home *** CD-ROM | disk | FTP | other *** search
/ Chip 1999 March / Chip_1999-03_cd.bin / ctenari / Herzlik / 01UVODEM.KAM < prev    next >
Text File  |  1999-01-22  |  13KB  |  210 lines
  1.     ▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒
  2.     ▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒
  3.  
  4.                S E V E R O V ¥ C H O D N ï   R A K O U S K O
  5.  
  6.     ▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒
  7.     ▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒
  8.     Poçítaçová verze prûvodce po severovÿchodním Rakousku, kterou  máte
  9.     k dispozici je  p⌐ipravena  pro  prohlíæení  programem  KUK,  jehoæ
  10.     vÿhodou je, æe zvládne vyhledávání bez sloæitého psaní  diakritiky.
  11.     V textu není pouæit znak ostré s (ß), je nahrazen dvêma s, tak  jak
  12.     to  i  stanovuje  p⌐ipravovaná   zmêna  nêmeckého  pravopisu.   P⌐i
  13.     vyhledávání pouæijeme klávesu  F7 a  ⌐etêzce vyhledáváme  jednodu¿e
  14.     bez diakritiky nap⌐.  Schönbühel  vyhledáme  tímto  programem  jako
  15.     SCHONBUHEL. Kódování çe¿tiny je v normê Kamenickÿch.
  16.     ▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒
  17.     P⌐edkládaná verze má jediné omezení, soubor 03DEMOTR.KAM neobsahuje
  18.     u v¿ech tras kilometrické údaje  z vÿchozího místa trasy.  Vzhledem
  19.     k tomu, æe technika zatím  u nás nepokroçila  tak daleko, aby  bylo
  20.     bêæné,  æe  se  na  vÿlet  jezdí  s  laptopem,  mûæete  po  zaslání
  21.     registraçního poplatku 100,- Kç  po¿tovní poukázkou na moji  adresu
  22.     obdræet  kompletní  program  na  disketê  a  ti¿tênou  verzi   této
  23.     publikace.
  24.     ▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒
  25.     Adresa pro zaslání registraçního poplatku:    Ing. Mojmír Herzlík
  26.                                                   Çápkova 34
  27.                                                   602 00  Brno
  28.     Pokud poæadujete zaslání na disketê  5.25"  uveâte  do  zprávy  pro
  29.     p⌐íjemce na zadní stranu  po¿tovní  poukázky,  jinak  bude  zaslána
  30.     disketa 3.5".
  31.     ▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒
  32.     Po spu¿têní  p⌐íkazem  !START.BAT  se  spustí  program  KUK,  kterÿ
  33.     nabídne jednotlivé çásti této publikace:
  34.  
  35.           !START.BAT     - spu¿têní programu v adresá⌐i,
  36.                            prakticky pouze startuje program KUK
  37.           01UVODEM.KAM   - tento úvodní soubor
  38.           02OBSAH.KAM    - abecední seznam popsanÿch míst
  39.                            v souboru 04POPIS.KAM
  40.           03DEMOTR.KAM   - itinerá⌐e tras p⌐es severovÿchodní Rakousko
  41.                            (v registrované verzi doplnêny vzdálenosti)
  42.           04POPIS.KAM    - popis více neæ 400 turisticky vÿznamnÿch
  43.                            míst v severovÿchodním Rakousku
  44.           10MANUAL.KUK   - originální manuál prohlíæeçe KUK
  45.           KUK.EXE        - program KUK
  46.           KUK.HLP        - helpy k programu KUK
  47.     ▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒
  48.  
  49.     Soubory 02OBSAH.KAM a 04POPIS.KAM:
  50.  
  51.     Prûvodce  popisuje  více  neæ  400  turisticky  pozoruhodnÿch  obcí
  52.     v severovÿchodním Rakousku. Zahrnuje spolkové zemê Dolní Rakousy  a
  53.     Burgenland.  Dále  je  uveden  popis  poutního  místa  Mariazell  a
  54.     zajímavostí  na  trase  Mariazell-Semmering.  Tato  trasa  leæí  ve
  55.     ¢tÿrsku na hranicích s Dolními Rakousy a je çasto projíædêna na¿imi
  56.     turisty.
  57.     U popisovanÿch míst jsou tyto údaje: NÅZEV nadmo⌐ská vÿ¿ka  m/poçet
  58.     obyvatel (o.) (U  nêkterÿch  míst  jsou  uvedeny  historické  çeské
  59.     názvy, dnes jiæ mnohdy  zapomenuté). Následuje  struçná historie  a
  60.     popis kulturních památek. Pokud místo leæí v Burgenlandu je uvedeno
  61.     (B), ve ¢tÿrsku (St)
  62.  
  63.     Text byl zpracován jednak na  základê  materiálû  vydanÿch  u  nás,
  64.     které  vêt¿inou  velmi   podrobnê   popisují   jen   nejdûleæitêj¿í
  65.     pamêtihodnosti,  zejména  v¿ak   podle   nejrûznêj¿ích   rakouskÿch
  66.     materiálû, které  jsou  k  dispozici  v  turistickÿch  informaçních
  67.     kancelá⌐ích.
  68.     ▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒
  69.  
  70.     V souboru  03DEMOTR.KAM  jsou  zpracovány  nêkteré  nejpouæívanêj¿í
  71.     turistické trasy.
  72.     Trasy A, B a C popisují  jednotlivé moænosti cesty z Vídnê ke  v¿em
  73.     hraniçním p⌐echodûm do ÇR a SR.  Trasa D popisuje p⌐íjezd do  Vídnê
  74.     po dálnici od  Lince, trasy  E a  F vycházejí  z Mariazellu.  Dal¿í
  75.     popsané trasy vedou p⌐es Dolní Rakousy a jsou vhodné pro  poznávání
  76.     historickÿch a p⌐írodních památek. Trasa  G  vede  po  levém  b⌐ehu
  77.     Dunaje a trasa H je  zejména vhodná pro  krátké vÿlety za  hranice,
  78.     upozorñuje na pamêtihodnosti  v bezprost⌐ední  blízkosti hranic  od
  79.     Bratislavy aæ na silnici Çeské Budêjovice-Linec s odboçkami ke v¿em
  80.     hraniçním p⌐echodûm, které byly v çervenci 1997 v provozu.
  81.     ▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒
  82.     ▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒
  83.               ZÅKLADNï ùDAJE O POPISOVAN¥CH SPOLKOV¥CH ZEMïCH
  84.     ▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒
  85.     ▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒
  86.  
  87.     ▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒
  88.     ▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒
  89.                             B U R G E N L A N D
  90.     ▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒
  91.     ▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒
  92.     Spolková zemê ve vÿchodním  Rakousku; 3 966  km2, 269 771  obyvatel
  93.     (1990), z toho asi 20 tis. Maâarû a 20 tis. Chorvatû. Hlavní  mêsto
  94.     Eisenstadt (10 102 obyvatel). Zemê se çlení na 7 politickÿch okresû
  95.     a 2 statutární mêsta (Eisenstadt  a  Rust).  Zemskou  vlajku  tvo⌐í
  96.     çervenÿ a ælutÿ vodorovnÿ  pruh, zemskÿm znakem  je ve ælutém  poli
  97.     çervená orlice stojící na  çerné skále,  na hrudi  nese erb  hrabat
  98.     z Güssing-Bernsteinu.
  99.     ▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒
  100.     Krajina: Na severovÿchodê p⌐eváænê intenzívnê vyuæívaná níæina, pod
  101.     vrchovinnÿm  pásmem   Litavskÿch  hor   (Leithagebirge).  V   mêlké
  102.     bezodtoké sníæeninê tu leæí  Neziderské  jezero  (Neusiedler  See).
  103.     Uprost⌐ed zemê çlenitÿ reliéf, dosahující  vÿ¿ky 800 m n.m. Na  jih
  104.     se pahorky sniæují.
  105.     ▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒
  106.     Hospodá⌐ství: Burgenland má  nejvy¿¿í  podíl  orné  pûdy  ze  v¿ech
  107.     rakouskÿch spolkovÿch  zemí  (57  %),  je  oblastí  intenzívního  a
  108.     vÿnosného zemêdêlství -  p¿enice, kuku⌐ice,  cukrovka, vinná  réva.
  109.     Prûmysl potraviná⌐skÿ, elektronika,  chemie,  strojírenství,  têæba
  110.     hnêdého uhlí.
  111.     ▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒
  112.     Historie:  území  Burgenlandu   tvo⌐ilo   od   ranného   st⌐edovêku
  113.     nárazníkovou oblast mezi Rakouskem a Uhrami. V období franské  ⌐í¿e
  114.     souçást panonské marky,  v  10.  století  ovládnut  Maâary,  v  11.
  115.     století se ustálila hranice na  ⌐ece Litavê. Pohraniçní území  Uher
  116.     bylo do 19. století  prakticky ponêmçeno, v  roce 1919 probêhlo  na
  117.     tomto území lidové hlasování a podle mírové smlouvy v Saint Germain
  118.     p⌐ipadlo témê⌐ celé ponêmçené území kromê mêsta ¢opronê k  Rakousku
  119.     a z  pûvodních uherskÿch  území vznikla  spolková zemê  Burgenland.
  120.     Název  byl  umêle  utvo⌐en   podle   velkého   mnoæství   uherskÿch
  121.     pohraniçních hradû.
  122.     ▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒
  123.     ▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒
  124.                         D O L N ï   R A K O U S Y -
  125.                       N I E D E R Ö S T E R R E I C H
  126.     ▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒
  127.     ▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒
  128.     Spolková zemê v severovÿchodním  Rakousku; 19  171 km2,  1 427  849
  129.     obyvatel,  hlavní  mêsto  Sankt  Pölten  (Sv.  Hypolit)  -  50  420
  130.     obyvatel. Administrativnê se  çlení  na  21  politickÿch  okresû  a
  131.     4 statutární mêsta (Krems, St. Pölten, Waidhofen a.d. Ybbs a Wiener
  132.     Neustadt). Zemskou vlajku  tvo⌐í  modrÿ  a  ælutÿ  vodorovnÿ  pruh,
  133.     zemskÿm znakem je pêt zlatÿch orlic v modrém poli.
  134.     ▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒
  135.     Krajina: Severozápad pat⌐í k  çeskému masívu  (Waldviertel -  Lesní
  136.     çtvrƒ), pokraçování Çeskomoravské  vysoçiny,  na  severovÿchodê  od
  137.     Znojma zaçíná Weinviertel - Vinná çtvrƒ), která u B⌐eclavi p⌐echází
  138.     v Moravské pole, okolo  Vídnê je  rovina Vídeñská  pánev, která  na
  139.     vÿchodê p⌐echází do Maâarska. Krajina na jih od Dunaje, kterÿ tvo⌐í
  140.     osu zemê náleæí k Alpám. Na západê je to Voralpenland (podhû⌐í Alp)
  141.     , na vÿchodê Wienerwald (Vídeñskÿ les),  jiæní çást zemê se  nazÿvá
  142.     Niederösterreich Alpin  (Dolnorakouské Alpy)  s nejvy¿¿ím  vrcholem
  143.     Schneeberg (Vídeñskÿ Snêæník) 2075 m. Nejniæ¿í bod: Dunaj 135 m.
  144.     ▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒
  145.     Hospodá⌐ství: Loæiska ropy a  zemního  plynu.  Zemêdêlství  pêstuje
  146.     vinnou  révu,  obilí,  ovoce,  ⌐epu  cukrovou.  Rozvinutÿ   prûmysl
  147.     strojírenskÿ, textilní,  automobilovÿ,  d⌐evozpracující,  papíru  a
  148.     celulózy,  energetika.  Nejprûmyslovêj¿í  rakouská  spolková  zemê.
  149.     Historie: Osídlení území se datuje  jiæ  od  mlad¿í  doby  kamenné.
  150.     V ⌐ímské dobê pat⌐ila  çást jiænê  od Dunaje  k provincii  Noricum,
  151.     çást vÿchodnê od  Vídeñského lesa k  provincii Panonie. Severnê  od
  152.     Dunaje sídlily  germánské  kmeny  (Markomani,  Kvádové,  Herulové),
  153.     které byly po stêhování národû vyst⌐ídány Slovany. Po krátké  vládê
  154.     Maâarû (907-955) vznikla  pohraniçní Vÿchodní  marka Ottonské  ⌐í¿e
  155.     (Ostmark, roku  966  poprvé  Ostarrichi,  Österreich;  çeskÿ  název
  156.     Rakousy odvozen od hradu Raabs). Od roku 976 markrabství, roku 1045
  157.     byla stanovena severní a vÿchodní hranice na ⌐ekách Dyji, Moravê  a
  158.     Litavê, která p⌐etrvala s drobnÿmi  úpravami aæ do dne¿ní doby.  od
  159.     roku 1156 dêdiçné vévodství. V letech 1246-47 a 1251-76 pod  vládou
  160.     P⌐emyslovcû, do roku 1918 Habsburkû.  Podle mírové smlouvy v  Saint
  161.     Germain p⌐ipadla Çeskoslovensku v roce 1919 malá území kolem Valtic
  162.     a Çeskÿch Velenic. V roce 1921 se Vídeñ odpojila od Dolních  Rakous
  163.     jako samostatná spolková zemê,  ale zemskÿm hlavním mêstem  zûstala
  164.     aæ do roku 1986, kdy se  hlavním mêstem Dolních Rakous stalo  mêsto
  165.     Sankt Pölten (Sv.  Hypolit). Nêkteré zemské  ú⌐ady dodnes sídlí  ve
  166.     Vídni.
  167.     ▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒
  168.     ▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒
  169.                               ¢ T ¥ R S K O -
  170.                             S T E I E R M A R K
  171.     ▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒
  172.     ▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒
  173.     Spolková zemê leæící na jihovÿchodê  Rakouska, rozloha 16 387  km2,
  174.     1 868 525 obyvatel, hlavní mêsto  Graz (¢tÿrskÿ  Hradec), s  243106
  175.     obyvatel je druhÿm nejvêt¿ím  mêstem Rakouska.  Plochou je  ¢tÿrsko
  176.     druhou nejvêt¿í spolkovou zemí po  Dolních Rakousích. Ze 3/4 je  to
  177.     horská zemê. Vlajku tvo⌐í bílÿ a zelenÿ vodorovnÿ pruh, ve znaku je
  178.     bílÿ levhart v zeleném poli.  Nejvy¿¿ím  bodem  je  hora  Dachstein
  179.     2 995 m, nejniæ¿ím ⌐eka Mur (Mura)  198 m. Zemê má bohaté  nerostné
  180.     suroviny, zejména tradiçní je têæba  a zpracování æelezné rudy.  Na
  181.     jihu zemê æije asi  10 000  Slovincû, jiæní  çást zemê  se 470  000
  182.     obyvatel p⌐ipadla roku 1919 Jugoslávii.
  183.     ▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒
  184.     ▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒
  185.  
  186.     ▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒
  187.     ▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒
  188.        S t á t e m   u z n a n é   s v á t k y   v   R a k o u s k u
  189.     ▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒
  190.     ▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒
  191.     Novÿ rok - 1. leden
  192.     T⌐i králové - 6. leden
  193.     Velikonoçní pondêlí - pohyblivÿ
  194.     1. máj
  195.     Nanebevstoupení Pánê - pohyblivÿ
  196.     Svatodu¿ní pondêlí - pohyblivÿ
  197.     Boæí têlo - pohyblivÿ
  198.     Nanebevzetí Panny Marie - 15. srpen
  199.     Státní svátek -  26.  ⌐íjen  (v  tento  den  je  do  vêt¿iny
  200.                                  kulturních památek vstup zdarma)
  201.     V¿ech svatÿch - 1. listopad
  202.     Neposkvrnêné poçetí Panny Marie - 8. prosinec
  203.     Vánoçní svátky - 25. a 26. prosinec
  204.     ▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒
  205.     O nedêlích a státem uznanÿch svátcích jsou v¿echny obchody  povinnê
  206.     uzav⌐eny,  otev⌐eno  mohou  mít  pouze  nap⌐.  cukrárny.  Prodej  o
  207.     nedêlích a svátcích je v Rakousku povaæován za nekalou konkurenci.
  208.     ▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒
  209.     ▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒▒
  210.