|
Pinnacle Edition DV 4.5 - 1.Φßst
 P°φznivce nelineßrnφho zpracovßnφ videa bychom mohli rozd∞lit dvou skupin. Na ty, kte°φ sem tam n∞co p°ist°ihnou, opat°φ titulkem a dφlo je hotovo a pak na ty, kte°φ na svΘm projektu pracujφ se zarputilostφ profesionßla. K vypilovßnφ filmu do poslednφho detailu je vÜak krom∞ vlastnφ invence zapot°ebφ i nßstroje, kter² jim to umo₧nφ. Pro n∞ by mohla b²t tφm prav²m nap°φklad letoÜnφ novinka od Pinnacle, Edition DV.
Pinnacle nebo Fast?
Zßkladem Edition DV je Fast Studio, kterΘ znajφ p°edevÜφm profesionßlovΘ a kterΘ mß mnoho spoleΦnΘho i se studiov²mi systΘmy Liquid Purple, Silver, Ivory nebo Blue. Ty byly vyvφjeny ji₧ delÜφ dobu broadcast divizφ n∞meckΘho Fastu, tak₧e Edition nenφ v pravΘm slova smyslu novinkou. P°esto tak o nφ lze mluvit lze. P°inejmenÜφm dφky tomu, ₧e po pohlcenφ Fastu Pinnaclem je ji₧ vyvφjena pod k°φdly tΘto firmy a takΘ dφky cen∞. Ta je i p°es sv∙j p∙vod nynφ p°ijatelnß i pro b∞₧nΘho u₧ivatele, dφky kterΘ se Edition za°adilo do ktegorie dalÜφch semiprofesionßlnφch nßstoj∙ typu Premiere nebo Vegas. P°esto Edition zd∞dila, v tΘto kategorii ne zcela obvyklΘ, nßstroje a celkovΘ pojetφ programu, kterΘ odpovφdß spφÜe vyÜÜφ kategorii.
SouΦasnß verze 4.5 nenφ vßzßna na konkrΘtnφ hardware, tak₧e je ji lze dφky podpo°e fire wire standardu pou₧φvat ve spojenφ s b∞₧n²m IEEE 1394 °adiΦem nebo na notebooku. P°esto jsou zde integrovßny ovladaΦe pro firemnφ videoeditaΦnφ karty °ady DV, Deluxe a DV500. SpoleΦn∞ s Deluxe a DV500 lze vyu₧φt i analogovΘ vstupy a v²stupy, kter²mi ob∞ karty disponujφ. U DV500 je dokonce mo₧nΘ provßd∞t n∞kolik zßkladnφch p°echod∙ a obrazov²ch korekcφ v reßlnΘm Φase. Jak jsem se ale mohl p°esv∞dΦit, svoji prßci m∙₧e docela dob°e odvΘst i obyΦejnß fire wire karta, °ßdov∞ za tisφc korun.
SystΘmovΘ po₧adavky
Edition je mo₧nΘ provozovat pouze s OS Win2000 nebo XP. Nenφ to jen proto, ₧e PRO verze t∞chto systΘm∙ podporujφ multiprocesing, kterΘho Edition dokß₧e vyu₧φt, ale i dφky podpo°e vφce u₧ivatel∙, proto₧e program dovoluje definovat prßva pro prßci vφce u₧ivatel∙ na jednotliv²ch projektech. Edition nenφ skromn² ani k hardwaru. Minimßlnφ konfiguraci doporuΦenΘ v²robcem vyhovφ CPU 600 MHz, 256 MB RAM a samoz°ejm∞ dostateΦn∞ rychlΘ disky. DoporuΦenß konfigurace (neplΘst s minimßlnφ konfiguracφ!) je prakticky dvojnßsobnß, vΦetn∞ VGA konektor∙ na grafickΘ kart∞ pro zobrazenφ v dvoumonitorovΘm zobrazenφ. VysokΘ nßroky programu nejsou nßhodnΘ, proto₧e Edition pou₧φvß tzv. Backround Rendering. Oproti b∞₧nΘmu p°epoΦφtßvßnφ ·sek∙ s efekty je tato metoda zalo₧ena na automatickΘm renderingu v pr∙b∞hu editace. To znamenß, ₧e u₧ivatel m∙₧e pracovat na projektu, zatφmco na pozadφ je provßd∞n v²poΦet. Jeho rychlost samoz°ejm∞ zßvisφ na v²konu CPU, tudφ₧ dva procesory dokß₧φ cel² proces urychlit. Toto vylepÜenφ je velmi p°φjemnΘ, ale mß i svß omezenφ. Tφm je krom∞ pot°eby velkΘho v²konu PC, i to, ₧e Φßsti renderovanΘho ·seku, kterΘ jsou ji₧ vypoΦφtßny, nelze p°ehrßt. Musφme prost∞ poΦkat, a₧ bude v²poΦet dokonΦen a teprve potΘ si v²sledek prohlΘdnout.
Pracovnφ prost°edφ
OdliÜnost Edition od konkurenΦnφch program∙ se projevφ ji₧ p°i prvnφm spuÜt∞nφ. ModroÜedΘ GUI je neobvyklΘ, ale nep∙sobφ lacin∞ ani ruÜiv∞, spφÜe naopak. Na ploÜe jsou zobrazeny jen zßkladnφ prvky editoru û dußlnφ monitor Playeru a Recorderu a Φasovß osa. Ostatnφ Φßsti jsou prozatφm ukryty a jsou dostupnΘ a₧ po jejich aktivaci. Pot°ebujeme-li nap°. upravovat zvuk nebo efekty, p°ekryje panel equalizeru nebo editoru efekt∙ v tu chvφli nepot°ebnΘ monitory. Na ploÜe je proto dostatek mφsta pro k₧dou akci a nenφ nutnΘ jednotlivΘ okna vypφnat, abychom vid∞li nap°. celou Φasovou osu. Edition mß navφc p°eddefinovßny dalÜφ Φty°i mody zobrazenφ, nap°. jen osy, osy a zßsobnφky s mΘdii apod. Velikost monitor∙ nebo Timeline upravovat nelze, ale rozm∞ry dalÜφch prvk∙, kterß mohou b²t plovoucφ, ano. VyzkouÜel jsem i dvoumonitorovΘ zobrazenφ s celkovou plochou 2048x768, ale zde jsem narazil na jeden problΘm. Pokud je sekundßrnφ monitor v ovladaΦφch obrazovky umφst∞n vlevo, nejde rozÜφ°enφ pou₧φt. To jde sice vy°eÜit fyzick²m p°emφst∞nφm druhΘho monitoru napravo, ale jako levßk jsem zvykl² jej mφt vlevo a vpravo TV monitor. Pou₧ijete-li jinΘ rozvr₧enφ s monitory na pravΘm monitoru, m∙₧e se stßt, ₧e z jejich oken zmizφ obraz, proto₧e VGA nemusφ na sekundßrnφm monitoru podporovat overlay mod. Zajφmavostφ je nestandardnφ umφst∞nφ jedinΘ nabφdky, kterß je v levΘm dolnφm rohu namφsto Win nabφdky Start, tak₧e nenφ od v∞ci zapnout skr²vßnφ systΘmovΘ liÜty aby nedochßzelo k vzßjemnΘmu äkonfliktuô. V²born∞ je vy°eÜeno ovlßdßnφ pomocφ klßvesnice. V tomto p°φpad∞ nem∙₧eme mluvit ani o klßvesov²ch zkratkßch, proto₧e v∞tÜina funkcφ je dostupnß p°es jednu klßvesu. V pr∙b∞hu prßce si m∙₧eme na ploÜe zobrazit panel klßvesnice s piktogramy jednotliv²ch p°φkaz∙. P°ipoΦtu-li k tomu, ₧e jednotlivΘ klßvesy si m∙₧eme sami nakonfigurovat, je ovlßdßnφ Edition vy°eÜeno podstatn∞ lΘpe, ne₧ je tomu u konkurence.
Logging a zßznam
Podφvejme se na jednotlivΘ nßstroje Edition. Pro logging materißlu a zßznam je urΦen Logging Tool. Ten u₧ivateli dovoluje zßznam a organizaci materißlu z DV i analogov²ch p°φstroj∙. Logging obsahuje pom∞rn∞ vysp∞lΘ funkce, kterΘ umo₧≥ujφ p°esnou identifikaci obsahu na pßskßch i audiovizußlnφch soubor∙ na disku. Ty lze zaznamenat ji₧ v pr∙b∞hu p°ehrßvßnφ nebo tzv. offline. To znamenß, ₧e odkazy na nalogovanΘ ·seky jsou umφst∞ny do zßsobnφku klip∙ spoleΦn∞ se zaznamenan²mi sekvencemi a v p°φpad∞ jejich pot°eby je m∙₧eme velmi jednoduÜe zdigitalizovat. Zajφmavou funkcφ je potenciometr pro korekce audiosignßlu z DV zdroje v pr∙b∞hu nahrßvßnφ û tato mo₧nost je b∞₧nß u digitalizace z analogovΘgo zdroje, nikoliv p°es digitßlnφ rozhranφ. Video nebo jen audio lze zaznamenßvat p°φmo do ΦasovΘ osy insertem nebo p°ekrytφm. Edition nabφzφ i äbezeÜv²ô zßznam û v p°φpad∞, ₧e na jednom disku nenφ ji₧ dostatek mφsta, pokraΦuje nahrßvßnφ automaticky na dalÜφm disku. Jedin²m nedostatkem je absence automatickΘ detekce scΘn, kterß by p°φpravu materißlu podstatn∞ urychlila.
P°φprava materißlu
Po dokonΦenφ zßznamu se p°emφstφme do okna Library Browser, kterΘ je urΦeno k organizaci nalogovanΘho nebo nahranΘho materißlu. Mo₧nosti Browseru jsou v podstat∞ stejnΘ jako v Premiere û od vytvß°enφ Rack∙ (obdoba Bin∙), p°es r∙znΘ mo₧nosti zobrazenφ nßhled∙ a informacφ a₧ po p°esouvßnφ jednotliv²ch segment∙. P°esto mß i svß specifika. V Browseru se objevuje i nalogovan² a zatφm nezdigitalizovan² materißl a navφc slou₧φ i jako knihovna efekt∙, p°echod∙ nebo dalÜφch Plug-in∙. Mimochodem, Edition podporuje zßsuvnΘ moduly kompatibilnφ s Adobe Premiere.
╚asovß osa
Jakmile je i zde vÜe rozt°φd∞no, m∙₧eme materißl posklßdat do ΦasovΘ osy. Pokud nevyu₧ijeme p°φmΘho zßznamu, mßme op∞t vφce mo₧nostφ. JeÜt∞ p°edtφm si jednotlivΘ klipy prohlΘdneme v Clip Vieweru, kde lze provΘst zßkladnφ ·pravy dΘlky, vytvo°it subclipy, doplnit markery nebo nastavit hlasitost audio signßlu. To je ale mo₧nΘ provΘst i v Playeru a odtud je klepnutφm na ikonu p°enΘst do Timeline. Edition podporuje klasick² t°φbodov² zp∙sob editace, tak₧e nenφ problΘm vybranou sekvenci umφstit na urΦitou pozici û op∞t jako Insert nebo Overlay (v Edition nazvanΘ jako Film a Overwrite Style). Samoz°ejm∞ lze i hromadn∞ p°esunout materißl z Browseru do osy a teprve tam jej natrimovat.
╚asovß osa Edition mß pom∞rn∞ blφzko Timeline Vegasu. I zde chybφ samostatnß superimpose stopa i pßs pro vklßdßnφ p°echod∙. PoΦet stop nenφ v Edition limitovßn. Materißl lze vklßdat do kterΘkoliv stopy, jen je t°eba si uv∞domit, ₧e vrchnφ stopa mß prioritu. Timeline je v²born∞ uzp∙sobena pot°ebßm u₧ivatele, proto₧e u jednotliv²ch stop lze m∞nit jejich ätlouÜ¥kuô, tak₧e hlavnφ stopu m∙₧e lΘpe zv²raznit jejφm rozta₧enφm. Na pßscφch s klipy se zobrazujφ i zßkladnφ informace o klipu, tak₧e je vÜe velmi p°ehlednΘ. Bohu₧el, na pßsku klipu nelze zobrazit polφΦka filmu po celΘ jeho dΘlce, ale jen prvnφ a poslednφ, nebo jedno uprost°ed pßsu.
Z ΦasovΘ osy je dokonce mo₧nΘ exportovat grafiku, video nebo zvuk do externφho p°ehrßvaΦe nebo editoru, nap°. Media Playeru, Photoshopu nebo After Effectu. Pochvalu si zaslou₧φ i mo₧nost p°epφnßnφ mezi n∞kolika rozpracovan²mi Φasov²mi osami, z nich₧ ka₧dß bude zastupovat urΦitou Φßst projektu. ┌seky filmu, zastupujφcφ nap°. ·vodnφ zn∞lku, zßv∞reΦnΘ titulky nebo Φßsti filmu jsou v Browseru zastoupeny jako Sekvence. Edition uklßdß projekt v pr∙b∞hu editace (tzv. Instant Save), tak₧e nenφ nutnΘ jej zßlohovat. Ke zm∞na rychlosti videa slou₧φ Timewarp, kter² dokß₧e i dynamickou zm∞nu rychlosti. ╚asovß osa mß mnoho dalÜφch p°ednostφ, ale na to bychom pot°ebovali vφce mφsta. I Φasovß osa je vy°eÜena velmi rozumn∞ a nelze mφt vß₧n∞jÜφch v²hrad. Snad jen to, ₧e scrubbing myÜφ i kursorov²mi Üipkami by mohl b²t plynulejÜφ. V tomto sm∞ru je Premiere p°φjemn∞jÜφ.
...dokonΦenφ v 2.Φßsti |
|
[ rubrika: st°ihov² software ] - [ autor: Jan Kosnar ] - [ uve°ejn∞no: 1.11.2002 8:41 ]
|
|
|
