S objevem nov²ch prvk∙ souviselo i urΦovßnφ jejich relativnφch atomov²ch hmotnostφ a zkoumßnφ jejich typick²ch reakcφ. Chemici zjiÜ¥ovali, ₧e n∞kterΘ prvky majφ podobnΘ vlastnosti. Roku 1829 Johann D÷bereiner (1780-1849) p°ednesl svoji teorii o trißdßch prvk∙ (skupiny o t°ech prvcφch). Tak nap°φklad jednu trißdu tvo°ily kovy lithium, sodφk a draslφk, kterΘ reagujφ podobn²m zp∙sobem. Rusk² chemik Dmitrij IvanoviΦ Mend∞lejev (1834-1907) zjistil, ₧e u prvk∙ se°azen²ch podle vzr∙stajφcφ atomovΘ hmotnosti se pravideln∞ (periodicky) opakujφ podobnΘ vlastnosti. V n∞kolika p°φpadech vÜak musel ud∞lat v²jimku a p°ed°adit t∞₧Üφ prvek lehΦφmu. Roku 1869 publikoval Mend∞lejev poprvΘ periodick² zßkon, kter² tuto zßvislost vyjad°uje, a periodickou tabulku prvk∙, kterß je grafick²m vyjßd°enφm periodickΘho zßkona. V tabulce vynechal mφsta pro prvky, o kter²ch p°edpov∞d∞l, ₧e budou objeveny pozd∞ji.

D. I. Mend∞lejev (1834-1907)

   Dnes je znßmo, ₧e prvky nejsou uspo°ßdßny podle relativnφ atomovΘ hmotnosti, ale podle stoupajφcφho protonovΘho Φφsla. To byl takΘ d∙vod, proΦ musel Mend∞lejev p°ed°adit t∞₧Üφ prvek lehΦφmu. Mend∞lejev∙v periodick² zßkon vÜak byl zpoΦßtku p°ijat se znaΦn²m skepticismem a nebyl dlouhou dobu uznßvßn. A₧ s objevenφm prvk∙ gallia (1875), skandia (1879) a germania (1886), kterΘ Mend∞lejev p°edpov∞d∞l ji₧ v roce 1871, byl periodick² zßkon vÜeobecn∞ p°ijat.

   Dnes mß tabulka 115 prvk∙ (prvek se 118 protony byl sice ji₧ objeven, ale naopak prvky 113, 115 a 117 nebyly jeÜt∞ izolovßny), p°iΦem₧ o nßzvech poslednφch, nov∞ objeven²ch prvk∙ se vedla dlouhß diskuse. V roce 1997 koneΦn∞ Üest nov²ch chemick²ch prvk∙, objeven²ch v letech 1964-1984 dostalo svΘ jmΘno. Jde o dalÜφ transurany, prvky s vyÜÜφm protonov²m Φφslem ne₧ je Φφslo uranu (92), s po°adov²mi Φφsly 104 a₧ 109. JmΘna jim ud∞lila Mezinßrodnφ unie pro Φistou a aplikovanou chemii (IUPAC).

   NovΘ transurany dostaly nßzvy ruthefordium (Rf, 104), dubnium (Db, 105), seaborgium (Sg, 106), bohrium (Bh, 107), hassium (Hs, 108) a meitnerium (Mt, 109). Objeveny byly v USA, v b²valΘm Sov∞tskΘm svazu a v N∞mecku.

   Americk² nßvrh pojmenovat prvek Φφslo 104 po objeviteli atomovΘho jßdra Britovi siru Ernestu Rutherfordovi (1871-1937) zvφt∞zil nad rusk²m protinßvrhem dßt mu jmΘno po sov∞tskΘm jadernΘm fyzikovi Igoru KurΦatovovi (1903-1960). Na oplßtku byl prvek Φφslo 105 pojmenovßn po ruskΘm st°edisku jadernΘho v²zkumu v Dubn∞. DalÜφ prvek, Φφslo 106, nese jako jedin² jmΘno dosud ₧ijφcφho v∞dce - americkΘho nositele Nobelovy ceny Glenna T. Seaborga (*1912).

Glenn T. Seaborg (*1912)

   Ostatnφ prvky byly objeveny v letech 1981 a₧ 1984 v∞dci SpoleΦnosti pro v²zkum t∞₧k²ch iont∙ (GSI) v n∞meckΘm Darmstadtu. Prvek 107 byl pojmenovßn po dßnskΘm nositeli Nobelovy ceny z roku 1922 Nielsu Bohrovi (1885-1962), prvek 108 nese jmΘno spolkovΘ zem∞ Hesensko, kde Darmstadt le₧φ. NeproÜel nßvrh pojmenovat ho po Ottovi Hahnovi (1879-1968), nositeli Nobelovy ceny za rok 1944. Ale ocen∞n byl nep°φmo i on: prvek Φφslo 109 dostal jmΘno rakousko-ÜvΘdskΘ fyziΦky Lise MeitnerovΘ (1878-1968), kterß spolu s Hahnem objevila prvek protaktinium s protonov²m Φφslem 91 - nejstßlejÜφ izotop - a v roce 1933 Üt∞penφ jader.

   Prvky s protonov²m Φφslem 110 a vyÜÜφm nejsou v souΦasnΘ dob∞ jeÜt∞ pojmenovßny a majφ prozatφmnφ nßzev a znaΦku, kterΘ jsou odvozeny podle poΦtu jejich proton∙. Z t∞chto prvk∙ je pom∞rn∞ zajφmav² prvek s protonov²m Φφslem 114 a prozatφmnφm nßzvem ununquadium. Tento nedßvno objeven² prvek (1998) mß toti₧ jednu zvlßÜtnφ vlastnost. Narozdφl od podobn²ch prvk∙ s vysok²m protonov²m Φφslem, kterΘ se rozpadajφ b∞hem tisφcin i mili≤ntin vte°iny, mß tento prvek poloΦas rozpadu kolem t°iceti vte°in. Nejen₧e to umo₧nφ d∙kladn∞jÜφ prozkoumßnφ jeho vlastnostφ, ale v∞dci se domnφvajφ, ₧e narazili na tolik oΦekßvan² "ostrov stability". TakovΘto prvky by pak v budoucnu mohly najφt vyu₧itφ v lΘka°stvφ Φi chemii.