Jednotky SI

Zßkladnφ jednotky SI soustavy

Definice zßkladnφch jednotek

Metr

Metr je dΘlka drßhy, kterou prob∞hne sv∞tlo ve vakuu za dobu 1/299 792 458 sekundy (17. CGPM, 1983).

Kilogram

Kilogram se rovnß hmotnosti mezinßrodnφho prototypu kilogramu (3. GGPM, 1901).

Sekunda

Sekunda je doba trvßnφ 9 192 631 770 period zß°enφ, kterΘ odpovφdß p°echodu mezi dv∞ma hladinami velmi jemnΘ struktury zßkladnφho stavu atomu cesia 133 (13. CGPM, 1967).

AmpΘr

AmpΘr je stßl² elektrick² proud, kter² p°i pr∙chodu dv∞ma p°φm²mi rovnob∞₧n²mi nekoneΦn∞ dlouh²mi vodiΦi zanedbatelnΘho kruhovΘho pr∙°ezu umφst∞n²mi ve vakuu ve vzdßlenosti 1 metru od sebe vyvolß mezi nimi sφlu 2x10^-7 newtonu na 1 metr dΘlky vodiΦ∙ (9. CGPM, 1948).

Kelvin

Kelvin je 1/273,16 dφl termodynamickΘ teploty trojnΘho bodu vody (13. CGPM, 1967).

Mol

Mol je lßtkovΘ mno₧stvφ soustavy, kterß obsahuje prßv∞ tolik elementßrnφch jedinc∙ (entit), kolik je atom∙ v 0,012 kilogramu uhlφku 12C. P°i udßvßnφ lßtkovΘho mno₧stvφ je t°eba elementßrnφ jedince (entity) specifikovat; mohou to b²t atomy, molekuly, ionty, elektrony, jinΘ Φßstice nebo blφ₧e urΦenß seskupenφ Φßstic (14. CGPM, 1971).

Kandela

Kandela je svφtivost zdroje, kter² v danΘm sm∞ru vysφlß monochromatickΘ zß°enφ s kmitoΦtem 540×1012 hertz∙ a jeho₧ zß°ivost v tomto sm∞ru je 1/683 wattu na steradißn (16. CGPM, 1979).

Praktickß realizace jednotek

DΘlka

DΘlka se realizuje pomocφ n∞kolika doporuΦen²ch vlnov²ch dΘlek zß°enφ laser∙ (Φar atomu vodφku, molekuly j≤du a dalÜφch) a lamp (Kr, Hg, Cd).

Hmotnost

Hmotnost je dßna porovnßnφm s prototypem z PtIr.

╚as

╚as se realizuje pomocφ frekvence atomov²ch (cesiov²ch) hodin. Mnoho t∞chto hodin se mezinßrodn∞ podφlφ na ustanovovßnφ ΦasovΘ stupnice TAI (z nφ je pro praxi odvozen UTC).

ElektrickΘ veliΦiny

ElektrickΘ veliΦiny jsou od nedßvnΘ doby doporuΦeny realizovat kvantov²mi etalony pomocφ Josephsonova jevu (el. nap∞tφ) a Hallova jevu (el. odpor).

Termodynamickß teplota

Termodynamickß teplota se realizuje pomocφ mezinßrodnφ stupnice ITC-90 (interpolace definovan²ch teplotnφch bod∙ v rozsahu od 0,65 K do nejvyÜÜφch teplot m∞°iteln²ch optick²mi pyrometry).

LßtkovΘ mno₧stvφ

LßtkovΘ mno₧stvφ se realizuje pomocφ pom∞ru hmotnostφ elementßrnφch jedinc∙ v∙Φi atomu 12C.

Fotometrick²mi veliΦinami (jakou je nap°φklad svφtivost)

Fotometrick²mi veliΦinami (jakou je nap°φklad svφtivost) se zab²vß la Commission internationale de l'Θclairage (CIE).

OdvozenΘ jednotky

VedlejÜφ jednotky

R∙znΘ dopl≥kovΘ jednotky

Decibel [dB]

Decibel logaritmickß jednotka pou₧φvanß k vyjßd°enφ zvlßÜt∞ akustickΘ intenzity. Rozdφl 20 dB znamenß rozdφl 10krßt v∞tÜφ amplitudy signßlu a 100krßt v∞tÜφho v²konu. Obvykle se pou₧φvß pro vyjßd°enφ relativnφho pom∞ru signßl∙. Je-li pou₧it ve v²znamu absolutnφ hodnoty intenzity zvuku, pak se za v²chozφ hodnotu 0 dB pova₧uje akustick² v²kon 10^-12 W.m^-2 (jednß se o prahovou intenzitu slyÜitelnosti ΦistΘho t≤nu o frekvenci 1000 Hz).

» P°φklady zvuk∙ o danΘ intenzit∞

Dobsonova jednotka [DU]

Dobsonova jednotka je jednotka mohutnosti oz≤novΘ vrstvy pou₧φvanß p°i m∞°enφ oz≤novΘ vrstvy.

» Vφce o dobsonov∞ jednotce

Jednotky mimo SI

Existujφ samoz°ejm∞ takΘ jednotky mimo soustavu SI. Jsou uvedeny i v p°evodnφch tabulkßch.

Nßsobky a dφly jednotek

» Nßsobky a dφly jednotek