ElektronickΘ podnikßnφ je oborem dosahujφcφm natolik ob°φ popularity, ₧e diskuse o n∞m zasti≥ujφ n∞kterΘ jinΘ, a mo₧nß i zßsadn∞jÜφ otßzky. Hodn∞ se dnes nap°φklad hovo°φ o nutnosti hladkΘho propojenφ firemnφch aplikacφ a o p°em∞n∞ sφt∞ sφtφ v automatizovanΘ komunikaΦnφ prost°edφ pro komerΦnφ vyu₧itφ. U₧ mΘn∞ pozornosti ale zb²vß k zamyÜlenφ nad tφm, zda t°eba nenφ mo₧nΘ vyu₧φt internet k aplikacφm postaven²m na zcela jinΘm paradigmatu, ne₧ na jakΘm stojφ aplikace dneÜnφ.
V naÜφ ·vaze m∙₧eme jφt dokonce o kr∙Φek dßl: v komunikaci mezi firmami hovo°φme o nutnosti odstranit stßvajφcφho manußlnφho zprost°edkovatele a dneÜnφ situaci v komunikaci dvou firem, p°i kterΘ je nutnß lidskß prßce, p°irovnßvßme k hovoru dvou lidφ prost°ednictvφm tlumoΦnφka. ╚φm jin²m ale je stßvajφcφ internet, ve kterΘm se koncovφ u₧ivatelΘ spolu nemohou p°φmo spojit a musφ komunikovat pouze s prost°ednφky û s webov²mi servery?
Centralizace v distribuovanΘm prost°edφ
Zßkladnφm principem sφt∞ sφtφ je distribuovanost. V padesßt²ch letech, kdy sv∞tu hrozila jadernß vßlka, byla hlavnφm motivaΦnφm Φinitelem duchovnφch otc∙ internetu snaha o vybudovßnφ zcela decentralizovanΘho prost°edφ pro vojenskou komunikaci. Cφlem bylo vytvo°it odoln² komunikaΦnφ nßstroj, kter² by nem∞l centrßlnφ uzly, a tedy ani slabß mφsta, p°i jejich₧ vy°azenφ je sφ¥ ochromena. Tato vize pak byla realizovßna v myÜlence paketovΘho datovΘho p°enosu. Prßv∞ ten obsahoval a dodnes obsahuje mechanismy, jak uchovat provoz na sφti i v situaci, kdy Φßst sφt∞ zmizφ.
P°i masovΘm nßstupu slu₧by WWW v devadesßt²ch letech se vÜak decentralizovanost sφt∞ nep°esunula do aplikaΦnφ roviny. V p∙vodn∞ decentralizovanΘm prost°edφ zaΦaly vznikat slabΘ body, jejich₧ vy°azenφm z Φinnosti zmizφ z virtußlnφho sv∞ta sφt∞ celΘ aplikace. NedßvnΘ ·toky typu Denial of Service jsou toho d∙kazem û odhalily metodu, kterß dokß₧e paralyzovat v podstat∞ libovolnou webovou aplikaci. Hacke°i si mohou vybrat: Yahoo!, Amazon, CNN.com...
P°enosovΘ mechanismy sice decentralizovanΘ z∙staly, ba dokonce i "sv∞tovß pavuΦina" WWW server∙ neobsahuje ₧ßdn² bod, jeho₧ vy°azenφm by slu₧ba WWW jako takovß zanikla a zmizela ze sv∞ta. Z pohledu jednotliv²ch aplikacφ je vÜak zßkladnφ robustnost internetovΘ sφt∞ pryΦ. Ka₧dß aplikace zßvisφ na jedinΘm, v lepÜφm p°φpad∞ na n∞kolika serverech, p°i jejich₧ vy°azenφ aplikace okam₧it∞ mizφ û bez ohledu na to, zda se jednß o osobnφ strßnky devφtiletΘho dφt∞te nebo t°eba o Yahoo!
SΘrie ·tok∙ Denial of Service (DOS) vyu₧ila prßv∞ skuteΦnosti, ₧e p°i WWW slu₧b∞ je v₧dy provozovßno °ßdov∞ vφce klient∙ ne₧ server∙. Proti jednomu serveru stojφ potencißln∞ vÜichni klienti sφt∞ internet. Hacke°i dokßzali po sφti "rozsemenit" faleÜnΘ klienty, kte°φ sv∙j cφlen² server v p°edem naplßnovanΘ chvφli snadno zahltili. U₧ samotnß mo₧nost t∞chto ·tok∙ ovÜem dokazuje, ₧e starß dobrß robustnost internetu je û v rovin∞ jeho dneÜnφch aplikacφ û minulostφ.
Uve∩me si jeÜt∞ jeden p°φpad zranitelnosti slu₧eb: "pirßtskΘ" FTP servery. Asi ka₧d², kdo n∞kdy hledal svoji oblφbenou MP3 skladbu, byl brzy znechucen mno₧stvφm "zlomen²ch", tedy nefungujφcφch odkaz∙. Proti t∞mto chybßm nebyl odoln² ₧ßdn² vyhledßvaΦ. Jak by takΘ mohl b²t, kdy₧ p°i objevenφ jakΘhokoliv serveru s podez°el²m obsahem bylo vcelku snadnΘ tento server rychle vy°adit.
Oba tyto p°φklady tedy doklßdajφ jeden velmi zßsadnφ problΘm: rozd∞lenφ ·Φastnφk∙ sφt∞ internet do dvou kategoriφ, na malou skupinu (webov²ch) server∙ a velkou skupinu (webov²ch) klient∙, jde p°φmo proti zßkladnφ technickΘ myÜlence internetu. Sφ¥ v aplikaΦnφ rovin∞ ztrßcφ svoji p∙vodnφ odolnost.
ProblΘm vÜak nenφ pouze v robustnosti. Druh² p°φklad nßm zßrove≥ ukazuje, ₧e pokud p°ekroΦφ mno₧stvφ zm∞n slu₧eb v sφti urΦitou hranici, narazφme na principißlnφ problΘmy navigace. Tato omezenφ jsou vrozenß vÜem dneÜnφm vyhledßvaΦ∙m, proto₧e dneÜnφ paradigma vyhledßvacφch slu₧eb neumo₧≥uje zpracovat zm∞ny sφt∞ v reßlnΘm Φase. P°esn∞ tento problΘm nastal v oblasti hudebnφch nahrßvek. A to bylo d∙vodem, proΦ zaΦali v²vojß°i hledat jinΘ paradigma prßv∞ pro oblast hudby.
Napster û vstup distribuovanΘho prost°edφ na aplikaΦnφ ·rove≥
Napster popsanΘ problΘmy p°i hledßnφ skladeb odstranil. Hudebnφ skladby toti₧ ponechal na poΦφtaΦφch u₧ivatel∙. K nim p°ihrßl aplikaci, kterß z jejich poΦφtaΦ∙ ud∞lala v podstat∞ servery. Napster tedy neuΦinil nic menÜφho, ne₧ ₧e poprvΘ odstranil kategorizaci ·Φastnφk∙ sφt∞ na servery a klienty.
Aby cel² systΘm fungoval, staΦilo k n∞mu doplnit n∞kolik server∙ jeÜt∞ ve starΘm pojetφ (koneΦn∞, technologickΘ revoluce musφ vychßzet ze stßvajφcφ technologie, aby m∞ly Üanci na rychlou masovou adopci). Servery Napsteru vÜak ji₧ v tomto p°φpad∞ neobsahovaly konkrΘtnφ data pro u₧ivatele (skladby), jako je tomu u WWW server∙, ale pouze ·daje o aktußlnφm stavu sφt∞. Slovo aktußlnφ bych cht∞l podtrhnout. Na serverech byla skuteΦn∞ informace o tom, kdo je prßv∞ v tΘto chvφli p°ipojen, jakou mß jeho p°ipojenφ prßv∞ te∩ kvalitu a jakΘ skladby prßv∞ nabφzφ. Vlastnφ p°enos poprvΘ probφhal p°φmo mezi koncov²mi u₧ivateli û v rßmci vlastnφ v²m∞ny dat tedy, op∞t poprvΘ, odpadl centrßlnφ, a tedy i zraniteln² Φlßnek.
Aplikace Napster je ukßzkou p°echodovΘho stavu technologiφ: data jsou ji₧ distribuovßna, repozitß° ovÜem nikoliv. Jen proto bylo mo₧nΘ na zßklad∞ soudnφho sporu aplikaci vypnout (staΦilo vy°adit z Φinnosti cca 100 repoziΦnφch server∙). Jin²mi slovy, Napster jeÜt∞ m∞l centrßlnφ zraniteln² bod. Aplikace novΘho typu ji₧ vypnout nep∙jdou.
Z pohledu dat ovÜem u₧ Napster ten zßkladnφ krok uΦinil. Na sφti se dφky Napsteru objevilo ne n∞kolik (nebo n∞kolik desφtek), ale rovnou n∞kolik milion∙ a poslΘze n∞kolik desφtek milion∙ "pirßtsk²ch" server∙. Ty ze sφt∞ odstranit nelze. SystΘm p°φmΘ komunikace koncov²ch u₧ivatel∙ je toti₧ stejn∞ robustnφ jako sφ¥ sama.
Lze to p°irovnat k situaci, kdy by zaΦali v m∞stskΘ doprav∞ jezdit vÜichni bez jφzdenek. KlasickΘ regulaΦnφ mechanismy vyu₧φvajφcφ revizor∙ by byly v tΘ chvφli zahlceny, podobn∞ jako se nikdo nepustφ do sporu s 20 miliony u₧ivatel∙ Napsteru. Co je ovÜem ve sv∞tle probφhajφcφch spor∙ o autorskß prßva opomφjeno, je skuteΦnost, ₧e vynßlezem Napsteru zaΦala aplikaΦnφ vrstva poprvΘ p°echßzet na stejnou ·rove≥ distribuovanosti (a tedy robustnosti) jako vrstva p°enosovß. Z datovΘho pohledu poprvΘ zmizelo rozd∞lenφ na jeden zraniteln² server a tisφce na n∞m zßvisl²ch klient∙. A zßkonit∞ se tak stalo v hudb∞. Co bude dalÜφm krokem tohoto v²voje?
P°φmß komunikace klient∙ bez prost°ednφka
V telefonnφ sφti se sice m∙₧eme dovolat principißln∞ ka₧dΘmu jejφmu ·Φastnφkovi, musφme vÜak znßt jeho telefonnφ Φφslo. Pokud Φφslo neznßme, nalezneme si jej v telefonnφm seznamu; v obou p°φpadech ale jeÜt∞ p°ed zapoΦetφm hovoru musφme v∞d∞t, komu chceme zavolat.
V Napsteru jsme oproti tomu poprvΘ v historii nevolili ·Φastnφka, ale obsah komunikace (tedy danou hudebnφ skladbu). PoprvΘ jsme tedy p°ed zapoΦetφm hovoru neznali, komu chceme zavolat, ale mφsto toho jsme volili, o Φem si chceme povφdat.
Internet ve svΘ dneÜnφ podob∞ tento zp∙sob komunikace zatφm jinde ne₧ v hudb∞ neumo₧≥uje. Pomalu k n∞mu ale mφ°φ.
Chat
I p°ed Napsterem existovaly p°inejmenÜφm dv∞ oblasti, ve kter²ch nemusφm p°edem zvolit ·Φastnφka komunikace. Tou prvnφ je chat. P°ed zapoΦetφm chatu skuteΦn∞ nevφm, s k²m si budu povφdat; bohu₧el ale nevφm ani to, o Φem si budu vlastn∞ povφdat. DneÜnφ chat je toti₧ jen velmi mßlo specifick². Je proto sm∞rovßn spφÜe do roviny zßbavnφ slu₧by, jako rozpt²lenφ u₧ivatele internetu û chaty se v podstat∞ soust°e∩ujφ na obecnß atraktivnφ tΘmata, o kter²ch m∙₧e hovo°it ka₧d². Kategoriφ chatu je tedy mßlo a rozhodn∞ nepostaΦujφ k dostateΦnΘ volb∞ obsahu komunikace jeÜt∞ p°ed jejφm zapoΦetφm. Pravidelnφ u₧ivatelΘ chatu se navφc navzßjem znajφ (aspo≥ pod sv²mi p°ezdφvkami), a v∞dφ proto, co od sebe mohou zhruba oΦekßvat. Tφm se ale chatovß komunikace paradoxn∞ p°esouvß jeÜt∞ vφce k modelu komunikace telefonnφ.
Nejdßle, kam technologie chatu dosp∞la, je mo₧nost zjistit ·Φastnφky, kte°φ se dφvajφ na stejnou webovou strßnku jako jß.
To je ale hrozn∞ mßlo. P°edstavme si, ₧e jsem prßv∞ doΦetl historickou knφ₧ku o stavb∞ newyorskΘho metra a cht∞l bych si o tom zrovna te∩ popovφdat s n∞jak²m fandou ₧elezniΦnφ dopravy, nejlφp z New Yorku. UrΦit∞ m∙₧e o tomto tΘmatu v∞d∞t jeÜt∞ n∞co dalÜφho û a t°eba je to dokonce strojv∙dce metra, kter² dnes rßno projel tunelem, o kterΘm jsem si jß jen Φetl. Samoz°ejm∞ ale hledßm zßrove≥ n∞koho, kdo mß prßv∞ te∩ nßladu si se mnou popovφdat.
Nebo m∞ napadl fyzikßlnφ problΘm a rßd bych o n∞m diskutoval s fyzikem specializovan²m na tuto oblast. V t∞ch stovkßch milion∙ vzßjemn∞ komunikujφcφch lidφ jist∞ existuje n∞jak² odbornφk tohoto zam∞°enφ, kter² prßv∞ te∩ hledß diskusi na podobnΘ tΘma. Kdybych si hned te∩ mohl popovφdat, t°eba by mi to pomohlo vid∞t m∙j problΘm z jinΘ strany. A prßv∞ dφky tomu bych jej mo₧nß mohl posunout o kousek dßl.
Jak toho Φlov∞ka ale najφt? Na webov²ch strßnkßch? V chatu? V telefonnφm seznamu?
Diskusnφ skupiny
Asi nejvφce spl≥ujφ po₧adavky na cφlenou diskusi tzv. diskusnφ skupiny, news. Jde v podstat∞ o ve°ejnΘ nßst∞nky na r∙znß, i velmi specializovanß tΘmata, kterΘ m∙₧e Φφst kdokoliv a kam takΘ m∙₧e kdokoliv p°ispφvat. I p°es svoji technickou jednoduchost dokßzaly ji₧ news zprost°edkovat vznik velmi komplexnφch softwarov²ch projekt∙, vΦetn∞ v²voje operaΦnφho systΘmu Linux a jeho zßkladnφch aplikacφ. To je jenom dalÜφ d∙kaz, jakou sφlu mß cφlenß diskuse.
Diskusnφ skupiny vÜak majφ nejen svΘ v²hody, ale takΘ svß vrozenß omezenφ, kterß jim brßnφ b²t plnou odpov∞dφ na naÜi vizi.
News si m∙₧eme p°irovnat k m∞stu, jeho₧ obyvatelΘ spolu mohou komunikovat pouze prost°ednictvφm ob°φ ve°ejnΘ nßst∞nky umφst∞nΘ na nßm∞stφ. Pokud si chce n∞kdo popovφdat na n∞jakΘ tΘma, dostavφ se na nßm∞stφ a na nßst∞nku p°ilφpne lφsteΦek se sv²m nßzorem. Pokud mß n∞kdo zßjem se k nßzoru vyjßd°it, p°ilφpne pod tento lφstek sv∙j vlastnφ nßzor. Na tuto odpov∞∩ m∙₧e p∙vodnφ diskutujφcφ op∞t reagovat. Diskuse se zaΦne vcelku p∞kn∞ rozvφjet, nikdy se ale nerozvine naplno, tak aby mohla nahradit rozhovor mezi dv∞ma osobami v mφstnosti. V₧dy¥ naÜe lφsteΦky visφ na ve°ejnΘm nßm∞stφ, kde si je m∙₧e kdokoliv p°eΦφst. A proto₧e mßm pod lφsteΦkem svoji e-mailovou adresu, nemßm p°φliÜ zßjem se moc ve°ejn∞ odhalovat. Co kdy₧ polo₧φm n∞jakou hodn∞ hloupou otßzku? Nebo co kdy₧ se jednß o tΘma, kterΘ nechci prost∞ ve°ejn∞ probφrat? Mohu se styd∞t, mohu ale takΘ mφt obavu, abych nevyzradil svΘ ·vahy konkurenci.
Diskuse news tedy budou v₧dy svßzßny tφmto omezenφm. Vφce ne₧ zcela svobodnou tv∙rΦφ debatu tak p°ipomφnajφ rozhovor n∞kolika herc∙ na jeviÜti. VΦetn∞ takov²ch detail∙, jako je obΦasnß snaha herc∙ p°edvßd∞t se p°ed publikem. Druhou nev²hodou news je jejich omezenß interaktivita. Bleskovß Üachovß partie se tak m∞nφ na korespondenΦnφ zßpas. N∞kdo, kdo je dobr² v bleskov²ch partiφch, vÜak m∙₧e b²t jen velmi Üpatn²m korespondenΦnφm hrßΦem.
Pot°eba cφlenΘ komunikace
Jak tedy vidφme, internet na svΘ dneÜnφ ·rovni poznßnφ zdaleka nep°inßÜφ takovΘ mo₧nosti komunikace, jakΘ by opravdu mohl p°inΘst. Poj∩me si te∩ p°edstavit, jak by mohlo vypadat ideßlnφ komunikaΦnφ prost°edφ budoucnosti. Prost°edφ, kterΘ by umo₧≥ovalo voln² pohyb myÜlenek v reßlnΘm Φase, prost°edφ, kterΘ by bylo obrovsk²m akcelerßtorem v²voje lidskΘho poznßnφ i mo₧nostφ podnikßnφ.
Vidφme, ₧e na ·rovni komunikace dvou subjekt∙ dnes problΘmy nejsou. Ve skuteΦnosti byla tato oblast dφky globßlnφ telefonnφ sφti vy°eÜena ji₧ p°ed nßstupem internetu. Ne₧ se ale dva subjekty v∙bec spojφ, musφ k tomu v souΦasnosti vynalo₧it obrovskou energii mimo telefonnφ sφ¥. LidΘ jsou dnes schopni a ochotni platit nßkladnΘ novinovΘ inzerßty, ve kter²ch nabφzejφ a hledajφ podnikatelskΘ kontakty. Jsou p°ipraveni cestovat na zahraniΦnφ konference a veletrhy s nad∞jφ, ₧e tam majφ v∞tÜφ Üanci nalΘzt lidi, kte°φ cht∞jφ komunikovat prßv∞ na jejich danΘ tΘma. Mimochodem, mo₧nß prßv∞ to je d∙vodem, proΦ existence internetu dosud neodstranila z naÜeho sv∞ta konference ani veletrhy. DneÜnφ technologie toti₧ zdaleka ne°eÜφ vÜechny û a p°ekvapiv∞ ani informaΦnφ û aspekty takov²ch setkßnφ.
Dv∞ fßze komunikace
Z uveden²ch p°φklad∙ vidφme, ₧e ka₧dß komunikace se sklßdß ze dvou etap: z etapy vyhledßvßnφ komunikaΦnφho prot∞jÜku a z etapy vlastnφ komunikace. Zatφmco prvnφ etapa je z principu ve°ejnß (z Φφm vφce lidφ vybφrßm, tφm lepÜφ shodu mohu najφt), druhß etapa je v principu privßtnφ; je sdφlena pouze t∞mito dv∞ma ·Φastnφky. Mimochodem, telefonnφ sφ¥ je pouze privßtnφ, diskusnφ skupiny jsou pouze ve°ejnΘ.
DneÜnφ technologie umφ dob°e podporovat druhou etapu, a vÜimn∞me si, ₧e i pouze z tΘto Φßsti komunikace zφskßvajφ telekomunikaΦnφ spoleΦnosti obrovskΘ p°φjmy.
V∞tÜina prvnφ etapy se ale odehrßvß stßle jeÜt∞ ruΦn∞ a technologie v nφ nehrajφ tΘm∞° ₧ßdnou roli. Ze vÜech zmφn∞n²ch aktivit, kterΘ dnes lidΘ pro navßzßnφ kontakt∙ podstupujφ (a do nich pat°φ i velkß v∞tÜina dneÜnφch webov²ch strßnek), je ovÜem vid∞t jeden zßv∞r: i jen ΦßsteΦnΘ °eÜenφ prvnφ etapy komunikace by bylo velmi lukrativnφ komerΦnφ aplikacφ internetu. VÜechny zmφn∞nΘ klasickΘ "kontaktnφ" aktivity jsou toti₧ velmi drahΘ. Zatφmco cena telefonnφ komunikace tedy klesß, hodnota navßzßnφ kontakt∙ nikoliv.
Jak by takovß technologickß podpora vyhledßvßnφ diskuse mohla vypadat?
P°echod k pln∞ distribuovan²m aplikacφm
KonkrΘtnφ technologickΘ °eÜenφ (bohu₧el) nechßm na p°φÜtφm nejbohatÜφm mu₧i planety. U₧ v tΘto fßzi poznßnφ jsou ale z°ejmΘ dva hlavnφ rysy novΘho paradigmatu.
Distribuovanost
VÜechny dosavadnφ vyhledßvacφ servery i portßly trpφ vÜemi nev²hodami centralizovan²ch °eÜenφ. ZejmΘna jde o nespolehlivost, kterß je d∙sledkem obecn²ch problΘm∙ ·zkΘho mφsta systΘmu. ┌zkΘ mφsto dneÜnφch serverov²ch °eÜenφ a "dotcom" firem p°itom spoΦφvß nejen v technickΘm °eÜenφ server∙ (mohou selhat, je mo₧nΘ je zahltit nebo mohou b²t ob∞tφ jinΘho zp∙sobu napadenφ); spoΦφvß i v existenci jedinΘ firmy, kterß se o celΘ °eÜenφ starß. Co zbude z dvaadvacetimilionovΘ komunity zßkaznφk∙ seskupenΘ kolem Amazon.com, pokud poÜlou firmu stejnΘho jmΘna investo°i do konkurzu? Bez ohledu na to, ₧e budovßnφ komunity trvalo lΘta, m∙₧e komunita zmizet doslova p°es noc. Nebude to koneΦn∞ prvnφ komunita, kterß tφmto zp∙sobem zanikne. A urΦit∞ ne poslednφ. TakΘ Napster se dß jeÜt∞ vypnout, nap°φklad z d∙vodu soudnφch spor∙. Gnutella u₧ nikoliv.
Adaptivita
Ani sebelepÜφ vizionß° nedokß₧e p°edvφdat vÜechna tΘmata, na kterß si budou chtφt lidΘ jednou popovφdat. TΘmata vyhledßvacφch slu₧eb budoucnosti proto nemohou b²t dßna pevn∞; °eÜenφm dokonce nejsou ani seznamy tΘmat, pr∙b∞₧n∞ p°ipravovanΘ n∞kterou firmou (nap°φklad z d∙vodu zranitelnosti). Zkusme se i v tomto p°φpad∞ pouΦit od Napsteru. Nikdo p°edem nevymyslφ vÜechny hudebnφ skupiny a jejich alba. Vlastnφm faktem omezenφ na hudbu nßm ale automaticky vyjde dob°e zvlßdnutelnß skupina informacφ (autor, album, nßzev skladby) i p°irozen² zp∙sob jejich t°φd∞nφ (typ hudby, nßlada, "podobnost" s jin²mi skladbami Φi autory). Nev∞°φm tomu, ₧e by n∞kdo dokßzal najednou vy°eÜit obecn² problΘm navazovßnφ komunikace. V∞°φm ale, ₧e je mo₧nΘ si vybrat takovou specializaci, ve kterΘ bude tento problΘm dob°e zvlßdnuteln². Samotn² fakt v∞cnΘ specializace toti₧ zajistφ, ₧e se nßm informace seskupφ "samy" a ₧e se objevφ i logick² zp∙sob jejich Φlen∞nφ. K vlastnφ prßci nad informacemi navφc m∙₧eme s v²hodou vyu₧φt komunitu u₧ivatel∙, kterou budujeme. Tento postup v∞cnΘho omezenφ je p°esn∞ v souladu s metodou posuvnΘho okna, kterou jsme diskutovali v minulΘm Chipu.
Nejv∞tÜφ v²zva internetu
Oba tyto faktory znamenajφ, ₧e novΘ vyhledßvacφ aplikace internetu budou realizovßny v²razn∞ jin²mi postupy, ne₧ jakΘ znßme dnes. Firma, kterß bude chtφt globßln∞ usp∞t, nebude moci usilovat o vlastnictvφ, ale ani o ovlßdßnφ nov∞ vytvß°enΘ struktury û podobn∞ jako ani internet nemß svΘho vlastnφka. Vynahradφ si to ovÜem jinde û zφskß p°φstup k potencißln∞ natolik unikßtnφmu souboru informacφ, vytvo°en²ch Φleny jejφ komunity, ₧e jφ to umo₧nφ vyniknout nap°φklad ve zdßnliv∞ ·pln∞ odliÜnΘ Φinnosti. S tou ovÜem musφ poΦφtat od zaΦßtku. A prßv∞ firmy, kterΘ nebudou mφt na mysli pouze prvoplßnovΘ strategie, budou vφt∞zi novΘ propojenΘ doby.
JeÜt∞ zajφmav∞jÜφ je ale hledisko realizace. Asi t∞₧ko bychom hledali v∞tÜφ v²zvu ne₧ realizaci projektu, kter² p°im∞je skupinu lidφ po celΘm sv∞t∞ zaΦφt dotvß°et naÜe °eÜenφ a jeho₧ v²sledkem bude vznik °ßdov∞ vyÜÜφ hodnoty. KoneΦn∞ mo₧nß prßv∞ k tomu je internet urΦen.
