home *** CD-ROM | disk | FTP | other *** search
/ swCHIP 1991 January / swCHIP_95-1.bin / desktop / kuchta20 / mexiko.txt < prev    next >
Text File  |  1995-12-09  |  3KB  |  66 lines
  1. Mexiko - Mexickß kucha°ka
  2.  
  3. c duben 95
  4.  
  5. Zden∞k Uher, BubeneΦskß 27, 16  Praha 6
  6. tel. 328136
  7.  
  8. Slovo o mexickΘ kuchyni:
  9.  
  10. Mezi nejznßm∞jÜφ suroviny, pochßzejφcφ z Mexika, pat°φ rajΦata,
  11. papriky, fazole, kuku°ice, kakao, vanilka, novΘ ko°enφ, tykve, a
  12. samoz°ejm∞ krocani. Z Mexika je i tabßk, kterΘmu mayovΘ °φkali
  13. zik, kou°it se maysky °ekne zikar. Co dodat?
  14. Tortilly - kuku°iΦnΘ placky, se podßvajφ skoro ke ka₧dΘmu jφdlu.
  15. Jejich p°φprava je slo₧itß, proto se prodßvajφ jako polotovary,
  16. kterΘ je mo₧nΘ n∞kdy dostat i u nßs. PeΦou se nasucho na tßlu,
  17. nebo se sma₧φ v hlubÜφ vrstv∞ oleje. Je mo₧nΘ je r∙zn∞ tvarovat,
  18. p°ehnutφm zφskßme tvar muÜle pro tacos, prolamovßnφm okraj∙ tvar
  19. misky. Normßlnφ tortilly majφ asi 12 a₧ 15 cm v pr∙m∞ru,
  20. burritos se d∞lajφ z tortil o pr∙m∞ru a₧ 30 cm. Na severu Mexika
  21. a v Texasu jsou populßrn∞jÜφ mouΦnΘ tortilly, podobnΘ arabsk²m
  22. plackßm, kterΘ se u nßs takΘ dostanou a mohou mouΦnΘ tortilly
  23. nahradit.
  24. PeΦenφ paprik je pro mexickou kuchyni charakteristickΘ. Papriky
  25. tak zφskajφ chu¥ a v∙ni. PeΦou se i suÜenΘ papriky, kterΘ se pak
  26. rehydratujφ. Postup je uveden v receptech Clemole de Olla a Tinga
  27. Chiapaneca.
  28.  
  29. Slovo o n∞kter²ch surovinßch:
  30.  
  31. Avocado - Üpan∞lsky aguacate, je plod podobn² hruÜce s jedinou
  32. velkou peckou a ko₧ovitou slupkou. Mßslovß du₧nina se krßjφ na
  33. plßtky nebo se rozmaΦkß vidliΦkou a smφchß se s cibulφ nebo
  34. Φesnekem nebo jinou surovinou dle chuti. Pokape se citronovou
  35. Ü¥ßvou, aby na vzduchu neztmavla.
  36. Fazole - Üp. frijoles, je jich mnoho druh∙, nejoblφben∞jÜφ jsou
  37. velkΘ ΦervenΘ a ΦernΘ. Fazole solφme a₧ po zm∞knutφ. Fazole
  38. mßΦφme obvykle p°es noc ve vod∞, vodu neslΘvßme, ale nechßme ji
  39. vÜechnu vsßknout do fazolφ. Rychl² zp∙sob va°enφ: p°ebranΘ a
  40. proplßchnutΘ fazole dßme do hrnce, p°idßme dvojnßsobnΘ mno₧stvφ
  41. vody, p°ivedeme do varu a na dv∞ hodiny odstavφme. Pak je
  42. normßln∞ uva°φme, v papinov∞ hrnci jsou i za 8 minut! P°idßvat k
  43. fazolφm mouku je h°φch! Tohle vÜechno majφ fazole toti₧ v sob∞!
  44. Papriky - aztΘcky chile, odtud je anglick² v²raz chili nebo
  45. chilli. V Mexiku se b∞₧n∞ pou₧φvß asi stovka druh∙. V∞tÜinou se
  46. pou₧φvajφ jako peΦenΘ, nebo suÜenΘ a rehydratovanΘ. Populßrnφ
  47. jsou jalape≥o, kterΘ se naklßdajφ do kyselΘho nßlevu s cibulφ a
  48. mrkvφ, jsou pßlivΘ a majφ velice jemnou slupku.
  49. Kakao - maysky xcacau, pou₧φvß se do omßΦek mole.
  50. Kuku°ice - maysky ixim, aztΘcky teosinte (bo₧φ klas), v Mexiku
  51. se p∞stuje mnoho druh∙, b∞₧nΘ jsou kan - ₧lutß, tsah - Φervenß,
  52. sak - bφlß, ik - Φernß, bola - kulatß a pacha - plochß. Hodn∞ se
  53. pou₧φvß kuku°ice pukancovß na pra₧enφ. Varieta ko≥sk² zub, u
  54. kterΘ nejdou odstranit ze zrna slupky, se p∞stuje snad jen u nßs.
  55. RajΦata - aztΘcky tomatl, nejsou jen Φervenß, ale i ₧lutß,
  56. oran₧ovß, r∙zn²ch tvar∙ i velikostφ, jsou i zelenß tomatillos,
  57. kterß se m≤dn∞ p∞stovala i u nßs jako "perußnskß t°eÜen".
  58. Tykve - aztΘcky tecomate, pat°φ sem i patisony, pou₧φvajφ se
  59. jako zelenina (nejlepÜφ a nejchutn∞jÜφ jsou malΘ, asi 10 cm
  60. velkΘ), nebo v∞tÜφ se vydlabou a plnφ nßpln∞mi, plnit se mohou i
  61. kv∞ty podobn∞ jako zelnΘ listy.
  62.  
  63. Autor vydal tyto kucha°ky:
  64. Mexickß kuchyn∞       1989
  65. Kotlφk a jehla        1990
  66.