V dneÜnφm dφlu serißlu o Linuxu se budeme v∞novat p°ipojenφ poΦφtaΦe s nainstalovan²m Linuxem do poΦφtaΦovΘ sφt∞.
V popisu se omezφme na sφt∞ zalo₧enΘ na protokolu TCP/IP; to by ale nem∞lo p°φliÜ vadit, proto₧e jde o "domßcφ" protokol internetu a dnes jej Φasto pou₧φvajφ i lokßlnφ sφt∞. Vzhledem k tomu, ₧e Linux vlastn∞ dφky internetu vznikl, je pom∞rn∞ jednoduchΘ jej do sφt∞ p°ipojit.
Zßkladnφ pojmy
Ne₧ zaΦnu s popisem krok∙ nutn²ch ke zprovozn∞nφ sφ¥ovΘho p°ipojenφ, zmφnφm se o zßkladnφch pojmech, kterΘ se p°i v²kladu budou hodit. Protokol TCP/IP pou₧φvß pro identifikaci poΦφtaΦ∙ zapojen²ch v sφti Φty°bajtovΘ adresy. Ty se v textovΘ podob∞ zapisujφ jako hodnoty jednotliv²ch bajt∙ odd∞lenΘ teΦkami. Pro pot°eby lidφ je zaveden takΘ systΘm domΘn a jmen poΦφtaΦ∙. ZjednoduÜen∞ °eΦeno, ka₧d² poΦφtaΦ mß tedy jednu Φφselnou adresu a jedno jmΘno. JmΘno se sklßdß ze dvou Φßstφ - jmΘna poΦφtaΦe a jmΘna domΘny, kterß m∙₧e sama le₧et v jinΘ, vyÜÜφ domΘn∞. Tak₧e nap°φklad adresa www.chip.cz znamenß, ₧e poΦφtaΦ www je v domΘn∞ chip a ta nßle₧φ do domΘny cz.
Aby bylo mo₧nΘ zadßvat adresy pomocφ jmen, musφ poΦφtaΦ um∞t p°evßd∞t mezi jmΘnem a adresou ka₧dΘho poΦφtaΦe v sφti. P°i milionech poΦφtaΦ∙ p°ipojen²ch k internetu nenφ mo₧nΘ udr₧ovat informace o adresßch vÜech poΦφtaΦ∙ na jednom mφst∞ nebo p°φmo v lokßlnφm poΦφtaΦi. Proto vznikla slu₧ba DNS, kterß vyu₧φvß hierarchickΘ uspo°ßdßnφ domΘn. Ka₧dß domΘna mß p°i°azen minimßln∞ jeden poΦφtaΦ, kterΘmu se °φkß nameserver. Ten mß p°ehled o vÜech jmΘnech poΦφtaΦ∙ ve svΘ domΘn∞ a znß nameservery ve vno°en²ch domΘnßch. Znß takΘ adresu nameserveru nad°azenΘ domΘny, kde se bude ptßt na vÜechny adresy, kterΘ nedokß₧e p°i°adit jmΘn∙m. V naÜem p°φklad∞ by nameserver domΘny chip.cz v∞d∞l, jak p°i°adit jmΘno www.chip.cz ΦφselnΘ adrese, ale nap°φklad na server www.nd.cz by se musel zeptat nameserveru domΘny cz a ten by odpov∞∩ hledal u nameserveru domΘny nd.cz.
Kdy₧ se rozhodnete p°ipojit poΦφtaΦ s Linuxem k internetu, nebo jenom lokßlnφ sφti pracujφcφ s protokolem TCP/IP, musφte nastavit n∞kolik d∙le₧it²ch ·daj∙. Prvnφ z nich je jmΘno vaÜeho poΦφtaΦe a jeho adresa. JmΘno se nastavuje p°φkazem hostname, ale o to se v∞tÜinou nemusφte starat, proto₧e p°i instalaci jste je nastavili a od tΘ doby je nastaveno sprßvn∞. Adresa se p°i°azuje jednotliv²m sφ¥ov²m rozhranφm, tak₧e vlastn∞ adresujete nap°φklad sφ¥ovou kartu nebo modem a podobn∞.
S hierarchick²m uspo°ßdßnφm sφt∞ souvisφ i dalÜφ nastavenφ. Gateway je doslova brßna do vn∞jÜφho sv∞ta. Jedna adresa brßny se pou₧φvß pro spojenφ se vÜemi poΦφtaΦi, kterΘ le₧φ za nφ. Pokud bychom brßnu nepou₧ili, mohl by se nßÜ poΦφtaΦ spojovat jen s ostatnφmi poΦφtaΦi v naÜφ sφti. K rozliÜenφ poΦφtaΦ∙ v lokßlnφ sφti od t∞ch ostatnφch slou₧φ netmask neboli maska sφt∞. Jde o Φty°bajtovou hodnotu, kterß se zapisuje stejn∞ jako adresa. Pokud vezmeme masku a provedeme logickou operaci AND s adresou poΦφtaΦe, zφskßme adresu sφt∞. P°φkladem netmask je t°eba 255.255.255.0. Invertovanß maska sφt∞ slo₧enß pomocφ OR s adresou poΦφtaΦe dß broadcast adresu sφt∞. Ta se pou₧φvß pro zaslßnφ zprßvy vÜem poΦφtaΦ∙m v lokßlnφ sφti.
UvedenΘ parametry se bu∩ napevno zapφÜφ do konfiguraΦnφch soubor∙, nebo je mo₧nΘ je zφskat p°i p°ipojenφ k sφti pomocφ protokol∙ BOOTP Φi DHCP.
Ke sprßvnΘ funkci sφt∞ v Linuxu je pot°eba mφt jejφ podporu v jßdru systΘmu. V p°φpad∞ RedHat Linuxu se tφm nemusφme zab²vat, proto₧e jßdro obsa₧enΘ v distribuci podporu sφt∞ zabudovanou mß. Platφ to pro v∞tÜinu poΦφtaΦ∙, ale mohou se vyskytnout i neobvyklΘ konfigurace, kterΘ vy₧adujφ jinΘ nastavenφ, a potom je prvnφm krokem k sφ¥ovΘmu p°ipojenφ konfigurace a p°eklad jßdra systΘmu.
V dalÜφm textu budeme p°edpoklßdat, ₧e mßte RedHat Linux 6.1. JinΘ distribuce se mohou liÜit umφst∞nφm konfiguraΦnφch soubor∙, ale obecn∞ vÜe, Φφm se budeme zab²vat, funguje i pro jinΘ distribuce. Proto₧e pro prßci s Linuxem je Φasto vhodnΘ u₧φvat °ßdkovΘ p°φkazy °φdicφho jazyka shell, doporuΦujeme vßm seznßmit se p°ed zapoΦetφm prßce s jeho zßkladnφmi p°φkazy (ls, cd, more, cp, mv, rm...) a jejich zadßvßnφm.
Jednotlivß rozhranφ pro p°φstup k sφti m∙₧ete nalΘzt v adresß°i /dev. Pro ethernetovou kartu to budou /dev/eth0, /dev/eth1 a podobn∞. Pro modemovß p°ipojenφ se p°φsluÜnΘ za°φzenφ vytvß°φ, a₧ kdy₧ je zapot°ebφ. Aktivnφ sφ¥ovß rozhranφ zjistφte nap°φklad v²pisem souboru /proc/net/dev (more /proc/net/dev). I kdy₧ vßÜ poΦφtaΦ zatφm nenφ p°ipojen, m∞lo by tam b²t rozhranφ lo, co₧ znamenß, ₧e sφ¥ovß podpora na vaÜem Linuxu funguje normßln∞. Pokud mßte v poΦφtaΦi sφ¥ovou kartu, m∞la by se tam takΘ objevit polo₧ka ethX.
Za°φzenφ lo slou₧φ jako tzv. loopback, kter² se pou₧φvß pro vzßjemnou komunikaci program∙ b∞₧φcφch na vaÜem poΦφtaΦi. Odpovφdß mu jmΘno localhost a adresa 127.0.0.1. Jeho funkΦnost ov∞°φte p°φkazem ping localhost, kter² m∞°φ dobu odezvy sφ¥ovΘho spojenφ k danΘmu poΦφtaΦi. Pozd∞ji jej m∙₧ete vyu₧φt pro zjiÜ¥ovßnφ sprßvnosti parametr∙ sφ¥ovΘho spojenφ.
Poipojenφ poes modem
D°φve ne₧ se zaΦneme zab²vat samotn²m p°ipojenφm, je t°eba upozornit, ₧e Linux neumφ pracovat s internφmi modemy p°ipojen²mi na sb∞rnici PCI. Pokud mßte takov² modem, pak nezb²vß ne₧ poΦkat, a₧ bude podpora PCI modem∙ dokonΦena.
P°ipojovßnφ p°es modem znamenß, ₧e krom∞ sφ¥ovΘho rozhranφ je t°eba nastavit takΘ komunikaci poΦφtaΦe s modemem a parametry spojenφ poΦφtaΦe a serveru. Na druhou stranu je ostatnφ sφ¥ovΘ nastavenφ v∞tÜinou jednoduÜÜφ, proto₧e se zφskßvß ze serveru pomocφ protokolu DHCP (dynamic host configuration protocol). VÜechna nastavenφ, kterß platφ pro modem, je mo₧nΘ pou₧φt i pro p°φmΘ propojenφ dvou poΦφtaΦ∙ sΘriovou linkou, pouze se vynechß inicializace modemu.
Samotn² sΘriov² port slou₧φ k p°φmΘmu propojenφ dvou za°φzenφ a pro p°enos TCP/IP protokolu musφme pou₧φt protokoly SLIP nebo PPP, kterΘ TCP/IP pakety zabalφ do sebe a p°enesou ke druhΘmu poΦφtaΦi. Volba mezi SLIP (serial line protocol) a PPP (point to point protocol) je velice snadnß. Prost∞ pou₧ijete ten, kter² pou₧φvß vßÜ ISP (poskytovatel p°ipojenφ). Ve velkΘ v∞tÜin∞ p°φpad∙ je to PPP, a jeho nastavenφm se tedy budeme dnes v∞novat.
Prvnφm krokem na cest∞ k p°ipojenφ je sprßvnΘ nastavenφ sΘriovΘ linky mezi poΦφtaΦem a modemem. To se d∞lß pomocφ p°φkazu setserial. Parametry sΘriov²ch port∙ m∙₧ete takΘ zm∞nit z programu linuxconf. Detaily vynechßm, proto₧e si p°i konfiguraci pom∙₧eme jin²m, interaktivnφm nßstrojem.
Jako druh² krok nßsleduje nastavenφ parametr∙ modemu. Po sΘriovΘ lince se modem nastavuje pomocφ AT p°φkaz∙. To je zßle₧itost nezßvislß na operaΦnφm systΘmu, tak₧e bude fungovat stejnΘ nastavenφ, jakΘ mßte ve Windows.
Kdy₧ sprßvn∞ funguje modem, p°ijde na °adu protokol PPP a komunikace se serverem. V rßmci konfigurace PPP se zadßvß tzv. login script, p°ihlaÜovacφ skript. Jeho ·kolem je propojit se se serverem a p°edat °φzenφ samotnΘmu PPP. P°i autorizaci p°φstupu nastßvajφ mnohß nedorozum∞nφ. Je toti₧ mo₧nΘ pou₧φt celkem t°i r∙znΘ zp∙soby p°ihlßÜenφ u₧ivatele. Bu∩ se u₧ivatelskΘ jmΘno a heslo zjiÜ¥ujφ u₧ v rßmci p°ihlaÜovacφho skriptu, tedy p°edtφm, ne₧ komunikaci p°evezme PPP, nebo se pou₧ije jeden z autorizaΦnφch mechanizm∙ uvnit° PPP - PAP nebo CHAP. B∞₧n∞jÜφ je prvnφ z nich - password autentication protocol. Kter² z nich musφte pou₧φt, vßm °ekne vßÜ ISP, nebo se to doΦtete na jeho strßnkßch podpory, stejn∞ jako zjistφte dalÜφ ·daje pot°ebnΘ ke konfiguraci. Pro dalÜφ v²klad pou₧ijeme jako nßzorn² p°φklad obr. 1., znßzor≥ujφcφ informace, kterΘ zφskßte p°i p°ipojenφ do internetu pomocφ slu₧by Voln² spoleΦnosti Video Online (www.volny.cz/).
Aby se u₧ivatel nemusel zab²vat editacφ n∞kolika konfiguraΦnφch soubor∙, vznikly grafickΘ nßstroje pro snadnΘ p°ipojenφ k internetu pomocφ modemu. Jednφm z nich je kppp, kter² pracuje v prost°edφ KDE a dovoluje u₧ivateli nastavit parametry spojenφ se serverem z jednoho mφsta. Dovoluje takΘ udr₧ovat n∞kolik nastavenφ najednou s tφm, ₧e je mo₧nΘ vybφrat to sprßvnΘ podle pot°eby. Obsahuje i mo₧nost sledovat dobu p°ipojenφ a mß i nßznak podpory tarifikace.
Program kppp se spouÜtφ z ovlßdacφho panelu (p°es ikonu s velk²m "K" v levΘm dolnφm rohu desktopu KDE). Spustφte jej volbou Internet / Kppp (obr. 2.) a vyplnφte po₧adovanΘ ·daje. NovΘ p°ipojenφ vytvo°φte pomocφ tlaΦφtka Nastavenφ a z dialogu Konfigurace kppp tlaΦφtkem NovΘ.... (obr. 3). Jako prvnφ zadßte jmΘno vytvß°enΘho spojenφ, telefonnφ Φφslo vaÜeho ISP (podle obr. 1 je to 02 9796 2060) a zp∙sob autorizace (polo₧ka Ov∞°enφ). V zßlo₧ce IP zatrhnete volbu Dynamickß IP adresa. V zßlo₧ce DNS je t°eba zadat domΘnu (volny.cz) a Φφslo nameserveru (212.20.96.34 v obr. 1). Ostatnφ zßlo₧ky obsahujφ sprßvnΘ nastavenφ. V p°φpad∞ jinΘho ISP bude mo₧nß nutnΘ vytvo°it p°ihlaÜovacφ skript, pop°φpad∞ zadat vaÜi IP adresu a dalÜφ parametry. Tφm ukonΦφte vytvß°enφ novΘho konta a vrßtφte se zp∞t do okna Konfigurace kppp. JeÜt∞ je t°eba nastavit modem.
Pod zßlo₧kou Za°φzenφ nastavφte odpovφdajφcφ sΘriov² port a jeho parametry. SΘriovΘ porty (/dev/ttySx) jsou Φφslovßny od nuly, na rozdφl od Windows, tak₧e prvnφ port COM1 bude v Linuxu pojmenovßn /dev/ttyS0. U n∞kter²ch poΦφtaΦ∙ se v Linuxu se°adφ sΘriovΘ porty opaΦn∞, tak₧e tam portu COM1 odpovφdß /dev/ttyS1 a COM2 /dev/ttyS0. Je to nep°φjemnΘ, ale sprßvnost volby portu snadno ov∞°φte ze zßlo₧ky Modem. Po stisknutφ tlaΦφtka Dotßzat se modemu se kppp pokusφ zjistit informace o vaÜem modemu. Pokud se mu to poda°φ, je modem p°ipojen na sprßvnΘ sΘriovΘ za°φzenφ a komunikuje s nφm bez problΘm∙.
Dßle je nutnΘ nastavit parametry modemovΘho spojenφ. Pod tlaΦφtkem ModemovΘ p°φkazy v zßlo₧ce Modem se skr²vß dialog pro nastavenφ modemu. NabφdnutΘ poΦßteΦnφ nastavenφ se nemusφ p°φliÜ m∞nit, m∙₧ete pouze upravit inicializaΦnφ °et∞zec podle manußlu vaÜeho modemu. Pokud nemßte mo₧nost pou₧φvat pro vytßΦenφ t≤novou volbu, bude vytßΦecφ °et∞zec "ATDP", v opaΦnΘm p°φpad∞ to bude "ATDT".
V naÜφ telefonnφ sφti je nutnΘ zakßzat detekci vytßΦecφho t≤nu (dialtone) p°φkazem X0 nebo X3. M∙₧ete jej bu∩ vlo₧it jako inicializaΦnφ °et∞zec mφsto ATZ (pak musφ mφt tvar ATX0 Φi ATX3), nebo do vytßΦecφho °et∞zce (nap°. ATX0DT).
Pokud vÜe prob∞hne tak, jak mß, staΦφ ukonΦit konfiguraci a pomocφ tlaΦφtka P°ipojit vyzkouÜet p°ipojenφ. Zßznam krok∙ probφhajφcφch p°i p°ipojovßnφ a jejich ·sp∞Ünosti m∙₧ete sledovat ve zvlßÜtnφm okn∞, kterΘ se b∞hem p°ipojovßnφ otev°e, kdy₧ zatrhnete volbu Zobrazovat okno se zßznamem.
DneÜnφm dφlem se vßm otev°ela mo₧nost surfovat po internetu z prost°edφ Linuxu. P°φÜt∞ se podφvßme na p°ipojenφ Linuxu do lokßlnφ sφt∞ a na tisk.
