home *** CD-ROM | disk | FTP | other *** search
/ Chip 2000 October / Chip_2000-10_cd1.bin / obsahy / Chip_txt / TXT / 32-33.TXT < prev    next >
Text File  |  2000-08-30  |  9KB  |  23 lines

  1. Eastern European IT Forum 2000
  2. Novß ekonomika na cest∞ do st°ednφ Evropy
  3. Loni v Φervnu se tradiΦnφ v²chodoevropskΘ f≤rum IDC poprvΘ p°est∞hovalo z Vφdn∞ do Prahy. P°edstavitelΘ IDC tehdy tvrdili, ₧e Praha nenφ pouhou zastßvkou, n²br₧ ₧e by mohla tuto ka₧doroΦnφ p°ehlφdku trend∙ na trhu IT pro oblast st°ednφ a v²chodnφ Evropy hostit pravideln∞. Tuto p°edstavu skuteΦn∞ naplnili: rok se s rokem seÜel a konference Eastern European IT Forum 2000 op∞t zavφtala do Prahy, i kdy₧ oproti lo≥sku zam∞nila hotel Diplomat za o n∞co lukrativn∞jÜφ Hilton. LetoÜnφ roΦnφk nesl podtitul "Novß ekonomika ve v²chodnφ Evrop∞: P°echod k trhu orientovanΘmu na °eÜenφ" a konal se ve dnech 26. û 27. Φervna.
  4.  
  5. Nenφ mi p°esn∞ znßmo, kdo jako prvnφ p°iÜel s termφnem "novß ekonomika"; jß jsem se s nφm poprvΘ setkal v polovin∞ devadesßt²ch let u americk²ch politik∙ a ekonom∙, kte°φ tφmto slovnφm spojenφm oznaΦovali novou fßzi ekonomickΘho v²voje, kdy se hlavnφm sm∞rem hospodß°skΘho rozvoje stanou modernφ technologie a informace. Zßm∞rn∞ jsem pou₧il termφn "modernφ technologie", nebo¥ do novΘ ekonomiky pat°φ krom∞ informaΦnφch a komunikaΦnφch technologiφ mj. farmacie, genetika a dalÜφ. Pro tentokrßt bychom vÜak mohli tolerovat jistΘ zjednoduÜenφ a p°edpoklßdat, ₧e "novß ekonomika" znamenß Üirokou aplikaci informaΦnφch a komunikaΦnφch technologiφ ve ve°ejnΘm i podnikatelskΘm ₧ivot∞ se vÜemi odpovφdajφcφmi d∙sledky, tj. s radikßlnφmi zm∞nami ve zp∙sobu distribuce zbo₧φ a slu₧eb a s pronikßnφm v²poΦetnφ a komunikaΦnφ techniky do ka₧dodennφho ₧ivota. SkuteΦnost, ₧e si konference IDC dala tento termφn p°φmo do svΘho zßhlavφ, naznaΦuje jist² posun: te∩ u₧ nejde jen o to, zda je v postkomunistick²ch zemφch koneΦn∞ dostatek poΦφtaΦ∙, ale spφÜe o to, zda tyto zem∞ dokß₧φ naskoΦit do rozjetΘho vlaku sm∞°ujφcφho do t°etφho tisφciletφ.
  6.  
  7. Zmatenφ slov a Φφsel
  8. T∞₧ko od n∞koho Φekat, ₧e vystoupφ na konferenci tohoto druhu a p°itom se ani jednou nezmφnφ o elektronickΘm obchodovßnφ. Intenzivnφ devalvace tohoto termφnu vedla postupn∞ k tomu, ₧e si lidΘ vym²Üleli dalÜφ a dalÜφ termφny, aby odliÜili to svΘ elektronickΘ obchodovßnφ od jinΘho e-byznysu. Armßda slov zaΦφnajφcφch pφsmenem E se tak za poslednφ desφtky m∞sφc∙ nesmφrn∞ rozrostla. Mo₧nß bychom dokonce mohli p°i p°φle₧itosti podobn²ch konferencφ vyhlßsit sout∞₧ o nejoriginßln∞jÜφ e-slovo. V p°φpad∞ letoÜnφho f≤ra IDC bych dal hlas pravd∞podobn∞ Eduardu Mφkovi z APP, kter² pou₧il termφn "e-verything.com". TakovΘ ceny by koneckonc∙ m∞ly z∙stßvat doma.
  9. HorÜφ je, ₧e v takovΘ zßplav∞ termφn∙ se snadno ztrßcφ p∙vodnφ v²znam slova (byl-li v∙bec n∞jak²). Ka₧d² tak hovo°φ o elektronickΘm obchodovßnφ, ale ka₧d² tφm myslφ n∞co jinΘho. Jestli₧e tedy IDC tvrdφ, ₧e loni dosßhl objem elektronickΘho obchodovßnφ v celosv∞tovΘm m∞°φtku hodnoty 130 mld. USD, co si pod tφm mßme p°edstavit? Jednß se o "ΦistΘ" internetovΘ transakce, kdy je zbo₧φ prost°ednictvφm sφt∞ objednßno, zaslßno a zaplaceno? P°isp∞li k tΘto Φßstce u₧ivatelΘ, kte°φ si na internetu objednali kompakt Φi knφ₧ku a zbo₧φ pak zaplatili hotov∞? Nebo snad staΦφ, kdy₧ si s n∞k²m e-mailem dohodnu pracovnφ ob∞d, na n∞m uzav°u obchod a pak zanesu fakturu do ·Φetnictvφ na poΦφtaΦi?
  10. Z tohoto zmatenφ pak vyr∙stajφ dalÜφ rozpory. T∞₧ko se t°eba mohou shodnout Walid Moneimne (Compaq) a Ji°φ Hlavenka (Computer Press). Zatφmco ten prvnφ tvrdφ, ₧e e-byznys mß v²znam p°edevÜφm p°i jednßnφ s velk²mi zßkaznφky, ten druh² naopak pova₧uje tzv. oblast B2B (business-to-business) za obyΦejnou nafouknutou bublinu, nebo¥ jeho firmu ₧ivφ drobnφ zßkaznφci. Majφ pravdu oba, nebo jen jeden (Φi snad dokonce ₧ßdn²) z nich?
  11. NaÜt∞stφ r∙znΘ chßpßnφ elektronickΘho obchodovßnφ jeÜt∞ nep°edstavuje zßva₧n∞jÜφ problΘm û podnikatel si svΘmu chßpßnφ m∙₧e p°izp∙sobit sv∙j vlastnφ podnikatelsk² model. HorÜφ je to u veliΦin, kterΘ pova₧ujeme alespo≥ ΦßsteΦn∞ za exaktn∞ zm∞°itelnΘ, jako je nap°. poΦet u₧ivatel∙ internetu. Mo₧nß si vzpomφnßte na lo≥skou afΘru ohledn∞ poΦtu u₧ivatel∙ internetu v ╚R, kdy na sebe pom∞rn∞ t∞₧k²m kalibrem pßlili provozovatelΘ v²znamn²ch Φesk²ch informaΦnφch server∙ a IDC (r∙znΘ odhady se pohybovaly od 220 000 a₧ tΘm∞° po milion u₧ivatel∙). O tom, kam takovΘ hrßtky mohou vΘst, jsem se p°esv∞dΦil v jednΘ prezentaci, kde jejφ autor (neuvßdφm jeho jmΘno, nebo¥ prezentaci jsem nebyl osobn∞ p°φtomen a mßm ji pouze v elektronickΘ podob∞) srovnßvß vyu₧φvßnφ internetu v jednotliv²ch zemφch st°ednφ a v²chodnφ Evropy. U ╚R je uveden znaΦn∞ konzervativnφ odhad 200 000 u₧ivatel∙, co₧ znamenß, ₧e ╚eskß republika je s 0,2procentnφ internetovou proliferacφ jednou z nejzaostalejÜφch zemφ regionu. P°edstihly nßs vÜechny reformnφ zem∞ vΦetn∞ Slovenska (Φtvrt milionu u₧ivatel∙, 6 %) a Ruska (t°i miliony u₧ivatel∙, 3 %), za nßmi z∙staly u₧ jen zem∞ jako B∞lorusko, Chorvatsko a Ukrajina. Mo₧nß ₧e jsme na tom s internetem opravdu Üpatn∞, ale svΘ vlastnφ podnikatelskΘ plßny bych o tato Φφsla asi rad∞ji neopφral...
  12.  
  13. Konec legrace
  14. A¥ u₧ vÜak chßpeme pojem elektronickΘho obchodovßnφ vÜelijak a a¥ si o poΦtech u₧ivatel∙ a generovan²ch obratech myslφme cokoli, nikdo nem∙₧e pochybovat o tom, ₧e tzv. elektronickß ekonomika hraje stßle v∞tÜφ roli. Philippe de Marcillac z IDC ve svΘ prezentaci dokonce vyhlßsil novou fßzi v²voje û eBusiness 2.0. ZaΦßtek tΘto novΘ fßze p°itom klade na letoÜnφ rok.
  15. V Φem spoΦφvß ona novß fßze? ZjednoduÜen∞ °eΦeno: konec experimentovßnφ, nastßvß Φas na skuteΦn² byznys. Z pr∙zkum∙ IDC vypl²vß, ₧e tak°ka v polovin∞ p°φpad∙ (48 %) p°ebφrajφ vedenφ internetov²ch projekt∙ p°φmo °editelΘ Φi prezidenti firem. U Üesti stovek sledovan²ch firem generujφ internetovΘ aktivity v pr∙m∞ru 27 % celkovΘho obratu firmy (ryze internetovΘ firmy nejsou do pr∙zkum∙ zahrnuty). Nejde tedy jen o "hraΦku", ba prßv∞ naopak. V lo≥skΘm roce u₧ byly internetovΘ aktivity ve Φtvrtin∞ p°φpad∙ profitabilnφ, do roku 2001 mß tento podφl vzr∙st na 60 %. V 78 % p°φpad∙ je internetovß slo₧ka p°φmo integrovanß do celkovΘ struktury podniku, jen 6 % p°φpad∙ je pouze outsourcovan²ch. To znamenß, ₧e firmy, kterΘ na internet vsadily a svou strategii ·sp∞Ün∞ implementovaly, u₧ na internetu vyd∞lßvajφ (nebo budou vyd∞lßvat b∞hem nejbli₧Üφch dvou Φi t°φ let) a ₧e integrace internetovΘho podnikßnφ mß podstatn∞ v∞tÜφ perspektivu ne₧ jeho diverzifikace. Jin²mi slovy: chcete-li obchodovat na internetu, mßte jednu z poslednφch mo₧nostφ; mo₧nß ₧e u₧ te∩ je pozd∞.
  16. V dalÜφ fßzi se Philippe de Marcillac zam∞°il na technologickou podobu druhΘ generace e-byznysu. P∙jde zejmΘna o v∞tÜφ orientaci na poskytovßnφ slu₧eb a na interaktivitu a personifikaci u₧ivatelskΘho rozhranφ. Prßv∞ tyto prvky pova₧ujφ respondenti za nejv∞tÜφ slabiny sv²ch souΦasn²ch internetov²ch server∙.
  17.  
  18. D∙raz na slu₧by
  19. Steven Frantzen, °editel st°edoevropskΘ poboΦky IDC, vystoupil se sv²m tradiΦnφm srovnßnφm st°edo- a v²chodoevropsk²ch zemφ z hlediska trhu s IT a₧ v zßv∞reΦnΘm bloku p°ednßÜek. Ve svΘm vystoupenφ potvrdil, ₧e postkomunistickΘ zem∞ zachytily modernφ trendy, t°eba₧e n∞kterΘ postupujφ rychleji a n∞kterΘ pomaleji. NejpokroΦilejÜφmi trhy jsou i nadßle visegrßdskΘ a pobaltskΘ zem∞; v t∞chto zemφch u₧ nenφ hlavnφm hybatelem trhu poptßvka vlßdnφho a bankovnφho sektoru, ale nejv²razn∞jÜφ poptßvku generujφ zahraniΦnφ investo°i, poskytovatelΘ bezplatnΘho internetovΘho p°ipojenφ (u nßs a v Polsku), resp. vlßdou dotovanΘ projekty pro rozvoj internetu (Slovensko, Ma∩arsko). Na vzestupu je takΘ internetovΘ bankovnictvφ a "p°ibalovan²" internet k poΦφtaΦ∙m.
  20. Obecn∞ lze °φci, ₧e po ukonΦenφ ekonomickΘ transformace bude trh s IT orientovßn spφÜe na poskytovßnφ °eÜenφ a na aplikace nov²ch technologiφ. I nadßle tak bude pokraΦovat zvyÜovßnφ podφlu slu₧eb na celkovΘm objemu trhu. V²razn∞jÜφ zvyÜovßnφ investic z°ejm∞ nem∙₧eme oΦekßvat û u₧ dnes jsou investice do IT v ╚R a v Ma∩arsku nad ·rovnφ zßpadoevropsk²ch zemφ (v p°epoΦtu k hrubΘmu nßrodnφmu produktu). Pro cel² st°edo- a v²chodoevropsk² region IDC p°edpovφdß v nejbli₧Üφch Φty°ech letech meziroΦnφ nßr∙st prodeje PC o 15 % (z hlediska poΦtu prodan²ch jednotek), resp. o 11 % (z hlediska obratu). Prodej softwaru a slu₧eb poroste o n∞co rychleji (13 %, resp. 14 %). V∙bec nejv∞tÜφ p°φle₧itosti pak spoΦφvajφ v outsourcingu aplikacφ (r∙st o 25 %) a slu₧eb (20 %).
  21. Od "obyΦejnΘ konference" (t°eba₧e Eastern European IT Forum pat°φ k nejv²znamn∞jÜφm akcφm v oboru ICT, kterΘ se u nßs konajφ) samoz°ejm∞ nelze oΦekßvat, ₧e by na otßzku, zda nßm neujede vlak, vyΦerpßvajφcφm zp∙sobem odpov∞d∞la. Z vystoupenφ jednotliv²ch °eΦnφk∙ lze vÜak dostateΦn∞ posoudit, v jakΘ fßzi cesty k modernφ informaΦnφ spoleΦnosti se jednotlivΘ zem∞ naÜeho regionu nachßzejφ. LetoÜnφ roΦnφk jen potvrdil trendy roΦnφk∙ p°edchßzejφcφch û °ada lidφ stßle tßpe, ale celkov² v²voj jde p°ece jen tφm sprßvn²m sm∞rem. Doufejme tedy, ₧e to pomyslnΘ nßdra₧φ najdeme vΦas.
  22. Karel Stachovec
  23.