P°φΦiny zßmo°sk²ch objev∙

Dobu od poΦßtku 15. st. do pol. 16. st. m∙₧eme oznaΦit jako obdobφ zlomu v d∞jinßch. P°isp∞l k tomu op∞tovn² r∙st populace v celΘ Evrop∞, rozvoj °emesel a obchodu.
Ji₧ existuje KUPECK▌ KAPIT┴L a objevuje se hledßnφ nov²ch odbytiÜ¥, surovin a nov²ch prost°edk∙.
Roste poptßvka po luxusnφm zbo₧φ a ko°enφ z Orientu. P°edstava o bohatstvφ v²chodu slibovala hojnost zlata a st°φbra, kter²ch m∞la Evropa nedostatek.
Spojenφ s Indiφ po souÜi bylo br₧d∞no Turky. Proto se hledaly novΘ mo₧nosti cest do tΘto oblasti.
V²voj v∞dy a techniky to umo₧≥oval. Lod∞ byly dokonalejÜφ - s hlubok²m k²lem na kter² navazovalo kormidlo. DoÜlo ke zlepÜenφ plachtovΘho systΘmu.
Od 16. st. se v Evrop∞ pou₧φval kompas a vyu₧φval se tzv. ASTROL┴B - stanovoval zem∞pisnou polohu
podle hv∞zd.
Vznikaly r∙znΘ astronomickΘ tabulky.
Od 14. st. vznikaly domn∞nky, ₧e Zem∞ je kulatß ( a ne placatß ).
Byl sestrojen 1. GL╙BUS - sestrojil ho MARTIN BEHAIM.

Portugalsko

Je to prvnφ zem∞, kterß vybudovala Z┴MO╪SKOU KOLONI┴LN═ ╪═èI. V²znamnou roli zde hrßl portugalsk² princ JIND╪ICH MO╪EPLAVEC ( 1394 - 1460 ) - osobn∞ cesty nepodnikal, pouze je organizoval.

JOAO DA SANTARA a PERO DE ESCOLAR - objev zlata na pob°e₧φ Guineje.

R. 1444 - zalo₧ena obchodnφ spoleΦnost pro obchod s otroky.

1. koloniφ Portugalska - byl marock² p°φstav Shelti.

BARTOLOMEO DIAZ
- 1. velkß cesta - r.1487 doplul k mysu DobrΘ nad∞je.
( R. 1500 zem°el u mysu p°i bou°i.)

VASCO DA GAMA
- obeplul Afriku a r. 1499 doplul do indickΘho Kalikatu.

PEDRO CABBAL
- R. 1500 zalo₧il kolonie v oblasti Brazφlie.

FERDINANDO DE MAGALHAES
- v letech 1519 - 1522 jako 1. OBEPLUL ZEM╠KOULI.

èpan∞lsko

Existujφ tu samostatnß krßlovstvφ. Ke sjednocujφcφmu procesu doÜlo p°i svatb∞ FERDINANDA ARAGONSK╔HO a ISABELY KASTILSK╔ r. 1469. OvÜem k vlastnφmu slouΦenφ doÜlo a₧ po smrti otce Ferdinanda r. 1479.

èpan∞lskß m∞sta spravoval rychtß°. M∞la svΘ stavy a ozbrojenß bratrstva - SANTA HERMANDA - pomßhajφ udr₧ovat ve m∞stech po°ßdek a v₧dy stojφ na stran∞ krßle.

CORTEZZA - sn∞my, kde zasedali zßstupci m∞st a rozhodovali ve prosp∞ch krßle.

Kardinßl MENDOZA - arcibiskup v Toledu a souΦasn∞ nejvyÜÜφ kastilsk² admirßl. M∞l na vlßdu velk² vliv = 3. KR┴L èPAN╠LSKA.
V dob∞ jeho p∙sobenφ doÜlo k pronßsledovßnφ ₧id∙ a ke vzniku INKVIZICE r. 1483, kterß se jeÜt∞ vφce prohloubila za p∙sobenφ TORQUEMADA a na autodafΘ bylo upßleno mnoho lidφ.

DoÜlo k vyrovnßnφ sporu s Maury ( dostali se do Z Evropy ), vytvo°ili zde CORD╙BSK▌ CHAL═F┴T. Vznikl boj = REKONQISTA ( a nßslednΘ vyhnßnφ ze èpan∞lska ).
R. 1492 - poslednφ zßsah proti GRANADSK╔MU EM═R┴TU a 2. 1. 1492 doÜlo p°i dob²vßnφ Granady k definitivnφ porß₧ce Maur∙.( Poslednφ emφr - BOABDUL odeÜl do Afriky.)

R. 1495 zem°el Mendoza a na jeho mφsto nastoupil XIM╔NES. Od r. 1499 stßl v Φele tzv. oΦiÜ¥ovacφ akce v Grenad∞ - pronßsledovßnφ.
R. 1502 - prohlßÜenφ - vÜichni MaurovΘ, kte°φ nep°ijali k°es¥anstvφ ( mu₧i od 14 let a ₧eny od 12 let ) museli odejφt ze zem∞, ale nesm∞li odejφt do Afriky. Tφm se èpan∞lsko zbavilo asi 200 000 obyvatel, kte°φ byli na vyÜÜφ ·rovni.

Nepok°t∞nφ MaurovΘ = MORISKOV╔. I tito vÜak byli pronßsledovßni.

Ferdinand a Isabela m∞li n∞kolik d∞tφ :

ISABELA - nejstarÜφ dcera si vzala portugalskΘho prince ALFONSE a po Φase EMANUELA; bez d∞tφ.

Don JUAN - o₧enil se s MARK╔TOU - dcera MAXMILI┴NA.

JOHANA ( è═LEN┴ ) - vzala si FILIPA SLI╚N╔HO.

KAREL - narodil se r. 1500; budoucφ KAREL V.

KATE╪INA - vzala si prince ARTURA = syn JIND╪ICH VII. TUDOR

FERDINAND

KRYèTOF KOLUMBUS ( Christoforo Colombo, Cristobal Colom )
Pochßzel pravd∞podobn∞ z Janova. Sna₧il se najφt novou cestu do Indie a to Z sm∞rem. Na tuto myÜlenku p°iÜel dφky astrologovi TOSKANINIM.

Nejd°φve navÜtφvil portugalskΘho krßle s prosbou o povolenφ k cest∞. Ten ho odmφtl kv∙li nev∞rohodnosti a ÜpatnΘ finanΦnφ situaci.

Ve stejnou dobu navÜtφvil jeho bratr Anglii a ₧ßdal zde o podporu. Anglie byla takΘ oslabena, ale cestu povolila. KryÜtof ji vÜak odmφtl.

Obrßtil se do èpan∞lska. Po 1. jednßnφ byl odmφtnut. Po p°φmluvßch ho krßlovna Isabela vyslyÜela.

Kolumbus po₧adoval titul guvernΘra a mφstokrßle a 1/10 zisku.

R. 1492 vyjely z p°φstavu Pßlos 3 lod∞ - Santa Maria, Pinta a Nina. Po 3 m∞sφcφch plavby p°istßly lod∞ v °φjnu 1492 u ostrova San Salvador.
Kolumbus byl p°esv∞dΦen, ₧e p°istßl v Indii - INDI┴NI.

Postupn∞ se seznamovali s tamnφm obyvatelstvem. Zlata zφskali pom∞rn∞ malΘ mno₧stvφ a tak Üpan∞lskΘ krßlovstvφ ani cφrkev nepova₧ovali cestu za ·sp∞Ünou. P°esto byl Kolumbus po nßvratu p°ivφtßn se slßvou.

Postupn∞ podnikl do Ameriky jeÜt∞ 3 cesty :
1493 - 2. cesta - vyjelo 17 lodφ
3. cesta
1502 - 4. cesta - nenφ p°esn∞ dolo₧enß

╚ßst posßdky v Americe z∙stala. Vybudovali si tam zßkladnu a zaΦali utiskovat domorodΘ obyvatelstvo.
P°i 3. cest∞ po₧ßdal Kolumbus krßlovnu, aby propustila Üpan∞lskΘ v∞zn∞ a nechala je vybudovat v Americe osadu. Tento tah dopadl katastrofßln∞.

KryÜtof Kolumbus umφrß ve èpan∞lsku v bφd∞ a v domn∞nφ, ₧e objevil nov² kontinent.

AMERIGO VESPUCCI
- Ital
Po r. 1501 n∞kolikrßt navÜtφvil Ameriku a tam∞jÜφ krajinu popsal. Dal podn∞t k tomu, ₧e od r. 1507 se jednß o nov² kontinent, kter² je nazvßn ZEM╠ AMERIGOVA.

MßyovΘ

PoΦßtkem 16. st. se Üpan∞lΘ setkali s nejvysp∞lejÜφmi americk²mi kulturami.

R. 1517 se setkali s kulturou M┴J┘ - ovlßdali astronomii, pou₧φvali kalendß°,
3
zhotovili mapy celΘ °φÜe, pou₧φvali obrßzkovΘ pφsmo a vyu₧φvali vodovod.
Stav∞li domy a chrßmy podobnΘ egyptsk²m pyramidßm.

AztΘkovΘ

Navßzali na Mayskou kulturu.

AztΘckß spoleΦnost byla zalo₧ena na sφle zbranφ.
Jejich hlavnφ b∙h - MEXITLY.

Nejv²znamn∞jÜφm aztΘck²m panovnφkem byl krßl MONTEZUMA, kter² ₧il v krßsnΘm m∞st∞ pojmenovanΘm AMERICK╔ BEN┴TKY.

R.1521 °φÜi AztΘk∙ Üpan∞lsk² dobyvatel HERNANDO CORT╔Z. Stal se zde mφstodr₧itelem a zemi nazval NOV╔ èPA╥ELSKO.

R. 1535 objevil KALIFORNII.

InkovΘ

Jejich °φÜe se rozklßdala u jezera TITICACA na ·zemφ dneÜnφho Peru.
Jde o kulturu starÜφ ne₧ aztΘckou.

InkovΘ vlastnili hodn∞ zlata. ( Z plodin znali i brambory. )

R. 1438 - nejv∞tÜφ rozkv∞t °φÜe. PotΘ nßsledoval ·padek.
R.1532 vyu₧ili èpan∞lΘ hßdky dvou p°ednφch Ink∙. Obelhali oba.

Poslednφho Inku p°elstil r. 1535 dobyvatel FRANCISCO PIZZARO. Zajal ho a slφbil ho pustit, kdy₧ mu Inka ukß₧e jejich bßjn² poklad. Inka mu ho ukßzal a F. Pizzaro ho na mφst∞ zabil.
R. 1535 polo₧il zßklad m∞stu - LIMA.

D∙sledky zßmo°sk²ch objev∙

R. 1494 byl uzav°en M═R V TORDESILLAS.
Byl rozhodnut pod pape₧ovou patronacφ. Proto₧e dochßzelo k velk²m rozpor∙m p°i soupe°enφ o zßmo°skß ·zemφ mezi Portugalskem a èpan∞lskem, byla stanovena hranice probφhajφcφ Atlantsk²m oceßnem ( asi 2000 km ). Zßkladnou byly KAPVERDSK╔ OSTROVY.

Na V▌CHOD od tΘto linie - ·zemφ Portugalska.
Na Z┴PAD - ·zemφ èpan∞lska.

B∞hem dalÜφho v²voje dochßzφ ke krizi kolonißlnφ moci. V 1. pol. 16. st. = vrchol, ale od 2. pol. 16. st. = p°φznaky krize. Portugalsko se dostßvalo do podruΦφ èpan∞lska.

Od r. 1580do r. 1640 existovala PERSON┴LN═ UNIE - èpan∞lsko + Portugalsko. Toto volnΘ spojenφ uskuteΦnil FILIP II.
Po osamocenφ Portugalska zφskalo èpan∞lsko n∞kterΘ jeho kolonie. Portugalsko ji₧ nikdy nebylo tak silnΘ jako p°ed vytvo°enφm UNIE.

D┘SLEDKY :
- budovßnφ velk²ch kolonißlnφch °φÜφ
- likvidace p∙vodnφho obyvatelstva
- rozvoj otroctvφ - p°edpoklad hospodß°stvφ a sv∞tovΘho trhu
- dßlkov² obchod - novΘ suroviny
- zdokonalenφ obchodnφ organizace a bankovnφho styku
- cenovß revoluce - znehodnocenφ m∞ny v d∙sledku dovozu drah²ch kov∙
- v²voj Z Evropy a s tφm souvisejφcφ EVROCENTRICK╔ P╪EDSTAVY

DoÜlo k nßstupu nov²ch kolonißlnφch mocnostφ.

NIZOZEM═
Od 80. let 16. st.
Proniklo do Tichomo°φ a do IndonΘsie. Hlavnφm op∞rn²m bodem byl ostrov J┴VA.

ANGLIE
Koncem 16. st.
U zrodu kolonißlnφho panstvφ stßly PIR┴TSK╔ PLAVBY, jejich₧ ·kolem bylo dostat zbo₧φ p°evß₧n∞ Üpan∞lsk²ch lodφ z Ameriky do Evropy.
Tyto pirßtskΘ plavby se m∞nily v kolonizaΦnφ a objevitelskΘ.

FRANCIS DRAKE - pirßt, pozd∞ji pov²Üen do ÜlechtickΘho rodu.

SIR WALTER RALEIGH - p°istßl v S Americe na p°elomu 1584 - 1585 a zalo₧il 1. Anglickou kolonii - VIRGINII.

PotΘ nßsledovaly dalÜφ ·zemnφ zisky. R. 1588 porazili èPAN╠LSKOU NEPORAZITELNOU ARM┴DU.

Postupn∞ si Anglie vybudovala nejv∞tÜφ kolonizaΦnφ panstvφ.

FRANCIE
V 1. pol. 16. st. Obsadila Φßst Kanady.