Metr byl p∙vodn∞ definovßn jako jedna desetimili≤ntina Φßsti zemskΘho kvadrantu. Po zjiÜt∞nφ, ₧e dΘlka metru neodpovφdß vlastnφ definici, nastalo v metrologick²ch kruzφch zd∞Üenφ. Zm∞nit dΘlku metru podle nov²ch m∞°enφ zemskΘho kvadrantu, aby skuteΦn∞ odpovφdala jeho desetimili≤ntΘ Φßsti neÜlo. Starß definice opuÜt∞na a nahrazena novou, kterß umo₧≥uje p°esnou reprodukci prototypu metru ulo₧enΘho v archφvu Mezinßrodnφho ·°adu pro vßhy a mφry v SΘvres. Tento prototyp toti₧ slou₧il a slou₧φ jako vzor pro v²robu nßrodnφch kopiφ, ze kter²ch se pak odvozujφ vÜechna vyrßb∞nß m∞°idla. Proto₧e je ulo₧en v archφvu, °φkß se mu takΘ n∞kdy archivnφ metr. KoneΦnou podobu zφskal prototyp metru roku 1889. Je to platinoiridiovß tyΦ s pr∙°ezem ve tvaru H, na kterΘ je dv∞ma vrypy vyznaΦena vzdßlenost 1 m.
Prototyp metru Φ. 27
Pr∙°ez prototypu metru
Definice metru
Od roku 1960 byl metr definovßn takto:
Metr je dΘlka rovnajφcφ se 1 650 763,73 nßsobku vlnovΘ dΘlky zß°enφ Üφ°φcφho se ve vakuu, kterß p°φsluÜφ p°echodu mezi energetick²mi hladinami 2p10 a 5d5 atomu kryptonu 86.
Podle tΘto definice Ülo metr reprodukovat s p°esnostφ °ßdu na 10-9. To znamenß, ₧e dΘlka kopie a originßlu je stejnß jeÜt∞ na devßtΘm mφst∞ za desetinnou Φßrkou.
Platnß definice metru
Novß definice metru pochßzφ z roku 1983:
Metr je dΘlka drßhy sv∞tla ve vakuu b∞hem ΦasovΘho intervalu 1/299 792 458 sekundy.
Upraveno z knihy Augusta, P. - Kl∙na, J.: Tajemstvφ p°esnosti. Albatros, Praha 1983. Dopln∞no.
