Pro p²ipojení k internetu se dnes nejƒast╪ji pouºívá modem, komutovaná linka a protokoly SLIP (serial link protocol) nebo PPP (point to point protocol). Je to totiº zatím nejlevn╪jτí varianta. Zdá se, ºe dnes dávají poskytovatelé p²ipojení p²ednost pokroƒilejτímu protokolu PPP. O jeho základním nastavení uº jsme v Chipu psali, takºe se dnes podíváme, zda by se sloºité nastavování pomocí úprav n╪kolika konfiguraƒních souborà nedalo n╪jak zjednoduτit a které programy se dají pouºít pro práci s elektronickou poτtou v OS Linux.
Znovu poτta
S distribucí produktu RedHat 5.1 dostanete hned dva nástroje pro snadn╪jτí konfiguraci PPP p²ipojení. Klasick∞ Control panel i linuxconf umoºσují zadat vτe pot²ebné z jednoho místa pomocí p²ehledného systému nabídek. Dovolují konfigurovat hardwarová nastavení, IP adresy i zpàsob dialogu se serverem. Bez znalosti PPP a sí£ového nastavení se v tom ale stejn╪ t╪ºko vyznáte. Vτe, co Control panel a linuxconf nabízejí, je p²ehledn╪jτí vyplσování konfiguraƒního souboru z formulá²à konfiguraƒních programà, ale nesnaºí se uºivateli jeho práci n╪jak ulehƒit. Bohuºel ani dalτí nástroje, které usilují o zjednoduτení konfigurace PPP, nejeví jak∞koliv náznak autonomní ƒinnosti.
Kdyº uº je PPP spojení nakonfigurované a funguje, je moºné se p²ipojit bu╘ ruƒním spuτt╪ním p²ipojovacího skriptu, nebo z prost²edí v∞τe zmín╪n∞ch programà. To bude vyhovovat pro p²ipojení samostatného poƒítaƒe. Pokud se p²ipojujete z lokální sít╪ a modem je na jiném poƒítaƒi, není to p²íliτ pohodlné. V tom p²ípad╪ vám urƒit╪ p²ijde vhod program webppp, kter∞ pracuje jako CGI skript na poƒítaƒi s modemem a dokáºe PPP p²ipojit a konfigurovat pomocí WWW stránek.
Protokol PPP slouºí jenom k samotnému zp²ístupn╪ní sít╪ a pro práci s elektronicku poτtou se pouºívají protokoly POP 3 a IMAP 4. První z nich je starτí a "hloup╪jτí" neº jeho kolega. Umí pracovat jen s jednou poτtovní schránkou. Na druhou stranu je také jednoduττí a snadn╪ji se implementuje, takºe jej podporuje daleko více poτtovních klientà. Pokud budete pouºívat jednoduττí poτtovní klient, kter∞ s POP a IMAP pracovat neumí, bude nutné nejd²íve poτtu nahrát na lokální disk nap²íklad pomocí programu fetchmail.
Dalτí zkratkou, se kterou se v souvislosti s elektronickou poτtou ƒasto setkáte, je MIME. Díky MIME je moºné p²ekonat omezení, která sluºba elektronické poτty nasbírala za dlouhá léta svého v∞voje. MIME má zaruƒit, ºe zpráva p²enáτená elektronicky p²es sí£ systémem pàvodn╪ urƒen∞m jen pro p²enos textu màºe obsahovat i data jiného charakteru, nap²íklad obrázky, filmy, hudbu, nebo data ve formátech vámi pouºívané aplikace. Vzhledem k tomu, ºe není moºné napsat program pracující se vτemi typy dat, která se dají v rámci MIME p²enáτet, v souboru /etc/mailcap je k dispozici seznam typà MIME souborà, pro které existuje prohlíºeƒ, a souƒasn╪ je zde popis, jak se má dan∞ prohlíºeƒ vyvolat.
P²i v∞b╪ru správného programu pro práci s poτtou je nutné brát ohled na technická omezení daná poτtovním protokolem podporovan∞m vaτím poτtovním serverem a poƒítaƒem. ¼ím komfortn╪jτí je váτ poτtovní klient, tím více systémov∞ch prost²edkà si vyºádá. Naτt╪stí je pro Linux k dispozici velk∞ v∞b╪r nástrojà pro práci s elektronickou poτtou, takºe to skoro vypadá, ºe bude problém si vybrat.
mail
Nejjednoduττí klient pro práci s poτtou je program mail. Umí poτtu p²ijímat a posílat a pravd╪podobn╪ bude k dispozici tém╪² na vτech poƒítaƒích vybaven∞ch jednou z mutací Unixu. Tím jsme ovτem vyƒerpali vτechny jeho vlastnosti. Víc toho neumí. K normální práci se nehodí ani jeho vylepτená verze mailx. Veτkerá manipulace s maily se odehrává p²es p²íkazovou ²ádku a nápov╪da je k dispozici pouze na vyºádání. Kdyº vám p²ijde mail v MIME formátu, musíte si ho uloºit do souboru a ten potom zpracovat p²íkazem splitmail. Naopak p²i posílání mailem lze pouºít mimencode pro vytvo²ení souboru v MIME formátu vhodném pro p²enos elektronickou poτtou.
Pro starτí poƒítaƒe, které nestaƒí na provoz v prost²edí X Window, jsou vhodné programy pro správu poτty z textového prost²edí. Asi nejrozτí²en╪jτí jsou programy elm a pine.
elm
elm je zkratka z anglického electronic mail. Byl vyvinut jako náhrada za programy mail a mailx. Umí toho o n╪co víc a hlavn╪ nabízí své schopnosti p²ijateln╪jτí formou. Uºivateli poskytuje nápov╪du v podob╪ seznamu práv╪ pouºiteln∞ch p²íkazà i s jejich struƒn∞m vysv╪tlením. Bohatost nabídky je moºné nastavit podle zkuτenosti uºivatele. Maily se dají t²ídit do n╪kolika sloºek a lze také pouºívat vyhledávání v textu programu. Uºivatel si màºe vybrat, v jakém editoru bude psát své zprávy.
pine
Program for Internet News and Email (pine) umí pracovat s protokoly POP a IMAP a dokáºe zpracovávat zprávy v MIME formátu. Textové rozhraní vypadá o n╪co lépe neº v programu elm. Byl navrºen pro zaƒínající uºivatele a usnadσuje jim práci mimo jiné kontextovou nápov╪dou a vestav╪n∞m adresá²em. Moºností nastavení je také daleko více neº v programu elm.
X Window
Kdo má rád okénka a myτ, urƒit╪ si po²ídí klient pro systém X Window. Samoz²ejm╪ je moºné pouºívat i textov╪ orientované programy v terminálovém okn╪. V∞hodou oken je moºnost rozd╪lit ƒinnost poτtovního programu do n╪kolika na sob╪ nezávisl∞ch oken. Uºivatel tak màºe souƒasn╪ psát mail, prohlíºet si doruƒené zprávy a organizovat je do n╪kolika sloºek. V∞b╪r je zde jeτt╪ bohatτí neº v p²ípad╪ textov╪ orientovan∞ch programà. Základní vlastnosti programà jsou v╪tτinou stejné. Umoºσují spravovat elektronickou korespondenci pomocí systému sloºek podobn╪ jako soubory na disku, obsahují adresá² a editor zpráv. V╪tτinou si poradí s formátem MIME. Existuje n╪kolik poτtovních klientà na úrovni textového pine a z nich nejznám╪jτí je Netscape.
Netscape
Krom╪ surfování po WWW stránkách umí pracovat s elektronickou poτtou i s konferencemi (news). Jeho velkou v∞hodu je, ºe vypadá na vτech operaƒních systémech skoro stejn╪, takºe poskytne známé prost²edí uºivatelàm jin∞ch operaƒních systémà. Verze 4 dokáºe pracovat s POP i IMAP, dá se dob²e konfigurovat a umí si docela obstojn╪ poradit s MIME. Za to si ale nechá zaplatit po²ádnou porcí systémov∞ch zdrojà. Ze vτech dnes zmiσovan∞ch programà je nejv╪tτí. Krom╪ vτeho, ƒím disponují ostatní popisované programy, nabízí moºnost filtrovat p²íchozí poτtu do sloºek jeτt╪ p²ed tím, neº si ji p²eƒtete. To se hodí nap²íklad pro zpracování poτty z elektronick∞ch konferencí.
Pokud jste p²ipojeni do internetu stále nebo pouºíváte poτtu na lokální síti, máte moºnost nahradit funkci filtrà programem procmail. Jeho nastavení spoƒívá v úprav╪ souboru .forward tak, aby se poτta doruƒovala pomocí procmailu. V souboru .procmailrc (oba soubory musí b∞t ve vaτem domovském adresá²i) je uloºena sada pravidel, s nimiº se doruƒen∞ mail porovnává a p²i jejichº spln╪ní se mail bu╘ uloºí do jedné z poτtovních sloºek, nebo se p²edá externímu programu. Zpàsob psaní pravidel je docela p²ehledn∞, ale p²esto to chvíli trvá, neº se je nauƒíte vytvá²et. Zatím jsem marn╪ hledal n╪jakou grafickou nadstavbu, která by to usnadnila.
V lokálních sítích se mohou hodit i prográmky biff a xbiff, které uºivatele upozorσují, ºe mu byla doruƒena nová zpráva.
Doufám, ºe jsem vám dnes poskytl dost nám╪tà na experimentování se systémem elektronické poτty na Linuxu. Poƒáteƒní nastavení není jednoduché a zatím je to v╪c spíτe pro odborníky, ale kdyº to jednou zvládnete, màºete si vybrat z pestré palety poτtovních klientà s pohodln∞m ovládáním.
