Rusk² chemik Dmitrij IvanoviΦ Mend∞lejev (8.2.1834 - 2.2.1907) formuloval periodickou tabulku prvk∙, kterß je jednφm z neju₧iteΦn∞jÜφch a nejd∙le₧it∞jÜφch zevÜeobecn∞nφ chemie i celΘ v∞dy.

   Narodil se v Tobo╛sku na Sibi°i (nynφ Tjume≥skß oblast) jako ΦtrnßctΘ a poslednφ dφt∞ Ivana PavloviΦe Mend∞lejeva, uΦitele ruskΘ literatury, a Marie Dmitrijevny KornilevovΘ, kterß pochßzela ze sibi°skΘ obchodnφ rodiny. Roku 1850 se p°ihlßsil na Fakultu fyziky a matematiky p°i Hlavnφm pedagogickΘm institutu v Saint Petersburgu, kde v roce 1855 promoval s oslniv²m v²sledkem. Po ukonΦenφ studiφ se v letech 1855-86 zab²val vztahy mezi krystalov²mi soustavami a chemick²m slo₧enφm lßtek. Krom∞ teoretickΘho v²zkumu bylo jednφm z jeho hlavnφch zßjm∙, pou₧itφ v∞dy v pr∙myslu a ekonomii. Roku 1859-60 pracoval na HeidelberskΘ univerzit∞, kde spolupracoval s Robertem W. Bunsenem. Roku 1860 zavedl Mend∞lejev pojem kritickΘ teploty a v tΘm₧e roce takΘ navÜtφvil prvnφ Mezinßrodnφ chemick² kongres v Karlsruhe, kde dφky nßzor∙m na atomovou hmotnost p°iÜel na zßkladnφ myÜlenku periodickΘ tabulky.

   Roku 1864-66 zastßval mφsto profesora chemie na TechnologickΘm institutu v Saint Petersburgu a roku 1867-90 p∙sobil taktΘ₧ jako profesor na Saint PetersburskΘ univerzit∞. Mend∞lejev se sna₧il nalΘzt n∞jakΘ vhodnΘ texty pro svΘ studenty, ale na ₧ßdnΘ vyhovujφcφ studijnφ materißly nenarazil. Proto napsal svΘ vlastnφ - Zßklady chemie, kterΘ vyÜly v mnoha vydßnφch v r∙zn²ch jazycφch. MyÜlenky pot°ebnΘ k napsßnφ knihy vedly Mend∞lejeva k formulaci periodickΘho zßkona v b°eznu 1869. Periodick² zßkon °adil tenkrßt znßmΘ prvky podle jejich atomovΘ hmotnosti a takΘ p°edpovφdal existenci dalÜφch chemick²ch prvk∙.

D. I. Mend∞lejev (1834-1907)

   V nßsledujφcφch letech upravil Mend∞lejev sv∙j periodick² zßkon, kter² byl p°ijat se znaΦn²m skepticismem. A₧ potΘ co Paul Emile Lecoq de Boisbaudran, Lars Fredrik Nilson a Clemens Winkler objevili prvky gallium (1875), skandium (1879) a germanium (1886), kterΘ Mend∞lejev p°edpov∞d∞l ji₧ v roce 1871 a pojmenoval je eka-aluminium (Ga), eka-bor (Sc) a eka-silicium (Ge), byl periodick² zßkon vÜeobecn∞ p°ijat. PotΘ se Mend∞lejev stal slavn²m a obdr₧el °adu vyznamenßnφ. Roku 1876 byl poslßn ruskou vlßdou do Spojen²ch stßt∙ americk²ch, aby zde studoval zpracovßnφ ropy. Mend∞lejev mimo jinΘ pracoval na zkapaln∞nφ plyn∙, na rozpφnavosti kapalin a na rusk²ch m∞rov²ch jednotkßch. TaktΘ₧ se zab²val teoriφ roztok∙, teoriφ anorganickΘho p∙vodu ropy a chemiφ uhlφ. Roku 1868 pomohl zalo₧it Ruskou chemickou spoleΦnost a roku 1906, pßr m∞sφc∙ p°ed svou smrtφ, bohu₧el nezφskal Nobelovu cenu za chemii o pouh² jeden jedin² hlas.