home *** CD-ROM | disk | FTP | other *** search
/ Chip 1997 July / Chip_1997-07_cd.bin / tema / holubec / orient / testy.dat < prev    next >
Text File  |  1997-05-09  |  7KB  |  436 lines

  1. 3
  2. Zem╪ a její znázorn╪ní na mapách*
  3. Oceány a Euroasie*
  4. Asie*
  5. ***
  6. 21
  7. +++
  8. Pevnina zabírá na Zemi:
  9. ~jednu t²etinu
  10. *jednu ƒtvrtinu
  11. *dv╪ t²etiny
  12. *jednu polovinu
  13. *dev╪t desetin
  14. *jednu τestinu
  15. +++
  16. Nejv╪tτí oceán je:
  17. ~Tich∞
  18. *Severní ledov∞
  19. *Atlantick∞
  20. *Indick∞
  21. +++
  22. Rovnob╪ºky urƒují na Zemi sm╪r:
  23. ~v∞chodozápadní
  24. *jihov∞chodní
  25. *severojiºní
  26. *severozápadní
  27. *jihozápadní
  28. *severov∞chodní
  29. +++
  30. Místo, kde se na povrchu Zem╪ sbíhají poledníky naz∞váme:
  31. ~pól
  32. *osa
  33. *polárka
  34. *polednice
  35. *hlavní poledník
  36. *takové místo neexistuje
  37. *st²ed sv╪ta
  38. +++
  39. Rovnob╪ºky urƒují:
  40. ~zem╪pisnou τí²ku severní nebo jiºní
  41. *zem╪pisnou τí²ku v∞chodní nebo západní
  42. *zem╪pisnou délku jiºní nebo západní
  43. *zem╪pisnou délku severní nebo jiºní
  44. +++
  45. Na celé Zemi je cel∞ch:
  46. ~360 poledníkà
  47. *90 poledníkà
  48. *180 poledníkà
  49. *24 poledníkà
  50. *48 poledníkà
  51. *60 poledníkà
  52. *112 poledníkà
  53. *380 poledníkà
  54. +++
  55. Vzdálenost mezi dv╪ma rovnob╪ºkami je:
  56. ~vτude stejná
  57. *sm╪rem k pólàm se zv╪tτuje
  58. *sm╪rem k pólàm se zmenτuje
  59. *záleºí na slanosti mo²e
  60. +++
  61. Povrch Zem╪ se naz∞vá:
  62. ~terén
  63. *obzorník
  64. *galaxie
  65. *suterén
  66. +++
  67. ¼áry spojující mnoºinu bodà o stejné nadmo²ské v∞τce jsou:
  68. ~vrstevnice
  69. *horobاky
  70. *rovnobاky
  71. *poledníky
  72. *vysokoćry
  73. *horoćry
  74. *termoćry
  75. +++
  76. M╪²ítko 1:10 000 znaƒí, ºe 1cm na map╪ znamená ve skuteƒnosti:
  77. ~100 m
  78. *1000 m
  79. *10 km
  80. *100 km
  81. *1000 km
  82. *10 000 m
  83. +++
  84. Na kolik ƒasov∞ch pásem je rozd╪lena Zem╪?
  85. ~24
  86. *360
  87. *270
  88. *180
  89. *120
  90. *90
  91. *60
  92. *48
  93. *12
  94. +++
  95. Kolik vodstva je na Zemi?
  96. ~dv╪ t²etiny
  97. *jedna t²etina
  98. *t²i ƒtvrtiny
  99. *jedna desetina
  100. *ƒty²i desetiny
  101. *t²i sedminy
  102. +++
  103. Nejv╪tτí kontinent je:
  104. ~Euroasie
  105. *Amerika
  106. *Afrika
  107. *Austrálie
  108. +++
  109. Znaƒky pro v∞τkové body se naz∞vají:
  110. ~kóty
  111. *vrcholníky
  112. *vrstevnice
  113. *vrcholové teƒky
  114. *zem╪pisné body
  115. +++
  116. M╪²ítko 1:3000 znaƒí, ºe 1cm na map╪ ve skuteƒnosti znamená:
  117. ~30 m
  118. *300 m
  119. *3000 m
  120. *3 m
  121. *3 km
  122. *0.3 km
  123. *30 km
  124. *300 km
  125. +++
  126. V naτí republice platí ƒas:
  127. ~st²edoevropsk∞
  128. *ƒesk∞
  129. *západoevropsk∞
  130. *v∞chodoevropsk∞
  131. *evropsk∞
  132. *vsetínsk∞
  133. +++
  134. Poledník urƒuje sm╪r:
  135. ~severojiºní
  136. *západov∞chodní
  137. *severozápadní
  138. *severov∞chodní
  139. *jihozápadní
  140. *jihov∞chodní
  141. +++
  142. Nejv╪tτí rovnob╪ºka je:
  143. ~rovník
  144. *90. rovnob╪ºka
  145. *polární kruh
  146. *obratník
  147. *50. rovnob╪ºka
  148. +++
  149. Pomocí poledníkà urƒujeme:
  150. ~zem╪pisnou délku v∞chodní a západní
  151. *zem╪pisnou délku severní a jiºní
  152. *zem╪pisnou τí²ku v∞chodní a západní
  153. *zem╪pisnou τí²ku severní a jiºní
  154. +++
  155. Kolik cel∞ch rovnob╪ºek je na celé Zemi?
  156. ~180
  157. *90
  158. *360
  159. *380
  160. *270
  161. *45
  162. *24
  163. +++
  164. Vzdálenost mezi poledníky je:
  165. ~nejv╪tτí na rovníku
  166. *vτude stejná
  167. *nejv╪tτí na pólech
  168. *nejv╪tτí na obratnících
  169. *nejv╪tτí na polárních kruzích
  170. *nejmenτí na 45. rovnob╪ºce
  171. ***
  172. 17
  173. +++
  174. Atlantick∞ oceán leºí mezi kontinenty:
  175. ~Amerikou, Evropou, Afrikou
  176. *Amerikou, Evropou
  177. *Amerikou, Asií, Austrálií
  178. *Afrikou, Asií, Austrálií
  179. *Asií, Amerikou
  180. +++
  181. Nejbohatτí loviτt╪ ryb v Atlantickém oceánu jsou:
  182. ~v jeho severní ƒásti
  183. *v oblasti rovníku
  184. *v mexickém zálivu
  185. *u b²ehà jiºní Ameriky
  186. +++
  187. Nejmenτí ze vτech oceánà je:
  188. ~Severní ledov∞
  189. *Atlantick∞
  190. *Indick∞
  191. *Tich∞
  192. +++
  193. Severní pól jako první dobyl roku:
  194. ~1909 Robert Peary
  195. *1911 Roald Amundsen
  196. *1912 Robert Falcon Scott
  197. *1774 James Cook
  198. *1841 James Clarke Ross
  199. *1895 Fridtjof Nansen
  200. *1879 George Washington De Long
  201. *1878 Adolf Erik Nordenskjöld
  202. +++
  203. Nejvyττím poho²ím sv╪ta je(jsou):
  204. ~Himálaj
  205. *Pamír
  206. *Andy
  207. *Alpy
  208. *Kilimanºáro
  209. *Atlas
  210. *Pyreneje
  211. *Ural
  212. +++
  213. Nejdelτí a nejmohutn╪jτí toky Euroasie jsou:
  214. ~Ob a Chang Jiang
  215. *Dunaj a Ganga
  216. *Amur a Volha
  217. *Amazonka a Mekong
  218. *Indus a Ganga
  219. *Lena a R∞n
  220. +++
  221. Oblast lesà mírného pásu v Rusku naz∞váme:
  222. ~tajga
  223. *step
  224. *pampa
  225. *prérie
  226. *savana
  227. *tundra
  228. +++
  229. Jihov∞chodní Asie je zalidn╪na:
  230. ~nejhust╪ji
  231. *tém╪² vàbec
  232. *málo
  233. *²ídce
  234. +++
  235. Nejv╪tτím státem sv╪ta podle rozlohy je:
  236. ~Rusko
  237. *USA
  238. *¼ína
  239. *Kanada
  240. *Indie
  241. *Brazílie
  242. *Austrálie
  243. *Francie
  244. *Mexiko
  245. +++
  246. Jiºní pól jako první dobyl v roce:
  247. ~1911 Roald Amundsen
  248. *1909 Robert Peary
  249. *1912 Robert Falcon Scott
  250. *1774 James Cook
  251. *1841 James Clarke Ross
  252. *1895 Fridtjof Nansen
  253. *1879 George Washington De Long
  254. *1878 Adolf Erik Nordenskjöld
  255. +++
  256. Hranice Evropy a Asie tvo²í:
  257. ~Ural a Emba
  258. *Karpaty a Visla
  259. *Pamír a Ob
  260. *Himálaj a Lena
  261. *Ural a Jenisej
  262. *Ural a Volha
  263. +++
  264. Nejvyττím poho²ím Evropy je(jsou):
  265. ~Alpy
  266. *Himálaj
  267. *Pamír
  268. *Ural
  269. *Pyreneje
  270. *Karpaty
  271. +++
  272. Nejv╪tτím jezerem sv╪ta je:
  273. ~Kaspické
  274. *Bajkal
  275. *Titicaca
  276. *Viktoriino
  277. *Aralské
  278. *¼adské
  279. *Tanganika
  280. +++
  281. Jiºní Evropa pat²í do vegetaƒního pásu:
  282. ~subtropického
  283. *pouτtí
  284. *savan
  285. *tropick∞ch deτtn∞ch lesà
  286. *lesà mírného pásu
  287. +++
  288. Medv╪d, rys a liτka jsou typická zví²ata:
  289. ~lesà mírného pásu
  290. *tropick∞ch deτtn∞ch lesà
  291. *savan
  292. *stepí
  293. *pouτtí
  294. +++
  295. Nejpoƒetn╪jτí skupinou národà v Evrop╪ jsou:
  296. ~Slované
  297. *Románi
  298. *Germáni
  299. *Baskové
  300. *ⁿekové
  301. *Keltové
  302. *¼íσané
  303. *Indové
  304. *ªidé
  305. +++
  306. ¼ína je stát:
  307. ~nejlidnat╪jτí
  308. *nejv╪tτí
  309. *nejvysp╪lejτí
  310. *nejmenτí
  311. ***
  312. 18
  313. +++
  314. Nejƒast╪jτí zem╪t²esení jsou:
  315. ~v Japonsku
  316. *v Indii
  317. *ve Vietnamu
  318. *v Barm╪
  319. *v Nepálu
  320. +++
  321. Chov dobytka je hlavním zam╪stnáním:
  322. ~v Indii
  323. *ve Vietnamu
  324. *v Japonsku
  325. *v Barm╪
  326. *v Thajsku
  327. +++
  328. Stát s nejvysp╪lejτím pràmyslem je:
  329. ~Japonsko
  330. *Indie
  331. *¼ína
  332. *Vietnam
  333. *Nepál
  334. *Mongolsko
  335. *Filipíny
  336. +++
  337. Dekánská ploτina je na poloostrov╪:
  338. ~P²ední Indie
  339. *Zadní Indie
  340. *Arabském
  341. *Korejském
  342. *Kalifornském
  343. +++
  344. Na poloostrov╪ Zadní Indie jsou nejv╪tτí plantáºe:
  345. ~kauƒukové
  346. *olivové
  347. *pomeranƒové
  348. *pτeniƒné
  349. +++
  350. V╪tτina obyvatel Indie se ºiví:
  351. ~zem╪d╪lstvím
  352. *t╪ºbou rud
  353. *pràmyslem
  354. *rybolovem
  355. +++
  356. Bangladéτ je:
  357. ~stát p²i ústí Gangy
  358. *hlavní m╪sto Indie
  359. *nejvyττí hora Indie
  360. *nejv╪tτí m╪sto Nepálu
  361. +++
  362. Nejdàleºit╪jτí ²eky jihozápadní Asie jsou:
  363. ~Eufrat a Tigris
  364. *Ob a Jenisej
  365. *Lena a Amur
  366. *Ganga a Mekong
  367. *Amazonka a Paraná
  368. +++
  369. ªidovsk∞m státem v Asii je:
  370. ~Izrael
  371. *Libanon
  372. *S∞rie
  373. *Irák
  374. *Jordánsko
  375. +++
  376. Mongolsko má podnebí:
  377. ~suché, vnitrozemské
  378. *vlhké, tropické
  379. *monsunové
  380. *p²ímo²ské
  381. +++
  382. Nejhust╪ji zalidn╪n∞m územím ¼íny je:
  383. ~v∞chod
  384. *sever
  385. *jih
  386. *západ
  387. +++
  388. Nejv╪tτím ƒínsk∞m m╪stem a p²ístavem je:
  389. ~µanghaj
  390. *Kanton
  391. *Peking
  392. *Jokohama
  393. +++
  394. T╪ºko prostupné pralesy v jiºní Asii se naz∞vají:
  395. ~dºungle
  396. *savany
  397. *prérie
  398. *pampy
  399. *tajgy
  400. +++
  401. Spraτ je:
  402. ~navátá kyprá úrodná pàda
  403. *pahorek písku na pouτti
  404. *sn╪hová lavina
  405. *banánová mouka
  406. +++
  407. Nejdàleºit╪jτí plodinou monsunové Asie je:
  408. ~r∞ºe
  409. *pτenice
  410. *kuku²ice
  411. *olivy
  412. *datle
  413. +++
  414. Nejpoƒetn╪jτím národem sv╪ta jsou:
  415. ~¼íσané
  416. *Rusové
  417. *Indové
  418. *Indonésané
  419. *Brazilci
  420. *Turci
  421. *Ameriƒané
  422. +++
  423. Nejhlubτí proláklina na sv╪t╪ je:
  424. ~Mrtvé mo²e
  425. *Kaspické mo²e
  426. *Bajkalské jezero
  427. *Tanganika
  428. *Viktoriino jezero
  429. +++
  430. Nejv╪tτím bohatstvím jihozápadní Asie je:
  431. ~ropa
  432. *ƒaj
  433. *sobi
  434. *velbloudi
  435. *písek
  436. ***