poΦφtaΦe pro osobnφ pot°ebu a odpisy za poΦφtaΦe, kterΘ podnikatel nakoupφ a pak odprodß bez mar₧e sv²m zam∞stnanc∙m. Jestli₧e zv²Üenφ dan∞ z p°idanΘ hodnoty nap°φklad u softwaru postihne ty, kte°φ nejsou plßtci dan∞ z p°idanΘ hodnoty, ale za software musφ zaplatit plnou cenu, tak nßvrh zßkona o Home PC by koupi poΦφtaΦe pro osobnφ nebo rodinnΘ vyu₧itφ m∞l zlevnit. Nikoliv vÜak pro osoby, kterΘ dan∞ neplatφ, nap°φklad pro nepracujφcφ d∙chodce. Dva ve sv²ch d∙sledcφch na pou₧φvßnφ IT v naÜφ spoleΦnosti proti sob∞ p∙sobφcφ nßvrhy jist∞ nelze pova₧ovat za lobbistick² tlak obchodnφk∙ IT, aby zφskali neoprßvn∞nΘ v²hody na ·kor ostatnφch, pouze za rozporuplnost naÜφ politickΘ scΘny, kterß se jako celek nedovede sprßvn∞ zorientovat v klφΦov²ch problΘmech souvisejφcφch s IT, zejmΘna v problΘmech internetu, jeho rozÜφ°enosti mezi obyvatelstvem a schopnostmi u₧ivatel∙ ·Φinn∞ ho vyu₧φvat. Proto jφ i unikß pozitivnφ dopad internetovΘho rozvoje na celkovou ekonomiku stßtu, unikß jφ pot°eba prohlubovat znalosti a schopnosti vyu₧φvat modernφ IT, tak jak se to d∞je v ekonomicky vysp∞l²ch zemφch. Rychlost je klφΦov²m momentem, proto₧e rozhoduje o konkurenceschopnosti nßrodnφ ekonomiky v globßlnφch podmφnkßch. Nenφ proto mo₧nΘ ponechat tyto faktory ₧ivelnΘmu v²voji.
Nezab²vejme se nynφ pojmy, jako je "novß ekonomika", p°φpadn∞ "digitßlnφ ekonomika". Jsou to pojmy nejen znaΦn∞ obecnΘ, ale i obsahov∞ nepropracovanΘ a nevhodnΘ pro praktickou ilustraci vlivu IT, zejmΘna internetu, na ekonomiku. Tento vliv je nejpr∙kazn∞jÜφ v USA, kterΘ byly kolΘbkou internetu a jsou v rozvoji tΘto dominantnφ formy IT nejdßle. Je pravd∞podobnΘ, ₧e dosavadnφ americk² v²voj v tomto sm∞ru bude d°φve nebo pozd∞ji probφhat p°i napln∞nφ urΦit²ch podmφnek analogick²m zp∙sobem i v ostatnφch zemφch. Pozitivnφ vliv soudob²ch IT na ekonomiku USA je bezesporn². To dßvß ostatnφm zemφm nad∞ji, ₧e promyÜlenou replikacφ americkΘho v²voje ve vlastnφch podmφnkßch mohou dosßhnout, p°φpadn∞ i znßsobit p°φznivΘ dopady na vlastnφ hospodß°stvφ. Z takov²ch p°edstav vychßzela i Evropskß unie p°i formulaci svΘho strategickΘho ·kolu. Myslφm, ₧e touto cestou by se m∞la vydat i naÜe republika, nikoliv vÜak proklamativn∞, ale skuteΦn∞.
Co zahrnout do pojmu internetovß ekonomika
Jako v²chodisko k odpov∞di na tuto otßzku nßm m∙₧e poslou₧it elen∞nφ, kterΘ texaskß univerzita pou₧ila ve sv²ch studiφch UkazatelΘ internetovΘ ekonomiky (Internet Economy Indicators), podporovan²ch spoleΦnostφ Cisco Systems. ZkoumanΘ firmy a spoleΦnosti rozd∞lila do Φty° vrstev.
Prvnφ vrstva û internetovß infrastruktura
Zahrnuje dodavatele produkt∙ a slu₧eb pomßhajφcφch vytvß°et IP infastruktury poΦφtaΦov²ch sφtφ. Pat°φ sem provozovatelΘ internetov²ch pßte°nφch sφtφ, p°ipojovatelΘ k internetu, v²robci sφ¥ovΘho technickΘho a programovΘho vybavenφ, poΦφtaΦ∙, prost°edk∙ pro zajiÜt∞nφ bezpeΦnosti v sφtφch, specißlnφch spoj∙, jako jsou optickΘ spoje apod. P°φkladem p°edstavitel∙ tΘto vrstvy mohou b²t spoleΦnosti Qwest, AOL, Cisco, Dell.
Druhß vrstva û internetovΘ aplikace
Soust°e∩uje firmy a spoleΦnosti spolup∙sobφcφ na dotvß°enφ internetovΘ infrastruktury tak, aby mohla °eÜit po₧adovanΘ aplikace, zejmΘna aplikace byznysovΘ. Jde o internetovΘ konzultanty, v²robce a dodavatele nßstroj∙ pro aplikace vΦetn∞ nßstroj∙ multimedißlnφch a softwarov²ch, nßstroj∙ pro tvorbu webov²ch dokument∙, provozovatele vyhledßvaΦ∙, poskytovatele slu₧eb v oblasti Ükolenφ a databßzov²ch aplikacφ. Jako p°φklady spoleΦnostφ tΘto vrstvy uve∩me firmy Microsoft, Macromedia, Adobe, Inktomi.
T°etφ vrstva û zprost°edkujφcφ vrstva
Obsahuje firmy a spoleΦnosti, kterΘ zprost°edkovßvajφ p°φstup u₧ivatel∙ internetu k pot°ebn²m informaΦnφm slu₧bßm. Pat°φ sem on-line cestovnφ kancelß°e, informaΦnφ broke°i pracujφcφ on-line, poskytovatelΘ informaΦnφch obsah∙, portßlov²ch a reklamnφch slu₧eb. P°φkladem m∙₧e b²t Yahoo, Cnet, Doubleclick.
╚tvrtß vrstva û internetov² obchod
Je vyhrazena pro elektronick² obchod. Jde o prodej produkt∙ a slu₧eb prost°ednictvφm internetu, a¥ ji₧ koncov²m zßkaznφk∙m nebo obchodnφm partner∙m, on-line prodej knih, Φasopis∙, letenek, zßbavy apod. P°φkladem m∙₧e b²t Amazon, eToys.
Mo₧nß ₧e existujφ jinß, toeba i vhodn∞jÜφ Φlen∞nφ firem a spoleΦnostφ pro internetovou ekonomiku, ale uvedenß klasifikace mß tu p°ednost, ₧e k nφ mßme indikßtory za rok 1998 a 1999, kterΘ vznikly jako v²sledek dvou, s roΦnφm odstupem proveden²ch studiφ texaskΘ univerzity.
UkazatelΘ internetovΘ ekonomiky
P°edm∞tem studiφ bylo p°es 3000 firem a spoleΦnostφ, kterΘ bylo mo₧nΘ zahrnout do jednΘ ze Φty° definovan²ch vrstev internetovΘ ekonomiky. Do v²zkumu byly zahrnuty pouze ty americkΘ firmy, kterΘ cel² sv∙j p°φjem nebo jeho Φßst zφskßvaly z internetu nebo z IP produkt∙ a slu₧eb, a to p°φm²m zp∙sobem. P°φsluÜnΘ ·daje byly stanoveny na zßklad∞ vlastnφch odhad∙ firem, pouze u 300 nejv∞tÜφch byly analyzovßny p°φmo pracovnφm kolektivem texaskΘ univerzity na zßklad∞ v²roΦnφch zprßv, telefonnφch interview a dalÜφch informaΦnφch zdroj∙. V²sledkem v²zkum∙ byly jednotlivΘ indikßtory charakterizujφcφ p°φjem internetovΘ ekonomiky (tabulka 1), poΦet jejφch pracovnφk∙ (tabulka 2), p°φjem na pracovnφka (tabulka 3) a p°φsluÜnΘ nßr∙sty.
Indikßtor internetovΘ ekonomiky
RoΦnφ p°φjmy v milionech19981999Nßr∙st
Vrstva 1 û internetovß infrastruktura$117 143$197 853 68 %Vrstva 2 û internetovΘ aplikace$71 615$101 304 41 %Vrstva 3 û zprost°edkujφcφ vrstva$63 629$96 809 52 %Vrstva 4 û internetov² obchod$99 813$171 473 72 % Internetovß ekonomika(po odstran∞nφ p°esah∙)$322 530$523 923 62 %Zdroj: The Internet Economy Indicators Tabulka 1Z tabulky 1 vypl²vß, ₧e v minulΘm roce internetovß ekonomika USA generovala roΦnφ p°φjem zhruba p∙l bilionu USD (524 miliard) a tφmto objemem p°edhonila tradiΦnφ odv∞tvφ, jako jsou telekomunikace (300 miliard) a leteck² pr∙mysl (355 miliard). P°edpoklßdß se, ₧e letos dosßhne objemu kolem 850 miliard USD a tφm bezpeΦn∞ p°edhonφ automobilov² pr∙mysl (728 miliard) a p°φjem pojiÜ¥ovacφch spoleΦnostφ (724 miliard).
Pozoruhodn² je nßr∙st (62 %), kter² je patnßctkrßt v∞tÜφ ne₧ lo≥sk² nßr∙st celΘ ekonomiky USA. Zkoumßme-li nßr∙st vÜech p°φjm∙ (internetov²ch i neinternetov²ch) firem a spoleΦnostφ internetovΘ ekonomiky, dochßzφme k Φφslu 11 %, co₧ se viditeln∞ odliÜuje od 4,2% nßr∙stu ekonomiky USA oproti roku 1998. Z ·daj∙ pro jednotlivΘ vrstvy internetovΘ ekonomiky vypl²vß, ₧e nejrychleji se rozvφjel internetov² obchod a pak internetovß infrastruktura.
Rozbory po Φtvrtletφch ukßzaly, ₧e nßr∙st internetovΘ ekonomiky nejen v souhrnu, ale i v jednotliv²ch vrstvßch se od poΦßtku roku 1999 neustßle zrychloval a pokraΦoval v tΘto tendenci i na zaΦßtku letoÜnφho roku. P°φjem nejv∞tÜφch 30 spoleΦnostφ internetovΘ ekonomiky vzrostl b∞hem lo≥skΘho roku zhruba o 40 %.
Zajφmavß je vßha internetovΘho p°φjmu v celkovΘm p°φjmu firem a spoleΦnostφ internetovΘ ekonomiky. Anal²zy ukßzaly, ₧e z ka₧d²ch p∞ti dolar∙ p°φjmu t∞chto spoleΦnostφ zhruba jeden dolar pochßzφ z internetov²ch p°φjm∙, zejmΘna z p°φjm∙ generovan²ch na webu.
Indikßtor internetovΘ ekonomiky
PoΦet pracovnφk∙ 19981999Nßr∙stVrstva 1 û internetovß infrastruktura 527 037778 602 48 %Vrstva 2 û internetovΘ aplikace513 125681 568 33 %Vrstva 3 û zprost°edkujφcφ vrstva290 856340 673 17 %Vrstva 4 û internetov² obchod577 937726 735 26 % Internetovß ekonomika(po odstran∞nφ p°esah∙)1819 7162476 122 36 %Zdroj: The Internet Economy Indicators Tabulka 2Tabulka 2 ukazuje, ₧e internetovß ekonomika USA se rozrostla za minul² rok o 650 tisφc nov²ch pracovnφch mφst a zam∞stnßvß nynφ zhruba skoro 2,48 milionu pracovnφk∙. Tφm p°edΦila komunikace a ve°ejnΘ slu₧by (2,39 milionu) a pojiÜ¥ovacφ sektor (2,40 milionu). Nejvφce pracovnφk∙ (778 tisφc) zam∞stnßvajφ firmy a spoleΦnosti prvnφ vrstvy. Nßr∙st je skoro padesßtiprocentnφ (48 %).
Indikßtor internetovΘ ekonomiky
P°φjem na jednoho pracovnφka 19981999Nßr∙stVrstva 1 û internetovß infrastruktura$221 966$254 174 14 %Vrstva 2 û internetovΘ aplikace$139 566$148 628 6 %Vrstva 3 û zprost°edkujφcφ vrstva$218 765$284 143 30 %Vrstva 4 û internetov² obchod$172 706$235 987 37 % Internetovß ekonomika(po odstran∞nφ p°esah∙)$177 225$211 581 19 %Zdroj: The Internet Economy Indicators Tabulka 3Zajφmavou Φßstφ studiφ texaskΘ univerzity bylo zkoumßnφ produktivnosti pracovnφk∙ internetovΘ ekonomiky. Tabulka 3 ukazuje v²sledky. P°φjmy na jednoho pracovnφka vzrostly v roce 1999 celkov∞ o 19 %, p°iΦem₧ nejv∞tÜφ nßr∙st byl dosa₧en ve vrstv∞ internetovΘho obchodu a zprost°edkujφcφ vrstv∞. Zatφm nejmenÜφ p°φjmy na jednoho pracovnφka dosahuje vrstva aplikacφ. Ta takΘ vykßzala nejmenÜφ nßr∙st.
Publikovan² materißl texaskΘ univerzity obsahuje i p°ehled n∞kter²ch skuteΦnostφ a odhad∙ proveden²ch jin²mi zdroji. Tak nap°φklad 56 procent spoleΦnostφ v USA prodßvß letos on-line na internetu, co₧ je v²raznΘ zv²Üenφ oproti roku 1998, kdy to bylo pouze 24 procent. Celosvitov∞ nejv∞tÜφ komerΦnφ spoleΦnostφ pat°φcφ do internetovΘ ekonomiky je Cisco Systems, Inc,, kterß prodßvß denn∞ zbo₧φ za $32 milion∙. Zajφmavou informacφ je odhad, ₧e z celkovΘho poetu letoÜnφch absolvent∙ vyÜÜφch Ükol v USA 82 procent sm∞°uje do oblastφ prßce s on-line informacemi.
Na otßzku, jak velkou Φßstφ celosv∞tovΘ internetovΘ ekonomiky je internetovß ekonomika USA, odpovφdß studie texaskΘ univerzity tvrzenφm, ₧e u velk²ch spoleenostφ USA je to 75 procent (25 procent ostatnφ sv∞t), p°ihlΘdneme-li i k menÜφm spoleΦnostem, je to okolo 83 procent (17 procent ostatnφ sv∞t).
Zßv∞r
Co vypl²vß z uvedenΘho pro nßs? Pokud rychle nezv²Üφme rozÜφ°enφ internetu mezi naÜimi obyvateli a nenauΦφme je s tφmto IT prost°edkem efektivn∞ pracovat, pokud naÜe internetovß ekonomika, kterß ji₧ existuje, podstatn∞ nezrychlφ svoje tempo rozvoje, m∙₧e se snadno stßt, ₧e za krßtkou dobu se ocitneme na ekonomickΘ periferii sv∞ta, ze kterΘ se jen tak snadno nedostaneme. Proto ka₧dou rozumnou aktivitu, kterß by takovΘ pochmurnΘ budoucnosti Φelila, musφme p°ivφtat, a naopak ka₧dou aktivitu, kterß by tuto neradostnou hrozbu p°ibli₧ovala, odmφtat.
