Díky rostoucímu tempu používání informačních a komunikačních technologií a nástupu internetu získali občané, státní orgány a velké i malé firmy na celém světě velmi mocné nástroje. Výsledkem jsou hluboké změny ve vnitřní organizaci státních orgánů, podniků a rovněž v požadavcích kladených na znalosti a organizaci práce, ve vztazích mezi podnikateli, obchodními partnery, občany a státními orgány. Tyto technologie mají značný vliv na celou ekonomiku a metody, kterými se řídí a podporuje jejich používání a implementace, mají rozhodující vliv na modernizaci ekonomiky a přispívají k využití nových příležitostí v zaměstnanosti a začlenění do nové globální ekonomiky.

Na zasedání Evropské rady, které se konalo 23. - 24. března 2000 v Lisabonu, si čelní představitelé vlád a států EU-15 stanovili ambiciózní cíl pro příští desetiletí: evropská ekonomika se má stát "nejvíce konkurenceschopnou a nejdynamičtější ekonomikou založenou na znalostech na světě". Bylo konstatováno, že Evropa naléhavě potřebuje využít urychleně příležitostí, které nabízí ekonomika založená na znalostech a zejména internet. V odpověď na tyto potřeby byla 19. - 20. června 2000 ve Feiře zahájena realizace Akčního plánu eEurope.

Na Evropské ministerské konferenci, která se konala 11. - 12. května 2000 ve Varšavě, se země střední a východní Evropy přihlásily k strategickému cíli, stanovenému evropskou patnáctkou v Lisabonu, a dohodly se, že se chopí příležitosti v podobě plánu eEurope a zahájí "Akční plán ve stylu eEurope", realizovaný kandidátskými zeměmi v jejich prospěch jako výraz svých politických závazků vůči EU tak, aby byla rozšířena základna pro dosažení zmíněného ambiciózního cíle. V únoru 2001 přizvala Evropská komise Kypr, Maltu a Turecko, aby se v procesu definování tohoto společného akčního plánu připojili k ostatním kandidátským zemím.

Tato naše iniciativa s názvem eEurope+ odráží přednostní úkoly a cíle plánu eEurope, ale obsahuje i opatření, které se týkají specifických potřeb kandidátských zemí. Neměla by být vnímána jako náhrada nebo překážka v jednání o rozšíření.

Akční plán eEurope+, podobně jako eEurope, usiluje o urychlení reforem a modernizace ekonomik kandidátských zemí, podněcuje ke zvyšování kapacity a budování institucí a zlepšení celkové konkurenceschopnosti, ale obsahuje i opatření specificky se týkající situace v kandidátských zemích.

Na základě významného politického závazku je zapotřebí učinit taková opatření, aby kandidátské země na vstup do EU plně využily příležitosti, které nabízí informační společnost a vyvarovaly se, pokud jde o přístup k informačním technologiím, dalšímu vzdalování se EU. Samotné přejímání acquis nestačí. Modernizace ekonomiky, změny v podnikatelských procesech, fungování státní správy a měnící se vztahy mezi občany, podnikateli a státní správou vyžadují širší přístup založený na uznání z tohoto vývoje plynoucích příležitostí, pro kandidátské země zejména, pro budování svých ekonomik a prosperity jakož i nových příležitostí pro své občany.

Tento postup rovněž kandidátským zemím umožní, aby se spolu s členskými státy EU podílely na tom, aby se celá Evropa, a nikoli jen její část, stala "nejvíce konkurenceschopnou a nejdynamičtější ekonomikou založenou na znalostech na světě". Takovýto paralelní postup umožní aktérům jak z EU, tak i z kandidátských zemí spolupracovat, vyměňovat si zkušenosti o nejlepších postupech a tím napomoci procesu efektivní evropské integrace.

Aby se usnadnilo srovnávání a výměna informací nejen mezi kandidátskými zeměmi, ale také s členskými státy EU, činnosti jsou seskupeny kolem tří stejných hlavních cílů, které byly vybrány evropskou patnáctkou. Byly rovněž přijaty indikátory /referenční ukazatele/ pro monitorování a srovnávání, vybrané evropskou patnáctkou. Kandidátské země uznávají, že pokud má být dosaženo všech přínosů z těchto opatření - je nutné další urychlení implementace acquis communautaire v oblastech souvisejících s informační společností. Toto vyústilo v zahrnutí dodatečného cíle, který v eEurope zahrnut nebyl, a jehož smyslem je napomoci při realizaci základních stavebních prvků informační společnosti. Dosažení cílů eEurope+ může být významně posíleno a urychleno prostřednictvím přeshraniční a mezinárodní spolupráce.

Charakteristika:
Je nezbytné, aby občané, podnikatelé a orgány státní správy měli přístup k moderním komunikačním sítím a službám dostupným přes tyto sítě. Nové technologie spolu s prokonkurenčním regulačním rámcem by měly snížit ceny za připojení a zvýšit dostupnost vysokorychlostního multimediálního připojení k internetu. V podmínkách neexistující plné liberalizace je možné dosáhnout snížení cen za připojení k internetu prostřednictvím cenové regulace a vzájemného srovnávání. Dalšími opatřeními, které rozšiřují dostupnost technologií, na jejichž základě je poskytován přístup k multimediálním službám je uvolnění místních smyček, udělování licencí na třetí generaci mobilních sítí, zavádění digitální televize umožňující přístup k internetu a přechod na internetový protokol verze 6 (IPv6).

Je třeba urychlit rozvoj infrastruktury kandidátských zemí jako základního pilíře pro informační společnost, zejména pak v méně rozvinutých regionech. Tento rozvoj napomůže kandidátským zemím při formování vlastní pozice v globální informační infrastruktuře, umožní kvalitní přístup na globální trh a přitáhne investice, zejména z těch sektorů ekonomiky, pro které je taková infrastruktura zásadní.

Reakce eEurope+:
Kandidátské země vyvinou maximální úsilí pro urychlení rozvoje vysoce kvalitní infrastruktury a zejména pro zajištění toho, aby díky nižším cenám vzrostlo využívání internetu prostřednictvím nových technologií, jde např.o xDSL, kabelových, digitální televize a rádiových. Avšak základní telefonické služby a telefonické připojení k internetu zůstávají v mnoha oblastech kandidátských zemí s nízkým stupněm rozvoje infrastruktury prioritou. V případech tržních selhání, tedy tam, kde samotné soukromé investice nemohou být ziskové, jsou základním prvkem projekty na podporu méně rozvinutých regionů. Tyto investice je třeba realizovat technologicky neutrálním způsobem nenarušujícím konkurenci. V tomto ohledu je možné uvažovat o pomoci mezinárodních finančních institucí (např. EIB, Světová banka, EBRD)

Charakteristika:
Vysokorychlostní sítě otevřou možnosti pro výuku a výzkum založené na spolupráci a přinesou možnost významných inovací. Univerzitám a výzkumným institucím v kandidátských zemích bude dána možnost sehrát významnou úlohu v celosvětových výzkumných projektech ( v oblastech jako např. zdravotnictví a medicína, průmyslové procesy, výzkum podnebí, biologické inženýrství). Rovněž se nabízí možnost celosvětových interaktivních multimediálních kursů a pokusů s novými formami služeb, jakož i vývoje nových aplikací. Sdílené využívání výpočetní techniky dostává novou dimenzi a tak vznikla i koncepce "World Wide Grid" umožňující sdílení počítačové infrastruktury v reálném čase.

Kandidátské země mají z historického hlediska dobře vyvinuté vědecké a akademické kapacity, kterých je v tomto vývoji možné využít.

Reakce eEurope+:
V EU probíhají významné iniciativy v oblasti propojování sítí. Kandidátské země musí spojit úsilí s protějšky v EU tak, aby se dosáhlo rozšíření vědecké základny, z níž bude mít přínos celá Evropa. Akademické kapacity kandidátských zemí se mohou zapojit prostřednictvím zpřístupnění technologií pro sítě. Kandidátské země budou moci využít příležitostí pramenících z nových forem výuky a spolupráce na národní, regionální, evropské a globální úrovni.