Chip 1997 April

home *** CD-ROM | disk | FTP | other *** search

/ Chip 1997 April / Chip_1997-04_cd.bin / clanky / trendy.txt < prev

Wrap

Text File | 1997-03-04 | 19KB | 386 lines

Trendy ElektronickΘ publikovßnφ ElektronickΘ zpracovßnφ nejen textu, ale i dalÜφch podob informace (zvuku, obrazu, videa) je novou, vysoce progresivnφ formou Üφ°enφ lidsk²ch v∞domostφ. V nßsledujφcφm Φlßnku se m∙₧ete seznßmit s n∞kter²mi aspekty tΘto technologie. Od klφnovΘho pφsma k fulltextu V²voj lidstva a jeho zp∙sobu ₧ivota, kultury, prßvnφ i technickΘ ·rovn∞ je ·zce spjat s v²m∞nou informacφ poznatk∙ a zkuÜenostφ. K uchovßnφ a Üφ°enφ informacφ v prostoru a Φase byly vyu₧φvßny r∙znΘ postupy: nejprve pouze ·stnφ forma, pozd∞ji se v∞domosti p°edßvaly dalÜφm lidem a pokolenφm pomocφ symbol∙ a r∙zn²ch druh∙ pφsma (obrßzkovΘ, slovnφ, slabiΦnΘ, hlßskovΘ). Pφsemnß podoba textu se stala (a v souΦasnΘ dob∞ stßle je) zßkladnφ formou zßznamu informace. V poslednφ dob∞ je vÜak stßle Φast∞ji dopl≥ovßna takΘ formou zvukovou obrazovou (film, video). Z historie v²m∞ny informacφ Zm∞ny technologie prßce s textem v₧dy charakterizovaly urΦitß p°elomovß obdobφ v²voje lidstva. K zßznamu psanΘ informace slou₧ily r∙znΘ materißly, od hlin∞n²ch tabulek, kamene, papyru, pergamenu a₧ po papφr, kter² je zatφm hlavnφm nositelem psanΘ informace i dnes. TakΘ zp∙sob zßznamu informace prod∞lal v historii sv∙j v²voj, od tlaΦenφ, rytφ a psanφ r∙zn²mi materißly (uhlem, inkoustem) a₧ po modernφ tiskovΘ technologie. Historicky v²znamnou a p°evratnou zm∞nou byl vynßlez knihtisku (Johannes Gutenberg - pravd∞podobn∞ 1444; v Asii byl knihtisk znßm d°φve - ╚φna 8. stoletφ, Korea 1403). Knihtisk zßsadn∞ zm∞nil technologii Üφ°enφ informacφ - umo₧nil nahradit dosavadnφ ruΦnφ p°episovßnφ textu "strojnφ v²robou". Postupn∞ tak bylo mo₧no dφky efektivn∞jÜφmu Üφ°enφ informacφ knihami, Φasopisy a dalÜφmi tiskovinami zp°φstupnit informace psanou formou v∞tÜin∞ obyvatel. Podle odhad∙ je dnes 80 - 90 % veÜker²ch informacφ, kterΘ lidstvo dosud nashromß₧dilo, ulo₧eno jako voln² text v r∙zn²ch p°irozen²ch jazycφch. Objem informacφ nar∙stß zßvratn²m tempem; odhaduje se, ₧e ka₧d²ch 10 a₧ 15 let se zdvojnßsobuje - tedy od roku 1980 vzniklo vφce informacφ ne₧ za celou dobu existence lidstva do roku 1980! Udr₧enφ p°ehledu o existujφcφch informacφch je stßle obtφ₧n∞jÜφ a bez vyu₧itφ modernφch informaΦnφch technologiφ dnes u₧ nemo₧nΘ. P°itom znalo st pot°ebnΘ informace v prav² Φas je Φasto ₧ivotn∞ d∙le₧itß. SouΦasn∞ s r∙stem objemu dostupn²ch informacφ se postupn∞ vyvφjely technologie jejich transformace, distribuce, t°φd∞nφ a archivace. RozsßhlΘ systΘmy knihoven slou₧φ k uchovßvßnφ a zp°φstup≥ovßnφ dokument∙ a jim podobn²ch hmotn²ch zdroj∙ informacφ. Vyu₧φvajφ k tomu p°edevÜφm bibliografickΘ p°ehledy, referßtovΘ Φasopisy, kartotΘky, expresnφ informace, rejst°φky a anotace. Vyhledßnφ p°φsluÜn²ch zdroj∙ po₧adovan²ch informacφ je jednφm z hlavnφch ·kol∙ p°i dalÜφm vyu₧itφ informacφ. TechnickΘ p°edpoklady vyu₧itφ informacφ Vznik a rozvoj v²poΦetnφ techniky znamenajφ pro efektivnφ vyu₧itφ informacφ dalÜφ p°elom. Po krßtkΘm obdobφ, kdy poΦφtaΦe slou₧ily pouze k v²poΦt∙m, se velmi rychle rozÜφ°ilo vyu₧φvßnφ poΦφtaΦ∙ takΘ p°i zpracovßnφ textov²ch informacφ. Dnes je tomu naopak, objem vlastnφch v²poΦt∙ je ve srovnßnφ s objemem prßce s textov²mi informacemi v²razn∞ ni₧Üφ. Digitalizace informace smazala z hlediska technologie zpracovßnφ, uchovßnφ a p°enosu informace rozdφl mezi textovou, z vukovou a obrazovou informacφ. Umo₧nila tak automatizaci zpracovßnφ vÜech typ∙ dat (nositel∙ informacφ) a byla nutn²m p°edpokladem vzniku novΘ informaΦnφ kategorie - multimΘdiφ. RozÜφ°enφ osobnφch poΦφtaΦ∙, dostupnost velkokapacitnφch pam∞¥ov²ch mΘdiφ (p°edevÜφm CD-ROM) a pokrok v komunikaΦnφch technologiφch p°inßÜejφ novou a zßsadnφ kvalitu v p°φstupu k informacφm. Dnes lze prakticky bez obtφ₧φ zφskat kdykoliv a kdekoliv jakoukoliv informaci, kt erß je ulo₧ena v rozsßhl²ch informaΦnφch bßzφch p°φstupn²ch pomocφ poΦφtaΦov²ch sφtφ (p°edevÜφm Internetu) nebo ulo₧ena na n∞kterΘm z tisφc∙ st°φbrn²ch kotouΦ∙ CD-ROM. Vize proslulΘho Billa Gatese o informaΦnφ dßlnici se pomalu stßvß realitou. Zatφm jedin²m technologicky nedo°eÜen²m omezenφm pou₧itφ poΦφtaΦ∙ p°i evidenci informacφ je existence rozdφln²ch jazyk∙. Pro technickΘ aplikace je sice nepsan²m standardem angliΦtina, ale jazykovΘ bariΘry v p°φstupu k informacφm jsou dnes omezenφm obvykle siln∞jÜφm ne₧ bariΘry ekonomickΘ. DalÜφm omezenφm je pak urΦitß konzervativnost lidφ v∙Φi nov²m praktikßm. Ale nespornΘ v²hody, kterΘ modernφ informaΦnφ technologie p°inßÜejφ, si velmi rychle nachßzejφ cestu k b∞₧n²m u₧ivatel∙m. Mohu to dolo₧it konkrΘtnφm p°φkladem. P°i p°φprav∞ tohoto Φlßnku jsem nemusel trßvit mnoho hodin hledßnφm podkladov²ch materißl∙, ale mohl jsem vzßcn² Φas v∞novat jejich obsahovΘ anal²ze, t°φd∞nφ a zpracovßnφ. Na "cΘdΘΦkßch" jsem naÜel texty Φlßnk∙ p°evß₧nΘ v∞tÜiny Φasopis∙ zab²vajφcφch se v²poΦetnφ a informaΦnφ technikou (viz p°ehled pou₧it²ch pramen∙) vΦetn∞ knihy Ivana Guly "ElektronickΘ zpracovßnφ textu". Pomocφ vyhledßvacφch program∙ jsem objevil mno₧stvφ zajφmav²ch informacφ, po kter²ch bych jinak velmi t∞₧ko (a p°edevÜφm velmi dlouho) pßtral a mnohΘ z nich pravd∞podobn∞ ani nenaÜel. Zßkladnφm p°edpokladem vytvß°enφ elektronick²ch knihoven a archiv∙ je existence dokument∙ v elektronickΘ podob∞. InformaΦnφ hodnota dokument∙ nezßvisφ na tom, v jakΘ podob∞ byly po°φzeny (rukopis, strojopis, elektronickß forma), ale na tom, jakΘ informace obsahujφ. P°esto₧e lze oprßvn∞n∞ oΦekßvat, ₧e v²znamnΘ historickΘ dokumenty budou Φasem p°evedeny do elektronickΘ podoby, bude se jejich ekonomicky i Φasov∞ nßroΦnß transformace nepochybn∞ t²kat jen velmi omezenΘ Φßsti celΘh o dosud vzniklΘho informaΦnφho bohatstvφ lidstva. Jinß situace nastßvß u nov∞ vznikajφcφch informacφ. Jsou sice po°izovßny v r∙zn²ch prost°edφch, ale tΘm∞° v²hradn∞ v elektronickΘ podob∞, proto₧e dneÜnφ technologie p°φpravy jakΘkoliv tiÜt∞nΘ informace je zalo₧ena na elektronickΘm zpracovßnφ podklad∙. Lze je tedy bez v∞tÜφch obtφ₧φ za°adit do n∞kterΘ z mo₧n²ch forem elektronickΘho publikovßnφ. Po spln∞nφ zßkladnφho p°edpokladu, tj. existence elektronickΘ formy dokumentu a jeho za°azenφ do n∞kterΘ z dostupn²ch informaΦnφch bßzφ dat, je nutno °eÜit zp∙sob nalezenφ po₧adovanΘ informace. Nad mno₧inou existujφcφch text∙, p°φpadn∞ dopln∞n²ch texty zvukov²mi, obrazov²mi a videosekvencemi lze vybudovat prakticky t°i r∙znΘ typy systΘm∙ pro dalÜφ prßci s ulo₧en²mi informacemi: * ReÜerÜnφ systΘm s anotacemi nejd∙le₧it∞jÜφch pojm∙, myÜlenek a vazeb, blφzk² "klasick²m" bibliografick²m systΘm∙m. * Hypertextov² systΘm, v n∞m₧ je u₧ivateli p°φstupn² pln² text dokument∙ dopln∞n² hypertextov²mi vazbami. * Fulltextov² systΘm zp°φstup≥ujφcφ u₧ivateli pln² text dokument∙ a funkce pro vyhledßnφ libovolnΘho pojmu, kter² se v textu m∙₧e vyskytovat. Hypertext Zßkladnφ charakteristikou hypertext∙ je skuteΦnost, ₧e b∞₧n² (lineßrnφ) text je dopln∞n systΘmem odkaz∙, slou₧φcφch k dalÜφmu rozvinutφ pojm∙, a p°φstupu k navazujφcφm informacφm zvukov²m, obrazov²m a k videosekvencφm. HypertextovΘ vazby definujφ odbornφci na danou problematiku p°i p°φprav∞ dokumentu. Tyto vazby jsou pevnΘ, tj. u₧ivatel je nem∙₧e m∞nit. Proto jsou modern∞jÜφ systΘmy pro urΦitΘ zmφrn∞nφ nev²hody pevnΘ struktury p°ipraven²ch vazeb dopln∞ny mo₧nostφ definovat tzv. u₧ivatelskΘ zßlo₧ky. Ty pak umo₧≥ujφ rychle se p°esunout na Φasto vyu₧φvanΘ mφsto v textu. DalÜφ dopl≥ujφcφ funkcφ obvykle b²vß jednoduchΘ vyhledßvßnφ libovolnΘho textovΘho °et∞zce. HypertextovΘ systΘmy jsou vhodnΘ p°edevÜφm pro v²ukovΘ, informaΦnφ (konzultaΦnφ) a prezentaΦnφ programy. Mohou b²t urΦeny jak laick²m u₧ivatel∙m, tak odbornφk∙m - v obou p°φpadech hypertextovΘ vazby postupn∞ umo₧≥ujφ pronikat stßle hloub∞ji do danΘ problematiky. Filozofie a technologie °eÜenφ hypertextu toti₧ dovoluje vytvo°it libovoln∞ strukturovan² materißl; zßrove≥ ka₧dß dalÜφ ·rove≥ hypertextov²ch odkaz∙ p°inßÜφ podrobn∞jÜφ a specißln∞jÜφ informace. UrΦitou nev²hodou je skuteΦnost, ₧e p°i prßci s takov²m dokumentem m∙₧e dojφt ke ztrßt∞ orientace v textu. Proto by m∞la b²t k dispozici funkce zobrazenφ p°ehledu Φlen∞nφ dokumentu a systΘm by m∞l b²t dopln∞n dalÜφmi funkcemi k zlepÜenφ orientace (nap°. krok zp∞t, nßvrat na zaΦßtek, rejst°φk apod). Mezi nejznßm∞jÜφ aplikace hypertextovΘ technologie pat°φ kontextovΘ nßpov∞dy program∙, se kter²mi se v∞tÜina u₧ivatel∙ v²poΦetnφ techniky u₧ setkala. TakΘ domovskΘ strßnky na Internetu jsou °eÜeny formou hypertextu. Fulltext Na rozdφl od hypertextov²ch systΘm∙ je fulltext zalo₧en na myÜlence najφt libovolnΘ slovo Φi slovnφ spojenφ obsa₧enΘ v textech vÜech dostupn²ch dokument∙ (Φasto mohou b²t ulo₧eny na r∙zn²ch pam∞¥ov²ch mΘdiφch) a rychle je zp°φstupnit u₧ivateli. V²jimkou obvykle b²vajφ omezenΘ mno₧iny slov, jejich₧ informaΦnφ hodnota je prakticky nulovß (spojky, p°edlo₧ky apod.), kterΘ takto vyhledat nelze. Zd∙razn∞me, ₧e p°itom nejde o "otrockΘ" sekvenΦnφ hledßnφ zadanΘho °et∞zce v celΘm objemu dat (i kdy₧ i k tomuto zp∙sobu se prohlφ₧eΦ m∙₧e za jist²ch okolnostφ uch²lit), ale o promyÜlen² systΘm indexace textu, jeho₧ zdrojov² tvar proto musφ p°ed vstupem do systΘmu prod∞lat pat°iΦnou p°φpravu. FulltextovΘ systΘmy vznikaly p∙vodn∞ jako prost°edek pro °eÜenφ specißlnφch, obvykle zpravodajsk²ch ·loh vyhledßvßnφ informacφ ve velk²ch objemech dat. Dnes jsou dostupnΘ i pro ·lohy ka₧dodennφ praxe vÜech u₧ivatel∙. FulltextovΘ systΘmy lze Φlenit podle ·Φinnosti vyhledßvßnφ a dalÜφch rozÜi°ujφcφch funkcφ do t°φ generacφ: 1. generace - vyhledßvßnφ pouze samostatn²ch slov a jejich zßkladnφch odvozenin (tzv. pravostrannΘ rozÜφ°enφ). 2. generace - vyhledßvßnφ kombinacφ n∞kolika slov spojen²ch pomocφ logick²ch a vzdßlenostnφch operßtor∙ (podmφnka je spln∞na, pokud se nap°. ob∞ slova, bez ohledu na po°adφ, v textu vyskytujφ, a to ne dßle ne₧ je jejich maximßlnφ definovanß vzdßlenost). 3. generace - pou₧itφ i tzv. pojmovΘho vyhledßvßnφ; takovΘ systΘmy majφ definovßny specißlnφ slovnφky pojm∙ (tezaury), podle nich₧ najdou nap°φklad po dotazu na "Holandsko" i texty, ve kter²ch se vyskytuje slovo "Nizozemφ" apod. Nejmodern∞jÜφ (a obvykle takΘ nejdra₧Üφ) fulltextovΘ systΘmy umo₧≥ujφ u₧ivateli definovat celΘ struktury pojm∙ s p°φsluÜn²mi vßhov²mi koeficienty jednotliv²ch variant, p°φpadn∞ i vyu₧φvßnφ fuzzy logiky p°i vyhodnocovßnφ dotaz∙. Podmφnky pro vyhledßvßnφ lze modifikovat takΘ vzhledem k Φasu a mφstu vzniku dokumentu, jeho autora, jeho zdroje Φi mnoha dalÜφch podmφnek. Na vyhledßvacφ funkci fulltextovΘho systΘmu jsou kladeny p°edevÜφm tyto po₧adavky: * Rychlost - vyhledßvßnφ musφ b²t rychlΘ a nesmφ (alespo≥ ne lineßrn∞) zßviset na mno₧stvφ prohledßvan²ch dat. Tento kontroverznφ po₧adavek v∞tÜina modernφch fulltextov²ch systΘm∙ kupodivu spl≥uje, * P°esnost - vyhledanß slova musφ reprezentovat prßv∞ ty pojmy, kterΘ m∞l u₧ivatel na mysli (v p°φpad∞ vφceznaΦnΘho pojmu systΘm formou up°es≥ujφcφch dotaz∙ z·₧φ mno₧inu vyhledan²ch pojm∙ pouze na po₧adovanΘ), * ┌plnost - systΘm musφ najφt vÜechna slova i jejich gramatickΘ a v²znamovΘ tvary (!), kterΘ lze ve specifikovanΘ mno₧in∞ dat najφt. Z uvedenΘho vypl²vß, ₧e (na rozdφl od hypertext∙) je efektivnφ fulltextov² systΘm nutno vybavit ·Φinnou lexikografickou a morfologickou anal²zou text∙, kterß musφ zabezpeΦit optimßlnφ vyu₧itφ gramatick²ch pravidel - v naÜem p°φpad∞ nejednoduch²ch pravidel ΦeskΘho jazyka, vΦetn∞ prßce s diakritikou (je toti₧ podstatn² rozdφl nap°. mezi slovy trest, tres¥ a T°eÜ¥). V praxi se dnes postupn∞ prosazujφ fulltextovΘ systΘmy dopln∞nΘ hypertextov²mi vazbami. Pochopiteln∞ i u t∞chto prost°edk∙ lze nalΘzt r∙znΘ v²vojovΘ varianty. ElektronickΘ publikovßnφ ElektronickΘ publikovßnφ jako novß a vysoce progresivnφ forma publikaΦnφ Φinnosti vyu₧φvß nejnov∞jÜφ poznatky informatiky a v²poΦetnφ techniky. Vlastnφ p°φprava elektronickΘ publikace (knihy, p°φruΦky, katalogu atd.) spoΦφvß v ·prav∞ elektronicky po°φzenΘho textu (a p°φpadn²ch dalÜφch multimedißlnφch dopl≥k∙) do tvaru, kter² se m∙₧e prohlφ₧et vhodn²m prohlφ₧eΦem. Tento proces lze pro fulltextovΘ systΘmy vφcemΘn∞ automatizovat; hypertextovΘ vazby je t°eba °eÜit p°evß₧n∞ "ruΦn∞". Upraven² digitalizovan² text tak zφskß dalÜφ nezanedbateln² rozm∞r. Vylisovßnφ CD-ROM je u₧ rutinnφ zßle₧itostφ, za°azenφ publikace do poΦφtaΦovΘ sφt∞, t°eba Internetu, jeÜt∞ jednoduÜÜφ (dnes jsou nap°. na Internetu p°φstupny aktußlnφ texty n∞kter²ch v²znamn²ch denφk∙ nebo Φasopis∙). JakΘ v²hody p°inßÜejφ elektronickΘ publikace na CD-ROM? Pro nakladatele to jsou ni₧Üφ v²robnφ nßklady (v²roba CD-ROM se vyplatφ u₧ od 50 kus∙), pro distributory mΘn∞ nßroΦnß distribuce. Pro vydavatele i u₧ivatele pak velkß kapacita - na jeden kotouΦ CD-ROM lze najednou ulo₧it n∞kolik knih nebo roΦnφk∙ novin Φi Φasopis∙ (existuje nap°. CD s osmi roΦnφky Lidov²ch novin). V p°φpad∞, ₧e je na jednom CD-ROM zapsßno n∞kolik knih, lze pomocφ u₧ivatelsk²ch klφΦ∙ umo₧nit p°φstup jen k n∞kter²m z nich (bez znalosti klφΦe jsou dostupnΘ pouze zßkladnφ informace o p°φsluÜnΘ knize Φi jejφ Φßsti). Tak je mo₧no zaruΦit, ₧e u₧ivatel zaplatφ pouze ty informace, kterΘ skuteΦn∞ po₧aduje. KotouΦ CD zabere v knihovn∞ nesrovnateln∞ mΘn∞ mφsta ne₧ odpovφdajφcφ mno₧stvφ knih nebo Φasopis∙; dokonce si lze celΘ rozsßhlΘ encyklopedie, slovnφky, mapy a dalÜφ informaΦnφ systΘmy nosit v malΘm p°enosnΘm pouzd°e stßle s sebou. Nezanedbatelnou v²hodou (zejmΘna u p°φruΦek, uΦebnic a katalog∙ je mo₧nost snazÜφ aktualizace - v porovnßnφ s cel²m "v²robnφm" procesem klasickΘho aktualizovanΘho vydßnφ. Jak jsme na tom u nßs Na zdejÜφm trhu se u₧ objevilo n∞kolik desφtek produkt∙, kterΘ lze s urΦitou mφrou zobecn∞nφ za°adit mezi elektronickΘ publikace. N∞kterΘ z nich obsahujφ pouze textovΘ informace, v jin²ch narazφme takΘ na informace obrazovΘ a zvukovΘ. Mezi tyto systΘmy pat°φ nap°φklad: * elektronickΘ encyklopedie - EvropanΘ, Kdo byl kdo, Prvnφ poΦφtaΦovß multimedißlnφ encyklopedie, ╚eskß multimedißlnφ encyklopedie, * obsahy novin a Φasopis∙ - Periodika, LidovΘ noviny, Okno do sv∞ta informacφ, * elektronickΘ katalogy - ModrΘ strßnky, Invex'95, Katalog strojφrenskΘho veletrhu v Brn∞, Computer Graphics, Cofax'96, Autotec'96, Automobily 95, * v²ukovΘ programy a slovnφky - LANGMaster, Windict, Excel 5.0, Pou₧itφ Windows'95, * prßvnφ systΘmy - ASPI, Jurisys, JURIX CDW, Legsys, Profidata, Winlex, ObΦansk² soudnφ °ßd, * informaΦnφ systΘmy - InfoMapa, CD Mapa ╚R, FIS, EDB, Jupiter, EPIS, * pr∙vodce - Muzea a galerie, KarlÜtejn, èumava, Bohemia, * fotoarchivy - Fotoarchiv budoucnosti, Praha. U dosud vytvo°en²ch produkt∙ (seznam zdaleka nenφ ·pln²) jsou uplatn∞ny r∙znΘ p°φstupy k informacφm. U t∞ch progresivn∞jÜφch jsou implementovßny hypertextovΘ a fulltextovΘ systΘmy s r∙znou ·rovnφ u₧ivatelsk²ch funkcφ. Tyto systΘmy pochßzejφ z firemnφch dφlen nebo vyu₧φvajφ n∞kolik oblφben²ch modul∙, nap°φklad Fulcrum, Microsoft Multimedia Viewer, Lenora, Byllbase aj. V∞tÜinou co produkt, to jin² prohlφ₧eΦ. Snahu realizovat jednotn² prohlφ₧eΦ pro r∙znΘ datovΘ zßkla dny (co₧ u₧ivatel∙m znaΦn∞ usnadnφ prßci) vykazujφ firmy 5D software hypertextov²m systΘmem SuperText a CD-ROM Centrum fulltextov²m systΘmem VIEWMaster(r). O konkrΘtnφ podob∞ n∞kter²ch typick²ch produkt∙ poskytnou p°edstavu p°ipojenΘ obrßzky. ViewMaster(r) jako systΘm CD-ROM Centrum uvedlo letos v dubnu na nßÜ trh novou verzi fulltextovΘho prohlφ₧eΦe ViewMaster(r), kter² umo₧≥uje prohlφ₧enφ nejen text∙, ale i dalÜφch multimedißlnφch prvk∙ - obrßzk∙, videosekvencφ a poslech zvukov²ch ukßzek. Nechybφ mu ani schopnost zobrazovat hypertextovΘ odkazy a brzy mß p°ib²t unifikovan² prost°edek pro interakci typu dotaz - odpov∞∩ (nap°. pro zkuÜebnφ otßzky). Jde o Φesk² produkt vyu₧φvajφcφ pro fulltextovΘ vyhledßvßnφ stejnΘ jßdro jako znß mΘ produkty °ady Microsoft. Prßce se systΘmem je snadnß a umo₧≥uje prohlφ₧enφ elektronick²ch publikacφ na CD-ROM i na jinΘm mΘdiu. Dnes je k dispozici u₧ n∞kolik publikacφ zpracovan²ch pro tento prohlφ₧ecφ systΘm. V∞tÜinou jde o poΦφtaΦovß periodika a v²stavnφ katalogy, nap°. znßmΘ elektronickΘ katalogy ModrΘ strßnky. TakΘ encyklopedie EvropanΘ, denφky LidovΘ noviny (osm roΦnφk∙) a Hospodß°skΘ noviny Φi nejnov∞jÜφ pr∙vodce èumava - lΘto 1996 jsou zpracovßny touto technologiφ. DalÜφ produkty, nap°. encyklopedie Stßty a jejich p°edstavitelΘ, Hudba, Literatura k maturit∞, "zimnφ" èumava, b udou brzy nßsledovat. ViewMaster(r) je tedy fulltextov² systΘm, kter² nenφ ·zce svßzßn s jedinou datovou mno₧inou. Naopak, CD-ROM Centrum jej nabφzφ vÜem vydavatel∙m a "majitel∙m informacφ", kte°φ uva₧ujφ o vydßnφ sv²ch produkt∙ v elektronickΘ form∞. Co bude dßl? Jak² dalÜφ v²voj systΘm∙ vyu₧φvßnφ elektronick²ch publikacφ je mo₧no oΦekßvat? Zdß se, ₧e jej budou charakterizovat tyto vlastnosti: v pohodlnΘ a intuitivnφ ovlßdßnφ prohlφ₧eΦ∙, umo₧≥ujφcφ jejich pou₧itφ co nejÜirÜφmu okruhu u₧ivatel∙, od laik∙ a₧ po specialisty v informatice; v vznik expertnφch systΘm∙ umo₧≥ujφcφch vyhledßvßnφ nejen pojm∙ a jejich jednoduch²ch vazeb, ale i odpov∞dφ na slo₧it∞ji formulovanΘ otßzky; v pou₧itφ automatizovan²ch p°ekladov²ch systΘm∙, kterΘ umo₧nφ najφt po₧adovanou informaci bez ohledu na to, v jakΘm jazyce byla vytvo°ena; v p°φstup k "nekoneΦnΘmu" zdroji informacφ ulo₧en²ch v elektronick²ch knihovnßch vÜech stßt∙ a kontinent∙. Zßv∞rem Mo₧nß ve vßs dosavadnφ text vzbuzuje dojem, ₧e klasickΘ "papφrovΘ" form∞ tiÜt∞nΘ informace je odzvon∞no. Nedomnφvßm se, ₧e se to stane v dohlednΘ dob∞. Osobn∞ se p°iklßnφm k nßzoru, ₧e ob∞ formy, klasickß a modernφ "elektronickß", budou existovat vedle sebe a vzßjemn∞ se dopl≥ovat. V₧dy¥ nap°. zß₧itek z oblφbenΘ knihy pod letnφ oblohou t∞₧ko m∙₧e nahradit jejφ Φetba z displeje poΦφtaΦe, by¥ p°enosnΘho. Navφc stßle jeÜt∞ bude mnoho situacφ, ve kter²ch bude mφ t klasickß forma knihy svΘ plnΘ opodstatn∞nφ. Elektronickß forma vÜak mß svΘ p°ednosti p°edevÜφm v oblasti encyklopediφ, katalog∙, informaΦnφch systΘm∙, multimedißlnφch a interaktivnφch v²ukov²ch systΘm∙, odborn²ch publikacφ, skript apod. TakΘ jako archivaΦnφ metoda ulo₧enφ informacφ je elektronickß podoba bezkonkurenΦnφ. Nezanedbatelnou v²hodou je ekologick² p°φstup p°i v²rob∞, distribuci, vyu₧itφ a nßslednΘ recyklaci pou₧φvan²ch materißl∙ p°i pou₧itφ "nepapφrovΘ formy" publikovßnφ. Cestovßnφ po informaΦnφ dßlnici zkrßtka zaΦ φnß, a vy m∙₧ete b²t p°i tom! Milan Pola Chip Φ. 9/1996, str.44-50