PODNIKOV▌ INFORMA╚N═ SYST╔M KARATlite - CESTA K INFORMAC═M  

V▌╚ET MODUL┘

Sprßvce, organizace, ·Φetnictvφ (opakovanΘ ·Φetnφ operace, DPH), saldokonto, finance (p°φkazy k ·hrad∞, avφza, kompenzace, odpisy pohledßvek, evidence exportnφch JCD), sm∞nky, leasingy, fakturace, pokladna, banka, majetek, sekretß°ka, personalistika, mzdy velkΘ, odbyt a sklad (cenφky, inventarizace), objednßvky, paragonovß pokladna, malß v²roba, replikace. 

POPIS MODUL┘

SPR┴VCE 

Modul Sprßvce je v²chozφm nßstrojem pro u₧ivatelskΘ p°izp∙sobenφ instalace IS na organizaci u₧ivatele s vyu₧itφm propracovan²ch funkcφ a nßstroj∙ jako jsou definice a konfigurace globßlnφch parametr∙ systΘmu, modul∙ a jejich agend, definice objekt∙ pro kterΘ je mo₧no samostatn∞ definovat privilegia, definice systΘmu p°φstupov²ch prßv (u₧ivatel, skupina, akce) vΦetn∞ d∞d∞nφ prßv, u₧ivatelskΘ p°izp∙sobenφ (vzhled dialog∙ a sestav, po°adφ a p°φtomnost prvk∙ v dialogu) - p°izp∙sobenφ pro podnik Φi skupinu u₧ivatel∙ nebo konkrΘtnφ u₧ivatele, mo₧nost vklßdßnφ u₧ivatelsk²ch polφ do tabulek a u₧ivatelsk²ch tabulek do databßze s vazbou na u₧ivatelskΘ rozhranφ, definice systΘmu sledovßnφ vybran²ch strategick²ch transakcφ a jejich ₧urnßlovßnφ a v neposlednφ °ad∞ nßstroje pro exporty a importy dat, sprßvu jejich formßt∙, protokolovßnφ a definovßnφ harmonogram∙ a scΘnß°∙ p°enos∙.

 menu

ORGANIZACE 

V modulu Organizace jsou soust°ed∞ny veÜkerΘ spoleΦnΘ Φφselnφky systΘmu. Zde probφhß jejich pln∞nφ a aktualizace. ╚φselnφky jsou rozd∞leny v zßkladnφm menu do n∞kolika logick²ch oblastφ. Jedna z nejpodstatn∞jÜφch je sprßva partner∙, kterß obsahuje jednoznaΦnou identifikace jednotliv²ch partner∙, zadßnφ zßkladnφch ·daj∙ o partnerovi (I╚O, DI╚, adresa, bankovnφ spojenφ, kontakty, z·Φtovacφ ·daje, sjednanΘ dodacφ podmφnky, à), seznam kontaktnφch osob partnera a jejich provßzanost na centrßlnφ Φφselnφk osob, evidence smluvnφch vztah∙ s partnerem. DalÜφ oblastφ jsou informace o vlastnφ firm∞ a definice podnikovΘ organizaΦnφ struktury jako jsou zßkladnφ ·daje o firm∞ (DI╚, adresa, odpov∞dnΘ osoby, vlastnφ bankovnφ ·Φty) nebo definice Φφselnφku st°edisek a vazby mezi st°edisky, ·Φetnφ Φφselnφky - kontrola zadßvßnφ ·Φetnφch ·daj∙ a Φlen∞nφ ·Φetnφch zßpis∙ (·Φetnφ denφky a °ady, Φφselnφk ·Φt∙, Φφselnφk Φinnostφ, Φφselnφk naturßlnφch ukazatel∙, fiskßlnφ obdobφ), DPH - sazby a k≤dy DPH a zda≥ovacφ obdobφ, zakßzky (typy zakßzek, Φφselnφk zakßzek, skupiny zakßzek, evidence zakßzek) a ostatnφ Φφselnφky (prßvnφ formy, stßty, ·zemnφ celky, PS╚, m∞ny, kurzovnφ lφstky, koeficienty EURO, banky, platebnφ tituly, formy ·hrad, konstantnφ symboly, osoby, referenti, deale°i, Φφselnφk SKP, dodacφ podmφnky, à)

 menu

┌╚ETNICTV═ 

Modul podvojnΘho ┌Φetnictvφ je koncipovßn jako modernφ nßstroj pro pr∙kaznΘ, ·plnΘ a sprßvn∞ vedenΘ podnikovΘ ·Φetnictvφ v souladu s platnou ·pravou ·Φetnictvφ a veÜkerΘ jejφ uva₧ovanΘ zm∞ny ve vazb∞ na mezinßrodnφ ·Φetnφ standardy a obecn∞ pou₧φvanΘ ·Φetnφ zßsady. Zpracovßnφ p°enosu obrazu prvotnφch agend do ·Φetnictvφ p°inßÜφ mo₧nost nastavenφ celΘho systΘm∙ nebo jeho Φßstφ na tzv. ON-LINE ·Φtovßnφ, kdy v nßvaznosti na stavy prvotnφch doklad∙ definovan²ch v ob∞hu m∙₧e dochßzet k okam₧itΘmu generovßnφ ·Φetnφch zßpis∙ do ·Φetnφch knih s p°edem definovanou metodou jejich ·Φtovßnφ p°i prvotnφm zßpisu, opravßch v b∞₧nΘm obdobφ, nßsledujφcφch obdobφch, jejich stornech, ·Φetnφch likvidacφch a jin²ch transakcφch definovan²ch u₧ivatelem. V modulu ┌Φetnictvφ jsou integrovßny funkce, metody a nßstroje pro zajiÜt∞nφ r∙zn²ch d∙le₧it²ch skuteΦnostφ a pohled∙.

V ┌╚ETNICTV═ je zakomponovßna i nabφdka v menu OpakovanΘ ·Φetnφ operace, je₧ umo₧≥uje definovat a provßd∞t opakovanΘ ·Φetnφ operace formou definice vzoru ·Φetnφho dokladu, kter² se m∙₧e opakovat v zadanΘ period∞ a poΦtu opakovßnφ. Opakovßnφ zaΦφnß od zadanΘho ·Φetnφho obdobφ. Vznik internφch doklad∙ dle vzoru probφhß zcela automaticky. Opakovßnφ je mo₧nΘ pozastavit nebo zcela zastavit. VhodnΘ pou₧itφ pro generaci splßtek a ΦasovΘho rozliÜenφ leasingu, periodickß generace za·Φtovßnφ libovoln²ch splßtek, à

DalÜφ souΦßstφ ┌╚ETNICTV═ kompletnφ agenda DPH umo₧≥ujφcφ prßci s rekapitulacemi da≥ov²ch doklad∙, kterΘ vznikajφ jako integrßlnφ souΦßst ·Φetnφho jßdra. V IS KARATlite se DPH zjiÜ¥uje ze za·Φtovan²ch polo₧ek prvotnφch doklad∙ dle p°i°azen²ch k≤d∙ DPH k jednotliv²m polo₧kßm. Modul DPH obsahuje nßstroje pro kontrolu jednotliv²ch da≥ov²ch doklad∙ (da≥ov²ch rekapitulacφ) s mo₧nostφ p°φmΘho vstupu do odpovφdajφcφho prvotnφho dokladu a jeho okam₧itΘ opravy. K dispozici jsou pro v∞tÜφ firmy i orientaΦnφ kontroly za jednotlivΘ k≤dy DPH (tyto vÜak obsahujφ zaokrouhlovacφ chybu). Modul obsahuje nßstroje pro definici a v²poΦet °ßdnΘho i dodateΦnΘho p°iznßnφ k DPH. Vytvo°enφm p°iznßnφ dochßzφ automaticky k da≥ovΘ uzßv∞rce vÜech doklad∙, kterΘ do p°iznßnφ vstoupily. SestavenΘ p°iznßnφ generuje p°edpis do saldokonta na kter² se odvolßvß pohyb pen∞z z banky. ┌hrady p°iznßnφ jsou tedy sledovßny v saldokontu. P°iznßnφ je mo₧nΘ dßle automaticky za·Φtovat. Tzn. za·Φtovat na opaΦnou stranu p°φsluÜn²ch ·Φt∙ 343 p°iznanou Φßstku uskuteΦn∞nΘho nebo p°ijatΘho pln∞nφ proti ·Φtu, kter² p°edstavuje zßvazek/pohledßvku v∙Φi finanΦnφmu ·°adu. Automaticky se za·Φtujφ i zaokrouhlenφ realizovanß na vlastnφm p°iznßnφ.

 menu

SALDOKONTO 

V modulu Saldokonto jsou integrovßny nßstroje, kterΘ jsou nßstavbou finanΦnφho jßdra. Jde p°edevÜφm o v²stupy z finanΦnφho jßdra, pr∙b∞₧nΘ kurzovΘ rozdφly, halΘ°ovΘ vyrovnßnφ a odpisy pohledßvek. V²stupy z finanΦnφho jßdra poskytujφ informace o aktußlnφch stavech pohledßvek a zßvazk∙. K jejich anal²ze slou₧φ °ada sestav a pohled∙. Je mo₧nΘ sledovat sumßrnφ a polo₧kov² stav pohledßvek a zßvazk∙ nap°. v Φlen∞nφ dle partner∙, dealer∙, st°edisek apod. Modul Saldokonto takΘ poskytuje v²stupy zobrazujφcφ historick² stav pohledßvek a zßvazk∙, tj. stav rekonstruovan² k historickΘmu ·Φetnφmu obdobφ nebo datu. Aktußlnφ i historickΘ sestavy umo₧≥ujφ v²stup v Φlen∞nφ dle lh∙t po splatnosti. Modul Saldokonto prost°ednictvφm finanΦnφho jßdra takΘ zajiÜ¥uje automatick² vznik pr∙b∞₧n²ch kurzov²ch rozdφl∙ na pohledßvkßch a zßvazcφch. Generace a z·Φtovßnφ koneΦn²ch(rozvß₧n²ch) kurzov²ch rozdφl∙ je obsa₧ena v modulu PoΦßteΦnφ stavy a zßv∞rkovΘ operace. KurzovΘ rozdφly vznikajφ v reßlnΘm Φase tak, jak vznikajφ jednotlivΘ prvotnφ doklady o platbßch. P°iΦem₧ jsou poΦφtßny kurzovΘ rozdφly ji₧ z dφlΦφch plateb. DalÜφm nßstrojem modulu saldokonto je automatickΘ generovßnφ halΘ°ovΘho vyrovnßnφ. SystΘm pln∞ automatizuje proces zjiÜ¥ovßnφ a za·Φtovßvßnφ halΘ°ov²ch rozdφl∙ z jednotliv²ch saldokontnφch p°φpad∙. HalΘ°ovΘ rozdφly je mo₧nΘ zjiÜ¥ovat pr∙b∞₧n∞ p°i odvolßvßnφ plateb (nap°. v pokladn∞ nebo bance) nebo hromadn∞ p°i dßvkovΘm zpracovßnφ nad saldokontem. Rozdφly pova₧ovanΘ za halΘ°ovΘ se v systΘmu zadßvajφ: 

╖ manußln∞ p°i odvolßvßnφ (tzn. ₧e u₧ivatel, kter² odvolßvß platbu mß mo₧nost rozhodnout, zda zb²vajφcφ rozdφl k ·hrad∞ bude pova₧ovßn za halΘ°ov² rozdφl nebo za nedoplatek) 

╖ v definiΦnφ tabulce pro jednotlivΘ kombinace vyrovnßvan²ch analytick²ch ·Φt∙ a m∞n p°i dßvkovΘm zjiÜt∞nφ a za·Φtovßnφ Definice zp∙sobu za·Φtovßnφ halΘ°ov²ch rozdφl∙ ze saldokontnφch p°φpad∙ a zaokrouhlenφ (tzn. definice nßkladovΘho a v²nosovΘho ·Φtu pro halΘ°ovΘ vyrovnßnφ a zp∙sob za·Φtovßnφ na st°ediska) se v systΘmu definuje (nastavuje) na jednom mφst∞.

 menu

FINANCE 

Modul Finance je koncipovßn tak, aby pokryl veÜkerΘ zpracovßnφ p°ijat²ch faktur. A to od po°φzenφ a₧ po likvidaci a za·Φtovßnφ. SouΦasn∞ v sob∞ integruje evidenci a zpracovßnφ p°ijat²ch JCD a takΘ nßstroje nad evidencφ zßloh. Faktury je mo₧nΘ po°izovat takΘ prost°ednictvφm p°ijatΘ poÜty. Tj. p°i zaevidovßnφ fyzickΘ faktury do p°ijatΘ poÜty v modulu Sekretß°ka se po°φdφ zßkladnφ ·daje(partner, variabilnφ symbol, Φßstka apod.) a p°i po°izovßnφ p°ijatΘ faktury se vybere tato poÜta a vÜechny ji₧ po°φzenΘ ·daje se p°evezmou, co₧ v²znamn∞ urychlφ proces po°φzenφ p°ijatΘ faktury. Nßsledn∞ je mo₧nΘ faktury roz·Φtovat p°φpadn∞ likvidovat. V modulu Faktury p°ijatΘ se takΘ evidujφ p°ijatß JCD. Pro jejich za·Φtovßnφ je mo₧nΘ zvolit variantu za·Φtovßnφ evidenΦnφho zßkladu dan∞ z p°idanΘ hodnoty nap°φklad na podrozvahovΘ ·Φty. Pochopiteln∞ je k dispozici takΘ nßstroj, kter² eviduje vazby p°ijatß faktura vs. P°ijatΘ JCD. V modulu Faktury p°ijatΘ je takΘ integrovßn nßstroj nad evidencφ zßloh. V evidenci zßloh jsou evidovßny vÜechny vydanΘ i p°ijatΘ zßlohy bez ohledu na to, zda byly poskytnuty v hotovosti bez dokladu, nebo prost°ednictvφm zßlohov²ch faktur. S podporou tΘto evidence jsou potΘ zßlohy odeΦφtßny na vy·Φtovßvacφch dokladech. Evidence zßloh kontroluje z∙statky zßloh, tj. jejich ·hrady a p°φpadnΘ p°eΦerpßnφ.

SouΦßstφ FINANC═ je propracovanß evidence: P°φkazy k ·hrad∞. Zde je mo₧nΘ vytvß°et jak p°φkazy k ·hrad∞, tak p°φkazy k inkasu. V²b∞r do p°φkazu probφhß ze seznamu neuhrazen²ch p°edpis∙. Tj. nenφ t°eba ruΦn∞ vypisovat, staΦφ vybrat ze seznamu a p°φpadn∞ upravit Φßstky. V p°φpad∞ vφcestup≥ovΘho schvalovßnφ plateb je mo₧nΘ jako mezistupe≥ variantn∞ pou₧φt: 

╖ Verifikaci - odpov∞dnß osoba verifikuje vÜechny platby. PotΘ co platbu zverifikuje ji ji₧ nemohou ostatnφ u₧ivatelΘ ani prost°ednictvφm jin²ch prvotnφch agend zm∞nit - Φßstka, datum splatnosti apod. V platbov²ch agendßch nelze v tomto re₧imu uhradit nezverifikovanou platbu. 

╖ Nßvrhy p°φkaz∙ - nejprve se vytvß°φ nßvrhy p°φkaz∙ a z t∞ch teprve nßsledn∞ n∞kdo hradφ - lze pou₧φt i pro re₧im, kdy za poboΦku hradφ centrßla 

╖ P°φpadn∞ je mo₧nΘ kombinovat oba tyto nßstroje

menu

V²sledn² p°φkaz je mo₧nΘ bu∩ vytisknou nebo vygenerovat soubor - v₧dy s blokacφ dvojφho provedenφ jednoho p°φkazu. Ten se nßsledn∞ doruΦφ do banky. Ihned po ulo₧enφ p°φkazu se blokujφ - p°edb∞₧n∞ hradφ - hrazenΘ p°edpisy. Definitivnφ ·hrada prob∞hne po zpracovßnφ bankovnφho v²pisu.

DalÜφ standardnφ souΦßstφ oblasti FINANCE je nabφdka Avφza. Agenda Avφza poskytuje nßstroje na sluΦovßnφ plateb a to jak na stran∞ plateb p°ijat²ch, tak na stran∞ plateb vydan²ch. V praxi se vyskytujφ zejmΘna t°i d∙vody, kterΘ vedou k pot°eb∞ °eÜit problΘm sluΦovßnφ plateb: a) ┌spora poplatk∙ za bankovnφ operace p°i platbßch do zahraniΦφ b) B∞₧nß praxe sluΦovßnφ plateb u zahraniΦnφch partner∙ c) Praxe n∞kter²ch velk²ch odb∞ratel∙, zejmΘna maloobchodnφch °et∞zc∙, p°i provßd∞nφ plateb.

Avφza umo₧≥ujφ °eÜit vÜechny tyto problΘmy. V²b∞rem ze seznamu aktußln∞ neuhrazen²ch p°edpis∙(faktur), stejn∞ jako nap°φklad v modulu p°φkazy k ·hrad∞, lze vytvo°it doklad, kter² v sob∞ sluΦuje platbu vφce faktur a vytvß°φ jeden sumßrnφ p°edpis pro hrazenφ s vlastnφm variabilnφm symbolem. P°i zpracovßnφ bankovnφho v²pisu je potom hrazen pouze tento sumßrnφ p°edpis a nikoli jednotlivΘ faktury. Avφza, prost°ednictvφm finanΦnφho jßdra, zajistφ, ₧e jsou regulΘrn∞ uhrazeny i jednotlivΘ faktury obsa₧enΘ v avφzu. P°iΦem₧ a₧ do okam₧iku, ne₧ je avφzo uhrazeno, jsou tyto platby ve stavu p°edb∞₧nß, stejn∞ jako nap°φklad p°φkaz k ·hrad∞, a v okam₧iku zaplacenφ, nejΦast∞ji bankou, se tyto platby zm∞nφ na definitivnφ. Modul avφza zßrove≥ zajiÜ¥uje roz·Φtovßnφ provedenΘ platby. Tj. prost°ednictvφm spojovacφho ·Φtu, roz·Φtuje provedenou sumßrnφ platbu na ·hrady jednotliv²ch p°edpis∙. Vzhledem k praxi obvyklΘ v zahraniΦnφch firmßch je mo₧nΘ v rßmci avφza vybφrat jak faktury, tak dobropisy a zaplatit pouze zb²vajφcφ rozdφl k ·hrad∞. Tφmto zp∙sobem dojde v rßmci avφza de facto i ke kompenzaci faktur s dobropisy. DalÜφm zefektivn∞nφm a zjednoduÜenφm plateb prost°ednictvφm avφz je mo₧nost zasφlßnφ avφz mezi partnery v elektronickΘ podob∞. V takovΘm p°φpad∞ je potom mo₧nΘ jak zaslat partnerovi vytvo°enΘ avφzo, tak zejmΘna naΦφst avφzo provedenΘ partnerem a tφm pln∞ zautomatizovat jeho po°φzenφ.

menu

Kompenzace, jako dalÜφ souΦßst oblasti FINANCE, poskytujφ nßstroje pro vytvß°enφ vzßjemn²ch kompenzacφ - zßpoΦt∙. Zßkon umo₧≥uje kompenzaci pouze s jednφm partnerem, ale vzhledem k obvyklΘ praxi umo₧≥uje modul kompenzace vytvß°et zßpoΦty i mezi vφce partnery. V²b∞r do kompenzace probφhß ze seznamu neuhrazen²ch p°edpis∙. V²sledkem je nßvrh kompenzace. Ihned po ulo₧enφ kompenzace se p°edb∞₧n∞ uhradφ - zablokujφ - kompenzovanΘ p°edpisy. Z vytvo°enΘ kompenzace m∙₧e b²t vytisknut dokument pro partnera - nßvrh kompenzace, oznßmenφ o kompenzaci, dohoda o kompenzaci apod., p°iΦem₧ text, kter² bude tiÜt∞n je definovateln² u₧ivatelem. Po potvrzenφ kompenzace u₧ivatelem, tj. dle dohod s partnerem po jeho odsouhlasenφ nebo bez n∞j, se definitivn∞ uhradφ dotΦenΘ p°edpisy a nßsledn∞ je mo₧nΘ kompenzaci za·Φtovat.

Agenda Odpisy pohledßvek, op∞t jako souΦßst oblasti FINANCE, slou₧φ k postupnΘmu odpisu neuhrazen²ch pohledßvek splatn²ch do 31.12.1994 dle Zßkona o Danφch z p°φjmu(ZDP), v º 42 Φl.II odst. 2. Pohledßvky je mo₧nΘ naΦφst i zp∞tn∞ dle stavu pohledßvek k poΦßtku odepisovßnφ. Samotn² odpis je mo₧nΘ provßd∞t bu∩ polo₧kov∞ nebo tzv. "blokovou metodou", kdy jsou pohledßvky odpisovßny sumßrn∞ jako jeden "blok". Nßsledn∞ je systΘmem oÜet°eno vypo°ßdßnφ obdr₧enΘ platby faktury odepisovanΘ prost°ednictvφm tohoto modulu.

Evidence Exportnφch JCD je vedena v samostatn²ch °adßch doklad∙. SystΘm eviduje: celnφ Φφslo JCD, referenΦnφ Φφslo JCD, p°φjemce, deklarant, SPZ dopravce, Φßstky v cizφ a tuzemskΘ m∞n∞. P°i po°izovßnφ doklad∙ je mo₧nΘ vyu₧φt vazbu na Φφslo dokladu doÜlΘ poÜty. Evidence umo₧≥uje sledovat vazby mezi vystaven²m JCD a fakturou (proforma i finßlnφ). Obsahuje za·Φtovßnφ do podrozvahy a vazbu na p°iznßnφ k DPH.

 menu

SM╠NKY 

Modul Sm∞nky slou₧φ k evidenci sm∞nek a k vypo°ßdßnφ sm∞neΦn²ch operacφ. Krom∞ samotnΘ evidence sm∞nek, jejich z·Φtovßnφ a vypo°ßdßnφ p°φpadnΘho eskontu sm∞nky zajiÜ¥uje vazbu na "p°edpisovΘ" moduly. Tj. °eÜφ ·hradu p°edpis∙ (faktur) v p°φpad∞, kdy je sm∞nka vystavena nebo p°ijata jako forma ·hrady vystaven²ch nebo p°ijat²ch faktur. V takovΘm p°φpad∞ jsou faktury ke sm∞nce vybrßny ze seznamu neuhrazen²ch faktur a jejich p°i°azenφ sm∞nce zajistφ jejich ·hradu i jejφ korektnφ z·Φtovßnφ.

LEASINGY 

Modul Leasingy slou₧φ k evidenci a zpracovßnφ leasingov²ch smluv na stran∞ nßjemce. Po zaevidovßnφ smlouvy se dle definovan²ch pravidel vygeneruje splßtkov² kalendß° a p°edpis ΦasovΘho rozliÜovßnφ. P°iΦem₧ splßtky mohou b²t nepravidelnΘ jak co do periody, tak co do v²Üe jednotliv²ch splßtek. Podle formy splßcenφ, tj. zda se platφ pouze na zßklad∞ splßtkovΘho kalendß°e nebo zda na jednotlivΘ splßtky chodφ samostatnΘ doklady - faktury, se do finanΦnφho jßdra generujφ p°edpisy pro ·hrady jednotliv²ch splßtek. V p°φpad∞, ₧e jsou splßtky hrazeny prost°ednictvφm samostatn²ch p°ijat²ch faktur, je p°i po°izovßnφ p°ijatΘ faktury zaevidovßna vazba na p°ijatou fakturu a z nφ je potom aktualizovßna informace o uhrazenφ na splßtku leasingu. Nad touto evidencφ potom existuje °ada v²stup∙ zobrazujφcφch jak aktußlnφ, tak historick² a budoucφ stav jednotliv²ch leasingov²ch smluv. V m∞sφΦnφch periodßch je potom ·Φtovßno o ΦasovΘm rozliÜenφ a splßtkßch.

 menu

FAKTURACE 

Prodejnφ listy jsou dokladovou agendou, kterß je v²chozφ pro automatickΘ generovßnφ vydan²ch faktur. Tato agenda je rozd∞lena do t°φ skupin, a to na prodejnφ listy b∞₧nΘ, zßlohovΘ a proforma prodejnφ listy. Toto d∞lenφ vychßzφ z pot°eb defaultnφch nastavenφ pro jednotlivΘ v²Üe zmφn∞nΘ typy prodejnφch doklad∙ s vazbou na da≥ovΘ a ·Φetnφ nßle₧itosti t∞chto typ∙ doklad∙. VydanΘ faktury jsou samostatnou dokladovou agendou, kterΘ v systΘmu vznikajφ automatickou generacφ z prodejnφch list∙. Jsou stejn∞ jako prodejnφ listy rozd∞leny do skupin. Vydanß faktura v IS KARATlite vznikß v₧dy z prodejnφho listu a to r∙zn²mi zp∙soby. Re₧im vzniku vydan²ch faktur je definovateln² na °ad∞ prodejnφch list∙ a je vlastnostφ ka₧dΘ °ady. Faktury tedy mohou vznikat dßvkov∞ nebo v on-line re₧imu. DßvkovΘ generovßnφ vydan²ch faktur je mo₧no spouÜt∞t jako pravidelnou operaci v definovanΘm okam₧iku. On-line re₧im je opakem v²Üe zmφn∞nΘho dßvkovΘho generovßnφ a probφhß na pozadφ uklßdßnφ prodejnφho listu tak, ₧e to u₧ivatele nikterak nezat∞₧uje. ┌Φtovßnφ vydan²ch faktur probφhß dle standardnφch pravidel ·Φtovßnφ v IS KARATlite a je stejn∞ jako u ostatnφch ·Φtovan²ch agend vlastnostφ dokladovΘ °ady.

 menu

POKLADNA 

Modul Pokladna ·Φeln∞ dopl≥uje a spolupracuje s moduly finanΦnφho jßdra. Umo₧≥uje provßd∞nφ Φinnostφ a agend jako je vedenφ libovolnΘho mno₧stvφ pokladen v KΦ, vedenφ libovolnΘho mno₧stvφ pokladen v cizφch m∞nßch, p°eddefinice pokladnφch transakcφ a jejich parametrizaci, tisky libovoln²ch variant pokladnφch doklad∙, tisk pokladnφ knihy, p°esnΘ sledovßnφ pohyb∙ zßloh vydan²ch zam∞stnanc∙m, automatickΘ roz·Φtovßnφ podle p°edkontacφ, vazba na ·Φetnictvφ a finance, inventarizace hotovostφ a z·Φtovßnφ schodk∙ a manka.

BANKA 

Modul Banka obsahuje nßstroje pro zpracovßnφ bankovnφch v²pis∙ a nßstroje pro elektronick² styk s bankou. Modul umo₧≥uje zpracovßvat v²pisy ruΦn∞ po°φzenΘ i automaticky naΦtenΘ z banky. Samoz°ejmostφ je zpracovßnφ v²pis∙ z ·Φt∙ veden²ch v zahraniΦnφch m∞nßch a z ·v∞rov²ch ·Φt∙. U devizov²ch ·Φt∙ generuje systΘm automaticky kurzovΘ rozdφly mezi v²pisy, plynoucφ z rozdφlnΘho kurzu v jednotliv²ch dnech a v p°φpad∞ v²pis∙ za vφce dnφ i kurzovΘ rozdφly v rßmci dokladu. Pro automatizaci zpracovßnφ v²pis∙ existujφ dva zßkladnφ nßstroje. Prvnφm je automatickΘ pßrovßnφ polo₧ek banky. Tento nßstroj projde vÜechny polo₧ky banky a dohledß k nim odpovφdajφcφ p°edpisy v systΘmu. Pokud p°edpis najde, doplnφ z n∞j do polo₧ky banky vÜechny pot°ebnΘ informace - partnera, ·Φet, st°edisko apod. Druh² nßstroj umo₧≥uje nakontovat i ty polo₧ky, kterΘ nejsou platbami faktur. Je mo₧nΘ definovat zp∙sob ·Φtovßnφ jednotliv²ch polo₧ek na zßklad∞ typu toku(kredit, debet), konstatnφho symbolu a variabilnφho symbolu. Takto je mo₧nΘ nakontovat nap°. polo₧ky typu poplatky za vedenφ ·Φtu, platby pojiÜt∞nφ, danφ apod. Praxe ukazuje, ₧e p°i pou₧itφ t∞chto nßstroj∙ je nutnΘ ruΦn∞ zpracovßvat max. 5 - 10% polo₧ek v²pisu. Nßstroj pro elektronickou komunkaci s bankami zajiÜ¥uje jak naΦφtßnφ v²pis∙ v elektronickΘ podob∞, tak posφlanφ elektronick²ch p°φkaz∙ k ·hrad∞ resp. inkasu. SystΘm zamezuje duplicitnφmu odeslßnφ p°φkaz∙, ale nabφzφ funkci pro opakovanΘ zaslßnφ p°φkazu nap°. v p°φpad∞ poÜkozenφ souboru nebo technickΘ zßvady p°i spojenφ. V souΦasnΘ dob∞ je podporovßna elektronickß komunikace s cca. desφtkou bankovnφch ·stav∙ (KomerΦnφ banka, SocietΘ Generali, Vereinsbank a.s., Citibank a.s., InvestiΦnφ a poÜtovnφ banka a.s., ABN AMRO Bank N.V., ING Bank N.V., ╚SOB a.s., Tatra banka, à). Dle naÜich zkuÜenostφ p°edstavuje zprovozn∞nφ komunikace s novou bankou max. 14 dnφ od p°edßnφ formßtu pro komunikaci po p°edßnφ do ostrΘho provozu.

 menu

MAJETEK 

Modul Majetek poskytuje nßstroje pro evidenci investiΦnφho a drobnΘho majetku. Celß evidence je podporovßna sadou Φφselnφk∙, kterΘ umo₧≥ujφ sprßvnΘ a podrobnΘ za°azenφ majetku, zejmΘna Φφselnφky odpisov²ch skupin, polo₧ek odpisov²ch skupin a Φφselnφk standardnφ klasifikace produkce. Samotnß karta majetku obsahuje veÜkerΘ informace o majetku vΦetn∞ informacφ pot°ebn²ch pro za·Φtovßnφ jednotliv²ch pohyb∙. Z toho plyne, ₧e v extrΘmnφm p°φpad∞ m∙₧e b²t ka₧dß karta ·Φtovßna jin²m zp∙sobem. Nßstroj pro odepisovßnφ je °eÜen pomocφ variabilnφch vzorc∙, tzn. ₧e v p°φpad∞ ·Φetnφch odpis∙ je mo₧nΘ definovat prakticky jak²koli pr∙b∞h odepisovßnφ, poΦφnaje lineßrnφm odpisem a konΦe skokov²mi odpisy. Se systΘmem jsou pochopiteln∞ dodßvßny vzorce pro da≥ovΘ odepisovßnφ dle aktußln∞ platnΘ legislativy. V p°φpad∞ cenov²ch pohyb∙ majetku systΘm sßm kontroluje p°ekroΦenφ hranice pro technickΘ zhodnocenφ v danΘm roce a p°φpadn∞ si vynutφ provedenφ technickΘho zhodnocenφ. Samoz°ejmostφ jsou hromadnΘ pohyby majetku a rozsßhlΘ v²stupy jak nad samotn²mi kartami, tak nad jednotliv²mi pohyby.

SEKRET┴╪KA 

Modul Sekretß°ka obsahuje evidenci p°ijatΘ a vydanΘ poÜty. V p°φpad∞ p°ijatΘ poÜty je mo₧nΘ dßle postoupit doklady ke zpracovßnφ jak v elektronickΘ tak fyzickΘ podob∞. K tomu v prvΘm p°φpad∞ jednak mo₧nost p°enΘst ·daje po°φzenΘ do poÜty do dalÜφch vstupnφch doklad∙ jako nap°. faktura p°ijatß nebo p°φjmov² list. K fyzick²m doklad∙m je mo₧nΘ z evidence p°ijatΘ poÜty vytisknout p°edßvacφ protokol. Na stran∞ vydanΘ poÜty je °eÜen mechanismus evidence doruΦenφ dobropisu pro urΦenφ data zdanitelnΘho pln∞nφ dle novely DPH. Tzn. ₧e z faktury vydanΘ se vygeneruje vydanß poÜta, ta se odeÜle z doruΦenkou a po vrßcenφ potvrzenΘ doruΦenky se informace o datu doruΦenφ zapφÜe do odpovφdajφcφ vydanΘ poÜty a ta zaktualizuje datum zdanitelnΘho pln∞nφ na faktu°e.

 menu

PERSONALISTIKA 

Moduly Personalistika a Mzdy slou₧φ ke zpracovßnφ personßlnφ a mzdovΘ agendy podnik∙ r∙zn²ch zam∞°enφ a r∙zn²ch velikostφ. Modul Personalistika, kter² slou₧φ k zadßvßnφ osobnφch a zΦßsti i mzdov²ch ·daj∙ o pracovnφcφch zahrnuje pr∙b∞₧nou evidenci zam∞stnanc∙ v kmenovΘm souboru, vedenφ libovolnΘho mno₧stvφ pracovnφch pom∞r∙ (se spoleΦn²m v²poΦtem dan∞), evidenci osobnφch ·daj∙, mzdov²ch ·daj∙, rodinn²ch p°φsluÜnφk∙, hlφdßnφ vÜech ·daj∙ s vazbou na u₧ivatelsky definovanΘ Φφselnφky, p°ehledovΘ sestavy z osobnφch ·daj∙, sledovßnφ stav∙ pracovnφk∙, sestavy pro v²kazy Φtvrtletnφ statistiky, podklady pro evidenΦnφ listy, zßpoΦtovΘ listy, atd.

MZDY VELK╔ 

Modul Mzdy velkΘ p°ebφrß automaticky informace z modulu Personalistika a po zadßnφ m∞sφΦnφch ·daj∙ vypoΦφtß mzdy. VeÜkerΘ informace, kterΘ se mohou v Φase m∞nit (za°azenφ, invalidita, d∙chody a dalÜφ) jsou udr₧ovßny v₧dy s platnostφ od-do a v celΘ svΘ historii - nedochßzφ tedy ke ztrßt∞ ji₧ neplatn²ch informacφ. SouΦßstφ jsou nadefinovanΘ komunikace s n∞kolika penzijnφmi fondy (╚eskomoravsk² penzijnφ fond, a.s., Vojensk² otev°en² penzijnφ fond, a.s., Spo°itelnφ penzijnφ fond, a.s., Winterthur, penzijnφ fond, a.s., a p°ipravujφ se definice dalÜφch). Hlavnφmi rysy modulu Mzdy jsou interaktivnφ i dßvkovß vazba na personalistiku, evidence dochßzky s mo₧nou vazbou na dochßzkov² systΘm, interaktivnφ i dßvkov² v²poΦet m∞sφΦnφch mezd, u₧ivatelsky definovan² v²poΦet r∙zn²ch forem mezd a libovolnΘho poΦtu p°φplatk∙, pln∞ automatick² Φtvrtletnφ v²poΦet pr∙m∞r∙ na dovolenou i nemocenskou, v²poΦet danφ, odvod∙ pojistnΘho a ΦistΘ mzdy, v²poΦet nemocensk²ch dßvek, evidence stßl²ch i m∞sφΦnφch srß₧ek s vazbou na modul banka, m∞sφΦnφ v²poΦet vÜech odvod∙ z mezd s vazbou na modul banka, automatickß komunikace s ╚eskou spo°itelnou, automatickß komunikace vnitrobanka, v²poΦet roΦnφho z·Φtovßnφ dan∞ po roΦnφ uzßv∞rce, v²stupnφ sestavy pro p°iznßnφ socißlnφch dßvek, m∞sφΦnφ, Φtvrtletnφ a roΦnφ p°ehledy, mzdovΘ listy a u₧ivatelsky definovanΘ sestavy, pln∞ automatickΘ roz·Φtovßnφ mezd a p°evod do modulu ·Φetnictvφ.

 menu

ODBYT A SKLAD 

SkladovΘ jßdro v pojetφ IS KARATlite je mo₧no rozd∞lit do dvou vzßjemn∞ provßzan²ch celk∙. Lze °φci ₧e zde jsou shromß₧d∞ny vÜechny skladovΘ a odbytovΘ Φφselnφky, se kter²mi pracujφ vlastnφ odbytovΘ aplikace. Druhou Φßst skladovΘho jßdra tvo°φ vlastnφ skladovΘ transakce, probφhajφcφ na konkrΘtnφch skladov²ch zßsobßch - kartßch. Zp∙sob, jak²m dochßzφ ke generovßnφ t∞chto skladov²ch transakcφ z prvotnφch dokladov²ch evidencφ, je dßn nastavenφm parametr∙ na ·rovni fiskßln∞ zßvisl²ch ·daj∙ Φφselnφku sklad∙. Zßkladnφmi skladov²mi Φφselnφky, je₧ definujφ organizaΦnφ strukturu skladovΘho hospodß°stvφ jsou: Φφselnφk m∞rn²ch jednotek, nomenklatury, skupiny nomenklatur, zat°φd∞nφ nomenklatur do skupin, Φφselnφk sklad∙, fiskßlnφ a ·Φetnφ vlastnosti sklad∙, Φφselnφk skupin karet, fiskßlnφ a ·Φetnφ vlastnosti skupin karet, skladovΘ karty, fiskßlnφ a ·Φetnφ vlastnosti skladov²ch karet, evidence dopl≥kovΘho Φlen∞nφ - atribut∙ na skladov²ch kartßch, evidence plßnov²ch ·daj∙ na skladov²ch kartßch. FunkΦnost vlastnφho skladovΘho jßdra spoΦφvß v generovßnφ skladov²ch transakcφ dle pravidel definovan²ch na ·rovni fiskßln∞ zßvisl²ch ·daj∙ sklad∙. Jednß se o komplikovan² nßstroj, kter² dle podklad∙ p°ipraven²ch u₧ivatelem na ·rovni prvotnφch dokladov²ch agend (p°φjmovΘ a v²dajovΘ listy) generuje vlastnφ skladovΘ transakce dle oce≥ovacφch pravidel a aktualizuje vÜechny vazby v systΘmu definovanΘ. Takto vygenerovanΘ skladovΘ transakce jsou potom datov²m zdrojem pro za·Φtovßnφ operacφ na sklad∞ probφhajφcφch. Vlastnostφ skladovΘho jßdra je mo₧nost evidence dvou, na sob∞ nezßvisl²ch stav∙ na skladov²ch kartßch. Jeden stav, tzv. okam₧it² stav je aktualizovßn v okam₧iku ulo₧enφ prvotnφho dokladu (p°φjmovΘho resp. v²dajovΘho listu). Druh² stav je tzv. evidenΦnφ stav, kter² je aktualizovßn z vygenerovan²ch pohyb∙. Generovßnφ pohyb∙ m∙₧e dle nastavenφ na konkrΘtnφ dokladovΘ °ad∞ probφhat v on-line re₧imu na pozadφ p°i uklßdßnφ prvotnφho dokladu, nebo dßvkov∞. DalÜφ parametrizovanou vlastnostφ skladovΘho jßdra je mo₧nost sledovßnφ FIFO a₧ na ·rove≥ dopl≥kovΘho Φlen∞nφ na kartßch (atribut∙). Nad skladov²m jßdrem jsou definovßny na dvou ·rovnφch uzßv∞rky. V prvnφ ·rovni se jednß o uzßv∞rku sklad∙ ve vztahu k skladov²m pohyb∙m v rßmci b∞₧n²ch kalendß°nφch obdobφ, ve druhΘ pak ·Φetnφ uzßv∞rka skladovΘho jßdra ve vztahu k za·Φtovßnφ doklad∙ o skladov²ch transakcφch.

 menu

Cenφky jsou dalÜφ agendou, kterß nemß p°φm² dopad do skladovΘho jßdra. Jsou rozd∞leny dle povahy na b∞₧nΘ cenφky dodavatelskΘ a odb∞ratelskΘ. V rßmci tohoto Φlen∞nφ je mo₧no cenφky dßle Φlenit na cenφky partnerskΘ a cenφky akΦnφ, p°iΦem₧ po°adφ vyhodnocovßnφ cen je od akΦnφch po b∞₧nΘ. A v neposlednφ °ad∞ generovßnφ odvozen²ch cenφk∙ z ji₧ existujφcφch cenφk∙.

Inventarizace skladov²ch zßsob je pohodln² a u₧ivatelsky p°φv∞tiv² nßstroj pro vypo°ßdßnφ inventurnφch rozdφl∙ na zßklad∞ zjiÜt∞n²ch fyzick²ch stav∙ zßsob a stav∙, je₧ jsou v systΘmu evidovßny. Z po°φzen²ch inventurnφch doklad∙ jsou systΘmem v okam₧iku uzav°enφ inventury vygenerovßny doklady vnit°nφch p°φjmov²ch resp. vnit°nφch v²dajov²ch list∙ dle povahy rozdφlu a to do dokladov²ch °ad p°φjmov²ch resp. v²dajov²ch list∙, definovan²ch na konkrΘtnφch °adßch inventurnφch doklad∙.

 menu

OBJEDN┴VKY 

Evidence objednßvek je rozd∞lena na objednßvky p°ijatΘ a vydanΘ. Tyto jsou pln∞ provßzßny na dodavatelskΘ i odb∞ratelskΘ cenφky a na p°φjmovΘ resp. v²dajovΘ listy a nßsledn∞ na vydanΘ faktury. SystΘm mß implementovßny automatickΘ mechanismy pro generovßnφ prvotnφch skladov²ch doklad∙ z objednßvek resp. pro vklßdßnφ polo₧ek z objednßvek do prvotnφch skladov²ch doklad∙.

PARAGONOV┴ POKLADNA 

Modul Paragonovß pokladna je napojen na SkladovΘ jßdro a agendy nßkupu a prodeje. Slou₧φ k zadßvßnφ zjednoduÜenΘho da≥ovΘho dokladu (paragonu), jφm₧ se realizuje hotovostnφ prodej. Na pozadφ jsou dle takto po°izovan²ch doklad∙ automaticky generovßny systΘmem v²dajovΘ listy. Modul je opat°en sadou standardnφch tiskov²ch sestav.

 menu

MAL┴ V▌ROBA 

Malß v²roba je samostatnou evidencφ tok∙ materißlu, polotovar∙ resp. nedokonΦenΘ v²roby a hotov²ch v²robk∙ dle nastavenφ definiΦnφch Φφselnφk∙ v²robk∙, materißlov²ch a kapacitnφch norem. Materißlov²mi normami se rozumφ definice polo₧ek kusovnφk∙ pro dan² v²robek, resp. polotovar Φi rozpracovanost, p°iΦem₧ lze v definici kusovnφku pro jednotlivΘ ·rovn∞ v²roby pou₧φvat polo₧ky, je₧ jsou v²sledkem odvßd∞nφ ni₧Üφ ·rovn∞ v²roby. V modulu malΘ v²roby jsou implementovßny dokladovΘ evidence plßn∙ odbytu, plßn∙ v²roby, v²robnφch p°φkaz∙ a odvßd∞cφch list∙. PlßnovΘ agendy jsou dennφ a₧ roΦnφ, zatφmco v²robnφ p°φkazy a odvßd∞cφ listy jsou ji₧ konkrΘtnφ doklady t²kajφcφ se prßv∞ realizovanΘ v²roby. Z v²robnφch p°φkaz∙ je mo₧no automatickou operacφ generovat v²dajovΘ listy vnit°nφ na polo₧ky jednic v p°φpad∞, ₧e nejsou pou₧φvßny odvßd∞cφ listy, nebo vlastnφ odvßd∞cφ list, kter² dßle automaticky generuje vnit°nφ v²dajov² list na polo₧ky vstupujφcφ do v²roby a vnit°nφ p°φjmov² list na polo₧ky z v²roby vystupujφcφ.

 menu

REPLIKACE 

V podstat∞ jde o dv∞ nebo vφce samostatn²ch instalacφ IS KARATlite, kterΘ jsou navzßjem synchronizovßny systΘmem vzßjemn²ch replikacφ. Jde o off-line °eÜenφ, kterΘ mß v podstat∞ tΘm∞° nulovΘ nßroky na kapacitu p°enosovΘ linky, v∞tÜinou staΦφ p°enßÜet repliky jedenkrßt denn∞ p°es klasick² modem a telefonnφ linku. Nev²hodou je off-line aktualizace, komplikovan∞jÜφ nastavenφ replik a nutnost oÜet°enφ n∞kter²ch stav∙ metodicky. Za zmφnku urΦit∞ stojφ skuteΦnost, ₧e p°edevÜφm z d∙vodu robustnosti, komplikovanosti nastavenφ a ceny standardnφch °eÜenφ, jsme vytvo°ili vlastnφ modul pro replikace, kter² je v²razn∞ jednoduÜÜφ, nezßvisl² na databßzi a lze tedy replikovat mezi r∙zn∞ velik²mi pracoviÜti a s r∙zn²mi DB servery.