ObjevnΘ plavby a poΦßtky kolonialismu Autor:Jana KuΦerovß P°φΦiny zßmo°sk²ch objev∙ Dobu od poΦßtku 15. st. do pol. 16. st. m∙₧eme oznaΦit jako obdobφ zlomu v
d∞jinßch. P°isp∞l k tomu op∞tovn² r∙st populace v celΘ Evrop∞, rozvoj °emesel
a obchodu. Portugalsko Je to prvnφ zem∞, kterß vybudovala Z┴MO╪SKOU KOLONI┴LN═ ╪═èI. V²znamnou roli zde hrßl portugalsk² princ JIND╪ICH MO╪EPLAVEC ( 1394 - 1460 ) - osobn∞ cesty nepodnikal, pouze je organizoval. JOAO DA SANTARA a PERO DE ESCOLAR - objev zlata na pob°e₧φ Guineje. R. 1444 - zalo₧ena obchodnφ spoleΦnost pro obchod s otroky. 1. koloniφ Portugalska - byl marock² p°φstav Shelti. VASCO DA GAMA PEDRO CABBAL FERDINANDO DE MAGALHAES èpan∞lsko Existujφ tu samostatnß krßlovstvφ. Ke sjednocujφcφmu procesu doÜlo p°i svatb∞ FERDINANDA ARAGONSK╔HO a ISABELY KASTILSK╔ r. 1469. OvÜem k vlastnφmu slouΦenφ doÜlo a₧ po smrti otce Ferdinanda r. 1479. èpan∞lskß m∞sta spravoval rychtß°. M∞la svΘ stavy a ozbrojenß bratrstva - SANTA
HERMANDA - pomßhajφ udr₧ovat ve m∞stech po°ßdek a v₧dy stojφ na stran∞ krßle. Kardinßl MENDOZA - arcibiskup v Toledu a souΦasn∞ nejvyÜÜφ kastilsk²
admirßl. M∞l na vlßdu velk² vliv = 3. KR┴L èPAN╠LSKA. DoÜlo k vyrovnßnφ sporu s Maury ( dostali se do Z Evropy ), vytvo°ili zde CORD╙BSK▌
CHAL═F┴T. Vznikl boj = REKONQISTA ( a nßslednΘ vyhnßnφ ze èpan∞lska ). R. 1495 zem°el Mendoza a na jeho mφsto nastoupil XIM╔NES. Od r. 1499
stßl v Φele tzv. oΦiÜ¥ovacφ akce v Grenad∞ - pronßsledovßnφ. Nepok°t∞nφ MaurovΘ = MORISKOV╔. I tito vÜak byli pronßsledovßni. Ferdinand a Isabela m∞li n∞kolik d∞tφ : ISABELA - nejstarÜφ dcera si vzala portugalskΘho prince ALFONSE a po Φase EMANUELA; bez d∞tφ. Don JUAN - o₧enil se s MARK╔TOU - dcera MAXMILI┴NA. JOHANA ( è═LEN┴ ) - vzala si FILIPA SLI╚N╔HO. KAREL - narodil se r. 1500; budoucφ KAREL V. KATE╪INA - vzala si prince ARTURA = syn JIND╪ICH VII. TUDOR FERDINAND Nejd°φve navÜtφvil portugalskΘho krßle s prosbou o povolenφ k cest∞. Ten ho odmφtl kv∙li nev∞rohodnosti a ÜpatnΘ finanΦnφ situaci. Ve stejnou dobu navÜtφvil jeho bratr Anglii a ₧ßdal zde o podporu. Anglie byla takΘ oslabena, ale cestu povolila. KryÜtof ji vÜak odmφtl. Obrßtil se do èpan∞lska. Po 1. jednßnφ byl odmφtnut. Po p°φmluvßch ho krßlovna Isabela vyslyÜela. Kolumbus po₧adoval titul guvernΘra a mφstokrßle a 1/10 zisku. R. 1492 vyjely z p°φstavu Pßlos 3 lod∞ - Santa Maria, Pinta a Nina. Po 3 m∞sφcφch
plavby p°istßly lod∞ v °φjnu 1492 u ostrova San Salvador. Postupn∞ se seznamovali s tamnφm obyvatelstvem. Zlata zφskali pom∞rn∞ malΘ mno₧stvφ a tak Üpan∞lskΘ krßlovstvφ ani cφrkev nepova₧ovali cestu za ·sp∞Ünou. P°esto byl Kolumbus po nßvratu p°ivφtßn se slßvou. Postupn∞ podnikl do Ameriky jeÜt∞ 3 cesty : ╚ßst posßdky v Americe z∙stala. Vybudovali si tam zßkladnu a zaΦali utiskovat
domorodΘ obyvatelstvo. KryÜtof Kolumbus umφrß ve èpan∞lsku v bφd∞ a v domn∞nφ, ₧e objevil nov² kontinent.
PoΦßtkem 16. st. se Üpan∞lΘ setkali s nejvysp∞lejÜφmi americk²mi kulturami. R. 1517 se setkali s kulturou M┴J┘ - ovlßdali astronomii, pou₧φvali kalendß°,
AztΘkovΘ Navßzali na Mayskou kulturu. AztΘckß spoleΦnost byla zalo₧ena na sφle zbranφ. Nejv²znamn∞jÜφm aztΘck²m panovnφkem byl krßl MONTEZUMA, kter² ₧il v krßsnΘm m∞st∞ pojmenovanΘm AMERICK╔ BEN┴TKY. R.1521 °φÜi AztΘk∙ Üpan∞lsk² dobyvatel HERNANDO CORT╔Z. Stal se zde mφstodr₧itelem a zemi nazval NOV╔ èPA╥ELSKO. R. 1535 objevil KALIFORNII. InkovΘ Jejich °φÜe se rozklßdala u jezera TITICACA na ·zemφ dneÜnφho Peru. InkovΘ vlastnili hodn∞ zlata. ( Z plodin znali i brambory. ) R. 1438 - nejv∞tÜφ rozkv∞t °φÜe. PotΘ nßsledoval ·padek. Poslednφho Inku p°elstil r. 1535 dobyvatel FRANCISCO PIZZARO. Zajal ho a slφbil
ho pustit, kdy₧ mu Inka ukß₧e jejich bßjn² poklad. Inka mu ho ukßzal a F. Pizzaro
ho na mφst∞ zabil.
R. 1494 byl uzav°en M═R V TORDESILLAS. Na V▌CHOD od tΘto linie - ·zemφ Portugalska. Od r. 1580do r. 1640 existovala PERSON┴LN═ UNIE - èpan∞lsko + Portugalsko.
Toto volnΘ spojenφ uskuteΦnil FILIP II. D┘SLEDKY : DoÜlo k nßstupu nov²ch kolonißlnφch mocnostφ. NIZOZEM═ ANGLIE FRANCIS DRAKE - pirßt, pozd∞ji pov²Üen do ÜlechtickΘho rodu. SIR WALTER RALEIGH - p°istßl v S Americe na p°elomu 1584 - 1585 a zalo₧il 1. Anglickou kolonii - VIRGINII. PotΘ nßsledovaly dalÜφ ·zemnφ zisky. R. 1588 porazili èPAN╠LSKOU NEPORAZITELNOU ARM┴DU. Postupn∞ si Anglie vybudovala nejv∞tÜφ kolonizaΦnφ panstvφ. FRANCIE |